Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

588/1992 Sb. znění účinné od 1. 7. 1994 do 31. 12. 1994

Dnem 18. prosince 1992 nabývají účinnosti pouze ustanovení § 50 odst. 1 až 5 . Všechna ostatní ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 136/1994 Sb.

1.7.1994

zákonem č. 42/1994 Sb.

21.3.1994

zákonem č. 321/1993 Sb.

1.1.1994

Více...

588

 

ZÁKON

České národní rady

ze dne 24. listopadu 1992

o dani z přidané hodnoty

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-3)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu, nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen "příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku").

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1)

Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a)

dodání zboží a převod nemovitostí včetně dodání stavebních objektů a stavebních prací, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, při které dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zdanitelné plnění se nepovažuje převod pozemků,

b)

poskytování služeb,

c)

převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití práv"), uskutečňované v rámci podnikání.1 U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.1a Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, a vypořádací podíl 1b v naturální podobě, pokud u nich byl uplatněn odpočet s výjimkou majetku v naturální podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2)

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,

c)

obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 25, snížené popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

 

d)

daní na vstupu daň, kterou plátce (dále jen "plátce") zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná plnění jako součást ceny,

e)

daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za jím usktečňovaná zdanitelná plnění,

f)

odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu, případně upravená podle § 18 odst. 4 a § 20,

g)

vlastní daňovou povinností rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období uvedený v daňovém přiznání,

h)

nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i)

správcem daně příslušný územní finanční orgán2 (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní orgán,2a

j)

osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny,

k)

dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním,

l)

tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

m)

daňovým dokladem daňový doklad podle § 12 odst. 2 a 6, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3 a doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a § 46 odst. 4,

n)

finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem.2b

§ 2a

Vymezení pojmu peníze

(1)

Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bank ovky, státovky a mince vyměnit.

(2)

Za zboží se pro účely zákona také považují

a)

bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b)

bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Českou národní bankou.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1)

Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2)

V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

ČÁST DRUHÁ

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO

PLNĚNÍ V TUZEMSKU (§ 4-35)

HLAVA I

SUBJEKTY DANĚ (§ 4-6)

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1)

Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2)

Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí obrat podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3 nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem daně. Jestliže tuto povinnost nesplní, je považována za plátce od data uzavření této smlouvy a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se zaregistruje jako plátce nejdříve.

(3)

Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne

1500000 Kč. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 1500000 Kč, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4)

Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(5)

O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 3000000 Kč․ Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6)

V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7)

Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeném nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3.

(8)

Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona, 3a a to ode dne nabytí majetku.

(9)

Při přeměně společnosti, která byla plátcem daně z přidané hodnoty, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutím s jinou společností, popřípadě při rozdělení společnosti, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti bez likvidace podle zvláštního zákona,3b a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(10)

O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750000 Kč.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1)

Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a)

osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo pořízeny,

b)

členové dozorčích rad plátců,

c)

osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

d)

osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c), nebo k plátci, který je fyzickou osobou,

e)

právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

f)

hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

g)

osoby, které jsou v pracovněprávním4 nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci,

h)

osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy,

i)

členové družstev, kteří jsou v pracovním vztahu k družstvu,4a

j)

osoby, které jsou statutárním orgánem právnických osob majících zvláštní vztah k plátci.

(2)

Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké5 a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3)

Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

HLAVA II

PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ (§ 7-8)

§ 7

Předmět daně

(1)

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

a)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,

b)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,

c)

poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně,

d)

použití osobního automobilu a vratných lahví ze skla vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1)

Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b)

místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c)

místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2)

Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3)

Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a)

místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b)

místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt zachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c)

místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d)

místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,

e)

místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

HLAVA III

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ,

VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ (§ 9-13)

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1)

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a)

při prodeji zboží podle kupní smlouvy6 dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

b)

při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,

c)

při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

d)

při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

e)

při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

f)

při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo služby,

g)

v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

(2)

Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními kartami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3)

V případě nájemních smluv,7 smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci7a a smluv o dílo,8 kdy se zdanitelné plnění uskutečňuje formou dílčího nebo opakovaného plnění během doby trvání smlouvy, se každé dílčí nebo opakované plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlo uvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění, které se uskutečňuje podle platné smlouvy a ve sjednaných termínech, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem odečtu z měřicího zařízení.

(4)

Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 10

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1)

Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska pod le jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů8a

(2)

Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a na uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3)

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1)

Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Daňový doklad musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo9 plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)

pořadové číslo dokladu,

d)

název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

e)

datum vystavení dokladu,

f)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g)

výši ceny bez daně celkem,

h)

sazbu daně,

i)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených v daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3)

Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu nebo na zjednodušeném daňovém dokladu nebo na dokladu o použití plnění s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daňové povinnosti, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň se pro jednotlivé sazby zaokrouhluje podle odstavce 2 písm. i).

(4)

Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňový doklad, pokud splňuje stanovené náležitosti,9a je zároveň účetním dokladem.

(5)

Doklad o použití musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)

jméno a bydliště osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,

c)

pořadové číslo dokladu,

d)

název, množství nebo rozsah zdanitelného plnění,

e)

datum vystavení dokladu,

f)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g)

výši ceny bez daně celkem,

h)

sazbu daně,

i)

výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

(6)

Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7)

Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem, na kterém je uvedeno obchodní jméno dopravce. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8)

V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká.

(9)

Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše do 10000 Kč. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, údaje podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) a h) a cenu včetně daně celkem. Za správnost uvedených údajů odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Za vypočtenou výši daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň vypočte podle ustanovení § 17 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10)

Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu není povinen v případě plnění ve prospěch jiného plátce vystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. V těchto případech vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1)

Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2)

Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3)

Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4)

Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), h) a dále

a)

jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň, zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích,

b)

jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň, zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedená i v haléřích.

HLAVA IV

ZÁKLAD DANĚ (§ 14-15)

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1)

Základem pro výpočet daně je cena10 za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3)

Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(4)

Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11 základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5)

Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6)

Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(7)

Základem daně v případě smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je vstupní cena předmětu13 bez daně.

(8)

Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(9)

Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(10)

Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(11)

Základem daně při prodeji platných mincí, kterou jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(12)

Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(13)

Při stanovení základu daně u stálé provozovny plátce se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže být základ daně nižší, než jaký by stanovil za totéž nebo obdobné zdanitelné plnění plátce se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky,13a nejméně ve výši všech finančních prostředků, které plátce obdrží ze zahraničí, popř. z tuzemska.

(14)

Plátce, který nakoupil služby elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby od osoby, která není plátcem, a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daňové povinnosti podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považuje se toto plnění za osvobozené podle § 25 pouze tehdy, jestliže použije cenu obvyklou.

(15)

Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění a jiné finanční příspěvky stanovené obecně závaznými předpisy.

(16)

Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je rozdíl mezi cenou nákupu od osoby, která není plátcem, a cenou prodeje v úrovni bez daně. Tento postup se uplatní i při nákupu ojetých osobních automobilů od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

(17)

Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli. Tento postup se neuplatní, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V tomto případě základem daně je vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(18)

Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(19)

Základem daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu13b do příslušného oboru jako služby cestovního ruchu je kalkulovaná přirážka obsažená v nabídkové ceně nebo skutečná přirážka zjištěná jako rozdíl mezi skutečnými náklady a dosaženými tržbami za jednotlivé akce cestovního ruchu nebo maximálně za období kalendářního roku.

§ 15

Oprava základu daně

(1)

Plátce může opravit základ daně a výši daně

a)

při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

b)

při změně ceny na základě kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění.

(2)

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavce 1 provedena.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

HLAVA V

SAZBY A VÝPOČET DANĚ (§ 16-18)

§ 16

Sazby daně

(1)

Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5 %.

(2)

Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.

(3)

Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek 13c je 5 %. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 23 %.

(4)

Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb a průmyslových prací výrobní povahy13d uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 23 %.

(5)

Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů zařazených podle zvláštního předpisu14do příslušných oborů je 5 %.

(6)

Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5 %.

(7)

U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se ze vstupní ceny uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

(8)

Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daňové povinnosti podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor včetně vnitřního vybavení. Krátkodobým pronájmem se pro účely zákona rozumí pronájem nejvýše na 48 hodin. Sazba daně 5 % se uplatní u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřících zařízení.

(9)

Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu15 do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu, výkony vnitřního obchodu a stravování závodní v kantýnách je stejná jako u dodávaného zboží, popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

(10)

Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

§ 17

Výpočet daně

(1)

Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2)

Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a zaokrouhlené daně.

(3)

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa a vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a zaokrouhlené daně.

(4)

Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,16 přepočte se na českou měnu podle kursu nákup vyhlašovaného Českou národní bankou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(5)

Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

(6)

Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

(7)

Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce postupovat takto:

a)

služby pořízené od plátců za ceny včetně daně a služby pořízené ze zahraničí při prodeji již nezdaňuje, nemá však nárok na odpočet daně podle § 19,

b)

služeb, které plátce sám poskytuje, a u služeb nakoupených od osob, které nejsou plátci, uplatňuje daň ve výši platné sazby.

§ 18

Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu

Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 11 a zvláštního předpisu 8a a individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.

HLAVA VI

ODPOČET DANĚ (§ 19-24)

§ 19

Nárok na odpočet daně

(1)

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění") použije k dosažení obratu za svá zdaniteln á plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2)

Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, do kterého daň na vstupu zaúčtoval nejdříve však ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3)

Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost tohoto nároku daňovým dokladem nebo zjednodušeným daňovým dokladem a pokud přijatá zdanitelná plnění nepoužije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4)

Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(5)

Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.

(6)

Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento prodej dani nepodléhá. Tento postup se nevztahuje na plátce, kteří nakupují ojeté osobní automobily za účelem dalšího prodeje. Tito plátci jsou povinni uplatňovat daň podle ustanovení § 14 odst. 16.

(7)

Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci v plné výši.

§ 20

Způsob uplatnění odpočtu

(1)

Má-li plátce obrat nejen za svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně. Povinnost zkracovat nárok na odpočet daně se týká i plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.16a Poměrná část odpočtu daně se ručí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná plnění v tomto zdaňovacím období, tedy jak za zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně, tak za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona. U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a tržby z hlavní činnosti. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, cena bez daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených podle § 30, cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků podle § 26 písm. c), cena bez daně za zdanitelná plnění uskutečněná v zahraničí a plnění, která je plátce povinen usktutečnit na základě rozhodnutí státního orgánu nebo podle obecně závazných právních předpisů upravujících nároky osob v důsledku vypořádání majetkových křivd, se nezapočítávají do součtu, který tvoří součet jmenovatele koeficientu. Plátci, kteří jsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nezapočítávají do součtu, který tvoří součet jmenovatele koeficientu. Plátci, kteří jsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nezapočítávají do součtu, který tvoří jmenovatele koeficientu, ani plnění, která nejsou zdanitelnými plněními podle § 2 odst. 1, a dotace a příspěvky ze státního rozpočtu nebo místních rozpočtů. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa nahoru.

(2)

Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05 včetně.

(3)

Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95 včetně.

(4)

Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Tyto rozdíly uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(5)

Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17 má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

§ 21

Oprava daně pro účely odpočtu daně

(1)

Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2)

Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(3)

Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 20.

§ 22

zrušen

§ 23

Vracení nadměrného odpočtu

Plátce má nárok na vrácení nadměrného odpočtu do 30 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 30 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

§ 24

zrušen

HLAVA VII

OSVOBOZENÍ OD DAŇOVÉ POVINNOSTI (§ 25-35)

§ 25

Osvobození od daňové povinnosti

(1)

Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35

a)

poštovní služby (§ 26),

b)

rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c)

finanční činnosti (§ 28),

d)

pojišťovnictví (§ 29),

e)

převod staveb a pronájem pozemků a staveb ( § 30),

f)

výchova a vzdělávání (§ 31),

g)

zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h)

sociální pomoc (§ 33),

i)

loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j)

prodej podniku (§ 35).

(2)

Má-li plátce obrat za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 26

Poštovní služby

Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

poštovní přemisťování činnosti:18

1.

listovní pošta,

2.

balíková pošta,

3.

poštovní poukázky,

b)

poštovní obstaravatelské činnosti:19

1.

platební a zúčtovací styk,

2.

důchodová služba,

3.

soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a televizní služby,20

4.

sázkové služby,

5.

ostatní poštovní obstaravatelské činnosti,

c)

vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Od daňové povinnosti je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona,21 s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.

§ 28

Finanční činnosti

Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

poskytování úvěrů,

b)

investování do cenných papírů na vlastní účet,

c)

finanční pronájem,

d)

platební styk a zúčtování,

e)

vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

f)

poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,22

g)

otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,23

h)

obstarávání inkasa,24

i)

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1.

s devizovými hodnotami,

2.

v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3.

s převoditelnými cennými papíry,

j)

zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředků (finanční makléřství),

k)

obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

l)

směnárenská činnost,

m)

operace týkající se peněz,

n)

dodání zlata25 České národní bance.

§ 29

Pojišťovací činnosti

(1)

Pojišťovacími činnostmi25a se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

činnost pojišťoven při

1.

pojištění včetně jeho sjednávání,

2.

správě pojištění,

3.

poskytování plnění z pojistných událostí,

4.

zprostředkování pojištění,

5.

zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

6.

činnost sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

7.

činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod),

b)

činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění.25b

c)

penzijní připojištění se státním příspěvkem.

(2)

Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí též penzijní připojištění se státním příspěvkem.25c

§ 30

Převod a pronájem pozemků a staveb

(1)

Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

(2)

Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby. Základem daně v případě smlouvy uzavřené do dvou let od nabytí nebo kolaudace stavby je zjištěná cena podle cenových předpisů ke dni uzavření smlouvy.

(3)

Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor a pronájem bezpečnostních schránek je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou krátkodobého pronájmu a pronájmu trvale instalovaných měřících zařízení podle § 16 odst. 8.

(4)

Plátce, který pronajímá pozemky, stavby, části staveb, byty a nebytové prostory jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo doručeno oznámení finančnímu orgánu.

§ 31

Výchova a vzdělávání

(1)

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

výchovná a vzdělávací činnost zařazená jako výkon podle zvláštního předpisu27 poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28 vysokých školách29 a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30

b)

činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31

(2)

Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

§ 32

Zdravotnické služby a zboží

(1)

Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu32 do příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty33 a vymezené zvláštními předpisy.34

(2)

Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové.

(3)

Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35

§ 33

Sociální pomoc

Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu36 do příslušného oboru, poskytované podle zvláštního předpisu37 bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daňové povinnosti je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her,38 s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.

§ 35

Prodej podniku

Od daňové povinnosti je osvobozen prodej podniku nebo jeho části39 plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

ČÁST TŘETÍ

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA

DANĚ V TUZEMSKU (§ 36-41)

§ 36

Zdaňovací období

(1)

Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2)

Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat nižší než 10 000 000 Kčs, zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

(3)

Plátce, na kterého se vztahuje odstavec 2, si může zvolit při své registraci jako zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto skutečnost oznámit finančnímu orgánu. Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést u plátce nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Tuto změnu je plátce povinen oznámit finančnímu orgánu nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku. Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční je plátce povinen oznámit vždy při překročení obratu stanoveného v odstavci 2 za předcházející kalendářní rok.

(4)

Pro registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím obdobím

a)

podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce,

b)

podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce.

§ 37

Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty

Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 25 dnů po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně stanovená daň plátcem nebo dodatečně vyměřená daň finančním orgánem, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

§ 38

Daňové přiznání

(1)

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání, a to i v případě, že je negativní.

(2)

Zjistí-li plátce, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, je povinen neprodleně předložit finančnímu orgánu dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(3)

Zjistí-li plátce, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, může předložit finančnímu orgánu dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká, nejpozději do šesti měsíců ode dne splatnosti daně.

(4)

V dodatečném daňovém přiznání uvede plátce pouze rozdíly oproti daňovému přiznání původně předloženému.

§ 39

Registrace a oznamovací povinnost

Postup při registraci a oznamovací povinnost stanoví § 5 tohoto zákona a zákon České národní rady.40

§ 40

Zvýšení daně, penále a pokuty

(1)

Z rozdílu mezi skutečným odpočtem daně a odpočtem daně uvedeným v daňovém přiznání ve prospěch plátce a z rozdílu mezi skutečnou daní na výstupu a daní na výstupu uvedenou v daňovém přiznání ve prospěch plátce stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 100 % rozdílu, zjistí-li tento rozdíl sám finanční orgán, a ve výši 20 %, zjistí-li jej plátce a opravu daně provede v dodatečném daňovém přiznání.

(2)

Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce povinen zaplatit penále ve výši 0,3 % z nedoplatku daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Toto penále se uplatní i v případě, že plátce nezaplatí v lhůtě splatnosti daň a zvýšení daně vyměřené rozhodnutím finančního orgánu nebo daň uvedenou v dodatečném daňovém přiznání.

(3)

Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán mu uloží pokutu ve výši až 10 % z daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 2000 Kč.

(4)

Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec, a to ani po výzvě finančního orgánu, finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1000000 Kč.

(5)

Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6, uloží jí finanční orgán pokutu až do výše 1000000 Kč.

(6)

Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(7)

Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne hodnotu 100 Kč.

(8)

Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zákon České národní rady.40

§ 41

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně včetně penále a pokut platí zvláštní zákon,40 pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST ČTVRTÁ

UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VÝVOZU (§ 42-48)

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1)

Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

a)

zboží propuštěné do režimu volného oběhu, 41

b)

zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, 41a

c)

zpět dovážené zboží propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku, 42

d)

zboží propuštěné do režimu dočasného použití. 42a

(2)

Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu.43

(3)

Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovené části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, do kterého daň zaúčtoval.

(4)

Daňovým dokladem při dovozu je písemné celní prohlášení potvrzené celním orgánem.

(5)

Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla, 44 pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6)

Daň se uplatní i při osvobození od cla v případě

a)

dovozu zboží pro vzdělávací, vědecké a kulturní účely a vědeckých nástrojů a přístrojů, pokud není darováno,44a

b)

dovozu náboženských předmětů, pokud nejsou darovány,44b

c)

osvobození od cla poskytovaného v rámci všeobecného systému celních preferencí45 nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,46

d)

dovozu zboží osvobozeného od cla podle zvláštních předpisů.47

(7)

Při dovozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce47a je povinen zástupce vyměřenou daň přeúčtovat kupujícímu ve vztahu k zahraničí bez nároku na odpočet daně. Na daňovém dokladu musí být uveden kupující vedle příjemce zboží a daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Nárok na odpočet daně uplatňuje kupující, pokud je plátcem.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1)

Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet:

a)

základu pro vyměření cla,

b)

cla a plateb vybíraných celními orgány při dovozu zboží,

c)

příslušné spotřební daně.

(2)

Clem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí clo vypočítané podle příslušné sazby celního sazebníku, nesnížené podle zvláštních předpisů. 47b

(3)

U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku podle § 43 odst. 1 písm. c) se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.47c

(4)

U zboží uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d) činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5)

U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se výše daně stanoví rozdílem daní vypočtených podle § 43 odst. 1 písm. a) a podle odstavce 4.

(6)

U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

§ 45

Vývoz zboží

(1)

Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od daňové povinnosti, pokud nejde o zboží osvobozené podle § 25.

(2)

Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno v režimu vývozu a na daňovém dokladu je potvrzeno pohraničním celním úřadem jeho konečné dopravení do zahraničí nebo celním úřadem jeho propuštění nebo umístění do celního skladu, svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

(3)

Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemné celní prohlášení.

(4)

Při vývozu zboží uskutečněného prostřednictvím nepřímého zástupce 47a nemá tento zástupce nárok na osvobození od daňové povinnosti a odpočet daně u vyváženého zboží. Na daňovém dokladu musí být zastoupená osoba uvedena jako prodávající ve vztahu k zahraničí podle odesílatele. Daňový doklad musí být doložen příslušnou smlouvou o zastoupení. Osvobození od daňové povinnosti a nárok na odpočet daně uplatňuje prodávající, pokud je plátcem.

(5)

Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19, 20, 21 a 23. Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, protože má nárok uplatnit odpočet daně při dovozu zboží z tohoto režimu.

(6)

Daň se neuplatňuje u prodeje vybraných druhů zboží osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.48 Prodej vybraných druhů zboží za ceny bez daně je vázán principem vzájemnosti a uskutečňuje se pouze u specializovaných subjektů, které na základě písemného souhlasu ministerstva financí jsou k prodeji za ceny bez daní oprávněny. Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob a rozsah těchto prodejů za ceny bez daně uvedeným osobám jiných států.

(7)

Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

a)

k zásobování zahraničních leteckých společností zbožím za ceny bez daně určeným k prodeji na palubách jejich letadel,

b)

k prodeji zboží za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností.

(8)

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování licencí a prodeje zboží za ceny bez daně osobám při přestupu státní hranice České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek.

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1)

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí je osvobozeno od daňové povinnosti. Poskytováním služeb a převodem a využitím práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb a převod a využití práv s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Poskytování služeb zařazených podle zvláštního předpisu 48a jako výkony kulturní činnosti, poradenské služby pro řízení podniků, obchodní a zprostředkovatelské služby, peněžnictví, pojišťovnictví a advokátní, informační, překladatelské a jiné služby veřejnosti, pokud jsou poskytovány osobám, které nemají stálou provozovnu, sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2)

Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25 zákona.

(3)

Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20, 21 a 23.

(4)

Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení, popřípadě platební příkaz, na němž je uvedeno jméno nebo název osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1)

Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a)

z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b)

z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c)

z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d)

mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od daňové povinnosti osvobozena.

(2)

Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3)

Služby související s mezinárodní přepravou jsou osvobozeny od daňové povinnosti, pokud jsou poskytovány v souvislosti s mezinárodní přepravou uskutečňovanou podle odstavce 1 podle smlouvy o přepravě, zasilatelské smlouvy, popřípadě komisionářské smlouvy a podle zvláštních předpisů.48b Od daně jsou rovněž osvobozeny služby související s mezinárodní přepravou zboží, kterou uskutečňuje plátce, který je kupujícím nebo prodávajícím ve vztahu k zahraničí.

(4)

Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavce 3 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19, 20, 21 a 23 tohoto zákona.

(5)

Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1)

Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2)

Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3)

Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4)

Sazba daně je 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5)

Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6)

Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit, je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7)

Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ

USTANOVENÍ (§ 49-56)

§ 49

Uplatňování daně

(1)

Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2)

Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu

na nový systém daně

Ustanovení odst. 1 až 5 nabývají účinnosti již dnem 18. prosince 1992.

(1)

Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2)

Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3)

Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4)

Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách, platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5)

Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6)

V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.40 V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu

a zboží při přechodu na nový systém daně

(1)

Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49 Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a)

pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b)

má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c)

provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.50

(2)

Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží

při přechodu na nový systém daně

(1)

Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a)

má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b)

provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2)

U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3)

Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených

před účinností zákona

(1)

U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2)

U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

(1)

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení nepřímých daní, mohou požádat příslušný finanční orgán o vrácení zaplacené daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.

(2)

Prodá-li osoba, která není plátce daně, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 1, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši původně vrácené daně, a to do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém zboží prodala.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1)

Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující d aň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1993 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2)

Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

2.

Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

3.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

4.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

(1)

Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2)

Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II zákona č. 321/1993 Sb.1.1.1994
Čl. III zákona č. 196/1993 Sb.1.8.1993


Poznámky pod čarou:

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

§ 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§ 27 a násl. zákoníku práce.

§ 227 odst. 1 obchodního zákoníku.

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

§ 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

§ 23 odst. 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb. - obor 954.

§ 40 a násl. zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů, obory číslo 941, 942, 943 a 945.

§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., obor číslo 954.

§ 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

§ 5 zákona č. 222/1946 Sb.

§ 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

§ 8 zákona ČNR č. 185/1991 Sb.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 961.

§ 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.

§ 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.

§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

§ 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 964.

Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 965.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

§ 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 163 až 178 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 197 až 213 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 191, 204, 205, 234 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

§ 53 až 62, § 141 až 144 vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

§ 122 vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

Vyhláška ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

§ 289 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30.října 1947.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

§ 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., obory číslo 962, 972, 974.

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR).

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

§ 2930 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Poznámky pod čarou:
1

§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

1a

§ 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

1b
2

Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

2a

§ 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

2b

§ 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3

§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3a

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

3b
4

§ 27 a násl. zákoníku práce.

4a

§ 227 odst. 1 obchodního zákoníku.

5
6
7
7a
8
8a

§ 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9

§ 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

9a

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

10

§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

11

Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

13

§ 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

13a

§ 23 odst. 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13b

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb. - obor 954.

13c

§ 40 a násl. zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13d

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

14

Vyhláška č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

15

Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů, obory číslo 941, 942, 943 a 945.

16

§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).

16a

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., obor číslo 954.

17
18

§ 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

19

§ 5 zákona č. 222/1946 Sb.

20

§ 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

21

§ 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

22
23
24
25

§ 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

25a

Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

25b

§ 8 zákona ČNR č. 185/1991 Sb.

25c

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

27

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 961.

28

§ 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.

29

§ 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

30

§ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.

§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

31

§ 8 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

32

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 964.

33

Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

34

Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

35

Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

36

Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 965.

37

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38

Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

39
40

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

41

§ 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

41a

§ 163 až 178 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

42

§ 197 až 213 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

42a

§ 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

43

§ 238 až 253 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

44

§ 191, 204, 205, 234 a 237 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

44a

§ 53 až 62, § 141 až 144 vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

44b

§ 122 vyhlášky ministerstva financí č. 93/1993 Sb.

45

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

46

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

47

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

47a

§ 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

47b

Vyhláška ministerstva financí č. 93/1993 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla.

§ 289 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30.října 1947.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla.

Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

47c

§ 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

48

Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

48a

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., obory číslo 962, 972, 974.

48b

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR).

49

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

50

§ 2930 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.