Národohospodářské plánování je soustavná, jednotně organizovaná a nepřetržitá činnost účastníků plánovacího procesu, zaměřená na tvorbu a realizaci jednotné státní hospodářské a sociální politiky Československé socialistické republiky a usměrňování realizace cílů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Vyúsťuje do tvorby komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky (dále jen "státní plány Československé socialistické republiky"), komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "státní plány republik"), a na ně navazujících plánů hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí (dále jen "oblastní plány") a plánů hospodářského a sociálního rozvoje socialistických organizací (dále jen "plány socialistických organizací").

Národohospodářské plánování se uskutečňuje v celém procesu socialistické rozšířené reprodukce a vytváří předpoklady pro účinné využívání vědeckotechnického rozvoje, zapojení do mezinárodní dělby práce, rozvoj socialistické podnikavosti a pro uplatnění aktivní úlohy socialistického trhu v zájmu trvalé orientace národního hospodářství na efektivnost a rovnovážnost s cílem všestranného uspokojování potřeb společnosti včetně tvorby a ochrany životního prostředí.

Plánovací proces zahrnuje etapy přípravy, tvorby, projednávání, schvalování, kontroly a hodnocení plnění státních plánů Československé socialistické republiky, státních plánů republik, oblastních plánů a plánů socialistických organizací.

Účastníky plánovacího procesu jsou vláda Československé socialistické republiky, dále vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen "vlády republik"), ústřední orgány státní správy, národní výbory, Ústřední rada družstev, svazy družstev, ústřední orgány společenských organizací a socialistické organizace.

V souladu s obecně závaznými právními předpisy a se stanovami Revolučního odborového hnutí se zúčastňují plánovacího procesu jeho orgány a organizace. Plánovacího procesu se zúčastňují též orgány Národní fronty a organizace v ní sdružené.

Soustavu plánů hospodářského a sociálního rozvoje tvoří:

Rozpočtové výhledy, státní rozpočty a měnové plány upravují zvláštní předpisy.

Státní plány Československé socialistické republiky a státní plány republik jsou vnitřně vyvážené a vzájemně skloubené dokumenty k zajištění realizace jednotné státní hospodářské a sociální politiky Československé socialistické republiky na dané plánovací období se zaměřením na efektivní a rovnovážný rozvoj národního hospodářství. Spolu s obecně závaznými právními předpisy a s dalšími nástroji řízení vymezují svými závaznými výstupy podmínky hospodářské a sociální činnosti socialistických organizací a poskytují jim zásadní informace potřebné pro jejich činnost. Vymezují rovněž podmínky rozvoje územních celků a obcí. Součástí státních plánů jsou zvláštní části za obranu a bezpečnost.

Státní plány Československé socialistické republiky časově a věcně konkretizují cíle a záměry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky ve vzájemně provázaných hodnotových, hmotných a územních souvislostech. Ve svých závazných výstupech tvoří základ pro ostatní plány, zabezpečují efektivní a proporcionální rozvoj České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "republiky") a rovněž koncepci a realizaci mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce.

Státní plány republik v souladu se státními plány Československé socialistické republiky stanoví cíle a záměry komplexního rozvoje hospodářství v působnosti příslušné vlády a hlavní záměry rozvoje územních celků a obcí. Ve svém územním průřezu obsahují též rozhodující záměry rozvoje a činnosti socialistických organizací, popřípadě jejich vnitřních organizačních jednotek, které jsou na území republiky a nejsou řízeny jejími orgány, jakož i formy a způsob zabezpečení tohoto rozvoje a činnosti z hlediska působnosti orgánů republik. Stanoví též cíle a cesty k zabezpečení proporcionálního rozvoje územních celků a obcí.

Státní plány se podle délky plánovacího období člení na dlouhodobé výhledy hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen "dlouhodobé výhledy") a střednědobé (pětileté) státní plány členěné podle jednotlivých let.

Základními programovými dokumenty dlouhodobého výhledu Československé socialistické republiky (dále jen "dokumenty dlouhodobého výhledu") jsou:

Dokumenty dlouhodobého výhledu, vypracovávané zpravidla na období deseti a za vybrané úseky na období patnácti let, jsou zpravidla v pětiletých cyklech upřesňovány a prodlužovány. Koncepce vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje a koncepce tvorby a ochrany životního prostředí Československé socialistické republiky jsou podkladem pro vypracování Základních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky.

Návrh dokumentů dlouhodobého výhledu vypracovává Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, s Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a Slovenskou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj (dále jen "ústřední plánovací orgány republik") a s ostatními orgány státní správy.

Návrh koncepcí vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje a koncepce tvorby a ochrany životního prostředí Československé socialistické republiky projednává a schvaluje vláda Československé socialistické republiky.

Návrh Základních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky projednává a schvaluje vláda Československé socialistické republiky a předkládá jej k projednání Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky (dále jen "Federální shromáždění").

Z dokumentů dlouhodobého výhledu vycházejí dokumenty dlouhodobých výhledů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "dokumenty dlouhodobých výhledů republik").

Dokumenty dlouhodobých výhledů republik jsou:

Dokumenty dlouhodobých výhledů republik, vypracovávané zpravidla na období deseti a za vybrané úseky na období patnácti let, jsou zpravidla v pětiletých cyklech upřesňovány a prodlužovány. Koncepce rozvoje republik jsou podkladem pro vypracování Základních směrů rozvoje republik a jsou využívány k vypracování dokumentů dlouhodobého výhledu Československé socialistické republiky.

Návrhy dokumentů dlouhodobých výhledů republik vypracovávají ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány republik, národními výbory a se Státní plánovací komisí.

Návrh koncepcí rozvoje republik projednávají a schvalují vlády republik.

Návrhy Základních směrů rozvoje republik projednávají a schvalují vlády republik a předkládají je k projednání České národní radě a Slovenské národní radě (dále jen "národní rady").

Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky jsou základem pro stanovení hlavních cílů a úkolů pětiletých státních plánů; jsou závazné pro koncepční činnost federálních ústředních orgánů a vlád republik. Obdobnou funkci ve vztahu k ústředním orgánům republik plní Základní směry rozvoje republik.

Pro vypracování Základních směrů rozvoje republik zpracují příslušné národní výbory návrhy dlouhodobých koncepcí rozvoje oblastí, které obsahují základní směry komplexního hospodářského a sociálního rozvoje a základní směry tvorby a ochrany životního prostředí územních celků a obcí.

Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky a Základní směry rozvoje republik obsahují směrnice vlády Československé socialistické republiky a směrnice vlád republik pro vypracování pětiletého státního plánu Československé socialistické republiky, pětiletých státních plánů republik, plánů socialistických organizací a oblastních plánů (dále jen "směrnice"), rozpracované podle jednotlivých let. Součástí směrnic jsou jednotná pravidla usměrňování vývoje ekonomiky.

Směrnice jsou závazným dokumentem pro vypracování pětiletých státních plánů a oblastních plánů. Obsah a výstupy směrnic k účastníkům plánovacího procesu jsou obdobné jako výstupy pětiletých státních plánů ( § 14).

Na základě závazných výstupů směrnic vypracovávají socialistické organizace své pětileté plány a národní výbory pětileté oblastní plány; přitom poskytují příslušným orgánům vybrané údaje těchto plánů.

Pětileté státní plány konkretizují strategické záměry dlouhodobých výhledů. Stanoví komplexně základní cíle a úkoly hospodářského a sociálního rozvoje v jeho podstatných vnitřních a vnějších souvislostech a způsoby jejich dosažení se zvláštním zaměřením na zabezpečení celkové, zbožně peněžní i strukturální rovnováhy a na soulad nabídky a poptávky. Pětiletý státní plán Československé socialistické republiky je zaměřen též na proporcionální rozvoj obou republik.

K zajištění komplexnosti pětiletých státních plánů jsou jejich součástí rozhodující záměry a úkoly rozvoje vědy a techniky, vývoje cen, jakož i základní parametry měnového plánu a rozpočtových výhledů.

Pětiletý státní plán Československé socialistické republiky je ve svých cílech a závazných výstupech (včetně rozdělení do jednotlivých let) závazný pro pětileté státní plány republik a federální ústřední orgány.

Pětileté státní plány republik určují základní cíle, úkoly a způsoby zabezpečení komplexního rozvoje hospodářství v působnosti vlád republik, proporcionální rozvoj územních celků a obcí a tvorbu a ochranu životního prostředí; ve svém územním průřezu obsahují též vybrané údaje plánů socialistických organizací, popřípadě jejich vnitřních organizačních jednotek, které jsou na území republiky a nejsou řízeny jejími orgány ( § 12 odst. 5). Pětileté státní plány republik jsou závazné ve svých cílech a závazných výstupech pro ústřední orgány republik a pro pětileté oblastní plány.

Na základě pětiletých státních plánů upraví socialistické organizace své pětileté plány a národní výbory své pětileté oblastní plány, pokud se závazné výstupy pětiletých státních plánů liší od závazných výstupů směrnic. Přitom jsou povinny dodržovat a zabezpečovat závazné výstupy pětiletých státních plánů. Provedené úpravy oznámí socialistické organizace a národní výbory příslušným orgánům, kterým poskytly vybrané údaje svého pětiletého plánu, popřípadě pětiletého oblastního plánu.

Vláda Československé socialistické republiky projednává a schvaluje návrh pětiletého státního plánu a jeho změny ( § 26 odst. 7) a předkládá tento návrh Federálnímu shromáždění.

Vlády republik projednávají a schvalují návrhy pětiletých státních plánů republik a jejich změny ( § 26 odst. 7) a předkládají tyto návrhy národním radám.

Oblastní plány vypracovávané národními výbory za jejich územní obvody zajišťují v souladu se státními plány republik a s přihlédnutím ke schválené územně plánovací dokumentaci komplexní hospodářský a sociální rozvoj územních celků a obcí, tvorbu a ochranu životního prostředí a využití místních podmínek pro efektivní rozvoj národního hospodářství.

Z hlediska délky plánovacího období se oblastní plány člení na dlouhodobé koncepce rozvoje oblasti (územních celků a obcí) a pětileté oblastní plány.

Plány socialistických organizací jsou plány státních podniků a jiných státních organizací, družstevních, společenských a ostatních socialistických organizací.

Plány socialistických organizací jsou základním nástrojem řízení jejich činnosti; musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zabezpečovat přednostně závazné výstupy státního plánu a dále i uzavřené smluvní závazky. Tyto plány vycházejí z povinnosti uspokojovat potřeby socialistické společnosti včetně tvorby a ochrany životního prostředí a z požadavků odběratelů a spotřebitelů, zabezpečují rozvoj hospodářské, sociální a podnikatelské činnosti socialistických organizací, zvyšování technické a kvalitativní úrovně výroby a sociální rozvoj pracovního kolektivu.

Socialistické organizace vypracovávají pětileté plány v členění podle jednotlivých let a roční plány. Přitom vycházejí z dlouhodobých koncepcí svého rozvoje, které si zpracovávají podle svých potřeb.

Rozpočtové a příspěvkové organizace vypracovávají pětiletý a roční plán, pokud jsou adresátem jmenovitých úkolů státního plánu.

Pokud jsou vnitřní organizační jednotky socialistické organizace na území druhé republiky než je její sídlo, uvádí socialistická organizace v případech a v rozsahu stanoveném právním předpisem vybrané údaje svého plánu odděleně za tyto vnitřní organizační jednotky.

Tvorby plánu socialistických organizací a kontroly jeho plnění se účastní pracovní kolektivy a odborové orgány v rámci svěřené působnosti podle zvláštních předpisů a v souladu s kolektivní smlouvou. Socialistické organizace jsou povinny trvale vytvářet pro tuto účast podmínky.

Základní metodou tvorby státních plánů, především dlouhodobých výhledů, je ověřování a výběr nejefektivnějších směrů upokojování potřeb společnosti a tomu odpovídajícího rozvoje ekonomiky a její struktury.

Optimalizace tvorby státních plánů vyúsťuje do stanovení vývoje hodnotových nástrojů s cílem zdokonalovat socialistické zbožně peněžní vztahy a účinně je využívat ke zvyšování kvality, potřebného množství a struktury užitných hodnot. Z této optimalizace vyplývají rovněž výstupy státních plánů vůči jednotlivým ústředním orgánům, národním výborům a socialistickým organizacím.

Optimalizaci tvorby státních plánů podle kritérií efektivnosti, rovnovážnosti a strukturálních bilancí provádí Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány za využívání prognostických prací, především Souhrnné prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, vypracované Československou akademií věd ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Dále se vychází z koncepce mezinárodní dělby práce, koncepcí rozvoje republik, odvětvových koncepcí rozvoje, které využívají rovněž dlouhodobé koncepce rozvoje socialistických organizací, a z mezinárodního srovnání stavu a vývoje ekonomiky.

K přípravě státních plánů slouží projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, v němž se ověřuje soulad hmotných proporcí připravovaných závazných výstupů státních plánů. Případy, kdy jsou obě organizace povinny dodavatelsko-odběratelské vztahy projednat, stanoví v rozsahu nutném k přípravě závazných výstupů státních plánů prováděcí předpis.

Obsahem státních plánů jsou souhrnné národohospodářské údaje o vývoji výkonnosti a struktuře národního hospodářství a jeho odvětví a o dynamice a struktuře tvorby a užití národního důchodu. Dále obsahují zejména vrcholné národohospodářské bilance k zabezpečení rovnováhy na vnitřním trhu, v oblasti investic, pracovních sil a ve vnějších ekonomických vztazích, míru rozdělení zdrojů mezi federací a republikami, předpokládaný vývoj cenových úrovní, míry úvěrové emise, vývoj devizové pozice státu, podíly centrálně financované společenské spotřeby a investic, cíle a úkoly v tvorbě a ochraně životního prostředí, jakož i státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů. K zabezpečení cílů a programů obsažených ve státních plánech se jako součást těchto plánů stanoví soustava kritérií, nástrojů, úkolů a informací zabezpečující zásadní soulad zájmů společnosti se zájmy socialistických organizací.

Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k ústředním orgánům státní správy a národním výborům závazné a zahrnují zejména vývoj a úroveň kritérií efektivnosti a rovnovážnosti, předpokládané změny cen, daní, odvodů a dotací, vybrané makroekonomické proporce, státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů, sociální a ekologické programy a programy rozvoje oblastí.

Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k socialistickým organizacím závazné nebo informativní.

Závazné výstupy státních plánů ve vztahu k socialistickým organizacím jsou normativy, dotace, limity a jmenovité úkoly. Další druhy závazných výstupů státních plánů může stanovit pouze zákon.

Informativní výstupy státních plánů sdělují socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, údaje důležité pro jejich činnost a rozvoj. Představují zejména vybrané údaje o předpokládaném vývoji efektivnosti, cen, finančních nástrojů, úvěrových a depozitních podmínek, makroekonomických proporcí národního hospodářství, základních tendencí a faktorů jeho růstu a informace o zapojení do mezinárodní dělby práce, zejména socialistické ekonomické integrace. Informativní výstupy se socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, poskytují zpravidla na národohospodářské úrovni nebo členěné podle odvětví.

Zákon o zemědělském družstevnictví ¹ stanoví závaznost výstupů státních plánů vůči jednotným zemědělským družstvům a společným podnikům podle něho zřízeným. Bytovým, spotřebním, výrobním a jiným družstvům ² lze ve státním plánu stanovit pouze limity a devizové normativy. Závazné výstupy státních plánů pro společenské organizace stanoví jejich ústřední výbory v dohodě se Státní plánovací komisí, nebo s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky. Podnikům se zahraniční majetkovou účastí se povinnosti ve státním plánu nestanoví.

Normativ podle tohoto zákona je buď závazně stanovená povinnost nebo maximální nárok, které jsou určeny relativním (vztahovým) způsobem.

Normativy ve státním plánu se stanoví v zásadě jako jednotné a obecně platné; diferencovaně je lze stanovit podle objektivních kritérií určených ve směrnicích ( § 8 odst. 3).

Normativy slouží zejména ke stanovení přídělu finančním fondům, které socialistická organizace povinně vytváří, ke stanovení jejich zůstatků a dále též ke stanovení odvodu devizových prostředků.

Jmenovitý úkol je závazný výstup státního plánu, který představuje uložení věcné a časově vymezené povinnosti socialistické organizaci.

Jmenovitý úkol je možné socialistické organizaci uložit pouze v rámci jejich ověřených kapacitních možností a v souladu se základním předmětem činnosti (podnikání), vymezeným v zakládací (zřizovací) listině, stanovách, statutu nebo v jiném aktu, kterým byla určitá hospodářská činnost povolena.

Formou jmenovitého úkolu je závazná státní zakázka, kterou se zabezpečují prioritní úkoly především v oblasti obrany a bezpečnosti, tvorby a obměny federálních hmotných rezerv, tvorby a ochrany životního prostředí, vědeckotechnického rozvoje a vybrané závazky z mezinárodních smluv. Tato státní zakázka musí mít stanoven předmět a čas plnění, dodavatele, cenu (cenový limit) a způsob financování. Odběratelem státní zakázky je ústřední orgán státní správy nebo jím pověřená organizace, která jedná jeho jménem a na jeho účet. Pro tyto účely, pokud jde o tvorbu a ochranu životního prostředí, se rozumí ústředním orgánem státní správy i národní výbor nejvyššího stupně.

Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví jmenovité úkoly souhrnnou formou.

Nesplněné jmenovité úkoly státního plánu přecházejí do dalších let, pokud příslušná vláda, nebo na základě jejího zmocnění Státní plánovací komise, nebo příslušný ústřední plánovací orgán republiky nerozhodne v rámci usměrňování vývoje ekonomiky jinak.

Limit je závazný výstup státního plánu v hmotných nebo peněžních jednotkách, který vyjadřuje horní hranici příslušných zdrojů zajišťovaných socialistickým organizacím státním plánem. Limit spotřeby nebo odběru vyjadřuje též dolní hranici povinností dodavatele, pokud odběratel na dodávce trvá.

Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví limity souhrnnou formou.

Ústřední orgán nebo národní výbor, který v souladu se základním předmětem činnosti socialistické organizace a prioritami státního plánu navrhuje nebo konkretizuje pro socialistickou organizaci jmenovitý úkol nebo limit, je povinen si ověřit důsledky svého rozhodnutí na výsledky hospodaření socialistické organizace. Pokud by mělo dojít k negativním důsledkům pro socialistickou organizaci, je povinen přijmout, a přesahuje-li to jeho působnost, navrhnout nezbytná opatření.

Jestliže v důsledku uložení a plnění jmenovitého úkolu státního plánu, jeho změny nebo zrušení vznikne socialistické organizaci majetková újma, je socialistická organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na příslušném ústředním orgánu nebo národním výboru (odstavec 1). Pro postup uplatnění nároku na náhradu majetkové újmy platí obdobně úprava hospodářského zákoníku.

Nárok na náhradu majetkové újmy však nevznikne, jestliže byl socialistické organizaci stanoven limit nebo uložen jmenovitý úkol v prioritním směru dodávek, stanoveném státním plánem k zajištění závazků z mezinárodních smluv, nejdůležitějších potřeb vnitřního trhu a rozhodujících proporcí v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Dále nevznikne, jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu, anebo v důsledku tvorby a změn cen.

Plánovací proces řídí vláda Československé socialistické republiky a v souladu s jejími opatřeními vlády republik tak, aby pětileté státní plány mohly být vyhlášeny Federálním shromážděním a národními radami před počátkem příslušného pětiletého plánovacího období.

Žádný účastník plánovacího procesu nemůže přenášet svou působnost a odpovědnost na jiný orgán nebo organizaci anebo zasahovat do působnosti jiného orgánu nebo organizace, pokud to neumožňuje zákon nebo pokud tak pro konkrétní etapu plánovacích prací nestanoví vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik.

Státní plánovací komise jako svodný orgán pro plánování organizuje a koordinuje plánovací proces. Předkládá vládě Československé socialistické republiky návrhy státních plánů Československé socialistické republiky a odpovídá za celkový soulad všech jejich částí. Za tím účelem podle pokynů vlády Československé socialistické republiky společně s ústředními plánovacími orgány republik organizuje vypracování státních plánů a k tomu koordinuje činnost funkčně specializovaných ústředních orgánů státní správy (dále jen "průřezové ústřední orgány"), ústředních orgánů státní správy pro řízení národohospodářských odvětví nebo komplexů (dále jen "odvětvové ústřední orgány") a národních výborů.

Státní plánovací komise společně se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s ústředními plánovacími orgány republik, za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů a s využitím jejich návrhů zabezpečuje vypracování návrhu programu rozhodujících strukturálních změn národního hospodářství a z něj vycházejících státních programů rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů.

Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem zahraničního obchodu, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s dalšími příslušnými průřezovými a odvětvovými ústředními orgány a socialistickými organizacemi zabezpečuje koordinaci státních plánů Československé socialistické republiky, především s plány členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik a s využitím jejich návrhů a za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů zabezpečuje vytváření

Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem financí, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou a Federálním statistickým úřadem vypracovává pro vládu Československé socialistické republiky analýzy o stavu a vývoji národního hospodářství a o plnění záměrů státních plánů.

Za hospodářství v působnosti vlád republik organizují a koordinují plánovací proces ústřední plánovací orgány republik v dohodě se Státní plánovací komisí.

Ústřední plánovací orgány republik vypracovávají návrhy státních plánů republik a odpovídají za celkový soulad všech jejich částí. Tyto orgány v rámci své působnosti plní obdobné úkoly jako Státní plánovací komise podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Kromě toho se účastní formování státní vědní a vědeckotechnické politiky, navrhují použití finančních a devizových prostředků v pětiletém státním plánu pro oblast vědeckotechnického rozvoje za hospodářství v působnosti vlád republik a odpovídají z hlediska plánovacího procesu za zabezpečení hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí včetně tvorby a ochrany životního prostředí.

Průřezové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky ve své působnosti. Vypracovávají návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic a pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky; poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a aktivně se účastní na tvorbě státních plánů. Dále jim poskytují nezbytné analýzy, posudky a další podklady a návrhy na úroveň kritérií efektivnosti a rovnovážnosti ve své působnosti potřebné pro zpracování státních plánů, přípravu sociálně ekonomické strategie a hospodářské a sociální politiky. Z hlediska tohoto zákona se za průřezový ústřední orgán považuje i Státní banka československá.

Průřezové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění stanoveného vládou Československé socialistické republiky, nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu.

Odvětvové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky v odvětvích a oborech, náležejících do jejich působnosti. Přitom respektují demokratické principy účasti pracujících na přípravě, realizaci a kontrole plnění plánů.

Odvětvové ústřední orgány vypracovávají koncepce rozvoje komplexů, odvětví a oborů, potřebné podklady, popřípadě návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic, pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky a poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a průřezovým ústředním orgánům.

Odvětvové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění, stanoveného vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu. Dále mohou vytvářet resortní fondy v případech stanovených zákonem, vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik. Odvětvové ústřední orgány však nemohou rozšiřovat rozsah závazných výstupů státního plánu a měnit jejich adresáty, měnit obecné nebo odvětvově stanovené normativy ani přerozdělovat zdroje mezi socialistickými organizacemi.

Podnikové a vnitropodnikové plánování socialistických organizací je v jejich plné působnosti s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, kde postup stanoví zvláštní předpis.

Socialistické organizace jsou povinny poskytovat příslušným orgánům informace a údaje potřebné pro vypracování státních plánů a oblastních plánů, pro kontrolu jejich plnění a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky. Přitom jsou povinny zabezpečit správnost a objektivnost všech informací potřebných pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a oblastních plánů.

Socialistické organizace jsou povinny projednávat s příslušnými národními výbory dlouhodobé koncepce svého rozvoje a respektovat při jejich tvorbě oblastní plány.

Příslušné národní výbory vypracovávají oblastní plány jako základní nástroj řízení komplexního hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí včetně tvorby a ochrany životního prostředí.

Národní výbory vykonávají v plánovacím procesu ve vztahu k socialistickým organizacím ve své působnosti obdobné funkce jako odvětvový ústřední orgán ( § 23).

Funkce národních výborů ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, které jsou v jejich působnosti, stanoví zvláštní předpis.

Úlohou usměrňování vývoje ekonomiky je zabezpečovat soulad vývoje národního hospodářství s cíli, záměry, proporcemi a úkoly pětiletých státních plánů a oblastních plánů, zejména s ohledem na měnící se podmínky naší i světové ekonomiky, ovlivňovat kvalitu tvorby plánu socialistických organizací a jejich realizaci a zabezpečovat plynulý přechod do dalšího pětiletého období.

Usměrňování vývoje ekonomiky provádějí příslušné ústřední orgány státní správy podle pravidel, obsažených ve státním plánu, na základě analýzy vývoje národního hospodářství jako celku a jeho jednotlivých částí koordinovaným a pružným uplatňováním stanovených nástrojů řízení, kterými disponují, včetně nezbytných změn závazných výstupů státního plánu.

Nástrojem usměrňování vývoje ekonomiky je rovněž využívání centrálních hmotných, pracovních, finančních a devizových rezerv. S těmito rezervami disponuje vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik, popřípadě orgány k tomu zmocněné zákonem nebo příslušnou vládou.

Usměrňování vývoje ekonomiky nesmí narušovat jednotnost principů řízení ekonomiky, vést k nivelizaci hospodářských výsledků socialistických organizací a k neoprávněnému zasahování do jejich působnosti; nelze je uplatňovat se zpětnou účinností.

Nástroje usměrňování vývoje ekonomiky, o kterých rozhoduje vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik, jsou uplatňovány na základě návrhů věcně nebo odvětvově příslušných ústředních orgánů státní správy za koordinace Státní plánovací komise nebo ústředních plánovacích orgánů republik.

Závažné odchylky od cílů, záměrů a výstupů pětiletého státního plánu se řeší usměrňováním vývoje ekonomiky, včetně nezbytných úprav výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu ve vzájemných vazbách na státní rozpočty a roční měnový plán. Ve vývoji cen jsou záměry pětiletého státního plánu konkretizovány ročním plánem vývoje cen.

Nezbytné úpravy výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu schvaluje vláda Československé socialistické republiky na návrh Státní plánovací komise a vlády republik na návrh příslušného ústředního plánovacího orgánu republiky. Vyžaduje-li rozsah těchto úprav změnu pětiletého státního plánu v údajích a proporcích schválených Federálním shromážděním, popřípadě příslušnou národní radou, předkládá vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik návrh na jeho změnu Federálnímu shromáždění, popřípadě příslušné národní radě.

Socialistické organizace jsou vázány změnami závazných výstupů státních plánů vyplývajícími z usměrňování vývoje ekonomiky a jsou povinny upravit své plány; tyto úpravy oznámí orgánům, kterým poskytly vybrané údaje svého plánu ( § 24 odst. 2).

Pokud socialistická organizace mění svůj pětiletý nebo roční plán, musí zajistit závazné výstupy státního plánu, uzavřené smluvní závazky a další povinnosti podle obecně závazných právních předpisů. Změny vybraných údajů těchto plánů oznámí orgánům, kterým tyto údaje poskytla ( § 24 odst. 2).

