464/1990 Sb. znění účinné od 15. 11. 1990

464

VYHLÁŠKA

ministerstva životního prostředí České republiky

ze dne 29. října 1990

o zřízení chráněné krajinné oblasti

Litovelské Pomoraví

Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):

§ 1

Území vymezené v příloze 1 této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví (dále jen „oblast“).

§ 2

(1)	Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.
(2)	K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků,její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.

§ 3

(1)	Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
(2)	Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v mapě, která tvoří přílohu 2 této vyhlášky.

§ 4

(1)

Na celém území je zakázáno:

a)	ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b)	tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c)	při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad.

(2)

V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů.

(3)

Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze na území oblasti

a)	pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí,
b)	rozšiřovat a upravovat síť turistických cest
c)	stanovit plány chovu a lovu zvěře ,jakostních tříd honiteb, únosných stavů zvěře, s výjimkou v hrazených honiteb ministerstva zemědělství České republiky․

§ 5

(1)	Územní rozvoj v oblasti je řízen na základě schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých zónách.
(2)	Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění stavby do krajiny.
(3)	Při zpracování návrhů na umístění staveb pro průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení a pro stanovení dobývacích prostorů, jsou právnické a fyzické osoby povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(4)	V zóně I je zakázáno umísťování a povolování nových staveb a změny ve využití území.
(5)	V zóně II je zakázáno umísťování nových staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území.
(6)	V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti. ¹

§ 6

(1)	Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů ² tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. ³
(2)	Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3)	Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.

§ 7

(1)	Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2)	Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního určení. ⁴ I pokud svým charakterem nesplňují kriteria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3)	V zóně I je zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná opatření. ⁵
(4)	V zóně II, III a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, při je jichž zpracování se zohledňují požadavky státní ochrany přírody.
(5)	O výjimkách podle 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“) souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě. Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského plánu, nelze bez udělení výjimky schválit. ⁶

§ 8

(1)

V zóně I je

a)	při zemědělské činnosti zakázáno: 1. měnit současné skladby a plochy kultur, 2. měnit stávající vodní režim, 3. hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady 4. používat pesticidy, 5. odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b)	při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře (např. obory, farmové chovy, bažantnice).

(2)

V zóně II

při zemědělském hospodaření je nutno: 1. velikost pozemkových bloků přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí, 2. navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým a objemovým řešením i esteticky působící zelení, 3. udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku, 4. omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti 5. chránit stromy a keře rostoucí mimo les, s výjimkou náletových porostů na plochách zemědělských půd,

při výkonu práva myslivosti je zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.

(3)

V zóně III při zemědělském hospodaření je nutno:

1.	vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty),
2.	navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
3.	udržovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména dusíku,
4.	používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit, a nikoliv jako náhradu za ekologicky vhodnější technologické postupy,
5.	Zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les, přitom za stromy výjimečně pokácené (mimo náletové porosty na zemědělské půdě) je žádoucí zajistit účelnou náhradní výsadbu.

§ 9

K provádění nebo organizování výzkumu v zóně I nepotřebují Český ústav ochrany přírody, výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodářskou úpravu lesů povolení výjimky. ⁶

§ 10

Odbornou správu oblasti zajišťuje Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody spravovaný Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.

§ 11

(1)	Na sídelní útvary jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Olomouce.
(2)	Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u Severomoravského krajského národního výboru v Ostravě, u Krajského ústavu státní památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje v Ostravě, u okresních národních výborů v Olomouci a Šumperku.
(3)	Výjimky z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 9 této vyhlášky může udělit ministerstvo. ⁶
(4)	Na státní přírodní rezervace a chráněné přírodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje.
(5)	Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů ⁷⁾ příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.

§ 12

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1990.

Ministr:

RNDr. Moldan CSc v r.

Příloha č. 1

Popis hranice oblasti Litovelské Pomoraví

Hranice oblasti Litovelské Pomoraví je vedena po veřejných komunikacích nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích.

Průběh hranice je následující:

V Olomouci - Černovíře začíná hranice na mostě přes řeku Moravu a pokračuje proti proudu na levém břehu Moravy až po soutok s Oskavou, dále po levém břehu Oskavy proti proudu až ke křížení se železniční tratí Olomouc-Zábřeh n. M. Dále po železniční trati až ke křížení se silnicí III/446-8 na okraji Březců, po této silnici jižním směrem až ke křížení se silnicí II/446 a po ní severozápadním směrem až k ochranné protipovodňové hrázi, která sleduje severní okraj lužního lesa. Dále hranice vede severozápadním směrem pa této hrázi až k polní cestě, která vede k železničnímu mostku na trati Olomouc-Zábřeh n. M. Po této Polní cestě, až k železniční trati a mostku na kótě 225 m n. m. a dále po železniční trati severozápadním směrem až po křížení se silnicí III/446-19 a po této silnici severovýchodním směrem na křižovatku se silnicí II/446. Po této silnici vede hranice severozápadním směrem až na křižovatku se silnicí II/447 na jižním okraji Pňovic, po silnici II/447 západním směrem až k okraji lesa a dále na sever po okraji lesa zpět na silnici II/447, po níž vede hranice přes Tři Dvory do Litovle až na křižovatku se silnicí II/449. Po silnici II/449 se hranice stáčí k severu a vede až ke křižovatce se silnicí III/449-6 v Července a po silnici III/449-6 západním směrem k polní cestě vedoucí k hájence Čerlinka. Po této polní cestě až k hájence a dále podél severního okraje lesa „Doubrava“ až k toku Doubravky jihozápadně od Úsova. Dále po pravém břehu Doubravky po proudu až k silnici II/444 ve Stavenicích, Posilnici II/444 západním směrem až k účelové komunikaci Moravských štěrkoven, po které jde hranice jihovýchodním směrem kolem západního okraje štěrkopískového jezera a dále po západním okraji jezera až k jeho jižnímu okraji. Zde se hranice stáčí k východu a prochází kolem jižního okraje dvou lesíků až k vodnímu příkopu po jehož pravém břehu jde jižním směrem až k železniční trati Olomouc-Zábřeh n. M., odkud pokračuje jihovýchodním směrem po trati až k želez ničnímu mostu přes řeku Moravu. Dále po pravém břehu Moravy jižnim směrem až k hospodářskému mostu přes Moravu a dále k odlehčovacímu kanálu Třebůvky a k severnímu okraji Doubravice, přes Doubravici severovýchodním směrem po místní komunikaci. Od Doubravice jihovýchodním směrem po polní komunikaci k východnímu okraji Mitrovic a dále stejným směrem po polní komunikaci k východnímu konci hrázky s kótou 243 m n. m. a odtud jižním směrem přímo ke křížení Palonínského potoka se silnicí Palonín-Nové Mlýny u vodní elektrárny N. Mlýny. Po silnici N. Mlýny-Palonín západním směrem až na křižovatku se silnicí III/444-1 a dále po této silnici jižním směrem přes Řimice na křižovatku se silnicí II/635. Dále vede hranice o silnici II/635 přes Měník až ke konečné stanici SD Mladeč-jeskyně a po železniční trati ke křížení se silnicí III/449-9, a po této silnici severovýchodním směrem do Mladče na most přes Mlýnský potok. Dále po pravém břehu Mlýnského potoka po proudu přes Sobáčov, Vísku, Litovel, Chořelice do Březové a odtud jihovýchodním směrem po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa na silnici III/446-20 ve Lhotě n. M., k budově polesí Střeň a dále po ochranné protipovodňové hrázi kolem jižního okraje lesa do Hynkova. Hynkovem po místní komunikaci na náves a kolem hostince na polní cestu vedoucí jihovýchodním směrem k okraji lesa a kolem západního okraje lesa a východním směrem kolem jižního okraje lesa k pravému břehu Mlýnského potoka a po pravém břehu k silničnímu mostu na silnici III/446-5 v Horce n. M. Po silnici III/446-5 obcí Horka n. M. na křižovatku se silnicí III/4463 jihozápadně od Horky n. M. a po této silnici jihovýchodním směrem až k odbočce místní cesty k parkovišti u koupaliště Poděbrady a po této místní cestě severovýchodním směrem až k mostku s melioračním příkopem a po jeho pravém břehu jihovýchodním směrem až po soutok s MLýnským potokem. Po pravém břehu Mlýnského potoka až k silničnímu mostu na silnici spojující předměstské čtvrtě Hejčín a Černovír v Olomouci a po této silnici severním směrem na výchozí bod - silniční most přes řeku Moravu v Olomouci Černovíře.

Celková rozloha oblasti činí 96 km2.

Součástí přílohy č. 1 je i mapa CHKO Litovelské Pomoraví. Její vyobrazení je uvedeno v částce 77/1990 na straně 1714.

Poznámky pod čarou:

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Zákon č 44/I988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.

Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.

§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

§ 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky pod čarou:
1	§ 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2	Zákon č 44/I988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
3	§ 71 až 74 zákona č. 50/1976 Sb.
4	§ 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
5	§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
6	§ 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů.