Rozdělení prací u soudů je stanoveno na kalendářní rok rozvrhem práce; v rozvrhu práce je třeba stanovit i zastupování soudců.

V případě dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo výrazných rozdílů v pracovním vytížení určí předseda soudu rozsah přesunu agendy do jiného oddělení.

V případě náhlé překážky bránící soudci provést jednotlivé úkony v řízení, může předseda soudu jimi pověřit jiného soudce.

Opatření podle odstavců 2 a 3 provádí předseda soudu v souladu se stanoveným zastupováním v rozvrhu práce, pokud zajištění řádného chodu soudu nevyžaduje jiný postup. Stejně postupuje i v případě vyloučení soudce ( § 16 o. s. ř., § 31 tr. ř.).

Odstavce 1 až 3 a odstavec 4 věta první se užijí i na rozdělení prací vyšších soudních úředníků.

Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, podniku nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.

Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen "ministerstvo") a ministerstvo zahraničních věcí České republiky a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.

Vyšší soudní úředníci a pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka a pracovníka odborného aparátu zprostit předseda soudu.

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v občanskoprávních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby v obchodních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

Soudní tajemníci a justiční čekatelé mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

Předseda soudu může pověřit některé pracovníky odborného aparátu nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.

Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává pracovník tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.

Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.

Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:

Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 3 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět ( § 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [ § 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.")], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.

Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.

Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.

Při použití svěracích pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.

Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovu přiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.

Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.

K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.

Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.

Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).

Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.

Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.

Účastníkům a jejich právním zástupcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.

Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.

V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.

Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují "pane-paní-slečno" s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen jménem.

V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.

Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň opustili.

Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.

Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.

Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.

Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní a dá potřebné poučení. I odůvodnění rozhodnutí musí být předneseno srozumitelně a přesvědčivě.

Obdobně se postupuje i při vyhlašování výroku a odůvodnění usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě.

Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.

Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.

Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.

Jedná-li občan před soudem v jiném než českém nebo slovenském jazyce, přibere soud tlumočníka. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

Podle ustanovení odstavce 1 se postupuje obdobně i při výslechu osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

Příslušník ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě se předvolává prostřednictvím svého nadřízeného. O předvedení takové osoby je třeba požádat velitele nebo náčelníka. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo věznice se žádostí o její předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu (prokurátora, předsedy senátu, samosoudce) s předvedením.

Osoba v ústavní péči se předvolává prostřednictvím tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost pracovníků tohoto ústavu (zdravotnického zařízení), učiní ústav (zdravotnické zařízení) sám opatření, aby byla při předvedení osoby v ústavní péči zajištěna bezpečnost jeho pracovníků.

Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, doručuje se prostřednictvím nápravně výchovného ústavu a věznice, ve které je umístěn, nebo při nutném urychlení i osobně pověřeným pracovníkem soudu.

Osobě v ústavní péči se doručuje prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež.

Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, předloží se ministerstvu k dalšímu opatření.

Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, doručuje se přímo; v ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se písemnost prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy.

Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup. ² Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu.

Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění těsnopisem nebo záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede jméno a příjmení pracovníka, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) je povinen ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.

Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum a úplné znění smíru; předseda senátu, účastníci řízení a zapisovatel, pokud byl k jednání přizván, ji podepíší. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum a úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného; předseda senátu, žalovaný a zapisovatel, pokud byl k jednání přizván, ji podepíší. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.

Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal.

Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda senátu u nadřízeného soudu při rozhodování o řádném opravném prostředku a předseda senátu vrchního soudu nebo nejvyššího soudu při rozhodování o stížnosti pro porušení zákona a dovolání, jakož i soudce pověřený vyhotovením rozsudku; po nahlédnutí jej opět zalepí, opatří otiskem kulatého úředního razítka a otevření potvrdí svým podpisem.

Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že usnesení bylo učiněno bez přerušení jednání.

Na žádost toho, komu byl stejnopis rozhodnutí doručen dříve než rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém stejnopisu rozhodnutí doložku o právní moci.

Na žádost toho, komu byl doručen stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém rozhodnutí doložku vykonatelnosti rozhodnutí.

Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.

Písemná podání je nutno předložit soudu v tolika stejnopisech, kolik je jich třeba, aby po jednom stejnopisu mohl dostat soud a každý, komu se mají tyto písemnosti doručit.

Nepředloží-li účastník ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání, ačkoli byl k tomu vyzván, může tyto stejnopisy vyhotovit soud na účastníkův náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn. Náklady se vyznačí v seznamu nákladů.

Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.

Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, neb o které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.

Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.

Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, okresních úřadů, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování ( § 8 tr. ř., § 128 o. s. ř.).

Od orgánů obcí a okresních úřadů lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.

Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.

Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.

K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.

Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný čistý výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu. ³ Výši průměrného čistého výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob,⁴ dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem⁵ připadajících na týž kalendářní rok. Výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku v částce 17 Kčs za hodinu, nejvýše však 136 Kčs za jeden den.

Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka.

Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, hradí se mu jízdné jako při jízdě hromadným dopravním prostředkem s výjimkou případů podle § 32.

Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem nebo komerčním právníkem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce ( § 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.

O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní předpisy.

Soud ustaví správcem konkursní podstaty, zvláštním správcem, vyrovnacím správcem nebo zástupcem správce (dále jen "správce") osobu zapsanou v seznamu správců podle zvláštního předpisu⁷ s přihlédnutím k sídlu n ebo trvalému pobytu takové osoby ve vztahu k sídlu dlužníkova podniku nebo místu podnikání dlužníka.

Při výběru správce soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená možnostem a schopnostem správce; dbá rovněž o rovnoměrné vytížení správců zapsaných v seznamu správců.

Přijme-li soud nabídku peněžité záruky ( § 73a tr. ř.), stanoví současně podle povahy věci lhůtu, do které musí být peněžitá záruka složena. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně.

Je-li obviněný ve vazbě a soud přijme nabídku peněžité záruky, propustí jej z vazby ihned poté, kdy byla peněžitá záruka na účet soudu složena. Výplatu částky složené na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.

Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo je-li obava, že uprchne, přikáže předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu do příslušné spádové věznice ( § 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného ( § 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.

Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.

U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody postupuje podle zvláštního předpisu. ⁹

Vykonává-li odsouzený vojenskou základní nebo náhradní službu, vyzve ho předseda senátu (samosoudce) k nástupu výkonu trestu odnětí svobody prostřednictvím velitele (náčelníka) útvaru, kde odsouzený vykonává vojenskou službu. Příslušného velitele nebo náčelníka předseda senátu zároveň požádá, aby zajistil nástup trestu odsouzenéh o a učinil další potřebná opatření podle příslušných služebních předpisů.

U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestu odnětí svobody ústavu, v kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestu dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestu okresní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.

Nápravně výchovný ústav pro mladistvé sdělí u trestů odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestu odnětí svobody výchovnému nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestu, výsledky převýchovy mladistvého výkonem trestu z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.

Věznice, popřípadě nápravně výchovný ústav, vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody s potvrzením, že odsouzený nastoupil trest, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest ve stanovené lhůtě nastoupen nebyl. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody, potvrdí nápravně výchovný ústav příjem nařízení výkonu trestu na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy trest bude pravděpodobně nastoupen, a vrátí je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiného nápravně výchovného ústavu, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá nápravně výchovný ústav, v němž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.

Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody za současného přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu obviněného, nebo soud o výchovné spolupůsobení takové zájmové sdružení požádal, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 1 tr. ř. zájmovému sdružení občanů také sdělí, zda a jaká omezení podle § 59 odst. 2 trestního zákona (dále jen "tr. zák.") byla obviněnému uložena. Zároveň je požádá, aby podle obsahu těchto omezení zaměřilo své výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje a podalo soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.

Stejně soud postupuje i v případě, požádá-li zájmové sdružení občanů o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 2 tr. ř.

V případě, kdy byl uložen trest obecně prospěšných prací, postupuje soud přiměřeně podle odstavce 1.

Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení, že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení za podmínek § 72 odst. 5 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá, aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, nastoupila ve stanovenou dobu jeho výkon.

Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném termínu. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno, není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.

Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, požádá předseda senátu (samosoudce) o její dodání do zdravotnického zařízení okresní ředitelství policie podle místa bydliště (pobytu) osoby.

Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné léčení uloženo, ve dvou vyhotoveních spolu s jedním opisem rozhodnutí, kterým bylo uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato. Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou. Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může dojít za podmínek uvedených v § 72 odst. 5 tr. zák. jen na podkladě pravomocného rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá, aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho výkonu.

Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní. Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce. U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.

Jestliže v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení, které tu mělo být vykonáno ( § 72 odst. 6 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, anebo nebylo takové léčení ukončeno ( § 72 odst. 5 tr. zák.), podá nápravně výchovný ústav dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.

Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, nápravně výchovný ústav jej propustí a nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.

Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato, zašle soud ve dvojím vyhotovení nařízení jeho výkonu a opis rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, opatřený doložkou o právní moci. Výkon tohoto rozhodnutí provádí soud za účasti orgánů příslušných okresních úřadů. Výchovné zařízení, v němž bylo s výkonem ochranné výchovy započato, potvrdí její nástup na jednom vyhotovení nařízení ochranné výchovy a vrátí je soudu.

Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu, který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení, o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění chovance z ochranné výchovy nebo o tom, že byl předveden k výkonu trestu odnětí svobody.

Po zahájení řízení o dědictví soud provede neprodleně šetření v evidenci závětí,

O výsledku šetření podle odstavce 1 učiní soud ve spise záznam.

Je-li u soudu uložena závěť sepsaná notářským zápisem státního notářství, soud zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše protokol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii. Ověřený opis notářského zápisu založí do sbírky prohlášených závětí. Je-li závěť uložena u jiného soudu, požádá o zjištění stavu a obsahu závěti soud, u něhož je závěť uložena. Dožádaný soud založí ověřený opis notářského zápisu do své sbírky prohlášených závětí.

Po provedení úkonů podle § 74 pověří soud notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví (dále jen "soudní komisař") a postoupí mu spis.

Je-li u soudního komisaře uložena závěť, soudní komisař zjistí stav a obsah této závěti. O zjištění sepíše prot okol, k němuž připojí ověřený opis závěti nebo její ověřenou kopii.

Je-li závěť uložena u jiného notáře, soudní komisař požádá o zjištění stavu a obsahu závěti notáře, u něhož je závěť uložena.

Originál závěti nebo ověřený opis notářského zápisu o závěti zašle soudní komisař nebo notář uvedený v odstavci 3 po zjištění stavu a obsahu závěti soudu, který jej uloží do sbírky prohlášených závětí.

Vyjde-li v řízení o dědictví najevo, že zůstavitel zanechal závěť a nejedná se o případ podle § 74 odst. 3 nebo § 75 odst. 2 a 3, soudní komisař zjistí její stav a obsah postupem uvedeným v § 75 odst. 2 a 4. V protokolu také uvede, kdo závěť odevzdal, popřípadě za jakých okolností byla nalezena.

V případě, že se soudní komisař v průběhu řízení o dědictví dozví o tom, že zůstavitel pravděpodobně zanechal závěť, provede šetření za účelem vypátrání místa jejího uložení nebo osoby, která ji má v držení. Držitele závěti vyzve, aby mu závěť neprodleně odevzdal.

Bylo-li v průběhu řízení zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení.

Soudní komisař zjistí stav a obsah i takové listiny, o jejíž povaze jako závěti má pochybnosti, jestliže ten, kdo ji předložil, prohlásí, že v listině je obsažena závěť zůstavitele.

Po zjištění stavu a obsahu závěti mohou účastníci nahlížet do originálu závěti.

Originál závěti, která nebyla zřízena notářským zápisem u notáře, může soud po zjištění jejího stavu a obsahu zapůjčit soudu, který vede řízení o dědictví, soudu, který vede řízení o sporných skutečnostech týkajících se závěti, soudu nebo prokurátorovi pro účely trestního řízení nebo soudnímu komisaři. V takovém případě se do sbírky prohlášených závětí založí ověřený opis nebo ověřená kopie závěti. V ověřovací doložce se uvede komu, k jaké spisové značce, kdy a pod jakou spisovou značkou soudu byl originál závěti zapůjčen.

V rámci neodkladného opatření může soudní komisař vyzvat toho, kdo má u sebe věci pravděpodobně náležející zůstaviteli, klíč od bytu zůstavitele, od jiných místností nebo prostor nebo osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla či jinou listinu umožňující používání předmětu z dědictví, aby uvedenou věc složil do úschovy u soudního komisaře.

Dotýká-li se neodkladné opatření důležitých zájmů účastníků nebo týká-li se třetích osob, anebo byla-li žádost podle odstavce 1 bezvýsledná, rozhodne o neodkladném opatření soud usnesením, které doručí všem, jichž se týká.

Neodkladné opatření zapečetění bytu či jiných prostor zůstavitele provede soudní komisař tak, aby bylo možno zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor.

Zapečetění bytu či jiných prostor nelze provést, nebyl-li zůstavitel jediným uživatelem těchto prostor nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede v protokolu o úkonu.

O provedení neodkladného opatření podle odstavce 1 sepíše soudní komisař protokol a podle okolností uvědomí též vlastníka objektu.

Neodkladné opatření soupisem na místě provede soudní komisař v přítomnosti účastníků. Nejsou-li účastníci přítomni nebo nejsou-li účastníci známi, lze tento úkon provést jen tehdy, bude-li soupisu přítomna nezúčastněná osoba jako svědek.

O soupisu se pořídí protokol, ve kterém se sepíší věci, které jsou v bytě zůstavitele nebo na jiném místě. Cennější věci se přesně popíší, aby se vyloučila možnost jejich záměny. Tvrdí-li některý z účastníků, že určitá věc, která je v bytě zůstavitele nebo na jiném místě, do soupisu nepatří, věc se sice v protokolu uvede, ale s poznámkou, kdo a jaké nároky si na věc činí. Do soupisu se nezahrnují věci potřebné k pohřbení zůstavitele a věci bezcenné.

Koná-li se soupis v prostorách, jež byly dříve zapečetěny, uvede se v protokolu, v jakém stavu byly uzávěry shledány a zda nebyly zjištěny stopy neoprávněného vniknutí. Závěrem protokolu se poznamená, zda byly vstupy po skončení úkonu znovu zapečetěny.

Jsou-li patrny stopy násilného či jiného neoprávněného vniknutí do prostor uvedených v odstavci 3, soupis se neprovede a soudní komisař o tom neprodleně učiní oznámení orgánu Policie České republiky.

V případě, že objekt je ve stavu, který by osoby zúčastněné na úkonu ohrožoval na životě, zdraví nebo majetku, soupis se odloží a soudní komisař učiní o tom neprodleně oznámení příslušným orgánům, právnickým nebo fyzickým osobám s požadavkem na opatření, kterými by bylo odstraněno uvedené ohrožení osob vstupujících k provedení úkonu do objektu.

Má-li být proveden zákaz výplaty z vkladů na vkladní knížce, běžném či jiném účtu, sdělí soudní komisař bance, u které je účet veden, že s účtem nesmí být nakládáno bez souhlasu soudu. V tomto sdělení je třeba uvést údaje potřebné k identifikaci účtu.

Obdobně se postupuje, má-li se provést zákaz úhrady pohledávky zůstavitele u jiných právnických nebo fyzických osob.

Při zjišťování zůstatku vkladu na vkladní knížce, běžném nebo jiném účtu je třeba přesně označit organizační složku banky, kde se vede účet, a uvést:

Stejně se postupuje při zjišťování zůstatků vkladů u jiných forem spoření.

Nejsou-li u vkladních knížek na doručitele kromě příslušné organizační složky peněžního ústavu známy údaje potřebné k identifikaci vkladu podle odstavce 1 písm. b) nebo některý z nich, uvedou se v dotazu údaje, které by mohly přispět k identifikaci vkladu. Takovými údaji jsou například údaje o datu založení vkladní knížky, údaje o výši vkladu k určitému dni, údaje o výběru vkladu k určitému dni nebo údaje o vinkulaci vkladu.

Soudní komisař předkládá soudu návrhy soudních usnesení s potřebným počtem stejnopisů.

K návrhu usnesení soudu, kterým se řízení končí, soudní komisař připojí návrhy realizačních poukazů a jiných opatření, které je třeba učinit po právní moci tohoto usnesení.

V usnesení soudu vydaném v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, uvede soud v doložce umístěné za poučením o opravných prostředcích rozhodné údaje k vyznačení změny podle tohoto usnesení v katastru nemovitostí. Těmito údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště u fyzických osob a název, sídlo a identifikační číslo u právnických osob, jichž se změna práv a povinností týká, a dále označení listu vlastnictví, na kterém jsou nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí. Jestliže je na základě výsledku řízení nutno založit nový list vlastnictví, je třeba nemovitosti v doložce označit všemi údaji, kterými jsou vedeny v katastru nemovitostí.

Pravomocné usnesení podle odstavce 1 se doručí příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení zápisu.¹⁵ Tomuto úřadu se rovněž doručí usnesení soudu, kterým došlo k opravě nebo doplnění původního usnesení týkajícího se věcných práv k nemovitostem.

Dojde-li v důsledku dovolání ke zrušení usnesení soudu týkajícího se věcných práv k nemovitostem, soud zašle pravomocný rozsudek příslušného soudu katastrálnímu úřadu k provedení zápisu,¹⁵ jímž se obnoví stav v katastru na stav před vydáním zrušeného usnesení.

Po právní moci usnesení, jímž bylo projednání dědictví skončeno, soud zruší zákaz výplaty pohledávek nebo vydání věcí patřících do dědictví, pokud se tak nestalo již v průběhu řízení. Učiní tak sdělením těm, kterých se to týká. Stejně postupuje, jestliže se v průběhu řízení zjistí, že uvedené pohledávky nebo věci nejsou předmětem dědictví.

Má-li být zrušeno zajištění dědictví, které se dotýká vedle účastníků i třetích osob, soud vydá o tom usnesení, které doručí všem, jichž se týká. V usnesení uvede, kterým dnem se zajištění ruší, a to tak, aby mezi předpokládaným doručením usnesení a dnem skončení neodkladného opatření uplynula lhůta v délce nejméně jednoho měsíce.

Při vydávání úschov souvisících s řízením o dědictví se postupuje podle ustanovení části jedenácté této vyhlášky.

Má-li soud nebo soudní komisař v úschově věci, vkladní knížky nebo listiny, vydá je soud oprávněnému účastníkovi. Je-li těchto účastníků několik, vydá soud věci tomu, kdo je má podle jejich dohody převzít.

Rozvrh podle § 175za o. s. ř. (dále jen "rozvrh") se člení na oddíly podle počtu okresních soudů v obvodu krajského soudu.

Každý oddíl rozvrhu zpracovaný pro příslušný okresní soud obsahuje zejména:

na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele či jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. l) o. s. ř., nebo

na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o dědictví v závislosti na časovém období narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, nebo

na kombinaci obou systémů.

Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na příští kalendářní rok.

Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince každého kalendářního roku. Rozvrh zašle všem předsedům okresních soudů a příslušné notářské komoře.

Jestliže ministr spravedlnosti České republiky v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad v obvodu některého okresního soudu, příslušná notářská komora předloží nejpozději do 15 dnů od tohoto rozhodnutí předsedovi krajského soudu návrh na změnu rozvrhu v té jeho části, která se týká okresního soudu, v jehož obvodu došlo ke změně v počtu notářských úřadů.

Předseda krajského soudu vydá rozhodnutí o změně rozvrhu nejpozději do 20 dnů od předložení návrhu. Rozhodnutí zašle příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru a složil kvalifikační zkoušku,¹⁷ aby samostatně prováděl přípravné a dílčí úkony v řízení o dědictví, zejména předběžné šetření a zjišťování stavu a obsahu závěti.

Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi¹⁸ delší než jeden rok, dalšího pracovníka, který je u něho v pracovním poměru, složil kvalifikační zkoušku¹⁷ a byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň pět let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby samostatně prováděl úkony v řízení o dědictví, nedochází-li v něm k postupu podle § 175k o. s. ř., k odnětí věci podle § 175zb o. s. ř. nebo k vrácení věci podle § 175zd o. s. ř.

Soudní komisař odpovídá za úkony, které byly provedeny na základě jeho pověření podle odstavce 1 a 2; jde-li o návrhy podle § 93, soudní komisař je podepisuje.

Soudní komisaři, notářští koncipienti, notářští kandidáti a další pracovníci notáře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po odvolání notáře nebo i po skončení pracovního poměru jeho pracovníků.

Povinnosti zachovávat mlčenlivost může osoby uvedené v odstavci 1 zprostit předseda soudu.

Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy již složen do úschovy soudu.

V řízení o úschovách obdobně platí ustanovení § 105 až 109.

Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.

Usnesení podle § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním na možnost postupu podle § 185r odst. 2 o. s. ř. Usnesení se dále doručí osobě podle listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah nebo že by mohly věc objasnit.

instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č. j. 417/73 - L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973 Sb., ve znění instrukce č. j. 354/75 - LO, instrukce č. j. 826/78 - LO, instrukce č. j. 24/83, instrukce č. j. 852/90 - L a instrukce č. j. 1436/91 - OOD,

ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.