82/1980 Sb. znění účinné od 1. 8. 1980 do 31. 12. 1988
82
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 3. června 1980
o hodnocení technické úrovně výrobků
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky podle § 52 písm. a) bod 4 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev stanoví:
Č Á S T P R V N Í ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)
§ 1 Účel vyhlášky (1) Hodnocení technické úrovně výrobků podle této vyhlášky se provádí v zájmu ověření výsledků výzkumných a vývojových prací, popřípadě k vyvolání těchto prací k včasné obměně výrobků a k zajišťování dalšího zvyšování technické úrovně výrobků.
(2) Osvědčení a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 vydaná na základě výsledku hodnocení technické úrovně výrobků federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj pro výrobky organizací řízených federálními ústředními orgány, ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky pro výrobky organizací řízených ústředními orgány republik a ve vymezených případech též pověřenými orgány nebo organizacemi podle § 14 odst. 1 (dále jen "hodnotitelské orgány") jsou podkladem pro účely tvorby a provádění změn cen výrobků podle příslušného předpisu.
§ 2 Obsah a rozsah platnosti (1) Tato vyhláška upravuje
a) postup při hodnocení technické úrovně výrobků a vymezuje okruh výrobků podléhajících tomuto hodnocení,
b) náležitosti žádostí pro účely hodnocení,
c) lhůty technickoekonomické životnosti výrobků a vymezuje okruh výrobků, na který se vztahují.
(2) Vyhláška se vztahuje na tuzemské výrobky, které jsou opakovaně dodávány alespoň ve shodném koncepčním řešení, materiálovém provedení a srovnatelné velikosti, nebo u nichž lze předpokládat, že takto dodávány budou. Vyhláška se nevztahuje na výrobky podléhající povinnému hodnocení.
§ 3 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely vyhlášky se považují za výrobky též soubory strojů a zařízení a práce, výkony a služby (dále jen "výrobky"), pokud u nich lze provést hodnocení jejich technické úrovně způsobem podle odstavce 3.
(2) Za nový výrobek se považuje výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje efektivněji společenské potřeby nebo uspokojuje takové společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány․ K novému výrobku musí být vypracována nová technicko-výrobní dokumentace a nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.
(3) Hodnocení technické úrovně výrobku spočívá ve srovnání jeho vlastností podstatných z hlediska efektivnosti jeho výroby a užití a z hlediska jeho vlivu na životní prostředí s vlastnostmi současných tuzemských a zahraničních výrobků určených pro stejné nebo obdobné užití a v posouzení, zda výrobek uspokojuje požadavky národního hospodářství a vývozu.
Č Á S T D R U H Á TECHNICKÁ ÚROVEŇ VÝROBKŮ (§ 4-9)
§ 4 Okruh výrobků podléhajících hodnocení technické úrovně (1) Hodnocení technické úrovně podléhají povinně nové výrobky, které budou zavedeny do běžné výroby jako výsledek řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky.
(2) Je-li účelné provést hodnocení technické úrovně výrobku pro podporu realizace hlavních směrů technické politiky státu, mohou hodnotitelské orgány ze svého podnětu, zejména v souvislosti s řešením úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, s vydáváním osvědčení o technické pokrokovosti výrobků nebo rozhodnutí o technické zastaralosti výrobků, nebo na žádost o hodnocení technické úrovně výrobků kterékoli odběratelské organizace nebo jejího nadřízeného orgánu stanovit další výrobky k hodnocení technické úrovně, zejména
a) výrobky, jejichž technická úroveň již nevyhovuje současným požadavkům národního hospodářství a vývozu,
b) výrobky, u nichž nedošlo mezi ústředním orgánem odběratele a ústředním orgánem výrobce k dohodě o technické zastaralosti výrobku.
(3) Výrobky neuvedené v odstavci 1, popřípadě nestanovené k hodnocení podle odstavce 2, se hodnotí jen na žádost výrobní organizace. Výrobní organizace může ze své iniciativy předložit žádost o hodnocení technické úrovně svého výrobku jen tehdy, jestliže prokazuje, že výrobek splňuje alespoň podmínky stanovené v § 8 odst. 1 písm. b).
§ 5 Předkládání žádostí o hodnocení technické úrovně výrobků (1) Žádost o hodnocení technické úrovně výrobku je nutno hodnotitelskému orgánu předložit nejpozději:
a) 3 měsíce před zahájením běžné výroby nového výrobku,
b) 6 měsíců před termínem, od kterého se bude výrobek považovat za technicky zastaralý, u výrobků podle § 12 odst. 2 písm. b) a f),
c) ve lhůtě podle odstavce 4.
(2) Vypracovává-li žádost o hodnocení technické úrovně výrobku výrobní organizace, předkládá ji ve dvou vyhotoveních orgánu středního článku řízení, který ji po prověření úplnosti a správnosti obsahu předloží se svým vyjádřením k technické úrovni hodnoceného výrobku svému nadřízenému ústřednímu orgánu. je-li výrobní organizace přímo řízena ústředním orgánem, předkládá žádost přímo tomuto ústřednímu orgánu. Nadřízený ústřední orgán jedno vyhotovení žádosti spolu se svým stanoviskem k technické úrovni hodnoceného výrobku předloží příslušnému hodnotitelskému orgánu.
(3) Vypracovává-li odběratelská organizace žádost o hodnocení technické úrovně výrobku podle § 4 odst. 2, předloží ji ve dvou vyhotoveních svému nadřízenému ústřednímu orgánu, popřípadě žádost vypracuje přímo tento ústřední orgán, který jedno vyhotovení žádosti předkládá příslušnému hodnotitelskému orgánu.
(4) Zahajuje-li hodnotitelský orgán hodnocení technické úrovně u výrobku podle § 4 odst. 2, vyzve výrobní organizaci k vypracování žádosti o hodnocení technické úrovně výrobku a pro její předložení stanoví přiměřenou lhůtu.
(5) Hodnotitelský orgán si může v odůvodněných případech vyžádat větší počet vyhotovení žádosti o hodnocení technické úrovně výrobku.
§ 6 Náležitosti žádostí o hodnocení technické úrovně výrobků (1) Žádost výrobní organizace o hodnocení technické úrovně nového výrobku musí obsahovat:
a) údaje podle přílohy č. 1 této vyhlášky,
b) prospekt, popřípadě fotografie nebo technický náčrt výrobku,
c) výsledky schvalovacích zkoušek výrobku podle příslušných předpisů (hygienických, zdravotnických, bezpečnostních apod.) pokud se u výrobku vyžadují při jeho uvedení do oběhu,
d) Vyjádření hlavních odběratelských organizací k technické úrovni a ekonomickým přínosům výrobku u odběratele; má-li být nebo je-li výrobek již vyvážen, vyjádření příslušné organizace zahraničního obchodu k technické úrovni výrobku a k dosažené nebo předpokládané ekonomické efektivnosti při vývozu,
e) výsledky zkoušek prototypu, popřípadě výrobku ověřovací série,
f) závěry ze závěrečného oponentního řízení u výrobků, jejichž realizace je výsledkem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky,
g) výpočet ekonomické efektivnosti nového výrobku podle zvláštního předpisu.
(2) Žádost o hodnocení technické úrovně jiných než nových výrobků podaná výrobní organizací musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).
(3) Žádost o hodnocení technické úrovně výrobku podaná odběratelskou organizací nebo jejím nadřízeným orgánem musí obsahovat:
a) údaje podle přílohy č. 1 uvedené přiměřeně k možnostem odběratelské organizace nebo orgánu,
b) výsledky zkoušek nebo provozu výrobku u odběratele,
c) informaci o výsledku projednání rozporu mezi ústředním orgánem odběratele a ústředním orgánem výrobce o technické zastaralosti výrobku, včetně specifikace rozporu, jde-li o výrobky uvedené v § 4 odst. 2 písm. b).
(4) Za správnost a doložitelnost údajů uvedených v žádosti o hodnocení technické úrovně výrobků odpovídá organizace, popřípadě orgán, který ji vypracoval.
§ 7 Posouzení žádosti o hodnocení technické úrovně výrobků (1) Hodnotitelský orgán do 15 dnů ode dne, kdy žádost o hodnocení technické úrovně výrobku obdržel, pověří:
a) zda výrobek může být hodnocen podle této vyhlášky,
b) zda podklady žádosti o hodnocení technické úrovně výrobku jsou úplné.
(2) Zjistí-li hodnotitelský orgán, že nejde o výrobek, který může být hodnocen podle této vyhlášky, žádost zamítne.
(3) Nejsou-li podklady žádosti o hodnocení technické úrovně výrobku úplné nebo nelze-li na základě předepsaných podkladů technickou úroveň výrobku objektivně posoudit, vyžádá si hodnotitelský orgán do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti písemně od orgánu nebo organizace, která žádost vypracovala, potřebné doplňující podklady a pro jejich předložení stanoví přiměřenou lhůtu.
(4) Hodnotitelské orgány si mohou vyžádat mimo podklady uvedené v § 6 další zdůvodňující podklady nebo stanoviska k technické úrovni hodnoceného výrobku, zejména stanoviska státních zkušeben nebo jiných pracovišť, /8/ vedoucích pracovišť technického rozvoje nebo odběratelských organizací, včetně organizací zahraničního obchodu.
(5) Vyžádané doplňující podklady k žádosti se předkládají v požadovaném počtu vyhotovení přímo hodnotitelskému orgánu.
(6) Pokud hodnotitelský orgán ve stanovené popřípadě prodloužené lhůtě vyžádané doplňující podklady neobdrží, může žádost zamítnout.
§ 8 Hodnocení technické úrovně výrobků (1) Pokud hodnotitelský orgán žádost o hodnocení technické úrovně výrobku nezamítne podle § 7 odst. 2 nebo odst. 6, provede hodnocení technické úrovně výrobku a na základě výsledku hodnocení vydá
a) osvědčení o technické pokrokovosti výrobku v případě, že výrobní organizace prokázala, že jde o nový výrobek, který svou technickou úrovní předčí dosud vyráběné tuzemské výrobky určené pro stejné nebo obdobné užití a vyrovná se alespoň současným progresívním výrobkům předních světových výrobců a splňuje požadavky národního hospodářství a vývozu,
b) osvědčení o dobré technické úrovni výrobku v případě, že výrobní organizace prokázala, že výrobek se svou technickou úrovní alespoň vyrovná současným standardním zahraničním výrobkům určeným pro stejné nebo obdobné užití a že splňuje požadavky národního hospodářství a vývozu,
c) rozhodnutí o technické zastaralosti výrobku v ostatních případech.
(2) V osvědčení o technické pokrokovosti výrobku stanoví hodnotitelský orgán též dobu jeho platnosti s přihlédnutím k charakteru výrobku, k předpokládané době, po kterou bude výrobek splňovat podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a k době uplatňování cenového zvýhodnění.
(3) V osvědčení o dobré technické úrovni výrobku stanoví hodnotitelský orgán dobu jeho platnosti s přihlédnutím k charakteru výrobku, k předpokládané době, po kterou bude výrobek splňovat podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b), a ke lhůtám technickoekonomické životnosti výrobků.
(4) V rozhodnutí o technické zastaralosti výrobku stanoví hodnotitelský orgán pouze počátek platnosti rozhodnutí s ohledem na časovou naléhavost zavedení výroby nového výrobku.
(5) Hodnotitelský orgán je povinen hodnocení technické úrovně výrobku ukončit a vydat příslušné osvědčení nebo rozhodnutí podle odstavce 1 nejdéle do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla úplná žádost včetně vyžádaných doplňujících podkladů nebo stanovisek řádně doručena.
(6) Osvědčení nebo rozhodnutí podle odstavce 1, popřípadě zamítnutí žádosti o hodnocení technické úrovně výrobku podle § 7 odst. 2 nebo odst. 6 zasílá hodnotitelský orgán výrobní organizaci, jejímu nadřízenému ústřednímu orgánu a orgánu středního článku řízení, příslušnému cenovému úřadu a v jednom vyhotovení též ústřednímu orgánu nadřízenému odběratelské organizaci,bylo-li hodnocení provedeno na jeho žádost.
§ 9 Revize rozhodnutí hodnotitelského orgánu Prokáže-li se dodatečně, např. na základě zjištění státních nebo resortních zkušeben, poznatků odběratelů nebo opravárenských organizací, že vlastnosti výrobku prokazatelně neopovídají podmínkám rozhodným pro vydání osvědčení nebo rozhodnutí podle § 8 odst. 1, hodnotitelský orgán svoje původní rozhodnutí zruší a vydá osvědčení nebo rozhodnutí odpovídající zjištěnému stavu.
Č Á S T T Ř E T Í TECHNICKOEKONOMICKÁ ŽIVOTNOST A TECHNICKÁ ZASTARALOST VÝROBKŮ (§ 10-12)
§ 10 Lhůty technickoekonomické životnosti výrobků (1) Lhůta technickoekonomické životnosti výrobku vyjadřuje dobu, po kterou lze předpokládat, že výrobek se svou technickou úrovní alespoň vyrovná standardním zahraničním výrobkům určeným pro stejné nebo obdobné užití a bude splňovat požadavky národního hospodářství a vývozu.
(2) Počátkem lhůty technickoekonomické životnosti výrobku, který nebyl hodnocen, je den první fakturace výrobku, nelze-li tento den z účetní evidence již zjistit, považuje se za počátek lhůty první den měsíce, popřípadě čtvrtletí, v němž došlo k zahájení výroby výrobku, včetně výroby ověřovací série.
(3) Počátkem lhůty technickoekonomické životnosti u výrobku technicky pokrokového je den následující po dni, v němž skončila platnost osvědčení o technické pokrokovosti výrobku.
§ 11 Okruh výrobků, na který se vztahují lhůty technickoekonomické životnosti (1) Lhůty technickoekonomické životnosti výrobků uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky se vztahují na opakovaně dodávané tuzemské výrobky, s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 2.
(2) Lhůty technickoekonomické životnosti se nevztahují na
a) díly zařazené v 9. nebo 0. skupině průmyslových oborů podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků,
b) výrobky, které jsou podle podkladů dodávek určeny pro potřebu udržování a oprav jiných výrobků, jejichž jsou částí,
c) výrobky, jejichž podstatné kvalitativní podmínky jsou zcela vymezeny československými státními nebo oborovými normami,
d) výrobky vyráběné na základě platných dvoustranných nebo vícestranných mezinárodních specializačních nebo kooperačních dohod, pokud jsou v těchto dohodách jmenovitě uvedeny,
e) výrobky uvedené v seznamech výrobků centrálně regulovaných,
f) výrobky, u nichž je vydáno osvědčení o dobré technické úrovni výrobku podle § 8 odst. 1 písm. b),
g) výrobky, u nichž je vydáno rozhodnutí o technické zastaralosti výrobku podle § 8 odst. 1 písm. c).
§ 12 Technická zastaralost výrobků (1) Bez dalšího řízení se za výrobky technicky zastaralé považují
a) výrobky, u nichž bylo vydáno rozhodnutí o technické zastaralosti výrobku, ode dne platnosti tohoto rozhodnutí,
b) výrobky, u nichž je vydáno osvědčení o dobré technické úrovni výrobku, uplynutím doby platnosti tohoto osvědčení,
c) výrobky uvedené v § 4 odst. 1, u nichž výrobní organizace nepředložila hodnotitelskému orgánu žádost o hodnocení technické úrovně, dnem zahájení běžné výroby výrobku,
d) výrobky stanovené k hodnocení technické úrovně hodnotitelským orgánem podle § 4 odst. 2, u nichž výrobní organizace nepředložila žádost o hodnocení technické úrovně ve lhůtě podle § 5 odst. 4, ode dne uplynutí této lhůty,
e) výrobky, u nichž byl v závěrech ze závěrečného oponentního řízení u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky navržen a orgánem oprávněným zahajovat oponentní řízení stanoven termín, od kterého se budou považovat za technicky zastaralé,
f) výrobky, na něž se vztahují lhůty technickoekonomické životnosti, uplynutím této lhůty.
(2) Výrobní organizace jsou povinny vést evidenci o svých výrobcích alespoň v tomto rozsahu:
a) název a typové označení výrobku,
b) číslo jednotné klasifikace,
c) datum počátku lhůty technickoekonomické životnosti,
d) doba platnosti osvědčení o technické pokrokovosti výrobku,
e) doba platnosti osvědčení o dobré technické úrovni výrobku,
f) datum, od kterého se výrobek považuje za techniky zastaralý z důvodů uvedených v odstavci 1,
g) název a typové označení výrobku, kterým bude dosavadní výrobek ve výrobě nahrazen.
Č Á S T Č T V R T Á USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 13-16)
§ 13 Ustanovení přechodná (1) Povinnost stanovená v § 4 odst. 1 se vztahuje na nové výrobky, jejichž běžná výrobu bude zavedena po 31. prosinci 1980.
(2) Lhůty technickoekonomické životnosti výrobků stanovené touto vyhláškou vstupují v platnost:
a) dnem 1. července 1981 u výrobků, u kterých lhůta technickoekonomické životnosti stanovená touto vyhláškou uplyne tímto dnem nebo dnem dřívějším, jestliže předchozími předpisy stanovená lhůta by uplynula po tomto dnu nebo lhůta nebyla vůbec stanovena,
b) dnem nabytí účinnosti této vyhlášky v ostatních případech.
§ 14 (1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky může pověřit hodnocením technické úrovně některých vybraných výrobků a vydáváním osvědčení a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 též jiný orgán nebo organizaci, jestliže splňují předpoklady pro objektivní výkon hodnocení a pokud s tímto pověřením souhlasí nebo s ním souhlasí jejich nadřízený ústřední orgán.
(2) Výjimky ze lhůt technickoekonomické životnosti výrobků udělené podle dosavadních předpisů se považují po dobu své platnosti za osvědčení o dobré technické úrovni výrobků podle § 8 odst. 1 písm. b), pokud jsou pro tyto výrobky lhůty technickoekonomické životnosti touto vyhláškou stanoveny.
(3) Výjimky z ustanovení § 2 odst. 2, § 5 odst. 1 a § 11 odst. 1 této vyhlášky stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvy výstavby a techniky republik.
§ 15 Zrušuje se výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky č. 4 ze dne 19. prosince 1974 o hodnocení technické úrovně výrobků, registrovaný ve Sbírce zákonů, částka 1, ze dne 20. ledna 1975.
§ 16 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1980.
Ministr ČSSR
pro technický a investiční rozvoj
Ing. Šupka v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
