Činnost odborů bude organizována tak, aby pokud možno nenarušovala pracovní dobu.

Krátkodobě uvolněným zaměstnancům pro výkon odborové funkce nebo pro jejich účast na odborových schůzích, konferencích, či sjezdech, školeních a zahraničních stážích nebo k provedení některých administrativních a technických prací, poskytne zaměstnavatel pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku. Rozsah bude dohodnut v podnikové kolektivní smlouvě.

Odborový orgán, pro který byl krátkodobě uvolněný zaměstnanec činný nebo z jehož podnětu či rozhodnutí byl uvolněn, je povinen uhradit zaměstnavateli náhradu mzdy, pokud se nedohodnou na upuštění od úhrady. Náhrada se neposkytuje, jestliže zaměstnanec po souhlasu zaměstnavatele nahradí zameškanou práci, nebo v případě, že uvolnění bezprostředně souvisí s činností zaměstnavatele. Účast na kolektivním vyjednávání, jakož i účast při řešení pracovních, sociálních a mzdových sporů zaměstnanců se považuje za činnost související s plněním úkolů zaměstnavatele. V podnikové kolektivní smlouvě je možno sjednat upuštění od úhrady i z jiných důvodů.

Vyžaduje-li to povaha nebo rozsah plnění úkolů vyplývajících z činnosti základní organizace, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci k výkonu odborové funkce pracovní volno na celou pracovní dobu nebo její část, a to po celé funkční období. Uvolnění funkcionáři zůstávají v pracovním poměru k zaměstnavateli, pokud se nedohodnou jinak. Úhradu pojistného, sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za tyto zaměstnance doporučují smluvní strany dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě.

Vrátí-li se do práce zaměstnanec po skončení výkonu odborové funkce, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla, nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě (viz. § 147 zákoníku práce - dále ZP) nedohodnou-li se jinak.

Zaměstnavatelé se zavazují funkcionářům a zaměstnancům OS umožnit za účelem plnění jejich povinností vstup na svá pracoviště po předchozím ohlášení se zástupci zaměstnavatele. K plnění těchto povinností zaměstnavatelé poskytnou potřebné informace, konzultace a doklady, zejména ty, které jsou potřebné ke kolektivnímu vyjednávání.

Smluvní strany se zavazují vzájemně si poskytovat sociálně ekonomické informace potřebné pro kolektivní vyjednávání, zejména ve mzdové oblasti․ Smluvní strany se budou informovat o svých stanoviscích k připravovaným obecně závazným právním předpisům především v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální.

Zaměstnavatelé se zavazují přizvat na zásadní jednání zástupce příslušného odborového orgánu v případech týkajících se většího počtu zaměstnanců, kdy se bude jednat o:

Zaměstnavatelé se zavazují vytvářet uspokojivé pracovní podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. Ženám a mladistvým zajistí pracovní podmínky s ohledem na jejich fyziologické předpoklady a ženám také s ohledem na jejich mateřské povinnosti.

Zaměstnavatelé nebudou zejména při přijímání a propouštění z práce, při zařazování do funkcí a při odměňování za vykonanou práci provádět diskriminaci vůči zaměstnancům z důvodu jejich členství v odborovém svazu, z důvodu rasy, pohlaví, národnosti, náboženství, politické nebo státní příslušnosti.

Zaměstnavatel s více než 20 zaměstnanci je povinen zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností, přednostně ty, u nichž je snížena pracovní schopnost důsledkem výkonu práce u zaměstnavatele. Dále se zavazuje vytvářet pro tyto občany vhodné pracovní podmínky umožňující jim uplatnit a rozvíjet jejich schopnosti k práci s ohledem na jejich zdravotní stav.

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby mladiství a všichni zaměstnanci, kteří budou provádět rizikové práce, byli vyšetřeni lékařem před vstupem do pracovního poměru. Totéž platí pro výkon činností vymezených zvláštními předpisy. V průběhu pracovního poměru pak zaměstnavatel zajistí lékařská vyšetření ve lhůtách stanovených příslušnými orgány zdravotní správy nebo obecně závaznými právními předpisy. Bez těchto vyšetření je výkon uvedených prací nepřípustný. Podle provozních možností zajistí zaměstnavatel preventivní lékařské prohlídky i pro další zaměstnance. Každý zaměstnanec je povinen podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Zdravotní prohlídky zaměstnanců, vyplývající z právních předpisů nebo objednané zaměstnavatelem v případě, že nebudou hrazeny zdravotní pojišťovnou, uhradí zaměstnavatel.

Smluvní strany se dohodly, že v zájmu ochrany zdraví zaměstnanců budou omezovat přesčasovou práci, práci na rizikových pracovištích a noční práci žen.

Zaměstnavatel je povinen uzavřít nejpozději v den vzniku pracovního poměru se zaměstnancem pracovní smlouvu ve smyslu § 32 ZP či jinou smlouvu, ve které písemně dohodne vedle náležitostí uvedených v § 29 ZP další podmínky, na kterých mají její účastníci zájem.

Smluvní strany doporučují, aby v podnikových kolektivních smlouvách byl stanoven okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou.

Stanovená základní týdenní pracovní doba činí nejvýše:

Zaměstnanci mladší než 16 let mají stanovenou týdenní pracovní dobu nejvýše 33 hodin.

V podnikových kolektivních smlouvách lze dohodnout další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy.

Na pracovištích, kde povaha práce nebo podmínky provozu nedovolují, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně, může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně podle přílohy této smlouvy.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávka se započítává do pracovní doby v rozsahu 30 minut za směnu. Při směně přesahující deset a půl hodiny se do pracovní doby započte dalších 15 minut přestávky.

Zaměstnancům, při jejichž práci dochází ke zvlášť silnému znečištění, bude část doby potřebná k osobní očistě započítávána do pracovní doby. O tuto část doby bude zkrácena stanovená pracovní doba.

Zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům, kteří jsou vystaveni extrémním teplotám, další přestávky v práci. V podnikových kolektivních smlouvách budou dohodnuty podmínky, rozsah a okruh zaměstnanců, kterých se to bude týkat.

Práce přesčas může být vykonávána nad hranice stanovené v ZP (8 hodin týdně a 150 hodin ročně) pouze se souhlasem zaměstnance a to výjimečně, z vážných provozních důvodů a jen v rámci povolení vydaných příslušnými úřady práce.

Práci přesčas nesmí vykonávat (absolutní zákaz):

Práci přesčas nad limity stanovené v § 97, odst. 2 a 3 ZP nesmí vykonávat zaměstnanci na pracovištích a pracích, které byly příslušnými orgány hygienické služby vyhlášeny závazným rozhodnutím jako únikové.

Práci přesčas nelze nařídit zaměstnancům s kratší pracovní dobou ( § 86 odst. 1 ZP). Prací přesčas je u nich práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.

Noční práce je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou.

Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který vykonává práce vyžadující, aby byly pravidelně konány v noci v rozsahu nejméně 4 hodin po sobě jdoucích.

Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Obdobně to platí o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci, aby byl mimo pracovní dobu připraven, že bude povolán k výkonu práce, jde o pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost lze nařídit jen v nezbytně nutných případech, např. k:

Pracovní pohotovost nelze nařídit:

Výměra dovolené uvedená v § 102, odst. 1 a 2 ZP se prodlužuje o jeden týden.

Dodatková dovolená se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 105, odst. 1 a 2 ZP. Zvláštní dodatková dovolená se poskytne v souladu s platnými předpisy - podle nař. vl. č. 25/1985 Sb. - zaměstnancům stavební výroby, kteří pracují na stavbách za zvlášť ztížených pracovních podmínek a v odloučení od rodiny.

Zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na období celého kalendářního roku a zaměstnancům, jejichž práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, přísluší za každý týden dovolené určené zaměstnavatelem a čerpané v období s nižší potřebou práce další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného po dohodě s příslušným odborovým orgánem. Přitom přihlíží zejména k plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti a k oprávněným zájmům zaměstnanců.

