Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

28/1999/1 Sb. znění účinné od 1. 4. 1999
změněnos účinností odpoznámka

oznámením č. 35/1999/1 Sb.

1.4.1999

platnost doplňku kolektivní smlouvy

Ministerstvo práce a sociálních věcí

oznamuje, že v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy od 1. 3. 1999 do 31. 3. 1999 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:

1.

Odvětvová kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 1999 (Povodí a sólisté) hlava II. - mzdy (ze dne 24. 2. 1999, na období od 1. 1. 1999 do 31. 12. 1999) - dodatek k Odvětvové kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 1998 (ze dne 6. 2. 1998, v hlavě I. a III. na období od 1. 1. 1998 do 31. 12. 2000) uzavřená

mezi

 

 

Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, sekcí VH a ŽP

a

 

Svazem

vodního hospodářství.

2.

Dodatek č. 2 (ze dne 8. 3. 1999, na období od 1. 1. 1999 do 31. 12. 1999) k Vyšší kolektivní smlouvě (ze dne 3. 12. 1996, na období od 1. 1. 1997 do 31. 12. 1999, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 28. 2. 1998) uzavřený

mezi

 

 

Odborovým svazem dopravy

a

 

Svazem

zaměstnavatelů v dopravě.

3.

Kolektivní smlouva vyššího stupně (ze dne 26. 2. 1999, na období od 1. 1. 1999 do 31. 12. 1999) uzavřená

mezi

 

 

Odvětvovým svazem hutnictví železa

a

 

 

Odborovým svazem KOVO.

4.

Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 1999 - 2001 (ze dne 4. 3. 1999) uzavřená

mezi

 

 

Odborovým svazem Stavba České republiky

a

 

 

Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství

Čech

a Moravy

a

 

Svazem

podnikatelů ve stavebnictví v České republice. - viz příloha

5.

Kolektivní smlouva vyššího stupně odvětví dřevařského a spotřebního průmyslu (ze dne 23. 3. 1999, účinnost hlavy I. od 1. 4. 1999 do 31. 12. 2000, účinnost hlavy II. od 1. 4. 1999 do 31. 12. 1999) uzavřená

mezi

 

 

Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství

a

 

Svazem

zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu.

 

 

Na

žádost uživatelů uveřejňujeme plné znění smlouvy dle bodu 4:

Kolektivní smlouva vyššího stupně

Odborový svaz Stavba České republiky

se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2

zastoupený jeho předsedou

panem Stanislavem ANTONIVEM

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství

a autoopravárenství Čech a Moravy

se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2

zastoupený jeho předsedou

panem Stanislavem HAVRLÍKEM

na straně jedné

a

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice

se sídlem v Praze 1, Národní třída 10

zastoupený jeho prezidentem

panem Doc. ing. Milanem VEVERKOU, CSc.

na straně druhé

uzavírají tuto kolektivní smlouvu vyššího stupně:

A. Předmět smlouvy, rozsah platnosti

Článek 1

Předmětem smlouvy je stanovení a upřesnění podmínek týkajících se pracovněprávních vztahů, mzdových, sociálních a dalších nároků zaměstnanců, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

Dále upravuje práva a povinnosti smluvních stan a způsob jejich spolupráce.

Článek 2

Smlouva je závazná pro smluvní strany, subjekty, které zastupují, tj. zaměstnavatele a jejich právní nástupce, jejich zaměstnance, příslušné odborové orgány a jejich právní nástupce.

Článek 3

Smlouva je závazná pro zaměstnavatele, kteří se stanou členy Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (dále jen SPS ČR), jejich zaměstnance a odborové orgány, jejichž základní organizace se stanou součástí Odborového svazu Stavba ČR a Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (dále jen OS) v průběhu platnosti této smlouvy.

B. Práva a povinnosti zaměstnavatelů a odborových organizací

Článek 4

Zaměstnavatelé nebudou bránit ustavení a činnosti odborových organizací. Podle provozních možností poskytnou pro jejich nezbytnou činnost v přiměřeném rozsahu místnosti s odpovídajícím vybavením za co nejnižší nájemné a uhradí náklady spojené s jejich údržbou a technickým provozem. Dále umožní užívání komunikačních prostředků a rozmnožovací techniky, které mají zaměstnavatelé k dispozici (telefon, fax, dálnopis), včetně potřebného materiálu a služeb. Případná úhrada bude dohodnuta v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 5

a)

Činnost odborů bude organizována tak, aby pokud možno nenarušovala pracovní dobu.

b)

Krátkodobě uvolněným zaměstnancům pro výkon odborové funkce nebo pro jejich účast na odborových schůzích, konferencích, či sjezdech, školeních a zahraničních stážích nebo k provedení některých administrativních a technických prací, poskytne zaměstnavatel pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku. Rozsah bude dohodnut v podnikové kolektivní smlouvě.

c)

Odborový orgán, pro který byl krátkodobě uvolněný zaměstnanec činný nebo z jehož podnětu či rozhodnutí byl uvolněn, je povinen uhradit zaměstnavateli náhradu mzdy, pokud se nedohodnou na upuštění od úhrady. Náhrada se neposkytuje, jestliže zaměstnanec po souhlasu zaměstnavatele nahradí zameškanou práci, nebo v případě, že uvolnění bezprostředně souvisí s činností zaměstnavatele. Účast na kolektivním vyjednávání, jakož i účast při řešení pracovních, sociálních a mzdových sporů zaměstnanců se považuje za činnost související s plněním úkolů zaměstnavatele. V podnikové kolektivní smlouvě je možno sjednat upuštění od úhrady i z jiných důvodů.

Článek 6

a)

Vyžaduje-li to povaha nebo rozsah plnění úkolů vyplývajících z činnosti základní organizace, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci k výkonu odborové funkce pracovní volno na celou pracovní dobu nebo její část, a to po celé funkční období. Uvolnění funkcionáři zůstávají v pracovním poměru k zaměstnavateli, pokud se nedohodnou jinak. Úhradu pojistného, sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za tyto zaměstnance doporučují smluvní strany dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě.

b)

Vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení výkonu odborové funkce, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla, nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě (viz. § 147 zákoníku práce - dále ZP) nedohodnou-li se jinak.

Článek 7

a)

Zaměstnavatelé se zavazují funkcionářům a zaměstnancům OS umožnit za účelem plnění jejich povinností vstup na svá pracoviště po předchozím ohlášení se zástupci zaměstnavatele. K plnění těchto povinností zaměstnavatelé poskytnou potřebné informace, konzultace a doklady, zejména ty, které jsou potřebné ke kolektivnímu vyjednávání.

 

Funkcionáři a zaměstnanci OS jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve smyslu ustanovení § 18, odst. 6 ZP.

b)

Smluvní strany se zavazují vzájemně si poskytovat sociálně ekonomické informace potřebné pro kolektivní vyjednávání, zejména ve mzdové oblasti․ Smluvní strany se budou informovat o svých stanoviscích k připravovaným obecně závazným právním předpisům především v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální.

Pro

účely kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni zaměstnavatelé, kteří mají vykazovací povinnost ke statistickému výkazu P 3-04 nebo STAV P 1-12, poskytnou jedenkrát za čtvrtletí příslušnému odborovému orgánu tyto sociálně ekonomické informace:

-

průměrný evidenční počet zaměstnanců, přepočtený na plně zaměstnané

-

mzdy celkem

-

z toho ostatní osobní náklady

-

hospodářský výsledek za účetní období

-

přidaná hodnota.

 

Příslušný odborový orgán má právo na informace zejména o:

·

zásadních otázkách rozvoje, hospodářských výsledcích a perspektivě zaměstnavatele, ve lhůtách dohodnutých v podnikových kolektivních smlouvách,

·

zamýšlených strukturálních změnách, organizačních nebo racionalizačních opatřeních, v důsledku kterých dojde k uvolňování zaměstnanců,

·

možnostech zvyšování kvalifikace a připravovaných rekvalifikačních programech.

 

Informováním se podle této smlouvá rozumí předání nezbytných podkladů, poskytnutí potřebných informací a konzultací příslušnému odborovému orgánu zaměstnavatelem. V rámci svých možností přihlíží zaměstnavatel k jeho stanovisku.

d)

Zaměstnavatelé se zavazují přizvat na zásadní jednání zástupce příslušného odborového orgánu v případech týkajících se většího počtu zaměstnanců, kdy se bude jednat o:

·

hospodářských výsledcích a perspektivě zaměstnavatele,

·

zásadních otázkách rozvoje zaměstnavatele,

·

strukturálních změnách zaměstnavatele,

·

změnách systému odměňování.

Článek 8

Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem kromě zákonem stanovených případů zejména:

·

zásadní změny zavádění techniky a technologie,

·

zavádění nových opaření k ochraně života a zdraví při práci a ekologických opatření,

·

zřizování, provoz a likvidaci zdravotních, školicích, rehabilitačních, sportovních, rekondičních, rekreačních, kulturních a sociálních zařízení, kde zřizovatelem nebo provozovatelem je zaměstnavatel.

Za projednání se považuje účelové setkání zástupců příslušného odborového orgánu a zaměstnavatele k dané problematice, přičemž projednání musí časově předcházet rozhodnutí zaměstnavatele. O stanoviscích se doporučuje učinit zápis.

Článek 9

Odborová organizace a jí pověřené orgány budou spolurozhodovat kromě zákonem stanovených případů:

·

při výběru zaměstnanců a rodinných příslušníků na rekreační, rehabilitační a rekondiční pobyty, zajišťované zaměstnavatelem,

·

dalších případech dohodnutých v podnikové kolektivní smlouvě, které se netýkají pracovněprávních vztahů.

Spolurozhodováním se rozumí předchozí souhlas příslušného odborového orgánu k opatřením, která zaměstnavatel s právní účinností hodlá provést.

Článek 10

Odborová organizace a jí pověřené orgány mají právo kontroly v rozsahu daném ZP v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv.

Článek 11

Jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru tomuto členovi příslušného odborového orgánu.

Příslušný odborový orgán bude informovat zaměstnavatele o okruhu funkcionářů základní organizace OS, na které uplatňuje tato ustanovení, a to při podpisu podnikové kolektivní smlouvy. O změně jej bude informovat do 14 dnů.

C. Postup při předcházení pracovněprávním sporům

Článek 12

K předcházení a odstraňování sporů v pracovní, mzdové a sociální oblasti mohou zaměstnanci podávat podněty, upozornění nebo vůči zaměstnavateli uplatňovat požadavky (dále jen požadavky).

Článek 13

Každý požadavek týkající se pracovněprávních sporů a nároků vyplývajících z kolektivních smluv je třeba řešit v místě vzniku s odpovědným zaměstnancem zaměstnavatele bez zbytečného odkladu za účasti zaměstnance, který požadavek vznesl, s cílem dosáhnout žádoucího výsledku oboustrannou dohodou.

Článek 14

Při neúspěšném jednání řeší požadavek zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem za účasti zaměstnance. Nezúčastní-li se zaměstnanec projednávání, je zaměstnavatel povinen jej o výsledku prokazatelným způsobem vyrozumět.

Článek 15

Nebude-li ani na této úrovni o požadavku úspěšně rozhodnuto, mohou se zaměstnanci obracet na oblastní pracoviště příslušného odborového svazu. Shora uvedeným postupem není dotčeno právo zaměstnance uplatnit nároky u soudu.

Článek 16

Při řešení kolektivních sporů o uzavření kolektivní smlouvy a o plnění závazků vyplývajících z kolektivních smluv, z nichž nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, mohou smluvní strany ustavit smírčí orgán. Tímto postupem není dotčeno právo smluvních stran postupovat při řešení kolektivních sporů podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.

D. Pracovněprávní vztahy

Článek 17

Pracovní podmínky

a)

Zaměstnavatelé se zavazují vytvářet uspokojivé pracovní podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. Ženám a mladistvým zajistí pracovní podmínky s ohledem na jejich fyziologické předpoklady a ženám také s ohledem na jejich mateřské povinnosti.

b)

Zaměstnavatelé nebudou zejména při přijímání a propouštění z práce, při zařazování do funkcí a při odměňování za vykonanou práci provádět diskriminaci vůči zaměstnancům z důvodu jejich členství v odborovém svazu, z důvodu rasy, pohlaví, národnosti, náboženství, politické nebo státní příslušnosti.

c)

Zaměstnavatel s více než 20 zaměstnanci je povinen zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností, přednostně ty, u nichž je snížena pracovní schopnost důsledkem výkonu práce u zaměstnavatele. Dále se zavazuje vytvářet pro tyto občany vhodné pracovní podmínky umožňující jim uplatnit a rozvíjet jejich schopnosti k práci s ohledem na jejich zdravotní stav.

d)

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby mladiství a všichni zaměstnanci, kteří budou provádět rizikové práce, byli vyšetřeni lékařem před vstupem do pracovního poměru. Totéž platí pro výkon činností vymezených zvláštními předpisy. V průběhu pracovního poměru pak zaměstnavatel zajistí lékařská vyšetření ve lhůtách stanovených příslušnými orgány zdravotní správy nebo obecně závaznými právními předpisy. Bez těchto vyšetření je výkon uvedených prací nepřípustný. Podle provozních možností zajistí zaměstnavatel preventivní lékařské prohlídky i pro další zaměstnance. Každý zaměstnanec je povinen podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Zdravotní prohlídky zaměstnanců, vyplývající z právních předpisů nebo objednané zaměstnavatelem v případě, že nebudou hrazeny zdravotní pojišťovnou, uhradí zaměstnavatel.

e)

Smluvní strany se dohodly, že v zájmu ochrany zdraví zaměstnanců budou omezovat přesčasovou práci, práci na rizikových pracovištích a noční práci žen.

f)

Zaměstnavatel je povinen uzavřít nejpozději v den vzniku pracovního poměru se zaměstnancem pracovní smlouvu ve smyslu § 32 ZP či jinou smlouvu, ve které písemně dohodne vedle náležitostí uvedených v § 29 ZP další podmínky, na kterých mají její účastníci zájem.

g)

Smluvní strany doporučují, aby v podnikových kolektivních smlouvách byl stanoven okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou.

Článek 18

Pracovní doba

a)

Stanovená základní týdenní pracovní doba činí nejvýše:

-

36 hodin

u

zaměstnanců, kteří vykonávají práce:

-

na pracovištích s chemickými karcinogeny,

-

v pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity.

-

40 hodin

u

zaměstnanců, kteří pracují:

-

v podzemí,

-

na pracovištích s dvousměnným, třísměnným nebo nepřetržitým provozem.

-

42,5 hodiny

u

zaměstnanců na ostatních pracovištích.

b)

Zaměstnanci mladší než 16 let mají stanovenou týdenní pracovní dobu nejvýše 33 hodin.

c)

V podnikových kolektivních smlouvách lze dohodnout další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy.

d)

Na pracovištích, kde povaha práce nebo podmínky provozu nedovolují, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně, může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně podle přílohy této smlouvy.

 

Zaměstnavatel je povinen stanovit rozvrh pracovních směn v dostatečném časovém předstihu před jeho zavedením.

e)

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávka se započítává do pracovní doby v rozsahu 30 minut za směnu. Při směně přesahující deset a půl hodiny se do pracovní doby započte dalších 15 minut přestávky.

f)

Zaměstnancům, při jejichž práci dochází ke zvlášť silnému znečištění, bude část doby potřebná k osobní očistě započítávána do pracovní doby. O tuto část doby bude zkrácena stanovená pracovní doba.

Okruh

zaměstnanců a rozsah doby potřebné k osobní očistě, který bude započítán do pracovní doby, budou dohodnuty v podnikových kolektivních smlouvách.

g)

Zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům, kteří jsou vystaveni extrémním teplotám, další přestávky v práci. V podnikových kolektivních smlouvách budou dohodnuty podmínky, rozsah a okruh zaměstnanců, kterých se to bude týkat.

Článek 19

Práce přesčas

a)

Práce přesčas může být vykonávána nad hranice stanovené v ZP (8 hodin týdně a 150 hodin ročně) pouze se souhlasem zaměstnance a to výjimečně, z vážných provozních důvodů a jen v rámci povolení vydaných příslušnými úřady práce.

Smluvní

strany doporučují, aby celkový rozsah přesčasové práce u jednotlivého zaměstnance nepřesáhl 300 hodin v kalendářním roce. Průměrný počet přesčasových hodin zaměstnance v týdnu nesmí v určitém (zpravidla čtyřtýdenním) ozdobí přesáhnout polovinu pracovní doby.

 

Subjekty vázané touto smlouvou dohodnou v podnikové kolektivní smlouvě nebo zaměstnavatelé ve vnitřním předpisu celkový rozsah přesčasové práce pro podnik, jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a stanoví bližší podmínky výkonu této práce.

Výkon

dohodnuté práce přesčas nesmí ve svých důsledcích vést ke dlouhodobému zvýšení počtu neumístěných zaměstnanců stejné profesní skladby.

b)

Práci přesčas nesmí vykonávat (absolutní zákaz):

·

mladiství,

·

těhotné ženy,

·

ženy pečující o děti mladší než jeden rok,

·

zaměstnanci, u nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů právním předpisem,

·

zaměstnanci, pokud by výkon práce přesčas byl v rozporu s předpisy o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo s lékařským posudkem.

·

Osamělí zaměstnanci, kteří trvale pečují o dítě mladší než jeden rok, mohou být zaměstnáváni prací přesčas se svým souhlasem.

c)

Práci přesčas nad limity stanovené v § 97, odst. 2 a 3 ZP nesmí vykonávat zaměstnanci na pracovištích a pracích, které byly příslušnými orgány hygienické služby vyhlášeny závazným rozhodnutím jako únikové.

d)

Práci přesčas nelze nařídit zaměstnancům s kratší pracovní dobou ( § 86 odst. 1 ZP). Prací přesčas je u nich práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.

Článek 20

Noční práce

a)

Noční práce je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou.

b)

Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který vykonává práce vyžadující, aby byly pravidelně konány v noci v rozsahu nejméně 4 hodin po sobě jdoucích.

Noční

práci nemohou konat (absolutní zákaz) mladiství, s výjimkou podle § 166 ZP.

c)

Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Obdobně to platí o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

Osamělé

zaměstnance, kteří trvale pečují o dítě mladší než jeden rok, lze zaměstnávat noční prací jen na jejich žádost.

Článek 21

Pracovní pohotovost

a)

Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci, aby byl mimo pracovní dobu připraven, že bude povolán k výkonu práce, jde o pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost lze nařídit jen v nezbytně nutných případech, např. k:

·

odstranění poruch na elektrickém, strojním, nebo jiném zařízení,

·

zajištění prací, jejichž výkon nesnese odkladu (nakládka a vykládka železničních vagónů apod.),

·

odstranění závad v zakotvení plovoucích výrobních zařízení a k nim náležejících plavidel pro dopravu materiálu, případně odstranění poruch těchto plavidel způsobených zejména změnou stavu vodní hladiny, deštěm nebo kolem plovoucími plavidly,

·

zabezpečení sněhové služby.

 

Zaměstnanci může být pracovní pohotovost nařízena maximálně na 4 kalendářní dny v jednom měsíci. Pro oblast silničního hospodářství se tento limit může upravit v podnikových kolektivních smlouvách odlišně.

b)

Pracovní pohotovost nelze nařídit:

·

mladistvým,

·

těhotným ženám a ženám, které trvale pečují o dítě mladší než 3 roky,

·

osamělým zaměstnancům, kteří trvale pečují o dítě mladší než 15 let,

·

mužům, pečujícím o dítě mladší než 1 rok, jestliže tuto péči nemůže v dané době zajistit matka dítěte (např. ze zdravotních důvodů),

·

zaměstnancům, kterým ze zdravotních důvodů nebo jiných vážných důvodů byla povolena kratší pracovní doba.

Článek 22

Dovolená na zotavenou

a)

Výměra dovolené uvedená v § 102, odst. 1 a 2 ZP se prodlužuje o jeden týden.

V

podnikové kolektivní smlouvě může být stanovena výměra dovolené odlišně.

b)

Dodatková dovolená se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 105, odst. 1 a 2 ZP. Zvláštní dodatková dovolená se poskytne v souladu s platnými předpisy - podle nař. vl. č. 25/1985 Sb. - zaměstnancům stavební výroby, kteří pracují na stavbách za zvlášť ztížených pracovních podmínek a v odloučení od rodiny.

c)

Zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na období celého kalendářního roku a zaměstnancům, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, přísluší za každý týden dovolené určené zaměstnavatelem a čerpané v období s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden.

Okruh

zaměstnanců, kteří na další dovolenou mají nárok, bude dohodnut v podnikových kolektivních smlouvách nebo stanoven vnitřním předpisem zaměstnavatele, pokud u něj nepůsobí odborová organizace. Období s nižší potřebou práce je období zejména mezi 1. 12. - 31. 3.

d)

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného po dohodě s příslušným odborovým orgánem. Přitom přihlíží zejména k plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti a k oprávněným zájmům zaměstnanců.

 

Zaměstnavatel může v dohodě s příslušným odborovým orgánem určit hromadné čerpání dovolené na zotavenou, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny.

Nástup

hromadné dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnancům zpravidla tři měsíce před jejím počátkem, pokud není v podnikové kolektivní smlouvě stanoveno jinak. Změnu může provést pouze po dohodě s příslušným odborovým orgánem.

Nástup

dovolené zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou určuje zaměstnavatel zpravidla na období s nižší potřebou práce. Bližší podmínky nástupu dovolené stanoví podnikové kolektivní smlouvy.

Článek 23

Překážky v práci

1.

Důležité osobní překážky v práci

a)

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nad rozsah uvedený v nař. vl. č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a to:

·

další den při úmrtí manžela, druha nebo dítěte, se kterým žil v době úmrtí ve společné domácnosti,

·

další dva dny v měsíci po dobu odpovídající výpovědní době k vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru, ke kterému dochází z organizačních důvodů, pokud zaměstnavatel zaměstnanci nenabídl odpovídající zaměstnání ve smyslu příslušných ustanovení ZP,

·

další tři dny v kalendářním roce k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka, který se zaměstnancem žije ve společné domácnosti, do zařízení sociální péče nebo internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků.

b)

V podnikových kolektivních smlouvách lze dále dohodnout další pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména:

·

k vlastní promoci zaměstnance,

·

k zabezpečení chodu domácnosti osamělým zaměstnancům pečujícím o dítě, které nedosáhlo 12 let věku,

·

k přestěhování pracovníka, který má vlastní bytové zařízení (maximálně 1x za rok),

·

jeden den při narození dítěte manželce (družce).

2.

Překážky z důvodu výkonu služby v ozbrojených silách

a)

Při vojenském cvičení a při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení lze poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy uvedenou v § 20 nař. vl. č. 108/1994 Sb. zvýšenou minimálně o 5 %. Náhrada mzdy nesmí přesáhnout výši průměrného výdělku.

b)

Při nástupu vojenské základní (náhradní), civilní služby poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, který má vyživovací povinnost, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po dobu tří týdnů výkonu této služby. Náhradu mzdy za dobu dvou týdnů uhradí zaměstnavateli příslušný státní orgán vojenské správy.

Článek 24

Ukončení pracovního poměru

a)

Pokud bude docházet u zaměstnavatele k organizační změně, v důsledku které budou zaměstnanci uvolňováni, je zaměstnavatel povinen ji projednat zpravidla 3 měsíce předem s příslušným odborovým orgánem. Současně s tím předloží a projedná návrh jejího věcného a časového postupu na řešení sociálních důsledků v oblasti zaměstnanosti.

b)

Má-li zaměstnavatel nebo jeho právní nástupce volná, pro uvolňované zaměstnance vhodná pracovní místa na jiných pracovištích, je povinen je přednostně nabídnout těmto zaměstnancům. Podle svých potřeb a ekonomických možností jim zabezpečí případnou rekvalifikaci.

c)

Zaměstnanci, který byl uvolněn výpovědí z organizačních důvodů podle § 46, odst. 1, písm. a) až c) ZP, nebo se kterým byl z týchž důvodů rozvázán pracovní poměr dohodou, zaměstnavatel vyplatí odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

d)

V případě, kdy dochází k zániku zaměstnavatele, zavazují se zaměstnavatelé (likvidátor) do termínu zániku zaměstnavatele vypořádat všechny nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních vztahů (včetně závazků vyplývajících z příslušných kolektivních smluv). Případné sporné nároky upraví účastníci pracovněprávního vztahu písemnou dohodou podle § 259 ZP.

e)

Jestliže vzniknou oprávněné pochybnosti o důvodu propuštění zaměstnance v souvislosti s jeho přiměřenou odborářskou činností, může příslušný odborový orgán bez zbytečného odkladu dát písemný podnět příslušnému OS, aby projednal se SPS ČR důvody výpovědi a zasadil se o eventuální nezbytnou objektivizaci rozhodnutí zaměstnavatele.

f)

Zaměstnancům, kteří pracují pod zemí hornickým způsobem a jsou uvolňováni z pracovišť z důvodů dosažení nejvyšší přípustné expoziční doby, nabídne zaměstnavatel podle svých možností nové pracovní zařazení přiměřené jejich zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Není-li to možné, zprostředkuje pro ně rekvalifikaci, projeví-li o to zaměstnanec zájem. Jmenný seznam těchto zaměstnanců předá zaměstnavatel příslušnému lékaři, odborovému orgánu a úřadu práce.

 

Zaměstnavatelé budou řešit problematiku mzdového vyrovnání, popř. i jednorázového mzdového vyrovnání zaměstnanců, kteří byli převedeni na jinou práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, ve vnitropodnikové směrnici vydané po dohodě s příslušným odborovým orgánem.

Článek 25

Kvalifikace a rekvalifikace

Zaměstnavatelé budou podle svých potřeb a možností pečovat o zvyšování kvalifikace a o rekvalifikaci zaměstnanců. Za tím účelem zaměstnavatelé:

a)

Poskytnou zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na studiu a školení v případech, že se jedná zejména:

·

zvýšení kvalifikace a o rekvalifikaci z důvodů nového pracovního zařazení, které je důsledkem organizačních změn u zaměstnavatele nebo ke kterému došlo v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

·

Pracovní úlevy a hmotné zabezpečení se poskytnou v rozsahu stanoveném vyhláškou MŠ ČR č. 140/1968 Sb. v platném znění.

b)

Umožní studium nebo školení, jedná-li se o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace pro potřeby zaměstnance, nebrání-li tomu provozní důvody. V tomto případě zaměstnavatel uvolní zaměstnance na dobu nezbytně nutnou pro potřeby školy nebo školícího střediska bez nároku na náhradu mzdy. Výdaje spojené se studiem nebo školením si hradí zaměstnanec sám.

S

ohledem na Úmluvu MOP č. 140 o placeném studijním volnu poskytne se odborovým funkcionářům při jejich školení, pořádaném odborovou organizací, pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

 

 

E. Žáci připravující se pro zaměstnavatele na budoucí povolání

Článek 26

Zaměstnavatel, který vyslal žáka k odborné přípravě do středního odborného učiliště (SOU) nebo střediska praktického vyučování (SPV), uhradí náklady spojené s jeho výukou.

Článek 27

V případě úspěšného vykonání závěrečné učňovské zkoušky zaměstná zaměstnavatel vyučence, který se pro něj vyučil, nejméně po dobu dohodnutou ve smlouvě. Pokud tato smlouva není uzavřena, nabídne mu bezprostředně po vyučení uzavření pracovní smlouvy v oboru podle dosažené kvalifikace.

Článek 28

Žákům provádějícím produktivní práci přísluší odměna za vykonanou práci podle vyhlášky MŠMT ČR č. 315/1991 Sb. v platném znění.

Článek 29

V případě, že učební poměr bude probíhat u zahraničních zaměstnavatelů, budou jeho sociální podmínky projednány se zástupci příslušného OS. Plnění podmínek dohodnutých se zahraničním zaměstnavatelem bude kontrolováno smluvními stranami.

Článek 30

Smluvní strany se zavazují, že budou prosazovat přijetí komplexní koncepce středního odborného vzdělávání, kde bude jasně řešen vyvážený systém financování, odpovědností a pravomocí.

F. Zaměstnanost

Článek 31

Smluvní strany se zavazují:

a)

Pokud to bude potřebné, společně se zasazovat o zpracování programů rekvalifikace zaměstnanců stavebních profesí. V jednotlivých regionech a k jejich realizaci využít stávajících zařízení pro výuku.

b)

Prosazovat zavedení závazné licenční kvóty počtu pracovních povolení zaměstnávání cizích státních příslušníků v odvětví stavebnictví a výrobě stavebních hmot a uplatňování je v jednotlivých regionech.

c)

Společně prosazovat přednostní využívání českých stavebních kapacit při investičních a jiných akcích prováděných zahraničními firmami v ČR na základě mezivládních, regionálních a jiných dohod a smluv, vždy však jako výsledek konkurzu.

d)

Prostřednictvím regionálních pracovišť SPS ČR a oblastních pracovišť OS společně projednávat s úřady práce řešení aktivní politiky zaměstnanosti stavebních profesí podle specifických podmínek jednotlivých regionů.

e)

Věnovat zvýšenou pozornost zaměstnávání obtížně umístitelných občanů, zejména zdravotně postižených, absolventů škol a mladistvých.

Článek 32

a)

Před zařazením zaměstnance na práci v zahraničí dohodne s ním zaměstnavatel druh, místo a dobu výkonu práce.

Dále

zaměstnavatel s vysílaným zaměstnancem za účasti příslušného odborového orgánu projedná zejména:

·

podmínky výkonu práce odpovídající místním poměrům,

·

pracovní dobu a odpočinek mezi směnami,

·

mzdové podmínky,

·

sociální podmínky (např. stravování, ubytování),

·

způsob dopravy na pracoviště do zahraničí a zpět,

·

způsob zajištění osobní ochrany zaměstnanců (OOPP),

·

zajištění lékařského ošetření včetně první pomoci při úrazu.

Dále

zaměstnavatel seznámí vysílané zaměstnance s předpisy příslušného státu, které se vztahují k výkonu jejich práce.

b)

Veškeré náklady, související s pracovním úrazem nebo s pracovní neschopností, vzniklé v souvislosti s plněním pracovních úkolů v zahraničí, nebo v přímé souvislosti s ním, které nebude hradit pojišťovna (např. převoz nemocného, pobyt zaměstnance v nemocnici aj.), uhradí zaměstnavatel v plné výši z vlastních zdrojů nebo z plnění pojišťovny, u které zaměstnance pojistil. Ustanovení se nevztahuje na případy, kdy k pracovnímu úrazu došlo pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Smluvní

stany doporučují, aby zaměstnavatel sjednal a uhradil pro zaměstnance pojištění léčebných výloh při cestě do zahraničí.

Článek 33

Zaměstnavatelé budou usilovat o co nejmenší rušení pracovních míst. Pracovní místa mohou být rušena po předchozím projednání zaměstnavatele s příslušným odborovým orgánem.

Článek 34

Zruší-li zaměstnavatel pracovní místo na pracovišti pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností, zabezpečí pro ně sám nebo ve spolupráci s úřadem práce jiné pracovní uplatnění.

Článek 35

Zaměstnavatelé zajišťují plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti vlastními zaměstnanci. Do pracovního poměru přijímají občany v souladu se zákonem o zaměstnanosti. Pokud nelze na nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa přijmout českého státního občana, zejména některého z uchazečů o zaměstnání, mohou zaměstnavatelé získávat na základě povolení úřadu práce na tato pracovní místa i zaměstnance ze zahraničí.

Článek 36

Při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů dohodou nebo výpovědí podle § 46, odst. 1, písm. a) až c) ZP, bude na základě žádosti zaměstnance odloženo splácení finančních pohledávek z titulu půjček, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci po dobu, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, pokud se nedohodnou jinak.

G. Mzdy, náhrady mzdy, ostatní náhrady a odměňování

Článek 37

Základní zásady

a)

Mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo se sjedná individuálně (smluvně, mimo stupnici mzdových tarifů) nebo v kolektivní smlouvě.

b)

Jednání o mzdovém vývoji se bude především odvíjet od produktivity práce z přidané hodnoty dosažené v odvětví.

Smluvní

stany při kolektivním vyjednávání vezmou dále v úvahu výsledky v produktivitě stavebních prací a index spotřebitelských cen.

Smluvní

stany mají v rámci stabilizace pracovních sil v odvětví zájem, aby se přiměřeně k výkonnosti firem a dosahovaným ekonomickým výsledkům zvyšovaly reálné mzdy zaměstnanců.

 

Konkrétní podmínky vývoje mezd budou dohodnuty v podnikových kolektivních smlouvách podle výkonnosti jednotlivých zaměstnavatelů.

c)

Smluvní strany se dohodly na jednání, které se uskuteční po zveřejnění výsledků odvětví stavebnictví za 1. pololetí 1999, a to nejpozději do konce září 1999. Cílem jednání bude posouzení vývoje ve stavebnictví se zaměřením především na produktivitu práce z přidané hodnoty, stavy zaměstnanců, průměrné mzdy a index spotřebitelských cen. Na základě tohoto posouzení projednají smluvní strany další postup.

Článek 38

Zaručená mzda

Zaměstnanci se zaručuje za vykonanou práci mzda nejméně ve výši hodinového nebo měsíčního tarifu odpovídajícího stupni, do kterého byla sjednaná práce zařazena, mzdová zvýhodnění a příplatky dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo mzdovém předpisu.

Článek 39

Zařazování zaměstnanců

a)

Podkladem pro zařazování zaměstnanců do příslušného tarifního stupně je, při uplatnění dvanáctistupňového systému, “Sborník pracovních činností ve stavebnictví” ( MP ČR, 1992 ) nebo “Katalog prací podle povolání a stupňů” ( REVA / OLIVA, 1996 ).

b)

Uplatní-li zaměstnavatel odlišný tarifní systém, bude zařazovat zaměstnance do tarifních stupňů podle zaměstnancem převážně vykonávané práce porovnáním s typickými příklady uvedenými v podnikovém katalogu pracovních činností, nebo jiném předpisu upravujícím zařazování pracovních činností, který vydá po projednání s příslušným odborovým orgánem.

c)

Změnu zařazení je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat.

Článek 40

Tarifní soustava

a)

Při odměňování zaměstnanců budou zaměstnavatelé vycházet z této tarifní soustavy a dalších podmínek dále uvedených.

Minimální mzdové tarify
Stanovená týdenní prac. doba 42,5 hod.

Tarifní stupeň

Mzdový tarif

[Kč/hodina]

Mzdový tarif

[Kč/měsíc]

1

21,40

3 960

2

24,80

4 600

3

28,90

5 340

4

33,20

6 130

5

37,60

6 980

6

42,50

7 870

7

47,50

8 770

8

 

9 760

9

 

10 770

10

 

11 850

11

 

12 960

12

 

14 090

 

b)

Uplatnění jiného tarifního systému:

V

případě, že zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem uplatní odlišný tarifní systém s nižším nebo vyšším počtem stupňů, nejnižší stupeň musí svojí hodnotou odpovídat nejméně hodnotě prvního tarifního stupně uvedené v čl. 40 písm. a). Ostatní stupně stanoví tak, aby bylo možné kteroukoliv používanou pracovní činnost ohodnotit mzdovým tarifem srovnatelným svou výší s dvanáctistupňovým tarifním systémem.

c)

Zaměstnavatelé budou usilovat, aby v průběhu platnosti smlouvy nedocházelo k poklesu podílu tarifní složky mzdy na celkové mzdě proti stávajícímu stavu a aby se tento podíl trvale zvyšoval.

Článek 41

Mzda za práci přesčas

a)

Za dobu práce přesčas v pracovním dni přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 25 % průměrného výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, nejméně o výši 50 % průměrného výdělku. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na poskytnutí náhradního volna za dobu práce přesčas, náleží zaměstnanci mzda za vykonanou práci bez zvýšení mzdy.

b)

Pokud byla mzda sjednána v pracovní nebo jiné smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, zvýšená mzda ani náhradní volno zaměstnanci nepřísluší.

c)

U nepravidelně rozvržené pracovní doby se pracovním dnem rozumí den stanovený v rozvrhu pracovních směn.

Článek 42

Mzda za práci ve svátek

a)

Za dobu práce ve svátek

1.

leden 6. červenec

pondělí

velikonoční 28. říjen

1.

květen 24. prosinec

8.

květen 25. prosinec

5.

červenec 26. prosinec

 

přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 100 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna.

b)

Stejně se postupuje i při práci konané ve svátek, který připadne na den nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Článek 43

Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí

a)

Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, které bylo určeno příslušným hygienickým orgánem, přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění nejméně ve výši 4,70 Kč za každou hodinu odpracovanou za uvedených podmínek. Toto zvýhodnění poskytne zaměstnavatel zaměstnancům na pracovištích kategorií III. a IV. (tj. na pracovištích označených orgány hygienické služby za riziková) a u ostatních prací ve smyslu platné přílohy k nařízení vlády týkající se mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí.

b)

Za dobu konání zdravotně vysoce rizikové práce za použití izolačních dýchacích přístrojů (např. dýchací přístroje s kapalným kyslíkem, kovový skafandr, azbestový ochranný oblek, potápěčský přístroj) přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění nejméně ve výši 25 Kč za odpracovanou hodinu za uvedených podmínek.

Článek 44

Mzda za práci v noci

Za práci v noci (viz. čl. 20 písm. a) přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění nejméně ve výši 4,70 Kč za každou odpracovanou hodinu, a to za podmínky, že práce v noci tvá alespoň 2 hodiny v jedné směně.

Článek 45

Příplatky

Uplatnění příplatků, např. za práci o sobotách a nedělích, za vedení čet, za práci při odpoledních směnách, za práci ve výškách, příplatky řidičům a další, může být dohodnuto v podnikových kolektivních smlouvách.

Článek 46

Odměna za pracovní pohotovost

a)

Při pracovní pohotovosti, kdy je zaměstnanec připraven mimo pracovní dobu, že bude povolán na pracoviště, přísluší mu odměna nejméně ve výši 15 % jeho průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti, a jde-li o den pracovního klidu, nejméně ve výši 25 % jeho průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

b)

Při pracovní pohotovosti na pracovišti mimo pracovní dobu poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou hodinu této pohotovosti odměnu nejméně ve výši 50 % jeho průměrného hodinového výdělku , a jde-li o den pracovního klidu, nejméně ve výši 100 % jeho průměrného hodinového výdělku.

c)

Odměna za pracovní pohotovost náleží vedle mzdy podle vykonávané práce, ale nepřísluší po dobu vykonávané práce.

d)

Nedosahuje-li odměna podle odst. a), b) 20 Kč, případně 40 Kč, má zaměstnanec nárok na odměnu za pracovní pohotovost ve výši 20 Kč, a jde-li o den pracovního klidu 40 Kč za kalendářní den.

Článek 47

Náhrada za svátek

a)

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku. Náhrada mzdy v této výši přísluší zaměstnanci také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno.

b)

Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.

c)

U nepravidelně rozvržené pracovní doby se pracovním dnem rozumí den stanovený v rozvrhu pracovních směn.

Článek 48

Mzda a náhrada při prostojích a jiných překážkách v práci

a)

Nemůže-li zaměstnanec konat bez svého zavinění práci pro nepředvídanou přechodnou závadu způsobenou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj) a převede-li ho zaměstnavatel na jinou (náhradní) práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku.

 

Nepřevede-li zaměstnavatel zaměstnance na jinou práci, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nejméně ve výši jeho průměrného výdělku.

b)

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v článcích, 48, písm. a), 49, příp. 50, a převede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku. Není-li zaměstnanec na jinou práci převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.

c)

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze v případě, že přerušení práce trvá nejméně 15 minut. Tato přerušení práce se v zúčtovacím období sčítají.

Článek 49

Náhrada mzdy při nepříznivých povětrnostních vlivech

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy a nepřevede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. Půjde-li o omezení na dobu do 4 pracovních dnů v měsíci, lze se zaměstnancem dohodnout termín a způsob napracování.

Převede-li zaměstnavatel zaměstnance z uvedeného důvodu na jinou práci, přísluší zaměstnanci mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku.

Článek 50

Vymezí-li zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem v písemné dohodě vážné provozní důvody, pro které zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % jeho průměrného výdělku.

Článek 51

Mzdové formy

a)

V podnikových kolektivních smlouvách nebo ve mzdovém předpisu budou stanoveny další podmínky pro odměňování, a to zejména stanovení příslušné formy mzdy používané u zaměstnavatele (na pracovišti) k odměňování (tj. mzda časová, úkolová, podílová apod.), stanovení odměn, prémií, osobního ohodnocení apod.

b)

Změny, zavádění a změny norem spotřeby práce a opatření k použití prostředků na mzdy provádí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Tato opatření musí být projednána nejméně 30 kalendářních dnů před jejich uplatněním.

c)

Odměny poskytované při příležitosti životních nebo pracovních výročí:

 

Zaměstnancům je možno poskytovat odměny při příležitosti významných životních nebo pracovních výročí (50 let věku, první odchod do důchodu apod.), a to zejména podle výkonu práce zaměstnance. Výše odměn a podmínky vyplácení budou upraveny v podnikových kolektivních smlouvách nebo ve mzdovém předpisu.

Pokud

podle zásad v nich obsažených jsou mzdové nároky nebo jiná plnění ve prospěch zaměstnance vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru, považuje se tato podmínka v případě zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání po uvolnění z organizačních důvodů od jiného zaměstnavatele bez zbytečných průtahů, za splněnou.

Článek 52

a)

V zájmu snížení režijních nákladů, pracnosti, zvýšení bezpečnosti při zpracování výplat a při manipulaci s hotovými penězi lze zavést formy zpracování výplat, jako např.:

·

zrušení výplat měsíčních záloh,

·

zasílání mezd na účty u peněžních ústavů,

·

zavedení výdejních peněžních automatů apod.

 

Podmínky zavedení těchto forem budou dohodnuty v podnikových kolektivních smlouvách.

b)

Zaměstnavatel po předchozím souhlasu zaměstnance provede měsíčně výběr členských odborových příspěvků formou srážky ze mzdy a zašle je na účet odborové organizace, pokud v podnikové kolektivní smlouvě nebude stanoveno jinak.

Článek 53

Náhrada při použití vlastního nářadí

Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používají s jejich souhlasem, ve výši stanovené v podnikové kolektivní smlouvě.

H. Bezpečnost práce, ochrana zdraví a pracovního prostředí

Článek 54

Zaměstnavatelé se zavazují soustavně vytvářet podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce a za tím účelem:

a)

Budou projednávat s příslušným odborovým orgánem všechny otázky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP).

b)

Vytvoří v dohodě s příslušným odborovým orgánem účinný systém BOZP a zabezpečí jeho realizaci. Systém musí obsahovat zejména:

1)

Program výchovy a vzdělávání zaměstnanců v oblasti BOZP.

2)

Zhodnocení všech profesionálních rizik u zaměstnavatele a konkrétní opatření k jejich odstranění.

3)

Způsob soustavně prováděné a prokazatelné kontroly stavu BOZP zaměstnavatelem včetně četnosti měření úrovně rizikových faktorů pracovního prostředí, zejména:

·

zajištěni pravidelných kontrol, revizí, údržby a oprav strojů a zařízení v předepsaných lhůtách (vlastní regulativ),

·

odborné posouzení všech nových strojů a zařízení před uvedením do provozu, u zahraničních výrobků osvědčení státní zkušebny, návod k obsluze v českém jazyce a prokazatelné poučení obsluhy.

4)

Konkrétní odpovědnost všech zaměstnanců za plnění úkolů a povinností v oblasti BOZP; při jejich neplnění se uplatní snížení pohyblivé složky mzdy až po její odnětí.

5)

Způsob šetření příčin pracovních úrazů v souladu s vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 274/1990 Sb. a uplatnění opatření zabraňujících jejich opakování, včetně šetření úrazů na pracovištích v zahraničí, přičemž zaměstnavatel:

·

ohlásí vznik úrazu příslušné odborové organizaci OS (smluvní stany doporučují, aby v podnikových kolektivních smlouvách bylo uvedeno jméno a telefon odpovědné osoby z příslušné odborové organizace),

·

u těžkých, smrtelných a hromadných úrazů ohlásí událost odborové inspekci práce příslušného OS.

6)

Způsob odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a jejich projednávání v odškodňovací komisi, která bude k tomuto účelu ustavena:

·

závěry komise musí být projednány s příslušným odborovým orgánem; pokud u zaměstnavatele nepůsobí, projednají se závěry komise se zaměstnancem nebo jeho zástupcem a písemně budou oznámeny postiženému nebo pozůstalým, a to do 30 dnů od vzniku pracovního úrazu, resp. ohlášení nemoci z povolání, nebo ode dne, kdy se zaměstnavatel o vzniku úrazu dozvěděl,

·

v případě, že dojde k úhradě zdravotnických služeb při léčení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, bude náklady nést zaměstnavatel,

·

při zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání se sjednává, že zaměstnavatelé budou za rozhodné období považovat předchozí kalendářní rok, pokud to bude pro zaměstnance výhodnější.

7)

Seznam prací a profesí, u kterých bude nutno zjišťovat zdravotní způsobilost zaměstnanců k výkonu jejich práce, včetně termínů předepsaných preventivních lékařských prohlídek.

8)

Seznam pracovišť, pracovních činností a podmínek (regulativ) pro věcné poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, včetně pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků hrazených zaměstnavatelem.

9)

Seznam prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým zaměstnancům v souladu s resortním předpisem.

10)

Seznam zaměstnanců provádějících práce v riziku, včetně vedení evidence jejich expozice a termínů stanovených lékařských prohlídek.

11)

Podmínky pro poskytování vhodných ochranných nápojů v horkých provozech (podle směrnice MZd č. 30/1964 hyg. předp. sv. č. 26) a teplých nápojů pro zaměstnance pracující v chladu a zimě, hrazených zaměstnavatelem.

12)

Vnitropodnikový předpis pro poskytování vhodných ochranných nápojů v podmínkách venkovních pracovišť při dlouhodobém dosahování extrémních teplot venkovního vzduchu (ve smyslu z. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a § 133, odst. 2 ZP). Lze použít vzorový vnitropodnikový předpis, který je k dispozici u smluvních stan.

c)

Provedou minimálně dvakrát ročně rozbor a vyhodnocení stavu BOZP s konkrétními závěry. S tímto vyhodnocením musí být po projednání v příslušném odborovém orgánu seznámeni všichni zaměstnanci.

d)

Zajistí zástupcům základní organizace OS na úseku BOZP pro jejich činnost a pro školení k této činnosti placené pracovní volno v rozsahu dohodnutém se zaměstnavatelem.

e)

V zájmu zajištění bezpečné a zdraví nezávadné práce budou zaměstnavatelé důsledně postupovat podle § 5 vyhl. č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

f)

Zajistí účinnou kontrolu zaměstnanců, kteří pracují osamoceně; zejména nepřipustí, aby bez přítomnosti další osoby prováděli práce, u nichž to předpisy přímo zakazují (např. práce ve stavebních jámách, rýhách, studnách, zásobnících, ve výškách, sváření v nebezpečných prostorách aj.).

Článek 55

a)

V podnikové kolektivní smlouvě se doporučuje dohodnout, že zaměstnavatel pro zvýšení sociální jistoty zaměstnanců úrazově pojistí všechny zaměstnance pro pracovní činnosti doma i v zahraničí. Po přijetí zákona o úrazovém pojištění bude tento článek novelizován.

b)

Jestliže zaměstnanec zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout plnění uvedená v § 197 ZP. Částky jednorázového odškodnění pozůstalým uvedené v § 200 odst. 1 ZP se zvyšují takto:

manželu

na 30 000 Kč

dítěti

na 40 000 Kč

Bez

ohledu na spoluzavinění zaměstnance bude poskytnuto v úhrnu jednorázové odškodnění pozůstalým ve výši 15 000 Kč. V podnikových kolektivních smlouvách mohou být stanoveny částky vyšší.

c)

Smluvní strany doporučují, aby zaměstnavatel poskytl:

·

v případě těžkého pracovního úrazu s trvalými následky vedoucími ke snížení výdělkových možností zaměstnance

1.

v případě, že nedošlo k úrazu z viny zaměstnance, jednorázový příspěvek ve výši 40 000 Kč,

2.

v případě, že k úrazu došlo spoluzaviněním zaměstnance, jednorázový příspěvek v procentuální výši z částky pod bodem 1. podle míry spoluzavinění, minimálně 5 000 Kč.

 

Jednorázový příspěvek se neposkytne v případě, kdy k úrazu došlo pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků nebo v souvislosti s trestnou činností.

d)

Ke zvýšení úrovně úrazové prevence na pracovištích se doporučuje dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě, aby zaměstnavatel poskytl pověřeným zástupcům odborové organizace na úseku BOZP pro školení organizované odborovými orgány placené pracovní volno, včetně dohody o způsobu úhrady školení.

Článek 56

V rámci kontroly nad stavem BOZP zaměstnavatel umožní pověřeným funkcionářům OS (ZO a odborové inspekci práce):

a)

Kdykoliv řádně ohlášený vstup na pracoviště zaměstnavatele a poskytne jim veškeré potřebné informace týkající se BOZP (§ § 22136 ZP), a to i v případech, kdy není ustavena odborová organizace (viz ratifikace vyhl. č. 20/1989 Sb., o Úmluvě MOP č. 155).

b)

Prošetřovat všechny stránky BOZP, případně umožní přizvat externí odborné poradce nebo odborné organizace, které provádějí měření rizikových faktorů v pracovním prostředí, zejména je-li to nezbytné pro zjištění příčin smrtelných, těžkých pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiného poškození na zdraví z práce.

c)

Účast při provádění prověrek BOZP a kontrol prováděných na tomto úseku státními orgány a při provádění měření úrovně rizikových faktorů v pracovním prostředí.

Článek 57

Zaměstnavatel provede 1x ročně, pokud možno v prvním pololetí roku, za účasti odborového orgánu komplexní prověrku stavu bezpečnosti práce, ochrany zdraví a pracovního prostředí na všech pracovištích; u zjištěných závad stanoví termíny a osobní odpovědnost za jejich odstranění.

Článek 58

Obě smluvní stany se dále zavazují :

a)

Spolupracovat na postupné tvorbě a novelizaci předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

b)

Navrhovat pro zaměstnavatele daňové úlevy, jestliže prokazatelně zlepší pracovní podmínky a životní prostředí.

c)

Společně se podílet na organizování výchovně vzdělávacích akcí v oblasti BOZP.

 

 

I. Péče o zaměstnance

Článek 59

Zaměstnavatelé jsou povinni dodržovat zákonná ustanovení a platné předpisy zabezpečující podmínky pro reprodukci pracovní síly, zejména v oblastech sociální, hygienické, zdravotní, ubytovací, rehabilitační a lázeňské péče, dále závodního stavování a dopravy do zaměstnání.

Odborové organizace budou v těchto oblastech poskytovat podporu konkrétním opatřením zaměstnavatele, případně další součinnost. Takové závazky se dohodnou v podnikových kolektivních smlouvách. Obě smluvní stany ve vzájemné součinnosti zabezpečí kontrolu dodržování platných předpisů v uvedených oblastech.

Článek 60

a)

Zaměstnavatelé (státní podniky), kteří vytvářejí fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhl. č. 310/1995 Sb., poskytnou do fondu další příděl ze zisku ve výši odpovídající 0,3 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům a na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žáků učilišť, pokud to jejich hospodářský výsledek umožní.

b)

Zaměstnavatelé s odbory podpoří u jednotlivých zaměstnavatelů vytváření sociálního nebo jiného fondu, pokud jeho tvorbu budou zaměstnanci požadovat. V tomto případě předloží svému příslušnému orgánu (např. valné hromadě) návrh na jeho zřízení.

Postup

při tvorbě zásad použití a hospodaření s fondem bude dohodnut v kolektivních smlouvách nebo jiných dohodách, uzavřených mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací u něj působící. Zaměstnavatelé budou o fondu rozhodovat samostatně v případě, že u nich nepůsobí odbory. V případě, že nedojde k dohodě v kolektivní smlouvě nebo jiné dohodě, bude sociální fond použit přednostně na příspěvky na závodní stravování, sociální výpomoci apod.

Smluvní

strany doporučují, aby základ sociálního fondu tam, kde bude zřízen, tvořil zůstatek FKSP a splátky půjček poskytovaných z FKSP.

c)

Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci dar ve smyslu § 20 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů na financování vzdělání, na účely sociální, kulturní, zdravotnické, tělovýchovné a sportovní, jehož výše bude dohodnuta v podnikové kolektivní smlouvě, nebude-li dosaženo dohody, činí výše daru 0,3 % z ročního objemu vyplacených mzdových prostředků bez OON.

 

Poskytnutí daru je podmíněno souhlasem příslušného orgánu obchodní společnosti.

d)

Zaměstnavatel a příslušný odborový orgán sestavuje návrh rozpočtu FKSP nebo sociálního fondu.

e)

V případě zrušení FKSP budou prostředky i nadále použity k jejich původnímu účelu.

f)

Zanikne-li zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na jinou organizační formu, převede se zůstatek FKSP k financování výdajů z něho hrazených. Zůstatek FKSP bude použit jako sociální fond, který nelze slučovat s jiným fondem.

g)

Pokud dojde k rozdělení zaměstnavatele, bude důsledně postupováno v souladu s § 13 vyhl. č. 310/1995 Sb., FKSP se rozdělí poměrně podle počtu převzatých zaměstnanců ke dni rozdělení.

Článek 61

Pokud zaměstnavatel nevytvoří sociální fond, budou v podnikové kolektivní smlouvě specifikovány výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené zaměstnavatelem ve smyslu § 24 odst. 2, písm. j) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

Článek 62

a)

Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečovat zaměstnancům ve všech směnách stravování a vhodné nápoje přímo na pracovištích nebo v jejich blízkosti, za podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě. V případech, kdy nelze toto stravování zajistit, bude zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou organizací hledat vhodné náhradní řešení.

Pokud

zaměstnavatelé nezajišťují závodní stravování ve vlastních zařízeních závodního stravování, hradí příspěvky na závodní stavování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů v souladu s § 24 z. č. b) Zaměstnavatelé hradí výdaje na provoz vlastních zařízeních závodního stravování. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stavování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

 

586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.

Výše

všech příspěvků na stravování bude dohodnuta v podnikové kolektivní smlouvě.

Článek 63

Zaměstnavatelé smluvně zajistí podle z. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, poskytování potřebné závodní zdravotní péče pro své zaměstnance ve zdravotnických zařízeních.

Článek 64

Zaměstnavatelé zajistí zdravotní rehabilitaci pro vybraný okruh zaměstnanců pracujících v podzemí, stanovený na základě lékařského posudku. Dále umožní zdravotní rehabilitaci zaměstnanců pracujících:

-

v povrchové těžbě,

-

s chemickými karcinogeny a v pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity.

Bližší podmínky a rozsah léčebných pobytů se stanoví v podnikových kolektivních smlouvách. V podnikových kolektivních smlouvách lze též dohodnout poskytování příspěvku zaměstnavatele na lázeňskou, léčebnou a rehabilitační péči.

Článek 65

Zaměstnavatelé budou jednat s příslušným odborovým orgánem o možnosti přispět ze svých prostředků na důchodové připojištění zaměstnanců. Smluvní strany doporučují, pro stabilizaci zaměstnanosti v odvětví, důchodové připojištění u odvětvového zaměstnaneckého Stavebního penzijního fondu, a.s., jehož jsou zakladateli.

Článek 66

V podnikových kolektivních smlouvách lze dále dohodnout:

a)

Poskytování půjček na výstavbu rodinných domků nebo na pořízení, popř. odkoupení družstevního, státního nebo podnikového bytu.

b)

Poskytování jednorázových sociálních výpomocí, návratných bezúročných půjček k překlenutí krizových nebo tíživých životních situací zaměstnanců.

c)

Poskytování dalších služeb za úplatu pro své zaměstnance.

d)

Poskytnutí volna na léčebný pobyt v lázních doporučený lékařem.

e)

Umístění dětí zaměstnanců v jeslích a mateřských školách.

Článek 67

OS Stavba ČR a SPS ČR budou jednat v průběhu platnosti smlouvy o podmínkách k možnému zahájení prací na založení stavební pokladny.

J. Závěrečná ustanovení

Článek 68

Podmínky sjednané v této kolektivní smlouvě jsou závazné pro podnikové kolektivní smlouvy, ve kterých lze dohodnout stejné, nebo příznivější nároky, než které zaměstnancům vyplývají z této smlouvy.

Pracovní podmínky a nároky zaměstnanců mohou být sjednány v pracovní smlouvě pouze shodně nebo výhodněji, než stanoví příslušná kolektivní smlouva.

Článek 69

Dojde-li privatizací, nebo v souladu s dalšími platnými právními předpisy, ke změně podnikatelských subjektů (rozdělením, sloučením, změnou předmětu činnosti apod.), bude podniková kolektivní smlouva právně účinná i vůči všem nově vzniklým subjektům; nebude-li možné některé závazky nebo jejich část v důsledku uvedených změn plnit, doporučují smluvní stany jednat o její změně s cílem jejího uzavření do třech měsíců.

Článek 70

a)

Příslušným odborovým orgánem se v této smlouvě rozumí orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace ( § 272 odst. 4 ZP).

b)

Podnikovou kolektivní smlouvu uzavírají:

-

jménem zaměstnavatele (vlastníka) vedoucí, nebo jiný oprávněný (zmocněný) zástupce zaměstnavatelské organizace,

-

jménem zaměstnanců příslušný odborový orgán (výbor ZO OS, podnikový nebo koordinační výbor atd.).

Článek 71

Mzdové a ostatní pracovněprávní nároky, které vznikly z kolektivních smluv jednotlivým zaměstnancům, se uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru.

Článek 72

Dodatky přijaté smluvními stranami k této kolektivní smlouvě mají stejnou závaznost a důsledky jako tato smlouva. Tuto kolektivní smlouvu nelze vypovědět jednostranným prohlášením jedné ze smluvních stran.

Článek 73

Problémy vyplývající z plnění této kolektivní smlouvy budou řešeny jednáním smluvních stran s cílem dospět k dohodě v zájmu dosažení sociálního smíru.

Článek 74

Smluvní strany se zavazují vstoupit v jednání o změně této kolektivní smlouvy v případech:

·

sjednaných v jednotlivých ustanoveních smlouvy,

·

vydání nových právních předpisů nebo při novelách stávajících, které se dotknou závazků upravených v této smlouvě, a to v celém rozsahu dotčených závazků; v těchto případech se smluvní strany zavazují zahájit do 14 dnů od jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR jednání o změně příslušných ustanovení smlouvy.

Změny a úpravy se řeší na základě návrhu jedné ze smluvních stran s tím, že druhá strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu. Dále se postupuje stejným způsobem, jako při uzavírání kolektivní smlouvy. V zájmu smluvních stran je jednat o všech změnách smlouvy tak, aby bylo dosaženo co nejrychleji vzájemné dohody.

Článek 75

Smluvní strany se zavazují vstoupit v jednání v případě, že obecně závazné právní předpisy upraví pracovní, mzdové či sociální podmínky zaměstnanců a vztahy mezi smluvními stranami jinak a v případě, že dojde ke vzniku nových situaci, které tato kolektivní smlouva neřeší. Do uzavření nové kolektivní smlouvy se bude postupovat stejným způsobem, jak stanovily předpisy v době uzavření této smlouvy, pokud to nebude v rozporu s novou právní úpravou.

Článek 76

Smluvní strana, která nedodrží závazky plynoucí pro ni z této kolektivní smlouvy, je povinna neprodleně jakoukoli formou informovat stavbařskou veřejnost o důvodech nedodržení. Druhá smluvní strana je přitom oprávněna zaujmout k tomuto odůvodnění veřejně své stanovisko.

Článek 77

Smluvní stany se zavazují nejméně 60 dnů před skončením platnosti této kolektivní smlouvy (nebo její části) zahájit jednání o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (nebo její části) na další období.

Článek 78

Tato kolektivní smlouva vyššího stupně se uzavírá na období od 1. 4. 1999 do 31. 3. 2001, s výjimkou části G. Mzdy, náhrady mzdy, ostatní náhrady a odměňování, která platí od 1. 4. 1999 do 31. 3. 2000.

Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran a nabývá účinnosti dne 1. 4. 1999.

Článek 79

zrušen

Příloha: Zásady nerovnoměrného rozvržení pracovní doby

V Praze dne 4. 3. 1999

Příloha

Zásady nerovnoměrného rozvržení pracovní doby

I. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby na jednotlivé dny v týdnu

Na pracovištích, kde povaha práce, podmínky provozu nebo dopravní spojení zaměstnanců mezi obcí pobytu a pracovištěm nedovolují, aby pracovní doba byla na jednotlivé dny v týdnu rozvržena rovnoměrně, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu na jednotlivé dny v týdnu nerovnoměrně tak, že pracovní doba nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu.

 

II. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny ve dvou a vícetýdenním období

1.

Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu po určené období, popř. po jeho část, aby pracovní doba byla rozvržena na jednotlivé týdny rovnoměrně, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu na příslušných pracovištích na jednotlivé týdny v rámci dvou a vícetýdenního období nerovnoměrně.

2.

Průměrná týdenní pracovní doba nesmí přitom v určitém ozdobí, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu.

 

III. Pracovní režim s deseti pracovními dny a čtyřmi dny nepřetržitého odpočinku v týdnu

1.

Na stavbách nebo na montážních a opravářských pracích, na nichž pracují zaměstnanci v takové vzdálenosti od místa bydliště, že se do něj nemohou denně vracet, může zaměstnavatel uplatnit pracovní režim s deseti po sobě jdoucími pracovními směnami a nepřetržitým odpočinkem v týdnu, poskytovaném v délce čtyř dnů, nejméně však v trvání 64 hodin. Desetidenní pracovní režim může zaměstnavatel uplatnit i u jednotlivých pracovních čet, které samostatně provádějí ucelené komplexy prací na jednom nebo více pracovištích.

2.

Desetidenní pracovní režim může být uplatněn i ve výrobnách technologické pomocné stavební výroby, pokud jejich výroba bezprostředně navazuje na stavby s pracovním režimem podle předchozího odstavce.

3.

Při jednosměnných provozech musí roční rozvrh směn zajišťovat, aby na dny nepřetržitého odpočinku připadala sobota a neděle.

 

IV.

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby na období kalendářního roku

1.

Zaměstnavatel může rozvrhnout na pracovištích, kde se projevuje v průběhu roku rozdílná potřeba práce, pracovní dobu nerovnoměrně na období celého kalendářního roku. Průměrná týdenní pracovní doba nesmí přitom přesáhnout za celý kalendářní rok týdenní pracovní dobu.

2.

Týdenní pracovní doba může být v období s vyšší potřebou práce rozvržena až do 6 pracovních dnů.

3.

V mimořádných případech, kde to vyžadují podmínky provozu, může být pracovní doba rozvržena do 7 pracovních dnů s podmínkou, že jednou za dva týdny je poskytován zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodin.

4.

Období s nižší potřebou práce je období zejména mezi 1. prosincem a 31. březnem, v období s nižší potřebou práce nesmí přerušení výkonu práce v kalendářním měsíci přesáhnout 15 pracovních dní.

5.

Se zaměstnancem, který nastoupí do pracovního poměru na pracoviště s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na období kalendářního roku během tohoto období, zaměstnavatel dohodne, že bude pracovat podle rozvrhu pracovní doby, platného pro pracoviště, na které nastupuje ve zbytku roku. Za práci přesčas se i u takového zaměstnance považuje práce jím konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

6.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 25 % jeho průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení mzdy. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci mzda zvýšená podle předchozí věty. Obdobným způsobem se postupuje při skončení pracovního poměru.

7.

U zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou upraví zaměstnavatel předem výši této mzdy podle rozvrhu pracovních směn a jejich délky vyjádřené v hodinách v průběhu celého roku. Tuto úpravu provede formou indexu ke každému jednotlivému kalendářnímu měsíci tak, aby součet uvedených indexů byl za kalendářní rok roven dvanácti.

 

 

Společná ustanovení

1.

Nejvýše přípustná délka pracovní směny v jednolitých dnech včetně přestávek na jídlo a oddech může činit:

·

9,5 hod. na pracovištích, kde v průběhu směny dochází k vysokému fyzickému či psychickému zatížení např. kopáči, horníci v hlubinné těžbě, kováři, dělníci v pásové výrobě apod.

·

12 hod. na pracovištích, kde povaha a organizace práce, popř. režim pracovních přestávek umožňují zaměstnancům dostatečný oddech a kde nejsou za směnu překračovány hranice vysoké fyzické nebo psychické zátěže. Při pochybnostech se celková zátěž zpravidla konzultuje s lékařem a příslušnou stanicí hygienické služby.

2.

Pracovní režimy s delší než 12 hodinovou denní pracovní dobou jsou nepřípustné. U těhotných žen, u žen pečujících trvale o dítě do 3 let věku a u mladistvých nesmí být pracovní směna delší 9,5 hod.

3.

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami byl v souladu s ustanoveními § § 90, 92 ZP, § 5 nař. vl. č. 108/1994 Sb., a nař. vl. ČSR č. 26/1985 Sb. v platném znění.

4.

Zaměstnavatel je povinen uvést v podnikové kolekt. smlouvě nebo v pracovním řádu podmínky nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a okruh zaměstnanců, pro něž je tato doba stanovena. Současně je povinen vypracovat pro příslušná pracoviště rozvrh pracovních směn na určené období. Bez rozvrhu směn nemůže být nerovnoměrně rozvržená pracovní doba zavedena.

5.

Rozvržení pracovní doby podle těchto zásad nesmí být uplatněno u zaměstnanců, u nichž by to bylo v rozporu s lékařským posudkem o maximální délce jejich pracovní doby.

6.

Nástup dovolené zaměstnanců na pracovištích s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou určuje zaměstnavatel zpravidla na období s nižší potřebou práce. Při čerpání dovolené není rozhodující délka pracovních směn připadajících na dny, ve kterých zaměstnanec dovolenou čerpá. Za dobu dovolené se zaměstnancům poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného denního výdělku bez ohledu na délku pracovních směn připadajících na tyto dny.

7.

Za dny pracovního volna při překážkách v práci a za dny, kdy zaměstnanec nepracoval proto, že svátek připadl na jeho pracovní den, se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy ve výši odpovídající počtu hodin, které měl zaměstnanec odpracovat podle rozvrhu pracovní doby nebo směn, které mu odpadly v důsledku překážky v práci a svátku.

 

 

Charakteristiky práce s vysokou fyzickou a psychickou zátěží

1. Za práci s vysokou fyzickou zátěží se považuje práce s výdejem energie na vlastní práci.

kategorie zaměstnanců

kcal

MJ

muži: za směnu průměrně

1 700

7

v průměru za rok

400 000

1 700

ženy: za směnu průměrně

1 000

4,2

v průměru za rok

240 000

1 000

 

2.

Za práci s vysokou psychickou zátěží se považuje práce, která v průběhu pracovní směny klade na zaměstnance soustavně trvalé nároky:

·

buď na zvýšenou smyslovou činnost, zejména vypětí zraku při práci s předměty o malé velikosti kritického detailu a nevhodného kontrastu jasů,

·

nebo vysoké soustředěné pozornosti, zejména při napjatém sledování různých dějů, monitorování, třídění, nepřetržité kontrole kvality apod.,

·

nebo při rychlém a pohotovém operativním rozhodování a plynulém řešení různých měnících se situací spojeném s vysokým stupněm odpovědnosti za případné chybné rozhodnutí,

·

nebo při provádění prací s vysokým stupněm monotonie, stálé opakování týchž pohybových, případně mentálních úkonů, zejména při nutnosti podřizovat se vnucenému tempu práce, jako jsou montážní či justační práce v pásové výrobě.

3.

Překročení směnové zátěže uvedené v odst. 1 a 2 je přípustné jen v případech, kdy k němu dochází krátkodobě, jen v některých směnách, nebo krátkodobých údobích.