335/1997 Sb. znění účinné od 1. 5. 2011 do 30. 4. 2012

Ustanovení § 3, 8, 13, 18, 24 a 28 nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998.

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 115/2011 Sb.	1.5.2011
vyhláškou č. 289/2004 Sb.	12.7.2004
vyhláškou č. 57/2003 Sb.	1.1.2004
vyhláškou č. 57/2003 Sb.	1.3.2003
vyhláškou č. 45/2000 Sb.	31.12.2002
vyhláškou č. 45/2000 Sb.	1.4.2000
Více...

335

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 12. prosince 1997,

kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb.,

o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína

a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen "zákon") pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí:

ODDÍL 1

NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE

A KONCENTRÁTY K PŘÍPRAVĚ

NEALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ (§ 1-5)

§ 1

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	nealkoholickým nápojem – nápoj obsahující nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C), vyrobený zejména z pitné vody, pramenité vody, přírodní minerální vody, nebo kojenecké vody,¹ ovocné, zeleninové, rostlinné nebo živočišné suroviny, přírodních sladidel,^1c sladidel,^2b medu a dalších látek, a popřípadě sycený oxidem uhličitým,
b)	koncentrátem k přípravě nealkoholických nápojů – výrobek obsahující, po úpravě naředěním ke konečné spotřebě ve výrobcem doporučeném poměru, nejvýše 0,5 % objemových ethanolu (měřeno při teplotě 20 °C) a suroviny uvedené pod písmenem a),
c)	nápojovým koncentrátem – zahuštěná směs jednotlivých surovin používaných k výrobě nealkoholických nápojů, určená k přípravě nápojů ředěním,
d)	ovocnou nebo zeleninovou šťávou – šťáva, zkvasitelný, ale nezkvašený výrobek získaný z přiměřeně zralého a zdravého, čerstvého nebo chlazeného ovoce nebo zeleniny, a to jednoho nebo více druhů, s charakteristickou barvou, vůní a chutí, které jsou typické pro šťávu pocházející z příslušného ovoce nebo zeleniny; aroma, dužnina a buňky ze šťávy, které jsou odděleny v průběhu zpracování, mohou být do téže šťávy vráceny; rajčata se považují za zeleninu,
e)	ovocnou šťávou z citrusových plodů – šťáva získaná z endokarpu jejich vnitřní části; limetková šťáva však může být získávána z celého plodu, použije-li se vhodný výrobní postup, který omezí podíl složek z vnější části plodu na minimum,
f)	ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy (ovocnou nebo zeleninovou šťávou z koncentrátu) – šťáva získaná z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy opětovným doplněním podílu vody, která byla odstraněna při koncentraci šťávy a obnovením aroma pomocí těkavých složek, které byly zachyceny v průběhu koncentrace příslušné ovocné nebo zeleninové šťávy, popřípadě opětovným doplněním ztracené dužniny a buněk zachycených při výrobě ovocné šťávy stejného druhu; ovocná nebo zeleninová šťáva z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy musí vykazovat přinejmenším rovnocenné organoleptické a analytické vlastnosti odpovídající průměrným hodnotám šťávy získané z téhož druhu ovoce nebo zeleniny podle písmene d),
g)	nápojem v prášku – směs jednotlivých surovin uvedených pod písmenem a) ve formě prášku, granulí nebo komprimátů, určená k přípravě nealkoholických nápojů rozpuštěním,
h)	koncentrovanou ovocnou nebo zeleninovou šťávou – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním specifického podílu obsahu vody; je-li výrobek určen ke konečné spotřebě, nesmí být snížení objemu menší než 50 %,
i)	sušenou ovocnou nebo zeleninovou šťávou (ovocnou nebo zeleninovou šťávou v prášku) – výrobek získaný z ovocné nebo zeleninové šťávy jednoho nebo více druhů ovoce nebo zeleniny fyzikálním odstraněním téměř veškerého obsahu vody,
j)	nektarem – nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek získaný přídavkem pitné vody a popřípadě též přírodních sladidel, sladidel, medu, nebo jejich směsi k ovocné nebo zeleninové šťávě, ovocné nebo zeleninové šťávě z koncentrátu, koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávě, sušené ovocné nebo zeleninové šťávě, k ovocné dřeni nebo ke směsi těchto výrobků v souladu s přílohou č. 1,
k)	ovocným nebo zeleninovým nápojem – ochucený nealkoholický nápoj, vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů a surovin uvedených pod písmenem a),
l)	limonádou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, nápojových koncentrátů nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,
m)	minerální vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z přírodní minerální vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla s původním obsahem oxidu uhličitého,
n)	pramenitou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pramenité vody, nápojových koncentrátů, nebo surovin k jejich přípravě, zpravidla sycený oxidem uhličitým,
o)	sodovou vodou – nápoj vyrobený z pitné vody a oxidu uhličitého, u kterého obsah oxidu uhličitého činí nejméně 4 g/l,
p)	pitnou vodou ochucenou – ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, obsahující pouze přídavek látek určených k aromatizaci, popřípadě též obohacený potravním doplňkem, zpravidla sycený oxidem uhličitým.

§ 2

Členění na skupiny a podskupiny

Členění nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 2.

§ 3

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin⁴ se stanoví tyto další požadavky na označování:

nealkoholický nápoj a koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů, s výjimkou nápojového koncentrátu, se označí názvem podskupiny, nebo v případě, že příloha č. 2 neobsahuje název podskupiny, názvem skupiny,

nápojový koncentrát se označí názvem podskupiny, nebo v případě, že potravina nesplňuje požadavky stanovené na podskupinu, označí se názvem skupiny,

pochází-li ovocná nebo zeleninová šťáva, ovocná nebo zeleninová šťáva z koncentrátu, koncentrovaná ovocná nebo zeleninová šťáva, sušená ovocná nebo zeleninová šťáva, koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů nebo nealkoholický nápoj ze šťávy jednoho druhu ovoce nebo zeleniny, nahradí se v označení slovo ovocná nebo zeleninová názvem použitého druhu ovoce nebo zeleniny,

nealkoholický nápoj a koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů se označí údajem o využitelné energii, s výjimkou sodové vody,

je-li u ovocného a zeleninového nápoje, šťávy nebo nektaru obsah oxidu uhličitého nejméně 2 g/l, uvede se údaj, že se jedná o sycený nápoj,

je-li u limonády, minerální vody ochucené, pramenité vody ochucené nebo pitné vody ochucené obsah oxidu uhličitého nižší než 2 g/l, uvede se údaj, že se jedná o nesycenou limonádu, nesycenou minerální vodu ochucenou, nesycenou pramenitou vodu ochucenou, nebo nesycenou pitnou vodu ochucenou,

u nektaru, nápojového koncentrátu nebo ostatních nealkoholických nápojů označených jako ovocné nebo zeleninové, nebo označených druhem ovoce nebo zeleniny a u nealkoholických nápojů s přídavkem ovocné nebo zeleninové šťávy se uvede údaj v procentech hmotnostních o podílu ovocné nebo zeleninové složky (šťávy, protlaku nebo jejich směsi) v nápoji určeném ke konečné spotřebě, a to slovy „obsah ovocné (zeleninové) složky nejméně ․.. %“ nebo „podíl ovocné (zeleninové) složky nejméně ... %“, která se uvedou ve stejném zorném poli jako název výrobku; to neplatí pro ovocné nebo zeleninové šťávy, ovocné nebo zeleninové šťávy z koncentrátu, koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy, sušené ovocné nebo zeleninové šťávy,

u nápoje v prášku se uvede údaj, zda přípravou vznikne nápoj šumivý,

u minerálních vod ochucených se uvede

1.	údaj, že se jedná o sycený nápoj, jestliže byl nápoj dodatečně dosycen oxidem uhličitým,
2.	lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj jímá,
3.	název zdroje ,
4.	údaj o analytickém složení udávající charakteristické složky minerální vody, s označením laboratoře,
5.	vyznačení zvýšeného obsahu iontů, u nichž je to pro použitý typ minerální vody požadováno zvláštním právním předpisem,¹
6.	informace o provedených úpravách podle zvláštního právního předpisu,¹

u pramenitých vod ochucených se uvede

1.	údaj, že se jedná o sycený nápoj, jestliže byl nápoj dodatečně dosycen oxidem uhličitým,
2.	lokalita (obec nebo místo), kde se zdroj jímá, a název zdroje,
3.	informace o provedených úpravách podle zvláštního právního předpisu,¹

limonáda, k jejíž výrobě byla použita ovocná nebo zeleninová šťáva nebo její koncentrát, se označí jako ovocná nebo zeleninová limonáda,

nápojový koncentrát se označí jako ovocný nebo zeleninový nápojový koncentrát, jestliže po jeho předepsaném naředění obsahuje získaný nápoj ovocnou nebo zeleninovou šťávu,

nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený, vyrobený z ovocné nebo zeleninové šťávy nebo jejich koncentrátů, ochucený látkou určenou k aromatizaci s charakterem jiného druhu ovoce nebo zeleniny než použitá základní ovocná nebo zeleninová složka, se označí jako ovocný nebo zeleninový nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj s deklarovanou příchutí,

nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený, vyrobený z ovocných nebo zeleninových šťáv nebo jejich koncentrátů, se označí jako nápojový koncentrát nebo nealkoholický nápoj ochucený s přídavkem ovocné nebo zeleninové šťávy nebo pouze jako nápojový koncentrát či ochucený nealkoholický nápoj,

nápojový koncentrát nebo limonáda ochucené látkou určenou k aromatizaci nebo emulzí, které nahrazují ovocnou nebo zeleninovou složku použitou v názvu, se označí jako nápojový koncentrát nebo limonáda s deklarovanou příchutí,

u ovocné nebo zeleninové šťávy, do které byla přidána přírodní sladidla,^1c se název skupiny doplní označením „přislazeno“ nebo „s přídavkem cukru“ s následujícím uvedením množství přidaných přírodních sladidel, počítaných jako sušina a vyjádřených v gramech na litr,

ovocná nebo zeleninová šťáva nebo nektar, vyrobené plně nebo částečně z ovocného nebo zeleninového koncentrátu, musí ve svém označení mít uvedený údaj o tom, že k výrobě byl zcela nebo zčásti použit koncentrát, a to slovy „vyrobeno z koncentrátu“ nebo „vyrobeno částečně z koncentrátu“ uvedenými v blízkosti názvu výrobku a doplněný názvem druhu použitého ovoce nebo zeleniny,

přídavek dužniny nebo buněk k ovocné nebo zeleninové šťávě se uvede na obalu,

u koncentrované ovocné šťávy neurčené ke konečné spotřebě se uvede údaj o množství přidaných přírodních sladidel nebo přidané citrónové šťávy a okyselujících látek; tento údaj se uvede na obalu, etiketě umístěné na obalu, nebo v průvodní dokumentaci,

u ovocné šťávy, ovocné šťávy z koncentrátu, koncentrované ovocné šťávy, sušené ovocné šťávy a ovocného nektaru, vyráběných ze dvou nebo více druhů ovoce, se uvede u názvu výrobku seznam použitých druhů ovoce podle použitého množství v sestupném pořadí; použití citrónové šťávy podle § 4a odst. 8 v množství do 3 g/l se nepovažuje za přídavek citrónové šťávy. U výrobků vyráběných ze tří nebo více druhů ovoce lze označení druhů ovoce nahradit slovy „z několika druhů ovoce“ nebo jiným označením odpovídajícím významu nebo počtu použitých druhů ovoce,

u nízkoenergetického nápojového koncentrátu se v označení uvede údaj o obsahu přírodních sladidel a použitých sladidlech.

(2)

U minerální vody ochucené a u pramenité vody ochucené

a)	lze v označení použít doplňující údaje podle zvláštního právního předpisu,¹ pouze pokud odpovídají kritériím stanoveným ve zvláštním právním předpisu,¹
b)	může být uveden název lokality (obec nebo místo) jako součást označení pouze za předpokladu, že se jedná o nápoj vyrobený z přírodní minerální vody nebo z pramenité vody pocházející z lokality uvedené v názvu výrobku. Název nesmí být zavádějící nebo klamavý, pokud jde o místo zdroje přírodní minerální vody nebo pramenité vody použité k výrobě.

(3)

V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou minerální vody ochucené, se nesmí používat označení „minerálka“, „minerální voda“, nebo výrazy obdobného významu.

(4)

V názvu nealkoholického nápoje ani v jeho označení, s výjimkou ovocné a zeleninové šťávy, se nesmí používat označení „džus“, „juice“, „100 %“, „stoprocentní“, nebo výrazy obdobného významu.

(5)

V názvu sodové vody a pitné vody ochucené ani v jejich označení se nesmí uvádět zeměpisné údaje.

(6)

Pro nápojový koncentrát obsahující více než 50 % hmotnostních přírodních sladidel lze použít název sirup.

(7)

Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky jsou uvedeny v příloze č. 2a.

§ 4

Požadavky na jakost

(1)	Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové nektary jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 1.
(2)	Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové šťávy z koncentrátu nebo koncentrátů jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulce 2.
(3)	Smyslové požadavky na jakost nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů jsou uvedeny v příloze č. 2.
(4)	Minerální voda ochucená a pramenitá voda ochucená musí splňovat chemické požadavky pro balené vody stanovené zvláštním právním předpisem¹ .
(5)	Pitná voda ochucená musí splňovat požadavky na pitnou vodu podle zvláštního právního předpisu.^2g

§ 4a

Technologické požadavky

(1)

Pro ovocné a zeleninové šťávy, ovocné a zeleninové šťávy z koncentrátů, koncentrované ovocné a zeleninové šťávy a sušené ovocné a zeleninové šťávy, s výjimkou hroznové a hruškové šťávy, je povolen

a)	přídavek přírodních sladidel, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, pro úpravu kyselé chuti, který nesmí překročit množství 15 g/l šťávy, vyjádřeno v sušině,
b)	přídavek přírodních sladidel, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, pro doslazení, který nesmí překročit množství 150 g/l šťávy, vyjádřeno v sušině,
c)	přídavek vitamínů a minerálních látek.^2b

Celkové množství přidaných přírodních sladidel podle písmen a) a b) nesmí překročit 150 g/l, vyjádřeno v sušině. Přídavek přírodních sladidel a citrónové šťávy, koncentrované či nikoli, nebo okyselujících látek^2b k téže ovocné nebo zeleninové šťávě je nepřípustný. Soli kyseliny vinné mohou být do hroznové šťávy zpětně doplněny.

(2)

Při výrobě ovocné nebo zeleninové šťávy lze

a)	použít přírodní sladidla, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, a fruktózový sirup, u nichž je obsah vody menší než 2 %,
b)	smísit dva nebo více druhů ovocné, zeleninové nebo ovocné a zeleninové šťávy, nebo ovocné, zeleninové nebo ovocné a zeleninové dřeně,
c)	při úpravě šťávy z hroznů provádět odsíření fyzikálními procesy, čiření pomocí kaseinu, vaječného bílku a jiných živočišných albuminů; množství oxidu siřičitého a jeho sloučenin ve šťávě prodávané nebo dodávané spotřebiteli nesmí být vyšší než 10 mg/l šťávy,
d)	provádět obvyklé fyzikální postupy nebo úpravy,
e)	přidávat dužninu a buňky z ovocné šťávy zachycené v průběhu zpracování této šťávy,
f)	zpracovávat ovoce mechanickými postupy a běžnými fyzikálními postupy, používat enzymy pektolytické, amylolytické a proteolytické, chemicky inertní pomocné filtrační látky a srážecí činidla (např. polyvinylpyrolidon, polystyren) a chemicky inertní pomocné adsorpční látky, které jsou schváleny pro styk s potravinami^2f a které se používají ke snížení obsahu limonoidů a naringinu v citrusové šťávě, aniž by výrazně ovlivnily obsah limonoidních glykosidů, kyselin, cukrů (včetně oligosacharidů) nebo minerálních látek,
g)	přidávat, s výjimkou přídatných látek uvedených ve vyhlášce upravující požadavky na doplňky stravy⁷ nebo ve vyhlášce upravující látky určené k aromatizaci potravin⁸ kyselinu L-askorbovou v množství nezbytném k zajištění antioxidačního účinku.

(3)

Při výrobě ovocné nebo zeleninové šťávy z koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy lze použít přírodní sladidla, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, a fruktózový sirup.

(4)

Při výrobě koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy lze

a)	z ovocné nebo zeleninové šťávy fyzikální úpravou nebo jiným postupem, s výjimkou působení přímého ohřevu, částečně odstranit vodu,
b)	obnovit aroma pomocí těkavých složek, které byly zachyceny v průběhu koncentrace základní ovocné šťávy nebo ze šťávy z téhož druhu ovoce; při výrobě koncentrované ovocné šťávy určené ke konečné spotřebě musí být aroma obnoveno,
c)	doplnit dužninu a buňky ze šťávy stejného druhu,
d)	provádět obvyklé fyzikální postupy nebo úpravy včetně průtokové vodní extrakce jedlých částí plodů, s výjimkou hroznů,
e)	použít přírodní sladidla, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, a fruktózový sirup, u nichž je obsah vody menší než 2 %.

(5)

Při výrobě sušené ovocné nebo zeleninové šťávy lze

a)	fyzikální úpravou nebo postupem téměř úplně odstranit vodu z ovocné nebo zeleninové šťávy; při výrobě nelze působit přímým ohřevem. Základní těkavé složky, které byly získány ze stejných druhů ovoce nebo zeleniny, nebo byly zachyceny v průběhu dehydratace, musí být obnoveny,
b)	použít přírodní sladidla, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, a fruktózový sirup, u nichž je obsah vody menší než 2 %.

(6)

Při výrobě ovocného nebo zeleninového nektaru lze

a)	smísit dva nebo více druhů ovocného, zeleninového nebo ovocného a zeleninového nektaru; přídavek ovocné, zeleninové nebo ovocné a zeleninové šťávy nebo ovocné, zeleninové nebo ovocné a zeleninové dřeně je přípustný,
b)	provádět úpravy a postupy, které jsou uvedeny v odstavci 2 písm. d) a g),
c)	použít přírodní sladidla, med, fruktózový sirup a cukry pocházející z ovoce; lze zcela nebo částečně použít sladidla,
d)	přidávat přírodní sladidla, s výjimkou cukru moučka, cukrových homolí a kandysu, nebo med v množství nejvýše 20 % hmotnosti z celkové hmotnosti konečného výrobku.

(7)

Při výrobě zeleninové šťávy je povolen přídavek

a)	koření,
b)	bylin,
c)	jedlé soli, pokud její množství nepřekročí 3 % hmotnosti potraviny.

(8)

Při výrobě ovocné nebo zeleninové šťávy, ovocné a zeleninové šťávy z koncentrátu, koncentrované ovocné a zeleninové šťávy, ovocného a zeleninového nektaru a sušené ovocné a zeleninové šťávy lze přidávat pro úpravu kyselé chuti citrónovou šťávu nebo koncentrovanou citrónovou šťávu v množství nejvýše 3 g/l konečného výrobku, vyjádřeno jako bezvodá kyselina citrónová.

§ 5

Uvádění do oběhu

Nealkoholický nápoj v průsvitném obalu se musí skladovat a přepravovat chráněný před přímým slunečním světlem.

