76/1996 Sb. znění účinné od 10. 4. 1996

V Y H L Á Š K A

Českého báňského úřadu

ze dne 15. března 1996,

kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994

Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech

určených pro výrobu a zpracování výbušnin

Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu:

Čl. I

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, se mění takto:

Příloha č. 1 zní:

"TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN

Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:

třída

A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí

ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny,

třída

B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují

jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,

třída

C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné

tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé,

třída

D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí.

TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN

Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý.

Třída a skupina nebezpečí	Pořadové číslo	Druh výbušniny
AI	1	Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 10 %
	2	Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahují třaskaviny uvedené podpoř. č. 1 v suchém stavu
AII	3	Vysokobrizantní kapalné trhaviny(nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.)
	4	Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina
	5	Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4
AIII	6	Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu
	7	Černý prach ve volném a lisovaném stavu
	8	Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry
	9	Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici)
	10	Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují
	11	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %
	12	Pyrotechnické slože skupiny 11)
	13	Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A
	14	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží
	15	Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici)
	16	Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní
	17	Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
AIV	18	Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8
B	19	Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 10 %
	20	m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty
	21	Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla(např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 %
	22	Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm
	23	Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod.
	24	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
	25	Pyrotechnické slože skupiny 2¹)
	26	Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují
	27	Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.
	28	Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí
		A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B
C	29	Bezdýmné prachy drobnozrnné²)
	30	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 %
	31	Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)
	32	Bezdýmné prachy všeho druhu(nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
	33	Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny
	34	Položelatina s obsahem vody nad 25 %
	35	Tuhé pohonné hmoty
	36	Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm
		s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože
	37	Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi
	38	Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C
D	39	Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D

VYSVĚTLIVKY

1)	Rozdělení pyrotechnických složí:

Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:

a)	slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,
b)	slože zažehovací,
c)	slože zápalné s kyslíkatými solemi, např․ chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.

Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):

a)	slože osvětlovací,
b)	slože světelné,
c)	slože stopovkové apod.

Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:

a)	slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,
b)	termitové slože,
c)	slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).
2)	Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.".

Příloha č. 2 zní:

„TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ

Druh výroby	AI	AII	AIII	AIV	B	C	D
Výroba třaskavin a třaskavých složí	Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetá- tu) do 10 %					Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí mokrou cestou s obsahem zvlhčovadla nad 10 %. Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemicky
Výroba kapalných dusičných esterů, pentri tu, hexogenu apod.		Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizace	Objekty nitrace, praní a stabilizace, kde tyto pochody probíhají v emulzi			Objekty sedimentace a čištění odpad, vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselin
Výroba černého prachu a jeho zpracování			Všechny operace výroby černého prachu			Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, zpracování a laborace černého prachu za sucha	Zpracování a laborace černého prachu za mokra
Výroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIII		Příprava trhací želatiny	Všechny operace výroby (míšení, náložkování, balení apod.)			Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, čerpání, vážení)
Výroba trhavin DAP a emulsních trhavin						Míšení, náložkování, balení
Výroba nitrocelulózy			Sušení, úprava a balení nitrocelulózy do 10 % vlhkosti				Odkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózy
Výroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH)			Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ)		Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnic	Lisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachů	Výroba sférických prachů (zelené zrno)
Výroba pyrotechnických složí skupiny 1			Objekty pro míšení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1			Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání)	Příprava oxidovadel a kovových prášků pro pyrotechnické slože skupiny 1
Výroba munice s trhavinovou náplní třídy A			Laborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Příprava trhavin a trhavin, směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munic, dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace munice		Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů. Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení	Laborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g)
Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplní			Objekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskovice			Laborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorů
Výroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2					Objekty pro míšení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složí	Lisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.)	Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2
Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod.			Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIII			Výroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředky
Výroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g						Plnění nábojek a kompletace nábojů

Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.“

Příloha č. 3 zní:

"URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S = k . (M)^n,

kde S je bezpečností vzdálenost (m),

k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M je obložení (kg),

n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty koeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,

b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,

b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.

(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.

(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechnybudovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.

(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(13) Přirůzném stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

a)	je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b)	jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c)	je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
d)	mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
e)	u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

Tabulka č. 1

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od

objektů třídy nebezpečí A

Tabulka č. 1

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektu třídy nebezpečí A

Bezpečnostní pásmo	Ohrožený objekt	stupně poškození objektu	n 1/2 1/3 k
1	Sklady výbušnin a výrobní Objekty tříd nebezpečí B, C a D, Objekty malé důležitosti bez trval í obsluhy, laboratoře, zkušební a střel-niče	Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov	0,5 až 2,5	1,5 až 8
2	Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny	Poškození rámu oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných plíšek	více nez 2,5 4,5	více ne š 8 az 15
3	Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice	Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken	více než 4,5 6	více ne š 15 až 22
4	Obce bez souvislí výškové zástavby	Cílené poškození zasklených oken	více než 6 až 17 1/	více ne š 22 až 60
5	Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velký obchodní střediska	Nehodné poškození zasklených oken	více než 1/	více ne š 60

Tabulka č. 2

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností

výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů a výrobních

objektů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému

přenosu detonace

Ohrožující výrobní objekty			n	Ohrožené výrobní objekty
Stavební provedení		Třída a skupina nebezpečí
		A I				A II		A III, B, C
		Stavební provedení
		s valem			bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu
s valem	1/2	1,2			2,4	0,9	1,8	0,6	1,2
bez valu		1,6			3,2	1,2	2,4	0,8	1,6
s valem	1/3	4			8	3	6	2	4
bez valu		6			12	4	8	3	6

Tabulka č. 3

Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin

při výpočtu bezpečnostních vzdáleností

výbušnina	kekv
Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach	0,5
Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie	0,65
Protipračhové důlně bezpečné trhaviny	0,8
Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejích směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejích bázi	1,2

Tabulka č. 4

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od

objektů třídy nebezpečí C

Bezpečnostní písmo	Ohrožený objekt	k
1	Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty male; důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušební a střelnice	1 az 3,5
2	Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu	více než 3,5 až 4,5
3	Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, zelezniče¹	více než 4,5 az 6,5
4	Obytné budovy mimo uzemí provozovný²	více než 6,5