Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

129/1983 Sb. znění účinné od 24. 11. 1983 do 31. 12. 2023

129

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 1. listopadu 1983

o úpravě pracovní doby v letech 1984 a 1985

 

Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanovila usnesením ze dne 24. října 1983 podle § 84 zákoníku práce:

Úprava pracovní doby
(1)

Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení týdenní pracovní doby, se upravuje tak, že pracovními dny (dalšími pracovními směnami) jsou v roce 1984 též soboty připadající na 31. březen, 12. květen, 29. září a 10. listopad a v roce 1985 též soboty připadající na 23. březen, 13. duben, 28. září, 19. říjen a 16. listopad.

(2)

Organizace se sezónní potřebou práce mohou v dohodě s příslušným odborovým orgánem podle pokynů příslušného ústředního orgánu určit místo uvedených dnů čtyři pracovní soboty v roce 1984 a pět pracovních sobot v roce 1985 v jiných termínech vhodných pro splnění hospodářských úkolů, bude-li zabezpečena doprava pracujících do zaměstnání a zpět.

(3)

Délka dalších pracovních směn ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně.

(4)

Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") tomuto pracovníkovi další pracovní směny na jiný vhodný den v témže nebo následujícím měsíci.

(5)

Organizace mohou se souhlasem závodního výboru a státní orgány po projednání s ním přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 1 na jiné vhodné dny v témže nebo následujícím měsíci.

(6)

Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednánu kratší pracovní dobu ( § 86§ 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku na určitý počet hodin týdně a u nichž by účastí na další pracovní směně byla tato kratší pracovní doba překročena.

(7)

Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou trvale rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů. Pokud by však pracovníkovi s pracovní dobou trvale rozvrženou na 6 dnů v týdnu připadla podle rozvrhu pracovních směn jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, upravuje se mu pracovní doba v tento den tak, aby se rovnala délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně; tato úprava se neprovede, je-li jeho pravidelná pracovní směna připadající na tento den delší.

(8)

Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož nebo následujícího měsíce.

(9)

Připadne-li další pracovní směna podle odstavců 1, 4, 5 nebo 8 pracovníkovi do dovolené, kterou čerpá souvisle v délce nejméně jednoho kalendářního týdne, nemá vliv tento den na počet pracovních dnů, které pracovník vyčerpá jako dovolenou. Náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou obdrží tento pracovník za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle rozvrhu směn rozšířeného o další pracovní směnu.

Odměňování práce
(10)

Za práci v dalších pracovních směnách (odstavce 1, 4, 5 a 8) náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.

(11)

Práce v dalších pracovních směnách není prací přesčas, a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.

(12)

Za práci konanou ve dnech uvedených v odstavcích 1 a 5 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, 1 a to i když nejde o práci v dalších pracovních směnách.

(13)

Pokud je pracovníkovi určena další pracovní směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanovením odstavců 4 nebo 8, přísluší mu za práci v těchto dnech mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích. 1

Závěrečné ustanovení

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Boďa v. r.



Poznámky pod čarou:

Mzdové předpisy vydané ústředními orgány; pokud tyto předpisy mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích neupravují, vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích.

Mzdové předpisy vydané ústředními orgány; pokud tyto předpisy mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích neupravují, vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích.

Poznámky pod čarou:
1

Mzdové předpisy vydané ústředními orgány; pokud tyto předpisy mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích neupravují, vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích.