98/1990 Sb. znění účinné od 1. 7. 1990 do 6. 9. 1992
98
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 23. února 1990
o důlně měřické dokumentaci
při některých činnostech prováděných hornickým způsobem
Český báňský úřad stanoví podle § 20 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-4)
§ 1 Rozsah platnosti Touto vyhláškou se upravuje vedení důlně měřické dokumentace (dále jen "dokumentace") při těchto činnostech prováděných hornickým způsobem:
a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, pokud postup jejich těžebních stěn za rok činí 20 m a více nebo je-li při těžbě použito trhacích prací,
b) inženýrsko geologický a hydrogeologický průzkum kromě geologických prací, prováděných za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb,
c) podzemní práce prováděné hornickým způsobem, zejména hloubení jam a šachtic, ražení štol a tunelů, jakož i jiných podzemních prostorů o objemu nad 500 m3,
d) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),
e) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
f) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3 horniny,
g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlních dílech.
§ 2 Vedení dokumentace Organizace, která provádí činnosti uvedené v § 1 odst. 1 (dále jen "organizace"), je povinna zajistit vyhotovení, vedení a doplňování dokumentace.
§ 3 Odpovědnost za dokumentaci (1) Dokumentaci může vyhotovit a ji doplňovat osoba s příslušnou odbornou kvalifikací (dále jen "důlní měřič").
(2) Za úplnost a správnost dokumentace a zajištění jejího vyhotovení a doplňování odpovídá pracovník pověřený organizací․ Tento pracovník přebírá dokumentaci vyhotovenou jinou organizací, případně důlním měřičem do souboru dokumentace organizace.
§ 4 Označení dokumentace Na každém dokumentu se uvede název organizace, druh dokumentace, datum vyhotovení, evidenční číslo, případně stupeň utajení, jméno a podpis důlního měřiče; pokud se jedná o neoddělitelně spojené dokumenty, postačuje tyto údaje uvést jen jednou.
ČÁST DRUHÁ GEOMETRICKÝ PODKLAD (§ 5-7)
§ 5 Souřadnicový a výškový systém (1) Dokumentace se vyhotovuje v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen "S-JTSK").
(2) Nadmořské výšky se uvádějí ve Výškovém systému baltském po vyrovnání (dále jen "Bpv").
§ 6 Klad mapových listů (1) Klad mapových listů základní mapy provedených prací navazuje na dělení evidenční jednotky triangulačního listu v S-JTSK. .
(2) Dodržení kladu mapových listů základní mapy provedených prací se nevyžaduje, je-li možno celé ložisko, celou stavbu, případně předmětné území (pracoviště) zobrazit na jediném mapovém listu. Strany rámů mapových listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze posunout o 100 m a celé jejich násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky. Posunutí mapového listu se v něm vyznačí. Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného formátu.
§ 7 Označení mapových listů základní mapy provedených prací Základem pro označení mapových listů základní mapy provedených prací v měřítku 1:1000 a 1:500 je označení mapového listu v měřítku 1:2000 nebo 1:1000, které se doplní číslicemi 1 až 4 z postupného dělení na čtvrtiny kladu mapových listů v měřítku 1:2000 nebo 1:1000.
ČÁST TŘETÍ DOKUMENTACE (§ 8-14)
§ 8 Obsah dokumentace Dokumentace obsahuje
a) číselnou část, kterou tvoří 1. zápisníky, 2. výpočty, popřípadě výstupní sestavy z počítače, 3. seznamy souřadnic trvale stabilizovaných bodů základního a podrobného polohového a výškového bodového pole, 4. inventární seznam dokumentace,
b) grafickou část, kterou tvoří 1. základní mapa provedených prací, 2. map povrchu.
§ 9 Zápisníky (1) Změřené údaje, zápisy a náčrty se provádějí do zápisníku při měření čitelně a přehledně. Po vyhodnocená se výsledné údaje potřebné pro další výpočet napíší trvalým způsobem.
(2) Každý list zápisníku se předem očísluje a na začátku zápisníku se uvede počet listů.
(3) Na každé straně zápisníku se uvede
a) místo a předmět měření,
b) datum měření,
c) jméno a podpis důlního měřiče,
d) typy a čísla použitých měřicích přístrojů a pomůcek.
(4) V případě použití elektronických měřicích přístrojů nahrazují zápisník výstupy z těchto přístrojů.
§ 10 Výpočty (1) Výpočty se zpracovávají přehledným způsobem. Vstupní a výstupní údaje se zapisují trvalým způsobem.
(2) Při každém výpočtu se uvede
a) odkaz na podklady, ze kterých byly čerpány výchozí údaje měřené i vypočtené,
b) porovnání dosažených odchylek s předepsanými odchylkami,
c) jméno toho, kdo výpočet provedl nebo zpracoval zadání pro výpočet na počítači, případně toho, kdo jej kontroloval a jejich podpisy.
(3) Ve výstupní sestavě z počítače se uvedou nebo doplní
a) údaje uvedené v odstavci 2,
b) dané vstupní údaje,
c) měřené vstupní údaje,
d) výsledky a kdo je kontroloval.
§ 11 Seznamy souřadnic Seznam souřadnic obsahuje souřadnice trvale stabilizovaných bodů podrobného polohového a výškového bodového pole; pro tyto body se vyhotovují místopisy.
§ 12 Základní mapa provedených prací (1) Základní mapa provedených prací se vyhotovuje trvalým způsobem jako originál na základě měřených údajů nebo údajů převzatých podle § 3 odst. 2 v měřítku 1:1000. V odůvodněných případech je možno použít měřítek 1:500 nebo 1:2000. Pro celé zobrazované území musí být použito jednotné měřítko.
(2) Základní mapa provedených prací musí obsahovat zákresy všech hornických, geologických, technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné k řádnému vedení prací. Pro podzemní pracoviště se uvedou též údaje o větrání. Pro použití značek platí zvláštní předpis.
(3) V základní mapě provedených prací se uvedou
a) měřítko mapy,
b) název mapy, číslo mapového listu a klad listů,
c) název organizace, závodu a provozu,
d) evidenční číslo mapy v souboru dokumentace organizace,
e) datum vyhotovení mapy a datum jejího doplnění se jménem a podpisem důlního měřiče,
f) čtvercová souřadnicová síť s rozměry 100 mm x 100 mm (postačí jen průsečíky),
g) vyznačení trvale stabilizovaných bodů polohových a výškových bodových polí,
h) souřadnicový a výškový systém,
i) státní hranice Československé socialistické republiky včetně hraničních znaků,
j) hranice ochranných pilířů, ochranných pásem a území, chráněných podle zvláštních předpisů, s uvedením údajů o jejich určení.
(4) K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu se v základní mapě provedených prací vyznačí zejména:
a) povrchové a podzemní (důlní) objekty,
b) etáže, řezy a stupně s příslušnými údaji (například nadmořská výška, datum zaměření), nadmořská výška hladiny a dna při těžbě z vody,
c) průzkumné a jiné vrty, s výjimkou vrtů pro trhací práce,
d) hranice ploch dotčených dřívější hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem s udáním roku a druhu prováděné činnosti, nadmořských výšek a s vyznačením ochranných pilířů,
e) stará důlní díla, zatopená důlní díla, místa s nebezpečím průvalu vod, kuřavky apod., jakož i uzavírací objekty,
f) objekty pro rozvod důlních větrů trvalého charakteru,
g) zákresy všech geologicko-průzkumných prací,
h) skladiště výbušnin,
i) stanice první pomoci,
j) požární sklad.
§ 13 Mapa povrchu (1) Mapa povrchu se vyhotovuje podle zvláštních předpisů na podkladě pozemkové mapy evidence nemovitostí. Tvoří-li číselný výsledek pozemkové mapy evidence nemovitostí registr souřadnic podrobných bodů, musí být souřadnice podrobných bodů pozemkové mapy a obvody mapy povrchu identické.
(2) Mapa povrchu se vyhotovuje v měřítku základní mapy provedených prací.
(3) Mapa povrchu může být použita jako podkladová mapa pro základní mapu provedených prací, nedojde-li ke zhoršení její čitelnosti a přehlednosti.
(4) Mapa povrchu obsahuje
a) hranice ochranných pilířů, ochranných pásem a území chráněných podle zvláštních předpisů, s uvedením údajů o jejich určení,
b) vnější okraj lomu (horní hrana skrývky) nebo vyznačení jiné činnosti prováděné hornickým způsoben, včetně případných vnějších výsypek s výškovými údaji,
c) stavby a zařízení, které by mohly být ohroženy účinky činnosti podle § 1 odst. 1,
d) průzkumné a jiné vrty s výjimkou vrtů pro trhací práci,
e) předpokládané hranice účinků podzemní činnosti na povrch.
§ 14 Doplňování grafické dokumentace (1) Základní mapa provedených prací se doplňuje trvalým způsobem nejméně
a) čtvrtletně při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. c), d), e),
b) ročně při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. a), b), f) a g).
(2) Mapa povrchu se doplňuje nejméně jedenkrát ročně.
ČÁST ČTVRTÁ MĚŘICKÉ METODY (§ 15)
§ 15 Volba měřických metod a přesnost měření (1) Na použití a volbu měřických metod a přesnost měření pro jednotlivé činnosti podle § 1 odst. 1 se vztahují zvláštní předpisy
a) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. a), f),
b) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. b),
c) při činnostech podle § 1 odst. 1 písm. c), d), e) a g).
(2) Pro každý druh měření se volí vhodné měřické metody, přístroje a pomůcky, které zajišťují požadovanou nebo vyšší přesnost.
(3) Při každém jednotlivém měření je třeba přihlížet i k účelu a významu zaměřovaných skutečností a k možnosti budoucího využití výsledků měření.
(4) Pro měření se použije metod a postupů zajišťujících dostatečnou vnitřní kontrolu nebo alespoň dvou různých, srovnatelných, na sobě nezávislých způsobů měření, případně dvakrát opakovaný stejný způsob měření.
ČÁST PÁTÁ STABILIZACE BODŮ BODOVÝCH POLÍ (§ 16-17)
§ 16 Místo a způsob stabilizace bodů Body podrobného polohového a výškového bodového pole se stabilizují tak, aby je bylo možno použít kdykoliv k navázání dalších měřických prací nebo pro kontrolní měření. Stabilizace bodů se provádí trvalým způsobem v místech bezpečných proti jejich poškození nebo zničení.
§ 17 Udržování stabilizovaných bodů Organizace je povinna chránit a udržovat všechny stabilizované body, které zřídila nebo převzala.
ČÁST ŠESTÁ EVIDENCE A UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTACE (§ 18-20)
§ 18 Evidence dokumentace Každý důlně měřický dokument nebo jejich neoddělitelně spojený soubor se označí evidenčním číslem a eviduje.
§ 19 Uchovávání dokumentace Dokumentace se trvale uchovává tak, aby nedošlo k jejímu poškození, zničení nebo odcizení. Číselná dokumentace uvedená v § 8 písm. a) bod 1 a 2 se uchovává nejméně 10 let.
§ 20 Dokumentace likvidované provozovny Dokumentace likvidované provozovny se uloží do archivu organizace, popřípadě jejího právního nástupce.
ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 21-24)
§ 21 Společná ustanovení
(1) Za dokumentaci podle této vyhlášky se považuje projektová dokumentace nebo její část vyhotovená podle zvláštních předpisů, pokud má zároveň náležitosti stanovené touto vyhláškou.
(2) Organizace, které dobývají ložiska nevyhrazených nerostů, pokud se nerozhodlo, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství a jeli postup těžebních stěn menší než 20 m za rok, vedou dokumentaci podle zvláštních předpisů.
(3) Dokumentace se nevyžaduje u hloubení studní a provádění protlaků do délky 30 m.
§ 22 Přechodná ustanovení (1) Dokumentace vyhotovená podle předpisů dosud platných se vede podle této vyhlášky ode dne nabytí její účinnosti.
(2) Organizace, které dosud nevedou měřickou dokumentaci, zajistí její vyhotovení, vedení a doplňování podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne její účinnosti.
§ 23 Výjimky (1) Výjimky z ustanovení § 5,7 a 9 až 15 povolí v odůvodněných případech Český báňský úřad, když se cíl sledovaný vyhláškou dosáhne i jiným způsobem nebo jinými prostředky.
(2) Žádosti o povolení výjimky včetně návrhu náhradních opatření předkládá vedoucí organizace prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu.
§ 24 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Ing. Bartoš v. r.
pověřený řízením Českého báňského úřadu
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
