Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 2. června 1965 na svém čtyřicátém devátém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se lékařského vyšetření způsobilosti mladistvých pro zaměstnání pod zemí v dolech, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
u vědomí, že úmluva o lékařském vyšetření mladistvých (průmysl), 1946, které lze použít pro doly, stanoví, že děti a mladiství do osmnácti let nemají být připuštěni k zaměstnání v průmyslovém podniku, ledaže po důkladném lékařském vyšetření byli uznáni způsobilými k vykonávání práce, kterou mají být zaměstnáni, že trvalé zaměstnání dítěte nebo mladistvého do osmnácti let může pokračovat jen tehdy, opakuje-li se lékařské vyšetření nejméně jednou za rok a že vnitrostátní právní předpisy mají obsahovat ustanovení o dalších lékařských vyšetřeních,
u vědomí, že úmluva dále stanoví, že pro zaměstnání, která vysoce ohrožují zdraví, se má vyžadovat lékařské vyšetření způsobilosti k zaměstnání a jeho periodické opakování aspoň do dvacátého prvého roku věku a že vnitrostátní právní předpisy mají určit nebo zmocnit vhodný orgán, aby určil zaměstnání nebo skupiny zaměstnání, na něž se toto ustanovení vztahuje,
berouc v úvahu, že vzhledem k ohrožení zdraví vyplývajícímu ze zaměstnání pod zemí v dolech je třeba vytvořit mezinárodní normy,které vyžadují lékařské vyšetření a periodicky opakovaná vyšetření způsobilosti k zaměstnání pod zemí v dolech až do věku 21 let a určí povahu těchto prohlídek, a
stanovivši, že tyto normy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 23․ června 1965 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o lékařském vyšetření mladistvých (práce pod zemí), 1965: