Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

115/1995 Sb. znění účinné od 1. 9. 1995 do 19. 8. 2000

115

 

ZÁKON

ze dne 26. května 1995

o vinohradnictví a vinařství a o změně některých

souvisejících právních předpisů

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

(§ 1-3)

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí a vinařských obcí a ochranu révového vína uváděného do oběhu stanovením podmínek pro zabezpečení jeho jakosti. Rovněž upravuje vedení vinohradnické a vinařské evidence.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

vinohradnictvím pěstování révy vinné na vinici, výroba podnožové révy, roubů, révových sazenic, výsadba a ošetřování vinic a sklizeň hroznů,

b)

révou vinnou odrůdy rodu Vitis, registrované ve Státní odrůdové knize1 jako odrůdy moštové nebo odrůdy stolní,

c)

podnožovou révou odrůdy révy registrované ve Státní odrůdové knize1 jako podnož pro révu vinnou, používané jako podnože pro vypěstování révových sazenic,

d)

révovou sazenicí sazenice naroubované nebo pravokořenné révy vinné sloužící k vypěstování vinného keře,

e)

vinicí pozemky s trvalou kulturou révy vinné v celkovém počtu nejméně 200 keřů nebo přesahující celkovou plochu 300 m2,

f)

hrozny plodenství vyrostlá na keřích révy vinné určené pro přímou spotřebu (stolní hrozny) nebo pro výrobu révového vína (moštové hrozny),

g)

vinařstvím výroba vína, tj. zpracování hroznů na révové víno, včetně jeho přetáčení, školení, skladování a lahvování, za účelem uvádění révového vína do oběhu,

h)

stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech vyjádřený v kg ve 100 l révového moštu,

i)

révovým moštem šťáva získaná oddělením pevných částí hroznů révy vinné,

j)

zahuštěným révovým moštem koncentrát. Postup získávání tohoto koncentrátu z révového moštu upraví právní předpis vydaný Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“),

k)

révovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným, nebo částečným,

l)

konzervačními látkami látky zabraňující druhotnému kvašení vína,

m)

přídatnými látkami látky, které nejsou předmětem samostatného konzumu a používají se za účelem ovlivnění některých vlastností révového vína nebo z technologických důvodů,

n)

školením vína technologický postup prováděný za účelem odstranění nežádoucích látek a zvýšení kvality révového vína,

o)

uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jiné osoby za účelem dosažení zisku,

p)

pěstitelem révy vinné osoba, která se zabývá vinohradnictvím,

r)

výrobcem révového vína osoba, která se zabývá vinařstvím.

§ 3

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) je správním úřadem. Ústav je podřízen ministerstvu. Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony.2

ČÁST DRUHÁ

VINOHRADNICTVÍ (§ 4-5)

§ 4

Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů.3

§ 5

(1)

Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti a vinařské obce․

(2)

Vinařské regiony jsou český a moravský.

(3)

Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti a vinařské obce.

(4)

Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti a vinařské obce.

(5)

Vinařské oblasti jsou tvořeny katastrálními územími vinařských obcí s podobnými půdněklimatickými podmínkami, vinařské obce jsou tvořeny územími obcí4 ve vinařských oblastech s viničnými plochami.

(6)

Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.

(7)

Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.

(8)

Ministerstvo stanoví právním předpisem

a)

seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech,

b)

odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět révové víno s přívlastkem.

ČÁST TŘETÍ

VINAŘSTVÍ (§ 6-16)

§ 6

Třídění révového vína

Révové víno uváděné do oběhu se podle cukernatosti hroznů, z nichž bylo vyrobeno, třídí na

a)

révové víno stolní,

b)

révové víno jakostní,

c)

révové víno s přívlastkem.

§ 7

Révové víno stolní

(1)

Révové víno stolní smí být vyráběno pouze z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo z révového vína z dovozu.

(2)

Pokud je révové víno stolní označeno jako české nebo moravské, nesmí přídavek jiných révových vín vyrobených z hroznů jiné než domácí produkce nebo révového vína z dovozu překročit 15 % objemu.

(3)

Révová vína stolní nesmí být označena názvem odrůd a názvem oblasti.

§ 8

Révové víno jakostní

(1)

Révové víno jakostní smí být vyráběno pouze ve dvou druzích, a to jako známkové révové víno jakostní nebo jako odrůdové révové víno jakostní.

(2)

Druh známkové révové víno jakostní smí být vyráběno jakostní úpravou odrůdových révových vín a musí mít stálou jakost.

(3)

Druh odrůdové révové víno jakostní smí být vyráběno z hroznů domácí produkce odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize,1 které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo dovezených hroznů o cukernatosti nejméně 15 stupňů nebo úpravou odrůdového révového vína z dovozu. Při použití hroznů nebo révového vína z dovozu v podílu nad 50 % musí být uveden stát, odkud byly hrozny nebo révové víno dovezeny. U odrůdových révových vín jakostních smí příměs jiné odrůdy dosáhnout nejvýše 15 %.