ODDÍL 2

OVOCNÁ VÍNA, OSTATNÍ VÍNA A MEDOVINA (§ 6-10)

§ 6

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	ovocným vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce, s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru,
b)	sladovým vínem nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek,
c)	medovinou nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě,
d)	bylinným vínem - nápoj vyrobený z cukru zkvašeného s přídavkem vody, nebo vyrobený ze sladového vína, macerací částí bylin nebo dřevin, s výjimkou hroznů révy vinné, nebo přidáním jejich výluhů; úprava přidáním lihu, lihovin nebo jiných alkoholických nápojů není přípustná,
e)	likérovým vínem ovocným - nápoj vyrobený z nekvašené šťávy z ovoce, s výjimkou šťávy z hroznů révy vinné, nebo z nekvašené šťávy z plodů černého bezu s přidáním lihu podle § 16 písm. a) nebo destilátu a cukru,
f)	cidrem - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových hruškové šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti^2b jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním,
g)	ovocným vínem stolním ovocné víno, které nebylo po prokvašení přislazeno,
h)	ovocným vínem polosladkým ovocné víno, doslazené přidáním cukru na hodnotu stanovenou v příloze č. 3 tabulce 2,
i)	ovocným vínem dezertním - ovocné víno s přidáním cukru a lihu podle § 16 písm. a) na hodnoty stanovené v příloze č. 3 tabulce 2,
j)	ovocným vínem dezertním kořeněným ovocné dezertní víno s přidáním koření nebo výluhů vyrobených z tohoto koření,
k)	ovocným vínem perlivým ovocné víno sycené oxidem uhličitým na nejméně 0,1 MPa, popřípadě doslazené,
l)	perry - nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy nebo sušené hruškové šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových jablečné šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované hruškové šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním.

§ 7

Členění na druhy a skupiny

Členění na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 4.

§ 8

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin⁴ jsou tyto další požadavky na označování

obsah etanolu se uvede v procentech objemových vyjádřených číslem s nejvýše jedním desetinným místem; dále následuje symbol „%“ doplněný slovem „objemových“ nebo zkratkou „obj.“ nebo „vol.“; před číselným údajem může být uvedeno „alkohol“ nebo „alk.“ nebo „alc.“; absolutní hodnota odchylky obsahu etanolu od údaje uvedeného na obalu smí být nejvýše 1 %,

je-li v názvu ovocného vína použito označení určitého druhu ovoce, že nejméně 95 % hmotnostních podílu ovocné šťávy pochází z uvedeného druhu.

(2)

Ovocná vína ostatní se označí vždy názvem druhu a skupiny.

(3)

Přípustná záporná objemová odchylka od jmenovitého objemu (objemu uvedeného na obalu), měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.

(4)

Při označování vín uvedených v příloze č. 4 musí být pojem "víno" spojen vždy s označením vyjadřujícím příslušnou skupinu nebo druh ovocného vína nebo ostatního vína. Samotný pojem "víno" bez uvedení přívlastku smí být používán pouze pro révové víno.

§ 9

Požadavky na jakost

Smyslové a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3 tabulkách 1 a 2.

§ 10

Technologické požadavky

(1)	Na výrobu ovocného vína z jednoho druhu ovoce se použije množství ovocné šťávy v poměru stanoveném v příloze č. 3 tabulce 3.
(2)	Na výrobu 1000 litrů medoviny se použije nejméně 280 kilogramů včelího medu.

ODDÍL 3

PIVO A NÁPOJE NA BÁZI PIVA (§ 11-15)

§ 11

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	pivem pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem, zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže; u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,
b)	sladem obilná zrna ječmene nebo pšenice, u nichž sladováním došlo k enzymatickým přeměnám endospermu a k vytvoření typických chuťových, aromatických látek a barvicích látek,
c)	pivem spodně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum (carlsbergensis),
d)	pivem svrchně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae a případně i spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,
e)	světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,
f)	tmavým a polotmavým pivem pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,
g)	řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny,
h)	lehkým pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 7 % hmotnostních a s obsahem využitelné energie nejvýše 130 kJ/100 ml,
i)	výčepním pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních,
j)	ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,
k)	pivem speciálním pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,
l)	porterem tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18 % hmotnostních a vyšším,
m)	pivem se sníženým obsahem alkoholu pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních),
n)	nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních),
o)	pivem se sníženým obsahem cukrů hluboce prokvašené pivo s obsahem zatěžujících sacharidů do 0,75 g/100 ml a bílkovin do 0,4 g/100 ml,
p)	pšeničným pivem pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,
q)	kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení,
r)	pivem ochuceným pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci a potravních doplňků podle zvláštního právního předpisu^2b a lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v § 16. Obsah alkoholu pocházejícího z lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu,
s)	sladinou výluh ze sladu získaný za použití pivovarské technologie,
t)	nápojem na bázi piva kvašený sladový nápoj nebo míchaný nápoj z piva,
u)	kvašeným sladovým nápojem nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, popřípadě ochucený,
v)	míchaným nápojem z piva (Beercooler) nápoj vyrobený smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo s nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů a sodovou vodou.

§ 12

Členění na druhy a skupiny

(1)

Druh

a)	pivo,
b)	nápoj na bázi piva.

(2)

Pivo se člení na tyto skupiny:

a)	lehké pivo,
b)	výčepní pivo,
c)	ležák,
d)	speciální pivo,
e)	porter,
f)	pivo se sníženým obsahem alkoholu,
g)	pivo se sníženým obsahem cukrů,
h)	pšeničné pivo,
i)	kvasnicové pivo,
j)	nealkoholické pivo,
k)	ochucené pivo.

(3)

Nápoje na bázi piva se člení na tyto skupiny:

a)	kvašený sladový nápoj,
b)	míchaný nápoj z piva.

§ 13

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise¹ se u piva dále uvede

a)	název druhu a skupiny podle § 12,
b)	obsah alkoholu v procentech objemových,
c)	způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,
d)	údaj „nefiltrované“, pokud nebyla provedena filtrace,
e)	údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,
f)	údaj o použití přírodní minerální vody,^1a pokud byla k výrobě použita.

(2)

Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle přílohy č. 5.

(3)

Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.^2d

(4)

Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů, a vody, považováno za jednosložkovou potravinu.

(5)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve zvláštním právním předpise¹ se u nápojů na bázi piva dále uvede

a)	název skupiny,
b)	obsah alkoholu v procentech objemových.

(6)

U míchaných nápojů z piva se uvede označení odpovídající skupině piva podle § 12 odst. 2.

(7)

Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu jsou uvedeny v příloze č. 5 tabulce 2.

§ 14

Požadavky na jakost

(1)	Fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost piva jsou uvedeny v § 11 písm. h) a o) a v přílohách č. 5 a 6.
(2)	Tmavá a polotmavá piva nelze vyrábět přibarvováním světlých piv.
(3)	Kvašený sladový nápoj musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na pivo podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.
(4)	Míchaný nápoj z piva musí splňovat fyzikální a chemické požadavky na ochucená piva, nealkoholická piva, nebo na piva se sníženým obsahem alkoholu podle přílohy č. 5. Ukazatel skutečného prokvašení se nestanoví.

§ 15

Uvádění do oběhu

Pivo a nápoje na bázi piva musí být chráněny před přímým slunečním světlem a poškozením vlivem mrazu.

ODDÍL 4

KONZUMNÍ LÍH, LIHOVINY

A OSTATNÍ ALKOHOLICKÉ NÁPOJE (§ 16-20)

§ 16

Vymezení některých pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	konzumním lihem líh upravený přidáním pitné vody na nejvýše 80 % objemových etanolu,
b)	ostatními alkoholickými nápoji nápoje obsahující více než 1,2 % objemových a méně než 15 % objemových etanolu, kromě vaječného likéru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny⁹, piva, vína a částečně prokvašeného hroznového moštu – burčáku,
c)	ostatními alkoholickými nápoji se sníženým obsahem alkoholu nápoje obsahující více než 0,5 % objemových etanolu a nejvýše 1,2 % objemových etanolu,
d)	borovičkou průtahovou nebo též borovičkovou průtahovou pálenkou lihovina vyrobená destilací plodů jalovce v lihu zředěném vodou, přičemž výrobek lze přibarvit lihovinovým kulérem; přidání jalovcového oleje není přípustné,
e)	borovičkou kvasnou lihovina vyráběná z rozemletých bobulí jalovce zkvašených po přidání vody, přičemž přídavek cukru je nepřípustný; vzniklá zápara se destiluje bez přidání lihu a jalovcový olej je při destilaci oddělen; takto získaný borovičkový destilát je řezán, přičemž hotový výrobek musí obsahovat nejméně 5 % objemových etanolu z borovičkového destilátu,
f)	tuzemákem lihovina vyrobená z lihu, vody a rumových trestí, jejichž základ tvoří octan a mravenčan etylnatý, barvená lihovinovým kulérem, přičemž přídavek vanilinu, vanilky a cukru je možný,
g)	názvem „Zlatá voda“ likér s přídavkem lístkového zlata s obsahem etanolu nejméně 38 % objemových.

§ 17

Členění na druhy a skupiny

Členění konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 7, aniž jsou tím dotčena zvláštní pravidla kategorizace lihovin stanovená v přílohách II a III přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny⁹.

§ 18

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně, ve vyhlášce upravující způsob označování potravin⁴ a v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny⁹ se na obalu dále označí

a)	obsah etanolu v procentech objemových vyjádřený číslem s nejvýše jedním desetinným místem; dále následuje symbol „%“ doplněný slovem „objemových“ nebo zkratkou „obj.“ nebo „vol.“; před číselným údajem může být uvedeno „alkohol“ nebo „alk.“ nebo „alc.“,
b)	jako destiláty odrůdově čisté, pojmenované podle určité odrůdy rostlinného druhu, pouze výrobky vyrobené výhradně z označené odrůdy.

(2)

Jako součást názvu výrobku je možno použít slovo „starý“ pouze u destilátů, které zrály nejméně jeden rok před stočením, s výjimkou lihoviny „Stará myslivecká“.

(3)

Lihovinu, která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny⁹ na „Geist“, lze označit ve stejném zorném poli jako „ovocný průtahový destilát“.

(4)

Lihovinu, která splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího lihoviny⁹ na „ovocný destilát“, lze označit ve stejném zorném poli jako „pálenka“.

(5)

Lihoviny neuvedené v této vyhlášce nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny⁹ lze označit jejich obchodním názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie, případně jejich smyšleným názvem.

(6)

Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující lihoviny⁹, nelze používat názvy lihovin, u kterých jsou v této vyhlášce nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím lihoviny⁹ uvedeny požadavky na složení, smyslové nebo jiné požadavky, pro jiné výrobky, které těmto požadavkům neodpovídají, a to v jakékoli odvozené podobě, včetně zdrobnělin a různých přívlastků, jež by spotřebitele mohly uvést v omyl.

(7)

Přípustná záporná objemová odchylka, měřená při 20 °C, je uvedena v příloze č. 7a.

(8)

Absolutní hodnota kladné i záporné odchylky obsahu etanolu v procentech objemových od obsahu etanolu vyznačeného na obalu je přípustná nejvýše 0,3 % objemových. U alkoholických nápojů obsahujících macerované ovoce nebo části rostlin je přípustná hodnota 1,5 % objemových.

(9)

U lihovin nemusí být ve složení uvedena voda.

§ 19

Požadavky na jakost

(1)

Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 8.

(2)

Smyslové požadavky na jakost:

a)	vzhled, barva, vůně a chuť výrobků musí být charakteristické pro deklarovaný druh a skupinu výrobků a musí být bez cizích vůní a chutí,
b)	částečné oddělení složek emulzních likérů způsobené skladováním musí být odstranitelné krátkým zatřepáním, po kterém bude obnoven emulzní stav likéru.

§ 20

zrušen

ODDÍL 5

KVASNÝ OCET (§ 21-25)

§ 21

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	kvasným octem okyselující potravina vyrobená výlučně biologickým procesem kysání lihu obohaceného živinami za pomoci octových bakterií,
b)	kvasným octem lihovým kvasný ocet vyrobený kysáním kvasného lihu pocházejícího ze škrobnatých nebo cukerných surovin,
c)	kvasným octem vinným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v révovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,
d)	kvasným octem ovocným kvasný ocet vyrobený kysáním lihu obsaženého v ovocném nebo sladovém víně, které bylo kysáno společně s ředěným kvasným lihem,
e)	kvasným octem ochuceným kvasný ocet ochucený výtažky z koření nebo bylin, popřípadě bylinami nebo plody rostlin.

§ 22

Členění na skupiny a podskupiny

Členění na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 9.

§ 23

Technologické požadavky

(1)	Při výrobě kvasného octa vinného a kvasného octa ovocného se k zakysání používá kvasný ocet lihový, přičemž kyselina octová obsažená v hotovém výrobku může pocházet z kvasného octa lihového v podílu nejvýše 49 %.
(2)	Přibarvování kvasného octa lihového cukrovým octovým kulérem je přípustné.

§ 24

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin⁴ se na obalu dále uvede

a)	označení druhem a skupinou nebo druhem, skupinou a podskupinou,
b)	údaj o kyselosti kvasného octa v procentech.

(2)

Přípustná záporná objemová odchylka balení je -5 %.

(3)

Přípustná záporná odchylka obsahu kyseliny octové v procentech objemových, od obsahu kyseliny octové uvedené na obalu, je nejvýše 0,2 %.

§ 25

Požadavky na jakost

Smyslové a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 10.

ODDÍL 6

DROŽDÍ (§ 26-33)

§ 26

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)	droždím kvasinky Sacharomyces cerevisiae Hansen, rasy drožďárenské, získané biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur vypěstovaných na cukerných substrátech obohacených živinami, stimulátory a pomocnými látkami,
b)	pekařským droždím čerstvým kvasinky uvedené pod písmenem a) schopné způsobit kynutí těst,
c)	pekařským droždím sušeným (vitálním, sušeným droždím) kvasinky pod písmenem b) upravené sušením,
d)	sušeným droždím jedlým kvasinky uvedené pod písmenem a), upravené sušením a neschopné způsobit kynutí těst.

§ 27

Členění skupiny a podskupiny

Členění skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 11.

§ 28

Označování

(1)

Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce upravující způsob označování potravin⁴ se dále uvede

a)	název druhu a skupiny,
b)	datum použitelnosti.

(2)

Přípustná záporná hmotnostní odchylka balení je -5 %.

§ 29

Požadavky na jakost

Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 12.

§ 30

Technologické požadavky

Pekařské droždí sušené se balí do neprodyšně uzavřených obalů.

§ 31

Uvádění do oběhu

(1)	Pekařské droždí čerstvé se skladuje při teplotách v rozmezí od +1 ˚C do +10 ˚C. Pekařské droždí čerstvé nelze skladovat ani dopravovat společně s nebalenými potravinami nebo látkami s výraznými pachy a vůněmi.
(2)	Pekařské droždí sušené a sušené droždí jedlé se skladuje v suchu při teplotách do +20 ˚C.

§ 32

Přechodné ustanovení

Označení nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů, ovocných vín, ostatních vín a medoviny, piva, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, kvasného octa a droždí, balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998, se posuzuje pouze podle § 6 zákona.

§ 33

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 3, 8, 13, 18, 24 a 28, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Přílohy č. 1

Fyzikální a chemické požadavky na ovocné a zeleninové nektary

Přílohy č. 2

Členění nealkoholických nápojů a koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na skupiny a podskupiny a požadavky na jejich jakost

Přílohy č. 2a

Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky

	odchylka
Přepravní obaly (sudy, cisterny, apod.)	1 %
Spotřebitelské obaly (láhve, plechovky, sáčky apod.):
do 50 g nebo 50 ml	9 %
nad 50 g nebo 50 ml do 100 g nebo 100 ml	4,5 g nebo 4,5 ml
nad 100 g nebo 100 ml do 200 g nebo 200 ml	4,5 %
nad 200 g nebo 200 ml do 300 g nebo 300 ml	9 g nebo 9 ml
nad 300 g nebo 300 ml do 500 g nebo 500 ml	3 %
nad 500 g nebo 500 ml do 1000 g nebo 1000 ml	15 g nebo 15 ml
nad 1,0 kg nebo 1,0 litr	1,5 %

Přílohy č. 3

Požadavky na jakost ovocných vín, ostatních vín a medoviny

Přílohy č. 4

Členění na druhy a skupiny

Přílohy č. 5

Fyzikální a chemické požadavky na jakost piva¹)

Přílohy č. 6

Smyslové požadavky na jakost piva

Přílohy č. 7

Členění konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů n druhy a skupiny

Přílohy č. 7a

Nejvyšší přípustná záporná objemová odchylka od jmenovitého objemu

Přílohy č. 8

Fyzikální a chemické požadavky na jakost

Přílohy č. 9

Členění na skupiny a podskupiny

Druh	Skupina	Podskupina
Ocet kvasný	Lihový	Ochucený.
	Vinný
	ovocný

Přílohy č. 10

Smyslové a chemické požadavky na jakost

Tabulka 1

Smyslové požadavky

ocet	vzhled	barva	vůně a chuť
kvasný lihový	čirá tekutina, výskyt jemného sedimentu přípustný	bezbarvá nebo slabě žlutá až žlutohnědá	octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí
kvasný vinný a ovocný	čirá tekutina, výskyt jemného sedimentu přípustný	odstín odpovídající použitým surovinám	octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí
kvasný ochucený	čirá až opálizující tekutina, výskyt jemného sedimentu je přípustný	odstín odpovídající použitým surovinám	octová, podle použitých surovin, bez cizích pachů a příchutí

Tabulka 2

Chemické požadavky

ocet	kyselost jako kyselina octová v % nejvýše	extrakt v % nejméně
kvasný lihový a kvasný ochucený	10
kvasný vinný a ovocný a kvasný nebo ovocný ochucený	10	0,1

Přílohy č. 11

Členění na skupiny a podskupiny

Druh	Skupina	Podskupina
Droždí	pekařské	čerstvé
	pekařské	sušené
	jedlé	sušené

Přílohy č. 12

Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost

Tabulka 1

Smyslové požadavky

droždí	barva	vzhled	vůně a chuť
pekařské čerstvé	světlešedá až světlehnědá	bez povlaku a jednotlivých kolonií plísní	čistá, bez známek rozkladu
pekařské sušené	světlešedá až světlehnědá	suché granule	čistá, bez známek rozkladu
sušené jedlé	světlehnědá	drobné lupínky až prach	čistá, bez známek rozkladu

Tabulka 2

Fyzikální a chemické požadavky

droždí	sušina v % nejméně	mohutnost kynutí	popel v sušině v % nejvýše	čistota
pekařské čerstvé	25	max. 70 min.	9	obsah nepravých kvasinek rodu Torula,Mycoderma, Candida, Pichia je přípustný jen v množství,které nepříznivě neovlivní vlastnosti droždí
pekařské sušené	90	max. 70 min.	9
sušené jedlé	90		9

Přechodná ustanovení novel:

	účinné od
Čl. II vyhlášky č. 289/2004 Sb.	12.7.2004
Znění Čl.II vyhlášky č. 45/2000 Sb.	1.4.2000

Poznámky pod čarou:

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.

Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.

Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin.

Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.

Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

zrušena

Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.

Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1	Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
1a	zrušena
1c	Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
2b	Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.
2d	Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.
2f	Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.
2g	Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
4	Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
7	Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin.
8	Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.
9	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.