157/1991 Sb. znění účinné od 1. 5. 1991
157
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
ze dne 27. března 1991
o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Ministerstvo životního prostředí České republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1 Území vymezené v příloze této vyhlášky se určuje za chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (dále jen „oblast“).
§ 2 (1) Účelem vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejich přírodních zdrojů v oblasti.
(2) K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu.
§ 3 (1) Ochrana a využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů jsou diferencovány podle rozdělení oblasti do čtyř zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
(2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v mapě, která tvoří přílohu 2 této vyhlášky.
§ 4 (1) Na celém území je zakázáno:
a) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu určená,
b) tábořit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy s výjimkou služebních vozidel zajišťujících hospodářskou činnost v lesích (např. těžba dřeva) a rozdělávat ohně mimo vyhražená místa,
c) provozovat automobilový a motocyklový sport a pořádat automobilové a motocyklové soutěže mimo motokrosový areál v Žabokrkách,
d) provádět horolezeckou činnost nebo výcvik vysokohorské turistiky mimo místa vyhražená ministerstvem životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“),
e) při výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad․
(2) V zóně I a II je zakázáno zavádět geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů.
(3) Jen po projednání s příslušným orgánem státní ochrany přírody lze na území oblasti:
a) pořádat veřejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí,
b) rozšiřovat a upravovat síť turistických cest,
c) stanovit plány chovu a lovu zvěře, jakostních tříd honiteb, únosných stavu zvěře s výjimkou v hrazených honiteb ministerstva zemědělství České republiky.
§ 5 (1) Územní rozvoj v oblasti je řízen na zákládě schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve směrnici pro uspořádání území odstupňovanou intenzitu ochrany přírody v jednotlivých zónách.
(2) Investoři a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonické řešení nových staveb nebo změn staveb bylo v souladu s charakterem oblasti z hlediska estetického a ekologického začlenění staveb do krajiny.
(3) Při zpracování návrhu na umístění staveb pro průmysl, zemědělství, lesní hospodářství, skladování, těžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodářství, rekreačních a sportovních zařízení a pro stanovení dobývacích prostorů jsou právnické a fyzické osoby povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Vyhodnocují přitom předpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k předpokládaným následkům pro přírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(4) V zóně I je zakázáno umisťování a povolování nových staveb a změny ve využití území.
(5) V zóně II je zakázáno umisťování nových staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území.
(6) V zóně III a IV je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti
§ 6 (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti se provádí podle zvláštních předpisů tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s účelem vyhlášky a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou.
(2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve větší míře vegetační kryt a půdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porostů a do biotopů chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(3) Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
§ 7 (1) Lesní hospodářství v oblasti se provádí podle platných lesních hospodářských plánů zpracovávaných v souladu s účelem vyhlášky, přičemž se přihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón.
(2) Lesní porosty v zóně I a vybrané porosty v zóně II, III a IV se vyhlašují za lesy zvláštního určení, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné.
(3) V zóně I je na lesní půdě zakázáno používat pesticidy, hnojit a skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích, kdy je nutné činit potřebná opatření.
(4) V zóně II, III, a IV, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního určení nebo za lesy ochranné, se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se zohledňují požadavky státní ochrany přírody.
(5) O výjimkách podle § 5 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnně na základě generelu lesní dopravní sítě. Generel lesní dopravní sítě, který tvoří součást lesního hospodářského plánu, nelze bez udělení výjimky schválit.
§ 8 (1) V zóně I je
a) při zemědělské činnosti zakázáno:
1. měnit současné skladby a plochy kultur,
2. měnit stávající vodní režim,
3. hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
4. používat pesticidy,
5. odstraňovat stromy a keře rostoucí mimo les,
b) při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře (např. obory, farmové chovy, bažantnice).
(2) V zóně II
a) při zemědělském hospodaření je nutno:
1. velikost pozemkových bloků přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí,
2. navrhovat a budovat stavby zemědělské výroby pouze v zastavěném území sídel, v případě staveb živočišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám. Stavby musí být začleněny do prostředí vhodným architektonickým řešením i esteticky působící zelení,
3. udržovat ekologicky únosný přísun živin, ze. jména dusíku,
4. omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti,
5. chránit stromy a keře rostoucí mimo les,
b) je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzívních chovů zvěře.
(3) V zóně III a IV při zemědělském hospodaření je nutno:
1. vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty),
2. navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekologickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce,
3. udržovat ekologicky únosný přísun živin, zejména dusíku,
4. používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit,
5. zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les.
(4) V zóně III je při výkonu práva myslivosti zakázáno zavádění intenzivních chovů zvěře.
§ 9 Odbornou správu oblasti zajišťuje Český ústav ochrany přírody, který v dohodě s ministerstvem činí organizační opatření k zajištění odborné správy oblasti.
§ 10 (1) Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Hronova, i když hranice oblasti jím prochází.
(2) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozčlenění do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Českého ústavu ochrany přírody v Praze, u okresních úřadů v Náchodě a Trutnově.
(3) Z ustanovení § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4 této vyhlášky lze povolit výjimky.
(4) Dotčeným orgánem státní ochrany přírody je při řízeních podle zvláštních předpisů příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.
§ 11 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1991.
Popis hranice oblasti Broumovsko
1. Hranice oblasti Broumovsko je vedena po veřejných komunikacích, nebo jiných zřetelných a v terénu i v mapách idennfikovatelných liniích.
2. Průběh hranice je následující: V severní, východní a jihovýchodní části je hranice oblasti totožná se státní hranicí mezi ČSFR a Polskem. U obce Žďárky odbočuje po polní cestě k silnici Žďárky – Hronov a po ní probíhá až do severního okraje Hronova. Prochází Hronovem a přes Zběčník jde po silnici až k Hornímu Kostelci. Od Horního Kostelce odbočuje na sever po asfaltové komunikaci do osady Odolóv. Z Odolova pokračuje po silnici Odolov – Sedmidomí jižně pod Žaltman, kde přechází na lesní asfaltovou komunikaci. Po ní jde přes osadu Paseka na východní okraj Radvanic. Zde po místní komunikaci obchází jižní okraj Radvanic, přechází po asfaltové cestě potok Jivku a po této cestě dochází k silnici Radvanice – Horní Vernéřovice. Po ní se krátce vrací k Radvanicím, které východně obchází po trvalé lesní komunikaci. Z lesní komunikace odbočuje na železničním přejezdu na trať ČSD Trutnov – Teplice nad Metují. Po trati probíhá až k východnímu okraji Chvalče, kde přechází na železničním přejezdu na silnici Chvaleč – Horní Adršpach, po které odbočuje na východ k hranici okresu Trutnov. Po dosažení okresní hranice na tuto přechází, po 500 m dosahuje státní hranice, na které končí.
Rozloha oblasti činí 410 km2 .
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
