Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

49/1981 Sb. znění účinné od 1. 6. 1981 do 30. 6. 1989

49

 

VYHLÁŠKA

Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky

ze dne 3. dubna 1981

o hospodaření s nevyužitými zásobami

 

Státní plánovací komise podle § 17 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování a Státní arbitráž Československé socialistické republiky podle § 395 písm. a) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb., po projednání s federálním ministerstvem financí, federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Federálním cenovým úřadem, plánovacími komisemi republik a s dalšími zúčastněnými ústředními orgány stanoví:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Rozsah působnosti

(1)

Tato vyhláška upravuje postup ústředních orgánů, orgánů středního článku řízení a organizací1 při snižování stavů nevyužitých zásob a při vracení těchto zásob do reprodukčního procesu.

(2)

Vyhláška se nevztahuje na zásoby v tržních fondech.

§ 2

Nevyužité zásoby

(1)

Nevyužité zásoby jsou takové hmotné zásoby, které nejsou využity pro činnost organizace a zahrnují:

a)

nadbytečné (nadměrné) zásoby, tj. takové zásoby, které organizace sice pro svou činnost potřebuje, ale jejichž množství přesahuje rozsah, který je přiměřený úkolům a potřebám organizace a je obvykle určen normami zásob.2 Přiměřenost se posuzuje ve vztahu k dodávkovým nebo odbytovým cyklům proti plánované spotřebě, jakož i ve vztahu k vytváření pohotových odbytových zásob. K nadbytečným zásobám nepatří účelně vytvořené dočasné a sezónní zásoby;

b)

nepotřebné zásoby, tj. takové zásoby, které organizace k plnění svých úkolů a ke své činnosti nepotřebuje a které nemohou být v organizaci vůbec využity; zahrnují zásoby, které mohou být využity v jiných organizacích nebo na jiných úsecích národního hospodářství, a zásoby nevyužitelné. Nevyužitelné (nepoužitelné) zásoby jsou takové zásoby, které nemohou být využity ve vlastní organizaci, ani v žádné jiné organizaci nebo na jiném úseku národního hospodářství, nehodí se ke zhodnocení přímým prodejem obyvatelstvu a nemohou být zhodnoceny vývozem, ani v rámci mezinárodní výměny podle § 11.

(2)

Položka zásob představuje takové sortimentní rozlišení, které odpovídá dvanáctimístnému kódu Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a příslušného oborového číselníku, popřípadě Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví.

ČÁST DRUHÁ

HOSPODAŘENÍ S NEVYUŽITÝMI ZÁSOBAMI (§ 3-14)

§ 3

Předmět snižování stavů nevyužitých zásob

Předmětem snižování stavů nevyužitých zásob jsou všechny nevyužité zásoby materiálu (základního, pomocného i údržbářského, surovin, paliv, nakupovaných součástí a náhradních dílů), nevyužité zásoby předmětů postupné spotřeby (včetně nástrojů a přístrojů) a nevyužité zásoby výrobků a zboží, popřípadě nedokončené výroby․3

§ 4

Předcházení vzniku nevyužitých zásob

Organizace jsou povinny všemi dostupnými způsoby a aktivními opatřeními předcházet vzniku nových nevyužitých zásob. Zejména jsou povinny:

a)

zajišťovat kvalitní a včasný průzkum potřeb a průzkum nákupních zdrojů a tím vytvořit předpoklady pro vyšší stabilitu a autoritu sortimentního rozpisu plánu výroby a plánu odbytu;

b)

na základě výsledků průzkumu potřeb vytvářet v účelných případech pohotové odbytové zásoby, které umožní pružnější uspokojování požadavků a budou působit věcně i psychologicky proti hromadění výrobních zásob u spotřebitelů;

c)

dbát na dodržení vazby plánu materiálně technického zásobování a plánu vývoje zásob na sortimentní rozpis plánu výroby;

d)

veškeré změny ve spotřebě surovin a materiálu v důsledku technologických změn, racionalizačních opatření, zavedených zlepšovacích návrhů apod. okamžitě promítat do spotřebních norem, plánu materiálně technického zásobování a plánu zásob a vyhodnocovat je;

e)

podle skutečné spotřeby materiálu v běžném období upřesňovat požadavek pro další období tak, aby nevznikaly nové nevyužité zásoby a neobjednávat materiál, který nepotřebují k plnění svých úkolů;

f)

pravidelně ve lhůtách, určených vedoucím organizace, hodnotit vývoj jednotlivých položek zásob podle soupisek zásob, srovnávat, zda výše zásoby je v souladu s obratem položky, výdejovým a příjmovým cyklem, hodnotit, zda v případech nesouladu jde o přechodný výkyv nebo o trvalou změnu a operativně zajišťovat potřebná opatření k obnovení souladu výše zásoby s dodávkovými a výdejovými cykly;

g)

využívat norem zásob, popřípadě z nich odvozených signalizačních hladin (tzv. norem maximálních zásob) a zajišťovat organizačně pracovní opatření pro signalizaci nežádoucích výkyvů;

h)

zaměřovat a usměrňovat racionalizační hnutí a socialistické soutěžení též na dodržování a zkvalitnění norem spotřeby a norem zásob a na zkracování nákupních a odbytových cyklů a objednacích a dodacích lhůt;

i)

stanovit systém kontroly a soustavně prověřovat plnění opatření podle písmen a) až h).

§ 5

Snižování stavů nevyužitých zásob

(1)

Organizace jsou povinny průběžně zjišťovat nevyužité zásoby, vytřiďovat je ze svých celkových zásob a zajišťovat reálná opatření k jejich využití. Nejméně jednou ročně, zpravidla v souvislosti s prováděním inventarizace, jsou organizace povinny kontrolovat jejich vytřídění porovnáním s normami a výdejovými a dodávkovými cykly a posuzovat úměrnost skutečných stavů jednotlivých položek ve vztahu ke skutečným výdejům podle soupisek zásob.

(2)

Organizace, která nevyužité zásoby vytřídila a oddělila je v evidenci (dále jen „nabízející organizace“), je povinna své nevyužité zásoby buď využít pro vlastní potřebu nebo nejpozději do tří měsíců po vytřídění uzavřít smlouvu na jejich dodávku jiné organizaci. Jestliže organizace nemůže sama takto zajistit využití svých nevyužitých zásob, je povinna je bez zbytečného prodlení nabídnout zprostředkujícím organizacím (§ 6), pokud jejich hodnota přesahuje 5 000 Kčs za jednu položku, a označit je zřetelným způsobem ve skladu. Využití nevyužitých zásob, které nedosahují této hodnoty, zajišťují organizace samy vhodným způsobem (nabídkou na burzách nevyužitých zásob, inzercí apod.) nebo je rovněž nabídnou zprostředkujícím organizacím, avšak teprve po dohodě s nimi.

(3)

Nabízející organizace nabídne nevyužité zásoby tak, že pro každou položku vyhotoví „Nabídkový list nevyužité zásoby“ (§ 7), a to v pěti vyhotoveních. Jedno vyhotovení si ponechá pro vlastní evidenci a čtyři vyhotovení odešle příslušné zprostředkující organizaci. Nabízí-li více položek, připojí seznam nabídkových listů.

(4)

V případě, kdy nabízející organizace neví, která organizace plní funkci zprostředkující organizace pro příslušnou nevyužitou zásobu, a nemůže to bez mimořádných potíží zjistit, zašle čtyři vyhotovení nabídkového listu dodavateli, od kterého materiál odebrala. Neplní-li tento dodavatel sám funkci zprostředkující organizace, předá všechna zaslaná vyhotovení nabídkového listu do tří dnů sám správné zprostředkující organizaci za organizaci nabízející a oznámí to nabízející organizaci.

(5)

Po odeslání nabídkového listu nevyužité zásoby zprostředkující organizaci nemůže již nabízející organizace provádět bez souhlasu zprostředkující organizace další odprodej těchto zásob. Jakékoliv další změny, které nastanou v údajích, uvedených v nabídkovém listu, je povinna neprodleně oznámit zprostředkující organizaci.

(6)

Zprostředkující organizace posoudí podle svých zkušeností a znalostí použitelnost nabídnutých nevyužitých zásob pro potřeby svých odběratelů, popřípadě pro potřeby dalších organizací a na nevyužitou zásobu zašle dvě vyhotovení nabídkového listu odběrateli, o kterém předpokládá, že nabídnutou zásobu může ekonomicky využít. Nabízející organizaci informuje zpravidla na vrácené kopii nabídkového listu (§ 8) o tom, že její nevyužitou zásobu určila pro nabídku danému odběrateli, a jedno vyhotovení nabídkového listu použije pro svou evidenci. V případě, že nevyužitá zásoba podle nabídkového listu bude určena pro několik odběratelů, vyhotoví zprostředkující organizace potřebný počet dalších vyhotovení nabídkového listu.

(7)

V případě, že zprostředkující organizace nemůže nabídnuté nevyužité zásoby využít okamžitě pro svou vlastní potřebu, ani pro krytí potřeb svých odběratelů nebo jiných organizací, je povinna zahrnout nabídnutou položku nevyužitých zásob do svých dispozičních zdrojů, určit lhůtu, ve které hodlá zprostředkovat využití nevyužité zásoby, a uvědomit o tom do 30 dnů nabízející organizaci. Lhůtu určí v souladu s termíny pro propojení objednávek a požadavků s dispozičními zdroji, avšak ne delší než jeden rok od převzetí nabídkového listu.

(8)

Organizace, která obdrží od zprostředkující organizace nabídkový list nevyužité zásoby (dále jen „odběratel“), je povinna:

a)

do 30 dnů po doručení nabídkového listu nevyužité zásoby buď odsouhlasit odběr nevyužité zásoby odesláním potvrzeného nabídkového listu nabízející organizaci nebo si vyžádat vzorky k odsouhlasení, či vyslat svého pracovníka nebo zástupce ke zjištění stavu zásoby, nebo nabídku zcela nebo zčásti odmítnout; při odmítnutí je povinna postupovat podle odstavce 10 nebo 11;

b)

v případě, že navrhuje změny dodacích podmínek, lhůt, množství nebo ceny, zapsat svůj návrh do nabídkového listu a odeslat jej nabízející organizaci ve stejné lhůtě.

(9)

Lhůta pro vyjádření odběratele se prodlužuje o dobu nezbytně nutnou k event. schválení vzorků nebo k provedení prohlídky nabídnuté zásoby odběratelem, pokud si to odběratel vyžádá, nejvýše však o dalších 30 dnů. Nabízející organizace je povinna požadavku na zaslání vzorků nebo umožnění prohlídky zásob vyhovět. Nedojde-li mezi odběratelem a nabízející organizací k dohodě (např. o ceně nebo o jiných náležitostech), vyžádají si stanovisko zprostředkující organizace. Nedojde-li k dohodě ani na základě stanoviska zprostředkující organizace, může odběratel dodávku odmítnout a informovat o tom zprostředkující organizaci.

(10)

Odběratel, který obdrží od zprostředkující organizace nabídku nevyužité zásoby, aniž před tím takový materiál objednal nebo o něj projevil zájem, je povinen prověřit možnost ekonomického zhodnocení této zásoby, popřípadě oznámit zprostředkující organizaci podmínky, za kterých by mohl nevyužitou zásobu zpracovat (zhodnotit). Jestliže zprostředkující organizace zaslala nabídkový list, sdělí odběratel výsledky pověření a svůj návrh přímo nabízející organizaci a zprostředkující organizaci informuje kopií.

(11)

Odmítne-li odběratel nevyužitou zásobu zcela nebo zčásti převzít vzhledem k tomu, že ji nemůže ekonomicky využít (například pro špatný stav zásoby), oznámí to zprostředkující organizaci tím, že vrátí zaslaný nabídkový list a uvede na něm důvody, pro které nevyužitou zásobu odmítá převzít; zprostředkující organizace posoudí tyto důvody z hlediska možnosti využití zásoby v jiné organizaci nebo k jinému účelu a po případném projednání s odběratelem nabídne nevyužitou zásobu stejným způsobem jinému odběrateli, u kterého podle svých zkušeností a znalostí potřeb odběratelů předpokládá, že ji může ještě využít i přes zjištěné vady.

(12)

Jestliže zprostředkující organizace nenalezne možnost ekonomického využití těchto zásob u odběratelských organizací podle odstavců 6, 7 a 11, nabídne nevyužitou zásobu pro prodej obyvatelstvu podle § 10.

(13)

Není-li nevyužitá zásoba svým charakterem nebo z jiných důvodů vhodná pro prodej obyvatelstvu nebo odmítnou-li ji určené obchodní organizace (příloha č. 1), nabídne ji zprostředkující organizace pověřené organizaci zahraničního obchodu pro mezinárodní výměnu nevyužitých zásob (dále jen „pověřená organizace“) podle § 11, pokud je tato zásoba pro mezinárodní výměnu vhodná.

(14)

Nepodaří-li se zprostředkující organizaci zajistit pro nevyužitou zásobu ani ve lhůtě jednoho roku možnost využití a jde-li:

a)

o plnohodnotné výrobky, které sama vyrábí nebo nakupuje, omezí v příštím plánovacím období svou výrobu nebo nákup tak, aby pro nevyužitou zásobu zajistila odbyt, což oznámí nabízející organizaci;

b)

o výrobky výběhové nebo znehodnocené, nebo z jiných důvodů ekonomicky nepoužitelné, vrátí nabízející organizaci zaslaný nabídkový list s doporučením nejvýhodnějšího způsobu fyzické likvidace.

§ 6

Zprostředkující organizace

(1)

Funkci zprostředkující organizace plní ty organizace, které běžně provádějí v největším rozsahu odbyt materiálu nebo výrobku, který je nabízen jako nevyužitá zásoba, a které proto soustřeďují největší rozsah běžných požadavků, zpravidla zajišťují průzkum potřeb a pravidelně propojují své zdroje (výroba, nákup, dovoz) s konkrétními potřebami, objednávkami a požadavky odběratelů v podrobném sortimentu4 bez ohledu na to, na které úrovni se zpracovávají celkové bilance a sestavují plány rozdělení.

(2)

Zprostředkujícími organizacemi podle odstavce 1 jsou především odbytové a zásobovací organizace a odbytová sdružení, pokud je příslušná položka v jejich obchodní náplni. V ostatních případech je zprostředkující organizací výrobní podnik nebo organizace, u které je v rámci výrobní hospodářské jednotky odbyt centralizován.

(3)

Pro nevyužité zásoby dovezených výrobků je zprostředkující organizací zpravidla dovozně odbytových gestor nebo organizace odpovědná za odběr a odbyt výrobků dovezených na základě smluv o mezinárodní specializaci a kooperaci ve výrobě (zpravidla odbytová organizace, původní výrobce nebo výrobní podnik, který vyrábí podobný nebo kompletační výrobek). Neexistuje-li ani organizace, která provádí odbyt zaměnitelného výrobku, nebo která zajišťuje technické prověřování nutnosti dovozu, plní funkci zprostředkující organizace ta organizace, na jejíž požadavek byl uskutečněn dovoz materiálu, který se stal nevyužitou zásobou.

(4)

Ve sporných případech, zejména není-li nevyužitá zásoba v sortimentní náplní odbytové organizace a odbyt provádí několik výrobních organizací, rozhodne o pověření funkcí zprostředkující organizace ústřední orgán, v jehož působnosti je zajišťována výroba a odbyt příslušného výrobku. Jestliže se odbyt výrobku provádí v působnosti dvou nebo více ústředních orgánů, určí zprostředkující organizaci ústřední orgány dohodnou.

(5)

Zprostředkující organizace zahrnují nabídnuté nevyužité zásoby do dispozičních zdrojů svého běžného odbytu a používají jich přednostně pro krytí požadavků odběratelů. Přitom využívají svých odborných zkušeností a znalosti k výběru nejvhodnějšího spotřebitele, který může nevyužitou zásobu při své činnosti nejhospodárněji využít se zřetelem k případnému vlivu delšího skladování a k různým požadavkům na materiál pro různé způsoby využití. Při vyhledávání nejvhodnějšího a nejhospodárnějšího využití nabízejí zprostředkující organizace nevyužité zásoby i těm organizacím, u kterých je podle dosavadních zkušeností a znalostí předpoklad, že by zásobu mohly ekonomicky využít, i když neuplatnily požadavek nebo nezaslaly objednávku.

(6)

Zprostředkující organizace má právo sama odkoupit nabídnuté nevyužité zásoby.

§ 7

Nabídkový list

(1)

Nabídkový list, jehož doporučený vzor je v příloze č. 2, vystavuje nabízející organizace bez zbytečného odkladu pro vytřídění nevyužité zásoby, nebo po tom, kdy se dozvěděla, že příslušný materiál, který skladuje, nebude potřebovat pro plnění svých úkolů buď vůbec, nebo v předpokládaném množství, takže zásoba, která je na skladě, nebude při plánované, popřípadě upravené spotřebě využita ani v následujícím plánovacím roce. Lhůtu pro ekonomickou spotřebu je nutno posuzovat rovněž ve vztahu k trvanlivosti, charakteru, podmínkám a možnostem skladování nevyužité zásoby.

(2)

Nabídkový list obsahuje zejména:

adresu nabízející organizace,

adresu zprostředkující organizace,

místo uskladnění nevyužité zásoby,

název materiálu, přesné označení kvality, velikosti, balení, barvy, popřípadě výkonu a dalších parametrů, které mohou usnadnit posouzení možnosti využití,

úplné číslo podle Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a oborového číselníku, popřípadě podle Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví,

velkoobchodní cenu,

obchodní cenu, popřípadě maloobchodní cenu a příslušnou srážku,

u neplnohodnotných výrobků návrh ceny, sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem,

množství nabízené nevyužité zásoby,

dodací podmínky, údaj o přepravě apod.,

dodací lhůtu,

datum vystavení a odeslání nabídkového listu.

(3)

V nabídkovém listě je nabízející organizace povinna uvést podrobný údaj o kvalitě nevyužité zásoby, zejména délku předchozího skladování, stupeň znehodnocení, údaj o případném snížení užitných vlastností, o korozi, exspirační lhůtě apod. Tento údaj je prohlášením nabízející organizace o kvalitativním stavu nevyužité zásoby. Dodávka se v tom případě považuje za dodávku určenou k jinému účelu, než předpokládá technická norma.5

(4)

Nabídkový list je evidenčním dokladem zprostředkující organizace o průběhu zprostředkování zhodnocení nevyužité zásoby a průkazním dokladem nabízející organizace pro banku i kontrolní orgány o tom, že zásoba byla nabídnuta příslušné zprostředkující organizaci.

§ 8

Závazek ke zprostředkování

(1)

Doručením nabídkového listu zprostředkující organizaci vzniká mezi nabízející organizací a zprostředkující organizací závazek ke zprostředkování. Zprostředkující organizace je oprávněna a povinna zprostředkovat vrácení nevyužité zásoby do reprodukčního procesu v zastoupení organizace nabízející. Přijetí nabídkového listu potvrdí zprostředkující organizace nabízející organizaci bez zbytečného odkladu.

(2)

Pokud hodnota nabídnuté položky zásob nedosahuje 5 000 Kčs (§ 5 odst. 2), vzniká závazek ke zprostředkování teprve souhlasem zprostředkující organizace (potvrzením nabídkového listu).

§ 9

Postup při uzavírání dodávkových smluv

(1)

Nabídkový list, odeslaný zprostředkující organizaci odběrateli, je návrhem smlouvy o dodávce, který zprostředkující organizace zasílá v zastoupení nabízející organizace. Odesláním potvrzeného nabídkového listu odběratelem přímo nabízející organizaci vzniká smlouva o dodávce mezi nabízející organizací a odběratelem.

(2)

Jestliže při potvrzování nabídkového listu odběratel navrhuje změnu předmětu, času nebo jiné náležitosti nezbytné pro vznik smlouvy (§ 153 odst. 1 hospodářského zákoníku), považuje se jím odeslaný nabídkový list za objednávku (návrh smlouvy). Smlouva v takovém případě vzniká též postupem podle § 153 hospodářského zákoníku.

§ 10

Dodávky nevyužitých zásob pro prodej obyvatelstvu

(1)

K uvolnění nevyužitých zásob pro prodej obyvatelstvu přistoupí zprostředkující organizace podle § 5 odst. 12.

(2)

Nemá-li zprostředkující organizace vlastní maloobchodní prodejny, nabídne příslušné položky nevyužitých zásob některé z určených obchodních organizací (v příloze č. 1), a to zasláním nabídkového listu nebo seznamu položek, obsahujícího náležitosti nabídkového listu, popřípadě doplní maloobchodní cenu a u neplnohodnotných výrobků návrh maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem.

(3)

Není-li u plnohodnotných výrobků maloobchodní cena stanovena, předloží zprostředkující organizace v zastoupení organizace nabízející návrh na její stanovení příslušnému orgánu nebo organizaci pověřené působností v tvorbě maloobchodních cen výrobků. 6

(4)

Při dodávkách nevyužitých zásob pro prodej obyvatelstvu zachovají organizace, uvedené v příloze č. 1, i zprostředkující organizace další postup podle § 5 odst. 8 až 11.

§ 11

Mezinárodní výměna nevyužitých zásob

(1)

Nevyužité zásoby, které nelze v tuzemsku u příslušných odběratelských organizací ani pro prodej obyvatelstvu ekonomicky využít, nabídnou zprostředkující organizace k mezinárodní výměně nevyužitých zásob (§ 5 odst. 13), a to organizaci zahraničního obchodu, kterou k provádění těchto výměn pověří federální ministerstvo zahraničního obchodu. Zprostředkující organizace předloží pověřené organizaci nabídku na formulářích nabídkového listu. Pro postup při uzavírání smlouvy platí obdobně ustanovení § 9 a § 5 odst. 8 s tím, že pověřená organizace se vyjadřuje k návrhu nejpozději do 6 měsíců po obdržení nabídky.

(2)

Nabídky nevyužitých zásob, došlé ze zahraničí, předá pověřená organizace podle sortimentní a věcné příslušnosti zprostředkující organizaci a současně stanoví lhůtu pro zjištění možnosti jejich ekonomického využití v tuzemsku. Zprostředkující organizace je povinna přezkoumat možnost ekonomického využití této produkce v tuzemsku a oznámit ve stanovené lhůtě svůj zájem na nákupu konkrétních položek, popřípadě si vyžádat vzorky nebo umožnění prohlídky ve skladech zahraničního dodavatele. Pokud pověřená organizace předloží zprostředkující organizaci návrh na uzavření smlouvy na dovoz produkce, o kterou zprostředkující organizace projevila zájem, nemůže zprostředkující organizace uzavření smlouvy odmítnout, jestliže tento návrh byl odeslán ve lhůtě, kterou zprostředkující organizace sdělila nebo jestliže taková lhůta nebyla sdělena, nejpozději do tří měsíců po oznámení závazného zájmu.7

(3)

Zprostředkující organizace mohou u pověřené organizace uplatnit rovněž své požadavky na zboží, které mají zájem nakoupit v rámci mezinárodní výměny nevyužitých zásob. Pro uzavření smlouvy pak platí ustanovení odstavce 2.

(4)

Uskutečněné výměny se nezapočítávají do plnění dovozních ani vývozních úkolů plánu tuzemských organizací.

§ 12

Ceny

(1)

Odprodej nevyužitých zásob se uskutečňuje za ceny stanovené podle cenových předpisů.8

(2)

Odprodej nevyužitých zásob určeným obchodním organizacím (příloha č. 1) se uskutečňuje za obchodní ceny, popřípadě za maloobchodní ceny, snížené o příslušnou srážku; výpočet a odvod daně z obratu provádí nabízející organizace podle sazebníku daně z obratu pro příslušný rok, vydávaného federálním ministerstvem financí.

§ 13

Postup při fakturaci nevyužitých zásob

Dodávající organizace fakturuje dodané nevyužité zásoby přímo odběrateli podle příslušných předpisů o fakturaci9 a zároveň oznámí zprostředkující organizaci (například kopií faktury) uskutečnění prodeje a základ pro výpočet ceny za zprostředkování.10

§ 14

Likvidace nepoužitelných zásob

(1)

Nepoužitelné zásoby organizace bez zbytečného prodlení fyzicky zlikviduje a odepíše ze své evidence. Před provedením fyzické likvidace jsou organizace povinny přezkoumat, zda není možno zásoby využít jako druhotné suroviny.

(2)

Organizace vypracují likvidační plán nepoužitelných zásob, který bude obsahovat přesnou specifikaci vytříděných nepoužitelných zásob a časový i věcný program jejich likvidace podle příslušných předpisů.11

(3)

Pro likvidaci nepoužitelných zásob v oboru působnosti federálního ministra národní obrany a federálního ministerstva vnitra platí zvláštní předpisy.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 15-16)

§ 15

(1)

Organizace jsou povinny vytřídit své nevyužité zásoby podle § 5 odst. 1 poprvé podle stavů k 1. dubnu 1981 nejpozději do 30. září 1981. Na vytříděné zásoby, které mohou snížit vlastní spotřebou, vypracují časové harmonogramy snížení stavů nevyužitých zásob vlastní spotřebou nebo je samy operativně odprodají. Na zbývající položky, přesahující limit 5 000 Kčs (§ 5 odst. 2) odešlou nabídkové listy příslušným zprostředkujícím organizacím bez zbytečného prodlení, nejpozději však do konce roku 1981. Další položky, které budou vytříděny jako nevyužité zásoby později (v důsledku změny spotřeby nebo z jiných důvodů), bude organizace nabízet zprostředkujícím organizacím podle § 5 odst. 2 a 3 a dalších ustanovení této vyhlášky průběžně.

(2)

Ústřední orgány mohou pověřit některou podřízenou organizaci soustředěním činností souvisících se snižováním stavů nevyužitých zásob uvnitř resortu a vytvořením vnitroresortních systémů výměny nevyužitých zásob při respektování zásad této vyhlášky. V tom případě určí organizaci, která bude plnit funkci zprostředkující organizace za celý resort ve vztahu k organizacím jiných ústředních orgánů, zejména ve vztahu k pověřené organizaci zahraničního obchodu a ve vztahu k pověřeným obchodním organizacím pro prodej nevyužitých zásob obyvatelstvu.

(3)

Ústřední orgány, popřípadě nadřízené orgány zprostředkujících organizací budou při hodnocení plnění plánu zprostředkujících organizací posuzovat zprostředkované objemy jako plnění plánu odbytu těchto organizací (budou tyto objemy připočítávat k plnění plánu odbytu mimo účetní a statistické položky).

(4)

Ústřední orgány, orgány středního článku řízení a zprostředkující organizace budou vytvářet předpoklady pro zdárný průběh vracení nevyužitých zásob do reprodukčního procesu vhodnými organizačně pracovními opatřeními, zejména maximálním využitím výpočetní techniky u zprostředkujících organizací.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1981.

Hlavní arbitr

Československé socialistické republiky:

Doc. JUDr. Vaněk CSc. v. r.

 

Ministr a místopředseda

Státní plánovací komise:

Ing. Janza v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/1981 Sb.

Seznam

organizací, určených pro prodej nevyužitých zásob obyvatelstvu

 

A.

Ministerstvy obchodu České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky:

Plnohodnotné zboží

Krajské podniky Domácí potřeby

Krajské podniky Drobné zboží

Krajské podniky Drogerie

Krajské podniky Textil

Krajské podniky Oděvy

Krajské podniky Obuv

případně oborový podnik Nábytek

Neplnohodnotné zboží (např. poškozené)

Oborové podniky Klenoty (prodejny použitého zboží)

 

B.

Českým svazem spotřebních družstev:

Velkonákupna spotřebních družstev, podnik ČSSD, Praha

 

C.

Slovenským svazem spotřebních družstev:

Krajské závody družstevného obchodného a výrobného podniku Bratislava, Zvolen a Prešov

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 49/1981 Sb.

NABÍDKOVÝ LIST NEVYUŽITÉ ZÁSOBY

(Doporučený vzor)

 



Poznámky pod čarou:

Rozumějí se organizace, orgány středního článku řízení a ústřední orgány podle § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

Výnos Státní plánovací komise čj. 80 513/78 z 30. května 1978, kterým se stanoví zásady pro normování zásob (registrovaný v částce 21/1978 Sb.).

Nevyužité zásoby podle této vyhlášky se nepovažují za přebytečný a neupotřebitelný národní majetek ve smyslu § 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku. Nevyužité zásoby se vracejí do reprodukčního procesu v rámci obvyklého hospodaření organizací podle § 67 hospodářského zákoníku.

Rozumí se v členění, odpovídajícím dvanáctimístnému kódu Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a příslušného oborového číselníku, popřípadě Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví.

V případě nejasnosti určí orgán nebo organizaci, pověřenou působností v tvorbě maloobchodních cen výrobků Federální cenový úřad na základě individuálního dotazu.

Podle vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb., a výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74, o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem, ve znění pozdějších doplňků a výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/80, o zjištění přiměřené výše cen výrobků použitých nebo neplnohodnotných, jejichž ceny se sjednávají dohodou podle výnosu FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. V-1/74, pol. č. 71 a 72 (Cenový věstník částka 16/1980).

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

Cena za zprostředkování je stanovena cenovým výměrem Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 05/81.

Vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku, a příslušné resortní předpisy.

Poznámky pod čarou:
1

Rozumějí se organizace, orgány středního článku řízení a ústřední orgány podle § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

2

Výnos Státní plánovací komise čj. 80 513/78 z 30. května 1978, kterým se stanoví zásady pro normování zásob (registrovaný v částce 21/1978 Sb.).

3

Nevyužité zásoby podle této vyhlášky se nepovažují za přebytečný a neupotřebitelný národní majetek ve smyslu § 6 a 7 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku. Nevyužité zásoby se vracejí do reprodukčního procesu v rámci obvyklého hospodaření organizací podle § 67 hospodářského zákoníku.

4

Rozumí se v členění, odpovídajícím dvanáctimístnému kódu Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a příslušného oborového číselníku, popřípadě Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví.

5
6

V případě nejasnosti určí orgán nebo organizaci, pověřenou působností v tvorbě maloobchodních cen výrobků Federální cenový úřad na základě individuálního dotazu.

7
8

Podle vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb., a výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74, o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem, ve znění pozdějších doplňků a výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/80, o zjištění přiměřené výše cen výrobků použitých nebo neplnohodnotných, jejichž ceny se sjednávají dohodou podle výnosu FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. V-1/74, pol. č. 71 a 72 (Cenový věstník částka 16/1980).

9

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

10

Cena za zprostředkování je stanovena cenovým výměrem Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 05/81.

11

Vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku, a příslušné resortní předpisy.