(4)

Odrůdové révové víno jakostní musí být označeno vinařskou oblastí a může být označeno i vinařskou obcí.

§ 9

Révové víno s přívlastkem

(1)

Révové víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze ve třech druzích, a to jako kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, z hroznů odrůd révy vinné domácí produkce stanovených prováděcím předpisem. Révové víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 90 % označené odrůdy a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, v níž byly vypěstovány hrozny.

(2)

Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů cukernatosti.

(3)

Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů cukernatosti.

(4)

Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

(5)

Révové víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona.5

§ 10

Výroba révového vína

(1)

Výrobce révového vína smí vyrábět révové víno jen z čerstvých hroznů, přídatných a konzervačních látek, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, prováděcími a zvláštními předpisy.6

(2)

Výrobce révového vína je povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními předpisy.7

(3)

Výrobce révového vína je povinen zajistit soustavnou kontrolu své produkce způsobem stanoveným prováděcími předpisy a vést o tom evidenci.

(4)

Ministerstvo stanoví právním předpisem

a)

podrobnosti o třídění a o požadavcích na jakost révového vína,

b)

podrobnosti o výrobě révového vína,

c)

způsob provádění kontroly produkce včetně odběru vzorků,

d)

normy technologických ztrát při výrobě vína.

§ 11

Omezení při výrobě a uvádění

révového vína do oběhu

Je zakázáno

a)

doslazovat révové mošty pro výrobu stolních a jakostních révových vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným révovým moštem

1.

nad 21 stupňů cukernatosti pro výrobu révových vín bílých,

2.

nad 22 stupňů cukernatosti pro výrobu révových vín červených,

b)

přislazovat révové víno s přívlastkem a doslazovat révové mošty pro jejich výrobu,

c)

konzervovat révová vína s přívlastkem chemickými látkami s výjimkou konzervování použitím dávek oxidu siřičitého v množství stanoveném zvláštním předpisem,8

d)

užívat takové látky nebo výrobní postupy, které jsou způsobilé

1.

révové víno rozmnožovat,

2.

ovlivňovat základní vlastnosti révového vína, jako je přirozený extrakt nebo přirozená skladba buketních a aromatických látek, s výjimkou obsahu kyselin,

3.

změnit chemické složení révového vína tak, že nelze zjistit, zda bylo vyrobeno výlučně kvašením révového moštu, nejde-li o výrobky z révového vína, u kterých je úprava povolena prováděcím předpisem,

e)

skladovat vína ovocná nebo jejich směsi v prostorách, kde se skladuje révové víno, nejsou-li tato vína odděleně umístěna a zřetelně označena,

f)

označovat jako révové víno

1.

nápoje připravené ze zředěného révového moštu

2.

révový mošt a révové víno připravené jiným postupem a s použitím jiných konzervačních a přídatných látek, než stanoví tento zákon a prováděcí předpis,

3.

alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (druhák),

4.

alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených kvasničných kalů (kvasničák),

5.

směsi révového vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,

g)

používat

1.

nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína, s výjimkou vín určených pro diabetiky,

2.

syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné,

3.

kyselinu citronovou, nejde-li o výrobu šumivých vín,

h)

uvádět do oběhu révové víno, jestliže

1.

jsou překročeny hodnoty obsahu zdraví škodlivých látek stanovených zvláštními předpisy,9

2.

nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem,

3.

neodpovídá zatřídění podle § 6,

4.

je neoznačené nebo nesprávně označené podle § 13,

5.

nebylo ministerstvem rozhodnuto o jeho zatřídění podle § 14, jde-li o odrůdové révové víno jakostní a révové víno s přívlastkem.

§ 12

Balení

(1)

Révové víno smí byt při uvádění do oběhu baleno pouze do obalů a obalových materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy7 a chrání je před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost révového vína. Révové víno s přívlastkem smí byt plněno pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 l. Toto omezení se nevztahuje na révové víno s přívlastkem dovážené v lahvích.

(2)

Lahve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.

§ 13

Označování

(1)

Révové víno v balení určeném pro spotřebitele10 musí být na obale opatřeno těmito údaji

a)

název a sídlo, popřípadě jméno a trvalý pobyt výrobce révového vína, popřípadě osoby, která révové víno uvádí do oběhu,

b)

obchodní název výrobku se zatříděním podle § 6, popřípadě podle prováděcího předpisu a u odrůdových révových vín jakostních a révových vín s přívlastkem také název odrůdy,

c)

země původu u révových vín dovážených nebo vyrobených z dovezených hroznů, přesáhne-li jejich podíl 50 %,

d)

obsah balení,

e)

výrobní údaje v pořadí rok lahvování, číslo výrobní partie, u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů,

f)

informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru,

g)

obsah alkoholu a použité chemické konzervační prostředky včetně jejich množství.

(2)

Je-li víno určeno pro určitý okruh spotřebitelů (víno pro diabetiky), musí být tento údaj uveden na obale.

(3)

Révová vína s přívlastkem musí mít na obale uvedenou vinařskou oblast a vinařskou obec.

(4)

Obaly s révovým vínem stolním a jakostním uváděné do oběhu nikoliv v balení určeném pro spotřebitele musí být vždy opatřeny údaji uvedenými v odstavci 1 písm. a), b), c), d), f) a g) a číslem výrobní partie.

(5)

Údaje na obale určeném pro spotřebitele musí být uvedeny v jazyce českém.

(6)

Ministerstvo stanoví právním předpisem přípustné odchylky od obsahu balení určeného pro spotřebitele.

§ 14

Odběr vzorků

(1)

Výrobce révového vína a osoba, která je uvádí do oběhu, jsou povinni před uvedením do oběhu umožnit ministerstvu odběr vzorků k ohodnocení v nezbytně nutném množství, a to u odrůdového révového vína jakostního a révového vína s přívlastkem z každého roku sklizně a u révového vína dovezeného ze zahraničí v cisternách nebo sudech vždy po dovozu.

(2)

Po ohodnocení révových vín podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu, a v kladném případě rozhodne o jeho zatřídění podle § 6.

(3)

Ministerstvo stanoví právním předpisem způsob odběru a velikost vzorků révových vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení.

§ 15

Prodej nalévaného révového vína

Při prodeji nalévaného révového vína je zakázáno mísit révové víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodu, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání révového vína v originální lahvi smí být lahev otvírána jen před zákazníkem.

§ 16

Skladování révového vína

(1)

Révové víno určené k uvádění do oběhu smí být skladováno jen v temných skladovacích prostorách bez přímého denního světla, při teplotách od 6 do 15 °C.

(2)

Révové víno při skladování v nádobách i lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a vždy bylo možné prokázat původ á jedinečnost révového vína.

ČÁST ČTVRTÁ

VINOHRADNICKÁ A VINAŘSKÁ EVIDENCE (§ 17-18)

§ 17

(1)

Veškeré vinice podléhají evidenci. Evidenci vede ústav, který též přiděluje pozemkům, na kterých jsou založeny vinice, registrační číslo.

(2)

Pěstitel révy vinné je povinen do jednoho měsíce od právní moci územního rozhodnutí o využití území11 požádat ústav o přidělení registračního čísla pozemkům uvedeným v odstavci 1.

(3)

Ústav je povinen pěstiteli révy vinné přidělit registrační číslo do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti podle odstavce 2.

(4)

Pěstitel révy vinné je povinen pozemky uvedené v odstavci 1 označit přiděleným registračním číslem a zrušení vinice neprodleně oznámit ústavu.

§ 18

(1)

Pěstitel révy vinné je povinen vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití území11 a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.

(2)

Výrobce révového vína je povinen vést průkaznou evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených a zpracovaných hroznů nebo objemu révového moštu, o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného rafinovaného cukru a o objemu vyrobeného révového vína.

(3)

Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.

(4)

Evidence podle odstavců 1 až 3 a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.

(5)

Ministerstvo upraví právním předpisem podrobnosti o vedení evidence podle odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu révového vína.

ČÁST PÁTÁ

DOZOR (§ 19-23)

§ 19

Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem jsou ústav, pokud jde o vinohradnictví, a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „inspekce“), pokud jde o vinařství.

§ 20

Orgány dozoru

a)

dozírají na dodržování povinností stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy,

b)

zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,

c)

podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

§ 21

(1)

Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy.12

(2)

Za odebrané kontrolní vzorky se pěstiteli révy vinné nebo výrobci révového vína poskytuje náhrada do výše výrobní ceny.

§ 22

Zvláštní opatření

(1)

Jestliže to vyžaduje ochrana zdraví lidí nebo ochrana spotřebitele před falšovanými a nejakostními výrobky, uloží ústav pěstiteli révy vinné nebo inspekce výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, opatření uvedená v odstavcích 2 a 3.

(2)

Ústav uloží pěstiteli révy vinné zničení podnožové révy, roubů révy vinné a révových sazenic, které tento pěstitel vyrábí a uvádí do oběhu, aniž by byly uznány ústavem podle zvláštních předpisů.3

(3)

Inspekce uloží

a)

výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6, v důsledku nesprávné manipulace s révovým vínem po zatřídění podle § 14, jeho přeřazení,

b)

výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti révového vína pozastavení uvádění révového vína do oběhu do doby konečného rozhodnutí o zdravotní závadnosti. Jde-li o závadu odstranitelnou, uloží její odstranění; jde-li o závadu neodstranitelnou, uloží vyloučení révového vína z oběhu,

c)

výrobci révového vína nebo osobě, která uvádí do oběhu révové víno v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhu a nařídí zvláštní způsob jeho zpracování a užití.

(4)

Zvláštní opatření lze uložit též vedle pokuty podle § 23.

§ 23

Pokuty

(1)

Ústav uloží pěstiteli révy vinné, který poruší povinnosti

a)

uvedené v § 4, § 17 odst. 2 a 4 a § 18 odst. 1 a 4 pokutu až do výše 100 000 Kč,

b)

uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

c)

nařízené zvláštním opatřením podle § 22 odst. 1 a 2, ztěžuje nebo maří výkon dozoru, neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnuti ústavu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč,

d)

uvedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 1000 000 Kč.

(2)

Inspekce uloží výrobci révového vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, jestliže poruší povinnosti

a)

uvedené v § 9 odst. 5, § 10,12,15,16 a § 18 odst. 2 až 4, pokutu až do výše 100 000 Kč,

b)

uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

c)

uvedené v § 7, 8, § 9 odst. 1 až 4, § 11 písm. a), b), c), d), e), f), g) a písm. h) bodech 2 až 5, § 13 a 14, pokutu, až do výše 300 000 Kč,

d)

uvedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 500 000 Kč,

e)

uvedené v § 11 písm. h) bodu 1, ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč,

f)

uvedené pod písmenem e) opětovně, pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

(3)

Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti podle tohoto zákona, za něž byla podle odstavce 1 písm. a) a c) a odstavce 2 písm. a), c) a e) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím.

(4)

Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5)

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k porušení došlo.

(6)

Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán13 podle zvláštních předpisů.14

(7)

Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 24-26)

§ 24

Vztah ke správnímu řádu

Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení.15

§ 25

Pěstitel révy vinné je povinen do 30. června 1996 oznámit ústavu výměru plochy vinic zřízených před nabytím účinnosti tohoto zákona, s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů.

§ 26

Na označování obalů s révovým vínem vyrobeným před nabytím účinnosti tohoto zákona se nevztahují povinnosti uvedené v § 13 odst. 1 písm. b) a e) a odst. 3.

Čl. II

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb., se mění takto:

1.

V § 29 včetně nadpisu se vypouštějí slova „a vinařství“, „a vinice“ a „a klučit přestárlé vinice“.

 

2.

V § 30 odst. 1 se vypouštějí slova „a klučit zdravé vinice“.

 

3.

§ 33 zní:

§ 33

 

Zkušebnictví a odbornou státní kontrolu ústředně řídí Ministerstvo zemědělství.“.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

Např. zákon č. 61/1964 Sb.

§ 12 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.

Např. zákon č. 20/1966 Sb.,. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1990 Sb. Hyg. př. o mikrobiologických požadavcích na poživatiny a jejich obaly (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.)

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na kovové obaly (registrované v částce č. 34/1985 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 Sb. hyg. př. (registrované v částkách 13/1978 Sb.8/1989 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 Sb. Hyg. př. o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 Sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 Sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb.7/1986 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 Sb. Hyg. př. ve znění směrnic č. 63/1984 Sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 Sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb.,19/1984 Sb.7/1986 Sb.).

Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 Sb. Hyg. př. (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.).

Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1990 Sb. Hyg. př. o mikrobiologických požadavcích na poživatiny a jejich obaly (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.)

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na kovové obaly (registrované v částce č. 34/1985 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 Sb. hyg. př. (registrované v částkách 13/1978 Sb.8/1989 Sb.).

§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územních řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územních řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 63/1986 Sb.

§ 12 zákona č. 61/1964 Sb.

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Poznámky pod čarou:
1

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

2

Např. zákon č. 61/1964 Sb.

3

§ 12 zákona č. 61/1964 Sb.

4

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

5

§ 3 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.

6

Např. zákon č. 20/1966 Sb.,. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

7

Výnos Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/1990 Sb. Hyg. př. o mikrobiologických požadavcích na poživatiny a jejich obaly (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.)

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 68/1985 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na kovové obaly (registrované v částce č. 34/1985 Sb.).

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 49/1978 Sb. Hyg. př. o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 Sb. hyg. př. (registrované v částkách 13/1978 Sb.8/1989 Sb.).

8

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 Sb. Hyg. př. o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 Sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 Sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb.7/1986 Sb.).

9

Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 Sb. Hyg. př. ve znění směrnic č. 63/1984 Sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 Sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb.,19/1984 Sb.7/1986 Sb.).

Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 Sb. Hyg. př. (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.).

10

§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

11

§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územních řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

12

Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 63/1986 Sb.

13

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

14

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

15

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).