nealkoholickým nápojem – nápoj obsahující nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C), vyrobený zejména z pitné vody, pramenité vody, přírodní minerální vody, nebo kojenecké vody,¹ ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních sladidel,^1c sladidel,^2b medu a dalších látek, a popřípadě sycený oxidem uhličitým,

koncentrátem k přípravě nealkoholických nápojů – výrobek obsahující, po úpravě naředěním ke konečné spotřebě ve výrobcem doporučeném poměru, nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C) a suroviny uvedené pod písmenem a),

nápojovým koncentrátem – zahuštěná směs jednotlivých surovin používaných k výrobě nealkoholických nápojů, určená k přípravě nápojů ředěním,

ovocnou nebo zeleninovou šťávou – šťáva, zkvasitelný, ale nezkvašený výrobek získaný z přiměřeně zralého a zdravého, čerstvého nebo chlazeného ovoce nebo zeleniny, a to jednoho nebo více druhů, s charakteristickou barvou, vůní a chutí, které jsou typické pro šťávu pocházející z příslušného ovoce nebo zeleniny; aroma, dužnina a buňky ze šťávy, které jsou odděleny v průběhu zpracování, mohou být do téže šťávy vráceny; rajčata se považují za zeleninu,

ovocnou šťávou z citrusových plodů – šťáva získaná z endokarpu jejich vnitřní části; limetková šťáva však může být získávána z celého plodu, použije-li se vhodný výrobní postup, který omezí podíl složek z vnější části plodu na minimum,

ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy (ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrátu) – šťáva získaná z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy opětovným doplněním podílu vody, která byla odstraněna při koncentraci šťávy a obnovením aroma pomocí těkavých složek, které byly zachyceny v průběhu koncentrace příslušné ovocné nebo zeleninové šťávy, popřípadě opětovným doplněním ztracené dužniny a buněk zachycených při výrobě ovocné šťávy stejného druhu; ovocná nebo zeleninová šťáva z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy musí vykazovat přinejmenším rovnocenné organoleptické a analytické vlastnosti odpovídající průměrným hodnotám šťávy získané z téhož druhu ovoce nebo zeleniny podle písmene d),

nízkoenergetickým nápojovým koncentrátem – nápojový koncentrát obsahující sladidla a vykazující po úpravě naředěním ke konečné spotřebě ve výrobcem doporučeném poměru snížení využitelné energie nejméně o jednu třetinu oproti nápoji, v němž nebyla sladidla použita,

nápojem v prášku – směs jednotlivých surovin uvedených pod písmenem a) ve formě prášku, granulí nebo komprimátů, určená k přípravě nealkoholických nápojů rozpuštěním,

koncentrovanou ovocnou nebo zeleninovou šťávou – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním specifického podílu obsahu vody; je-li výrobek určen ke konečné spotřebě, nesmí být snížení objemu menší než 50 %,

sušenou ovocnou nebo zeleninovou šťávou (ovocnou nebo zeleninovou šťávou v prášku) – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním téměř veškerého obsahu vody,

nektarem – nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek získaný přídavkem pitné vody a popřípadě též přírodních sladidel, sladidel, medu, nebo jejich směsi k ovocné nebo zeleninové šťávě, ovocné nebo zeleninové šťávě z koncentrátu, koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávě, sušené ovocné nebo zeleninové šťávě, k ovocné dřeni nebo ke směsi těchto výrobků v souladu s přílohou č. 1,

ovocným nebo zeleninovým nápojem – ochucený nealkoholický nápoj, vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů a surovin uvedených pod písmenem a),

limonádou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, nápojových koncentrátů nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,

minerální vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z přírodní minerální vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla s původním obsahem oxidu uhličitého,

pramenitou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pramenité vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,

sodovou vodou – nápoj vyrobený z pitné vody a oxidu uhličitého, u kterého obsah oxidu uhličitého činí nejméně 4 g/l,

pitnou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, obsahující pouze přídavek látek určených k aromatizaci, popřípadě též obohacený potravním doplňkem, zpravidla sycený oxidem uhličitým.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise^1a se stanoví tyto další požadavky na označování:

U minerální vody ochucené a u pramenité vody ochucené

V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou minerální vody ochucené, se nesmí používat označení „minerálka“, „minerální voda“, nebo výrazy obdobného významu.

