568/1991 Sb. znění účinné od 21. 5. 1992 do 31. 12. 1992

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tato vyhláška považuje za výslovně zrušenou.

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 26/1993 Sb.	1.1.1993	zrušeno
nařízením č. 223/1992 Sb.	21.5.1992

568

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva vnitra

ze dne 17. prosince 1991,

kterou se provádí zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů

zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie

Federální ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 3, § 36 odst. 3, § 38 odst. 2, § 40 odst. 3, 41 odst. 3, § 59 odst. 4, § 61 odst. 3, § 89 odst. 2, § 103 a § 125 odst. 2 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie (dále jen "zákon"), a pokud jde o provedení § 47 odst. 3 v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky, § 48 odst. 4 v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, § 49 odst. 4 po dohodě s s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí, § 63 odst. 3 po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky a § 70 odst. 2 po projednání s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí:

Č Á S T P R V N Í

VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 1-12)

H L A V A P R V N Í

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (§ 1-2)

K § 3 odst. 3 zákona

Podrobnosti o přijímacím řízení

§ 1

(1)

Při přijímacím řízení občan, který požádal o přijetí do služebního poměru (dále jen "uchazeč"), předloží tyto doklady

a)	personální dotazník s vyplněnými osobními údaji,
b)	životopis,
c)	ověřené opisy rodného nebo obdobného listu a dokladů o dosaženém vzdělání,
d)	výpis z rejstříku trestů,
e)	čestné prohlášení o tom, že není členem žádné politické strany nebo politického hnutí, popřípadě o tom, že členství v politické straně nebo politickém hnutí ukončí nejpozději ke dni předcházejícímu dni vzniku služebního poměru a
f)	potvrzení vojenské správy, že vykonal základní (náhradní) vojenskou službu anebo potvrzení, že nepodléhá branné povinnosti.

(2)

Uchazeč může být požádán o předložení pracovního nebo služebního posudku z posledního, popřípadě z předchozích zaměstnání.

(3)

Fyzická a duševní způsobilost uchazeče pro výkon služby se zjišťuje vstupní lékařskou prohlídkou a podle charakteru funkce, do které se předpokládá uchazeče ustanovit, popřípadě též psychodiagnostickým vyšetřením a testem fyzické výkonnosti.

§ 2

Přijímací řízení končí doručením rozhodnutí o přijetí do služebního poměru uchazeči nebo vyrozuměním uchazeče o tom, že nebyl do služebního poměru přijat anebo zpětvzetím žádosti uchazečem. Uchazeči, který nebyl do služebního poměru přijat, se vrátí předložené doklady

H L A V A D R U H Á

JMENOVÁNÍ A POVYŠOVÁNÍ DO HODNOSTÍ (§ 3-5)

K § 8 odst. 3 zákona

§ 3

Výsluha let v hodnosti

(1)

Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)	u praporčických hodností 1. rotný jeden rok 2. strážmistr dva roky 3. nadstrážmistr tři roky 4. podpraporčík čtyři roky 5. praporčík pět let;
b)	u důstojnických hodností 1. podporučík jeden rok 2. poručík dva roky 3. nadporučík tři roky 4. kapitán tři roky 5. major čtyři roky 6. podplukovník pět let;

u hodností nadpraporčík, plukovník a u hodností generálských se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(2)

Do doby výsluhy let v hodnosti podle předchozího odstavce se započítává trvání služebního poměru s výjimkou dob

a)	zproštění výkonu služby, jestliže policistovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen ( § 13 odst. 4 zákona),
b)	výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,
c)	služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,
d)	další mateřské dovolené,
e)	dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské. ¹

§ 4

Jmenování do vyšší hodnosti při přijetí do služebního poměru.

(1)

Při přijetí do služebního poměru může být policista, který splňuje kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání ² v příslušném studijním oboru, popřípadě jeho zaměření, jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže získal stanovenou dobu odborné praxe, kterou uplatní při výkonu funkce. Doba odborné praxe činí

a)	dva roky pro jmenování do hodnosti poručíka,
b)	čtyři roky pro jmenování do hodnosti nadporučíka,
c)	osm let pro jmenování do hodnosti kapitána,
d)	dvanáct let pro jmenování do hodnosti majora nebo podplukovníka.

(2)

Policista jmenovaný do hodnosti podle předchozího odstavce může být jmenován nejvýše do hodnosti o stupeň nižší, než je hodnost stanovená pro funkci, do níž je ustanovován.

§ 5

Jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který

již byl ve služebním poměru

(1)	Občan, který již byl ve služebním poměru k ozbrojeným bezpečnostním sborům nebo službám, je při přijetí do služebního poměru jmenován nejméně do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.
(2)	Občan, který byl vojákem z povolání nebo vojákem přijatým do další služby, může být při přijetí do služebního poměru jmenován až do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

H L A V A T Ř E T Í

SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ (§ 6-8)

K § 9 odst. 3 zákona

Podrobnosti o služebním hodnocení

§ 6

(1)

Způsobilost policisty pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti, zejména podle

a)	uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi,
b)	úrovně praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,
c)	samostatnosti v práci, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při řízení podřízených policistů,
d)	dodržování služební kázně,
e)	fyzické zdatnosti u vybraných funkcí.

(2)

K posouzení zdravotní způsobilosti policisty při služebním hodnocení je příslušná lékařská komise.

(3)

Ve služebním hodnocení se uvádí, zda policista je nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

(4)

Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

a)	dosahuje dobré výsledky ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti [ § 8 odst. 1 písm. a) zákona],
b)	je způsobilý k ustanovení do vyšší funkce.

(5)

Není-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

a)	je způsobilý k výkonu jiné funkce ( § 11 odst. 1 zákona),
b)	je nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci [ § 16 odst. 1 písm. c) zákona].

§ 7

Služební hodnocení se zpracuje

a)	před skončením zkušební doby,
b)	má-li být policista ustanoven do vyšší funkce,
c)	došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti policisty pro výkon funkce, které mohou zdůvodňovat změnu v závěrech posledního služebního hodnocení,
d)	na žádost policisty, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců od posledního hodnocení.

§ 8

(1)	Návrh služebního hodnocení zpracovává nejvyšší nadřízený policisty.
(2)	Nejbližší nadřízený je povinen seznámit s návrhem služebního hodnocení policistu, který má právo vyjádřit se k jeho obsahu․ Podá-li policista ve lhůtě sedmi dnů písemné připomínky, připojí se připomínky k návrhu služebního hodnocení.
(3)	Služební hodnocení schvaluje nejbližší nadřízený zpracovatele tohoto hodnocení.
(4)	Nejbližší nadřízený seznámí policistu se schváleným služebním hodnocením bez zbytečného odkladu: současně jej poučí o možnosti podat proti služebnímu hodnocení odvolání.

H L A V A Č T V R T Á

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ (§ 9-12)

K § 10 odst. 3 zákona

§ 9

Okruh funkcí obsazovaných ve výběrovém řízení

(1)	Na základě výběrového řízení se obsazují funkce, s jejichž výkonem je spojena vědecká, lékařská, farmaceutická nebo pedagogická činnost, počínaje funkcí vedoucího oddělení.
(2)	Na základě výběrového řízení lze obsazovat ostatní funkce počínaje funkcí ředitele odboru.

§ 10

Vyhlašování výběrového řízení

(1)

Vyhlašovatelem výběrového řízení je služební orgán, který je oprávněn rozhodnout o ustanovení policisty do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen "vyhlašovatel").

(2)

Vyhlášení výběrového řízení, které se zveřejňuje, musí obsahovat

a)	označení vyhlašovatele,
b)	název obsazované funkce a místo služebního působiště,
c)	kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,
d)	předpokládaný služební příjem,
e)	předpokládaný termín obsazení funkce,
f)	výčet dokladů, které uchazeč připojí k přihlášce,
g)	adresu, na kterou se přihláška zasílá,
h)	lhůtu pro doručení přihlášky, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

§ 11

Vyběrová komise

Vyhlašovatel ustanoví k provedení výběrového řízení nejméně pětičlennou výběrovou komisi. Předsedou výběrové komise určí zpravidla vedoucího pracoviště, v němž je systemizována obsazovaná funkce, nebo jeho zástupce a tajemníkem komise určí pracovníka personálního útvaru. Dalšími členy komise mohou být zejména přední odborníci příslušného oboru a psycholog. Členy mohou být jmenováni i externí odborníci.

§ 12

Průběh výběrového řízení

(1)	Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení nesplňuje, výběrová komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, výběrová komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.
(2)	Při osobním pohovoru lze uchazeči uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vymezeném čase nebo jiným způsobem zjistit jeho vhodnost pro výkon obsazované funkce.
(3)	Metodiku postupu a techniky zjišťování vhodnosti uchazečů pro výkon obsazované funkce určí výběrová komise po předběžném souhlasu vyhlašovatele.
(4)	Výběrová komise vyhodnotí informace o uchazečích a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce. Pořadí se stanoví hlasováním. Návrh pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů výběrové komise.
(5)	Výběrová komise seznámí uchazeče s výsledky výběrového řízení. Pořadí uchazeče nezakládá jeho nárok na ustanovení do funkce.

Č Á S T D R U H Á

DOBA SLUŽBY, DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO (§ 13-26)

H L A V A P R V N Í

JINÉ ROZVRŽENÍ DOBY SLUŽBY (§ 13-14)

K § 36 odst. 3 zákona

Pružná doba služby

§ 13

(1)

Ředitel útvaru může pro pracoviště, kde je stanoveno rovnoměrné rozvržení základní doby služby v týdnu, rozhodnout o zavedení pružné doby služby.

(2)

Pružnou dobu služby lze uplatnit jako

a)	pružnou denní dobu služby, při níž si policista volí začátek doby služby v jednotlivých dnech, ve kterých je povinen konat službu v rozsahu připadajícím při rovnoměrném rozvržení základní doby služby v týdnu na jeden den,
b)	pružnou týdenní dobu služby, při níž si policista volí začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech a v týdnu je povinen konat službu v rozsahu stanovené základní doby služby v týdnu.

(3)

Ředitel útvaru, který rozhodl o zavedení pružné doby služby, stanoví povinnou dobu služby v rozsahu nejméně pěti hodin v jednotlivých dnech.

(4)

Přestávka na jídlo a oddech ( § 38 odst. 1 zákona) se poskytuje zpravidla po třech hodinách povinné doby služby.

(5)

Podle předchozích odstavců se postupuje obdobně, má-li policista stanovenou kratší dobu služby.

§ 14

(1)	Pružná doba služby se neuplatní při vyslání policisty na služební cestu a při zabezpečování služebního úkolu v důležitém zájmu služby; v takových případech platí rovnoměrné rozvržení základní doby služby v týdnu.
(2)	Ředitel útvaru, který rozhodl o zavedení pružné doby služby, může, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, rozhodnout o jejím zrušení nebo dočasném přerušení pro jednotlivá pracoviště nebo pro jednotlivé policisty.

H L A V A D R U H Á

ZÁPOČET PŘESTÁVEK NA JÍDLO A ODDECH (§ 15)

K § 38 odst. 2 zákona

§ 15

Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

a)	v rozsahu 30 minut denně při rozvržení základní doby služby na pět dnů v týdnu,
b)	v celkovém trvání 45 minut (dvě přestávky) při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 12 hodin.

H L A V A T Ř E T Í

PODMÍNKY PRO NAŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNÍ POHOTOVOSTI A DOSAŽITELNOSTI

A VÝŠE ZVLÁŠTNÍ ODMĚNY (§ 16-17)

K § 40 odst. 3 zákona

§ 16

Nařizování služební pohotovosti a dosažitelnosti

(1)	Jestliže nelze zabezpečit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace běžným výkonem služby nebo zajistit akceschopnost útvaru, může příslušný služební orgán nařídit policistovi služební pohotovost nebo dosažitelnost.
(2)	Při služební pohotovosti je policista povinen být připraven na pracovišti nebo na jiném místě určeném příslušným služebním orgánem plnit úkoly vyplývající z bezpečnostní situace.
(3)	Při dosažitelnosti je policista povinen zdržovat se v místě bydliště nebo na jiném místě, které je povinen oznámit příslušnému služebnímu orgánu, a být připraven do určené doby plnit úkoly vyplývající ze služební pohotovosti.
(4)	Rozsah služební pohotovosti a dosažitelnosti stanoví příslušný služební orgán podle bezpečnostní situace.

§ 17

zrušen

H L A V A Č T V R T Á

ZÁPOČET DOB PRO VZNIK NÁROKU NA DOVOLENOU (§ 18)

K § 41 odst. 3 zákona

§ 18

Jako doba výkonu služby se pro vznik nároku na dovolenou posuzuje doba

a)	dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, za které Federální policejní sbor a Sbor hradní policie (dále jen "policejní sbor") odpovídá,
b)	dovolené a dodatkové dovolené,
c)	preventivní rehabilitace,
d)	náhradního volna,
e)	služebního volna s nárokem na služební příjem,
f)	mateřské dovolené,
g)	služebního volna, po kterou se policistovi poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění,
h)	vazby, bylo-li trestní stíhání proti policistovi zastaveno nebo byl-li obžaloby zproštěn,
i)	zproštění výkonu služby, jestliže byl policistovi doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
j)	po kterou nekoná službu proto, že je svátek.

H L A V A P Á T Á

DODATKOVÁ DOVOLENÁ (§ 19-22)

K § 47 odst. 3 zákona

Služba zdraví škodlivá a zvlášť obtížná

§ 19

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené považuje služba policistů, kteří

a)	jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření ( § 20),
b)	jsou při výkonu služby na pracovišti s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy ( § 21),
c)	vykonávají službu jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo provádějí kesonovací práce v stlačeném vzduchu v pracovních komorách,
d)	jsou při výkonu služby vystaveni ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 db(A),
e)	pracují se zdraví škodlivými biologickými a chemickými látkami,
f)	vykonávají službu jako pyrotechnici,
g)	jsou zařazeni ve funkcích s charakterem přímého výkonu bezpečnostní služby na úseku boje proti terorismu,
h)	vykonávají službu jako výkonní letci, palubní personál a doprovod letadel,
i)	jsou vystaveni během výkonu služby nadměrnému vlivu škodlivin na místech určených rozhodnutím orgánu hygienické služby.

§ 20

Služba, při níž jsou policisté vystaveni ve významné míře nepříznivých vlivům ionizujícího záření, je

a)	služba v prostředí otevřených zářičů na pracovištích II. a III. kategorie podle platné ČSN, ³
b)	služba u rentgenových zařízení (s výjimkou policistů, kteří konají službu výhradně v obsluhovnách pro stabilní skiagrafie a technické rentgenové přístroje, jejich stínění odpovídá stínění místnosti pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména 1. pomocné služby zdravotnických pracovníků při přidržování nemocných neschopných samostatného pohybu a policistů v zařízeních veterinární služby při přidržování zvířat při rentgenových vyšetřeních v případech, kdy nelze použít fixační zařízení, a takový výkon služby s rentgenovými přístroji v zařízeních veterinární služby, který nemůže být prováděn ve zvláštních k tomu vybavených místnostech; 2. služba při výzkumu na prototypech přístrojů s elektronovým paprskem s energií 50 KeV a větší, mimo obsluhy elektronového mikroskopu; 3. služba u mobilních technických rentgenových přístrojů pro defektoskopii; 4. služba u lékařských diagnostických a terapeutických rentgenových přístrojů mimo službu, kterou lze provádět výhradně z obsluhoven, jejichž stínění odpovídá stínění místnosti pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření, pokud je tato služba konána v měsíčním průměru alespoň tři hodiny denně,
c)	služba s radioaktivními zářiči (s výjimkou služby v obsluhovnách pro dálkové ovládání, jejichž stínění odpovídá stínění místnosti pro pracovníky, kteří nejsou profesionálně vystaveni ionizujícímu záření), zejména při aplikaci radioaktivních zářičů lidem z důvodů diagnostických nebo léčebních, při přípravě těchto zářičů k aplikaci a při pracech s defektoskopickými zářiči.

§ 21

Služba na pracovištích s infekčními materiály, při níž jsou policisté vystaveni přímému nebezpečí nákazy, je služba, při níž se zpracovává a zneškodňuje materiál obsahující choroboplodné zárodky nebo materiál podezřelý z přítomnosti těchto zárodků.

§ 22

Policistům, kteří konají službu uvedenou v § 19 písm. d) a i) a v 21, náleží dodatková dovolená za podmínky, že službu vykonávají alespoň v rozsahu poloviny základní služby v týdnu stanovené pro tuto službu nebo na uvedených pracovištích.

H L A V A Š E S T Á

SLUŽEBNÍ VOLNO PRO PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ (§ 23-26)

K § 48 odst. 4 zákona

§ 23

Důležité osobní překážky ve službě

(1)

Policistovi, který nemůže vykonávat službu z důvodů uvedených v příloze č. 1, je služební orgán povinen poskytnout služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu stanoveném v této příloze.

(2)

Je-li důležitá osobní překážky ve službě policistovi předem známa, je povinen o poskytnutí služebního volna včas požádat služební orgán. Nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě policistovi předem známa, je povinen služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu oznámit důvod a předpokládanou dobu nepřítomnosti ve službě. Důležitou osobní překážku ve službě a její trvání je policista povinen prokázat.

§ 24

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu

(1)	K výkonu veřejných funkcí, ⁴ občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby, se poskytne policistovi služební volno.
(2)	O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánů obce, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.
(3)	Policistovi uvolněnému krátkodobě k výkonu veřejné funkce nebo občanské povinnosti se poskytne služební volno s nárokem na služební příjem. Policistovi uvolněnému dlouhodobě k výkonu veřejné funkce se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem. Pro jiné úkony v obecném zájmu se policistovi poskytne služební volno v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 2.

§ 25

Překážky ve službě při uplatnění pružné doby služby

(1)	Pro překážky ve službě se poskytne služební volno pouze v rozsahu, v němž nezbytně zasáhly do povinné doby služby.
(2)	Pokud tato vyhláška stanoví služební volno pro překážky ve službě podle dnů, náleží služební volno v rozsahu odpovídajícím průměrné době služby, která vyplývá ze stanovené základní doby služby v týdnu.
(3)	Jestliže policista pro překážky ve službě, které zasáhly do volitelné doby služby, nekonal službu v rozsahu celé základní doby služby v týdnu, je povinen zameškanou dobu odsloužit nejpozději do konce příštího kalendářního měsíce, pokud se nedohodne se služebním orgánem na jiné době odsloužení zameškané doby.

§ 26

Společné ustanovení pro překážky ve službě

Služební volno pro překážky ve službě se poskytuje policistovi ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

Č Á S T T Ř E T Í

PODMÍNKY A PODROBNOSTI NÁROKU NA JEDNOTLIVÉ DRUHY NÁLEŽITOSTÍ,

JEJICH VÝŠI A VÝPLATNÍ TERMÍNY (§ 27-63)

K § 49 odst. 4 zákona

H L A V A P R V N Í

(§ 27-59)

O d d í l p r v n í

(§ 27)

§ 27

zrušen

O d d í l d r u h ý

(§ 28-31)

Obecná ustanovení

§ 28

zrušen

§ 29

zrušen

§ 30

zrušen

§ 31

zrušen

O d d í l t ř e t í

(§ 32)

§ 32

zrušen

O d d í l č t v r t ý

(§ 33-34)

§ 33

zrušen

§ 34

zrušen

O d d í l p á t ý

(§ 35-46)

§ 35

zrušen

Diferenční příplatek

§ 36

zrušen

§ 37

zrušen

Příplatky řidičům

§ 38

zrušen

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

§ 42

zrušen

Příplatky výkonným letcům a obsluhujícímu palubnímu

a pozemnímu technickému personálu

§ 43

zrušen

§ 44

zrušen

§ 45

zrušen

§ 46

zrušen

O d d í l š e s t ý

(§ 47)

§ 47

zrušen

O d d í l s e d m ý

(§ 48-50)

§ 48

zrušen

§ 49

zrušen

§ 50

zrušen

O d d í l o s m ý

(§ 51-53)

§ 51

zrušen

§ 52

zrušen

§ 53

zrušen

O d d í l d e v á t ý

(§ 54)

§ 54

zrušen

O d d í l d e s á t ý

(§ 55-57)

§ 55

zrušen

§ 56

zrušen

§ 57

zrušen

O d d í l j e d e n á c t ý

(§ 58-59)

§ 58

zrušen

§ 59

zrušen

H L A V A D R U H Á

NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI (§ 60-63)

§ 60

(1)

Při vzniku služebního poměru se poskytují policistovi tyto naturální náležitosti

a)	základní stejnokrojová výbava nebo
b)	finanční příspěvek ve výši 80 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy na pořízení výstroje, jestliže vykonává službu v občanském oděvu a nejsou mu poskytovány osobní ochranné prostředky, nebo
c)	finanční příspěvek ve výši 40 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy na pořízení výstroje, jestliže při výkonu služby používá občanský oděv střídavě s osobními ochrannými prostředky, a
d)	intendační materiály a osobní ochranné prostředky nezbytné pro výkon služby.

(2)

Policistce používající k výkonu služby stejnokroj náleží k základní stejnokrojové výbavě jednorázový finanční příspěvek ve výši 30 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy k nákupu výstrojních součástek, které policejní sbor běžně nezabezpečuje.

(3)

Po dobu trvání služebního poměru náleží policistovi k obnově přiznaných naturálních náležitostí každý rok finanční příspěvek

a)	ve výši 35 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud používá při výkonu služby stejnokroj, popřípadě vykonává službu v občanském oděvu a nejsou mu poskytovány osobní ochranné prostředky,
b)	ve výši 15 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud používá při výkonu služby občanský oděv střídavě s osobními ochrannými prostředky.

(4)

V roce vzniku nároku na finanční příspěvek podle odstavce 3 náleží policistovi poměrná část finančního příspěvku.

(5)

Stejnokroj tvoří součástky služební výstroje určené pro jednotné vystrojení policistů. Stejnokroj je charakterizován barvou, střihem, hodnostním označením a symbolikou příslušnosti k policejnímu sboru. Stejnokroj je oprávněn nosit pouze policista ve služebním pomru.

§ 61

(1)	Při skončení služebního poměru náleží policistovi poměrná část finančního příspěvku podle § 60 odst. 3.
(2)	Naturální náležitosti se neposkytují za dobu, po kterou policistovi nenáležel služební příjem nebo nemocenské, za dobu zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen rozdíl, o který byl služební příjem zkrácen, a za dobu výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem.
(3)	Výplata příspěvku k obnově přiznaných naturálních náležitostí se provádí vždy k 15. prosince zpětně za uplynulé období.

§ 62

K úhradě zvýšených výdajů spojených s pořízením výstroje policisty vyslaného služebně dlouhodobě do zahraničí se mimo naturální náležitosti podle § 60 odst. 1, 2 a 3 přizná jednorázový peněžní příspěvek ve výši

a)	10 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy. trvá-li pobyt v zahraničí alespoň tři měsíce,
b)	20 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, trvá-li pobyt v zahraničí alespoň šest měsíců,
c)	40 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, trvá-li pobyt v zahraničí více než dvacet čtyři měsíců.

§ 63

Poskytování intendantních materiálů, popřípadě osobních ochranných prostředků lze nahradit jednorázovým finančním příspěvkem vypláceným k 15. prosinci na celý následující kalendářní rok. Jeho výši stanoví ředitel útvaru ekonomického řízení federálního ministerstva vnitra v závislosti na úrovni maloobchodních cen.

Č Á S T Č T V R T Á

PÉČE O POLICISTY (§ 64-78)

H L A V A P R V N Í

DOHODA O ZVÝŠENÍ VZDĚLÁNÍ (§ 64-73)

K § 59 odst. 4 zákona

O d d í l p r v n í

Uzavírání dohody o zvýšení vzdělání (§ 64-66)

§ 64

Dohoda o zvýšení vzdělání se uzavře s každým policistou, jemuž policejní sbor umožní dosáhnout úplného středního nebo vysokoškolského vzdělání, absolvovat postgraduální studium nebo vědeckou výchovu.

§ 65

(1)

Doba stanovená pro setrvání ve služebním poměru po skončení studia nebo vědecké výchovy činí

a)	u denního studia trojnásobek doby trvání studia.
b)	u studia při výkonu služby dobu trvání studia.

(2)

Doba trvání studia je doba, po kterou je policista studentem školy nebo účastníkem vědecké výchovy. Do doby studia se nezapočítává doba hlavních prázdnin.

§ 66

(1)

Výše nákladů vynaložených na zvýšení vzdělání při nesplnění závazku k setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před zvýšením vzdělání, které je policista povinen nahradit, činí za jeden měsíc

a)	denního studia 1. na vysokých školách a v postgraduálním studiu 1500 Kčs, 2. na středních školách 600 Kčs;
b)	studia při výkonu služby 1. na vysokých školách a v postgraduálním studiu a ve vědecké výchově 500 Kčs, 2. na středních školách 200 Kčs.

(2)

Výše nákladů, které je policista povinen uhradit, se určí tak, že se doba trvání studia zaokrouhlená na celé měsíce dolů při nesplnění závazku násobí částkou stanovenou v předchozím odstavci. Při částečném nesplnění závazku uhradí policista poměrnou část nákladů odpovídající době nesplněného závazku. O úhradě nákladů vynaložených na zvýšení vzdělání rozhodne služební orgán, který je oprávněn rozhodnout o skončení služebního poměru policisty.

(3)

V případech hodných zvláštního zřetele může služební orgán uvedený v předchozím odstavci částečně snížit, popřípadě zcela prominout úhradu nákladů policistovi uvolněnému ze služebního poměru nebo propuštěnému ze služebního poměru podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona.

O d d í l d r u h ý

Podmínky zvýšení vzdělání policistů studujících při výkonu služby (§ 67-73)

§ 67

Poskytování služebního volna policistům studujícím při výkonu služby

Policistovi, se kterým byla uzavřena dohoda o zvýšení vzdělání, poskytne policejní sbor služební volno s nárokem na služební příjem v rozsahu stanoveném v § 68 až 70.

§ 68

Služební volno při studiu na střední škole

Policistovi studujícímu na střední škole se poskytne služební volno v rozsahu

a)	tři hodiny týdne,
b)	nezbytně nutné, k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu,
c)	čtyři dny v každém školním roce k přípravě a vykonávání zkoušek,
d)	deset dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky nebo 20 dnů, pokud součástí zkoušky je odborná práce.

§ 69

Služební volno při studiu na vysoké škole

Policistovi studujícímu na vysoké škole se poskytne služební volno v rozsahu

a)	14 dnů v každém školním roce,
b)	nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu,
c)	dva dny na přípravu a vykonáni každé zkoušky,
d)	80 dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky.

§ 70

Služební volno při postgraduálním studiu

Policistovi studujícímu v postgraduálním studiu se poskytne služební volno v rozsahu

a)	sedm dnů v každém školním roce,
b)	nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu,
c)	dva dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,
d)	40 dnů na obhajobu disertační práce, přípravu a vykonání rigorózní zkoušky,
e)	10 dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

§ 71

Další služební volno

(1)	K vykonání přijímacích zkoušek se policistovi poskytne služební volno v nezbytně nutném rozsahu.
(2)	Policistkám a osamělým policistům, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let a jimž náleží služební volno podle § 74 až 77, se poskytne další služební volno v rozsahu pěti dnů ve školním roce.

§ 72

Čerpání služebního volna

(1)	Služební volno čerpá policista ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.
(2)	Služební volno stanovené počtem hodin týdne může policista po dohodě se služebním orgánem čerpat najednou, nejvýše však za období čtyř týdnů.
(3)	Služební volno lze čerpat po celý školní rok (rok trvání vědecké aspirantury). Do jiného roku lze převádět pouze služební volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.
(4)	Služební volno se neposkytuje na přípravu k opravné zkoušce.
(5)	Čerpání služebního volna se přerušuje dočasnou neschopností policisty ke službě pro nemoc nebo úraz; trvá-li dočasná neschopnost ke službě déle než čtyři týdny, náleží policistovi služební volno stanovené počtem hodin týdně nejvýše za čtyři týdny.
(6)	Služební volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží policistovi po dobu dovolené; náleží mu však v plném rozsahu v týdnu, ve kterém čerpal nejvýše dva kalendářní dny dovolené.

§ 73

Školení a studium k prohloubení kvalifikace

Účast na školení a studiu při výkonu služby za účelem prohloubení kvalifikace požadované pro výkon funkce je výkonem služby.

H L A V A D R U H Á

PREVENTIVNÍ REHABILITACE (§ 74-77)

K § 61 odst. 3 zákona

§ 74

Preventivní rehabilitace se poskytuje policistovi

a)	výkonnému letci, ve funkci obsluhujícího palubního personálu, pyrotechnikovi, potápěči a ve funkci s charakterem přímého výkonu bezpečnostní služby na úseku boje proti terorismu,
b)	staršímu 40 let,
c)	s oslabeným zdravím, jestliže to doporučí příslušný služební lékař.

§ 75

Preventivní rehabilitace se neposkytuje policistovi

a)	v prvním roce služebního poměru,
b)	u něhož bylo rozhodnuto o jeho propuštění nebo který požádal o uvolnění ze služebního poměru,
c)	kterému byla v kalendářním roce poskytnuta lázeňská péče.

§ 76

(1)

Preventivní rehabilitace probíhá formou

a)	aktivního odpočinku v zotavovnách,
b)	lázeňského léčení v lázeňských léčebných ústavech,
c)	pracovní na výstavbě, opravách a údržbě účelových zařízení federálního ministerstva vnitra a policejního sboru nebo na akcích určených ministerstvem vnitra nebo ředitelem policejního sboru.

(2)

Při preventivní rehabilitaci podle odstavce 1 písm. c) policista koná v prvním týdnu určené práce v délce stanovené základní doby služby v týdnu při jejím rovnoměrném rozvržení. Druhý týden využívá policista individuálně k rozvoji své tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví. Činnost ve druhém týdnu preventivní rehabilitace se nepovažuje za výkon služby ani za úkony nebo činnosti v přímé souvislosti s výkonem služby pro účely náhrady škody.

(3)

Preventivní rehabilitace se poskytuje bezplatně. Není-li při preventivní rehabilitaci poskytnuto bezplatné stravování, poskytuje se policistovi peněžitá náhrada ve výši stravného poskytovaného při vyslání na služební cestu5ů2 to neplatí v případě preventivní rehabilitace podle odstavce 1 písm. c) ve druhém týdnu.

§ 77

(1)	O poskytnutí preventivní rehabilitace podle § 76 odst. 1 písm. a) rozhoduje příslušný služební orgán na základě vyjádření příslušného služebního lékaře o její vhodnosti.
(2)	O preventivní rehabilitaci podle § 76 odst. 1 písm. b) rozhoduje příslušný služební lékař.
(3)	O poskytnutí preventivní rehabilitace podle § 76 odst. 1 písm. c) rozhoduje na žádost policisty příslušný služební orgán.

H L A V A T Ř E T Í

ČINNOSTI ZAKÁZANÉ VŠEM POLICISTKÁM, TĚHOTNÝM POLICISTKÁM A MATKÁM DO

KONCE DEVÁTÉHO MĚSÍCE PO PORODU (§ 78)

K § 63 odst. 3 zákona

§ 78

Zákaz výkonu funkcí nebo služby

(1)	Všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu je zakázáno vykonávat funkce a službu (dále jen "činnost"), které jsou uvedeny v příloze č. 7.
(2)	V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro použití zákazu výkonu činnosti, projedná služební orgán použití tohoto zákazu s příslušným služebním lékařem a orgánem hygienické služby.
(3)	Výjimky ze zákazu výkonu činnosti podle odstavce 1 jsou přípustné jev v rozsahu a za podmínek stanovených u jednotlivých zákazů činnosti.
(4)	Policistka je povinna oznámit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.
(5)	Služební orgány jsou povinny soustavně kontrolovat dodržování zákazu činnosti pro policistky, těhotné policistky a matky do konce devátého měsíce po porodu.

Č Á S T P Á T Á

NÁHRADA ŠKODY (§ 79-91)

H L A V A P R V N Í

K § 70 odst. 2 zákona (§ 79)

§ 79

Výpočet hrubého měsíčního služebního příjmu

(1)

Hrubý měsíční služební příjem se vypočítává z úhrnu funkčního platu, hodnostního platu, přídavku za výsluhu let a příplatků stanovených pevnou měsíční výměrou, které policistovi náležely v době vzniku skutečnosti, pro níž se hrubý měsíční služební příjem zjišťuje (dále jen "rozhodná skutečnost"). Ke snížení služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu [ § 29 odst. 1 písm. b) a c) zákona] se nepřihlíží.

(2)

Pro )čely peněžních náležitostí se při výpočtu služebního příjmu postupuje podle odstavce 1 s tím, že se připočte měsíční průměr proměnlivých příplatků a odměn vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícímu dni rozhodné skutečnosti, pokud podléhají dani ze mzdy.

(3)

Do hrubého měsíčního služebního příjmu se nezapočítává

a)	nástupní příspěvek,
b)	náhrada za získané vzdělání,
c)	naturální náležitosti,
d)	věrnostní stabilizační odměny,
e)	věrnostní diferenční odměny.

H L A V A D R U H Á

POSTUP PŘI PROJEDNÁVÁNÍ A URČOVÁNÍ NÁHRADY ŠKODY A DALŠÍ PODROBNOSTI O

POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD (§ 80-86)

K § 89 odst. 2 zákona

§ 80

Povinnosti služebních orgánů

(1)

Řízení o náhradě škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je povinen zahájit příslušný služební orgán bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví dozví.

(2)

Škodu na zdraví a její náhradu projednává s policistou, popřípadě s pozůstalými po něm (dále jen "poškozený") na základě výsledků vyšetřování příslušný služební orgán, který je povinen poučit poškozeného o všech jeho nárocích.

(3)

O projednání škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání sepisuje služební orgán zprávu. Zpráva musí obsahovat

a)	osobní údaje o policistovi,
b)	stručný popis okolností, za nichž ke škodě na zdraví došlo,
c)	ve kterém zdravotnickém zařízení byl policista ošetřen nebo léčen a opis lékařského nálezu,
d)	zjištění, zda jde o škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání,
e)	závěr o tom, zda policejní sbor odpovídá za škodu na zdraví a v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se odpovědnosti zprošťuje,
f)	kdy byl poškozený poučen o nárocích na náhradu škody,
g)	zjištění, které náhrady a v jaké výši mají být podle příslušných předpisů poškozenému přiznány, a případný návrh na poskytnutí zálohy na náhradu škody,
h)	zda a proti komu má být zahájeno řízení o náhradě škody a regresní řízení.

(4)

Při projednávání náhrady škody způsobené policistovi na zdraví jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

§ 81

Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1)	Výkonem služby se rozumí činnost vyplývající ze služebního poměru, jiná činnost vykonávaná na rozkaz služebního orgánu a činnost, která je předmětem služební cesty. Výkonem služby je též činnost konaná pro policejní sbor na podnět zájmového sdružení policistů, popřípadě činnost konaná pro policejní sbor z vlastní iniciativy, pokud k ní policista nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu služebního orgánu.
(2)	V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policejního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, prováděné na rozkaz služebního orgánu, nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.
(3)	V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá k plnění úkolů policejního sboru. Za takovou činnost se považuje školení policistů organizované služebními orgány.

§ 82

Cesta do služby a zpět

(1)	Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa policistova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu policejního sboru nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.
(2)	Cesta z obce policistova bydliště (ubytování) na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

§ 83

Čistý služební příjem před vznikem škody

(1)	Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti policisty ke službě ( § 86 odst. 1 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle 79 odst. 1, a to po odečtení daně ze mzdy.
(2)	Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti policisty ke službě ( § 86 odst. 2 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle 79 odst. 1, zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn podléhajících dani ze mzdy vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni rozhodné skutečnosti, a to po odečtení daně ze mzdy. Konal-li policista službu po dobu kratší, zjišťuje se průměr proměnlivých příplatků a odměn za celou dobu trvání služebního poměru.
(3)	U policisty, u něhož dojde k přechodné změně ve výši čistého služebního příjmu v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu, trestu nápravného opatření nebo zproštění výkonu služby, je rozhodný čistý služební příjem před vznikem škody dosahovaný před touto změnou.
(4)	U policisty, který byl pro ohrožení nemocí z povolání přemístěn nebo přeložen a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto přemístění nebo přeložení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu ze služebního příjmu, který mu byl vyplacen naposledy přede dnem přemístění nebo přeložení, pokud je to pro policistu výhodnější. Totéž platí, byla-li policistka z důvodu těhotenství nebo mateřství přemístěna.

§ 84

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním

úrazem nebo nemocí z povolání

(1)	Občanovi, jehož služební poměr skončil a který nepožádal příslušný státní orgán o zajištění zaměstnání a nepobírá invalidní důchod, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží. V případě, že pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu výdělek, z něhož bylo hmotné zabezpečení stanoveno. Je-li samostatně výdělečně činný, určí se náhrada podle výše očekávaného příjmu rozhodného pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva. Pokud záloha stanovena nebyla, určí se výše náhrady podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného, nemocenského a důchodového zabezpečení. Vyúčtování se provádí na základě daňového přiznání.
(2)	Ke snížení nebo zvýšení výdělku (služebního příjmu) v důsledku změny výše daně ze mzdy, k níž došlo z důvodů, které nesouvisejí s následky služebního úrazu, popřípadě nemoci z povolání policisty, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu nepřihlíží.
(3)	U policisty, který byl v době služebního úrazu nebo nemoci z povolání současně v pracovním nebo obdobném poměru, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází ze služebního příjmu a průměrného výdělku dosahovaného v pracovním nebo obdobném poměru, a to po dobu, po kterou mohl trvat, a jen tehdy, jestliže výdělečnou činnost vykonával se souhlasem služebního orgánu.
(4)	Pro účely náhrady za ztrátu na služebním příjmu se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

§ 85

Náhrada za bolest

(1)	Bylo-li policistovi při služebním zákroku způsobeno poškození na zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží mu náhrada za bolest ve dvojnásobné výši.
(2)	Ve stejném rozsahu náleží náhrada za bolest i policistovi, jemuž bylo způsobeno poškození na zdraví pro výkon služby.

§ 86

Náklady spojené s pohřbem

(1)	Náklady spojenými s pohřbem se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravy hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.
(2)	Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 8000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen pozůstalým uvedeným v § 102 odst. 2 zákona.

H L A V A T Ř E T Í

NEBEZPEČNÉ PODMÍNKY (§ 87-88)

§ 87

Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečnými podmínkami jsou takové podmínky, kdy k poškození policisty na zdraví dojde při

a)	práci na montáži radiových a televizních zařízení a při dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek, prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásů a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, vesměs ve výškách nad 10 m,
b)	vyhledávacích, záchranných a havarijních pracích pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v lahví, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou.

§ 88

Zvlášť nebezpečné podmínky

Zvlášť nebezpečnými podmínkami jsou takové podmínky, kdy k poškození policisty na zdraví dojde při

a)	plnění úkolů v bezpečnostních akcích policejního sboru při použití letadel,
b)	služebním zákroku proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům a výcviku, při kterém se policista na takový zákrok připravuje,
c)	práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnické práce při likvidaci výbušnin a munice včetně válečné, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,
d)	záchranných a havarijních pracích při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem úrazu výbuchem, požárem nebo akutní otravou,
e)	plnění úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti, jde-li o službu v zahraničí.

H L A V A Č T V R T Á

JEDNORÁZOVÉ ODŠKODNĚNÍ POZŮSTALÝCH VYŠŠÍ ČÁSTKOU (§ 89)

§ 89

Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemocí z povolání, k nimž došlo za podmínek uvedených v § 86 odst. 4 zákona a v § 87 a 88, zemřel, náleží pozůstalým jednorázové odškodnění ve vyšší částce, a to manželu ve výši 30 000 Kčs a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, rovněž ve výši 30 000 Kčs. Rodičům zemřelého se v odůvodněných případech přizná jednorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kčs.