Změny plánů nelze provádět se zpětnou účinností.

Socialistická organizace je povinna soustavně kontrolovat dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu a hodnotit výsledky svého hospodaření.

Ústřední orgány a národní výbory v rámci své působnosti kontrolují dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu socialistickými organizacemi a dodržování obecně závazných právních předpisů, které upravují národohospodářské plánování, systematicky analyzují vývoj hospodaření těchto organizací a uspokojování potřeb společnosti. Podle charakteru zjištěných nedostatků buď uskutečňují opatření ve své působnosti a informují o nich příslušné ústřední orgány nebo jim poskytují potřebné podklady a rozbory, a to vždy s návrhy opatření, pokud je sami nemohou realizovat.

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik projednávají zprávy o souhrnném vývoji národního hospodářství a o plnění cílů a záměrů státních plánů a stanoví opatření k zabezpečení jejich realizace formou usměrňování vývoje ekonomiky.

Ústřední rada družstev a svazy družstev plní podle tohoto zákona funkci odvětvového ústředního orgánu ve vztahu k jimi zakládanými družstevním podnikům. Svazy družstev plní jako účastníci plánovacího procesu vůči družstvům a ústředním plánovacím orgánům republik úkoly v oblasti přípravy podkladů pro vypracování státních plánů. Konkretizaci závazných výstupů státního plánu vůči družstvům ³ a kontrolu jejich dodržení mohou provádět pouze u limitů a devizových normativů.

Ústřední orgány společenských organizací plní funkci odvětvového ústředního orgánu v plánovacím procesu. Výjimky z uplatnění tohoto zákona ve společenských organizacích stanoví ústřední výbory Národní fronty v dohodě se Státní plánovací komisí nebo příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

Pověření pracovníci ústředních orgánů státní správy a národních výborů mají při plnění úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do všech objektů socialistických organizací. Pracovníci těchto organizací jsou povinni poskytovat jim požadované písemnosti a pravdivé a úplné údaje a informace, potřebné pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky, včetně písemností, údajů a informací, jejichž předmětem jsou utajované skutečnosti, pokud se příslušný pracovník prokáže zvláštním pověřením.

Za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti, za které může být uložena hospodářská pokuta podle hospodářského zákoníku, se považuje též:

Návrh na uložení hospodářské pokuty za jednání uvedená v odstavci 1 jsou oprávněny podat příslušné ústřední orgány státní správy a národní výbory.

Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením způsob a postup povinného projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu včetně způsobu odstraňování rozporů.

Vlády republik upraví nařízením podrobněji oblastní plánování.

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik mohou stanovit:

Vláda Československé socialistické republiky stanoví obsah zvláštní části státních plánů:

Vláda Československé socialistické republiky stanoví výjimky z tohoto zákona nutné z hlediska zájmů obrany a v dohodě s vládami republik výjimky nutné z hlediska zájmů bezpečnosti Československé socialistické republiky.

Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik stanoví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy závazný postup, včetně vydávání obecně závazných právních předpisů pro:

Státní plánovací komise spolu s ústředními plánovacími orgány republik a v dohodě s federálním ministerstvem financí, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou, Federálním statistickým úřadem vydává obecně závazné právní předpisy k zabezpečení potřebných podkladů pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky.

Ústřední plánovací orgány republik upraví obecně závazným právním předpisem konkretizaci limitů a devizových normativů družstvům, která nejsou členy svazů družstev. ⁴

Kontrola plnění a hodnocení osmého pětiletého státního plánu a příslušných ročních plánů se řídí dosavadními předpisy, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví jinak.

Obsah státních plánů, jednotná pravidla usměrňování vývoje ekonomiky a postup pro tvorbu, kontrolu a hodnocení plnění státního plánu stanoví pro rok 1990 vláda Československé socialistické republiky a vlády republik.

zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování,

vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 49/1981 Sb., o hospodaření s nevyužitými zásobami.