46/1983 Sb. znění účinné od 23. 5. 1983 do 30. 6. 1988
46
PŘEDSEDNICTVO FEDERLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 19. prosince 1962 č. 121 Sb., o hospodářské arbitráži, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. listopadu 1965 Sb., zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 10. listopadu 1967 č. 106 Sb., zákonem ze dne 21. prosince 1970 č. 139 Sb. a zákonem ze dne 15. prosince 1982 č. 166 Sb.
ZÁKON
o hospodářské arbitráži
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Pro plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství a maximální uspokojování jeho potřeb má rozhodující význam uvědomělá soudružská spolupráce socialistických organizací, uskutečňovaná na základě stálého rozšiřování účasti pracujících na řízení hospodářství.
K upevňování této spolupráce a k důslednému uplatňování celospolečenských zájmů na úseku dodavatelsko-odběratelských vztahů přispívá i hospodářská arbitráž.
Č Á S T P R V N Í ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-4)
§ 1 Hospodářská arbitráž plní při organizaci úpravě a kontrole dodavatelsko-odběratelských a jiných hospodářských vztahů (dále jen "hospodářské vztahy") tyto hlavní úkoly
a) projednává a rozhoduje hospodářské spory mezi socialistickými organizacemi, organizačními jednotkami nebo organizačními složkami, popřípadě orgány socialistických organizací, pokud jsou oprávněny vystupovat v hospodářských vztazích svým jménem, jakož i mezi ostatními účastníky hospodářských závazkových vztahů (dále jen "organizace"),
b) připravuje na svém úseku návrhy zákonů Federálního shromáždění a nařízení vlády Československé socialistické republiky z oblasti hospodářských vztahů a na základě zákonného zmocnění a v jeho mezích vydává obecně závazné právní předpisy,
c) výchovnou činností pomáhá v rámci své působnosti organizovat a rozvíjet vztahy spolupráce a vzájemné pomoci mezi socialistickými organizacemi a aktivně působí na tyto organizace, tak, aby se zlepšovala jejich činnost, zvyšovala odpovědnost za řádné a včasné uzavírání a plnění hospodářských smluv v souladu s plánovanými úkoly a aby byl upevňován chozrasčot,
d) upozorňuje příslušné orgány na závady v činnosti socialistických organizací, popřípadě navrhuje opatření k odstranění těchto závad,
e) shromažďuje a zevšeobecňuje poznatky ze své činnosti a soustavně zkoumá příčiny závad,
f) v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy rozhoduje o odvodu do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty.
§ 2 (1) Hospodářské spory, které hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje, jsou zejména
a) spory o uzavření hospodářských smluv a spory o změnu nebo zrušení hospodářských závazků (předsmluvní spory),
b) spory o reálné plnění,
c) spory majetkové,
d) spory o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jestliže je na tom naléhavý první zájem (určovací spory),
e) spory o základní podmínky dodávky.
(2) Hospodářská arbitráž nerozhoduje
a) spory z přepravních smluv, které jsou v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, nebo které se týkají tranzitní dopravy,
b) spory z majetkových vztahů v mezinárodním obchodním styku,
c) spory mezi odborovým orgánem a organizací o náhradu škody, vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění.
Tyto spory rozhodují soudy.
(3) Hospodářská arbitráž nerozhoduje dále spory, k jejichž rozhodování je podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán.
(4) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, v kterých případech hospodářská arbitráž nerozhoduje spory uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) vzniklé uvnitř výrobní hospodářské jednotky nebo obdobně uspořádané hospodářské jednotky, a stanovit, kdo tyto spory rozhoduje.
§ 2a (1) Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje též hospodářské spory o náhradu škody mezi organizacemi a orgánem hospodářského řízení v případech, kdy podle zvláštních předpisů tento orgán za škodu odpovídá.
(2) Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, ve kterých dalších případech hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje spory mezi orgány hospodářského řízení a organizacemi vznikající při řízení.
§ 3 Vysloví-li hospodářská arbitráž, že spor nepatří do její pravomoci, je tím soud, popřípadě jiný orgán vázán, a to i když jde od spor, který byl hospodářské arbitráži postoupen.
§ 4 Při své činnosti se hospodářská arbitráž řídí právními předpisy a zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky․ Prosazuje celostátní hospodářské zájmy proti úzkým místním, podnikovým, popřípadě resortním zájmům. Dbá o upevňování státní, především plánovací, smluvní a finanční kázně, zejména o zajišťování a plnění, úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství. Zjistí-li hospodářská arbitráž při projednávání hospodářských sporů, že opatření prováděná socialistickými organizacemi nebo orgány, týkající se hospodářských vztahů mezi socialistickými organizacemi, jsou v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, zejména s usneseními strany a vlády nebo s úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství, je povinna na takový rozpor ihned tyto orgány nebo organizace popřípadě jejich nadřízené orgány upozornit a požadovat nápravu ( § 45).
Č Á S T D R U H Á ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ ARBITRÁŽE (§ 5-19)
O d d í l p r v n í Organizace arbitrážních orgánů (§ 5-12)
§ 5 Orgány hospodářské arbitráže tvoří jednotnou soustavu řízenou v rozsahu stanoveném tímto zákonem hlavním arbitrem Československé socialistické republiky.
§ 6 (1) Orgány hospodářské arbitráže jsou:
a) Státní arbitráž Československé socialistické republiky v Praze; její součástí je vojenská složka,
b) Státní arbitráž České socialistické republiky v Praze a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky v Bratislavě,
c) krajské státní arbitráže.
(2) Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky zřizuje a ruší krajské státní arbitráže, určuje obvody jejich působnosti a stanoví jejich sídla.
(3) Vláda Československé socialistické republiky může zřídit na dobu potřeby zvláštní hospodářské arbitráže a určit jejich postavení a působnost.
§ 7 (1) V čele Státní arbitráže Československé socialistické republiky je hlavní arbitr Československé socialistické republiky. V čele Státní arbitráže České socialistické republiky je hlavní arbitr České socialistické republiky a v čele Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky je hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. V čele krajské státní arbitráže je její vedoucí.
(2) Osobním úřadem vojáků a ostatních pracovníků činných u vojenské služky Státní arbitráže Československé socialistické republiky je federální ministerstvo národní obrany.
§ 8 (1) Státní arbitráž Československé socialistické republiky má postavení ústředního orgánu státní správy Československé socialistické republiky. Státní arbitráž Československé socialistické republiky
a) sleduje rozhodování státních arbitráží republik a dozírá na zákonnost rozhodování všech arbitrážních orgánů,
b) připravuje a předkládá ve spolupráci se Státní arbitráží České socialistické republiky, Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky a ostatními zúčastněnými ústředními orgány vládě Československé socialistické republiky rozbory a návrhy na opatření,
c) provádí průzkum, jak působí právní řád v oblasti hospodářských vztahů socialistických organizací, připravuje návrhy právních předpisů nebo spolupůsobí při jejich přípravě,
d) dbá, zpravidla prostřednictvím Státní arbitráže České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, o řádné a včasné smluvní zajišťování zvlášť důležitých úkolů stanovených vládou Československé socialistické republiky jmenovitě ústředním a jiným orgánům a pomáhá svou součinností k zabezpečení jejich plnění,
e) vydává, pokud je k tomu zákonem zmocněna, v jeho mezích obecně závazně právní předpisy,
f) k zajištění jednotného výkladu právních předpisů v oblasti hospodářských vztahů socialistických organizací a jednotnosti rozhodování zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám a za tím účelem též svolává pravidelné porady arbitrážních orgánů, vydává směrnice a instrukce pro činnost všech orgánů hospodářské arbitráže a provádí průzkum jejich práce,
g) rozvíjí v rámci své působnosti mezinárodní spolupráci.
(2) K zabezpečení úkolů Státní arbitráže Československé socialistické republiky jí poskytují ostatní orgány hospodářské arbitráže potřebné informace, písemnosti a podklady a vyvíjejí potřebnou součinnost; od krajských státních arbitráží může Státní arbitráž Československé socialistické republiky vyžadovat tyto údaje a součinnost jen s vědomím příslušné Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky.
(3) Státní arbitráž Československé socialistické republiky spolupracuje při plnění svých úkolů s ministerstvy a ostatními federálními orgány a využívá praktických zkušeností a poznatků, které tyto orgány získaly při řízení svěřených úseků národního hospodářství.
§ 8a Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky mají postavení ústředního orgánu státní správy příslušné republiky. Tyto arbitráže
a) vedou krajské státní arbitráže a dozírají na zákonnost rozhodování a na ostatní jejich činnost,
b) připravují a předkládají vládám republik rozbory a návrhy na opatření,
c) dbají o řádné a včasné smluvní zajišťování zvlášť důležitých úkolů stanovených vládou Československé socialistické republiky, jakož i úkolů stanovených vládami republik jmenovitě ústředním a jiným orgánům těchto republik a národním výborům a pomáhají svojí činností k zabezpečení jejich plnění,
d) po projednání se Státní arbitráží Československé socialistické republiky vydávají instrukce pro činnost krajských státních arbitráží a svolávají pravidelné porady arbitrážních orgánů a aktivit hospodářských právníků,
e) spolupracují při plnění svých úkolů s ministerstvy a ostatními ústředními orgány a národními výbory příslušných republik a využívají zkušeností a poznatků, které tyto orgány získaly při řízení svěřených úseků národního hospodářství.
§ 9 (1) Hlavního arbitra Československé socialistické republiky a jeho prvního náměstka jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky. Je-li hlavním arbitrem Československé socialistické republiky občan České socialistické republiky, je jeho prvním náměstkem občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak. Hlavní arbitr Československé socialistické republiky odpovídá vládě Československé socialistické republiky za řádnou činnost orgánů hospodářské arbitráže. Ustanovuje a odvolává státní arbitry Státní arbitráže Československé socialistické republiky přiměřeně z občanů obou republik; jde-li o pracovníky vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, činí tak v dohodě s ministrem národní obrany. Náčelník vojenské složky je náměstkem hlavního arbitra Československé socialistické republiky; zastupuje ho v věcech souvisejících se zajištěním obrany a bezpečnosti státu.
(2) Hlavního arbitra České socialistické republiky a hlavního arbitra Slovenské socialistické republiky jmenuje a odvolává vláda příslušné republiky na návrh hlavního arbitra Československé socialistické republiky. Hlavní arbitr České socialistické republiky a hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky odpovídají za řádnou činnost Státní arbitráže České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky a krajských státních arbitráží jimi vedených vládě příslušné republiky a hlavnímu arbitru Československé socialistické republiky. Hlavní arbitři České socialistické republiky i Slovenské socialistické republiky ustanovují a odvolávají státní arbitry Státní arbitráže České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky.
(3) Vedoucí krajských státních arbitráží a státní arbitry těchto arbitráží ustanovuje a odvolává na území České socialistické republiky hlavní arbitr České socialistické republiky a na území Slovenské socialistické republiky hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. Vedoucí krajských státních arbitráží řídí práci těchto arbitráží a odpovídají hlavnímu arbitru České socialistické republiky, popřípadě hlavnímu arbitru Slovenské socialistické republiky za jejich činnost.
§ 9a (1) Státním arbitrem může být ustanoven politicky a odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který
a) má vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru právo,
b) po stanovenou dobu se připravoval jako arbitrážní čekatel na výkon činnosti státního arbitra čekatelskou praxí a úspěšně složil arbitrážní zkoušku, kterou prokázal potřebné vědomosti a zkušenosti pro výkon funkce státního arbitra.
(2) Čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky; úpravu týkající se čekatelské praxe a arbitráže Československé socialistické republiky stanoví Státní arbitráž Československé socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.
§ 10 (1) Členy presidia Státní arbitráže Československé socialistické republiky jsou hlavní arbitr Československé socialistické republiky, první náměstek hlavního arbitra Československé socialistické republiky, hlavní arbitr České socialistické republiky a hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. Projednávají-li se věci související se zajištěním obrany a bezpečnosti státu, zúčastňuje se jednání presidia též náčelník vojenské složky.
(2) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky
a) rozhoduje o změně rozhodnutí orgány hospodářské arbitráže nebo o zrušení těchto rozhodnutí a o přikázání sporu k novému projednání v případech uvedených v § 42 a o změně rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty v případech uvedených v § 46b,
b) schvaluje jednací řád Státní arbitráže Československé socialistické republiky.
V těchto věcech se presidium může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasoval hlavní arbitr Československé socialistické republiky.
(3) Presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky přísluší dále projednávat zejména
a) návrhy právních předpisů připravovaných Státní arbitráží Československé socialistické republiky,
b) rozbory a návrhy na opatření předkládané vládě Československé socialistické republiky nebo vládě některé z obou republik,
c) nejzávažnější stanoviska Státní arbitráže Československé socialistické republiky k zajištění jednotného výkladu právních předpisů na hospodářském úseku.
O d d í l d r u h ý Příslušnost (§ 13-19)
§ 13 Státní arbitráž Československé socialistické republiky (1) Státní arbitráž Československé socialistické republiky projednává a rozhoduje
a) hospodářské spory, v nichž alespoň jednou ze stran je federální ministerstvo nebo jiný federální ústřední orgán anebo v nichž alespoň jedna ze stran je podřízena federálnímu ministerstvu národní obrany,
b) hospodářské spory, týkající se dodávek a poddodávek nezbytných pro zajištění obrany a bezpečnosti státu nebo dodávek v oboru státních hmotných rezerv,
c) spory o základní podmínky dodávky,
d) spory uvedené v § 2a, mezi orgány a organizacemi řízenými federálním ministerstvem (ústředním orgánem).
(2) Státní arbitráž Československé socialistické republiky rozhoduje o uložení hospodářských pokut
a) směřuje-li návrh na uložení hospodářské pokuty proti organizaci nebo orgánu hospodářského řízení v působnosti federace, nebo proti několika organizacím či orgánům, z nichž alespoň jeden je v působnosti federace, anebo proti několika organizacím či orgánům v působnosti obou repubik,
b) souvisí-li návrh na uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv.
§ 13a Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky (1) Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky, pokud není příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, projednává a rozhoduje
a) hospodářské spory, v nichž alespoň jednou ze stran je ministerstvo nebo jiný ústřední orgán České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické repubilky,
b) spory uvedené v § 2a.
(2) Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republikyrozhoduje o uložení hospodářských pokut, pokud není příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky.
(3) Místní příslušnost Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky se zřídí sídlo orgánu, popřípadě organizace, proti níž směřuje arbitrážní žádost, popřípadě návrh na uložení hospodářské pokuty, nebo proti níž je zahajováno řízení z vlastního podnětu; směřuje-li arbitrážní žádost proti více orgánům, popřípadě organizacím, řídí se příslušnost sídlem kterékoli z nich.
§ 14 Krajská státní arbitráž (1) Krajská státní arbitráž projednává a rozhoduje hospodářské spory, pro které není příslušný jiný orgán hospodářské arbitráže.
(2) Místní příslušnost krajské státní arbitráže se řídí sídlem organizace, proti níž směřuje arbitrážní žádost nebo proti níž je zahajováno řízení z vlastního podnětu, a je-li takových organizací více, sídlem kterékoli z nich.
(3) Jde-li o investiční výstavbu, které byla uložena vládou, nebo která je součástí komplexní bytové výstavby, řídí se místní příslušnost ve sporech mezi dodavatelem a investorem, jakož i mezi dodavatelem investora a jeho dodavateli místem, kde se investiční výstavba uskutečňuje. Pro projednávání a rozhodování sporů týkajících se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, a sporů mezi hlavním dodavatelem vývozního investičního celku a jeho dodavateli, je příslušná státní arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže pro území hlavního města Prahy, nebo území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy; místní příslušnost se řídí sídlem organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti. Jde-li o spor mezi organizacemi oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, řídí se místní příslušnost ustanovením odstavce 2, a jde-li o spor mezi hlavním dodavatelem vývozního investičního celku a jeho dodavatelem, sídlem vývozního odběratele.
§ 17 Hospodářská arbitráž, u které bylo v souladu s ustanoveními o příslušnosti zahájeno řízení, zůstává příslušná, i když se během řízení předpoklady pro její příslušnost změnily.
§ 19 (1) Hlavní arbitr České socialistické republiky nebo hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky určuje, který orgán hospodářské arbitráže projedná a rozhodne hospodářský spor, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti mezi krajskými státními arbitrážemi v téže republice nebo mezi Státní arbitráží České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky a krajskou státní arbitráží jí vedenou; v ostatních případech určuje příslušnost hlavní arbitr Československé socialistické republiky.
(2) Hlavní arbitr Československé socialistické republiky může pro určité druhy sporů nebo pro spory některých socialistických organizací anebo pro jednotlivý spor určit příslušnost jinak, než jak je stanoveno v § 13, 13a a
Č Á S T T Ř E T Í ARBITRÁŽNÍ ŘÍZENÍ (§ 20-46)
§ 20 Zahájení řízení (1) Hospodářská arbitráž zahajuje arbitrážní řízení na žádost organizace, z vlastního podnětu nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky.
(2) O zahájení řízení z vlastního podnětu nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky vydá příslušná hospodářská arbitráž písemné rozhodnutí, v němž zejména určí postavení stran sporu a předmět hospodářského sporu. Rozhodnutí doručí stranám sporu.
(3) Řízení je zahájeno dnem, kdy hospodářské arbitráži došla arbitrážní žádost. Řízení v vlastního podnětu hospodářské arbitráže nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je zahájeno dnem vydání písemného rozhodnutí o jeho zahájení.
§ 21 Arbitrážní žádost (1) Arbitrážní žádost musí obsahovat označení organizace, která ji podala, a organizace, proti níž žádost směřuje, označení předmětu sporu, skutečnosti a důkazů, o které se opírá jakož i návrh, jak má být rozhodnuto.
(2) K arbitrážní žádosti musí organizace připojit doklady o tom, že se pokusila o smír, doklad o zaplacení arbitrážního poplatku, pokud je stanoveno jeho placení předem ( § 44) a doklady, jimiž odůvodňuje své návrhy. Stejnopis arbitrážní žádosti musí současně zaslat organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje.
§ 22 Odstraňování vad arbitrážní žádosti (1) Nestačí-li arbitrážní žádost k projednání nebo nejsou-li k ní připojeny potřebné doklady, vyzve hospodářská arbitráž organizaci, která žádost podala, aby odstranila vytčené vady ve lhůtě, kterou ji zároveň stanoví a upozorní ji, že žádost odmítne, nevyhoví-li organizace výzvě ve stanovené lhůtě.
(2) Odstraní-li organizace vytčené vady ve stanovené lhůtě, platí, že žádost byla od počátku bez vad.
§ 22a Odmítnutí arbitrážní žádosti (1) Neodstraní-li organizace vytčené vady arbitrážní žádosti ve stanovené lhůtě, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne.
(2) Byla-li arbitrážní žádost podána orgánu hospodářské arbitráže, který není příslušný k jejímu projednání, postoupí ji tento orgán příslušnému orgánu hospodářské arbitráže a žadatele o tom vyrozumí. Hospodářská arbitráž odmítne rozhodnutím arbitrážní žádost, nespadá-li věc do její pravomoci; v tom případě žádost postoupí orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout a v rozhodnutí uvede, že spor nepatří do pravomoci hospodářské arbitráže. Právní účinky spojené s podáním takto postoupených arbitrážních žádostí zůstávají zachovány.
(3) Jestliže hospodářská arbitráž nemůže z obsahu arbitrážní žádosti zjistit orgán, který je oprávněn o věci rozhodnout, nebo jestliže v žádosti je uveden někdo, kdo nemůže být stranou ve sporu, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne a vrátí ji tomu, kdo žádost podal. Právní účinky spojené s podáním takových arbitrážních žádostí zůstávají přitom zachovány jen tehdy, jestliže právo bude uplatněno do 30 dnů po doručení vrácené žádosti u orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout.
§ 23 Vyjádření k arbitrážní žádosti Organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, je povinna v předsmluvních sporech nejpozději do 5 dnů a v ostatních hospodářských sporech do 10 dnů od obdržení stejnopisu arbitrážní žádosti zaslat hospodářské arbitráži vyjádření k arbitrážní žádosti a současně stejnopis organizaci, která podala arbitrážní žádost, popřípadě ostatním organizacím, které se podílejí na vyřešení sporu. Ve vyjádření musí být uvedeno zejména stanovisko k arbitrážní žádosti, označení skutečností, jakož i důkazů, na něž se organizace odvolává, potřebné doklady a návrh, jak má být spor rozhodnut. Stejné povinnosti má organizace, proti níž bylo zahájeno řízení z vlastního podnětu hospodářské arbitráže, nebo z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky.
§ 24 (1) Hospodářská arbitráž je povinna dbát, aby skutečnosti, které jsou důležité pro rozhodnutí, byly zjištěny přesně a úplně. Z tohoto hlediska také určuje, jak má být zjištěn skutkový stav a které důkazy mají být provedeny. Dokazování se provádí především listinami, znaleckým posudkem, písemným prohlášením, popřípadě i šetřením na místě.
(2) Organizace, mezi nimiž je hospodářský spor, jsou povinny spolupůsobit k přesnému a úplnému zjištění skutečnosti důležitých pro rozhodnutí.
§ 25 (1) Každý je povinen na požádání hospodářské arbitráže sdělit údaje, podat vysvětlení, zprávy nebo návrhy, jakož i předložit listiny, které hospodářská arbitráž potřebuje při výkonu své činnosti, dostavit se a vypovídat před ní pravdivě a úplně o všech okolnostech, na něž bude tázán.
(2) Provádí-li se důkaz prohlídkou místa nebo věci, je každý povinen umožnit prohlídku, popřípadě předložit věc.
(3) Je-li k posouzení hospodářského sporu třeba zvláštních odborných znalostí, vyžádá si hospodářská arbitráž znalecký posudek. Znalcem ustanoví hospodářská arbitráž po slyšení stran organizaci nebo osobu, oprávněnou ke znalecké činnosti podle zvláštních předpisů; současně může uložit stranám potřebnou součinnost se znalcem. Hospodářská arbitráž může použít místo znaleckého posudku potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu nebo ústavu. Hospodářská arbitráž doručí znalecký posudek, popřípadě znění potvrzení nebo odborného vyjádření stranám sporu; strany jsou oprávněny se k němu vyjádřit a navrhovat jeho doplnění.
(4) Hospodářská arbitráž hodnotí jednotlivé důkazní prostředky se zřetelem ke všem okolnostem případu.
§ 26 Zvláštní oprávnění hospodářské arbitráže (1) Hospodářská arbitráž není vázána návrhy organizací, mezi nimiž je hospodářský spor.
(2) Hospodářská arbitráž může založit, změnit nebo zrušit právní poměr mezi organizacemi, mezi nimiž je hospodářský spor.
§ 28 Zastavení arbitrážního řízení Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než byl spor rozhodnut, nebo bylo-li v téže věci arbitrážní řízení zahájeno, anebo věc rozhodnuta orgánem hospodářské arbitráže, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení a je-li třeba, rozhodne o náhradě nákladů řízení.
§ 29 Pořádkové pokuty (1) Organizaci, která porušila státní, zejména plánovací nebo smluvní disciplínu, vědomě uvedla nepravdivé údaje, zavdala svévolně podnět k řízení, nepodala ve stanovené lhůtě vyjádření k arbitrážní žádosti, nebo řízení svévolně protahuje, může hospodářská arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 10 000 Kčs.
(2) Tomu, kdo nesplní některou povinnost uloženou ustanovením § 25 odst. 1 a 2 nebo kdo ruší arbitrážní jednání, může hospodářská arbitráž po předchozím upozornění uložit pořádkovou pokutu do 500 Kčs.
(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opětovně.
§ 30 (1) Hospodářský spor projednává arbitráž spolu se zástupci organizací, mezi nimiž vznikl, a řídí jednání tak, aby společně bylo dohodnuto řešení, které je v souladu s celospolečenskými zájmy. Dohodnou-li se organizace, arbitr dohodu schválí. Jestliže by však jejich dohoda byla v rozporu s právními předpisy, zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, anebo jestliže se organizace nedohodnou, rozhodne hospodářský spor arbitr sám. Schválená dohoda má účinky rozhodnutí sporu. Hospodářský spor se složitou problematikou může být projednán a rozhodnut několika arbitry, z nichž jeden předsedá.
(2) Je-li třeba, aby pracovníci socialistické organizace byli seznámeni s výsledky arbitrážního řízení, zejména s významem zajištění určitého úkolu nebo s následky porušování smluvní disciplíny, provádí se arbitrážní jednání přímo na pracovišti.
§ 30a Arbitr zaznamenává v arbitrážním spise zejména
a) výrok rozhodnutí, pokud byl vyhlášen po skončení arbitrážního jednání,
b) dohodu organizací schválenou při arbitrážním jednání,
c) výrok, že rozhodnutí nabývá právní moci jeho vyhlášením,
d) doplňující přednesy znalců podstatné pro rozhodnutí sporu,
e) procesní rozhodnutí, jimiž se určuje postup řízení, pokud jimi byly uloženy povinnosti stranám ve sporu.
Záznam o těchto skutečnostech podepisuje po skončení jednání arbitr a přítomní zástupci organizací, popřípadě znalec.
§ 31 (1) Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje spory, jsou-li pro to závažné důvody, podle určení vedoucího arbitráže v tříčlenné nebo pětičlenné arbitrážní komisi.
(2) Příslušný hlavní arbitr v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, popřípadě vedoucími pracovníky organizací, jmenuje podle jednotlivých oborů činnosti, z řad vynikajících pracovníků, zejména zlepšovatelů a členů brigád socialistické práce, navržených Ústřední radou odborů pracovníky, které bude Státní arbitráž Československé socialistické republiky, popřípadě Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky povolávat za členy arbitrážních komisí. Obdobně vedoucí krajských státních arbitráží jmenují na návrh krajské odborové rady pracovníky, které budou krajské státní arbitráže povolávat za členy arbitrážních komisí.
(3) Arbitrážní komise provede arbitrážní jednání, které řídí jako její předseda arbitr. Členové komise mají právo klást otázky, vyjadřovat se a činit návrh. Komise rozhoduje většinou hlasů.
(4) Členům arbitrážních komisí přísluší náhrada za mzdu, která jim ušla vykonáváním této funkce. Náhrada cestovních výloh, přísluší členu arbitrážní komise přiměřeně podle platných předpisů a náhradách cestovních výloh. Náhradu členům arbitrážní komise poskytuje jejich zaměstnavatel.
§ 31a (1) Hospodářské spory uvedené v § 2a na Státní arbitráži Československé socialistické republiky, popřípadě na Státní arbitráži České socialistické republiky nebo na Státní arbitráži Slovenské socialistické republiky projednává a rozhoduje arbitrážní komise složená ze státního arbitra příslušné hospodářské arbitráže a vedoucích pracovníků příslušných ústředních orgánů státní správy. Tyto členy jmenuje příslušný hlavní arbitr v dohodě s vedoucím příslušného ústředního orgánu.
(2) Pověří-li hlavní arbitr České socialistické republiky nebo hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky rozhodováním sporu mezi národním výborem a jím řízenou organizací krajskou státní arbitráž, jmenuje obdobným způsobem členy komise, která spor projedná a rozhodne.
§ 32 (1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky, spory týkající se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, anebo zjistí-li rozhodce, že jsou dány podmínky pro odvod podle zvláštních předpisů, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.
(2) Rozhodce je občan, kterého si organizace zvolily písemnou dohodou pro rozhodnutí určitého sporu a který s volbou vyslovil souhlas. Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého sporu, zejména jde-li o spor, při jehož řešení se mohou uplatnit speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické, organizační apod.).
(3) Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.
(4) Rozhodce je povinen bez zbytečného odkladu spor projednat; jestliže bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může kterákoli ze stran požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.
(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Nesplní-li organizace rozhodnutí způsobem a ve lhůtě v něm stanovené, nebo nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů od jeho doručení, vykoná se rozhodnutí podle tohoto zákona.
(6) Jestliže je rozhodnutí rozhodce v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutí za podmínek stanovených v § 41 zrušit a spor přikázat k projednání příslušnému orgánu hospodářské arbitráže. Návrh na přezkoumání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl příslušný spor rozhodnout.
(7) Projednávání a rozhodování sporů rozhodcem upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky.
§ 33 Hospodářská arbitráž dbá o soustavné zvyšování účinnosti práce arbitrážních komisí i rozhodců a napomáhá rozvíjení dalších forem účasti pracujících na činnosti arbitráže.
§ 34 Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje předsmluvní spory do 15 dnů, ostatní hospodářské spory do 30 dnů od zahájení arbitrážního řízení. Vedoucí hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tyto lhůty prodloužit.
§ 35 (1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení.
(2) Z odůvodnění musí být patrný skutkový stav, z něhož rozhodnutí vychází, a jak byly hodnoceny důkazy. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí, aby upevňovalo vzájemnou spolupráci socialistických organizací a vychovávalo je k ukázněnému a dobrovolnému plnění jejich povinností.
(3) Arbitrážní rozhodnutí má plně vyřešit celý předmět hospodářského sporu. Je-li to účelné, může hospodářská arbitráž rozhodnout o některé části jednání zvlášť. Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, která ukládá. Může uložit též povinnost seznámit s důsledkem projednání a rozhodnutí sporu kolektiv pracujících organizace.
(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.
§ 36 Arbitrážní rozhodnutí je konečné a není proti němu opravný prostředek. Vyhlašuje se zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením. Je-li nebezpečí z prodlení, může arbitr, jsou-li přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí nabývá právní moci již jeho vyhlášením.
§ 37 (1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.
(2) Hospodářská arbitráž může také provést arbitrážní jednání a rozhodnout v nepřítomnosti organizací, mezi nimiž je spor, byly-li o arbitrážním jednání předem uvědoměny.
§ 38 Arbitrážní platební rozkaz (1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 50 000 Kčs arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně zaslala jejich stejnopis žadateli.
(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.
(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.
(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí.
(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustavení o arbitrážním jednání.
§ 39 Organizace jsou povinny splnit arbitrážní rozhodnutí ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnut nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty stává se rozhodnutí vykonavatelným. Na žádost vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.
§ 40 (1) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká. To platí i tehdy, jde-li o hospodářské spory, které rozhodují soudy nebo jiné orgány ( § 2 odst. 2 a 3).
(2) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu, které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.
(3) Rozhodnutí ukládající organizaci nepeněžité plnění hospodářská arbitráž vynucuje pořádkovou pokutou do 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.
(4) O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím, zpravidla bez arbitrážního jednání. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.
(5) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty, rozhodne o odkladu výkonu a pokutu uloží na žádost oprávněné organizace, podanou poté, co důvody odkladu pominou.
(6) Prokáže-li organizace, že povinnost uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešly na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinnosti nebo práv na jinou organizaci.
Přezkoumání arbitrážního rozhodnutí
§ 41 (1) Jestliže rozhodnutím krajské státní arbitráže byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí změnit nebo zrušit a přikázat spor k novému projednání anebo může učinit jiné opatření. Jsou-li pro to zvlášť naléhavé důvody, může tak učinit výjimečně i po této lhůtě.
(2) Příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky může přezkoumat rozhodnutí krajské státní arbitráže též tehdy, jestliže po vydání rozhodnutí byly zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný význam pro rozhodnutí a se zřetelem na ně je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky.
(3) Za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 může ve sporech projednávaných a rozhodnutých Státní arbitráží České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky učinit stejné opatření Státní arbitráž Československé socialistické republiky
(4) Z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky povinna do 15 dnů zahájit řízení o přezkoumání rozhodnutí krajské státní arbitráže.
(5) Návrh na přezkoumání může organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu, podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a jde-li o návrh na přezkoumání z důvodů uvedených v odstavci 2, do 15 dnů od zjištění nových skutečností. Podává ho u hospodářské arbitráže, která rozhodla. Návrh musí být podepsán statutárním orgánem organizace a jeho stejnopis musí být současně zaslán druhé organizaci. K návrhu na přezkoumání se musí připojit potřebné doklady a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Druhá organizace je povinna se k návrhu na přezkoumání vyjádřit. Postupuje přitom obdobně podle § 23.
(6) V případech, kdy tak stanoví příslušný hlavní arbitr, přezkoumají rozhodnutí tři arbitři, z nichž arbitr určený hlavním arbitrem předsedá; vyžaduje-li to povaha projednávané věci, jedná se o přezkoumání za účasti organizací. Jinak platí pro jednání o přezkoumání přiměřeně ustanovení části třetí.
§ 41a Rozhodnutí vydané podle § 41 nabývá právní moci doručením. Pokud bylo přezkoumané rozhodnutí změněno, je organizace povinna je splnit ve lhůtě stanovené rozhodnutím o přezkoumání a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nebylo právní moci. Uplynutím této lhůty se stává rozhodnutí vykonatelným.
§ 42 (1) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 a 2 změnit rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže nebo je zrušit a přikázat spor k novému projednání. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže nebo Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, lze návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnutí přezkoumáno podle § 41 odst. 1 až 3.
(2) Návrh na opatření podle odstavce 1 předkládá presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý ze členů presidia. Jde-li o spor uvedený v § 13, může návrh předložit též organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu; ustanovení § 41 odst. 5 platí obdobně.
§ 42a Bylo-li rozhodnutí, na základě něhož bylo poskytnuto plnění, zrušeno, orgán hospodářské arbitráže v rozhodnutí o přezkoumání uloží organizaci, aby plnění v odpovídajícím rozsahu vrátila, a není-li to možné nebo účelné, aby nahradila cenu podle doby plnění. Bylo-li takové rozhodnutí změněno, rozhodne orgán hospodářské arbitráže zároveň o majetkovém vypořádání celého předmětu sporu.
§ 43 Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 41 nebo § 42.
§ 44 Arbitrážní poplatky Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.
§ 44a Náklady řízení (1) Náklady arbitrážního řízení jsou
a) arbitrážní poplatek,
b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1.
(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran ( § 30 odst. 1), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.
(3) Jestliže je rozhodnutí po přezkoumání podle § 41 nebo § 42 zrušeno a spor přikázán k novému projednání, rozhodne orgán hospodářské arbitráže podle výsledku nového projednání o nákladech řízení, včetně poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Je-li přezkoumané arbitrážní rozhodnutí ponecháno beze změny, nese poplatek za přezkoumání rozhodnutí navrhovatel. Je-li přezkoumané rozhodnutí změněno nebo je-li učiněno jiné opatření, rozhodne se o nákladech řízení podle výsledku přezkoumání, popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem, které přezkoumání vyvolaly.
§ 44b Doručování písemností Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.
§ 45 Oznamování závad (1) Hospodářská arbitráž je povinna upozorňovat příslušné orgány, zejména vedoucí socialistických organizací, popřípadě jim nadřízených orgánů na podstatné závady, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).
(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaké opatření učinil k odstranění závady. Nevyhoví-li upozornění (signalizaci), popřípadě nemůže-li odstranit závadu v rámci své působnosti, je povinen postoupit upozornění (signalizaci) v téže lhůtě svému nadřízenému orgánu a informovat o svém postupu hospodářskou arbitráž.
(3) Na zvlášť závažné závady upozorňuje Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky příslušné ústřední orgány. Orgán, který byl takto upozorněn nebo kterému byla postoupena signalizace podle odstavce 2, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení učinit opatření k nápravě. Pokud náhradu nezjedná v rámci své působnosti ani v dohodě s jiným ústředním orgánem, je povinen v téže lhůtě informovat o tom orgán hospodářské arbitráže, který na závadu upozornil. Příslušný hlavní arbitr je pak oprávněn předložit upozornění (signalizaci) k projednání příslušné vládě s návrhem opatření.
§ 46 Zevšeobecňování poznatků Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti. O výsledcích této činnosti je povinna příslušným orgánům podat zprávy s případnými návrhy obecných opatření na odstranění závad.
Č Á S T Č T V R T Á ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ (§ 46a-46d)
§ 46a Řízení o odvodech do státního rozpočtu (1) Hospodářská arbitráž může v případě neplatnosti právního úkonu uložit odvod do příslušného státního rozpočtu, jestliže při projednávání sporu zjistí, že byly splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem pro jeho uložení.
(2) Hospodářská arbitráž uloží odvod částky, která měla být jako penále zaplacena (dále jen "odvod penále") do příslušného státního rozpočtu, zjistí-li při projednávání sporu nebo v řízení o odvodu penále do státního rozpočtu, že byly splněny podmínky stanovené pro uložení tohoto odvodu zvláštním předpisem.
(3) Řízení o odvodu penále zahajuje hospodářská arbitráž na návrh ústředního orgánu, učiněný na základě jeho kontrolní nebo revizní činnosti. Návrh musí obsahovat
a) označení organizací, jimž má být odvod uložen,
b) skutečnosti, které odůvodňují uložení odvodu, zejména den vzniku a zániku práva na penále,
c) výpočet odvodu.
(4) K projednání návrhu podle odstavce 3 je příslušný orgán hospodářské arbitráže, který by byl příslušný k projednání a rozhodnutí sporu o zaplacení penále. Návrh musí být současně zaslán organizaci, jimž se uložení odvodu penále navrhuje. Organizace je povinna do 15 dnů od doručení návrhu sdělit k němu své stanovisko hospodářské arbitráži, navrhovateli a druhé organizaci.
(5) Návrh na přezkoumání rozhodnutí o odvodu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.
§ 46b Řízení a uložení hospodářské pokuty (1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.
(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, výborů lidové kontroly republik, federálního ministerstva financí, ministerstev financí republik, Federálního cenového úřadu, cenových úřadů republik, Státní banky československé (dále jen "navrhovatel") nebo z vlastního podnětu na základě zjištění učiněných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.
(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace nebo orgánu, proti němuž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.
(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje a jeho nadřízenému orgánu.
(5) Organizace nebo orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje, je povinen do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži, navrhovateli a svému nadřízenému orgánu vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.
(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty rozhodují vždy tři arbitři, z nichž jeden přesedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce.
(7) Jednání o návrhu na uložení hospodářské pokuty jsou povinni se zúčastnit vedoucí pracovníci organizace nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž bylo řízení zahájeno, pověření zástupci jeho nadřízeného orgánu a navrhovatele.
(8) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci nebo orgánu hospodářského řízení ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.
(9) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit jen presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky. Návrh na toto opatření předkládá presidiu příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý člen presidia; návrh má odkladný účinek.
§ 46c Provádění odvodů (1) Odvody a hospodářské pokuty uložené podle § 46a a 46b organizacím nebo orgánům v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, odvody a hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím a orgánům se odvádějí do státních rozpočtů republik.
(2) V rozhodnutí o uložení odvodu do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace nebo orgán a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též finanční správa, je jejíž účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.
§ 46d Pro řízení o odvodu penále do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty platí přiměřeně ustanovení části třetí. Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.
Č Á S T P Á T Á USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 47-52)
§ 47 Počítání lhůt Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu nebo na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.
§ 47a Jestliže z jednání organizační jednotky socialistické organizace je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.
§ 48 Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.
§ 49 (1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.
(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy ( § 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.
(3) Pravomoc v hospodářských sporech a náhradu škody, související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků), přejde na hospodářskou arbitráž dnem který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.
§ 50 Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.
§ 51 Zrušují se
vládní nařízení č. 47/1953 Sb. , o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb. , č. 45/1954 Sb. , č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb. ,
vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,
vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkon arbitrážních rozhodnutí,
vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb. , o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a
předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).
§ 52 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.
Zákon č. 116/1965 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb. , o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 10. listopadu 1965. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 106/1967 Sb. , o změně a doplnění zákona o hospodářské arbitráži, nabylo účinnosti dnem 24. listopadu 1967. Zákon č. 139/1970 Sb. , kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1971. Zákon č. 166/1982 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
