137/1999 Sb. znění účinné od 1. 8. 1999
137
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 10. června 1999,
kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží
a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon ), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. , (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ (§ 1-6)
§ 1 (1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.
(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.
§ 2 Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména
a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,
b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:
1. geomorfologické poměry,
2. meteorologické a klimatické poměry,
3. hydrografické a hydrologické poměry,
4. pedologické poměry,
5. geologické a hydrogeologické poměry,
6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů, zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,chráněných oblastí přirozené akumulace
vod,chráněných ložiskových územích, ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl, například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,
c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:
1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,
2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,
4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,
5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:
1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,
2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů; v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,
3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,
4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody a podobně]․
§ 3 (1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:
a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.
(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.
§ 4 (1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.
(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
§ 5 (1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.
(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje"; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem "nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.
§ 6 (1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.
(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:
a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,
především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,
b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.
(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.
ČÁST DRUHÁ SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ (§ 7-8)
§ 7 Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.
§ 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb. Seznam vodárenských nádrží
Poř.č.
Název vodárenské nádrže
Vodní tok
Okres
1.
Hamry
Chrudimka
Chrudim
2.
Křižanovice
Chrudimka
Chrudim
3.
Vrchlice
Vrchlice
Kutná Hora
4.
Josefův Důl
Kamenice
Jablonec nad Nisou
5.
Souš
Černá Desná
Jablonec nad Nisou
6.
Římov
Malše
České Budějovice, Český Krumlov
7.
Karhov
Studenský potok
Jindřichův Hradec
8.
Husinec
Blanice
Prachatice
9.
Staviště
Staviště
Žďár nad Sázavou
10.
Švihov
Želivka
Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov,Havlíčkův Brod
11.
Lučina
Mže
Tachov
12.
Mariánské Lázně
Úšovický potok
Cheb
13.
Nýrsko
Úhlava
Klatovy
14.
Žlutice
Střela
Karlovy Vary
15.
Klíčava
Klíčava
Kladno, Rakovník
16.
Láz
Litavka
Příbram
17.
Pilská
Pilský potok
Příbram
18.
Obecnice
Obecnický potok
Příbram
19.
Horka
Libocký potok
Cheb, Sokolov
20.
Podhora
Teplá
Cheb, Karlovy Vary
21.
Stanovice
Lomnický potok
Karlovy Vary
22.
Kamenička
Kamenička
Chomutov
23.
Křímov
Křímovský potok
Chomutov
24.
Jirkov
Bílina
Chomutov
25.
Jezeří
Vesnický potok
Chomutov, Most
26.
Janov
Loupnice
Most
27.
Chřibská
Chřibská Kamenice
Děčín
28.
Přísečnice
Přísečnice
Chomutov
29.
Fláje
Flájský potok
Most, Teplice
30.
Myslivny
Černá
Karlovy Vary
31.
Kružberk
Moravice
Opava
32.
Šance
Ostravice
Frýdek-Místek
33.
Morávka
Morávka
Frýdek-Místek
34.
Karolinka
Stanovnice
Vsetín
35.
Opatovice
Malá Haná
Vyškov
36.
Fryšták
Fryštácký potok
Zlín
37.
Slušovice
Dřevnice
Zlín
38.
Bojkovice
Kolelačský potok
Uherské Hradiště, Zlín
39.
Ludkovice
Ludkovický potok
Zlín
40.
Nová Říše
Řečice
Jihlava
41.
Landštejn
Pstruhovec
Jindřichův Hradec
42.
Znojmo
Dyje
Znojmo
43.
Vír I
Svratka
Žďár nad Sázavou
44.
Boskovice
Bělá
Blansko
45.
Hubenov
Maršovský potok
Jihlava
46.
Mostiště
Oslava
Žďár nad Sázavou
47.
Koryčany
Kyjovka
Kroměříž
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck