Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

303/1992 Sb. znění účinné od 1. 7. 1992 do 31. 8. 1994

303

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva financí a Stání banky československé

ze dne 1. června 1992,

kterou se provádí devizový zákon

 

Federální ministerstvo financí a Státní banka československá v dohodě s ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí Slovenské republiky stanoví podle § 49 devizového zákona č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb.) dále jen "zákon"):

Ohlašovací povinnost
(k § 9 zákona)

§ 1

(1)

Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 20 dnů po skončení měsíce, ve kterém nastala skutečnost, která má být ohlášena.

(2)

Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 60 dnů od nabytí nemovitosti v zahraničí. Přehled o příjmech a výdajích spojených s touto nemovitostí je devizový tuzemec - právnická osoba povinna ohlásit nejpozději do dvou měsíců po skončení kalendářního roku.

(3)

Ohlašovací povinnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nepodléhají peněžní pohledávky a peněžní závazky nepřesahující 500 000 Kčs v době vzniku peněžní pohledávky nebo peněžního závazku.

Úleva z nabídkové povinnosti
(k § 11 zákona)

§ 2

Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které devizový tuzemec - právnická osoba získá

a)

darem, děděním nebo odkazem,

b)

jako úrok z devizového účtu vedeného devizovou bankou.

§ 3

Nabídková povinnost podle § 11 odst․ 1 a 2 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které mají být vyplaceny devizovému tuzemci - fyzické osobě devizovým cizozemcem prostřednictvím devizového tuzemce - právnické osoby.

§ 4

(k § 13a odst. 3 a 4 zákona)

Devizová banka je povinna prodat devizové prostředky k zajištění obrany a bezpečnosti státu [ § 13a odst. 3 písm. a) zákona] federálnímu ministerstvu obrany, federálnímu ministerstvu vnitra a Federální informační službě.

§ 5

Úleva z povinnosti k převodu

(k § 10, 16 a 24 zákona)

(1)

Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska není podle zahraničního právního předpisu možný.

(2)

Devizový tuzemec může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění jeho pohledávky vůči devizovému cizozemci

a)

k úhradě zahraničních daní a poplatků z této pohladávky,

b)

k úhradě prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním své nemovitosti v zahraničí, jakož i k úhradě běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud tato částka je výnosem z této nemovitosti,

c)

k úhradě odměny a výloh zahraničního právního zastoupení v souvislosti s uplatněním a vymáháním této pohledávky,

d)

k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničnímu subjektu za úschovu a správu cenných papírů k tíži z jejich výnosů.

§ 6

(k § 17 a 19 zákona)

Devizový tuzemec - fyzická osoba, která je členem numismatické společnosti nebo obdobné společnosti registrované podle zvláštního předpisu 1 nemá povinnost uložit na devizový účet u devizové banky ( § 17 odst. 1 zákona)

a)

platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,

b)

platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,

i když přesahují protihodnotu československé měny uvedené v § 17 zákona.

§ 7

Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovým tuzemcem

- fyzickou osobou ve prospěch devizových cizozemců

(k § 20 a 23 zákona)

(1)

Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o

a)

příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci,

b)

nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,

c)

výdaje za naléhavé lékařské ošetření v zahraničí a nezbytnou dopravu pacienta do tuzemska,

d)

výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, popřípadě jejich tělesných pozůstatků do tuzemska,

e)

poplatky a výlohy v zahraničí související s uplatněním a vymáháním práv a nároků,

f)

částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,

g)

poštovné a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,

h)

poplatky za přihlášení objevů, vynálezů a průmyslových vzorů v zahraničí,

i)

účastnické poplatky a poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních kongresech, sympoziích, výstavách, přehlídkách, soutěžích a jiných obdobných akcích v zahraničí,

j)

náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,

k)

podpory devizovým cizozemcům do výše 5 000 Kčs ročně,

l)

výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí.

(2)

Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.

(3)

Výši kauce uvedené v písmenu f) potvrzením československého zastupitelského úřadu nebo federálního ministerstva zahraničních věcí; nezbytnost a naléhavost podpory uvedené v písmenu k) je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna prokázat originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy; tyto doklady může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.

§ 8

Vývoz devizových hodnot

(k § 29 zákona)

(1)

Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry, které nabyl v souladu se zákonem.

(2)

Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet devizové prostředky nepřevyšující protihodnotou 2000 Kčs odesílané v poštovní zásilce.

Vývoz a dovoz československé měny a jiných hodnot znějících na
československou měnu
(k § 30 zákona)

§ 9

(1)

Devizový tuzemec - fyzická osoba může v cestovním styku bez devizového povolení vyvážet do zahraničí peněžní prostředky v československé měně do výše 1000 Kčs.

(2)

Devizový tuzemec - fyzická osoba, která pracuje v zahraničí, a devizový cizozemec - fyzická osoba, která pracuje v tuzemsku, může při překročení státní hranice za účelem výkonu zaměstnání na území druhého státu vyvážet bez devizového povolení nejvýše 300 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska.

(3)

Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt do tuzemska a vyvézt z tuzemska prostředky v československé měně do výše 100 Kčs v hotovosti.

(4)

Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt peněžní prostředky v československé měně ve výši nad 100 Kčs v hotovosti, pokud prokáže orgánům celní správy potvrzením banky svého státu, že mu na základě platební nebo jiné dohody 2 tyto prostředky na cestu do tuzemska prodala. Až do výše této dovezené hotovosti může devizový cizozemec peněžní prostředky v československé měně v hotovosti vyvézt zpět do zahraničí.

(5)

Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt platební dokumenty znějící na československou měnu ve výši uvedené v potvrzení banky svého státu, že mu je prodala pro cestu do tuzemska; do této výše může devizový cizozemec v tuzemsku nepoužité platební dokumenty znějící na československou měnu opět vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.

(6)

Devizový cizozemec pracující dlouhodobě v tuzemsku může v případě cesta do zahraničí za účelem čerpání dovolené, z důvodů rodinných, krátkodobé služební cesty apod. bez devizového povolení vyvézt do zahraničí kromě částky uvedení v odstavcích 2 a 3 peněžní prostředky v československé měně do výše 1000 Kčs v hotovosti s podmínkou, že je doveze zpět do tuzemska. Tyto prostředky je povinen si nechat při vývozu potvrdit orgány celní správy.

(7)

Devizový tuzemec poskytující občerstvení devizovým tuzemcům za československou měnu během přepravy v zahraničí je oprávněn dovážet peněžní prostředky v československé měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.

(8)

Devizový cizozemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvézt cenné papíry znějící na československou měnu, které vlastní podle zvláštního předpisu. 3

§ 10

Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky

a)

nejvýše pět ročníkových sad platných československých mincí,

b)

československé platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.

§ 11

[k § 31 odst. 3 písm. b) zákona]

Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze, Moravské muzeum v Brně, Slovenské národní muzeum v Bratislavě, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost. Vyjádření je oprávněna vydat kterákoliv z těchto právnických osob.

§ 12

Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí

(k § 32 zákona)

(1)

Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kčs se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.

(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen "Ústředí") o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.

§ 13

(k § 33 zákona)

Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržování zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

 

Guvernér Státní banky československé:

Ing. Tošovský v. r.



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

§ 45 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

Poznámky pod čarou:
1

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

2

§ 45 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

3

Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.