Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží, též směna zboží za jiné zboží nebo za výkon a poskytnutí zboží jako naturální plnění.

O prodej zboží jde též v případech, kdy podnik fakturuje:

Daň se neodvádí z prodeje toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

Zbožím vlastní výroby se rozumějí:

Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně.

Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení Sazebníku daně z obratu (dále jen "Sazebník") nebo této vyhlášky, popř․ podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně. Použitím zboží pro vlastní potřebu se rozumí použití, které je podnik podle předpisů o účetnictví povinen účtovat v rámci tržeb a výnosů, popř. k tíži nákladů.

Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani náhrady škody podnikům z důvodů ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení s výjimkou náhrad a pokut vybíraných podle předpisů o hospodaření s obaly. Daň se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani se nepovažují pouhé převody mezi vnitřními organizačními jednotkami s různými hospodářskými činnostmi, závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastní maloobchodní prodejny.

Darování uskutečněné podnikem se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani bez ohledu na způsob účtování daru.0 vnitropodnikové použití zboží podléhající dani nejde tehdy, je-li podnik podle příslušných předpisů povinen dodat zboží bezúplatně.

Zboží se prodává zásadně za ceny s daní.

Za ceny bez daně se prodává zboží, stanoví-li tak Sazebník.

Výrobky určené k půjčování občanům nakupují podniky za ceny s daní bez ohledu na ustanovení Sazebníku.

Zdanitelný obrat vzniká:

Daň se vypočítává:

O odbytovou přirážku se snižuje rozdílová daň [odstavec 1 písm. a)]. V případech, kdy se výrobek prodává s procentní daní, odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně; není-li dodatková daň zahrnuta v prodejní ceně nebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň. Odbytovou přirážkou snižující daň je pouze přirážka stanovena pro plnění skladové (základní) nebo traťové formy dodávky výrobků.

Dojde-li ke změně velkoobchodní nebo maloobchodní ceny, popř. sazby daně nebo obchodní srážky (přirážky), je pro účely daně rozhodující cena, procentní sazba nebo obchodní srážka (přirážka) platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

Prodává-li podnik zboží s přípustnou slevou z maloobchodní ceny z důvodů jeho nižší jakosti, je zdanitelným obratem snížená maloobchodní cena jen tehdy, sníží-li podnik zároveň ve stejném poměru velkoobchodní cenu.

Prodává-li podnik zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena s přípustnou slevou z velkoobchodní ceny, je zdanitelným obratem snížená velkoobchodní cena.

Daň vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Finanční orgán může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

Odvody daně se snižují o oprávněně poskytnutou obchodní srážku. Nárok na obchodní srážku mají obchodní organizace, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování ve výši stanovené podle místa odběru, ostatní odběratelé mají nárok na obchodní srážku nebo její část, jen stanoví-li tak federální ministerstvo financí.

Nárok na obchodní srážku lze uplatnit toliko při nákupu zboží pro další prodej v nezměněném stavu nebo pro zpracování na jídla a nápoje.

Obchodní podniky, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování nemusí uplatňovat nárok na obchodní srážku u dodavatele. Při nákupu zboží pro vlastní spotřebu nemají tyto podniky nárok na obchodní srážku a jsou povinny nejpozději před fakturací písemně požádat dodavatele o fakturaci ceny včetně daně bez poskytnuté obchodní srážky nebo dodatkové daně. Ostatní odběratelé, jimž federální ministerstvo financí přiznalo nárok na obchodní srážku, jsou povinni si jej u dodavatele nejpozději před fakturací písemně zajistit.

U výrobků nesmí součet odbytové přirážky k velkoobchodní ceně a obchodní srážky z maloobchodní ceny překročit částku odpovídající celkové obchodní srážce.

Rozdíly mezi stanovenými a dohodnutými obchodními srážkami nesmějí být vyrovnány na vrub daně.

Daň se odvádí:

Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 22. dne po uplynutí čtvrtletí.Čtvrtletní daňovou povinností se rozumí čtvrtina daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za uplynulý kalendářní rok.

Jednou částkou za měsíc odvádí daň podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do 22. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.

Zálohové pevné částky daně odvádí podnik:

Výši zálohových pevných částek stanoví finanční orgán po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce, přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku zdanitelného obratu.

Výši stanovených zálohových pevných částek daně oznámí podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě ¹ před počátkem splátkového období, na které jsou zálohy stanoveny. Příkazy k úhradě označené slovem přednostně předkládá podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě ¹ tak, aby je mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnosti. Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4 písm: b)],23. dnem měsíce a končí 22. dnem následujícího měsíce.

Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést zálohu do 7. dne následujícího měsíce a do 22. dne vyrovnat daňovou povinnost.

Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 22. dne následujícího měsíce.

Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 7 kalendářních dnů :

Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 31. ledna běžného roku příkazem k úhradě. Podnik je povinen vyrovnat nedoplatek do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke sloučení s jiným podnikem, jeho rozdělení nebo zrušení.

Přeplatek na dani vrátí finanční orgán podniku na jeho požádání; jinak jej použije k úhradě povinnosti na dani.

V případě, že celková daňová povinnost je záporná, finanční orgán poukazuje částky ve stejných lhůtách stanovených pro odvod daně.

Podnik je povinen předkládat finančnímu orgánu hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu nejpozději do 22. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc. Negativní hlášení se nepředkládá.

Podniky s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs ( § 7 odst. 2) předkládají hlášení nejpozději do 22. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 31. ledna finančnímu orgánu roční vyúčtování daně na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží i za část roku,jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke změnám došlo.

Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení a uplatnit odpočet daně připadající:

Odpočet daně lze uplatnit nejpozději v hlášení za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce (čtvrtletí), jehož se hlášení týká.

Po lhůtě uvedené v odstavci 2, avšak nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem pro promlčení daně, může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

Finanční orgán může povolit ve lhůtě stanovené v odstavci 2 odpočet daně u zboží oprávněně nakoupeného za ceny s daní, které bylo přesunuto v podniku do provozoven, jež zpracovávají materiál v cenách bez daně.

Odpočty daně se uplatní v hlášení za kalendářní měsíc (čtvrtletí), v němž byl vydán dobropis, povolení nebo rozhodnutí. Pokud by v měsíci (čtvrtletí) nestačila daň k úhradě odpočtu, bude zbývající částka vrácena podniku na jeho účet.

Podniky nemají nárok na fakturování ceny bez daně ani nemohou uplatňovat odpočet daně, koupí-li zboží za maloobchodní ceny.

Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Odběratel, který je plátcem daně, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Pokud je odpočet uplatněn u výrobku se zápornou daní, je podnik povinen tuto daň odvést.

Penále za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, nejméně však 100 Kčs. Penále finanční orgán předepíše:

Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

V případech, kdy celkové penále týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti nedosahuje 100 Kčs, předepisuje se částka 100 Kčs podle odstavce 1 jen jednou.

Finanční orgán je rovněž oprávněn rozhodovat o žádostech podniků ve věci prominutí penále a zvýšení daně, jestliže nečiní více než 50 000 Kčs a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky do výše 200 000 Kčs.