Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

37/1992 Sb. znění účinné od 1. 10. 1997 do 31. 12. 2000
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 234/1997 Sb.

1.10.1997

vyhláškou č. 278/1996 Sb.

14.11.1996

vyhláškou č. 246/1995 Sb.

26.10.1995

Více...

37

 

VYHLÁŠKA

ministerstva spravedlnosti České republiky

ze dne 23. prosince 1991

o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

 

Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 62 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, podle § 391§ 391a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374 a čl. III bodu 12 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:

Část první

Organizace práce u soudů (§ 1-3)

§ 1

Základy organizace

Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení vytvořená podle senátů (samosoudců). Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.

§ 2

Rozvrh práce

(1)

Rozdělení prací u soudů je stanoveno na kalendářní rok rozvrhem práce; v rozvrhu práce je třeba stanovit i zastupování soudců.

(2)

V případě dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo výrazných rozdílů v pracovním vytížení určí předseda soudu rozsah přesunu agendy do jiného oddělení.

(3)

V případě náhlé překážky bránící soudci provést jednotlivé úkony v řízení, může předseda soudu jimi pověřit jiného soudce.

(4)

Opatření podle odstavců 2 a 3 provádí předseda soudu v souladu se stanoveným zastupováním v rozvrhu práce, pokud zajištění řádného chodu soudu nevyžaduje jiný postup. Stejně postupuje i v případě vyloučení soudce ( § 16 o. s. ř., § 31 tr. ř.).

(5)

Odstavce 1 až 3 a odstavec 4 věta první se užijí i na rozdělení prací vyšších soudních úředníků.

§ 3

Úkony mimo soudní budovu

(1)

Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

(2)

Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.

(4)

Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen "ministerstvo") a ministerstvo zahraničních věcí České republiky a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.

Část druhá

Vymezení úkolů (§ 4-7)

§ 4

Okruh soudních pracovníků

Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci a pracovníci odborného aparátu soudů.

§ 5

[Povinnost zachovávat mlčenlivost]

(1)

Vyšší soudní úředníci a pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2)

Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka a pracovníka odborného aparátu zprostit předseda soudu.

§ 6

Jednoduché úkony konané justičními čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře

(1)

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

a)

dožádání v jednoduchých věcech,

b)

doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,

c)

sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,

d)

rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,

e)

rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,

f)

opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,

g)

rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,

h)

opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,

i)

výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,

j)

opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,

k)

opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,

l)

zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení, nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, podkladů v řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů potřebných k rozhodnutí o schválení narovnání, podkladů v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladů pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení, nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, podkladů v řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů potřebných k rozhodnutí o schválení narovnání,

m)

vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,

n)

podávání dalších dodatečných zpráv rejstříku trestů,

o)

rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,

p)

účast při návštěvách obviněných ve vazbě,

q)

kontrola korespondence obviněných.

(2)

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v občanskoprávních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

a)

sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů ,

b)

úkony ve věcech nezletilých, v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce,

c)

řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,

d)

výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,

e)

rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v návrhu na zahájení řízení,

f)

vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

g)

rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,

h)

rozhodování ve věcech soudních poplatků, pokud nejde o rozhodování při jednání.

i)

úkony a rozhodování v řízení o dědictví, nejde-li o ustanovení správce dědictví nebo jeho části podle § 175e odst. 4 o. s. ř., o postup podle § 175k o. s. ř., o odnětí věci podle § 175zb o. s. ř., o vrácení věci podle § 175zd o. s. ř., o dědictví, jehož obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kčs, o dědictví, které se nachází v cizině, nebo o dědictví po zůstaviteli, který žil v cizině,

j)

úkony a rozhodování v řízení o úschovách,

k)

úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,

l)

úkony soudu podle § 260 odst. 2 o.s.ř.,

m)

úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu a rozvrhového usnesení.

(3)

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v obchodních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

a)

sepisování jednoduchých podání,

b)

vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,

c)

rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v návrhu na zahájení řízení,

d)

rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,

e)

rozhodování ve věcech soudních poplatků, pokud nejde o rozhodování při jednání,

f)

vyřizování jednoduchých věcí obchodního rejstříku,

g)

vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení z obchodního rejstříku,

h)

úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu a rozvrhového usnesení.

(4)

Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

(5)

Předseda soudu může pověřit některé pracovníky odborného aparátu nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

(6)

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.

(7)

Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává pracovník tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.

(8)

Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.

(9)

Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:

a)

sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,

b)

přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků ( § 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,

c)

vyznačují doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí.

§ 7

Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo soudního tajemníka

(1)

Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 3 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět ( § 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [ § 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.")], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.

(2)

Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

Část třetí

Nahlížení do obchodního rejstříku (§ 8)

§ 8

[Způsob nahlížení]

Do obchodního rejstříku lze u soudu nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy v úředních hodinách pod dozorem pověřeného pracovníka soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu.

Část čtvrtá

Jednání soudu (§ 9-28)

§ 9

Předložení stejnopisů účastníky

V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.

§ 10

Seznam projednávaných věcí

Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných a doba jednání.

Důstojnost soudního jednání

§ 11

[Vyvolání účastníků jednání]

(1)

Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.

(2)

Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.

§ 12

[Použití donucovacích prostředků]

(1)

Při použití svěracích pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.

(2)

Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovu přiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.

§ 13

[Pravidla jednání]

(1)

Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.

(2)

K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.

(3)

Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.

(4)

Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).

(5)

Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.

(6)

Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.

(7)

Účastníkům a jejich právním zástupcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.

(8)

Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.

§ 14

[Způsob oslovování]

(1)

V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.

(2)

Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují "pane-paní-slečno" s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen jménem.

(3)

V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.

§ 15

[Postup před vyhlášením rozhodnutí]

(1)

Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň opustili.

(2)

Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.

(3)

Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.

§ 16

[Vyhlášení rozsudku]

(1)

Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.

(2)

Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní a dá potřebné poučení. I odůvodnění rozhodnutí musí být předneseno srozumitelně a přesvědčivě.

(3)

Obdobně se postupuje i při vyhlašování výroku a odůvodnění usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě.

(4)

Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.

§ 17

[Vyloučení veřejnosti a organizační opatření]

(1)

Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.

(2)

Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.

Některé další úkony soudu

§ 18

Přibrání tlumočníka

(1)

Jedná-li občan před soudem v jiném než českém nebo slovenském jazyce, přibere soud tlumočníka. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

(2)

Podle ustanovení odstavce 1 se postupuje obdobně i při výslechu osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

§ 19

Předvolání některých osob k soudním úkonům

(1)

Příslušník ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě se předvolává prostřednictvím svého nadřízeného. O předvedení takové osoby je třeba požádat velitele nebo náčelníka. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

(2)

Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo věznice se žádostí o její předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu (prokurátora, předsedy senátu, samosoudce) s předvedením.

(3)

Osoba v ústavní péči se předvolává prostřednictvím tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost pracovníků tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho pracovníků.

§ 20

Zasílání soudních písemností v některých případech

(1)

Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, doručuje se prostřednictvím nápravně výchovného ústavu a věznice, ve které je umístěn, nebo při nutném urychlení i osobně pověřeným pracovníkem soudu.

(2)

Osobě v ústavní péči se doručuje prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež.

(3)

Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření.

(4)

Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, doručuje se přímo; v ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se písemnost prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

§ 21

Protokoly v řízení před soudem

(1)

Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup. 2 Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu.

(2)

Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění těsnopisem nebo záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede jméno a příjmení pracovníka, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) je povinen ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.

(3)

Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum a úplné znění smíru; předseda senátu, účastníci řízení a zapisovatel, pokud byl k jednání přizván, ji podepíší. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

(4)

Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum a úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného; předseda senátu, žalovaný a zapisovatel, pokud byl k jednání přizván, ji podepíší. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

(5)

Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.

(6)

Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal.

(7)

Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda senátu u nadřízeného soudu při rozhodování o řádném opravném prostředku a předseda senátu vrchního soudu nebo nejvyššího soudu při rozhodování o stížnosti pro porušení zákona a dovolání, jakož i soudce pověřený vyhotovením rozsudku; po nahlédnutí jej opět zalepí, opatří otiskem kulatého úředního razítka a otevření potvrdí svým podpisem.

(8)

Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že usnesení bylo učiněno bez přerušení jednání.

§ 22

Použití úředního razítka

Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména opisy (stejnopisy) vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření výchovou a zastupováním nezletilého, o ustanovení opatrovníkem, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k přijetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechn y písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.

§ 23

Vyznačení právní moci

Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.

§ 24

Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí

(1)

Na žádost toho, komu byl stejnopis rozhodnutí doručen dříve než rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém stejnopisu rozhodnutí doložku o právní moci.

(2)

Na žádost toho, komu byl doručen stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém rozhodnutí doložku vykonatelnosti rozhodnutí.

(3)

Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.

§ 25

Stejnopis podání

(1)

Písemná podání je nutno předložit soudu v tolika stejnopisech, kolik je jich třeba, aby po jednom stejnopisu mohl dostat soud a každý, komu se mají tyto písemnosti doručit.

(2)

Nepředloží-li účastník ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání, ačkoli byl k tomu vyzván, může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn. Náklady se vyznačí v seznamu nákladů.

§ 26

Rekonstrukce spisu

(1)

Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.

(2)

Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, neb o které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.

(3)

Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.

§ 27

Vydávání úředních potvrzení

Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.

§ 28

Vyžadování součinnosti

(1)

Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, okresních úřadů, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování ( § 8 tr. ř., § 128 o. s. ř.).

(2)

Od orgánů obcí a okresních úřadů lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.

(3)

Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.

(4)

Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.

Část pátá

Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení (§ 29-33)

§ 29

[Rozsah a způsob výpočtu náhrady]

(1)

K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.

(2)

Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný čistý výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu. 3 Výši průměrného čistého výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

(3)

U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob,4 dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem5 připadajících na týž kalendářní rok. Výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku v částce 17 Kčs za hodinu, nejvýše však 136 Kčs za jeden den.

(4)

Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka.

§ 30

[Podmínky nároku na jízdné]

(1)

Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

(2)

Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, hradí se mu jízdné jako při jízdě hromadným dopravním prostředkem s výjimkou případů podle § 32.

§ 31

[Místní přepravné]

(1)

Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2)

Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 32

[Náhrada podle zvl. předpisů]

Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta byla konána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, poskytne se účastníkům při cestě náhrada podle zvláštních předpisů. 6 Podle těchto předpisů se poskytuje stravné a nocležné.

§ 33

[Odkaz na analog. použití § 29 - 32]

(1)

Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem nebo komerčním právníkem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce ( § 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.

(2)

O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní předpisy.

Část šestá

Konkursní řízení (§ 34)

§ 34

(1)

Soud ustaví správcem konkursní podstaty, zvláštním správcem, vyrovnacím správcem nebo zástupcem správce (dále jen "správce") osobu zapsanou v seznamu správců podle zvláštního předpisu7 s přihlédnutím k sídlu n ebo trvalému pobytu takové osoby ve vztahu k sídlu dlužníkova podniku nebo místu podnikání dlužníka.

(2)

Při výběru správce soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená možnostem a schopnostem správce; dbá rovněž o rovnoměrné vytížení správců zapsaných v seznamu správců.

Část sedmá

Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení (§ 35-44)

§ 35

zrušen

§ 36

Peněžitá záruka

(1)

Přijme-li soud nabídku peněžité záruky ( § 73a tr. ř.), stanoví současně podle povahy věci lhůtu, do které musí být peněžitá záruka složena. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.

(2)

Je-li obviněný ve vazbě a soud přijme nabídku peněžité záruky, propustí jej z vazby ihned poté, kdy byla peněžitá záruka na účet soudu složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.

§ 37

Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody

(1)

Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo je-li obava, že uprchne, přikáže předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu do příslušné spádové věznice ( § 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného ( § 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.

(2)

Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.

(3)

U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody postupuje podle zvláštního předpisu. 9

(4)

Vykonává-li odsouzený vojenskou základní nebo náhradní službu, vyzve ho předseda senátu (samosoudce) k nástupu výkonu trestu odnětí svobody prostřednictvím velitele (náčelníka) útvaru, kde odsouzený vykonává vojenskou službu. Příslušného velitele nebo náčelníka předseda senátu zároveň požádá, aby zajistil nástup trestu odsouzenéh o a učinil další potřebná opatření podle příslušných služebních předpisů.

(5)

U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestu odnětí svobody ústavu, v kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestu dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestu okresní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.

(6)

Nápravně výchovný ústav pro mladistvé sdělí u trestů odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestu odnětí svobody výchovnému nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestu, výsledky převýchovy mladistvého výkonem trestu z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.

(7)

Věznice, popřípadě nápravně výchovný ústav, vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody s potvrzením, že odsouzený nastoupil trest, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest ve stanovené lhůtě nastoupen nebyl. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody, potvrdí nápravně výchovný ústav příjem nařízení výkonu trestu na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy trest bude pravděpodobně nastoupen, a vrátí je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiného nápravně výchovného ústavu, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá nápravně výchovný ústav, v němž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.

§ 38

Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody a výkon trestu obecně prospěšných prací

(1)

Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody za současného přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu obviněného, nebo soud o výchovné spolupůsobení takové zájmové sdružení požádal, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 1 tr. ř. zájmovému sdružení občanů také sdělí, zda a jaká omezení podle § 59 odst. 2 trestního zákona (dále jen "tr. zák.") byla obviněnému uložena. Zároveň je požádá, aby podle obsahu těchto omezení zaměřilo své výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje a podalo soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.

(2)

Stejně soud postupuje i v případě, požádá-li zájmové sdružení občanů o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 2 tr. ř.

(3)

V případě, kdy byl uložen trest obecně prospěšných prací, postupuje soud přiměřeně podle odstavce 1.

§ 39

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody.

§ 40

Zajištění majetku

Rozhodl-li soud o zajištění majetku ( § 347 tr. ř.), okresní úřad podle obecně závazných právních předpisů majetek zabezpečí a pořídí jeho seznam, jehož opis zašle soudu.

§ 41

Výkon ochranného léčení ústavního

(1)

Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 72 odst. 5 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, nastoupila ve stanovenou dobu jeho výkon.

(2)

Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.

(3)

Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, požádá předseda senátu (samosoudce) o její dodání do zdravotnického zařízení okresní ředitelství policie podle místa bydliště (pobytu) osoby.

§ 42

Výkon ochranného léčení ambulantního

(1)

Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 72 odst. 5 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.

(2)

Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.

§ 43

Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody

(1)

Jestliže v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení, které tu mělo být vykonáno ( § 72 odst. 6 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo takové léčení ukončeno ( § 72 odst. 5 tr. zák.), podá nápravně výchovný ústav dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.

(2)

Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, nápravně výchovný ústav jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.

§ 44

Výkon ochranné výchovy

(1)

Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle soud ve dvojím vyhotovení nařízení jeho výkonu a opis rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, opatřený doložkou o právní moci. Výkon tohoto rozhodnutí provádí soud za účasti orgánů příslušných okresních úřadů. Výchovné zařízení, v němž bylo s výkonem ochranné výchovy započato, potvrdí její nástup na jednom vyhotovení nařízení ochranné výchovy a vrátí je soudu.

(2)

Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění chovance z ochranné výchovy nebo o tom, že byl předveden k výkonu trestu odnětí svobody.

Část osmá

Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech (§ 45-73)

Oddíl první

Obecná ustanovení (§ 45-49)

§ 45

[Funkční příslušnost]

(1)

O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení koná samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník, popřípadě v rozsahu pověření jiný pracovník soudu.

(2)

Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí pracovníci určení k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). jednotlivými úkony mohou být pověřeni předsedou soudu i jiní pracovníci.

(3)

Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka; v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního úředníka pokyny.

§ 46

Působnost vykonavatelů

(1)

Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených zákonem provádějí všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.

(2)

Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:

a)

soupis movitých věcí ( § 326 o. s. ř.),

b)

zajištění sepsaných věcí ( § 327 o. s. ř.),

c)

vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu ( § 333 o. s. ř.),

d)

provedení odhadu movitých věcí menší ceny, je-li vykonavatel schopen spolehlivě posoudit cenu věcí sám ( § 328 o. s. ř.),

e)

prodej sepsaných věcí v dražbě ( § 328b odst. 3 o. s. ř.),

f)

vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným, popř. složení výtěžku u soudu ( § 331 o. s. ř.),

g)

odebrání movitých věcí se vším co k nim patří povinnému nebo tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému ( § 345 o. s. ř.),

h)

vyklizení nemovitosti, vydání movitých věcí, které mají být z vyklizovaného objektu odstraněny, povinnému nebo jejich odevzdání orgánu obce ( § 341343 o. s. ř.),

i)

provedení výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření ( § 273a odst. 2 o.s.ř.).

§ 47

Vyrozumění účastníka o výkonu

(1)

Požádá-li o to oprávněný, vyrozumí jej vykonavatel, kdy a kde bude úkon vykonán.

(2)

Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve, než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem dozvěděl, ledaže je vyrozumění povinného před úkonem výslovně předepsáno.

(3)

Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být úkon výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví, že výkon rozhodnutí lze provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.

§ 48

Opatření k zachování pořádku při výkonu rozhodnutí

Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při provádění výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší výkon, může vykázat z místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody stanovené zvláštním předpisem, 10 může požádat nejbližší policejní orgán o poskytnutí ochrany.

§ 49

Protokol o úkonu

(1)

O každém úkonu sepíše vykonavatel stručný protokol.

(2)

Protokol má zejména obsahovat:

a)

označení soudu,

b)

místo, čas a předmět jednání,

c)

jména a příjmení soudních pracovníků, kteří se zúčastnili úkonu, jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a jména a příjmení dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54 přítomny,

d)

stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy,

e)

zjištění, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno povinnému,

f)

zjištění jména, příjmení a adresy manžela povinného.

(3)

Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich zástupci, dále ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a občané přibraní k úkonu; dále podepíší protokol ti, jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.

(4)

Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li protokol podepsat občan přibraný k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu.

(5)

Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem, poznamená se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v protokolu a vyznačí se důvody, které uvedl.

Oddíl druhý

Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 50-59)

§ 50

Věci, jichž se může výkon rozhodnutí týkat

(1)

Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze provést pouze u věcí, kterými povinný může volně nakládat, nebo u věcí povinného, které má oprávněný, popřípadě někdo jiný, kdo je ochoten je vydat; předpokladem je, že vykonavatel věci prohlédl tak, aby je mohl řádně popsat.

(2)

Věci, kterými může povinný volně nakládat, jsou především věci v jeho bytě a jiných jeho místnostech, popřípadě budovách, ledaže tam byly uloženy v obecném zájmu nebo tam byly uloženy, popřípadě přineseny těmi, kdo tam jsou pouze na návštěvě.

§ 51

Práva jiných osob

(1)

Tvrdí-li někdo, že má k věcem povinného právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, nebo tvrdí-li povinný, že věci náležejí někomu jinému nebo jsou vyňaty z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím.

(2)

Tvrzení povinného nebo někoho jiného podle odstavce 1 je třeba poznamenat v protokolu. Přitom uvede vykonavatel jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště této osoby a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení, jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit ( § 267 odst. 1 o. s. ř.).

(3)

Prohlásí-li však oprávněný, že se výkon rozhodnutí nemá vztahovat na určité předměty, je tím vykonavatel vázán. Prohlášení oprávněného, byl-li při úkonu přítomen, je třeba v protokolu poznamenat.

§ 52

[Soupis věcí]

(1)

Není-li v nařízení výkonu rozhodnutí dán příkaz k soupisu jen určitých věcí, pojme vykonavatel do soupisu věci, kterými bude pohledávka oprávněného nejdříve uspokojena. Přitom se přihlédne i k potřebám povinného a jeho rodiny.

(2)

Především je třeba pojmout do soupisu hotové peníze, a není-li jich, věci, které může povinný nejspíše postrádat. Dále se sepíší věci, které lze snadno přenést a prodat (zlaté, stříbrné a podobné předměty).

§ 53

Prohlídka bytu a osobní prohlídka povinného

(1)

Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je vykonavatel oprávněn prohledat byt povinného a jiné místnosti, které užívá a v nichž má své věci, jeho skříně a jiné schránky a jestliže je to třeba, i šaty, které má povinný na sobě. Za účelem provedení prohlídky je ten, kdo provádí výkon, oprávněn otevřít uzavřené dveře domu povinného, dveře do jeho bytu nebo dveře jiné místnosti nebo prostory jím užívané, dveře jeho skříně a schránky, jestliže je možno zámek domu, bytu, jiné místnosti nebo skříně a schránky po otevření opět uzavřít. K otevření zámku je třeba přibrat zámečníka.

(2)

Při provádění prohlídky je třeba postupovat šetrně, zejména jde-li o prohlídku šatů, které má povinný na sobě; není-li vykonavatel stejného pohlaví jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která prohlídku provede.

§ 54

Přibrání nezúčastněného občana

Vykonavatel přibere k provádění prohlídky a soupisu věcí nezúčastněného občana a v protokolu uvede jeho jméno, příjmení a adresu; občan protokol spolupodepíše. Přibraného občana je třeba zavázat slibem, že zachová mlčenlivost o tom, s čím se seznámil při úkonu, pokud nebude této povinnosti zproštěn; v protokole o úkonu se vyznačí, že se tak stalo [ § 49 odst. 2 písm. c)].

§ 55

Věci povinného u jiné osoby

(1)

Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat, nesmí vykonavatel takové věci pojmout do soupisu.

(2)

Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil takové prohlášení, podepíše protokol o úkonu.

§ 56

Soupis věcí

(1)

Věci, kterými může povinný volně nakládat, nebo věci povinného, které má oprávněný nebo ten, kdo je ochoten je vydat, uvedou se v soupisu jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.

(2)

V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména:

a)

zda soupis se provádí zároveň pro několik oprávněných,

b)

jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí asi dosáhnout,

c)

zda sepsané věci nebyly již podle prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí prováděném soudem nebo jiným státním orgánem,

d)

jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí,

e)

zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.

(3)

Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.

(4)

Provádí-li se soupis věcí pro další věřitele, poznamená se v soupisu především, zda a které položky se do nového soupisu pojímají ze soupisu dřívějšího a které se tam zapisují nově.

§ 57

Postup při soupisu valut, zlata a zlatých mincí

(1)

Sepsané valuty 11 a zlato ve slitcích světově obchodovatelných12 vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně soudu, který je urychleně nabídne devizovému peněžnímu ústavu ke koupi.

(2)

Zlato v jiné formě než ve slitcích světově obchodovatelných a zlaté mince se sepíší a prodají v dražbě.

§ 58

Zajištění sepsaných movitých věcí

(1)

Sepsané movité věci kromě peněz nalezených u povinného se ponechají na místě, kde byly sepsány. Jsou-li pro to důležité důvody, převezmou se na návrh oprávněného a uloží se u uschovatele. Pokud si zajištění sepsaných movitých věcí vyžádá náklady, soud provede jejich zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.

(2)

Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se, jestliže je to nutné, u soudu.

(3)

Se souhlasem oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného, která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.

§ 59

Dražba movitých věcí

(1)

Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50 Kčs. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.

(2)

Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.

(3)

Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

Oddíl třetí

Výkon rozhodnutí dražbou nemovitých věcí (§ 60-63)

§ 60

[Náležitosti usnesení]

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat, je-li jeho předmětem pozemek a stavby na něm, označení nemovitostí a výčet jejich součástí a příslušenství.

§ 61

[Další podmínky]

Před výzvou, aby se dražilo ( § 336f odst. 1 o. s. ř.), oznámí soudce řídící dražbu:

a)

výši daní a poplatků, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostně zákonné zástavní právo [ § 337 odst. 1 písm. b) o. s.ř.],

b)

prohlášení věřitelů žádajících o zaplacení dluhu v hotovosti [ § 336b odst. 2 písm. i) o. s. ř.].

§ 62

[Průběh dražby]

(1)

Při dražbě nemovité věci ( § 336f336h o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 1000 Kčs. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.

(2)

Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

§ 63

[Složení jistoty]

Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se složená jistota po právní moci usnesení o příklepu vrátí.

Oddíl čtvrtý

Výkon rozhodnutí vyklizením (§ 64-66)

§ 64

[Vyrozumění]

O provedení výkonu vyrozumí vykonavatel vlastníka domu, v němž je náhradní byt (náhradní ubytování).

§ 65

[Nepřípustnost výkonu]

Zjistí-li vykonavatel při vyklizení bytu, že ten, kdo má být vyklizen, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.

§ 66

[Nařízení výkonu]

(1)

Jde-li o vyklizení bytu, u kterého povinný nemá právo na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování anebo na poskytnutí přístřeší, postupuje soud podle § 343 o. s. ř.

(2)

V rozhodnutí, kterým se nařizuje vyklizení bytu, za který je třeba zajistit náhradní byt nebo náhradní ubytování anebo poskytnout přístřeší, nařídí soud výkon jen tehdy, prokáže-li oprávněný současně, že uvedené náležitosti jsou zajištěny. Neprokáže-li navrhovatel uvedené náležitosti, soud výkon sice nařídí, avšak s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodne dodatečně, jakmile uvedené náležitosti budou prokázány.

Oddíl pátý

Jiné způsoby výkonu rozhodnutí (§ 67-70)

§ 67

Odebrání movitých věcí povinnému

(1)

Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s příslušnými doklady povinnému nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému ( § 345 o. s. ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě co se s ní stalo.

(2)

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí vykonavatel příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.

(3)

Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní prohlídka povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím užívaných, postupuje se obdobně podle § 53.

§ 68

Pohledávky ze směnek a jiných listin

(1)

U pohledávek ze směnek, šeků, vkladních knížek, životních pojistek znějících na jméno nebo na doručitele, u listin, které lze převést rubopisem nebo které znějí na majitele nebo doručitele, jakož i jiných listin, se provede výkon rozhodnutí tím, že vykonavatel sepíše tyto listiny podle ustanovení o soupisu movitých věcí, odejme je povinnému a odevzdá je soudu.

(2)

O soupisu vkladních knížek znějících na jméno vyrozumí soud právnické osoby, které knížky vystavily.

(3)

Výplata z vkladní knížky sepsané při výkonu rozhodnutí se provede, i když je knížka vázána (vinkulována) na heslo, na průkazní lístek, na přivolení třetí osoby nebo na skutečnost, o které je jisto, že nastane.

(4)

Sepsané valuty odevzdá vykonavatel soudu, který je urychleně nabídne devizovému peněžnímu ústavu ke koupi.

§ 69

Provádění úkonů, jichž je třeba k zachování nebo výkonu práv ze směnek a jiných listin

(1)

Přijaté peníze složí vykonavatel ihned u soudu a přijaté směnky nebo jiné listiny odevzdá neprodleně předsedovi senátu (samosoudci) nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi, aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny, a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.

(2)

Je-li nutno pohledávku uplatnit návrhem u soudu, ustanoví soud k podání návrhu opatrovníka, jestliže povinný pohledávku návrhem u soudu sám neuplatní, a určí lhůtu, v níž má být návrh podán ( § 29 občanského zákoníku).

(3)

Realizaci pohledávky z listiny provede vykonavatel způsobem, který určí soud.

(4)

Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku. Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil, listina opatřená potvrzením o zaplacení.

§ 70

Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy nebo z pracovní odměny osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě k vymáhání výživného

(1)

Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo u osob ve výkonu trestu odnětí svobody anebo ve vazbě srážkami z pracovní odměny, uvede se v usnesení též jméno a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.

(2)

Je-li povinná osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, je nutno v usnesení uvést též její data narození.

Oddíl šestý

Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská péče a dohled nad opatrovníkem osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům (§ 71-73)

§ 71

[Vyžadování zpráv o chování]

(1)

U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled, vyžaduje soud prvního stupně v pravidelných obdobích, nejméně jednou za šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování od příslušného orgánu péče o děti, školy nebo internátu, popřípadě požádá při nařízení dohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích.

(2)

Byla-li nařízena ústavní výchova, nutná k převýchově nezletilého, vyžádá si soud prvního stupně od výchovného zařízení podle potřeby, nejméně však jednou ročně, zprávu o postupu převýchovy nezletilého, popřípadě se přesvědčuje o postupu převýchovy nezletilých občasnými návštěvami soudce ve výchovných zařízeních, anebo požádá o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích. Přitom soud též požádá, aby mu bylo oznámeno každé přemístění nezletilého do jiného výchovného zařízení. Může též požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby se soudce návštěvou ve výchovném zařízení přesvědčil o postupu převýchovy a podal dožadujícímu soudu zprávu o výsledku návštěvy.

§ 72

[Zprávy od pěstouna]

(1)

Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o svěřeném dítěti, zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.

(2)

Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu péče o děti, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči, zprávu, jak je pěstounská péče vykonávána.

§ 73

[Zprávy od opatrovníka]

Byl-li osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům ustanoven soudem opatrovník, uloží soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, zprávu o majetku opatrovance a o tom, jak je o něj pečováno. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka věrohodně přezkoumá.

Část devátá

Řízení o dědictví (§ 74-98)

§ 74

[Úkony soudu po zahájení řízení o dědictví]

(1)

Po zahájení řízení o dědictví soud provede neprodleně šetření v evidenci závětí,

a)

zda je v ní evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo o odvolání těchto úkonů (dále jen "závěť") a u kterého notáře je uložena,13

b)

zda je v ní evidována závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství a u kterého soudu je uložena.14

(2)

O výsledku šetření podle odstavce 1 učiní soud ve spise záznam.

(3)

Je-li u soudu uložena závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství, soud zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše protokol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii. Ověřený opis notářského zápisu založí do sbírky prohlášených závětí. Je-li závěť uložena u jiného soudu, požádá o zjištění stavu a obsahu závěti soud, u něhož je závěť uložena. Dožádaný soud založí ověřený opis notářského zápisu do své sbírky prohlášených závětí.

§ 75

[Pověření notáře]

(1)

Po provedení úkonů podle § 74 pověří soud notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví (dále jen "soudní komisař") a postoupí mu spis.

(2)

Je-li u soudního komisaře uložena závěť, soudní komisař zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše prot okol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii.

(3)

Je-li závěť uložena u jiného notáře, soudní komisař požádá o zjištění stavu a obsahu závěti notáře, u něhož je závěť uložena.

(4)

Originál závěti nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti zašle soudní komisař nebo notář uvedený v odstavci 3 po zjištění stavu a obsahu závěti soudu, který jej uloží do sbírky prohlášených závětí.

§ 76

[Úkony pověřeného notáře]

(1)

Vyjde-li v řízení o dědictví najevo, že zůstavitel zanechal závěť a nejedná se o případ podle § 74 odst. 3 nebo § 75 odst. 2 a 3, soudní komisař zjistí její stav a obsah postupem uvedeným v § 75 odst. 2 a 4. V protokolu také uvede, kdo závěť odevzdal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena.

(2)

V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu závěť neprodleně odevzdal.

§ 77

[Zjišťování stavu a obsahu závětí]

(1)

Bylo-li v průběhu řízení zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení.

(2)

Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny, o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji předložil, prohlásí, že v listině je obsažena závěť zůstavitele.

§ 78

[Nahlížení do originálu závěti]

(1)

Po zjištění stavu a obsahu závěti mohou účastníci nahlížet do originálu závěti.

(2)

Originál závěti, která nebyla zřízena notářským zápisem u notáře, může soud po zjištění jejího stavu a obsahu zapůjčit soudu, který vede řízení o dědictví, soudu, který vede řízení o sporných skutečnostech týkajících se závěti, soudu nebo prokurátorovi pro účely trestního řízení nebo soudnímu komisaři. V takovém případě se do sbírky prohlášených závětí založí ověřený opis nebo ověřená kopie závěti. V ověřovací doložce se uvede komu, k jaké spisové značce, kdy a pod jakou spisovou značkou soudu byl originál závěti zapůjčen.

§ 79

[Závěť po skončení řízení o dědictví]

Jestliže závěť zůstavitele vyjde najevo až po skončení řízení o dědictví, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, které by podle ní mohly uplatnit své právo na vydání dědictví. U listiny o odvolání závěti, listin o vydědění a listin o odvolání vydědění však soud vyrozumí ty osoby, kterým by dědictví připadlo, kdyby existence těchto listin vyšla najevo v řízení o dědictví.

§ 80

[Neodkladná opatření]

(1)

V rámci neodkladného opatření může soudní komisař vyzvat toho, kdo má u sebe věci pravděpodobně náležející zůstaviteli, klíč od bytu zůstavitele, od jiných místností nebo prostor nebo osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla či jinou listinu umožňující používání předmětu z dědictví, aby uvedenou věc složil do úschovy u soudního komisaře.

(2)

Dotýká-li se neodkladné opatření důležitých zájmů účastníků nebo týká-li se třetích osob, anebo byla-li žádost podle odstavce 1 bezvýsledná, rozhodne o neodkladném opatření soud usnesením, které doručí všem, jichž se týká.

§ 81

[Zajištění věcí, jichž lze užívat jen na základě úředního osvědčení]

Neodkladné opatření zajištěním motorového vozidla a jiných věcí, jichž lze užívat jen na základě úředního osvědčení, se provede uložením příslušných úředních dokladů, popřípadě klíčů do úschovy u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že předmět může být ponechán na místě, kde je to dovoleno a které je vhodné vzhledem k povaze předmětu; jinak soudní komisař předmět umístí u vhodného schovatele.

§ 82

[Zapečetění bytu]

(1)

Neodkladné opatření zapečetění bytu či jiných prostor zůstavitele provede soudní komisař tak, aby bylo možno zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor.

(2)

Zapečetění bytu či jiných prostor nelze provést, nebyl-li zůstavitel jediným uživatelem těchto prostor nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede v protokolu o úkonu.

(3)

O provedení neodkladného opatření podle odstavce 1 sepíše soudní komisař protokol a podle okolností uvědomí též vlastníka objektu.

§ 83

[Soupis a protokol]

(1)

Neodkladné opatření soupisem na místě provede soudní komisař v přítomnosti účastníků. Nejsou-li účastníci přítomni nebo nejsou-li účastníci známi, lze tento úkon provést jen tehdy, bude-li soupisu přítomna nezúčastněná osoba jako svědek.

(2)

O soupisu se pořídí protokol, ve kterém se sepíší věci, které jsou v bytě zůstavitele nebo na jiném místě. Cennější věci se přesně popíší, aby se vyloučila možnost jejich záměny. Tvrdí-li některý z účastníků, že určitá věc, která je v bytě zůstavitele nebo na jiném místě, do soupisu nepatří, věc se sice v protokolu uvede, ale s poznámkou, kdo a jaké nároky si na věc činí. Do soupisu se nezahrnují věci potřebné k pohřbení zůstavitele a věci bezcenné.

(3)

Koná-li se soupis v prostorách, jež byly dříve zapečetěny, uvede se v protokolu, v jakém stavu byly uzávěry shledány a zda nebyly zjištěny stopy neoprávněného vniknutí. Závěrem protokolu se poznamená, zda byly vstupy po skončení úkonu znovu zapečetěny.

(4)

Jsou-li patrny stopy násilného či jiného neoprávněného vniknutí do prostor uvedených v odstavci 3, soupis se neprovede a soudní komisař o tom neprodleně učiní oznámení orgánu Policie České republiky.

(5)

V případě, že objekt je ve stavu, který by osoby zúčastněné na úkonu ohrožoval na životě, zdraví nebo majetku, soupis se odloží a soudní komisař učiní o tom neprodleně oznámení příslušným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám s požadavkem na opatření, kterými by bylo odstraněno uvedené ohrožení osob vstupujících k provedení úkonu do objektu.

§ 84

[Žádost o součinnost]

Při provádění neodkladných opatření podle § 79 až 83 lze v odůvodněných případech požádat o součinnost orgán místní správy.

§ 85

[Blokace účtů]

(1)

Má-li být proveden zákaz výplaty z vkladů na vkladní knížce, běžném či jiném účtu, sdělí soudní komisař bance, u které je účet veden, že s účtem nesmí být nakládáno bez souhlasu soudu. V tomto sdělení je třeba uvést údaje potřebné k identifikaci účtu.

(2)

Obdobně se postupuje, má-li se provést zákaz úhrady pohledávky zůstavitele u jiných právnických nebo fyzických osob.

§ 86

[Svěření věci jiné osobě]

Neodkladné opatření svěřením věcí osobní potřeby manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti provede soudní komisař jen tehdy, jestliže s tím osoba, které mají být věci svěřeny, souhlasí. O tomto úkonu se sepíše protokol, který obsahuje popis svěřených věcí a poučení o odpovědnosti za škodu na svěřených věcech a o povinnosti vydat věci po skončení řízení jejich dědici.

§ 87

[Prodej movitých věcí]

Movité věci, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů, se soudní komisař pokusí prodat za cenu, kterou lze bez prodlení dosáhnout.

§ 88

[Informace z katastru nemovitostí]

Patří-li do dědictví nemovitosti, soudní komisař si zejména vyžádá od příslušného katastrálního úřadu výpis z katastru nemovitostí týkající se věcných práv k těmto nemovitostem. Podle povahy věci si vyžádá od katastrálního úřadu též identifikaci parcel.

§ 89

[Identifikace účtů]

(1)

Při zjišťování zůstatku vkladu na vkladní knížce, běžném nebo jiném účtu je třeba přesně označit organizační složku banky, kde se vede účet, a uvést:

a)

u vkladních knížek na jméno, běžných nebo jiných účtů jméno, příjmení, datum narození a adresu vkladatele, popřípadě další potřebné údaje;

b)

u vkladních knížek na doručitele název a číslo vkladového účtu; jestliže je to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, další potřebné údaje.

(2)

Stejně se postupuje při zjišťování zůstatků vkladů u jiných forem spoření.

(3)

Nejsou-li u vkladních knížek na doručitele kromě příslušné organizační složky peněžního ústavu známy údaje potřebné k identifikaci vkladu podle odstavce 1 písm. b) nebo některý z nich, uvedou se v dotazu údaje, které by mohly přispět k identifikaci vkladu. Takovými údaji jsou například údaje o datu založení vkladní knížky, údaje o výši vkladu k určitému dni, údaje o výběru vkladu k určitému dni nebo údaje o vinkulaci vkladu.

§ 90

[Dotazy u věřitelů]

Stav dluhů zatěžujících dědictví se zjistí dotazem u známých věřitelů. To platí zejména o dluzích zajištěných na nemovitosti zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti. Jestliže soud vydá usnesení podle § 175n o. s. ř., zahrnou se do soupisu aktiv a pasív i další dluhy, které věřitelé ve stanovené lhůtě přihlásili.

§ 91

[Doba soudního vyřizování]

V řízení o dědictví, v němž soudní komisař ještě nebyl pověřen prováděním úkonů anebo v němž soudní komisař již tyto úkony neprovádí (dále jen "doba soudního vyřizování"), činí úkony podle § 76, 77 a 82 až 90 soud. Soud činí v této době i úkony podle § 80 a 81, může však přikázat, aby neodkladná opatření v nich upravená byla provedena uložením do úschovy u soudu.

§ 92

[Záloha na odměnu notáře]

Soudní komisař může požádat dědice, aby složili zálohu na odměnu notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje.

§ 93

[Návrhy soudního komisaře]

(1)

Soudní komisař předkládá soudu návrhy soudních usnesení s potřebným počtem stejnopisů.

(2)

K návrhu usnesení soudu, kterým se řízení končí, soudní komisař připojí návrhy realizačních poukazů a jiných opatření, které je třeba učinit po právní moci tohoto usnesení.

§ 94

[Věcná práva k nemovitostem]

(1)

V usnesení soudu vydaném v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, uvede soud v doložce umístěné za poučením o opravných prostředcích rozhodné údaje k vyznačení změny podle tohoto usnesení v katastru nemovitostí. Těmito údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště u fyzických osob a název, sídlo a identifikační číslo u právnických osob, jichž se změna práv a povinností týká, a dále označení listu vlastnictví, na kterém jsou nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí. Jestliže je na základě výsledku řízení nutno založit nový list vlastnictví, je třeba nemovitosti v doložce označit všemi údaji, kterými jsou vedeny v katastru nemovitostí.

(2)

Pravomocné usnesení podle odstavce 1 se doručí příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení zápisu.15 Tomuto úřadu se rovněž doručí usnesení soudu, kterým došlo k opravě nebo doplnění původního usnesení týkajícího se věcných práv k nemovitostem.

(3)

Dojde-li v důsledku dovolání ke zrušení usnesení soudu týkajícího se věcných práv k nemovitostem, soud zašle pravomocný rozsudek příslušného soudu katastrálnímu úřadu k provedení zápisu,15 jímž se obnoví stav v katastru na stav před vydáním zrušeného usnesení.

§ 95

[Činnost soudu po právní moci usnesení]

(1)

Po právní moci usnesení, jímž bylo projednání dědictví skončeno, soud zruší zákaz výplaty pohledávek nebo vydání věcí patřících do dědictví, pokud se tak nestalo již v průběhu řízení. Učiní tak sdělením těm, kterých se to týká. Stejně postupuje, jestliže se v průběhu řízení zjistí, že uvedené pohledávky nebo věci nejsou předmětem dědictví.

(2)

Má-li být zrušeno zajištění dědictví, které se dotýká vedle účastníků i třetích osob, soud vydá o tom usnesení, které doručí všem, jichž se týká. V usnesení uvede, kterým dnem se zajištění ruší, a to tak, aby mezi předpokládaným doručením usnesení a dnem skončení neodkladného opatření uplynula lhůta v délce nejméně jednoho měsíce.

§ 96

[Sdělení soudu bance]

Jestliže do dědictví patřil vklad na vkladní knížce na jméno nebo na běžném či jiném účtu, soud sdělí bance, komu vklad připadl. Jde-li o vklad na vkladní knížce na doručitele, z níž je výplata vázána heslem, které není účastníkům známo, soud sdělí příslušné pobočce banky, komu má být vklad při předložení nebo v případě umoření vkladní knížky vyplacen.

§ 97

[Vydávání úschov]

(1)

Při vydávání úschov souvisících s řízením o dědictví se postupuje podle ustanovení části jedenácté této vyhlášky.

(2)

Má-li soud nebo soudní komisař v úschově věci, vkladní knížky nebo listiny, vydá je soud oprávněnému účastníkovi. Je-li těchto účastníků několik, vydá soud věci tomu, kdo je má podle jejich dohody převzít.

§ 98

[Sdělování údajů ze spisu]

Přecházejí-li práva na další osoby v důsledku smrti zůstavitele jinak než děděním,16 soud na požádání příslušných orgánů, právnických nebo fyzických osob sdělí jména a adresy těch, jichž se to týká, jsou-li tyto údaje obsaženy ve spise o řízení o dědictví.

Část desátá

Činnost notářů v řízení o dědictví (§ 99-104)

§ 99

[Rozvrh a seznamy]

(1)

Rozvrh podle § 175za o. s. ř. (dále jen "rozvrh") se člení na oddíly podle počtu okresních soudů v obvodu krajského soudu.

(2)

Každý oddíl rozvrhu zpracovaný pro příslušný okresní soud obsahuje zejména:

a)

seznam notářských úřadů notářů, kteří v obvodu okresního soudu působí jako soudní komisaři,

b)

způsob rovnoměrného pověření jednotlivých soudních komisařů úkony v řízení o dědictví,

c)

označení notářského úřadu notáře, který bude pověřován úkony v řízení o dědictví v případech, kdy soudní komisař bude vyloučen podle § 17 odst. 2 o. s. ř. nebo mu bude věc odňata podle § 175zb odst. 1 o. s. ř,

d)

označení notářského úřadu společníka notáře, vykonává-li soudní komisař činnost notáře jako společník.

§ 100

[Způsob rovnoměrného pověřování]

Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o dědictví může být založen

a)

na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele či jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. l) o. s. ř., nebo

b)

na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o dědictví v závislosti na časovém období narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, nebo

c)

na kombinaci obou systémů.

§ 101

[Návrh rozvrhu a jeho vydání]

(1)

Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na příští kalendářní rok.

(2)

Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince každého kalendářního roku. Rozvrh zašle všem předsedům okresních soudů a příslušné notářské komoře.

§ 102

[Změna rozvrhu]

(1)

Jestliže ministr spravedlnosti České republiky v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad v obvodu některého okresního soudu, příslušná notářská komora předloží nejpozději do 15 dnů od tohoto rozhodnutí předsedovi krajského soudu návrh na změnu rozvrhu v té jeho části, která se týká okresního soudu, v jehož obvodu došlo ke změně v počtu notářských úřadů.

(2)

Předseda krajského soudu vydá rozhodnutí o změně rozvrhu nejpozději do 20 dnů od předložení návrhu. Rozhodnutí zašle příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

§ 103

[Pověření k úkonům]

(1)

Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru a složil kvalifikační zkoušku,17 aby samostatně prováděl přípravné a dílčí úkony v řízení o dědictví, zejména předběžné šetření a zjišťování stavu a obsahu závěti.

(2)

Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi18 delší než jeden rok, dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru, složil kvalifikační zkoušku17 a byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň pět let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby samostatně prováděl úkony v řízení o dědictví, nedochází-li v něm k postupu podle § 175k o. s. ř., k odnětí věci podle § 175zb o. s. ř. nebo k vrácení věci podle § 175zd o. s. ř.

(3)

Soudní komisař odpovídá za úkony, které byly provedeny na základě jeho pověření podle odstavce 1 a 2; jde-li o návrhy podle § 93, soudní komisař je podepisuje.

§ 104

[Povinnost mlčenlivosti]

(1)

Soudní komisaři, notářští koncipienti, notářští kandidáti a další pracovníci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po odvolání notáře nebo i po skončení pracovního poměru jeho pracovníků.

(2)

Povinnosti zachovávat mlčenlivost může osoby uvedené v odstavci 1 zprostit předseda soudu.

Část jedenáctá

Jiná činnost soudu (§ 105-112)

Oddíl první

Úschova u soudu (§ 105-109)

§ 105

[Předmět úschovy]

(1)

Soud v rámci jiné činnosti soudu19 přijímá do úschovy

a)

peníze převzetím dokladu o jejich složení u peněžního ústavu; jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tím, že je soud uloží do kovové skříně,

b)

vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,

c)

ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2)

Do úschovy nelze přijmout listiny, jejichž obsah zjevně odporuje zákonu, věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u peněžního ústavu a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

§ 106

[Limity úschovy]

(1)

Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u peněžního ústavu.

(2)

Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 2000 Kčs, jiných cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 2000 Kčs, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 1000 Kčs. Výše peněz na hotovosti uložených v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 10000 Kčs.

§ 107

[Poukaz soudu]

(1)

Movité věci a peníze z kovové skříně soudu se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem.

(2)

Tomu, kdo skládá peníze do úschovy, vystaví soud poukaz ke složení peněz na svůj účet u peněžního ústavu.

§ 108

[Náležitosti poukazu]

Poukazy, kterými se nařizuje vydání movitých věcí nebo výplata peněz složených u peněžního ústavu, podepisuje soudce, který věc vyřizuje, a předseda soudu, který otiskne na poukaz osmihranné razítko k doložce "K provedení". Soud současně peněžní ústav vyzve, aby mu vyúčtoval náklady spojené s úschovou.

§ 109

[Uložení u schovatele]

(1)

Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u peněžního ústavu, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2)

Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

Oddíl druhý

Úschovy u soudního komisaře (§ 110-112)

§ 110

[Předmět úschovy]

(1)

Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví

a)

peníze tím, že je uloží do své kovové skříně,

b)

vkladní knížky, jiné cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tím, že je uloží do své kovové skříně, pokud to velikost věcí dovolí,

c)

ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2)

Obdobně se použije § 105 odst. 2 a § 106.

§ 111

[Vydání úschovy]

(1)

Movité věci a peníze z kovové skříně soudního komisaře se skládají u peněžního ústavu na základě poukazu soudního komisaře opatřeného úředním razítkem notáře a podepsaného soudním komisařem. Soudní komisař současně peněžní ústav upozorní, že poukaz k vydání těchto věcí nebo k výplatě těchto peněz vydá soud.

(2)

Při vydání movitých věcí nebo při výplatě peněz složených soudním komisařem u peněžního ústavu postupuje soud obdobně podle § 108.

(3)

Věci a peníze uložené v kovové skříni soudního komisaře vydá soudní komisař sám; v době soudního rozhodování či po skončení řízení je však vydá jen na základě poukazu soudu opatřeného kulatým úředním razítkem a podepsaného soudcem.

§ 112

[Vydání oprávněné osobě]

(1)

Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudního komisaře ani k úschově u peněžního ústavu, uloží soudní komisař u schovatele. Soudní komisař vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2)

V době soudního rozhodování nebo po skončení řízení soud nařídí schovateli, aby předmět úschovy složený soudním komisařem vydal určitému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

Část dvanáctá

Řízení o úschovách (§ 113-114)

§ 113

[Podmínky]

(1)

Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.

(2)

V řízení o úschovách obdobně platí ustanovení § 105 až 109.

§ 114

[Náhrada za vyvlastnění]

Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí náhradu u soudu, soud v rámci řízení o úschovách rozhodne o uspokojení nároků dosavadního vlastníka a těch, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním;20 postupuje přitom přiměřeně podle § 337 a násl. o. s. ř. Usnesení soudu o uspokojení nároků nahrazuje usnesení soudu podle § 185e o. s. ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21

Část třináctá

Řízení o umoření listin (§ 115-116)

§ 115

[Vyloučení]

Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např. dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva nebo závěť.

§ 116

[Postup]

(1)

Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.

(2)

Usnesení podle § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 185r odst. 2 o. s. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.

Část čtrnáctá

Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení (§ 116a-116e)

§ 116a

(1)

K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) a k dodržení lhůt uvedených v § 69, 77, 83 tr.ř.§ 75 odst. 2 a § 273a odst. 1 o.s.ř. stanoví předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu) , kterému umožní přístup do budovy soudu, k přímé telefonní stanici, k telefaxu, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče o nezletilé, a použití kulatého úředního razítka.

(2)

K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 76a o.s.ř. stanoví předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného pracovníka soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 273a o.s.ř.; dosažitelnost není třeba stanovit v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla stanovena podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.

§ 116b

(1)

Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, stálé službě okresního ředitelství Policie České republiky a okresnímu úřadu v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Na tuto adresu se doručují v době trvání dosažitelnosti všechny písemnosti určené soudu, pokud není se soudcem (předsedou senátu) dohodnuto jinak.

(2)

Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76a o.s.ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.

§ 116c

(1)

Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce nebo vydat příkaz k domovní prohlídce, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a, který stanoví místo a dobu potřebného úkonu.

(2)

Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 4 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.

(3)

Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.

§ 116d

Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, toto rozhodnutí soudce neprodleně vyhotoví, vyznačí doložku vykonatelnosti a přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému pracovníkovi soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.

§ 116e

(1)

Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.

(2)

Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22 O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.

Část patnáctá

(§ 116f)

§ 116f

Jednací řád pro vrchní soudy

Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy.

Část šestnáctá

Závěrečná ustanovení (§ 117-118)

§ 117

Zrušují se

 

1.

instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD,

2.

ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.

§ 118

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Richter v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II vyhlášky č. 246/1995 Sb.26.10.1995


Poznámky pod čarou:

§ 55 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 83 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění vyhlášky č. 583/1992 Sb. a vyhlášky č. 277/1996 Sb.

Instrukce ministerstva spravedlnosti České republiky č. 1000/89-L, kterou se upravuje styk s cizinou v oblasti právních vztahů a účast cizinců v řízení.

§ 44 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon.

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.

§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.)

§ 26 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

§ 7 odst. 2 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.

§ 26 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

§ 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 185d odst. 1 o. s. ř.

§ 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

Poznámky pod čarou:
2

§ 55 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.

3

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

4

Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

5

§ 83 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

6

Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

7

§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění vyhlášky č. 583/1992 Sb. a vyhlášky č. 277/1996 Sb.

9

Instrukce ministerstva spravedlnosti České republiky č. 1000/89-L, kterou se upravuje styk s cizinou v oblasti právních vztahů a účast cizinců v řízení.

10

§ 44 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

11

§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon.

12

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

13
14

Čl. II odst. 6 zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.

15

§ 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

16

Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.)

17

§ 26 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

18

§ 7 odst. 2 zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.

19
20

§ 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

21

§ 185d odst. 1 o. s. ř.

22

§ 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.