V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou ovocné a zeleninové šťávy, se nesmí používat označení „džus“, „juice“, „100 %“, „stoprocentní“, nebo výrazy obdobného významu.

V názvu sodové vody a pitné vody ochucené ani v jejich označení se nesmí uvádět zeměpisné údaje.

Pro nápojový koncentrát obsahující více než 50 % hmotnostních přírodních sladidel lze použít název sirup.

Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky jsou uvedeny v příloze č. 2a.

Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové nektary jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 1.

Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové šťávy jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 2 a v technických normách.²

Smyslové požadavky na jakost nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů jsou uvedeny v příloze č. 2.

Minerální voda ochucená a pramenitá voda ochucená musí splňovat chemické požadavky pro balené vody stanovené zvláštním právním předpisem¹ a mikrobiologické požadavky pro nealkoholický nápoj sycený nebo nesycený stanovené zvláštním právním předpisem.^2a

Pitná voda ochucená musí splňovat požadavky na pitnou vodu podle zvláštního právního předpisu.^2g

ovocným vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce, s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru,

sladovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek,

medovinou nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě,

bylinným vínem - nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody, nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, s výjimkou hroznů révy vinné, nebo přidáním jejich výluhů; úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná,

likérovým vínem ovocným - nápoj vyrobený z nekvašené šťávy z ovoce, s výjimkou šťávy z hroznů révy vinné, nebo z nekvašené šťávy z plodů černého bezu s přidáním lihu podle § 16 písm. a) nebo destilátu a cukru,

cidrem - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových hruškové šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti^2b jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním,

ovocným vínem stolním ovocné víno, které nebylo po prokvašení přislazeno,

ovocným vínem polosladkým ovocné víno, doslazené přidáním cukru na hodnotu stanovenou v příloze č. 3 tabulce 2,

ovocným vínem dezertním - ovocné víno s přidáním cukru a lihu podle § 16 písm. a) na hodnoty stanovené v příloze č. 3 tabulce 2,

ovocným vínem dezertním kořeněným ovocné dezertní víno s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření,

ovocným vínem perlivým ovocné víno sycené oxidem uhličitým na nejméně 0,1 MPa, popřípadě doslazené,

perry - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy nebo sušené hruškové šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových jablečné šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním předpise¹ jsou tyto další požadavky na označování

Ovocná vína ostatní se označí vždy názvem druhu a skupiny.

Přípustná záporná objemová odchylka od jmenovitého objemu (objemu uvedeného na obalu), měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.

Při označování vín uvedených v příloze č. 4 musí být pojem "víno" spojen vždy s označením vyjadřujícím příslušnou skupinu nebo druh ovocného vína nebo ostatního vína. Samotný pojem "víno" bez uvedení přívlastku smí být používán pouze pro révové víno.^2c

Na výrobu ovocného vína z jednoho druhu ovoce se použije množství ovocné šťávy v poměru stanoveném v příloze č. 3 tabulce 3.

Na výrobu 1000 litrů medoviny se použije nejméně 280 kilogramů včelího medu.

pivem pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem, zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže; u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,

sladem obilná zrna ječmene nebo pšenice, u nichž sladováním došlo k enzymatickým přeměnám endospermu a k vytvoření typických chuťových, aromatických látek a barvicích látek,

pivem spodně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum (carlsbergensis),

pivem svrchně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae a případně i spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,

světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,

tmavým a polotmavým pivem pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,

řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny,

lehkým pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 7 % hmotnostních a s obsahem využitelné energie nejvýše 130 kJ/100 ml,

výčepním pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních,

ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,

pivem speciálním pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,

porterem tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18 % hmotnostních a vyšším,

pivem se sníženým obsahem alkoholu pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních),

nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních),

pivem se sníženým obsahem cukrů hluboce prokvašené pivo s obsahem zatěžujících sacharidů do 0,75 g/100 ml a bílkovin do 0,4 g/100 ml,

pšeničným pivem pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,

kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení,

pivem ochuceným pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci a potravních doplňků podle zvláštního právního předpisu^2b a lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v § 16. Obsah alkoholu pocházejícího z lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu,

sladinou výluh ze sladu získaný za použití pivovarské technologie,

nápojem na bázi piva kvašený sladový nápoj nebo míchaný nápoj z piva,

kvašeným sladovým nápojem nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, popřípadě ochucený,

míchaným nápojem z piva (Beercooler) nápoj vyrobený smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo s nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů a sodovou vodou.

Druh

Pivo se člení na tyto skupiny:

Nápoje na bázi piva se člení na tyto skupiny:

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise¹ se u piva dále uvede

Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle přílohy č. 5.

Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.^2d

Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů, a vody, považováno za jednosložkovou potravinu.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise¹ se u nápojů na bázi piva dále uvede

U míchaných nápojů z piva se uvede označení odpovídající skupině piva podle § 12 odst. 2.

Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu jsou uvedeny v příloze č. 5 tabulce 2.

Fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost piva jsou uvedeny v § 11 písm. h) a o) a v přílohách č. 5 a 6.

Tmavá a polotmavá piva nelze vyrábět přibarvováním světlých piv.

Kvašený sladový nápoj musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na pivo podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.

Míchaný nápoj z piva musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na ochucená piva, nealkoholická piva, nebo na piva se sníženým obsahem alkoholu podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.

lihem - rafinovaný líh kvasný,³⁾ odpovídající požadavkům na líh pro výrobu lihovin, stanoveným zvláštním právním předpisem,^3a

aromatizací postup, kdy se při výrobě lihoviny nebo ostatního alkoholického nápoje použije jednoho nebo více aromat;^2b u lihovin podle § 16 písm. o), p), q), r), t), u), v), w), x), y), z), bb), jj), kk), ll), mm) a pp) je možné použít pouze přírodní aromatické látky^2b a aromatické přípravky,^2e

zráním - postup, při kterém ve vhodné nádobě probíhají procesy, kterými získá příslušná lihovina nové organoleptické znaky,

barvením - postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jednoho nebo více barviv, ^2e

slazením - postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jednoho nebo více sladidel, jako např. bílého cukru, rafinovaného bílého cukru, dextrózy, fruktózy, tekutého invertního cukru, koncentrovaného hroznového cukru, karamelu, medu a jiných cukerných látek, které mají obdobné účinky,

směšováním nebo blendingem - postup, při kterém jsou smíseny dvě nebo více lihovin stejné podskupiny, které vykazují pouze nepatrné odchylky způsobené jedním nebo více faktory, mezi něž patří výrobní postup, použitá destilační aparatura, doba zrání nebo území výroby; nápoj získaný směšováním patří do stejné podskupiny jako nápoje původní,

řezáním - postup, při kterém je k lihovině nebo jejímu polotovaru přidáván líh podle písmene a), ať už ředěný pitnou vodou, či nikoli,

konzumním lihem - líh, upravený přidáním pitné vody na nejvýše 80 % objemových etanolu,

lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, s výjimkou vína, piva a nápojů na bázi piva; u vaječného likéru se připouští minimální obsah etanolu 14 % objemových,

ostatními alkoholickými nápoji - nápoje obsahující více než 1,2 % objemových a méně než 15 % objemových etanolu, kromě piva, vína^2c a částečně prokvašeného hroznového moštu (burčáku),^2c

destiláty - alkoholické nápoje, uvedené v příloze č. 7 jako destiláty, jejichž etanol pochází buď ze zkvašené tekutiny nebo zkvašené zápary, vyrobené z cukerné nebo zcukřené polysacharidické suroviny, anebo, v případech dále stanovených, z vydestilovaného částečně zkvašeného nebo nezkvašeného macerátu suroviny v lihu, lihovině nebo destilátu; chuť a zbarvení tohoto destilátu musí pocházet převážně ze zpracovaných surovin,

kategorizovanými lihovinami - lihoviny, které nejsou destiláty podle písmene k), a odpovídají definicím lihovin vyjmenovaných v příloze č. 7, ve skupině kategorizované lihoviny,

ostatními lihovinami - kategorizované lihoviny, které neodpovídají žádné z definic § 16 písm. h), k) a n) až pp), přičemž v jejich označení je přípustný smyšlený název,

míchanými lihovinami - lihoviny vyrobené přidáním jednoho alkoholického nápoje k jednomu nebo více alkoholickým nebo nealkoholickým nápojům,

vinným destilátem - lihovina vyrobená z vína^2c nebo alkoholizovaného vína destilací nebo opakovanou destilací na méně než 86 % objemových etanolu; tento destilát je používán k prodeji přímo anebo po určité době zrání,

vínovicí neboli brandy nebo Weinbrand - lihovina vyrobená z vinného destilátu podle písmene o), přičemž je povolen přídavek destilátu z vína^2c s obsahem etanolu nižším než 94,8 % objemových nejvýše do 50 % obsahu etanolu v konečném výrobku, a která zrála v dubových nádržích nejméně jeden rok anebo půl roku, jestliže byl obsah dubových nádrží menší než 1 000 litrů,

matolinovicí vinnou - lihovina vyrobená ze zkvašených nevyloužených výlisků hroznů révy vinné neboli vinných matolin buď destilací s vodní párou nebo po přidání vody, přičemž do vinných matolin je možno přidat až 25 % vinných kalů; destilace a případná opakovaná destilace směsi matolin a kalů je povolena vždy na méně než 86 % objemových etanolu a množství etanolu pocházejícího z kalů nesmí být vyšší než 35 % celkového množství ethanolu v konečném produktu,

matolinovicí ovocnou - lihovina vyrobená destilací nebo opakovanou destilací ze zkvašených nevyloužených výlisků z ovoce neboli ovocných matolin, s výjimkou matolin z hroznů révy vinné, na méně než 86 % objemových etanolu,

mlátovicí - lihovina vyrobená destilací a opakovanou destilací vinných nebo ovocných kvasnicových kalů zbývajících po výrobě révového nebo ovocného vína,

korintskou pálenkou neboli Raisin brandy - lihovina vyrobená z destilátu polotovaru získaného destilací zkvašeného extraktu sušených černých korintských rozinek nebo rozinek "Muscat malaga", která vykazuje aroma a chuť použitých surovin,

rumem - lihovina vyrobená výlučně alkoholickým kvašením a destilací melasy nebo sirobu, vznikajících při výrobě cukru z cukrové třtiny nebo šťávy z cukrové třtiny,

whisky neboli whiskey - destilát vyrobený destilací obilné nebo kukuřičné zápary nebo zápary ze směsi obilí a kukuřice, vzniklé zcukřením zesladovaného nebo nezesladovaného obilí nebo kukuřice nebo jejich směsi, diastazou sladu, s přídavkem nebo bez přídavku přírodních enzymů, a následným kvašením účinkem kvasinek, a který zrál minimálně tři roky v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů,

obilným destilátem - lihovina vyrobená destilací zkvašené zápary vyrobené z obilí a vykazující organoleptické znaky výchozích surovin; může být označena též jako "obilná lihovina" nebo "obilná pálenka",

průtahovým destilátem - lihovina vyrobená z částí rostlin macerací v lihu, lihovině nebo destilátu, popřípadě v jejich směsi a následnou destilací, přičemž charakteristická chuť a zabarvení musí pocházet ze zpracovaných částí rostlin; k úpravě chuti je možno použít pouze přírodní aromatické látky, avšak barvení není možné,