Důležité osobní překážky v práci

Překážky z důvodu výkonu služby v ozbrojených silách

Pokud bude docházet u zaměstnavatele k organizační změně, v důsledku které budou zaměstnanci uvolňováni, je zaměstnavatel povinen ji projednat zpravidla 3 měsíce předem s příslušným odborovým orgánem. Současně s tím předloží a projedná návrh jejího věcného a časového postupu na řešení sociálních důsledků v oblasti zaměstnanosti.

Má-li zaměstnavatel nebo jeho právní nástupce volná, pro uvolňované zaměstnance vhodná pracovní místa na jiných pracovištích, je povinen je přednostně nabídnout těmto zaměstnancům. Podle svých potřeb a ekonomických možností jim zabezpečí případnou rekvalifikaci.

Zaměstnanci, který byl uvolněn výpovědí z organizačních důvodů podle § 46, odst. 1, písm. a) až c) ZP, nebo se kterým byl z týchž důvodů rozvázán pracovní poměr dohodou, zaměstnavatel vyplatí odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

V případě, kdy dochází k zániku zaměstnavatele, zavazují se zaměstnavatelé (likvidátor) do termínu zániku zaměstnavatele vypořádat všechny nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních vztahů (včetně závazků vyplývajících z příslušných kolektivních smluv). Případné sporné nároky upraví účastníci pracovněprávního vztahu písemnou dohodou podle § 259 ZP.

Jestliže vzniknou oprávněné pochybnosti o důvodu propuštění zaměstnance v souvislosti s jeho přiměřenou odborářskou činností, může příslušný odborový orgán bez zbytečného odkladu dát písemný podnět příslušnému OS, aby projednal se SPS ČR důvody výpovědi a zasadil se o eventuální nezbytnou objektivizaci rozhodnutí zaměstnavatele.

Zaměstnancům, kteří pracují pod zemí hornickým způsobem a jsou uvolňováni z pracovišť z důvodů dosažení nejvyšší přípustné expoziční doby, nabídne zaměstnavatel podle svých možností nové pracovní zařazení přiměřené jejich zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Není-li to možné, zprostředkuje pro ně rekvalifikaci, projeví-li o to zaměstnanec zájem. Jmenný seznam těchto zaměstnanců předá zaměstnavatel příslušnému lékaři, odborovému orgánu a úřadu práce.

Poskytnou zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na studiu a školení v případech, že se jedná zejména:

Umožní studium nebo školení, jedná-li se o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace pro potřeby zaměstnance, nebrání-li tomu provozní důvody. V tomto případě zaměstnavatel uvolní zaměstnance na dobu nezbytně nutnou pro potřeby školy nebo školícího střediska bez nároku na náhradu mzdy. Výdaje spojené se studiem nebo školením si hradí zaměstnanec sám.

Pokud to bude potřebné, společně se zasazovat o zpracování programů rekvalifikace zaměstnanců stavebních profesí. V jednotlivých regionech a k jejich realizaci využít stávajících zařízení pro výuku.

Prosazovat zavedení závazné licenční kvóty počtu pracovních povolení zaměstnávání cizích státních příslušníků v odvětví stavebnictví a výrobě stavebních hmot a uplatňování je v jednotlivých regionech.

Společně prosazovat přednostní využívání českých stavebních kapacit při investičních a jiných akcích prováděných zahraničními firmami v ČR na základě mezivládních, regionálních a jiných dohod a smluv, vždy však jako výsledek konkurzu.

Prostřednictvím regionálních pracovišť SPS ČR a oblastních pracovišť OS společně projednávat s úřady práce řešení aktivní politiky zaměstnanosti stavebních profesí podle specifických podmínek jednotlivých regionů.

Věnovat zvýšenou pozornost zaměstnávání obtížně umístitelných občanů, zejména zdravotně postižených, absolventů škol a mladistvých.

Před zařazením zaměstnance na práci v zahraničí dohodne s ním zaměstnavatel druh, místo a dobu výkonu práce.

Veškeré náklady, související s pracovním úrazem nebo s pracovní neschopností, vzniklé v souvislosti s plněním pracovních úkolů v zahraničí, nebo v přímé souvislosti s ním, které nebude hradit pojišťovna (např. převoz nemocného, pobyt zaměstnance v nemocnici aj.), uhradí zaměstnavatel v plné výši z vlastních zdrojů nebo z plnění pojišťovny, u které zaměstnance pojistil. Ustanovení se nevztahuje na případy, kdy k pracovnímu úrazu došlo pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo se sjedná individuálně (smluvně, mimo stupnici mzdových tarifů) nebo v kolektivní smlouvě.

Jednání o mzdovém vývoji se bude především odvíjet od produktivity práce z přidané hodnoty dosažené v odvětví.

Smluvní strany se dohodly na jednání, které se uskuteční po zveřejnění výsledků odvětví stavebnictví za 1. pololetí 1999, a to nejpozději do konce září 1999. Cílem jednání bude posouzení vývoje ve stavebnictví se zaměřením především na produktivitu práce z přidané hodnoty, stavy zaměstnanců, průměrné mzdy a index spotřebitelských cen. Na základě tohoto posouzení projednají smluvní strany další postup.

Podkladem pro zařazování zaměstnanců do příslušného tarifního stupně je, při uplatnění dvanáctistupňového systému, “Sborník pracovních činností ve stavebnictví” ( MP ČR, 1992 ) nebo “Katalog prací podle povolání a stupňů” ( REVA / OLIVA, 1996 ).

Uplatní-li zaměstnavatel odlišný tarifní systém, bude zařazovat zaměstnance do tarifních stupňů podle zaměstnancem převážně vykonávané práce porovnáním s typickými příklady uvedenými v podnikovém katalogu pracovních činností, nebo jiném předpisu upravujícím zařazování pracovních činností, který vydá po projednání s příslušným odborovým orgánem.

Změnu zařazení je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat.

Při odměňování zaměstnanců budou zaměstnavatelé vycházet z této tarifní soustavy a dalších podmínek dále uvedených.

Za dobu práce přesčas v pracovním dni přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 25 % průměrného výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, nejméně o výši 50 % průměrného výdělku. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na poskytnutí náhradního volna za dobu práce přesčas, náleží zaměstnanci mzda za vykonanou práci bez zvýšení mzdy.

Pokud byla mzda sjednána v pracovní nebo jiné smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, zvýšená mzda ani náhradní volno zaměstnanci nepřísluší.

U nepravidelně rozvržené pracovní doby se pracovním dnem rozumí den stanovený v rozvrhu pracovních směn.

Za dobu práce ve svátek

Stejně se postupuje i při práci konané ve svátek, který připadne na den nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, které bylo určeno příslušným hygienickým orgánem, přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění nejméně ve výši 4,70 Kč za každou hodinu odpracovanou za uvedených podmínek. Toto zvýhodnění poskytne zaměstnavatel zaměstnancům na pracovištích kategorií III. a IV. (tj. na pracovištích označených orgány hygienické služby za riziková) a u ostatních prací ve smyslu platné přílohy k nařízení vlády týkající se mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí.

Za dobu konání zdravotně vysoce rizikové práce za použití izolačních dýchacích přístrojů (např. dýchací přístroje s kapalným kyslíkem, kovový skafandr, azbestový ochranný oblek, potápěčský přístroj) přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění nejméně ve výši 25 Kč za odpracovanou hodinu za uvedených podmínek.

Při pracovní pohotovosti, kdy je zaměstnanec připraven mimo pracovní dobu, že bude povolán na pracoviště, přísluší mu odměna nejméně ve výši 15 % jeho průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti, a jde-li o den pracovního klidu, nejméně ve výši 25 % jeho průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

Při pracovní pohotovosti na pracovišti mimo pracovní dobu poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou hodinu této pohotovosti odměnu nejméně ve výši 50 % jeho průměrného hodinového výdělku , a jde-li o den pracovního klidu, nejméně ve výši 100 % jeho průměrného hodinového výdělku.

Odměna za pracovní pohotovost náleží vedle mzdy podle vykonávané práce, ale nepřísluší po dobu vykonávané práce.

Nedosahuje-li odměna podle odst. a), b) 20 Kč, případně 40 Kč, má zaměstnanec nárok na odměnu za pracovní pohotovost ve výši 20 Kč, a jde-li o den pracovního klidu 40 Kč za kalendářní den.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku. Náhrada mzdy v této výši přísluší zaměstnanci také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno.

Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.

U nepravidelně rozvržené pracovní doby se pracovním dnem rozumí den stanovený v rozvrhu pracovních směn.

Nemůže-li zaměstnanec konat bez svého zavinění práci pro nepředvídanou přechodnou závadu způsobenou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj) a převede-li ho zaměstnavatel na jinou (náhradní) práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku.

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v článcích, 48, písm. a), 49, příp. 50, a převede-li ho zaměstnavatel na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku. Není-li zaměstnanec na jinou práci převeden, přísluší mu náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze v případě, že přerušení práce trvá nejméně 15 minut. Tato přerušení práce se v zúčtovacím období sčítají.

V podnikových kolektivních smlouvách nebo ve mzdovém předpisu budou stanoveny další podmínky pro odměňování, a to zejména stanovení příslušné formy mzdy používané u zaměstnavatele (na pracovišti) k odměňování (tj. mzda časová, úkolová, podílová apod.), stanovení odměn, prémií, osobního ohodnocení apod.

Změny, zavádění a změny norem spotřeby práce a opatření k použití prostředků na mzdy provádí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Tato opatření musí být projednána nejméně 30 kalendářních dnů před jejich uplatněním.

Odměny poskytované při příležitosti životních nebo pracovních výročí:

V zájmu snížení režijních nákladů, pracnosti, zvýšení bezpečnosti při zpracování výplat a při manipulaci s hotovými penězi lze zavést formy zpracování výplat, jako např.:

Zaměstnavatel po předchozím souhlasu zaměstnance provede měsíčně výběr členských odborových příspěvků formou srážky ze mzdy a zašle je na účet odborové organizace, pokud v podnikové kolektivní smlouvě nebude stanoveno jinak.

Budou projednávat s příslušným odborovým orgánem všechny otázky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP).

Vytvoří v dohodě s příslušným odborovým orgánem účinný systém BOZP a zabezpečí jeho realizaci. Systém musí obsahovat zejména:

Provedou minimálně dvakrát ročně rozbor a vyhodnocení stavu BOZP s konkrétními závěry. S tímto vyhodnocením musí být po projednání v příslušném odborovém orgánu seznámeni všichni zaměstnanci.

Zajistí zástupcům základní organizace OS na úseku BOZP pro jejich činnost a pro školení k této činnosti placené pracovní volno v rozsahu dohodnutém se zaměstnavatelem.

V zájmu zajištění bezpečné a zdraví nezávadné práce budou zaměstnavatelé důsledně postupovat podle § 5 vyhl. č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

Zajistí účinnou kontrolu zaměstnanců, kteří pracují osamoceně; zejména nepřipustí, aby bez přítomnosti další osoby prováděli práce, u nichž to předpisy přímo zakazují (např. práce ve stavebních jámách, rýhách, studnách, zásobnících, ve výškách, sváření v nebezpečných prostorách aj.).

V podnikové kolektivní smlouvě se doporučuje dohodnout, že zaměstnavatel pro zvýšení sociální jistoty zaměstnanců úrazově pojistí všechny zaměstnance pro pracovní činnosti doma i v zahraničí. Po přijetí zákona o úrazovém pojištění bude tento článek novelizován.

Jestliže zaměstnanec zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout plnění uvedená v § 197 ZP. Částky jednorázového odškodnění pozůstalým uvedené v § 200 odst. 1 ZP se zvyšují takto:

Smluvní strany doporučují, aby zaměstnavatel poskytl:

v případě, že nedošlo k úrazu z viny zaměstnance, jednorázový příspěvek ve výši 40 000 Kč,

v případě, že k úrazu došlo spoluzaviněním zaměstnance, jednorázový příspěvek v procentuální výši z částky pod bodem 1. podle míry spoluzavinění, minimálně 5 000 Kč.

Ke zvýšení úrovně úrazové prevence na pracovištích se doporučuje dohodnout v podnikové kolektivní smlouvě, aby zaměstnavatel poskytl pověřeným zástupcům odborové organizace na úseku BOZP pro školení organizované odborovými orgány placené pracovní volno, včetně dohody o způsobu úhrady školení.

Kdykoliv řádně ohlášený vstup na pracoviště zaměstnavatele a poskytne jim veškeré potřebné informace týkající se BOZP (§ § 22 a 136 ZP), a to i v případech, kdy není ustavena odborová organizace (viz ratifikace vyhl. č. 20/1989 Sb., o Úmluvě MOP č. 155).

Prošetřovat všechny stránky BOZP, případně umožní přizvat externí odborné poradce nebo odborné organizace, které provádějí měření rizikových faktorů v pracovním prostředí, zejména je-li to nezbytné pro zjištění příčin smrtelných, těžkých pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiného poškození na zdraví z práce.

Účast při provádění prověrek BOZP a kontrol prováděných na tomto úseku státními orgány a při provádění měření úrovně rizikových faktorů v pracovním prostředí.

Spolupracovat na postupné tvorbě a novelizaci předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Navrhovat pro zaměstnavatele daňové úlevy, jestliže prokazatelně zlepší pracovní podmínky a životní prostředí.

Společně se podílet na organizování výchovně vzdělávacích akcí v oblasti BOZP.

Zaměstnavatelé (státní podniky), kteří vytvářejí fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhl. č. 310/1995 Sb., poskytnou do fondu další příděl ze zisku ve výši odpovídající 0,3 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům a na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žáků učilišť, pokud to jejich hospodářský výsledek umožní.

Zaměstnavatelé s odbory podpoří u jednotlivých zaměstnavatelů vytváření sociálního nebo jiného fondu, pokud jeho tvorbu budou zaměstnanci požadovat. V tomto případě předloží svému příslušnému orgánu (např. valné hromadě) návrh na jeho zřízení.

Zaměstnavatel poskytne odborové organizaci dar ve smyslu § 20 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů na financování vzdělání, na účely sociální, kulturní, zdravotnické, tělovýchovné a sportovní, jehož výše bude dohodnuta v podnikové kolektivní smlouvě, nebude-li dosaženo dohody, činí výše daru 0,3 % z ročního objemu vyplacených mzdových prostředků bez OON.

Zaměstnavatel a příslušný odborový orgán sestavuje návrh rozpočtu FKSP nebo sociálního fondu.

V případě zrušení FKSP budou prostředky i nadále použity k jejich původnímu účelu.

Zanikne-li zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na jinou organizační formu, převede se zůstatek FKSP k financování výdajů z něho hrazených. Zůstatek FKSP bude použit jako sociální fond, který nelze slučovat s jiným fondem.

Pokud dojde k rozdělení zaměstnavatele, bude důsledně postupováno v souladu s § 13 vyhl. č. 310/1995 Sb., FKSP se rozdělí poměrně podle počtu převzatých zaměstnanců ke dni rozdělení.

Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečovat zaměstnancům ve všech směnách stravování a vhodné nápoje přímo na pracovištích nebo v jejich blízkosti, za podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě. V případech, kdy nelze toto stravování zajistit, bude zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou organizací hledat vhodné náhradní řešení.

v povrchové těžbě,

s chemickými karcinogeny a v pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity.

Poskytování půjček na výstavbu rodinných domků nebo na pořízení, popř. odkoupení družstevního, státního nebo podnikového bytu.

Poskytování jednorázových sociálních výpomocí, návratných bezúročných půjček k překlenutí krizových nebo tíživých životních situací zaměstnanců.

Poskytování dalších služeb za úplatu pro své zaměstnance.

Poskytnutí volna na léčebný pobyt v lázních doporučený lékařem.

Umístění dětí zaměstnanců v jeslích a mateřských školách.

Příslušným odborovým orgánem se v této smlouvě rozumí orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace ( § 272 odst. 4 ZP).

Podnikovou kolektivní smlouvu uzavírají: