v plénu

v senátu,

soudcem zpravodajem.

Zasedání pléna svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda Ústavního soudu, nebo jeho zástupce (§ 8 odst. 2 zákona č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním - dále jen „zákon“).

Pořad jednání musí být soudcům sdělen tak, aby měli dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dnů předem.

Kancelář Ústavního soudu zajistí, aby každý soudce současně se sdělením pořadu jednání obdržel podklady k přípravě na jednání.

Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

Byl-li předložen pouze jediný návrh, považuje se za schválený bez hlasování. To neplatí, jestliže se rozhoduje ve věci samé nálezem.

Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají, a ostatní soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.

Jestliže postupem podle odstavců 1 až 4 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.

Hlasování se opakuje, pokud nezíská některý z návrhů potřebnou většinu.

Při tajném hlasování se hlasuje pomocí lístků, na nichž soudce vyznačí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí; způsob vyznačení stanoví předsedající. Při hlasování se postupuje tak, aby nebylo možné zjistit, jak který soudce hlasoval.

Jinak soudci hlasují v abecedním pořadí určeném podle jejich příjmení; předsedající hlasuje naposledy. Toto pořadí se v každém kalendářním měsíci mění tak, že soudce, který v předchozím měsíci hlasoval jako druhý, hlasuje jako první a soudce, který hlasoval jako první, hlasuje jako poslední. Pro účely tohoto ustanovení se měsíce červenec a srpen považuje za jeden kalendářní měsíc.

Zastupujícími členy senátu (§ 10 odst. 3 zákona) jsou soudci, kteří nebyli určeni stálými členy žádného senátu, pokud předseda Ústavního soudu v jednotlivých případech nestanoví jinak.

Zastupující člen senátu je zpravidla občanem téže republiky jako stálý člen senátu, kterého zastupuje.

Předsedu senátu volí stálí členové senátu na jeho ustavujícím zasedání na dobu jednoho roku․

Soudce, který byl zvolen předsedou senátu, nemůže být do této funkce opět zvolen po dobu tří následujících roků; k tomu se přihlíží při určování stálých členů senátu podle § 10 odst. 1 zákona.

Zasedání senátu svolává, pořad jednání určuje a jednání řídí předseda senátu.

Ustanovení § 2 odst. 2 a 3 platí pro jednání senátu obdobně.

Při hlasování senátu se postupuje tak, že každý soudce ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí. Ustanovení § 3 odst. 1 a 2 a § 4 odst. 2 platí pro hlasování senátu obdobně.

Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí většinu hlasů, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu plénu k rozhodnutí (článek 14 odst. 2 písm. c) ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky - dále jen „ústavní zákon“).

Protokol o jednání pléna a senátu obsahuje především označení dne a předmětu jednání, jména přítomných, stručné a výstižné vylíčení průběhu jednání včetně návrhů účastníků a vedlejších účastníků na rozhodnutí věci s předneseným odůvodněním a přijaté rozhodnutí. O odročeném jednání se pořídí zvláštní protokol.

Protokol o jednání pléna pořizuje pověřený pracovník Kanceláře Ústavního soudu (dále jen „zapisovatel“). Protokol podepisuje ten, kdo řídil jednání (§ 2 odst. 1), a zapisovatel.

Protokol o jednání senátu pořizuje zapisovatel. Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel.

Protokol o poradě a hlasování pléna a senátu obsahuje označení dne a předmětu jednání, jména přítomných soudců a zapisovatele, návrhy soudců na rozhodnutí se stručným odůvodněním, výsledek hlasování, přijaté rozhodnutí a případné odlišné stanovisko (§ 9 odst. 5, § 10 odst. 5 zákona).

O každé poradě a hlasování se sepisuje zvláštní protokol.

Protokol podepisují všichni soudci přítomní hlasování a zapisovatel.

Po sepsání a podepsání se protokol vloží do obálky, která se zalepí, označí slovy „Protokol o poradě a hlasování“ a jednacím číslem a opatří se otiskem úředního razítka Ústavního soudu. Obálka se připojí k protokolu o jednání.

Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu pouze se souhlasem pléna ve věci, která byla postoupena plénu (§ 9 odst. 2); po zjištění obsahu protokolu se postupuje podle odstavce 4.

Návrh na zahájení řízení (§ 16 zákona) se doručuje do podatelny Ústavního soudu nebo se doručí poštou.

Návrh na zahájení řízení se předkládá v takovém počtu stejnopisů, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, kteří byli v návrhu uvedeni, mohl být doručen rovněž jeden stejnopis; nesplní-li navrhovatel tuto povinnost nebo zjistí-li se, že účastníkem nebo vedlejším účastníkem jsou další osoby, postupuje se podle § 27 odst. 7 zákona.

Nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle § 19, 21 (popřípadě § 56, § 58 odst. 1 zákona), soudce zpravodaj o tom navrhovatele vyrozumí a určí mu lhůtu k odstranění vad. Nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, předloží návrh k předběžnému projednání.

Podání, které podle obsahu zjevně není návrhem na zahájení řízení (§ 21 zákona), soudce odloží; o odložení není třeba odesílatele vyrozumět.

Předběžně se projedná každý návrh, a to v plénu nebo v senátu podle jejich působnosti v řízení ve věci samé (§ 9, 10 zákona).

Při předběžném projednání (§ 23 zákona) sdělí soudce zpravodaj podstatný obsah návrhu na zahájení řízení a uvede okolnosti rozhodné pro předběžné projednání.

Jestliže soudce zpravodaj nenavrhne, aby byl návrh na řízení odmítnut,a jestliže takový návrh nepodají ani ostatní soudci, je návrh na zahájení řízení přijat k dalšímu řízení; to se uvede v protokolu o předběžném projednání.

Byl-li podán návrh, aby byl návrh na zahájení řízení odmítnut, nechá o tom předsedající hlasovat. Nebyl-li návrh odmítnut, je přijat k dalšímu řízení.

Byl-li návrh na zahájení řízení přijat k dalšímu řízení, postupuje soudce zpravodaj tak (§ 27 odst. 4 zákona), aby věc mohla být bez zbytečného odkladu projednána v senátu nebo v plénu.

Předvolání k ústnímu jednání (§ 28 odst. 3 zákona) se doručují do vlastních rukou účastníků, vedlejších účastníků a jejich zástupců. Musí být doručena tak, aby tyto osoby měly dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně 5 dní předem.

Při ústním jednání udělí předsedající nejprve slovo soudci zpravodaji, který sdělí obsah návrhu na zahájení řízení a výsledky dosavadního řízení před Ústavním soudem; sdělení nesmí obsahovat názor, jak by mělo být o návrhu rozhodnuto.

Rozhoduje-li plénum, porady a hlasování se mohou zúčastnit jen soudci, kteří byli přítomni celému ústnímu jednání, jež bezprostředně předcházelo poradě a hlasování pléna.

K hotovým výdajům účastníka (§ 33 zákona) náleží jízdné, stravné a nocležné.

Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný čistý výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.² Výši průměrného čistého výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku mu zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, tvoří podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku částka vypočtená ze základu daně z příjmů obyvatelstva, dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním předpisem, připadajících na týž kalendářní rok (§ 83 odst. 1 zákoníku práce). Výši základu daně z příjmů obyvatelstva prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jenž předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku v částce 17 Kčs za jednu hodinu, nejvýše však 136 Kčs za jeden den.

Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka.

Náhrada jízdného se přizná jen účastníku, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

Účastníku se hradí skutečné účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Použil-li účastník vlastního motorového vozidla, hradí se mu jízdné hromadným dopravním prostředkem s výjimkou případů podle § 28.

Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

Pro určení výše svědečného se užije ustanovení § 25 až 28 obdobně.

Pro určení nákladů advokáta se použije zvláštní předpis.⁴ Výše odměny za zastupování advokátem se určí podle ustanovení tohoto předpisu i mimosmluvních odměnách.

O náhradách poskytovaných znalcům a tlumočníkům platí zvláštní předpis.⁵

Nález se vyhlašuje vždy veřejně (§ 28 odst. 7 zákona) „jménem České a Slovenské Federativní Republiky“. Jde-li o nález pléna, vyhlašuje jej ten, kdo jednání pléna řídil (§ 2 odst. 1). Jde-li o nález senátu, vyhlašuje jej jeho předseda a v jeho nepřítomnosti věkem nejstarší člen senátu.

Při vyhlášení se uvede znění výroku a podstatný obsah odůvodnění.

Nález se vyhlašuje zpravidla po skončení jednání, které přijetí nálezu předcházelo. Není-li to možné, nález se vyhlásí při odročeném jednání.

Vyhlášení výroku nálezu vyslechnou přítomní v stoje.

V písemném vyhotovení nálezu (§ 30 zákona) se po slovech „jménem České a Slovenské Federativní Republiky“ uvede, že jde o rozhodnutí Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, zda bylo rozhodnuto v plénu nebo v senátu, jména a příjmení soudců, kteří ve věci rozhodovali, označení účastníků a vedlejších účastníků, jména a příjmení jejich zástupců, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění a datum a místo vyhlášení.

V písemném vyhotovení usnesení se uvede, že jde o usnesení Ústavního soudu České a slovenské Federativní Republiky, zda jde o usnesení pléna, senátu nebo soudce zpravodaje, označení účastníků a vedlejších účastníků, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, pokud je zákonem předepsáno, a datum a místo přijetí (vydání).

V odůvodnění se uvede zpravidla podstatný obsah návrhů, případně též vyjádření,prokázané skutečnosti nebo skutková zjištění, způsob hodnocení důkazů a právní posouzení věci.

Písemné vyhotovení nálezu a usnesení pléna podepisuje ten, kdo řídil jeho jednání (§ 2 odst. 1), písemné vyhotovení nálezu a usnesení senátu podepisuje předseda senátu.

Písemné vyhotovení se opatří otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem České a Slovenské Federativní Republiky a textem „Ústavní soud ČSFR“.

Rozhodnutí Ústavního soudu, upozornění podle § 23 odst. 2 zákona a vyrozumění podle § 16 odst. 3 se účastníkům a jejich zástupcům (§ 19 zákona) doručují do vlastních rukou.

Vedlejším účastníkům se nedoručují rozhodnutí (§ 31 zákona), která se týkají pouze účastníků řízení samotných.

Jinak o způsobu doručení rozhodne podle povahy věci soudce zpravodaj nebo ten, kdo podepsal rozhodnutí (§ 31 odst. 4).

Pro doručování platí ustanovení § 45 až 50 občanského soudního řádu s výjimkou § 47 odst. 1 občanského soudního řádu.

Náklady řízení účastníků (§ 33 zákona) jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, ztráta na výdělku účastníků a odměna za zastupování advokátem.

Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním soudem se hradí z rozpočtu Ústavního soudu.

Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém nebo slovenském jazyce (§ 20 zákona), přibere soud tlumočníka. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.

Obdobně se postupuje, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, se rekonstruují, je-li to třeba pro další vedení řízení.

Při rekonstrukci se vychází z evidenčních pomůcek Ústavního soudu a písemností vyžádaných od účastníků nebo vedlejších účastníků, jiných soudů nebo jiných státních orgánů. Je-li to potřebné, provede se šetření za účelem zjištění obsahu ztracených nebo zničených listin.

O provedení rekonstrukce spisu rozhoduje předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu a provede ji soudce zpravodaj, pokud tím předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu nepověří jiného soudce.

V budově Ústavního soudu nebo v místě, kde Ústavní soud jedná, je každý povinen zachovávat pořádek a řídit se pokyny vydanými předsedou Ústavního soudu nebo předsedou senátu.

K zajištění řádného průběhu, stanoveného pořádku a důstojnosti jednání Ústavního soudu přijímají předseda Ústavního soudu nebo předseda senátu vhodná opatření, která jsou pro přítomné osoby závazná.

Všechny nálezy a všechna usnesení podle čl. 5 ústavního zákona přijaté v kalendářním roce se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu Česko a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Sbírka nálezů“) vydávané Ústavním soudem každoročně po skončení kalendářního roku. Jiná usnesení se ve Sbírce nálezů uveřejňují, jestliže se na tom usneslo plénum. Pokud je to třeba, může být Sbírka nálezů vydána po částech během roku.

Zveřejňované nálezy a usnesení se ve Sbírce nálezů uspořádají v pořadí podle dne jejich přijetí Ústavním soudem a takto se také v rámci každého kalendářního roku průběžně číslují.

Z každého nálezu a usnesení se uveřejňují jeho výrok a podstatný obsah odůvodnění, z něhož musí být zřejmé, jaký právní názor Ústavní soud zaujal a jaké důvody jej k tomu vedly. Údaje o totožnosti účastníků a vedlejších účastníků, jsou-li jimi fyzické osoby, jejich zástupců, svědků a znalců se neuveřejňují.

Vydávání Sbírky nálezů řídí místopředseda Ústavního soudu.

Podrobnosti o vydávání a rozšiřování Sbírky nálezů, o nahlížení do Sbírky nálezů Ústavního soudu a o způsobu nahlížení do nálezů a usnesení podle § 30 odst. 6 věta druhá zákona upravuje Organizační řád Kanceláře Ústavního soudu.

Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry fyzické osoby, která podala ústavní stížnost, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením advokátem, a byla-li ústavní stížnost přijata k dalšímu řízení, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele, že náklady jeho zastoupení advokátem zcela nebo zčásti zaplatí stát (§ 58 odst. 2 zákona).

Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 musí být uplatněn a poměry stěžovatele hodnověrně prokázány před předběžným projednáním ústavní stížnosti.

O návrhu rozhodne soudce zpravodaj usnesením, které se doručuje stěžovateli a advokátovi. Vyhoví-li se zcela návrhu, nemusí být usnesení odůvodněno.

Náklady zastoupení advokátem hradí Ústavní soud ze svého rozpočtu.

Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení podle odstavce 3 zrušit nebo změnit, a to popřípadě i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že poměry stěžovatele postup podle odstavce 1 neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

Náklady podle § 41 uhradí Ústavní soud k rukám advokáta po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se advokátovi na jeho žádost přiměřená záloha.

Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení advokátem platí stát (§ 41), náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České a Slovenské Federativní Republice v rozsahu, v jakém bylo stěžovateli přiznáno právo na zaplacení nákladů zastoupení advokátem. O tom Ústavní soud rozhodne v usnesení o náhradě nákladů řízení (§ 33 odst. 2 zákona).

Náhrada nákladů tohoto řízení je příjmem státního rozpočtu federace. Náhrada nákladů tohoto řízení zaplacená na účet Ústavního soudu se převádí vždy za uplynulé pololetí kalendářního roku na účet státního rozpočtu federace vedený finančním orgánem příslušným pro město Brno.

Zjistí-li předseda Ústavního soudu, že je důvod k zahájení kárného řízení se soudcem (§ 6 odst. 1 zákona), rozhodne usnesením o zahájení kárného řízení. Usnesení musí být odůvodněno.

Usnesení se doručí soudci. Pro doručování písemností soudci platí přiměřeně ustanovení § 266a zákoníku práce.

Po dobu kárného řízení nemůže soudce činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce. Je-li soudce předsedou nebo členem senátu, určí předseda Ústavního soudu, který z ostatních soudců bude zastupujícím členem senátu.

Ustanovení odstavce 3 platí obdobně po dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin.

Usnesení o zahájení kárného řízení předloží předseda Ústavního soudu plénu.

Soudci, se kterým bylo kárné řízení zahájeno, musí být dána možnost vyjádřit se k důvodům usnesení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady a hlasování.

Kárný senát (§ 6 odst. 2 zákona) si na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.

Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání senátu s výjimkou porady a hlasování a vyjádřit se k důvodům kárného řízení.

Proti rozhodnutí kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda Ústavního soudu a soudce (§ 6 odst. 1 zákona). O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení senátu potvrdí, nebo je zruší a vrátí věc senátu k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je senát vázán.

Jestliže proti rozhodnutí kárného senátu uvedenému v odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno. Z téhož důvodu již kárné řízení nelze zahájit.

Proti rozhodnutí kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může podat námitky tento soudce a předseda Ústavního soudu. O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení senátu potvrdí, nebo je zruší a vrátí věc senátu k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je senát vázán.

Jestliže proti rozhodnutí kárného senátu uvedenému v odstavci 3 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové rozhodnutí potvrdilo, založí se rozhodnutí senátu i případné rozhodnutí pléna do osobního spisu soudce na dobu jednoho roku; předseda Ústavního soudu může rozhodnout, že se rozhodnutí z osobního spisu soudce vyřadí i před uplynutím této doby.

Soudce může pracovníka Kanceláře Ústavního soudu, který má vysokoškolské právnické vzdělání (dále je „asistent soudce“), pověřit provedením některých úkonů v souvislosti s přípravou projednání věci Ústavním soudem, které jinak podle zákona nebo podle tohoto Organizačního a jednacího řádu příslušejí soudci zpravodaji.

Asistent soudce může být podle odstavce 1 pověřen provedením těchto úkonů: