Odbornými požadavky pro jmenování nebo povýšení do vyšší vojenské hodnosti¹ (dále jen „hodnost“) se rozumí splnění kvalifikačních předpokladů potřebných pro výkon funkce, pro kterou je plánována určitá hodnost.

Kvalifikačním předpokladem pro účely této vyhlášky se rozumí získaný stupeň vzdělání, absolvování vojenské školy nebo vojenského kurzu. Vojenským kurzem se rozumí krátkodobá příprava ve vojenské škole nebo v jiných zařízeních Armády České republiky v trvání nejméně dvou týdnů.

Odborné požadavky pro povýšení do hodnosti svobodníka splňují vojáci, kteří úspěšně ukončili základní školu.²

Odborné požadavky pro jmenování nebo povýšení do hodnosti

Odborné požadavky pro jmenování do hodnosti rotmistra a povýšení do hodnosti nadrotmistra splňují

Odborné požadavky pro povýšení do hodnosti podpraporčíka, praporčíka a nadpraporčíka splňují vojáci s úplným středním nebo úplným středním odborným vzděláním, kteří absolvovali vojenský kurz.

Odborné požadavky pro jmenování do hodnosti podporučíka a povýšení do hodnosti poručíka a nadporučíka splňují vojáci s úplným středním nebo s úplným středním odborným vzděláním, kteří absolvovali důstojnickou školu nebo vojenský kurz․

Odborné požadavky pro jmenování do hodnosti podporučíka a povýšení do hodnosti poručíka až kapitána splňují

Odborné požadavky pro jmenování do hodnosti poručíka a povýšení do hodnosti nadporučíka a kapitána splňují

Odborné požadavky pro jmenování do hodnosti nadporučíka splňují

Odborné požadavky pro povýšení do hodností majora až plukovníka splňují vojáci s ukončeným vysokoškolským studiem, kteří absolvovali vojenský kurz.

Odborné požadavky pro jmenování nebo povýšení do nižších hodností splňují také vojáci, kteří splňují odborné požadavky pro jmenování nebo povýšení do vyšších hodností.

Odborné požadavky pro jmenování a povýšení vojáků v záloze do hodností se považují také za splněné, jestliže tito vojáci získali vzdělání v jiné než vojenské škole a jejich odbornost je v souladu s potřebami doplňování Armády České republiky.

Výběrovéřízení vyhlašuje ministr obrany na funkce, které stanoví, jsou-li volné nebo se uvolní do tří měsíců od vyhlášení výběrového řízení.

Rozhodnutí o vyhlášení výběrového řízení se zveřejňuje. Rozhodnutí musí obsahovat

Komise vyhodnotí doklady, které uchazeč předložil. Zjistí-li, že doklady jsou neúplné, vyzve uchazeče, aby je v přiměřené lhůtě doplnil. Do výběrového řízení budou zařazeni pouze ti uchazeči, kteří předloží všechny doklady požadované podle § 3 odst. 2 písm. f).

Výběrové řízení se provádí formou pohovoru. V rámci pohovoru lze uchazeči podle povahy požadované odborné způsobilosti zadat písemné zpracování stručného úkolu ve vymezeném čase nebo jiným způsobem ověřit jeho odbornou způsobilost.

Na základě vyhodnocení výsledků výběrového řízení a zhodnocení každého uchazeče doporučí komise většinou hlasů, kteří uchazeči jsou schopni vykonávat obsazovanou funkci.

Předseda komise do sedmi dnů od skončení výběrového řízení seznámí s jeho výsledky velitele s ustanovovací pravomocí. Velitel do 14 dnů ode dne seznámení písemně sdělí uchazečům, zda byli nebo nebyli pro tuto funkci doporučeni, a vyrozumí je o tom, jak rozhodl o obsazení funkce.

jsou při výkonu zaměstnání vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

jsou při výkonu zaměstnání vystaveni přímému nebezpečí nákazy,

jsou při výkonu zaměstnání vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům elektromagnetického záření,

jsou při výkonu zaměstnání vystaveni ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A),

vykonávají zaměstnání při přímém ošetřování nebo obsluze pacientů s duševními poruchami na lůžkové části psychiatrických oddělení nemocnic alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní doby zaměstnání,

vykonávají zaměstnání jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo provádějí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

vykonávají zaměstnání jako pyrotechnici nebo provádějí jiné pyrotechnické práce,

vykonávají zaměstnání v mírových silách a misích Organizace spojených národů.

Zaměstnání,při němž jsou vojáci z povolání vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům ionizujícího záření, je zaměstnání na pracovištích s otevřenými i uzavřenými zářiči a zdroji ionizujícího záření včetně dozorové činnosti orgánů ochrany před zářením, při kterém mohou být nebo jsou překračovány tři desetiny nejvyšších přípustných dávek pro zaměstnance nebo při kterém je opakovaně dosahováno průměrných dávkových ekvivalentů blízkých hodnotám nejvyšších přípustných dávek.

Zaměstnání, při němž jsou vojáci z povolání vystaveni přímému nebezpečí nákazy, je zaměstnání na specializovaných zdravotnických či veterinárních pracovištích určených pro odběr, zpracovávání a zneškodňování materiálu obsahujícího lidské nebo na člověka přenosné choroboplodné zárodky nebo biologického či jiného materiálu z přítomnosti těchto zárodků podezřelého. Dále zaměstnání na pracovištích určených pro vyšetřování, ošetřování, léčení, převoz a zabezpečování jiných potřeb nemocných s infekčními nemocemi nebo nosičů choroboplodných zárodků při přímém styku s nimi nebo s infekčním materiálem od nich. Nebezpečí nákazy jsou vojáci z povolání vystaveni také při provádění epidemiologických a epizootologických šetření v ohniscích nákazy, při provádění ohniskové dezinfekce, dezinsekce, deratizace a při zaměstnání, při kterém dochází k přímému styku s biologickými odpadními vodami a odpady.

Zaměstnání, při němž jsou vojáci z povolání vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům elektromagnetického záření, je zaměstnání, při němž jsou vystaveni elektromagnetickému záření vysoké a velmi vysoké frekvence (část kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění ohraničená mezními kmitočty 100 MHz až 300 000 MHz, čemuž odpovídá vlnová délka 3 m až 1 mm).

Závazek k setrvání ve služebním poměru vojáka z povolání po skončení studia, který je součástí dohody, (dále jen „závazek“) se stanovuje

Plnění závazku nastává prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po skončení studia. Nebyl-li splněn dřívější závazek k setrvání ve služebním poměru, pak plnění závazku nastává až po splnění dřívějšího závazku. Doba studia, ze kterého vzniká závazek, se započítává jen jednou, a to pouze do plnění dřívějšího závazku.

Dobou trvání studia se rozumí doba ode dne zahájení výuky v příslušné škole do jeho skončení.

Skončením studia se pro účely stanovení délky závazku rozumí vykonání předepsaných zkoušek, vydání osvědčení o absolvování kurzu, vyloučení ze studia, propuštění ze studia, zanechání studia nebo zánik služebního poměru.

Délka závazku se zaokrouhluje na celé kalendářní měsíce. Doba přesahující 15 dní se považuje za celý kalendářní měsíc, k době 15 dní a kratší se nepřihlíží.

Náhrada nákladů vynaloženýchna přípravu vojáka z povolání vyslaného ke studiu (dále jen „náhrada nákladů“) při nesplnění převzatého závazku činí za každý měsíc studia na území České republiky

Náhrada nákladů při nesplnění převzatého závazku činí za každý měsíc studia v zahraničí pětinásobek částek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b).

Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 se zvyšuje při studiu v jiné škole než vojenské na území České republiky a při studiu v zahraničí o peněžní částku zaplacenou školám Ministerstvem obrany.

Pokud voják z povolání bez vážného důvodu nenastoupí ke studiu v jiné škole než vojenské na území České republiky nebo v zahraničí, je povinen nahradit peněžní částku nebo její část zaplacenou škole Ministerstvem obrany, nebude-li tato částka nebo její část Ministerstvu obrany vrácena.

Náhrada nákladů, kterou je voják z povolání povinen uhradit, se stanoví z celkové výše nákladů vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 anebo 3, a to poměrem nesplněného závazku k závazku převzatému.

Na žádost povinného lze snížit náhradu nákladů stanovenou podle odstavce 5 až na polovinu. Přitom se přihlédne k důvodům nesplnění závazku, k majetkovým a sociálním poměrům povinného a jeho rodiny.

Na žádost povinného lze náhradu nákladů zcela nebo zčásti mimořádně prominout, je-li jeho výživa ohrožena a je-li ze všech okolností případu zřejmé, že nelze očekávat zlepšení jeho sociální situace.

Vojákům z povolání vyslaným ke studiu delšímu než jeden rok se uděluje řádná dovolená v průběhu studia v souladu s učebními plány nebo studijními programy.

Vojákům z povolání vyslaným ke studiu na dobu kratší než jeden rok se řádná dovolená v průběhu studia neuděluje.

Vojákůmz povolání studujícím při zaměstnání ve středních školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání ve vyšších odborných školách nebo na konzervatoři po získání maturity se poskytuje studijní volno v rozsahu

Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání ve vysokých školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v nástavbovém studiu ve středních školách nebo v dalším (doplňujícím) vzdělávání na vysokých školách se poskytuje studijní volno v rozsahu

Vojákům z povolání studujícím při zaměstnání v postgraduálním studiu se poskytuje studijní volno v rozsahu

Vojákyním z povolání a osamělým vojákům z povolání, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší než 16 let a jimž náleží studijní volno podle § 13, se poskytuje další studijní volno v délce pěti dní v každém školním roce.

Studijní volno stanovené počtem hodin týdně může voják z povolání po dohodě s nadřízeným sčítat a čerpat najednou, nejdéle však za období čtyř týdnů. Studijní volno stanovené počtem dnů se čerpá v pracovních dnech.

Studijní volno lze čerpat pouze v příslušném školním roce. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

Studijní volno se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce.

Studijní volno se přerušuje, jestliže voják z povolání je v této době neschopným výkonu zaměstnání pro nemoc nebo úraz. Trvá-li neschopnost déle než čtyři týdny, náleží vojákovi z povolání studijní volno stanovené počtem hodin týdně, nejdéle však za období čtyř týdnů.

Studijní volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží vojákovi z povolání po dobu řádné dovolené.

Při prvním uplatnění nároku na výsluhový příspěvek,jsou-li současně splněny podmínky nároku na starobní důchod, plný invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, se výsluhový příspěvek vyplácí za podmínek uvedených v § 33 odst. 5 zákona od následujícího dne po dni skončení služebního poměru.

Uplatní-li poživatel některého z důchodů nárok na výsluhový příspěvek, vyplácí se výsluhový příspěvek nejdříve od prvního dne následujícího kalendářního měsíce, a to za podmínek a ve výši náležející od následujícího dne po dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne. Zaniká-li však nárok na některý z důchodů nebo na jeho výplatu, vyplácí se výsluhový příspěvek již ode dne následujícího po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu, a to za podmínek a ve výši uvedených v předchozí větě.

Náleží-lipři skončení služebního poměru výsluhový příspěvek podle § 33 zákona ve stejné výši jako příspěvek za službu podle jiných předpisů, vyplácí se výsluhový příspěvek.

Zanikl-li nárok na příspěvek z jiného služebního poměru jen proto, že náležel podle § 33 odst. 6 zákona, vyplácí se výsluhový příspěvek podle tohoto zákona ode dne následujícího po dni zániku nároku na příspěvek z jiného služebního poměru, a to za podmínek a ve výši náležející ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru podle tohoto zákona po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek, za podmínek uvedených v § 33 odst. 1 zákona, trvá.

Výsluhový příspěvek se projednává na žádost.

Manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se úmrtné vyplácí bez žádosti. Úmrtné ostatním pozůstalým dětem, družce, rodičům, sourozencům a osobám, které zemřelého vojáka z povolání nebo jeho děti vychovaly nebo o něj před úmrtím pečovaly, se vyplácí na žádost.

Úmrtné vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení.

Odchodné se vyplácí bez žádosti.

Vyplácí-li se v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nemocenské,vypočte se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nedošlo.

Jestliže v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru náležel snížený (zkrácený) plat, vypočte se výše peněžitých dávek z platu, který by náležel, kdyby k jeho snížení (zkrácení) nedošlo.

Jestliže byl vojákovi z povolání před skončením služebního poměru služební poměr přerušen podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona a voják z povolání po ukončení takového přerušení ve služebním poměru nepokračuje, považuje se za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru poslední kalendářní měsíc před uvedeným přerušením.

Výše platu pro výpočet peněžitých dávek vojákovi z povolání, který v posledním měsíci trvání služebního poměru vykonával zaměstnání v zahraničí, se vypočte podle platu srovnatelné funkce v Armádě České republiky.

Proměnlivými příplatky a odměnami se rozumějí ty složky platu, které nejsou předem stanoveny za měsíční období a jsou upraveny zvláštními předpisy.¹⁰

Výsluhový příspěvek se vyplácí ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru.

Odchodné vyplácí útvar, ve kterém voják z povolání naposledy vykonával zaměstnání, spolu s posledním platem, který se propuštěnému vojákovi z povolání vyplácí za poslední měsíc výkonu zaměstnání. Není-li odchodné takto vyplaceno do tří dnů ode dne splatnosti, vrátí útvar nevyplacenou částku útvaru pověřenému likvidací platů, od něhož částku obdržel. Tento útvar zabezpečí výplatu.