H L A V A P Á T Á

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ ŠKODY (§ 90-91)

§ 90

Záloha na náhradu škody

Na náhradu škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání lze poskytnout zálohu, a to za předpokladu, že léčení policisty nebo projednání nároků na náhradu škody a určení její výše si vyžádá delší dobu a odpovědnost policejního sboru za vznik škody je nesporná. Záloha se poskytuje ve výši přiměřené potřebě poškozeného a předpokládané výši náhrady škody.

§ 91

Výplata náhrad

(1)	Náhrady poskytované jednorázově se vyplácejí do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o nich nabylo právní moci.
(2)	Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se vyplácejí v pravidelných měsíčních částkách ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu služebního příjmu.

Č Á S T Š E S T Á

NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 92-106)

K § 103 a § 125 odst. 2 zákona

H L A V A P R V N Í

ODCHODNÉ (§ 92-94)

§ 92

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odchodné a jeho

výši

(1)

Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na odchodné a jeho výši je doba služebního poměru započitatelná do doby rozhodné pro určení výše přídavku za výsluhu let.

(2)

Byl-li do služebního poměru znovu přijat policista, určí se při novém skončení služebního poměru výše odchodného podle celkové doby trvání služebního poměru. Bylo-li takovému policistovi dříve vyplaceno odchodné, snižuje se částka nového odchodného o částku vyplacenou na odchodném při skončení předchozího služebního poměru (předchozích služebních poměrů). Obdobně se postupuje, vznikl-li služební poměr policisty po skončení služebního poměru příslušníka Sboru nápravné výchovy nebo po zániku služebního poměru vojáka z povolání (skončení další služby, do níž byl voják přijat(. U policisty, který před přijetím do služebního poměru byl vojákem v další službě a při skončení této služby mu bylo vyplaceno tzv. zvýšené odchodné, se částkou vyplacenou na odchodném rozumí částka měsíčního služebního příjmu rozhodného pro určení výše zvýšeného odchodného.

§ 93

Rozhodování o odchodném

O nároku na odchodné rozhoduje bez žádosti oprávněného příslušný služební orgán.

§ 94

Výplata odchodného

(1)	Odchodné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to nejdříve v prvním pracovním dnu následujícím po skončení služebního poměru a nejdéle do 15 dnů ode dne skončení služebního poměru.
(2)	Odchodné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného příjemce nebo převodem na účet vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

H L A V A D R U H Á

PLATOVÉ VYROVNÁNÍ (§ 95-99)

§ 95

Poskytování platového vyrovnání

(1)

Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným v občanském povolání nebo čistým měsíčním služebním příjmem dosahovaným v jiném služebním poměru anebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání. Má-li oprávněný stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídá délce základní doby služby v týdnu stanovené oprávněnému poslední měsíc trvání služebního poměru, určí se výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby.

(2)

Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný, který je výdělečně činný, nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského zabezpečení. Platové vyrovnání se rovněž neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě ⁹ po skončení služebního poměru nebo po kterou mu podle zákona o zaměstnanosti nepříslušelo hmotné zabezpečení v důsledku neplnění povinností vyplývajících pro uchazeče o zaměstnání z předpisů o zaměstnanosti. ¹⁰

§ 96

Poslední čistý měsíční služební příjem

Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1 po srážce daně ze mzdy.

§ 97

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1)

Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným ve výdělečné činnosti se rozumí úhrn hrubého výdělku po srážce příslušné daně.

(2)

Hrubým výdělkem se rozumí

a)	u občana ve služebním poměru 1. služební příjem nebo služné, 2. zástupné, 3. zvláštní peněžní náležitosti, 4. hmotné zabezpečení po dobu studia;
b)	u občana v pracovním nebo obdobném poměru 1. hrubá mzda (plat) podle pracovněprávních předpisů, pokud se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, ¹¹ 2. pracovní odměny, náhrady pracovních odměn a hodnota naturálních požitků, jde-li o člena zemědělského družstva, 3. příjem z vedlejšího pracovního poměru ¹² a příjem za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti, ¹³ 4. roční odměny vedoucím pracovníkům, i když se nezahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, 5. náhrady mzdy poskytované za doby, ve kterých nebyla vykonávána práce, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou;
c)	u občana samostatně výdělečně činného 1. základ daně z příjmů obyvatelstva, ¹⁴ 2. základ, z něhož se vybírá daň z příjmů z literární a umělecké činnosti. ¹⁵

(3)

Hrubým výdělkem se rozumí též

a)	nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny,
b)	zvláštní příspěvek horníkům, ¹⁶
c)	náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů odpovědnosti za škodu na zdraví. ¹⁷

§ 98

Rozhodování o nároku a výplata platového vyrovnání

(1)

Podmínky nároku na platové vyrovnání posuzuje a o platovém vyrovnání na žádost oprávněného rozhoduje příslušný služební orgán. Platové vyrovnání vyplácí v termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra. Žádost o platové vyrovnání podává oprávněný v útvaru, v němž koná nebo konal službu.

(2)

Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku, popřípadě očekávaném příjmu rozhodném pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva nebo o výši hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Pokud záloha na daň z příjmu obyvatelstva nebyla stanovena, určí se výše zálohy na platové vyrovnání podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného nemocenského a důchodového zabezpečení. Záloha se vyúčtuje po skončení nároku na platové vyrovnání podle skutečného průměrného výdělku; přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

§ 99

Zánik nároku na platové vyrovnání

Nárok na platové vyrovnání zaniká dnem předcházejícím dni přiznání důchodu ze sociálního zabezpečení.

H L A V A T Ř E T Í

PŘÍSPĚVEK ZA SLUŽBU (§ 100-102)

§ 100

Dobou konání služby rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu a jeho výši je doba služby započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti. ¹⁸

§ 101

Rozhodování o nároku a výplata příspěvku za službu

(1)	Žádost o přiznání příspěvku za službu (dále jen "příspěvek") podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu. O příspěvku rozhoduje příslušný služební orgán. Příspěvek vyplácí ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra.
(2)	Příspěvek náleží od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni skončení služebního poměru. Jestliže je po skončení služebního poměru oprávněnému vypláceno nemocenské ¹⁹ nebo peněžitá pomoc v mateřství, /20/ vyplácí se příspěvek ode dne následujícího po dni zastavení výplaty těchto dávek.

§ 102

Souběh nároků

Při zastavení výplaty důchodu ze sociálního zabezpečení se výplata příspěvku za službu obnoví od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zastaven důchod.

H L A V A Č T V R T Á

ÚMRTNÉ (§ 103)

§ 103

Rozhodování o nároku a výplata úmrtného

(1)	O úmrtném rozhoduje bez žádosti oprávněného příslušný služební orgán; písemné vyhotovení rozhodnutí se zasílá oprávněnému, popřípadě jeho zákonnému zástupci.
(2)	Úmrtné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to do jednoho měsíce po úmrtí policisty. Úmrtné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo na účet oprávněného vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

H L A V A P Á T Á

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 104-106)

§ 104

Poslední hrubý a poslední čistý měsíční služební příjem

(1)	Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem se rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1 zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni skončení služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých příplatků a odměn z tohoto kalendářního roku.
(2)	U policisty, kterému v měsíci, ve kterém skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, který by mu náležel, kdyby po celý měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven.
(3)	Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem stanovený podle předchozích odstavců po odečtení daně ze mzdy.

§ 105

Výpočet výše dávek a přechod nároků

Pro výpočet dávek souvisejících se skončením služebního poměru, jejich zaokrouhlování a přechod nároků při úmrtí oprávněného platí obdobně předpisy o sociálním zabezpečení. ²¹

§ 106

Srážky z dávek

(1)	Z odchodného lze provést bez souhlasu oprávněného srážku na úhradu pohledávky s výjimkou případů, u nichž není přípustné započtení. ²²
(2)	Na platové vyrovnání a příspěvek za službu se vztahují předpisy o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
(3)	Přeplatky na dávkách mohou být sráženy i bez souhlasu oprávněného z běžně vyplácené dávky na základě vykonatelného rozhodnutí bez dalšího řízení; srážky lze provést jen v rozsahu, který je přípustný při soudním výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávky. ²³

Č Á S T S E D M Á

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 107-108)

§ 107

Prominutí kvalifikačního předpokladu vzdělání

(1)	Policista, jemuž bylo podle dosavadních předpisů prominuto splnění kvalifikačního předpokladu vzdělání stanoveného pro vykonávanou funkci, se ke dni účinnosti této vyhlášky pro nárok na funkční plat posuzuje, jako kdyby kvalifikační předpoklad vzdělání splňoval.
(2)	Policistovi, který byl podle dosavadních předpisů zařazen do funkce, pro kterou nesplňoval kvalifikační předpoklad vzdělání a nebylo mu jeho splnění prominuto, náleží funkční plat ve výši spodní hranice příslušného rozpětí funkčního platu.

§ 108

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Podle této vyhlášky se posuzují také nároky vyplývající ze zákon, i když vznikly přede dnem její účinnosti s tím, že hodnostní plat v měsíční výměře podle § 32 náleží od 1. listopadu 1991 a diferenční příplatek ve výši podle § 36 a 37 ode dne účinnosti této vyhlášky.

Ministr.

Langoš v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

Služební volno pro důležité osobní překážky ve službě

Služební volno s nárokem na služební příjem pro důležité osobní překážky ve službě se poskytuje policistům v těchto případech a v tomto rozsahu

1.	vyšetření nebo ošetření policisty ve zdravotnickém zařízení

služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu služby;

2.	narození dítěte manželce (družce) policisty

služební volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět

3.	doprovod a) rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, b) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy

služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však jeden den v případě uvedeném pod písmenem a) a nejvýše šest dnů v kalendářním roce v případě uvedeném pod písmenem b). Služební volno se poskytne jen jednomu z oprávněných, a jen byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby;

ošetřování člena rodiny, péče o dítě a) při ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let, b) při péči o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že - dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo - dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo - osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karantenní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, c) při ošetřování jiného nemocného člena rodiny, který žije s policistou ve společné domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou a nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici,

se poskytne služební volno po dobu prvních sedmi dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá; policistovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytne služební volno po dobu prvních třinácti dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá; v témže případě ošetřování (péče) se služební volno poskytne jen jednou a jen jednomu z oprávněných;

úmrtí rodinných příslušníků a) při úmrtí manžela, druha (družky) nebo dítěte se poskytne služební volno na tři dny, b) při úmrtí rodičů a sourozenců policisty, rodičů a sourozenců jeho manžela, jakož i manžela sourozence policisty se poskytne služební volno na jeden den, a na dva dny, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob, c) při úmrtí prarodičů nebo vnuka policisty nebo prarodičů jeho manžela nebo jiné osoby, která nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s policistou v době úmrtí ve společné domácnosti, se poskytne služební volno nejvýše na jeden den, a na dva dny, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob, d) při úmrtí policisty se členům delegace spolupracovníků k účasti na jeho pohřbu poskytne služební volno na nezbytně nutnou dobu;

6.	vlastní svatba, svatba dětí a rodičů a) na vlastní svatbu se poskytne služební volno na dva dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu, b) k účasti na svatbě dětí nebo rodiče se poskytne služební volno na jeden den;

7.	přestěhování policisty, který má vlastní bytové zařízení, a) stěhuje-li se policista do jiné obce, poskytne se mu služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na tři dny, b) stěhuje-li se policista v téže obci, poskytne se mu služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny;

8.	vyhledání nového místa před skončením služebního poměru propuštěním nebo uvolněním

služební volno se poskytne v rozsahu dvou dnů v měsíci po dobu odpovídající lhůtě uvedené v § 15 odst. 2 a v § 17 odst. 2 zákona;

9.	nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem.

Příloha č. 2 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

Jiné úkony v obecném zájmu, při nichž se poskytuje služební volno

Č á s t I

Služební volno s nárokem na služební příjem

Služební volno s nárokem na služební příjem se poskytuje policistovi v případech, rozsahu a za podmínek dále uvedených

činnost dárce při odběru krve a při aferéze služební volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodin, poskytuje se služební volno za prokázanou další nezbytně nutnou dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě;

činnost dárce při odběru dalších biologických materiálů služební volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno podle bodu 1 poslední věty;

3.	činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev v obcích služební volno v nezbytně nutném rozsahu;

4.	činnost policisty v zájmu služby při bezúplatné přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti služební volno v rozsahu nejvýše 12 dnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby;

5.	činnost člena Horské služby a občana, který na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu služební volno v nezbytně nutném rozsahu;

činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež služební volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na tři týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby a za podmínky, že policista nejméně po dobu jednoho roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle předchozí věty se nevyžaduje u středních zdravotnických pracovníků, nebo jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Č á s t I I

Služební volno bez nároku na služební příjem

Služební volno bez nároku na služební příjem se poskytuje policistovi v případech, rozsahu a za podmínek dále uvedených

7.	činnost zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání služební volno v nezbytně nutném rozsahu;

8.	činnost dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva služební volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 dnů v kalendářním roce, pokud tomuto nebrání důležitý zájem služby;

9.	činnost dobrovolného zdravotníka Československého červeného kříže nebo jiné organizace při výkonu zdravotnických služeb při sportovní nebo společenské akci služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby;

10.	činnost pracovníka při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby.

Příloha č. 3 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

zrušena

Příloha č. 4 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

zrušena

Příloha č. 5 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

zrušena

Příloha č. 6 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

zrušena

Příloha č. 7 k vyhlášce FMV č. 568/1991 Sb.

Seznam činností zakázaných policistkám, těhotným policistkám a matkám

do konce devátého měsíce po porodu

Č á s t I

Činnosti zakázané policistkám obecně

Policistkám jsou zakázány činnosti, jejichž výkon je pro ně fyzicky nepřiměřený, při kterých jsou vystaveny škodlivým vlivům v takové míře, že jsou ohroženy onemocněním se specifickými trvalými následky, které ohrožují jejich mateřské poslání.

Skupiny činností podle jednotlivých škodlivých vlivů

Činnosti policistek mladších 45 let v prostředí, ve kterém při dané úrovni technické a provozní ochrany není spolehlivě zajištěno, že nebude ze zevních ani vnitřních zdrojů překročena dávka ionizujícího záření v břišní oblasti za čtvrtletí, stanová zvláštním předpisem. ¹ Příklady činnosti: - přímá účast na likvidačních pracích při haváriích.

Činnosti, při nichž jsou policistky vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí, kde není zaručeno dodržování nejvyšších přípustných hodnot. Příklady činností: - svařování vysokofrekvenčními nástroji, - obsluha vysílačů o výkonu 1 kWh a více.

Činnosti při nichž jsou policistky vystaveny nebezpečí nákaz, které způsobují chronická onemocnění s trvalými následky snižujícími plodnost, možnost donošení plodu nebo umožňujícími porušení plodu, zejména nákazy infekčním zánětem jater, brucelózou, toxoplazmózou, listeriózou a snětí slezinnou. Příklady činností: - činnosti spojené s manipulací s materiálem od osob a zvířat infikovaných nákazami jsou zakázány policistkám do 40 let, které neabsolvovaly zvláštní doškolení v otázkách ochrany zdraví při práci s těmito nákazami.

Činnosti s jedy a látkami škodlivými zdraví, které význačně snižují generační schopnost specificky, popřípadě i jiným způsobem, v pracovním prostředí, kde nelze spolehlivě zaručit, že nebudou překročeny nejvyšší přípustné koncentrace těchto látek podle příslušných hygienických předpisů. Jde zejména o činnosti s benzenem, s nitro- a aminosloučeninami benzenu a jeho homologů, se sirouhlíkem, s fluorem, se rtutí, olovem, beryliem, tetraetylolovem, kyanovodíkem a s kyanidy, s černouhelným dehtem, azbestem, organofosfáty, chromem, metylchloridem, tetrachlormetanem, oxidem křemičitým, benzidinem a oxidem uhelnatým. Příklady činností: - regenerace, destilace, filtrace, stáčení, rozplňování a čerpání organických rozpouštědel, - navažování a rozplňování jedů ve skladech odpovídajících svými vlastnostmi uvedené charakteristice, - veškeré činnosti spojené s manipulací s kovovou rtutí, zejména elektrolýza.

Výjimka je povolena pro činnosti s uvedenými látkami v laboratorním měřítku a činnosti s malým množstvím uvedených látek za podmínek, kdy působení látek prakticky nepřichází v úvahu (dokonalé odsávání, hermetizace).

Činnosti, při nichž jsou policistky vystaveny nadměrné fyzické námaze, tj. trvalé těžké nebo střední fyzické námaze (přes 18, 84 kJ/min), zdvihání a doprava břemen a) nad 15 kg při ručním zdvihání a přenášení břemen, b) nad 50 kg při dopravě na ručním kolečku, c) nad 100 kg při ruční dopravě na dvoukolovém vozíku, d) nad 115 kg při ruční dopravě na čtyřkolovém vozíku, e) nad 600 kg při kolejové dopravě. Příklady činností: - ruční přemísťování břemen přesahujících stanovenou normu, - manipulace s tlakovými nádobami technických plynů (zvedání, koulení, nakládání a skládání do aut a vagonů).

Činnosti, při nichž jsou policistky vystaveny zvýšenému nebezpečí úrazů, které by mohly způsobit trvalé snížení jejich plodnosti a proti nimž se lze v důsledku nedostatečné technické ochrany chránit jen organizačními opatřeními, činnosti v nefyziologických polohách a se zvýšenými nároky na nervovou činnost: Příklady činností: - činnosti ve výškách, kde není dostatečná ochrana proti pádu z výše.

Č á s t I I

Činnosti zakázané těhotným policistkám a matkám do konce devátého

měsíce po porodu

Těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány činnosti, při jejichž výkonu jsou vystaveny škodlivým vlivům v takové míře, že mohou ohrozit zdárný průběh těhotenství nebo nerušený vývoj plodu, porušit plod a ohrozit zdraví policistky v těhotenství, při porodu a v době do konce devátého měsíce po porodu.

Skupiny činností podle jednotlivých škodlivých vlivů

7.	Činnosti, při nichž jsou vystaveny ionizujícímu záření všeho druhu. Příklady činností: - činnosti na pracovištích s otevřenými zářiči, - činnosti s rentgenovými přístroji na rentgenových odděleních zdravotnických zařízení.

8.	Činnosti v prostředí, kde hluk přesahuje nejvyšší hodnoty podle hygienických předpisů. Příklady činností: - palubní průvodčí v letadle.

Činnosti, při nichž jsou vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí na všech pracovištích. Příklady činnosti: - obsluha diatermie, jiných generátorů vysokých a velmi vysokých frekvencí, pokud se obsluhující dostává do pole tohoto záření

10.

Činnosti, při nichž jsou vystaveny nebezpečí nákazy nebo významnému působení látek dráždivých, nadměrně znečištujících a činnosti v nadměrně prašném nebo odpuzujícím prostředí. Příklady činnosti: - dezinfekce, dezinsekce a deratizace (i s ohledem na toxické riziko), - při vyvolávání světlotisku, - činnosti s umělými pryskyřicemi a s hmotami, které obsahují umělé pryskyřice (např. fenolformaldehydová, močovinoformaldehydová), - činnosti s virulentními a patogenními zárodky v mikrobiologických a virologických laboratořích, - činnosti spojené s vyšetřováním, léčením, ošetřováním, manipulací s prádlem, zdravotnickým a ostatním materiálem, vyšetřováním a zneškodňováním biologického materiálu u nemocných tbc.

11.

Činnosti s jedy a látkami škodlivými zdraví. Vyskytují-li se na pracovišti jedy a látky škodlivé zdraví v takové míře nebo přicházejí-li s nimi do styku takovým způsobem, kdy je významné riziko, že a) poškozují parenchymatozní orgány, krvetvorbu, krev a generační schopnost jiným způsobem, popřípadě specificky, např. benzen, rtuť, sirouhlík, tetrachlormetan, některé alkaloidy a hormonální preparáty, b) působí významně narkoticky, např. inhalační narkotika a organická rozpouštědla, c) způsobují akutní otravy ohrožující život nebo působí bezvědomí, d) blokují oxidační procesy organismu, např. anilin, nitrobenzen, kysličník uhelnatý. Příklady činností: - pájení a svařování. Zákaz se nevztahuje na činnosti s malým množstvím uvedených látek nebo za dobře zabezpečených podmínek činnosti, např. dokonalým odsáváním a klimatizací, kdy působení látek na organismus prakticky nepřichází v úvahu.

12.

Činnosti spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou, zejména pokud jde o a) soustavné zdvihání a přenášení břemen nad 5 kg hmotnosti, b) občasné zdvihání a přenášení břemen nad 10 kg hmotnosti a neskladných břemen nad 5 kg hmotnosti, c) občasnou dopravu břemen nad 25 kg hmotnosti na ručním kolečku, dvoukolovém a čtyřkolovém vozíku; soustavná doprava břemen jako trvalá náplň činnosti se u těhotných policistek nepřipouští, d) jiné činnosti spojené s nepřiměřenou námahou. Příklady činností: - čistění letadel, - práce v archivech, - činnosti při vyšetřování, léčení a ošetřování nemocných spojené se zdviháním, přenášením a převážením, - manipulace se zdravotnickým a jiným materiálem, s přístroji a nástoji, s prádlem a jídlem, spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou.

13.

Činnosti v nefyziologické poloze nebo s nevhodnými způsoby pohybu, zvláště činnosti spojené s tlakem na břicho, činnosti prováděné v trvale shrbené poloze, činnosti trvale prováděné vstoje na místě bez možnosti dalšího pohybu nebo odpočinku vsedě a činnosti trvale prováděné vsedě bez možnosti vstát a činnosti, při nichž jsou kladeny zvýšené nároky na vyšší nervovou činnost. Příklady činností: - práce na žebříku, - řízení veškerých dopravních prostředků, - ošetřování pacientů imobilních neudržujících tělesnou čistotu a neklidných, - operační a jiné výkony ve zdravotnických zařízeních, asistence při nich, instrumentování na operačních sálech, - ošetřování nemocných na resuscitačních odděleních, - provádění osobních prohlídek žen zadržených a zajištěných, - výkon operativní činnosti, - vyšetřování ve věznicích a v místech, kde se vykonává vazba.

1) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Poznámky pod čarou:

§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.

§ 19, 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

ČSN 341 730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.

Výkonem funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce člena zastupitelstva v obci a přísedícího soudu.

§ 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 348/1991 Sb.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí SR č. 50/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí SR č. 227/1991 Sb.

§ 3 vyhlášky č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

§ 70 a 71 zákoníku práce.

§ 237 zákoníku práce.

§ 5 a 9 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.

§ 6 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.

§ 85 písm. a) zákona č. 334/1991 Sb.

§ 194 a 195 zákoníku práce a § 445 občanského zákoníku.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

§ 16 zákona č. 32/1957 Sb.

§ 101 a 104 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 97 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.

§ 277 až 279 občanského soudního řádu.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 16/1983 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.

Poznámky pod čarou:
1	§ 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.
2	§ 19, 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
3	ČSN 341 730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.
4	Výkonem funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce člena zastupitelstva v obci a přísedícího soudu.
9	§ 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.
10	Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 348/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí SR č. 50/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí SR č. 227/1991 Sb.
11	§ 3 vyhlášky č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
12	§ 70 a 71 zákoníku práce.
13	§ 237 zákoníku práce.
14	§ 5 a 9 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
15	§ 6 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
16	Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.
17	§ 85 písm. a) zákona č. 334/1991 Sb. § 194 a 195 zákoníku práce a § 445 občanského zákoníku.
18	Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
19	§ 16 zákona č. 32/1957 Sb.
21	§ 101 a 104 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22	§ 97 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
23	§ 277 až 279 občanského soudního řádu. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 16/1983 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).