587/1992 Sb. znění účinné od 1. 8. 1995 do 31. 12. 1995
změněno s účinností od poznámka zákonem č. 148/1995 Sb.
1.8.1995
zákonem č. 260/1994 Sb.
1.1.1995
V tomto aktualizovaném znění jsou zapracovány dvě novely se stejným datem účinnosti s výjimkou sazeb daně pro malé nezávislé pivovary podle § 33, které nabývají účinnosti dnem 1.července 1995.
zákonem č. 325/1993 Sb.
1.1.1995
zákonem č. 136/1994 Sb.
1.7.1994
redakčním sdělením o opravě chyb částka 29/1994/2 Sb. V tomto aktualizovaném znění jsou zapracovány dvě novely se stejným datem účinnosti.
zákonem č. 325/1993 Sb.
1.7.1994
zákonem č. 325/1993 Sb.
1.1.1994
zákonem č. 199/1993 Sb.
1.8.1993
Více...
587
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o spotřebních daních
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Č Á S T P R V N Í SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 1-17)
§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi (dále jen "daň") a způsob značení některých tabákových výrobků.
(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.
§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
b) zahraničím to území, které není tuzemskem,
c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,
d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,
e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě,
f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen "finanční orgán"); při dovozu vybraných výrobků celní orgán,
g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období, nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,
h) vyskladněním
1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně ( § 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku,
2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,
3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých, jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,
4. použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu nebo fyzické vydání v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, s výjimkou vyskladnění podle bodů 1 a 7,
5. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,
6. fyzické vydání vybraných výrobků vyrobených v rámci pěstitelského pálení plátcem daně pěstiteli,
7. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,
8. fyzické vydání vybraných výrobků zhotovených plátcem daně z materiálu plně nebo částečně dodaného objednavatelem,
9. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány pro účely splnění komisionářské smlouvy,
i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen "výstav") není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky podle zvláštního předpisu.
§ 3 Plátci (1) Plátci daně (dále jen "plátci") jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.
(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.
(3) Další zvláštní ustanovení týkající se plátků daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.
§ 4 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.
(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.
§ 5 Vznik daňové povinnosti (1) Daňová povinnost vzniká
a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,
b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku celního dluhu,
c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,
d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1, dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. .; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,
e) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do mank a škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.
§ 6 Základ daně (1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.
(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.
§ 7 Sazby daně (1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.
(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.
§ 8 (1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla, s výjimkou
1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,
2. českých vybraných výrobků , které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,
3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,
4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,
b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky, pro hygienický dozor, pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání, pro mimořádná opatření při epidemii a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.
(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
§ 9 Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a) až e ), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení v případě jejich dovozu. Při uplatnění nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) až d), předloží nabyvatel povolení Ministerstva zemědělství, a při uplatnění nároků u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. e), povolení Ministerstva financí k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.
§ 10 Vystavování daňových dokladů (1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,
b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),
c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,
d) částku daně,
e) datum vyskladnění,
f) datum vystavení daňového dokladu,
g) pořadové číslo daňového dokladu.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm․ c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.
(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo "škoda" a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).
(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.
(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.
(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení. Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) až e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.
(7) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. g) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat úd aje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).
(8) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).
(9) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
§ 11 Výpočet daně (1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a podle § 20, 26, a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.
(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.
§ 12 Nárok na vrácení dně (1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem
a) potvrzení celního prohlášení pohraničním celním orgánem o přechodu vybraných výrobků do zahraničí v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti nebo potvrzení celním orgánem o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu s celně schváleným určením umístění vybraných výrobků do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti;nárok na vrácení daně může být uplatněn pouze tehdy, pokud tyto vybrané výrobky fyzicky vystoupí do zahraničí, do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu,
b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků. Při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3, je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,
c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci,
d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu kupujícímu vrátili,
e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle odstavců 3 až 5,
f) vzniku skutečnosti podle § 42a,
g) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených komisionářem zpět plátci,
h) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 26 písm. e).
(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Lhůta pro uplatnění náro ku na vrácení daně zaniká dnem vyskladnění vybraného výrobku plátcem, který nárok na vrácení daně neuplatnil. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den jeho dovozu nebo vyskladnění, při kterém vznikla daňová povinnost.
(3) Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daně oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob a rozsah těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.
(4) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení
a) k zásobování zahraničních leteckých společností vybranými výrobky za ceny bez daně určenými k prodeji na palubách jejich letadel,
b) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,
c) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.
(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení a prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.
(6) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.
(7) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle § 12 odst. 1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle § 12 odst. 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.
(8) Na zboží umístěné v prodejnách typu Duty/Tax Free se pohlíží jako na zboží vyvezené.
§ 13 Daňové přiznání (1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.
(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.
(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.
(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následe k zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.
(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.
§ 14 Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vrácení daně (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
(2) Daň se odvádí
a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo
b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 9.
(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.
(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 100000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci
a) jedenkrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), překročí částku 100000 Kč a nepřesáhne částku 2000000 Kč,
b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne částku 2000000 Kč.
(6) Zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), ve výši jedné poloviny rozdílu mezi daňovou povinností bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období a nárokem na vrácení daně uplatněném v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, je plátce povinen si vypočítat sám. V případě, že polovina rozdílu mezi daňovou povinností a nárokem na vrácení daně za zdaňovací období,kterého se odvod zálohové pevné částky týká, je nižší než takto vypočtená zálohová pevná částka, je plátce povinen do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla a za který uplatňuje nárok na vrácení daně, odvést zálohu ve výši poloviny rozdílu mezi daňovou povinností a nárokem na vrácení daně za příslušné zdaňovací období.
(7) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 písm. b) stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.
(8) Plátci, kteří odvádějí zálohovou pevnou částku podle odstavce 5 písm. a), jsou povinni odvést tuto zálohu do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.
(9) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.
(10) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, o dvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.
(11) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon .
(12) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.
(13) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.
(14) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 5. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.
(15) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 12 a 13, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 12.
(16) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 14, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.
§ 15 Registrace a oznamovací povinnost (1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.
(3) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.
§ 16 Příslušenství daně (1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou dovozu vybraných výrobků, stanoví zvláštní předpis.
(2) Při dovozu vybraných výrobků výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon .
§ 17 Daňové řízení Pro řízení ve věcech daně a poplatků platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon , pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
Č Á S T D R U H Á ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (§ 18-40)
H L A V A I DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV (§ 18-23)
§ 18 Plátci (1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce do státních hmotných rezerv.
(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které
a) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, popřípadě je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu,
b) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, a použijí je pro topné účely nebo je prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,
c) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo je pro tento účel prodají.
(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.
§ 19 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen "paliva a maziva"), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta , topné oleje lehké a velmi lehké , směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimk ou bioplynu. Předmětem daně jsou také
a) směsi paliv a maziv,
b) ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny,
c) upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy
používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3.
(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směs i obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.
(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90% za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-T-82, přičemž jednou ze složek bionafty musí být methylestery kyselin obsažené v různých tucích a olejích.
(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů.
§ 20 Vznik daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká také
a) dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,
b) dnem použití
1. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm.a) jako pohonné hmoty nebo dnem jejich prodeje s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, případně dnem jejich prodeje i bez takového označení prokazatelně jako pohonné hmoty,
2. nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 2 písm. b) pro topné účely nebo dnem jejich prodeje s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,
3. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. c) pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
c) dnem použití nebo prodeje nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.
§ 21 Základ daně Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3 při normálním tlaku a teplotě.
§ 22 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury
celního sazebníku
Text
Sazba daně
2710
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova do 0,013g/l
10160 Kč/t
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (svýjimkou leteckých petrolejů) s obsahem olova nad 0,013g/l
11570 Kč/t
technické benziny
0 Kč/t
směsi benzinů podle § 19 odst. 4 a směsi benzinů s jinými palivy a mazivy
11570 Kč/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje
8340 Kč/t
topné oleje lehké a velmi lehké (s výjimkou topných olejů lehkých a velmi lehkých používaných jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3)
2200 Kč/t
směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 ( s výjimkou směsí benzinů podle § 19 odst. 4 a směsí benzinů s jinými palivy a mazivy)
8340 Kč/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakované ropné suroviny používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
8340 Kč/t
upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
8340 Kč/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva
0 Kč/t
směsi paliv a maziv používané pro topné účely
2200 Kč/t
ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané pro topné účely
2200 Kč/t
upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané pro topné účely
2200 Kč/t
bionafta, ve smyslu § 19 odst. 3
0 Kč/t
2711
zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu
2370 Kč/t
stlačené plyny používané jako pohonná hmota
0 Kč/m3
3403
směsi paliv a maziv obsahující méně než 70% minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3
8340 Kč/t
bionafta ve smyslu § 19 odst. 3
0 Kč/t
3823
směsi paliv a maziv obsahující méně než 70% minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 vyjma bionafty ve smyslu § 19 odst. 3
8340 Kč/t
bionafta ve smyslu § 19 odst. 3
0 Kč/t
§ 23 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.
(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.
(3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava
a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí,
b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást přepravy písmen a) až c).
(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce do státních hmotných rezerv.
H L A V A I I DAŇ Z LIHU A LIHOVIN (§ 24-30)
§ 24 Plátci Plátci jsou také
a) právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b),
b) právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě a oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu,1
c) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 29 odst. 1 písm. a), c), d) a e).
§ 25 Předmět daně (1) Předmětem daně je líh obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.
(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný
a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukernatých surovin, celulózy a z jiných surovin obsahujících líh,
b) synteticky.
(3) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15% absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.
(4) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35 činí nejvíce 0,5 % objemových alkoholu.
(5) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel, se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.
(6) Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.
§ 26 Vznik daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká také dnem
a) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,
b) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,
c) zjištění neoprávněné regenerace lihu,
d) vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 písm. a) pro jiné subjekty,
§ 27 Základ daně (1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měrných jednotkách.
(2) Měrnou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen "1 l. a.") při normální teplotě 20C.
§ 28 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury
Celního sazebníku
Text
Sazba daně
2207
líh
195 Kč/1 l.a.
2208
destiláty ovocné z pěstitelského
pálení22 )
95 Kč/1 l.a.
lihoviny, destiláty
195 Kč/1 l.a.
§ 29 Osvobození od daně (1) Od daně je také osvobozen
a) líh podle § 25 odst. 2 písm. a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,
b) líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv,
c) líh zvláštně denaturovaný, použitý pro stanovený účel, líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, úkapy a dokapy,
d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,
e) líh podle § 25 odst. 2 písm. b) s výjimkou syntetického lihu technického, určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do vyráběných výrobků, a to na základě předchozího písemného souhlasu Ministerstva financí,
f) líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15% objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud jsou tyto směsi produktem výroby výrobků uvedených pod písmenem a) a nejsou uvedeny pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.
(2) Od daně jsou dále osvobozeny
a) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě lihu a oběhu lihu,
b) vzorky odebrané správcem daně k výpočtu výroby či zásoby lihu,
§ 30 Registrace a oznamovací povinnost Kromě povinností uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu úřadu nejméně 15 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.
H L A V A I I I DAŇ Z PIVA (§ 31-33a)
§ 31 Předmět daně (1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklých zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých a přísadou chmele.
(2) Mladina je roztok cukrů, získaný z ječného nebo pšeničného sladu, povařený s chmelem nebo s chmelovým extraktem.
§ 32 Základ daně Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.
§ 33 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury celního sazebníku
Text
sazba daně v Kč/hl
pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i)
pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby
velikostní skupina podle výstavu
do 10 000 hl
do více než10000 hl do50000 hl včetně
více než 50000 hl do 100000 hl včetně
více než 100000 hl do150000 hl včetně
více než 150000 hl do 200000 hl včetně
2203
u piva do10 % původní stupňovitosti včetně
79,-
94,-
110,-
126,-
141,-
157,-
u piva více než 10 % do 12 % stupňovitosti včetně
160,-
192,-
224,-
256,-
288,-
320,-
u piva více než 12 % původní stupňovitosti
215,-
258,-
301,-
344,-
387,-
430,-
§ 33a (1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.
(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.
(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.
(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, zaplatí tento pivovar do 31. ledna následujícího roku daňový doplatek ve výši součinu skutečného výstavu podle stupňovitosti a rozdílu sazby daně pro velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a sazby daně pro velikostní skupinu, v níž byl zařazen.
H L A V A I V DAŇ Z VÍNA (§ 34-37)
§ 34 Plátci (1) Plátcem daně z vína vyrobeného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost nevyrobí celkem více než 500 litrů vína ročně.
(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodů 1 a 4 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně, pokud o to správce daně požádá.
§ 34a Vznik daňové povinnosti Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.
§ 35 Předmět daně (1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují více než 0,5% objemových alkoholu, a to:
a) révová vína t.j. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným anebo částečným, které mohou být i obohacené lihem,
b) šumivá vína, t.j. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak nejméně 0,3 MPa,
c) desertní a desertní kořeněná vína, t.j. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,
d) ovocná vína, medovina, sladové víno a ostatní nápoje vyrobené alkoholovým kvašením.
(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhu matolin, případně zředěných kvasničných kalů. Za révová vína se rovněž považují i révová vína dosycovaná CO2 , která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20° C přetlak menší než 0,3 MPa.
(3) Za šumivá vína se považují i révová vína dosycovaná CO2 , která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20° C přetlak nejméně 0,3 MPa.
§ 36 Základ daně Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.
§ 37 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury
Celního sazebníku
Text
Sazba daně
2204
révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2
5,50 Kč/litr
šumivá vína podle § 35 odst. 1 písm. b) a odst. 3
23,40 Kč/litr
2205
desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. c)
16,40 Kč/litr
2206
ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. d)
5,10 Kč/litr
směsi ostatních nápojů podle § 35 odst. 1 písm. d) s révovými víny podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2
6,10 Kč/litr
směsi ostatních nápojů podle § 35 odst. 1 písm. d) s révovými víny podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 dosycované CO2 , které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak menší než0,3 MPa
6,10 Kč/litr
směsi ostatních nápojů podle § 35 odst. 1 písm. d) s révovými víny podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 dosycované CO2 , které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak nejméně0,3 MPa
23,40 Kč/litr
směsi ostatních nápojů podle § 35 odst. 1 písm. d) s révovými víny podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2 šumivé
23,40 Kč/litr
H L A V A V DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ (§ 38-40)
§ 38 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.
§ 39 Základ daně Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).
§ 40 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury
Celního sazebníku
Text
Sazba daně
2402
cigarety filtrové délky nad 70 mm
0,51Kč/kus
cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně
0,41 Kč/kus
doutníky, cigarilos
0,46 Kč/kus
2403
cigaretový tabák nařezaný pro ruční výrobu cigaret
475 Kč/kg
tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret
0,51 Kč/kus
lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky35 Kč/kg
ČÁST TŘETÍ ZNAČENÍ NĚKTERÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ (§ 40a-40f)
§ 40a Značení cigaret (1) Cigarety v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené (dále jen "cigarety") musí být značeny tabákovou nálepkou. Tato povinnost se nevztahuje na cigarety prodávané na palubách letadel zahraničních linek , v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republikka vázána.
(2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené.
(3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce "URČENO PRO PRODEJ V ČR".
(4) Všechny cigarety musí být zároveň značeny vytištěným nápisem v českém jazyce "VAROVÁNÍ MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ ČR: KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE RAKOVINU" a údaji o obsahu nikotinu a dehtu v mg na jednu cigaretu. Toto ustanovení se nevztahuje na cigarety, které podle odstavce 1 nemusí být značeny.
(5) Značení cigaret podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen "krabička") a pod celofánový přebal, pokud se tento používá.
(6) Na cigarety značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.
(7) Cigarety vyrobené na území České republiky určené pro vývoz nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 3.
§ 40b Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek (1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce a jejich prodej tuzemským výrobcům (dále jen "výrobce") nebo dovozcům cigaret zajišťují příslušné celní orgány, které zároveň vykonávají kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret. Při této kontrole jsou pověření pracovníci celních orgánů oprávněni ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret, kde jsou tabákové nálepky uloženy. Tuto činnost vykonávají celní orgány bezplatně. Náklady na tuto činnost nese stát.
(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen objednávat tabákové nálepky výhradně u příslušného celního orgánu, kterým je Oblastní celní úřad Praha (dále jen "celní orgán").
(3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně celnímu orgánu.
(4) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen k první objednávce tabákových nálepek (dále jen "objednávka") přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret. Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky po dobu platnosti smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
(5) Dovozce cigaret je povinen při první objednávce tabákových nálepek v každém kalendářním roce pro stejného zahraničního výrobce prokázat, že tabákové nálepky, které byly na základě předchozí objednávky dovozci cigaret vydány a dovozcem cigaret předány zahraničnímu výrobci cigaret, se vrátily zpět do tuzemska nalepené na krabičkách cigaret dovezených dovozcem, který tabákové nálepky objednal, nebo byly jako poškozené nebo nepoužité vráceny dovozcem celnímu orgánu. Celní orgán je povinen před vydáním tabákových nálepek ověřit tuto skutečnost inventurou podle § 40c odst. 2.
(6) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první obj ednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně.
(7) Dovozce cigaret je dále povinen přiložit k první objednávce v kalendářním roce pro každého zahraničního výrobce doklady potvrzující splnění podmínky uvedené v odstavci 5 nebo zaplacení pokuty podle § 40e odst. 2.
(8) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě a dovozu cigaret, jsou povinny neprodleně informovat celní orgán o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret a že toto odejmutí nabylo právní moci.
(9) celní orgán písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, který
a) nesplní podmínky stanovené v odstavcích 4, 6 a 7,
b) nemá povolení k výrobě nebo dovozu cigaret nebo mu bylo toto povolení odejmuto,
c) je v likvidaci nebo je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu,
d) nezaplatí sankci podle § 40e.
(10) Výrobce nebo dovozce cigaret nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoli způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou celního orgánu, od kterého tabákové nálepky koupil. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret za účelem označení cigaret podle § 40a odst. 1 a 5. Dovozce cigaret je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraniční celnicí.
(11) V ceně tabákové nálepky není zahrnuta daň.
(12) Přepravu tabákových nálepek od celního orgánu k výrobci nebo dovozci cigaret a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret na své vlastní náklady.
(13) Celní orgán vydá výrobci nebo dovozci cigaret objednané tabákové nálepky do třiceti dnů ode dne převzetí dokladu o jejich zaplacení. Pokud celní orgán odmítne objednané tabákové nálepky vydat, vrátí do třiceti dnů ode dne odeslání svého písemného odmítnutí zaplacenou částku sníženou o náklady s tímto vrácením spojené výrobci nebo dovozci cigaret, který tabákové nálepky objednal.
(14) Pokud celní orgán nevydá výrobci nebo dovozci cigaret tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 13 a zároveň v této lhůtě podle odstavce 9 jejich vydání písemně neodmítne, je povinen zaplatit výrobci nebo dovozci cigaret za každý den prodlení úrok ze zaplacené částky ve výši 140% diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí. Stejná povinnost vzniká celnímu orgánu v případě, že ve lhůtě stanovené v odstavci 13 nevrátí výrobci nebo dovozci cigaret, kterému podle odstavce 9 písemně odmítne vydání tabákových nálepek, zaplacenou částku sníženou o náklady spojené s tímto vrácením.
§ 40c Evidence a kontrola tabákových nálepek (1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(2) Celní orgán kontroluje u výrobce nebo dovozce cigaret vedení evidence podle odstavce 1 při každ é nové objednávce, kterou výrobce nebo dovozce cigaret podá. Zároveň provede, nejméně jednou za kalendářní rok, inventuru tabákových nálepek. Celní orgán je oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby.
§ 40d Vracení tabákových nálepek (1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vrátit celnímu orgánu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny obě podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky vydá celní orgán bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Celní orgán vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí písemný protokol.
(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu nepoužité tabákové nálepky, pokud ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky. Za vrácené tabákové nálepky vydá celní orgán bezplatně tabákové nálepky nového vzoru. Celní orgán vrácené tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí písemný protokol.
(3) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu nepoužité tabákové nálepky v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Celní orgán výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.
(4) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40% se náhrada neposkytuje
§ 40e Sankce za porušení povinností při označování cigaret (1) Pokud celní orgán zjistí, že u výrobce cigaret počet tabákových nálepek přijatých podle evidenčních dokladů je ke dni kontroly vyšší než součet počtu tabákových nálepek skutečně užitých, tabákových nálepek vrácených celnímu orgánu a tabákových nálepek nepoškozených i poškozených z méně než 40%, uložených u výrobce cigaret, uloží výrobci pokutu ve výši 12,50 Kč za každou chybějící nálepku.
(2) Celní orgán uloží dovozci cigaret pokutu ve výši 30 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku, pokud zjistí, že počet tabákových nálepek přijatých na základě předchozí objednávky pro stejného zahraničního výrobce je vyšší než součet počtu tabákových nálepek vrácených do tuzemska nalepených na krabičkách dovezených cigaret od tohoto zahraničního výrobce, tabákových nálepek vrácených celnímu orgánu a tabákových nálepek nepoškozených i poškozených z méně než 40%, uložených u dovozce cigaret. Toto ustanovení se použije jen tehdy, pokud dovozce cigaret nesplní podmínku stanovenou v § 40b odst 5. Po dobu platnosti smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se dovozci, jemuž chybí tabáková nálepka, která podle potvrzení pohraniční celnice podle § 40b odst. 10 přešla do zahraničí s určením pro výrobce cigaret na území Slovenské republiky, snižuje pokuta uvedená v tomto odstavci na 12,50 Kč za každou chybějící nálepku.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud počet chybějících tabákových nálepek nepřekročí 0,8 % tabákových nálepek přijatých za období mezi dvěma inventurami podle § 40c odst. 2. Při překročení 0,8% se ustanovení odstavců 1 a 2 použije pouze na počet tabákových nálepek, který uvedené množství překračuje.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí u těch tabákových nálepek, které byly prokazatelně ztraceny či zničeny při ztrátě nebo zničení cigaret, na jejichž krabičce byly nalepeny, pokud z cigaret byla odvedena daň.
(5) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší zákaz stanovený v § 40b odst. 10, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40b odst. 3, uloží orgán pokutu až do výše 5000000 Kč, nejméně však 200000 Kč. Navíc za každou tabákovou nálepku prodanou nebo předanou v rozporu s ustanovením § 40b odst. 3 a 10 uloží celní orgán pokutu ve výši 12,50 Kč.
(6) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40c odst. 1, uloží celní orgán pokutu až do výše 2000000 Kč, nejméně však 50000 Kč.
(7) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40d odst. 1 až 3, uloží celní orgán pokutu až do výše 1000000 Kč, nejméně však 25000 Kč.
(8) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 6 je oprávněn vybírat a vymáhat celní orgán, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.
(9) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 6 mohou být vybírány a vymáhány nejdéle do tří let po jejich uložení:
§ 40f Zmocnění pro ministerstvo financí Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku cigaret,
b) způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek,
c) způsob placení tabákových nálepek,
d) způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek,
e) způsob evidence tabákových nálepek,
f) způsob inventarizace tabákových nálepek,
g) způsob evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,
h) vzor oprávnění pracovníka celního orgánu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret,
i) vzor oprávnění pracovníka ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40d odst. 1 a 2.
ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 41-43)
§ 41 Přechodná ustanovení (1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb. , po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posled ního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b) a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula
a) provést fyzickou inventuru zásob k 31. prosinci 1992,
b) přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.
(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993.
(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.
(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.
§ 42 Platnost dosavadních předpisů Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.
§ 42a Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.
§ 43 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
