a) | radionuklidem – druh atomů, které mají stejný počet protonů i stejný počet neutronů, stejný energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu atomových jader, |
b) | přírodním radionuklidem – radionuklid, který v přírodě vznikl nebo vzniká samovolně, bez zásahu člověka, |
c) | přírodním ozářením – ozáření [§ 2 písm. b) zákona] z přírodních radionuklidů nebo z jiných samovolně bez zásahu člověka vzniklých zdrojů ionizujícího záření, kromě případů, kdy takové zdroje jsou vědomě a záměrně využívány, |
d) | vnitřním ozářením – ozáření osoby z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím, |
e) | zevním ozářením – ozáření osoby ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni, |
f) | generátorem záření – zařízení, při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 keV, ale které není radionuklidovým zářičem ani jej neobsahuje, |
g) | pracovištěm s otevřenými zářiči – pracoviště se zdroji ionizujícího záření [§ 2 písm. s) zákona], na kterém je nakládáno s otevřenými radionuklidovými zářiči, |
h) | pracovním místem – část pracoviště se zdroji ionizujícího záření, jednoznačně charakterizovatelná svými ochrannými (izolačními, ventilačními a stínícími) vlastnostmi, vymezená prostorově nebo technologicky (pracovní stůl, aplikační nebo vyšetřovací box, digestoř, hermetizovaná podtlaková skříň ap.), kde mohou být prováděny samostatné práce se zdroji ionizujícího záření; v jedné místnosti může být více pracovních míst, pokud každé tvoří z hlediska organizace práce samostatný celek, |
i) | osobními dávkami – souhrnné označení pro veličiny charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek efektivní dávky a ekvivalentní dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; zařízení, kterými se osobní dávky měří, se označují jako osobní dozimetry a souhrn měření a hodnocení osobních dávek se označuje jako osobní dozimetrie, |
j) | pracovníkem kategorie A – pracovník se zdroji ionizujícího záření (dále jen „pracovník se zdroji“), starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených, u něhož osobní dávky jsou systematicky měřeny, hodnoceny, evidovány a oznamovány do státního systému evidence ozáření pracovníků se zdroji vedeného Úřadem podle § 3 odst. 1 písm. m) zákona a který se kromě toho v posledních 24 měsících podrobil preventivní lékařské prohlídce v rozsahu odpovídajícím posuzování zdravotní způsobilosti na rizikových pracovištích1) a závěr této prohlídky není v rozporu s prací se zdroji ionizujícího záření, |
k) | pracovníkem kategorie B – pracovník se zdroji, starší 18 let, který přichází do styku se zdroji ionizujícího záření při své práci vědomě a dobrovolně a po prokazatelném poučení o míře možného ozáření při práci a o rizicích s tím spojených, |
l) | kritickou skupinou obyvatel – modelová skupina osob, která je rozumně homogenní z hlediska ozáření z daného zdroje ionizujícího záření a dané cesty ozáření a charakterizující jednotlivce z obyvatelstva, kteří obdrží nejvyšší efektivní nebo ekvivalentní dávky danou cestou z daného zdroje, |
m) | výpustí – látka vypouštěná z pracoviště se zdroji ionizujícího záření do životního prostředí, obsahující radionuklidy v množství nepřesahujícím podmínky povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí, |
n) | optimalizací radiační ochrany – postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, |
o) | směrnou hodnotou – ukazatel nebo kritérium, jenž je vodítkem pro posouzení opatření v radiační ochraně, jeho překročení nebo nesplnění zpravidla indikuje podezření, že radiační ochrana není optimalizována; směrné hodnoty slouží k rozhodování o příslušných opatřeních, pokud nejsou známy bližší podmínky a okolnosti vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo prováděného zásahu k omezení ozáření, které by umožňovaly uplatnit optimalizaci radiační ochrany na základě údajů specifických pro daný jednotlivý případ, |
p) | referenční úrovní – ukazatel nebo kritérium, jehož překročení nebo nesplnění je podnětem k zahájení opatření v radiační ochraně, |
q) | monitorováním – měření a hodnocení ozáření pracovníků se zdroji a dalších osob a znečištění pracoviště a jeho okolí ionizujícím zářením nebo radionuklidy, |
r) | běžným provozem – provoz zdroje ionizujícího záření za podmínek stanovených v povolení Úřadu k jeho provozu nebo k nakládání s ním a v Úřadem schválené dokumentaci, |
s) | pobytovým prostorem – obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení a v ostatních stavbách místnosti nebo uzavřené prostory určené k tomu, aby zde osoby pobývaly alespoň tisíc hodin za kalendářní rok, |
t) | stavebním materiálem – vybrané výrobky pro stavbu a vybrané vstupní suroviny uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 11. |