Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

127/1982 Sb. znění účinné od 1. 1. 1983 do 31. 12. 1989

127

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Československé socialistické republiky

ze dne 14. října 1982

o závodním stravování

 

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 140 odst. 1 zákoníku práce, podle § 47 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a k provedení hospodářského zákoníku:

ČÁST I

ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ ZÁVODNÍHO STRAVOVÁNÍ (§ 1-10)

§ 1

Úvodní ustanovení

(1)

Závodní stravování je nedílnou součástí péče organizací o pracovníky. Jeho cílem je zajistit pracovníkům ve všech pracovních směnách stravu odpovídající zásadám správné výživy, napomáhat k obnově jejich pracovních sil a k upevnění jejich zdraví. Organizace vytvářejí v souladu se stanovenými normativy potřebné podmínky pro přípravu a podávání stravy v průběhu jednotlivých směn a za tím účelem zřizují a provozují zařízení závodního stravování.

(2)

K zabezpečení rozvoje závodního stravování vytvářejí všestranné podmínky ústřední orgány a národní výbory, a to především pro jeho technický rozvoj a zásobování zejména potravinami v souladu s výživovými normami a vývojem počtu strávníků.

(3)

Organizace a nadřízené orgány vypracovávají jako součást svých dlouhodobých výhledů, pětiletých a ročních prováděcích plánů (rozpočtů) také plány rozvoje závodního stravování.

(4)

Nejméně jednou ročně provádějí organizace a nadřízené orgány ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány rozbor stavu závodního stravování a přijímají potřebná opatření k jeho dalšímu rozvoji.

(5)

Závazky organizací k zabezpečování, rozšiřování a zvyšování úrovně závodního stravování se stanoví v kolektivních smlouvách.

§ 2

Formy závodního stravování

Organizace zabezpečují závodní stravování

a)

výrobou a výdejem jídel ve vlastním nebo sdruženém zařízení závodního stravování nebo

b)

stravováním pracovníků v zařízení závodního stravování jiné organizace nebo ve stravovacím zařízení jiné formy účelového stravování 1 nebo

c)

dovozem jídel ze zařízení závodního stravování nebo jiné formy účelového stravování, popřípadě z centrálních výroben pokrmů a jejich výdejem ve vlastním zařízení závodního stravování anebo

d)

stravováním pracovníků s využitím restauračního zařízení ( § 8).

§ 3

Zařízení závodního stravování

Zařízeními závodního stravování jsou závodní kuchyně, podnikové a oblastní výrobny pokrmů, popřípadě polotovarů pro závodní stravování, závodní jídelny, výdejny jídel, jídelní kouty, závodní kantýny (bufety) a pomocná hospodářství závodního stravování.

§ 4

Zřizování, provoz, změna a zrušení zařízení závodního stravování

(1)

Zařízení závodního stravování zřizují a provozují organizace ze svých prostředků nebo z prostředků více organizací jako sdružené zařízení, 2 a to v dohodě s okresní (obvodní) odborovou radou (dále jen "okresní odborová rada") v souladu s příslušnými předpisy. 3 Přitom mohou spolupracovat s jinými organizacemi, a to i s organizacemi zabezpečujícími jiné formy účelového stravování․ 1

(2)

Organizace jsou povinny umožňovat využití volné kapacity zařízení závodního stravování i pro pracující jiných organizací.

(3)

Zařízení závodního stravování může organizace se souhlasem nadřízeného orgánu a v dohodě s okresní odborovou radou zrušit, popřípadě jeho provoz podstatně omezit, jen ruší-li se organizace nebo její část nebo omezuje-li se podstatně její provoz nebo nelze-li zabezpečit provoz zařízení závodního stravování tak, aby odpovídal hygienickým předpisům nebo aby neohrožoval bezpečnost a zdraví pracovníků nebo jiných osob. Před zrušením nebo omezením provozu zařízení závodního stravování je organizace povinna zabezpečit stravování svých pracovníků jinou formou závodního stravování.

(4)

Při plánování investiční výstavby nových závodů nebo provozů, popřípadě při jejich rekonstrukci nebo modernizaci, zabezpečuje investor v plánu investiční výstavby současně také výstavbu, popřípadě rekonstrukci nebo modernizaci zařízení závodního stravování v souladu s příslušnými předpisy. Využívá přitom možnosti sdružování prostředků s jinými organizacemi zabezpečujícími závodní stravování, s národním výborem, popřípadě s organizacemi zabezpečujícími jiné formy účelového stravování. Tento záměr je organizace povinna projednat před řízením podle zvláštních předpisů 4 s příslušným národním výborem a s okresní odborovou radou podle místa stavby, a jde-li o zařízení závodního stravování s kapacitou více než 1000 porcí hlavních jídel denně, i s ministerstvem obchodu České socialistické republiky nebo ministerstvem obchodu Slovenské socialistické republiky.

§ 5

(1)

Závodní stravování poskytuje organizace

a)

svým pracovníkům,

b)

učňům, pokud není jejich stravování zajištěno podle předpisů o stravování učňů,

c)

žákům, studentům, vědeckým aspirantům a pracovníkům na studijních pobytech po dobu jejich přechodné práce v organizaci, není-li jejich stravování zajištěno podle zvláštních předpisů.

(2)

Závodní stravování může poskytovat organizace v souladu s kolektivní smlouvou též důchodcům, kteří v ní pracovali do odchodu do důchodu.

(3)

Organizace může se souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") poskytovat závodní stravování též

a)

pracovníkům organizace, se kterou uzavřela smlouvu o závodním stravování,

b)

žákům a studentům, pro které není zabezpečeno stravování ve školní jídelně (menze), jestliže o tom uzavřela smlouvu s příslušným orgánem státní správy,

c)

pracovníkům jiných organizací a funkcionářům společenských organizací, jsou-li na pracovní cestě nebo přechodně činní mimo trvalé bydliště nebo pracoviště,

d)

důchodcům, kteří do odchodu do důchodu v organizaci nepracovali a nemají možnost se stravovat ve zvláštních zařízeních pro společné stravování důchodců, popřípadě manželkám důchodců,

e)

rodinným příslušníkům svých pracovníků a důchodců, kteří v ní pracovali do odchodu do důchodu.

§ 6

Jídla v zařízeních závodního stravování

(1)

V závodním stravování poskytuje organizace strávníkům především hlavní jídla a umožňují-li to provozní podmínky, též dietní jídla podle lékařského doporučení (dále jen "hlavní jídlo"). Hlavní jídlo připravuje organizace podle stanovených receptur, 3 obvykle se předplácí a jako doklad o předplacení, který současně opravňuje k výdeji jídla, se vydávají stravenky.

(2)

Prostřednictvím zařízení závodního stravování může organizace poskytovat strávníkům rovněž doplňková jídla, nápoje, jejichž prodej není v organizaci zakázán, 5 ochranné nápoje a další stravovací služby.

(3)

Hlavní jídlo a doplňková jídla se poskytují pracovníkům zásadně v průběhu pracovní směny. Jestliže to hygienické, bezpečnostní nebo závažné provozní důvody nedovolují, může orgán nadřízený organizaci v dohodě s příslušným odborovým orgánem výjimečně povolit, aby tato jídla byla poskytována v jiné vhodné době.

(4)

V závodní kantýně (bufetu) se prodává potravinářské zboží a nápoje určené k občerstvení během pracovní doby, doplňková jídla a tabákové zboží, popřípadě jiné zboží nezbytné pro potřeby pracovníků. Seznam zboží stanoví organizace v dohodě se závodním výborem podle jednotného celostátního seznamu.

§ 7

Smlouvy o závodním stravování

(1)

Organizace uzavírají k zajištění závodního stravování smlouvy o závodním stravování.

(2)

Uzavřít, změnit nebo zrušit smlouvu o závodním stravování může organizace provozující zařízení závodního stravování jen po předchozím souhlasu závodního výboru. Ke zrušení nebo podstatnému omezení stravování pracovníků jiné organizace je organizace provozující závodní stravování povinna si vyžádat též souhlas okresní odborové rady.

(3)

Organizace se ve smlouvě o závodním stravování dohodnou na formách spoluúčasti při plnění smlouvy, zejména na způsobu zajištění potřebných pracovníků pro provoz zařízení závodního stravování, na jeho technickém vybavení a údržbě v rozsahu odpovídajícím poskytovaným stravovacím službám. Jestliže k této dohodě nedojde, účtuje organizace, která zabezpečuje stravování pro pracovníky jiné organizace, přirážku podle § 18 odst. 4, jejíž výše musí být uvedena ve smlouvě o závodním stravování.

(4)

Příslušné národní výbory působí spolu s okresními odborovými radami k tomu, aby organizace uzavíraly smlouvy o závodním stravování s organizacemi, u nichž by zřízení nebo provoz vlastního zařízení závodního stravování nebyly účelné a hospodárné, u nichž kapacita zařízení závodního stravování nestačí k zajištění závodního stravování všech jejich pracovníků nebo které nemohou ve vlastním zařízení závodního stravování zabezpečit dietní stravování svých pracovníků podle lékařského doporučení.

(5)

Pokud je to účelné, mohou organizace se souhlasem okresní odborové rady uzavírat smlouvy k zajištění stravování i s organizacemi zabezpečujícími jiné formy účelového stravování. 1

§ 8

Závodní stravování s využitím restauračních zařízení

Organizace může zabezpečit závodní stravování s využitím restauračních zařízení jen na základě smlouvy s organizací restauračního stravování uzavřené se souhlasem okresní odborové rady podle příslušných předpisů. 3

§ 9

Závodní stravování pracovníků stravovacích zařízení

Pracovníci zaměstnaní ve stravovacích zařízeních organizací zabezpečujících jiné formy účelového stravování 1 a v restauračních zařízeních, popřípadě další pracovníci působící v uvedených organizacích, se v nich mohou stravovat za podmínek určených v souladu s tímto nařízením příslušným ústředním orgánem v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 10

Pomocná hospodářství závodního stravování

(1)

Pro zlepšení zásobování závodního stravování může organizace provozovat pomocné hospodářství. Poskytuje pro ně potřebné prostory, základní prostředky a zařízení a hradí věcné náklady spojené s jeho provozováním.

(2)

Hospodaření pomocného hospodářství musí být řízeno tak, aby jeho náklady na suroviny a osobní náklady nepřesáhly částku odpovídající maloobchodním cenám celkového množství získaných produktů.

ČÁST II

HOSPODAŘENÍ, FINANCOVÁNÍ A TVORBA CEN JÍDEL V ZÁVODNÍM STRAVOVÁNÍ (§ 11-19)

§ 11

Všeobecné zásady

(1)

Provoz závodního stravování je nevýdělečnou činností. Jeho náklady a výnosy (výdaje a příjmy) vede organizace odděleně od ostatních nákladů a výnosů (výdajů a příjmů). Tuto povinnost organizace nemá, jde-li o stravování pracovníků uvedených v § 9.

(2)

Jako podklad pro hospodaření závodního stravování, kontrolu jeho nákladů a zabezpečení jejich úhrady sestavuje organizace v dohodě se závodním výborem roční rozpočet, který obsahuje všechny předpokládané náklady, tržby a ostatní výnosy závodního stravování. Rozpočet závodního stravování musí být vyrovnaný a v souladu s plánem rozvoje závodního stravování; nesmí v něm být uveden ani zisk, ani ztráta.

§ 12

Náklady na závodní stravování a jejich úhrada

(1)

Náklady na závodní stravování jsou

a)

materiální náklady s výjimkou nákladů uvedených v písmenu c), služby nemateriální povahy a finanční náklady závodního stravování (dále jen "věcné náklady"),

b)

mzdové a ostatní osobní náklady pracovníků zařízení závodního stravování (dále jen "osobní náklady"),

c)

cena placená za suroviny (potraviny) spotřebované na přípravu jídel pro závodní stravování včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin (dále jen "pořizovací cena surovin"),

d)

cena placená za zboží určené k prodeji v závodních kantýnách (bufetech),

e)

náklady na suroviny pro pomocná hospodářství závodního stravování.

(2)

Má-li organizace několik zařízení závodního stravování, zahrnují se do jejich osobních nákladů také náklady na jejich společné řízení.

(3)

Věcné a osobní náklady s výjimkou nákladů uvedených v odstavci 4 kryje organizace v plné výši. Rozpočtové organizace je kryjí ze svých rozpočtů, příspěvkové organizace ze svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti.

(4)

Osobní náklady pracovníků závodních kantýn kryje organizace z obchodních srážek a osobní náklady pracovníků pomocných hospodářství z výnosů těchto hospodářství. Pokud výnosy z obchodních srážek nekryjí plně osobní náklady pracovníků závodních kantýn, uhradí se vzniklý rozdíl jako ztráta ze závodního stravování.

(5)

Náklady uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) kryje organizace tržbami a ostatními výnosy závodního stravování. Stanoví-li to zvláštní předpisy, kryje organizace v jimi stanoveném rozsahu pořizovací cenu surovin z prostředků uvedených v odstavci 3. 6

(6)

Zajišťuje-li organizace závodní stravování svých pracovníků s využitím zařízení restauračního stravování, hradí věcné a osobní náklady na jedno hlavní jídlo částkou rovnající se stanoveným průměrům věcných a osobních nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračních zařízeních. 3

§ 13

Příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb na závodní stravování

(1)

Organizace může poskytovat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb v zájmu dosažení odpovídající výživové normy vyjádřené finančním limitem spotřeby surovin na přípravu jednoho hlavního jídla stanoveným podle § 16 odst. 2 (dále jen "příspěvek")

a)

strávníkům uvedeným v § 5 odst. 1 a 2 až do výše 1 Kčs na jedno hlavní jídlo podávané v průběhu ranní směny,

b)

strávníkům uvedeným v § 5 odst. 1 až do výše - 2,50 Kčs na jedno hlavní jídlo podávané v průběhu odpolední směny, - 3,50 Kčs na jedno hlavní jídlo podávané v průběhu noční směny.

(2)

Výše příspěvku se stanoví v kolektivní smlouvě.

(3)

Na pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu doplňkových jídel se příspěvek neposkytuje.

(4)

Pracovníkům vyslaným na pracovní cestu, kterým se poskytne za příslušný den stravné, odlučné nebo paušalovaná náhrada stravovacích výdajů podle předpisů o náhradách cestovních výdajů, 7 příspěvek v místě přechodného pracoviště nenáleží. Příspěvek však náleží uvedeným pracovníkům na stavbách, pro které se vypracovávají režimy staveb. 8

§ 14

Použití příspěvku

(1)

Příspěvek nesmí být použit na snížení částky dosud placené strávníkem, pokud nebylo dosaženo finančního limitu spotřeby surovin na přípravu hlavního jídla stanoveného příslušnými předpisy.

(2)

Příspěvek poskytovaný organizací, která zajišťuje závodní stravování svých pracovníků prostřednictvím zařízení závodního stravování jiné organizace, může být použit ke sjednocení částek placených strávníky zúčastněných organizací.

(3)

Organizace, jejichž pracovníci pracují na stavbách, pro které se vypracovávají režimy staveb, poskytují příspěvek v dohodnuté výši tak, aby částka placená pracovníky za jedno hlavní jídlo byla jednotná pro pracovníky všech organizací na stavbě.

§ 15

Zisk a ztráta ze závodního stravování

(1)

Případný rozdíl mezi skutečnými náklady a výnosy závodního stravování včetně příspěvku se posuzuje jako zisk nebo ztráta ze závodního stravování (dále jen "zisk" nebo "ztráta").

(2)

Organizace je povinna zabezpečit, aby zisk nebyl dosahován na újmu strávníků a aby nedocházelo ke ztrátě nehospodárnosti v závodním stravování.

(3)

Zisk se převede nejpozději při roční účetní uzávěrce do fondu kulturních a sociálních potřeb a používá se pro účely závodního stravování

a)

na úhradu neplánované ztráty v příštích letech,

b)

na příspěvek na pořizovací cenu surovin,

c)

jako doplňkový zdroj financování investic pro závodní stravování a na doplňkové vybavení zařízení závodního stravování předměty postupné spotřeby a jinými neinvestičními předměty trvalé povahy, s výjimkou investic a vybavení pomocných hospodářství.

(4)

Ztráta se uhradí při roční účetní uzávěrce z nepoužitého zisku ze závodního stravování z minulých let.

(5)

Nelze-li ztrátu uhradit podle předchozího odstavce, uhradí se

a)

v hospodářských organizacích, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, z podílu jejich hmotné zainteresovanosti na zisku (podíl z nadplánového zisku apod.) organizace převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit, popřípadě při ročním finančním vypořádání,

b)

v ostatních hospodářských organizacích z rozdělení zisku organizace, 9 částka potřebná k úhradě ztráty se převede do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit, 10

c)

v rozpočtových organizacích z jejich rozpočtů,

d)

v příspěvkových organizacích snížením jejich výsledného odvodu do státního rozpočtu, popřípadě zvýšením výsledného příspěvku ze státního rozpočtu.

§ 16

Stanovení spotřeby surovin

(1)

Organizace stanoví v dohodě se závodním výborem normy spotřeby surovin na jedno hlavní jídlo připravované v zařízení závodního stravování v souladu s příslušnými předpisy. 3

(2)

Organizace stanoví v dohodě se závodním výborem průměrný roční finanční limit spotřeby surovin v pořizovací ceně na jedno hlavní jídlo poskytované na předplatné-stravenky (dále jen "finanční limit") odpovídající charakteru práce a pracovnímu režimu.

(3)

Při dodávkách polotovarů, hotových jídel a opracovaných surovin z výroben k tomu určených se do spotřeby surovin pro přípravu jídel započítává pouze pořizovací cena surovin spotřebovaných na jejich výrobu. Ostatní náklady spojené s výrobou u dodavatele (včetně jeho zisku) hradí odběratelská organizace na vrub nákladů své činnosti jako věcné náklady závodního stravování. Dodavatel fakturuje cenu spotřebovaných surovin odděleně od ostatních položek.

§ 17

Ceny jídel v zařízeních závodního stravování

(1)

Cena jídla v zařízení závodního stravování se tvoří z pořizovací ceny surovin, z věcných nákladů a z osobních nákladů.

(2)

Strávníkům uvedeným v § 5 odst. 1 a 2 poskytuje organizace v dohodě se závodním výborem

a)

hlavní jídla za pořizovací cenu surovin sníženou o poskytnutý příspěvek ( § 13 odst. 1) a o část pořizovací ceny, kterou hradí organizace ( § 12 odst. 5 druhá věta),

b)

doplňková jídla za pořizovací cenu surovin.

(3)

Ostatním strávníkům a organizacím, s nimiž uzavřela smlouvu o stravování, poskytuje organizace hlavní a doplňková jídla za cenu utvořenou podle odstavce 1.

(4)

Organizace může připravovat, dovolují-li jí to provozní podmínky a dohodne-li se na tom se závodním výborem, hlavní jídla ve více finančních limitech ( § 16) a jídla za ceny utvořené podle kalkulované spotřeby surovin, popřípadě též věcných a osobních nákladů, která poskytuje strávníkům v souladu s odstavci 2 a 3.

(5)

Připravované nápoje se prodávají za maloobchodní ceny použitých surovin. Zboží prodávané v závodní kantýně v nezměněném stavu se prodává za maloobchodní ceny.

(6)

V průběhu pracovní směny může organizace poskytnout pracovníkovi jen jedno hlavní jídlo za částku uvedenou v odstavci 2. Další hlavní jídlo v téže směně může organizace poskytnout pracovníkovi za tuto částku jen, trvá-li jeho práce déle než 11 hodin. V ostatních případech mu poskytne další hlavní jídlo v jedné pracovní směně za cenu utvořenou podle odstavce 1.

§ 18

Úhrady za stravování v jiné organizaci

(1)

Organizace, jejíž pracovníci se stravují v zařízení závodního stravování jiné organizace nebo v zařízení jiné formy účelového stravování, postupuje při úhradě věcných a osobních nákladů podle § 12 odst. 3 a při poskytování příspěvku podle § 13 odst. 1.

(2)

Organizace poskytuje jídla pro strávníky jiné organizace za cenu utvořenou podle § 17 odst. 1, popřípadě zvýšenou o přirážku uvedenou v odstavci 4. Přitom uvede ve faktuře za jídla odděleně finanční limit, poměrnou část věcných nákladů a poměrnou část osobních nákladů, popřípadě i přirážku podle odstavce 4.

(3)

Úhrada věcných a osobních nákladů od jiné organizace je součástí výnosů činnosti organizace provozující závodní stravování. Rozpočtové organizace si navzájem tyto náklady neuhrazují.

(4)

Jestliže organizace, které zajišťují závodní stravování smlouvou o závodním stravování, nedohodnou ve smlouvě formy spoluúčasti při plnění smlouvy ( § 7 odst. 3), může organizace, která zabezpečuje stravování pro pracovníky jiné organizace, účtovat k ceně jídla utvořené podle § 17 odst. 1 přirážku až do výše 20 % finančního limitu. Přirážka je u této organizace výnosem závodního stravování. Rozpočtové organizace hradí účtovanou přirážku ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace na vrub svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace z rozdělení svého zisku.

§ 19

Obchodní srážky

(1)

Dodavatelé zboží pro zařízení závodního stravování ( § 3) jsou povinni poskytovat organizaci obchodní srážky ve výši a za podmínek stanovených zvláštními předpisy. 11

(2)

Prostředky získané při provozu závodní kantýny (bufetu) z obchodních srážek se používají po jejich vytvoření k úhradě osobních nákladů pracovníků závodních kantýn a dále ve stanoveném rozsahu jako příspěvek za předpokladu, že byly vyhrazeny v rozpočtu závodního stravování pro tyto účely. Nepoužitá část těchto prostředků spoluvytváří zisk ( § 15 odst. 1 až 3).

ČÁST III

SOUČINNOST A SPOLEČENSKÁ KONTROLA ORGÁNŮ REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ (§ 20)

§ 20

Příslušné orgány Revolučního odborového hnutí spolupůsobí při všech opatřeních k rozvoji závodního stravování včetně jeho zásobování a vykonávají společenskou kontrolu podle zásad Ústřední rady odborů.

ČÁST IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 21-23)

§ 21

Náhradní stravování v zařízeních restauračního stravování

(1)

Nemůže-li organizace zajistit závodní stravování, protože tomu brání povaha práce nebo častá změna pracoviště, může výjimečně zajistit náhradní stravování svých pracovníků a učňů [ § 5 odst. 1 písm. b)], kteří nepobírají stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradách cestovních výdajů, v průběhu pracovní směny na poukázky v zařízeních restauračního stravování. K tomu uzavírá organizace se souhlasem okresní odborové rady vždy nejdéle na dobu jednoho roku písemnou smlouvu s organizací restauračního stravování.

(2)

Náhradní stravování lze provádět jen na poukázky, které musí znít na dohodnutou průměrnou cenu teplého hlavního jídla, do níž je zahrnut příspěvek organizace i podíl z ceny, který uhrazuje strávník. Je-li cena jídla vyšší než cena uvedená na poukázce, platí rozdíl strávník.

(3)

Poukázka smí být použita pouze k úhradě jednoho teplého hlavního jídla nejpozději do tří měsíců od jejího vydání a její použití musí být i místně omezené. Organizace restauračního stravování, se kterou byla uzavřena smlouva o náhradním stravování, zabezpečuje denně aspoň dva druhy hlavního jídla v ceně uvedené na poukázce. Obě smluvní strany jsou povinny provádět důslednou kontrolu náhradního stravování, zejména aby poukázky byly používány v souladu s tímto nařízením. Právo společenské kontroly má i okresní odborová rada.

(4)

Organizace přispívají na náhradní stravování na jedno hlavní jídlo denně částkou 2,45 Kčs. Příspěvek hradí rozpočtové organizace ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace ze svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své činnosti.

§ 22

Pro stravování v zařízeních výrobních, spotřebních a bytových družstev a v zařízeních Ústřední rady družstev a organizací jí řízených platí ustanovení § 1 až 11, § 17 odst. 4 až 6, § 19 odst. 1, § 20, § 21 odst. 1 až 3 a § 23. 12

§ 23

Ústřední orgány řídící organizace, které zabezpečují jiné formy účelového nebo restauračního stravování, mohou pro zajišťování stravování pracovníků těchto organizací v jejich stravovacích zařízeních určit, dohodnou-li se na podmínkách jejich stravování s příslušným ministerstvem financí a orgánem Revolučního odborového hnutí, že tyto organizace postupují obdobně podle tohoto nařízení.

ČÁST V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 24-28)

§ 24

(1)

Organizace zabezpečující závodní stravování strávníků uvedených v § 5 odst. 1 a 2 hradí do konce roku 1983 ze zdrojů uvedených v § 12 odst. 3 osobní náklady na jedno hlavní jídlo částkou 1 Kčs.

(2)

Organizace může do konce roku 1983 poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek též na osobní náklady až do jejich celkové výše, snížené o úhradu podle předchozího odstavce. Ustanovení § 13 odst. 3 a 4 přitom platí obdobně.

(3)

Osobní náklady, které nebudou uhrazeny podle předchozích odstavců, uhradí strávníci, s výjimkou pracovníků zaměstnaných v zařízeních závodního stravování, v částce placené za hlavní jídlo. Částka dosud placená strávníky přitom nesmí být snížena, pokud nebylo dosaženo stanoveného finančního limitu.

§ 25

Organizace přispívá do konce roku 1983 na náhradní stravování ( § 21) ze zdrojů uvedených v § 21 odst. 4 částkou 1,95 Kčs na jedno hlavní jídlo. Kromě toho může v této době poskytovat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady až do výše 0,50 Kčs na jedno hlavní jídlo denně podle kolektivní smlouvy.

§ 26

Organizace jsou povinny uvést dosavadní smlouvy o stravování pracovníků do souladu s tímto nařízením nejpozději do 31. prosince 1983. V téže lhůtě zabezpečí organizace v dohodě se závodními výbory provedení případných změn nebo doplňků kolektivních smluv.

§ 27

Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

§ 28

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Dr. Štrougal v. r.



Poznámky pod čarou:

Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

§ 360a hospodářského zákoníku.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a předpisy jej provádějící.

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

Viz zejména zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.

Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

Např. Pokyn k úhradě zvýšených cen potravinářských surovin a polotovarů v závodním stravování od 30. ledna 1982 vydaný federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí a Ústřední radou odborů (čj. F /44-469-4409-180182/.

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

§ 7, § 19 odst. 1 písm. c) a § 27 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 91/1982 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 157/1976 Sb., o režimech staveb.

§ 5, 10, 17, 39 a 54 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.

§ 3 a 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášek č. 171/1973 Sb., a č. 113/1974 Sb.

§ 267a písm. a), b) a f) zákoníku práce.

Poznámky pod čarou:
1

Účelovým stravováním se rozumí neveřejné formy stravování, určené ke stravování vymezeného okruhu osob (závodní stravování, školní stravování, učňovské stravování, stravování v menzách, stravování ve společenských a družstevních organizacích, stravování ozbrojených sil a sborů, ústavní stravování, stravování důchodců, stravování ve zdravotnických zařízeních, v rekreačních zařízeních, v zařízeních pro výchovu a vzdělávání dospělých apod.).

2

§ 360a hospodářského zákoníku.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

3

§ 140 odst. 1 věta třetí zákoníku práce.

4

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a předpisy jej provádějící.

5

Viz zejména zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.

6

Např. Pokyn k úhradě zvýšených cen potravinářských surovin a polotovarů v závodním stravování od 30. ledna 1982 vydaný federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí a Ústřední radou odborů (čj. F /44-469-4409-180182/.

7

§ 7, § 19 odst. 1 písm. c) a § 27 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 91/1982 Sb.

8

Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 157/1976 Sb., o režimech staveb.

9

§ 5, 10, 17, 39 a 54 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.

10

§ 3 a 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

11

Vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění vyhlášek č. 171/1973 Sb., a č. 113/1974 Sb.

12

§ 267a písm. a), b) a f) zákoníku práce.