ovocným destilátem - lihovina, jejíž etanol vznikl výhradně destilací zkvašeného ovoce, ovocné dřeně, ovocné šťávy nebo jejich směsi bez přídavku cukru nebo cukernatých látek anebo destilací macerátu částečně zkvašených nebo nezkvašených ostružin, jahod, borůvek, malin, trnek, šípků, jeřabin, plodů cesmíny, červeného rybízu, černého rybízu, jeřábu břek nebo černého bezu v lihu nebo lihovině nebo destilátu v poměru 100 kg ovoce na 20 litrů etanolu o 100 % objemových, přičemž směsný ovocný destilát je destilát vyrobený ze směsi dvou nebo více druhů ovoce; za destilát ze švestek neboli slivovici se považuje též destilát vyrobený přidáním, před druhou destilací, nejvýše 30 % objemových lihu^3a ke švestkovému destilátu, pokud je zachována charakteristická chuť, vůně a barva, typické pro švestkový destilát,

ovocným průtahovým destilátem (Geist) - lihovina vyrobená z nekvašených jahod, borůvek, malin, trnek, šípků, jeřabin, plodů cesmíny, červeného rybízu, černého rybízu, jeřábu břek nebo černého bezu macerací v lihu v poměru nejméně 5 kg ovoce na 20 litrů etanolu o 100 % objemových a následnou destilací,

borovičkou průtahovou neboli borovičkovou průtahovou pálenkou - lihovina vyrobená destilací plodů jalovce v lihu zředěném vodou, přičemž výrobek lze přibarvit lihovinovým kulérem; přidání jalovcového oleje není přípustné,

destilátem z cidru nebo perry - lihovina vyrobená výhradně z cidru nebo perry, uvedených v § 6 písm. f) a l), destilací na méně než 86 % objemových etanolu,

pivní pálenkou neboli Bierbrand - lihovina vyrobená výhradně přímou destilací čerstvého piva na méně než 86 % objemových etanolu tak, že nese organoleptické znaky pocházející z piva,

tequilou - lihovina vyrobená v Mexiku destilací a rektifikací zápary připravené z cukerného extraktu hlav modré agáve Tequilana Weber, do něhož může být přidáno nejvýše 49 % hmotnostních cukru, přičemž finální výrobek může obsahovat kulér nebo přírodní dubový extrakt nebo glycerin nebo cukr nebo směs těchto látek v množství do 1 % hmotnostního,

likérem - lihovina vyrobená z lihu nebo destilátu nebo jedné či více lihovin nebo jejich směsi oslazením a případně přídavkem produktů zemědělského původu, jako jsou vejce, smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno^2c nebo aromatizované víno, obsahující nejméně 100 g cukru nebo ekvivalentní množství jiných sladidel na jeden litr výrobku s výjimkou likéru z hořce, s hořcem jako jedinou aromatickou látkou, u kterého je obsah cukru nejméně 80 g na 1 litr výrobku, a likéru z třešní, jehož veškerý etanol pochází z třešní, u něhož je obsah cukru nejméně 70 g na litr výrobku; výrobek s obsahem cukru nad 250 g na 1 litr, vyjádřeno v invertním cukru, lze označit jako krém nebo "Crčme de", s výjimkou likérů z mléka a mléčných výrobků, u nichž se v označení použije výraz, ze kterého je zřejmé, že bylo při výrobě výrobku použito mléka nebo mléčného výrobku; při výrobě likérů je možno používat přírodně identické aromatické látky s výjimkou likérů vyrobených z plodů ananasu, černého rybízu, třešně, maliny, moruše, borůvky, citrusů, morušky, arktické ostružiny, brusinky (klikva), a s výjimkou likérů z rostlin máty peprné, hořce, anýzu, pelyňku černobýl, úročníku bolhoj,

akvavitem neboli aquavitem - lihovina vyrobená aromatizací lihu destilátem z lihového výluhu koření nebo rostlin, popřípadě jejich směsi, a to zejména kmínu, fenyklu, kopru nebo anýzu, bez přídavku silic, vykazující zřetelnou chuť kmínu; doplňková aromatizace je možná, přičemž je povoleno použití přírodně identických aromatických látek,

borovičkou kvasnou - lihovina vyráběná z rozemletých bobulí jalovce zkvašených po přidání vody, přičemž přídavek cukru je nepřípustný; vzniklá zápara se destiluje bez přidání lihu a jalovcový olej je při destilaci oddělen; takto získaný borovičkový destilát je řezán, přičemž hotový výrobek musí obsahovat nejméně 5 % objemových etanolu z borovičkového destilátu,

geneverem neboli jeneverem - lihovina vyrobená aromatizací lihu nebo obilného destilátu, případně jejich směsi, bobulemi jalovce; doplňková aromatizace přírodními a přírodně identickými aromatickými látkami je možná; chuť jalovcových bobulí nemusí být u těchto výrobků zřetelná; obsah aldehydů, vyjádřený jako acetaldehyd, smí být nejvýše 0,002 g/l etanolu,

ginem - lihovina vyrobená aromatizací lihu přírodními nebo přírodně identickými aromatickými látkami nebo jejich kombinací, která se vyznačuje převládající chutí jalovce; jako destilovaný gin lze označit lihovinu s převládající jalovcovou chutí, pokud byla vyrobena na periodických destilačních zařízeních destilací lihu s jalovcovými bobulemi, popřípadě s přidáním jiných rostlin; je povoleno řezání vydestilovaného produktu lihem, pokud množství etanolu v hotovém výrobku pochází nejméně z 50 % z vydestilovaného produktu,

pastisem - lihovina s anýzem obsahující extrakt ze sladkého dřeva Lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra), která má obsah kyseliny glycyrrhiziové nejméně 0,05 g a nejvýše 0,5 g na 1 litr výrobku a obsah anetolu v rozmezí 1,5 až 2 g na 1 litr výrobku,

ouzem - bezbarvá lihovina vyrobená v Řecku z destilátu nebo macerátu aromatizovaných anýzem, případně také fenyklem, masticem ze stromu Pistacia lentiscus Chia nebo jinými aromatickými semeny, rostlinami a plody nebo z jejich směsi směšováním; etanol z destilátu nebo macerátu musí činit nejméně 20 % celkového obsahu etanolu,

hořcovou pálenkou - lihovina vyrobená z destilátu, který byl získán destilací zkvašených kořenů hořce s přídavkem nebo bez přídavku lihu,

vodkou - lihovina vyrobená z lihu, u něhož byly fyzikálními metodami selektivně zeslabeny organoleptické znaky použitých surovin a vody, přičemž výrobku mohou být aromatizací propůjčeny zvláštní organoleptické znaky,

tuzemákem lihovina vyrobená z lihu, vody a rumových trestí, jejichž základ tvoří octan a mravenčan etylnatý, barvená lihovinovým kulérem, přičemž přídavek vanilinu, vanilky a cukru je možný,

hořkou lihovinou - lihovina s převládající hořkou chutí, přičemž k aromatizaci je možno použít přírodní a přírodně identické aromatické látky,

ovocnou lihovinou - lihovina, která byla vyrobena macerací ovoce v lihu, lihovině nebo destilátu v poměru nejméně 5 kg ovoce na 20 litrů etanolu o 100 % objemových,

ostatním alkoholickým nápojem se sníženým obsahem alkoholu nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu a nejvýše 1,2 % objemových etanolu.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise^1a se na obalu dále označí

U směsného ovocného destilátu se název podskupiny nahradí pojmem ovocná pálenka; druhy použitého ovoce je možno uvést na etiketě v sestupném pořadí podle použitého množství.

Výrobek lze označit jako

Jako součást názvu výrobku je možno použít

Pro likéry vyrobené s použitím švestek, pomerančů, meruněk nebo třešní je možno použít označení "Švestková brandy" nebo "Prune brandy", "Pomerančová brandy" nebo "Orange brandy", "Meruňková brandy" nebo "Apricot brandy", "Třešňová brandy" nebo "Cherry brandy", podle příslušného druhu ovoce, přičemž složený název těchto likérů musí být uveden na etiketě v jedné řádce, stejným tvarem a stejnou velikostí a barvou písma a slovo likér musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti názvu písmem stejné velikosti; pokud alkohol nepochází z ovoce uvedeného na etiketě, uvede se jeho původ ve stejné části etikety jako název výrobku nebo se použijí slova "vyrobeno s použitím rafinovaného kvasného lihu".

Vínovici vyrobenou z destilátu staršího než 4 roky je možno označit zkratkami "VO", "VOP", "VSOP" a vínovici vyrobenou z destilátu staršího než 6 let zkratkami "X. O.", "EXTRA", "ROYAL" nebo "IMPERIAL".

Při označování lihovin je možno ve složeném názvu výrobku použít název lihoviny, uvedený u příslušného písmene § 16 a 18, pouze v případě, že veškerý etanol obsažený v tomto výrobku pochází z lihoviny, jejíž název je ve složeném názvu použit. To neplatí pro likéry podle odstavce 12.

Pokud není touto vyhláškou stanoveno jinak, nesmí být pojmů a označení uvedených u příslušných písmen v § 16 a 18 použito pro jiné výrobky než ty, které splňují podmínky příslušných ustanovení, a to ani ve složeném názvu.

Přípustná záporná objemová odchylka, měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.

Absolutní hodnota kladné i záporné odchylky obsahu etanolu v procentech objemových, od obsahu etanolu vyznačeného na obalu, je přípustná nejvýše 0,3 % objemových; u alkoholických nápojů obsahujících macerované ovoce nebo části rostlin je přípustná hodnota 1,5 % objemových.

U lihovin nemusí být ve složení uvedena voda.

U likérů vyrobených na bázi destilátů lze ve složeném názvu používat název destilátu, pokud etanol tohoto výrobku pochází z méně než 100 % a více než z 50 % uvedeného destilátu.

Lihoviny nesmějí být označeny slovy nebo frázemi jako například „typu“, „jako“, „stylu“, „značky“, „s příchutí“, nebo dalšími termíny podobného významu, pokud by byly spojeny s názvem druhu, skupiny nebo podskupiny lihoviny.

Pokud byl při výrobě švestkového destilátu použit přídavek lihu v souladu s § 16 písm. y), uvede se tato skutečnost v označení výrobku.

Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 8.

Smyslové požadavky na jakost:

kvasným octem okyselující potravina vyrobená výlučně biologickým procesem kysání lihu obohaceného živinami za pomoci octových bakterií,

kvasným octem lihovým kvasný ocet vyrobený kysáním kvasného lihu³ pocházejícího ze škrobnatých nebo cukerných surovin,

kvasným octem vinným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v révovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,

kvasným octem ovocným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v ovocném nebo sladovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,

kvasným octem ochuceným kvasný ocet ochucený výtažky z koření nebo bylin, popřípadě bylinami nebo plody rostlin.

Při výrobě kvasného octa vinného a kvasného octa ovocného se k zakysání používá kvasný ocet lihový, přičemž kyselina octová obsažená v hotovém výrobku může pocházet z kvasného octa lihového v podílu nejvýše 49 %.

Přibarvování kvasného octa lihového cukrovým octovým kulérem je přípustné.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním předpise¹ se na obalu dále uvede

Přípustná záporná objemová odchylka balení je -5 %.

Přípustná záporná odchylka obsahu kyseliny octové v procentech objemových, od obsahu kyseliny octové uvedené na obalu, je nejvýše 0,2 %.

droždím kvasinky Sacharomyces cerevisiae Hansen, rasy drožďárenské, získané biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur vypěstovaných na cukerných substrátech obohacených živinami, stimulátory a pomocnými látkami,

pekařským droždím čerstvým kvasinky uvedené pod písmenem a) schopné způsobit kynutí těst,

pekařským droždím sušeným (vitálním, sušeným droždím) kvasinky pod písmenem b) upravené sušením,

sušeným droždím jedlým kvasinky uvedené pod písmenem a), upravené sušením a neschopné způsobit kynutí těst.

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním předpise¹⁾ se dále uvede

Přípustná záporná hmotnostní odchylka balení je -5 %.

Pekařské droždí čerstvé se skladuje při teplotách v rozmezí od +1 ˚C do +10 ˚C. Pekařské droždí čerstvé nelze skladovat ani dopravovat společně s nebalenými potravinami nebo látkami s výraznými pachy a vůněmi.

Pekařské droždí sušené a sušené droždí jedlé se skladuje v suchu při teplotách do +20 ˚C.