Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí obrat podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³ nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem daně. Jestliže tuto povinnost nesplní, je považována za plátce od data uzavření této smlouvy a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se zaregistruje jako plátce nejdříve.

Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne

1500000 Kč. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 1500000 Kč, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 3000000 Kč․ Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku a z pořizovací ceny zásob k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeném nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3.

Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona, ^3a a to ode dne nabytí majetku.

Při přeměně společnosti, která byla plátcem daně z přidané hodnoty, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutím s jinou společností, popřípadě při rozdělení společnosti, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti bez likvidace podle zvláštního zákona,^3b a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8 a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750000 Kč.

Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké⁵ a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními kartami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

V případě nájemních smluv,⁷ smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci^7a a smluv o dílo,⁸ kdy se zdanitelné plnění uskutečňuje formou dílčího nebo opakovaného plnění během doby trvání smlouvy, se každé dílčí nebo opakované plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlo uvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění, které se uskutečňuje podle platné smlouvy a ve sjednaných termínech, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem odečtu z měřicího zařízení.

Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska pod le jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů^8a

Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a na uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Daňový doklad musí obsahovat

Za správnost údajů uvedených v daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu nebo na zjednodušeném daňovém dokladu nebo na dokladu o použití plnění s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daňové povinnosti, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň se pro jednotlivé sazby zaokrouhluje podle odstavce 2 písm. i).

Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňový doklad, pokud splňuje stanovené náležitosti,^9a je zároveň účetním dokladem.

Doklad o použití musí obsahovat

Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 25 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem, na kterém je uvedeno obchodní jméno dopravce. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká.

Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše do 10000 Kč. Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, údaje podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) a h) a cenu včetně daně celkem. Za správnost uvedených údajů odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Za vypočtenou výši daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň vypočte podle ustanovení § 17 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu není povinen v případě plnění ve prospěch jiného plátce vystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. V těchto případech vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), obchodní jméno plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň.

Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), h) a dále

Základem pro výpočet daně je cena¹⁰ za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹ základ daně zahrnuje i tuto daň.

Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

Základem daně v případě smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je vstupní cena předmětu¹³ bez daně.

Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných mincí, kterou jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

Při stanovení základu daně u stálé provozovny plátce se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže být základ daně nižší, než jaký by stanovil za totéž nebo obdobné zdanitelné plnění plátce se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky,^13a nejméně ve výši všech finančních prostředků, které plátce obdrží ze zahraničí, popř. z tuzemska.

Plátce, který nakoupil služby elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby od osoby, která není plátcem, a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daňové povinnosti podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považuje se toto plnění za osvobozené podle § 25 pouze tehdy, jestliže použije cenu obvyklou.

Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění a jiné finanční příspěvky stanovené obecně závaznými předpisy.

Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je rozdíl mezi cenou nákupu od osoby, která není plátcem, a cenou prodeje v úrovni bez daně. Tento postup se uplatní i při nákupu ojetých osobních automobilů od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli. Tento postup se neuplatní, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V tomto případě základem daně je vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

Základem daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu^13b do příslušného oboru jako služby cestovního ruchu je kalkulovaná přirážka obsažená v nabídkové ceně nebo skutečná přirážka zjištěná jako rozdíl mezi skutečnými náklady a dosaženými tržbami za jednotlivé akce cestovního ruchu nebo maximálně za období kalendářního roku.

Plátce může opravit základ daně a výši daně

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavce 1 provedena.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5 %.

Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.

Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek ^13c je 5 %. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 23 %.

Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb a průmyslových prací výrobní povahy^13d uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 23 %.

Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů zařazených podle zvláštního předpisu¹⁴do příslušných oborů je 5 %.

Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5 %.

U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se ze vstupní ceny uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daňové povinnosti podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor včetně vnitřního vybavení. Krátkodobým pronájmem se pro účely zákona rozumí pronájem nejvýše na 48 hodin. Sazba daně 5 % se uplatní u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřících zařízení.

Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹⁵ do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu, výkony vnitřního obchodu a stravování závodní v kantýnách je stejná jako u dodávaného zboží, popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a zaokrouhlené daně.

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa a vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru a cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a zaokrouhlené daně.

Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,¹⁶ přepočte se na českou měnu podle kursu nákup vyhlašovaného Českou národní bankou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce postupovat takto:

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění") použije k dosažení obratu za svá zdaniteln á plnění za podmínek stanovených zákonem.

Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, do kterého daň na vstupu zaúčtoval nejdříve však ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost tohoto nároku daňovým dokladem nebo zjednodušeným daňovým dokladem a pokud přijatá zdanitelná plnění nepoužije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.

Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento prodej dani nepodléhá. Tento postup se nevztahuje na plátce, kteří nakupují ojeté osobní automobily za účelem dalšího prodeje. Tito plátci jsou povinni uplatňovat daň podle ustanovení § 14 odst. 16.

Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci v plné výši.

Má-li plátce obrat nejen za svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně. Povinnost zkracovat nárok na odpočet daně se týká i plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.^16a Poměrná část odpočtu daně se ručí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná plnění v tomto zdaňovacím období, tedy jak za zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně, tak za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona. U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a tržby z hlavní činnosti. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, cena bez daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených podle § 30, cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků podle § 26 písm. c), cena bez daně za zdanitelná plnění uskutečněná v zahraničí a plnění, která je plátce povinen usktutečnit na základě rozhodnutí státního orgánu nebo podle obecně závazných právních předpisů upravujících nároky osob v důsledku vypořádání majetkových křivd, se nezapočítávají do součtu, který tvoří součet jmenovatele koeficientu. Plátci, kteří jsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nezapočítávají do součtu, který tvoří součet jmenovatele koeficientu. Plátci, kteří jsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nezapočítávají do součtu, který tvoří jmenovatele koeficientu, ani plnění, která nejsou zdanitelnými plněními podle § 2 odst. 1, a dotace a příspěvky ze státního rozpočtu nebo místních rozpočtů. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa nahoru.

Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05 včetně.

Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95 včetně.

Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Tyto rozdíly uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,¹⁷ má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 20.

Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35

Má-li plátce obrat za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

poštovní přemisťování činnosti:¹⁸

poštovní obstaravatelské činnosti:¹⁹

vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

poskytování úvěrů,

investování do cenných papírů na vlastní účet,

finanční pronájem,

platební styk a zúčtování,

vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,²²

otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,²³

obstarávání inkasa,²⁴

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředků (finanční makléřství),

obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

směnárenská činnost,

operace týkající se peněz,

dodání zlata²⁵ České národní bance.

Pojišťovacími činnostmi^25a se pro účely tohoto zákona rozumí

Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí též penzijní připojištění se státním příspěvkem.^25c

Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby. Základem daně v případě smlouvy uzavřené do dvou let od nabytí nebo kolaudace stavby je zjištěná cena podle cenových předpisů ke dni uzavření smlouvy.

Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor a pronájem bezpečnostních schránek je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou krátkodobého pronájmu a pronájmu trvale instalovaných měřících zařízení podle § 16 odst. 8.

Plátce, který pronajímá pozemky, stavby, části staveb, byty a nebytové prostory jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo doručeno oznámení finančnímu orgánu.

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu³² do příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty³³ a vymezené zvláštními předpisy.³⁴

Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové.

Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