"výroba" znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

"materiál" znamená jakékoli příměsi, suroviny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;

"výrobkem" se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;

"zboží" znamená obojí, materiály i výrobky;

"celní hodnotou" se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);

"cena ze závodu" znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci ve Straně, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;

"hodnota materiálů" znamená celní hodnotu po-užitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Straně;

"hodnotou původních materiálů" se rozumí hodnota těchto materiálů stanovená podle odstavce (g) mutatis mutandis;

"přidanou hodnotou" se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4, nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první cenu prokazatelně zaplacenou za tyto materiály ve Straně.

"kapitoly" a "čísla" znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, dále nazývaného "Harmonizovaný systém" nebo "HS";

"zařazení" znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;

"zásilkou" se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním vývozcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu, vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře;

"území" zahrnuje teritoriální vody.

výrobky zcela získané v této Straně ve smyslu článku 5 tohoto Protokolu;

výrobky získané v této Straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně ve smyslu článku 6 tohoto Protokolu.

Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v Turecku, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Turecku, České republice, Slovenské republice, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹ a Evropském společenství,² v souladu s ustanovením Protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Tureckem a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Turecku přesahuje operace uvedené v článku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

Jestliže opracování nebo zpracování provedené v Turecku nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v Turecku, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v této Straně.

Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v Turecku, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.

Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v České republice, Turecku, Slovenské republice, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)¹ a Evropském společenství,² v souladu s ustanoveními Protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Turecku přesahuje operace uvedené v článku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v člán- ku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.

Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.

Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.

Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Straně:

Pojmy "její plavidla" a "její rybářské zpracovatelské lodě", uvedené v odstavci 1 písm. (f) a (g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě:

Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II. Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.

Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v příloze II neměly použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že:

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

Odstavce 1 a 2 se uplatní s výjimkou ustanovení článku 7.

Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:

Všechny operace provedené s danými výrobky ve Stranách jsou posuzovány společně při určování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.

Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto Protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že:

Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Vyjma ustanovení článků 3 a 4 a odstavce 3 tohoto článku musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Stranách.

Vyjma ustanovení článků 3 a 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené z jedné ze Stran do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

Získání statusu původu ve smyslu podmínek stanovených v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů, vyvezených z jedné ze Stran a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Stran, za předpokladu, že:

Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Stran. Nicméně, stanoví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na území příslušné strany a celkové hodnoty přidané mimo území Stran uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.

Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem "celková přidaná hodnota" rozumí všechny náklady vynaložené mimo Strany, včetně hodnoty materiálů tam použitých.

Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II, nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním pravidla všeobecné hodnotové tolerance stanoveného v článku 6(2).

Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

Jakékoli opracování a zpracování, na něž se vztahují ustanovení tohoto článku a které bylo provedeno mimo Strany, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto Protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Stranami nebo přes území zemí uvedených v článcích 3 a 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku, mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu. Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Stran.

Celním orgánům dovážející Strany je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě:

Původní výrobky zaslané na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článcích 3 a 4, a následně prodané a dovezené do Strany, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející Strany obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.

Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.

Nepůvodní materiály použité při výrobě výrobků původních ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4, pro které je vydán nebo vystaven důkaz původu podle ustanovení hlavy V, nepodléhá ve Straně navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu.

Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vracení, osvobození nebo neplacení, částečné nebo úplné, cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, uplatňovaných ve Straně pro materiály použité k výrobě, za předpokladu, že se toto vracení, osvobození nebo neplacení uplatňuje výslovně nebo de facto tehdy, pokud jsou výrobky získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli jsou-li určeny pro domácí použití.

Vývozce výrobků uvedených v důkazu původu je povinen předložit kdykoli na požádání celních orgánů všechny doklady prokazující, že nebylo uplatněno navracení cla pro nepůvodní materiály použité při jejich výrobě a že veškerá cla a poplatky mající rovnocenný účinek, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se uplatní rovněž pro obaly ve smyslu článku 8 (2), pro příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a pro výrobky v soupravách (sadách) ve smyslu článku 10, jsou-li tyto nepůvodní.

Ustanovení odstavců 1 až 4 se uplatní pouze pro materiály, na něž se vztahuje tato dohoda. Tato ustanovení rovněž nevylučují použití systému vývozních podpor pro zemědělské výrobky, jsou-li tyto podpory uplatňovány pro vývoz v souladu s touto dohodou.

Bez dotčení ustanovení odstavce 1 mohou Strany uplatňovat navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, vztahující se na materiály používané při výrobě původních výrobků, za předpokladu, že:

Ustanovení tohoto odstavce se uplatní do 31. prosince 2001.

Výrobky původní v jedné Straně mají při dovozu do druhé Strany nárok na uplatnění výhod podle této dohody, pokud je předloženo:

Nehledě na ustanovení odstavce 1 mají výrobky původní ve smyslu tohoto Protokolu nárok na uplatnění výhod podle této dohody, aniž by byly předloženy dokumenty uvedené výše, v případech stanovených v článku 26.

Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážející Strany na základě písemné žádosti vývozce nebo, na zodpovědnost vývozce, jim zmocněného zástupce.

Pro tyto účely je vývozce nebo jeho zmocněný zástupce povinen vyplnit průvodní osvědčení EUR.1 a žádost o jeho vystavení, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom z jazyků použitých v tomto Protokolu nebo v jazyku jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4 a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže jsou vyplněny ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem. Popis výrobků musí být uveden v příslušném oddílu takovým způsobem, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li celý tento oddíl vyplněn, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 je povinen kdykoliv na požádání celních orgánů vyvážející Strany, ve které je průvodní osvědčení vydáváno, předložit všechny potřebné dokumenty prokazující původ předmětných výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

Průvodní osvědčení EUR.1 vydají celní orgány Strany, jestliže lze vyvážené výrobky považovat za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto Protokolu.

Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby ověřily původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto Protokolu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli podklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakoukoli kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány zaručují, že formuláře uvedené v odstavci 2 jsou řádně vyplněny. Zkontrolují především, je-li prostor určený pro popis výrobků vyplněn takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného doplnění.

Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 je uvedeno v oddíle 11 osvědčení.

Vydané průvodní osvědčení EUR.1 předají celní orgány vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Nehledě na ustanovení článku 17 (7) lze za výjimečných okolností vydat průvodní osvědčení EUR.1 po uskutečnění vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, jestliže:

Pro účely uplatnění odstavce 1 musí vývozce v žádosti uvést místo a datum vývozu výrobků, kterých se průvodní osvědčení EUR.1 týká, a odůvodnění této žádosti.

Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze po ověření, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji v příslušné evidenci.

Průvodní osvědčení EUR.1 vystavená dodatečně musí obsahovat jednu z těchto frází:

"VYSTAVENO DODATEČNĚ"

"SONRADAN VERILMIżTIR"

"VYSTAVENÉ DODATOČNE"

"ISSUED RETROSPECTIVELY".

Fráze zmíněná v odstavci 4 se uvede do oddílu "Poznámky" průvodního osvědčení EUR.1.

V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 smí vývozce písemně požádat celní orgány, které průvodní osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní.

Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat jedno z následujících slov:

"DUPLIKÁT"

"IKINCI NŰSHADIR"

"DUPLICATE".

Slovo zmíněné v odstavci 2 se uvede do oddílu "Poznámky" duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vystavení původního průvodního osvědčení EUR.1, je platný od tohoto data.

Prohlášení na faktuře zmíněné v článku 16 (1)(b) může vystavit:

Prohlášení na faktuře může být vystaveno, jestliže se jedná o výrobky původní ve Stranách nebo v jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto Protokolu.

Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen kdykoli na požádání celních orgánů vyvážející Strany předložit všechny nezbytné doklady prokazující původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

Prohlášení na faktuře vyhotoví vývozce na psacím stroji, otiskem razítka nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze IV, je vystaveno v jedné z jazykových verzí použitých v této příloze a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže je prohlášení napsáno ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

Prohlášení na faktuře musí být vývozcem vlastnoručně podepsáno. Avšak schválený vývozce ve smyslu článku 22 nemusí tato prohlášení podepisovat za předpokladu, že písemně potvrdí celním orgánům vyvážející země, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za prohlášení na faktuře, na které je uvedeno jeho jméno, jako by jej vlastnoručně podepsal.

Prohlášení na faktuře je vystaveno vývozcem v okamžiku, kdy jsou výrobky, jichž se osvědčení týká, vyváženy, nebo po vývozu, je-li prohlášení předloženo v dovážející zemi do dvou let po uskutečnění dovozu příslušných výrobků.

Celní orgány vyvážející Strany mohou oprávnit vývozce dále jen 'schválený vývozce', který uskutečňuje časté vývozy výrobků, na něž se vztahuje tato dohoda, aby vystavoval prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu těchto výrobků. Vývozce, který o takovéto oprávnění žádá, musí poskytnout celním orgánům dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto Protokolu.

Celní orgány mají právo podmínit udělení statusu schváleného vývozce splněním jakýchkoli požadavků, které považují za účelné.

Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního oprávnění, které bude uváděno v prohlášení na faktuře.

Celní orgány kontrolují využívání tohoto oprávnění schváleným vývozcem.

Celní orgány mohou kdykoli odebrat toto oprávnění. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce nadále neposkytuje veškeré záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo jinak nesprávně používá své oprávnění.

Důkaz původu je platný čtyři měsíce od data jeho vystavení ve vyvážející Straně a musí být předložen v této lhůtě celním orgánům dovážející Strany.

Důkazy původu, předkládané celním orgánům dovážející Strany po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely uplatnění preferenčního zacházení v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení ve stanovené lhůtě je způsobeno výjimečnými okolnostmi.

V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející Strany přijmout důkazy původu za předpokladu, že jim byly před uplynutím této lhůty předloženy výrobky.

Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky bez předložení důkazu původu, za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto Protokolu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě výrobků zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu.

Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu.

Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 euro v případě malých zásilek a 1200 euro v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího.

Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 je povinen uchovat po dobu nejméně tří let dokumenty zmíněné v článku 17 (3).

Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen uchovat po dobu nejméně tří let kopie těchto prohlášení na faktuře a dokumenty zmíněné v článku 21 (3).

Celní orgány vyvážející Strany, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let žádosti zmíněné v článku 17 (2).

Celní orgány dovážející Strany jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let předložená průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře.

Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na důkazu původu a v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům.

Zřejmé formální chyby, jako například překlepy na důkazu původu, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeném v tomto důkazu.

Pro uplatnění ustanovení článku 21(1)(b) a článku 26(3) v případech, kdy jsou výrobky fakturovány v jiné měně než euro, částky v národních měnách zemí uvedených v článcích 3 a 4 odpovídající částkám vyjádřeným v euro stanoví každoročně každá příslušná země.

Zásilka může využít ustanovení článku 21(1)(b) a článku 26(3), je-li částka v měně, ve které je vystavena faktura, v souladu s částkou stanovenou příslušnou zemí.

Částky vyjádřené v příslušné národní měně jsou přepočtem této národní měny vůči euro podle kursu platného první pracovní den měsíce října a uplatní se od 1. ledna následujícího roku. Stranám jsou odpovídající částky oznámeny.

Země může částky přepočítané z euro na národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Země může ponechat ekvivalent částky vyjádřené v euro ve své národní měně nezměněný, jestliže v okamžiku každoroční úpravy podle odstavce 3 přepočet této částky, před jakýmkoli zaokrouhlením, převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může zůstat nezměněn, pokud by z přepočtu vyplýval pokles hodnoty tohoto ekvivalentu.

Částky vyjádřené v euro budou revidovány Společným výborem, pokud o to Strana požádá. Při revizi Společný výbor posoudí potřebu zachování účinků těchto limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v euro.

Celní orgány Stran si navzájem předají vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a adresy celních orgánů zodpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

Za účelem správného provádění tohoto Protokolu Strany vzájemně spolupracují prostřednictvím příslušných celních správ při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole přesnosti údajů uvedených v těchto dokumentech.

Následné ověřování důkazů původu se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející Strany opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto Protokolu.

Za účelem provádění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející Strany průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům vyvážející Strany, je-li to možné též s uvedením důvodů tohoto požadavku. Jakékoliv získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření.

Ověření je prováděno celními orgány vyvážející Strany. Pro tyto účely mají celní orgány právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

Rozhodnou-li celní orgány dovážející Strany pozastavit uplatnění preferenčního zacházení se zbožím až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.

Celní orgány žádající o ověření budou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda je možno v nich uvedené výrobky považovat za původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článcích 3 a 4 a zda jsou splněny ostatní podmínky tohoto Protokolu.

Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybností celní orgány dovážející Strany žádnou odpověď do deseti měsíců od data žádosti o ověření, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, nepřiznají žádající celní orgány nárok na preference, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi.