Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

84/1992/1 Sb. znění účinné od 1. 9. 1992 do 31. 12. 2003

OPATŘENÍ

Federálního výboru pro životní prostředí

ze dne 23. června 1992,

kterým se mění a doplňuje opatření Federálního výboru pro životní prostředí

ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991

o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami

 

Federální výbor pro životní prostředí stanoví podle § 5 odst. 4 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.:

Čl. I

Opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, se mění a doplňuje takto:

 

 

I.

Příloha č. 1:

 

A) 1. skupina (Znečišťující látky s karcinogenním účinkem)

a) výčet znečišťujících látek uvedený v 1. podskupině se rozšiřuje o "dibenzoantracén".

B) 4. skupina (Organické plyny a páry)

a) výčet znečišťujících látek uvedený v 1. podskupině se rozšiřuje o "trichlorethylen",

b) z výčtu znečišťujících látek uvedených v 2. podskupině se vypouští "trichlorethylen".

C) Vypouští se text pod písmenem a) v poznámce.

D) Vypouští se označení písmene b).

 

II.

Příloha č. 2 zní:

 

Příloha č. 2

KATEGORIZACE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

 

1. Palivoenergetický průmysl

 

1.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

1.1.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW (elektrárny, teplárny, výtopny)

1.1.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

1.1.3. Výroba koksu

1.1.4. Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů

 

1.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

1.2.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW

 

 

2. Průmyslová výroba a zpracování kovů

 

2.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

2.1.1. Úprava rud železných a manganových a manipulace s těmito materiály v práškovém stavu

2.1.2. Výroba surového železa, vysoké pece

2.1.3. Výroba oceli (konvertory, Siemens - Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, elektrické pece, März - Böhlenovy pece)

2.1.4. Výroba litiny a litinových výrobků

2.1.5. Úprava rud neželezných kovů

2.1.6. Výroba lehkých kovů a jejich slitin (hořčík, hliník, berylium)

2.1.7. Výroba ostatních neželezných kovů a jejich slitin

2.1.8. Výroba ferroslitin

 

2.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2, písm. b)))

 

2.2.1. Hutní druhovýroba (válcovny, drátovny, kovárny)

2.2.2. Ostatní speciální hutní výroby

2.2.3. Zpracování kovů s nízkou teplotou tání a jejich slitin (zinek, kadmium, cín, antimon, olovo, rtuť, vizmut)

2.2.4. Zpracování kovů se střední teplotou tání a jejich slitin(mangan, měď, kobalt, nikl)

2.2.5. Zpracování kovů s vysokou teplotou tání a jejich slitin (titan, vanad, chrom, niob, molybden, wolfram)

2.2.6. Zpracování ušlechtilých kovů a jejich slitin (stříbro, zlato, osmium, platina, paladium, iridium)

2.2.7. Zpracování ostatních neželezných kovů a jejich slitin (křemík, selen, germanium, sodík, vápník, draslík, rubidium, cesium, baryum)

2.2.8. Moření kovů a galvanické pokovování (úpravy povrchů, fosfatizace, smaltování)

 

 

3. Výroba nekovových minerálních produktů

 

3.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

3.1.1. Zpracování azbestu a výroba azbest obsahujících výrobků

3.1.2. Výroba cementu

3.1.3. Výroba vápna

3.1.4. Obalovny živičných směsí a mísírny živic

3.1.5. Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken

3.1.6. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů

 

3.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

3.2.1. Výroba a zpracování organokřemičitých materiálů

3.2.2. Kamenolomy a zpracování kamene

3.2.3. Těžba a úprava silikátových surovin

3.2.4. Výroba lehkých plniv do betonu

3.2.5. Výroba nepálených zdicích materiálů a prefabrikátů

3.2.6. Cihlářská výroba

3.2.7. Výroba žáruvzdorných výrobků (šamotárny)

3.2.8. Úprava materiálů pro výrobu keramiky a kaolínky

3.2.9. Výroba keramiky a porcelánu

3.2.10. Těžba a zpracování křemeliny

3.2.11. Broušení skla a výroba bižutérie

 

 

4. Chemický průmysl

 

4.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

4.1.1. Těžba, doprava a skladování ropy

4.1.2. Výroba a skladování pohonných hmot, mazadel, alifatických a aromatických uhlovodíků (petrochemické zpracování ropy)

4.1.3. Zpracování zbytků z tepelného zpracování ropy

4.1.4. Výroba syntetických alkoholů, ketonů a organických kyselin

4.1.5. Výroba organických barvářských polotovarů a organických barev

4.1.6. Výroba výbušnin

4.1.7. Výroba léčiv

4.1.8. Výroba organických halogenových sloučenin

4.1.9. Výroba a zpracování polymerů s výjimkou syntetického kaučuku

4.1.10. Výroba celulózy a jejich derivátů včetně zpracování odpadů na produkty z této výroby

4.1.11. Výroba a zpracování viskózy

4.1.12. Výroba a zpracování nátěrových hmot

4.1.13. Výroba biocidů

4.1.14. Výroba gumárenských pomocných přípravků

4.1.15. Výroba a zpracování chlóru, fluóru a bromu

4.1.16. Výroba kyseliny chlorovodíkové

4.1.17. Výroba síry (Clausův proces)

4.1.18. Výroba a zpracování kyseliny sírové

4.1.19. Výroba amoniaku a močoviny

4.1.20. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

4.1.21. Výroba kyseliny fosforečné a jejích solí

4.1.22. Výroba anorganických pigmentů

4.1.23. Výroba průmyslových hnojiv

4.1.24. Výroba kyanovodíků, kyanidů a rhodanidů

4.1.25. Výroba sody a chloridu amonného

4.1.26. Výroba karbidu vápníku a ostatní chemické výroby

4.1.27. Výroba syntetického kaučuku

4.1.28. Výroba kyseliny akrylové a jejích derivátů

4.1.29. Ostatní výroby anorganické technologie s produkcí vyšší než 10 t produktu ročně

 

4.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

4.2.1. Výroba a zpracování pryže

4.2.2. Výroba mýdel, saponátů a kosmetiky

4.2.3. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

4.2.4. Výroba klihu a lepidel

4.2.5. Výroba glazur, frit a silikátových brusných materiálů

4.2.6. Výroba a zušlechťování papíru

4.2.7. Výroba střešních izolačních materiálů a podlahových krytin

 

 

5. Zpracování odpadu

 

5․1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

5.1.1. Zařízení pro spalování komunálního odpadu

5.1.2. Zařízení pro spalování zvláštního a nebezpečného odpadu

 

5.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

5.2.1. Čistírny odpadních vod

5.2.2. Kompostárny

5.2.3. Krematoria

 

 

6. Ostatní průmysl a zařízení

 

6.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

6.1.1. Velkovýkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50000 kusů drůbeže)

6.1.2. Veterinární asanační zařízení

6.1.3. Lakovny se spotřebou nad 10 t nátěrových materiálů ročně

6.1.4. Koželužny

6.1.5. Distribuční sklady pohonných hmot

 

6.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

6.2.1. Zpracování dřeva

6.2.2. Výroba plsti

6.2.3. Polygrafie

6.2.4. Deponie exkrementů hospodářských zvířat

6.2.5. Lakovny se spotřebou do 10 t nátěrových materiálů ročně

6.2.6. Průmyslové odmašťování kovů a elektrosoučástek organickými rozpouštědly

6.2.7. Čištění textilií organickými rozpouštědly

6.2.8. Čerpací stanice a zařízení pro dopravu pohonných hmot

6.2.9. Výkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 100 do 499 kusů skotu, od 500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže)

6.2.10. Výroba průmyslových krmiv

 

Poznámka:

Pro vybrané zdroje znečišťování (technologie a zařízení) jsou stanoveny emisní limity v příloze č. 3.".

 

III.

Příloha č. 3 zní:

 

Příloha č. 3

EMISNÍ LIMITY

 

A) Emisní limity pro vybrané znečišťující látky u vybraných technologií a zařízení (dle § 5 odst. 4)

 

Na vybrané technologie a zařízení uvedené v části A) této přílohy se nevztahují emisní limity všeobecně platné, uvedené v části B) této přílohy.

 

 

1. Palivoenergetický průmysl (*)

 

 

(*) - Stanovené emisní limity se vztahují i na stejná zařízení mimo palivoenergetický průmysl.

 

 

1.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

1.1.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW (elektrárny, teplárny, výtopny)

 

Tímto opatřením jsou stanoveny emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu zařízení. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považují skupiny kotlů v určité technologické jednotce, jejichž jednotlivé tepelné výkony jsou nižší než 50 MW anebo jednotlivé kotle o tepelném výkonu 50 MW a vyšším. Jestliže je v určité technologické jednotce pouze jeden kotel o tepelném výkonu nižším než 50 MW, stanoví se emisní limity podle jeho tepelného výkonu.

 

Při spalování jiných druhů tuhých a kapalných paliv, než jsou paliva fosilní a paliva z nich vyrobená (černé a hnědé palivové uhlí, lignit, rašelina, koks, brikety, dřevo, nafta a topné oleje) v ohništích a kotlích musí být dodrženy e misní limity pro zařízení pro spalování odpadu.

 

1.1.1.1. Spalování tuhých paliv

 

Obecné podmínky:

 

Všechny emisní limity, uvedené v odstavci 1.1.1.1. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 % obj. Odchylně od tohoto ustanovení při spalování dřevního odpadu (**) se koncentrace přepočítávají na obsah kyslíku ve spalinách ve výši 11 % obj.

 

--------------

(**) - Dřevním odpadem se rozumí nekontaminované formy dřevní hmoty např. štěpky, kůra, piliny.

--------------

 

1.1.1.1.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 100 mg/m3,

 

b) u zařízení na spalování tuhých paliv a o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek překročit 150 mg/m3.

 

1.1.1.1.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 15 % hodnoty bez odsíření,

 

b) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 50 MW až do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 30 % hodnoty bez odsíření,

 

c) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 2500 mg/m3.

 

Poznámka:

 

Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení k omezení emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hod.

 

 

1.1.1.1.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2)překročit 650 mg/m3, pro výtavné kotle 1100 mg/m3.

 

 

1.1.1.1.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace oxid u uhelnatého v nosném plynu překročit 250 mg/m3.

 

 

1.1.1.1.5. Emisní limit pro organické látky

 

Při spalování kůry, dřeva a dřevního odpadu (**) v zařízení o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí emise sumy organických látek vyjádřených jako C v nosném plynu překročit hodnotu 50 mg/m3.

 

-------------

(**) - Dřevním odpadem se rozumí nekontaminované formy dřevní hmoty např. štěpky, kůra, piliny.

--------------

 

 

1.1.1.2. Spalování kapalných paliv

 

Obecné podmínky:

 

Všechny emisní limity v odstavci 1.1.1.2. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

 

 

1.1.1.2.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečisťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

 

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečisťujících látek v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

 

 

1.1.1.2.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 15 % hodnoty bez odsíření,

 

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m3.

 

Poznámka:

 

Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení pro omezování emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hodin.

 

 

1.1.1.2.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 450 mg/m3.

 

 

1.1.1.2.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého překročit 175 mg/m3.

 

 

1.1.1.3. Spalování plynných paliv

 

Obecné podmínky:

 

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.3. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

 

 

1.1.1.3.1. Emisní limit pro tuhé znečišťující látky

 

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 10 mg/m3.

 

 

1.1.1.3.2. Emisní limit pro oxid siřičitý

 

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 35 mg/m3.

 

 

1.1.1.3.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 200 mg/m3.

 

 

1.1.1.3.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

 

 

1.1.1.4. Spalování více druhů paliv

 

a) při spalování více druhů paliv současně v jednom zařízení je emisní limit určen tím druhem paliva, jehož podíl na tepelném příkonu je největší,

 

b) při spalování více druhů paliv v jednom zařízení tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit pro daný druh paliva.

 

 

1.1.1.5. Spalování fosilních paliv ve fluidních kotlích

 

Spalování paliv ve fluidních kotlích o tepelném výkonu 5 MW a vyšším ve stacionární nebo cirkulující fluidní vrstvou.

 

 

1.1.1.5.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

Hmotnostní koncentrace tuhých látek v nosném plynu nesmí překročit 50 mg/m3.

 

 

1.1.1.5.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nesmí překročit hodnotu 500 mg/m3. Tam, kde tuto hodnotu nelze docílit, při únosném přídavku alkalicky reagujícího aditiva, nesmí být emise oxidu siřičitého vyšší než 25 % původní koncentrace.

 

 

1.1.1.5.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) nesmí překročit 400 mg/m3.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

 

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.5. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn (po odečtu vlhkosti) při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 % obj.

 

 

1.1.1.6. Plynové turbiny

 

1.1.1.6.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

Stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice nesmí překročit u plynových turbin s objemovým tokem spalin

 

a) 60000m3/h a vyšším:

- při trvalém provozu stupeň zčernání 2

- při najíždění stupeň provozu 3

 

b) nižším než 60000 m3/h:

- při všech provozních stavech stupeň 4

 

 

1.1.1.6.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

Při použití kapalných paliv obsahujících síru nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit hodnotu 1700 mg/m3.

 

 

1.1.1.6.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) nesmí překročit u plynových turbin s objemovým tokem:

 

a) 60000 m3/h a vyšším300 mg/m3

 

b) nižším než 60000 m3/h350 mg/m3

 

 

1.1.1.6.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

Hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

 

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.1.1.6. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn (po odečtu vlhkosti) při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve výši 15 % obj.

 

 

1.1.1.7. Integrace kotle s plynovou turbínou

 

a) V případě zařazení spalinového kotle bez přitápění za plynovou turbínu, platí pro vystupující spaliny stejné emisní limity jako platí pro plynovou turbínu při shodných obecných podmínkách pro provoz zařízení.

 

b) V případě zařazení spalinového kotle s přitápěním (***) za plynovou turbínu, platí pro vystupující spaliny stejné emisní limity, jako pro plynovou turbínu, pokud je pro přitápění použito stejného paliva jako pro plynovou turbínu.

 

-------------

(***) - Přitápěním se rozumí dodatečné spalování paliva v hořáku kotle, pokud jeho tepelný příkon nepřekročí 20 % tepelného příkonu plynové turbíny.

-------------

 

 

1.1.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

1.1.3. Výroba koksu

 

 

1.1.3.1. Otop koksárenských baterií

 

a) obsah sirovodíku v topném plynu nesmí překročit hodnotu 500 mg/m3,

 

b) emise oxidů dusíku ve spalinách topného plynu nesmí překročit v přepočtu na oxid dusičitý (NO2) hodnotu 500 mg/m3 (emisní hodnota je vztažena na spaliny s obsahem kyslíku 5 % obj.),

 

c) kouř odcházející z komína koksárenské baterie nesmí být tmavší než odpovídá 2. stupni Ringelmannovy stupnice.

 

 

1.1.3.2. Příprava koksovací vsázky

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek nesmí překročit 100 mg/m3.

 

 

1.1.3.3. Plnění koksovacích komor

 

a) sypný způsob:

 

- plnící plyny musí být odvedeny bez zjistitelného úniku do surového koksárenského plynu nebo do jiné ko ksovací komory, pokud je takový odvod s ohledem na další zpracování surového dehtu možný,

 

b) pěchovací způsob:

 

- plnící plyny musí být odváděny do surového koksárenského plynu bez zjistitelného úniku.

 

V případě, že plnící plyny není možno převést do surového plynu, musí být spáleny. Množství tuhých látek ve spalinách plnících plynů nesmí překročit hodnotu 50 mg/m3.

 

Poznámka: Netěsnosti koksárenských baterií.

 

Provozovatel je povinen provést opatření pro maximální těsnost všech otvorů koksárenské baterie (dveře, dvířka srovnávacích otvorů, víko sypkých otvorů a víka stoupaček).

 

Pro každou koksárenskou baterii budou stanoveny v technicko-provozních a technicko-organizačních opatřeních ( § 7 odst. 2) přípustné viditelné emise.

 

 

1.1.3.4. Vytlačování koksu

 

Vytlačována může být pouze plně zkoksovaná vsázka. Při vytlačování koksu se musí emitované znečišťující látky zachytit a odvést do odprašovacího zařízení. Množství tuhých látek v odprášeném plynu nesmí překročit hodnotu 0,005 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr.

 

 

1.1.3.5. Chlazení koksu

 

a) mokré hašení:

 

- množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší nesmí překročit hodnotu 0,1 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr,

 

b) suché chlazení koksu:

 

- množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší nesmí překročit hodnotu 0,02 kg/t koksu, zjišťováno jako měsíční průměr,

 

- emise CO musí být likvidovány.

 

 

1.1.3.6. Třídírny koksu

 

- veškeré zdroje tuhých znečišťujících emisí musí být odsávány a odprašovány,

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek nesmí překročit 100 mg/m3.

 

 

1.1.3.7. Chemické provozy koksoven

 

a) zařízení chemických provozů koksáren musí být zabezpečeno proti únikům těkavých produktů do venkovního prostředí,

 

b) závadné vody z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším,

 

c) koksárenský plyn na výstupu z chemických provozů může obsahovat nejvýše 500 mg/m3 sirovodíku.

 

Poznámka:

Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho řízené spalování na koksovně musí být stanoveny v technicko-provozních a technicko-organizačních opatřeních ve smyslu § 7 odst. 2.

 

 

1.1.4. Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

1.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

1.2.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW

 

Při spalování jiných druhů tuhých a kapalných paliv než jsou paliva fosilní a paliva z nich vyrobená (černé a hnědé uhlí, lignit, rašelina, koks, brikety, palivové dřevo, nafta a topné oleje) musí být dodrženy emisní limity pro spalovny odpadu.

 

 

1.2.1.1. Spalování tuhých paliv

 

 

1.2.1.1.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

U kotlů na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 250 mg/m3.

 

 

1.2.1.1.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

U kotlů na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 2500 mg/m3.

 

 

1.2.1.1.3. Emisní limity pro oxidy dusíku

 

U kotlů na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 650 mg/m3.

 

 

1.2.1.1.4. Emisní limity pro oxid uhelnatý

 

U kotlů na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 250 mg/m3.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

 

Všechny emisní limity v odstavci 1.2.1.1. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a O C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 % obj. Odchylně od tohoto ustanovení při spalování dřevního odpadu (**) se koncentrace přepočítávají na obsah kyslíku ve spalinách ve výši 11 % obj.

 

 

1.2.1.2. Spalování kapalných paliv

 

 

1.2.1.2.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

U kotlů na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých látek v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

 

 

1.2.1.2.2. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

U kotlů na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí být spalován topný olej s obsahem síry vyšším než 1 % hm.

 

 

1.2.1.2.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

U kotlů na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) překročit 500 mg/m3.

 

 

1.2.1.2.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

U kotlů na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého překročit 175 mg/m3.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

 

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.2.1.2. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn (po odečtu vlhkosti) při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

 

1.2.1.3. Spalování plynných paliv

 

 

1.2.1.3.1. Emisní limit pro tuhé znečišťující látky

 

U kotlů na spalování plynných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých látek v nosném plynu překročit 10 mg/m3.

 

 

1.2.1.3.2. Emisní limit pro oxid siřičitý

 

U kotlů na spalování plynných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 35 mg/m3.

 

 

1.2.1.3.3. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

U kotlů na spalování plynných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (N02) překročit 200 mg/m3.

 

 

1.2.1.3.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

U kotlů na spalování plynných paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 100 mg/m3.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení:

 

Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.2.1.3. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 % obj.

 

 

2. Průmyslová výroba a zpracování kovů

 

Poznámka:

 

a) pokud nejsou limity vztaženy na koncentraci kyslíku jsou uvažovány pro běžné provozní podmínky,

 

b) emisní limity u diskontinuálních pochodů jsou stanoveny pro průměrné parametry technologických procesů.

 

 

2.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

 

2.1.1. Úprava rud železných a manganových a manipulace s těmito materiály v práškovém stavu

 

 

2.1.1.1. Příprava vsázky pro spékání

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném vzduchu nesmí překročit 100 mg/m3.

 

 

2.1.1.2. Spékání železných rud

 

a) odsávání spékacích pásů

 

Koncentrace znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit pro:

 

- tuhé znečišťující látky100 mg/m3

 

- oxid uhelnatý6000 mg/m3

v případě zpracování karbonátových

rud8000 mg/m3

 

- oxid siřičitý400 mg/m3

 

- oxidy dusíku400 mg/m3

 

- rtuť v plynném skupenství1 mg/m3

 

Poznámka:

Uvedené emisní limity jsou vztaženy na spaliny s obsahem kyslíku 19 % obj.

 

b) chlazení, drcení, třídění a manipulace se spečencem

 

Koncentrace znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit pro:

 

- tuhé znečišťující látky100 mg/m3

 

- rtuť v plynném skupenství1 mg/m3

 

Veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a oprašovány, pokud je to technicky proveditelné.

 

 

2.1.2. Výroba surového železa, vysoké pece

 

 

2.1.2.1. Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné.

 

 

2.1.2.2. Licí pole

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné.

 

 

2.1.3. Výroba oceli (konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, März-Böhlenovy pece)

 

 

2.1.3.1. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem

 

tuhé znečišťující látky75 mg/m3 spalin

oxid siřičitý400 mg/m3 spalin

oxidy dusíku400 mg/m3 spalin

 

Veškeré spaliny je nutno odsávat a odprašovat.

 

 

2.1.3.2. Kyslíkové konvertory

 

a) doprava a manipulace se vsázkou:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné.

 

b) konvertor:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit hodnotu 50 mg/m3,

 

- veškeré spaliny je nutno odsávat a odprašovat,

 

- konvertorový plyn je nutno jímat k dalšímu využití.

 

 

2.1.3.3. Elektrické obloukové a indukční pece a vakuovací zařízení

 

a) doprava a manipulace se vsázkou

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

b) pece s hmotností vsázky do 20 t

 

tuhé znečišťující látky75 mg/m3 spalin

oxid uhelnatý1000 mg/m3 spalin

oxidy dusíku400 mg/m3 spalin

 

c) pece s hmotností vsázky nad 20 t

 

tuhé znečišťující látky50 mg/m3 spalin

oxid uhelnatý1000 mg/m3 spalin

oxidy dusíku400 mg/m3 spalin

 

Poznámka: Příprava vsázkového kovového odpadu

 

- dělení těžkého kovového dopadu řezáním kyslíkem je nutno provádět s odsáváním a následným čištěním spalin,

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3.

 

 

2.1.4. Výroba litiny a litinových výrobků

 

a) doprava a manipulace se vsázkou

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

b) kupolové pece s tavícím výkonem do 10 t/h

 

tuhé znečišťující látky100 mg/m3 spalin

oxid uhelnatý 1000 mg/m3 spalin

c) kupolové pece s tavícím výkonem nad 10 t/h

 

tuhé znečišťující látky75 mg/m3 spalin

oxid uhelnatý1000 mg/m3 spalin

 

Veškeré kychtové plyny musí být odsávány a zachycovány.

 

 

2.1.5. Úprava rud neželezných kovů

 

Emisní limity pro tuhé znečišťující látky:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu nesmí překročit 20 mg/m3,

 

- odpadní plyny s obsahem tuhých částic je třeba odvádět do odprašovacích zařízení.

 

 

2.1.6. Výroba lehkých kovů a jejich slitin (hořčík, hliník, berylium)

 

 

2.1.6.1. Elektrolytická výroba hliníku

 

a) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v plynu odsávaném z elektrolyzérů nesmí překročit 30 mg/m3,

 

b) měrné výrobní emise tuhých znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 5 kg/t hliníku,

 

c) hmotnostní koncentrace sloučenin fluoru, vyjádřenou jako fluorovodík, v plynu odsávaném z elektrolyzérů, nesmí překročit 2 mg/m3 a v plynech odsávaných z výrobních prostor elektrolýzy 2 mg/m3,

 

d) měrné výrobní emise sloučenin fluoru, vyjádřené jako fluorovodík, včetně odsávání výrobních prostor elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 0,5 kg/t hliníku.

 

 

2.1.7. Zpracování ostatních neželezných kovů a jejich slitin

 

a) příprava a manipulace se vsázkou a produkty:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

b) pecní agregáty:

 

hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit 50 mg/m3.

 

2.1.8. Výroba ferroslitin

 

a) příprava a manipulace se vsázkou a produkty:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

b) pecní agregáty:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit 50 mg/m3.

 

 

2.2. Střední zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. b)))

 

 

2.2.1. Hutní druhovýroba (válcovny, drátovny, kovárny)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.2. Ostatní speciální hutní výroby

 

a) doprava a manipulace se surovinami a produkty:

 

- hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

 

- veškeré zdroje prašnosti musí být odsávány a odprašovány, pokud je to technicky proveditelné,

 

b) výroba jader a forem:

 

- organické látky z výroby jader, přípravy jadrových směsí, ze sušení a z vytvrzování je nutno odsávat a zachycovat.

 

 

2.2.3. Zpracování kovů s nízkou teplotou tání a jejich slitin (zinek, kadmium, cín, antimon, olovo, rtuť, vizmut)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.4. Zpracování kovů se střední teplotou tání a jejich slitin (mangan, měď, kobalt, nikl)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.5. Zpracování kovů s vysokou teplotou tání a jejich slitin (titan, vanad, chrom, niob, molybden, wolfram)

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.6. Zpracování ušlechtilých kovů a jejich slitin (stříbro, zlato, osmium, platina, paladium, iridium)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.7. Výroba a zpracování ostatních neželezných kovů a jejich slitin (křemík, selen, germanium, sodík, vápník, draslík, rubidium, cesium, baryum)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

2.2.8. Moření a galvanické pokovování (úpravy povrchů, fosfatizace, smaltování)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

3. Výroba nekovových minerálních produktů

 

 

3.1. Velké zdroje znečišťování (( § 3 odst. 2 písm. a)))

 

 

3.1.1. Zpracování azbestu a výroba azbest obsahujících výrobků

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

 

3.1.2. Výroba cementu

 

a) u všech operací, při nichž dochází k úniku tuhých znečišťujících látek, nesmí jejich hmotnostní koncentrace v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

 

b) hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého z výpalu slínku nesmí překročit 400 mg/m3,

 

c) hmotnostní koncentrace oxidů dusíku po přepočtu na oxid dusičitý (NO2) nesmí překročit u rotačních pecí 1800 mg/m3,

 

d) mimo podmínky uvedené pod písmenen a) měrná výrobní emise celé cementárny, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit 1,5 kg tuhých znečišťujících látek na 1 tunu vypáleného slínku.

 

 

3.1.3. Výroba vápna

 

a) u všech technologických operací při výrobě vápna včetně výpalu vápence nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

b) hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (N02) nesmí při výpalu vápence překročit 1800 mg/m3,

 

c) mimo podmínky uvedené pod písmenem a) měrná výrobní emise celé vápenky, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit 1,5 kg tuhých znečišťujících látek na 1 tunu vypáleného vápna,

 

d) při výrobě vápna v šachtových koksových pecích musí být veden proces tak, aby obsah oxidu uhelnatého v odpadních plynech nepřekročil koncentraci 1 % obj.

 

 

3.1.4. Obalovny živičných směsí a mísírny živic

 

a) U všech operací, při nichž dochází k úniku tuhých znečišťujících látek nesmí jejich hmotnostní koncentrace překročit 20 mg/m3.

 

b) Obsah síry v používaném palivu nesmí být vyšší než 1 % hm. Pokud bude použito palivo s vyšším obsahem síry, nesmí měrná emise oxidu siřičitého vztažená k výhřevnosti paliva překročit 0,5 g/MJ.

 

c) Odcházející kouř nesmí být tmavší než stupeň 1 při měření a hodnocení tmavosti kouře Ringelmannovou stupnicí s výjimkou doby max. 10 minut při najíždění spalovacího procesu, kdy nesmí být tmavší než stupeň 3 Ringelmannovy stupnice.

 

 

3.1.5. Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken

 

 

3.1.5.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

 

a) hmotnostní koncentrace tuhých netoxických znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit:

 

- při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h hodnotu 150 mg/m3,

 

- při hmotnostním toku rovném anebo vyšším než 2,5 kg/h hodnotu 100 mg/m3,

 

b) celková hmotnostní koncentrace tuhých toxických znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit pro:

 

- olovo, antimon, mangan, vanad, cín a měď při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,05 kg/h hodnotu 10/mg/m3,

 

- kobalt, nikl, chrom, arzén, kadmium a selén při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,01 kg/h hodnotu 5 mg/m3.

 

3.1.5.2. Emisní limit pro oxidy dusíku

 

Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku, vyjádřených jako NO2 nesmí překročit ve spalinách z :

 

- rekuperativních kontinuálních tavících agregátů 1600 mg/m3,

 

- regeneračních kontinuálních tavících agregátů 2500 mg/m3,

 

- diskontinuálních tavících agregátů 1100 mg/m3.

 

Poznámka:

 

Pokud je z důvodu kvality výrobků nutné nitrátové čiření, nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek výše uvedených hodnot.

 

 

3.1.5.3. Emisní limity pro oxid siřičitý

 

Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého ve spalinách nesmí překročit:

 

- pro palivo zemní plyn hodnotu 500 mg/m3,

 

- pro palivo generátorový plyn hodnotu 1700 mg/m3.

 

 

3.1.5.4. Emisní limit pro sloučeniny fluoru

 

Hmotnostní koncentrace sloučenin fluoru ve spalinách, vyjádřená jako fluorovodík, nesmí překročit při hmotnostním toku rovném anebo vyšším než 0,05 kg/h hodnotu 50 mg/m3.

 

 

3.1.5.5. Emisní limity pro sloučeniny chloru

 

Hmotnostní koncentrace sloučenin chloru ve spalinách, vyjádřená jako chlorovodík, nesmí překročit při hmotnostním toku rovném anebo vyšším než 0,05 kg/h hodnotu 100 mg/m3.

 

Obecné podmínky:

 

Emisní limity v odstavci 3.1.5. se vztahují na suché spaliny za normálních podmínek při tlaku 101,32 kPa a teplotě O C při obsahu kyslíku ve spalinách 13 % obj. pro kontinuální tavící agregáty a 17 % obj. pro diskontinuální tavící agregáty.

 

 

3.1.6. Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů

 

a) u všech operací u nichž vznikají tuhé emise, nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

b) hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu pecí na výpal magnezitu přepočtená na oxid dusičitý (NO2), nesmí překročit 1500 mg/m3,

 

c) hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu výpalu magnezitového slínku nesmí překročit 400 mg/m3,

 

d) mimo podmínky uvedené pod písmenem a) měrné výrobní emise tuhých znečišťujících látek celé magnezitky, zjištěné z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 1,5 kg na 1 t vypáleného magnezitu.

 

3.2. Střední zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2l písm. b))

 

3.2.1. Výroba a zpracování organokřemičitých materiálů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.2. Kamenolomy a zpracování kamene

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.3. Těžba a úprava silikátových surovin

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.4. Výroba lehkých plniv do betonu

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.5. Výroba nepálených zdících materiálů a prefabrikátů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.6. Cihlářská výroba

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.7. Výroba žáruvzdorných výrobků (šamotárny)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.8. Úprava materiálů pro výrobu keramiky a kaolínky

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.9. Výroba keramiky a porcelánu

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.10. Těžba a zpracování křemeliny

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

3.2.11. Broušení skla a výroba bižutérie

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4. Chemický průmysl

 

4.1. Velké zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. a))

 

4.1.1. Těžba, doprava a skladování ropy

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.2. Výroba a skladování pohonných hmot, mazadel alifatických a aromatických uhlovodíků (petrochemické zpracování ropy)

 

4.1.2.1. Skladování

 

Při skladování surovin a produktů, jejichž tlak sytých par při teplotě 20 °C je roven nebo vyšší než 0,13 kPa, je zapotřebí zabezpečit zásobníky:

- s plovoucím víkem účinným těsněním okrajů víka,

- s pevným víkem odvzdušněním do sběrné sítě odpadních plynů a par, nebo zabezpečit obdobné účinné opatření pro zamezení volného úniku plynů a par do ovzduší.

 

4.1.2.2. Armatury ke snížení tlaku a vypouštěcí zařízení

 

Plyny a páry, které vystupují ze zařízení ke snížení tlaku a z vypouštěcích zařízení se musí odvádět do sběrných systémů plynů a par.

 

Zachycené plyny a páry se musí spalovat a tam, kde to není možné, musí být zabezpečen jiný vhodný způsob jejich likvidace.

 

4.1.2.3. Odvádění odpadních plynů

 

Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, a dále plyny, které vznikají při regeneraci katalyzátorů, při revizích a čištění, se musí odvádět k dodatečnému spalování nebo se musí využít jiné účinné opatření ke zmírnění emisí.

 

4.1.2.4. Najíždění a odstavování technologických zařízení

 

Plyny, které vznikají při najíždění či odstavování zařízení musí být, pokud je to možné, vráceny sběrným systémem zpět do procesu nebo spáleny.

 

4.1.2.5. Sirovodík

 

Plyny z odsiřovacích zařízení nebo jiných zdrojů s obsahem sirovodíku vyšším než 6 g/m3 a hmotnostním tokem sirovodíku vyšším než 80 kg/h musí být dále zpracovány. Plyny, které nemohou být dále zpracovány, musí být spáleny. Hmotnostní koncentrace sirovodíku v odpadním plynu nesmí překročit 10 mg/m3. Voda obsahující sirovodíkmusí být vedena tak, aby odpadní plyny nemohly unikat do ovzduší (viz 4.1.2.3.).

 

4.1.2.6. Organické látky

 

Při přečerpávání surových produktů, meziproduktů a konečných produktů musí být snižovány emise organických látek s tenzí par vyšší než 0,13 kPa při teplotě 20 °C vhodnými opatřeními, např. odsáváním a odváděním dozařízení na čištění plynu.

 

4.1.2.7. Katalytické štěpení

 

Hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v odpadním plynu, vznikajícím při regeneraci katalyzátoru na katalytické štěpení ve fluidním loži nesmějí překročit následující hodnoty:

- tuhé znečišťující látky 50 mg/m3,

- oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý 0,7 g/m3,

- oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý 1,7 g/m3.

 

4.1.2.8. Procesní a balastní voda

 

Procesní a balastní voda musí být odplyňována před vypouštěním do vodoteče. Plyny musí být vyčištěny nebo spáleny.

 

4.1.3. Zpracování zbytků z tepelného zpracování ropy

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.4. Výroba syntetických alkoholů, ketonů a organických kyselin

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.5. Výroba organických barvářských polotovarů a barev

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.6. Výroba výbušnin

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.7. Výroba léčiv

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.8. Výroba organických halogenových sloučenin

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.9. Výroba a zpracování polymerů s výjimkou syntetického kaučuku

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.10. Výroba celulózy a jejích derivátů včetně zpracování odpadů na produkty z této výroby

 

a) u výroby sulfitové buničiny a polobuničiny, včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů, nesmí celková měrná výrobní emise oxidu siřičitého, zjištěná z měsíčního průměru, překročit hodnotu 0,2 kg na 1 tunu vyrobené absolutně suché buničiny,

b) u výroby sulfátové buničiny nesmí při centrální likvidaci zapáchajících látek spalováním měrná výrobní emise sirných sloučenin vyjádřených jako suma síry, zjištěná z měsíčních průměrů, překročit hodnotu 0,35 kg na 1 tunu vyrobené absolutně suché buničiny.

 

4.1.11. Výroba a zpracování viskózy

 

a) odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy zvlákňovací lázně a ze zpracování vlákna je třeba odvádět do čistícího zařízení odpadních plynů,

b) technologické odplyny musí být odvedeny buď do regenerace, nebo do komína nebo musí být spalovány,

c) zvlákňovací stroje musí být zakrytovány s odvodem odsávané vzdušiny na regeneraci,

d) v odplynu z regenerace nesmí hmotnostní koncentrace sirovodíku překročit 10 mg/m3 a sirouhlíku 100 mg/m3,

e) hmotnostní koncentrace látek znečišťujících ovzduší v celkovém odplynu výroby včetně odsávání prostor a přídavného odsávání zvlákňovacích strojů nesmí překročit pro:

- sirovodík 50 mg/m3

- sirouhlík - z výroby střiže a textilního hedvábí 150 mg/m3

- z výroby kordového hedvábí 400 mg/m3 měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit 200 kg CS2 na 1 tunu vyrobeného kordu,

f) odpadní vody s obsahem sirovodíku a sirouhlíku musí být odplyňovány.

 

4.1.12. Výroba a zpracování nátěrových hmot

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.13. Výroba biocidů

 

V odpadních plynech z výroby nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek, s obsahem látek těžko odbouratelných a lehce akumulovatelných nebo vysoce jedovatých (směrnicí MZd označené jako zvlášť nebezpečné jedy), překročit při hmotnostním toku 25 g/h a větším, hodnotu 5 mg/m3.

 

4.1.14. Výroba gumárenských pomocných přípravků

 

a) u všech zdrojů (odsávaných míst úniku) při výrobě sazí nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 20 mg/m3,

b) výroba sazí musí být vybavena zařízením na dodatečné spalování odcházejících plynů obsahujících hořlavé složky a neodloučené zbytky sazí, dodatečné spalování musí probíhat při teplotě nejméně 1100 °C, jinak musí být prováděno katalyticky. Spalovací proces musí být veden tak, aby obsah kyslíku ve spalinách byl nejméně 2 % obj.,

c) zařízení na spalování plynů musí být v nepřetržitém provozu za podmínek kontroly procesu podle předpisu výrobce,

d) odcházející kouř nesmí být tmavší než odpovídá stupni 2 při měření a hodnocení tmavosti kouře Ringelmannovou stupnicí.

 

4.1.15. Výroba a zpracování chloru, fluoru a bromu

 

Emisní limit se stanovuje pro tyto procesy:

- elektrolýza vodných roztoků alkalických chloridů,

- elektrolýza kyseliny solné,

- katalytická oxidace chlorovodíku vzduchem,

- zpracování chloru.

 

a) všechny druhy koncových, technologických a jiných odpadních plynů obsahujících chlor musí být zavedeny do vhodného zařízení k odstranění chloru. Hmotnostní koncentrace chloru v odpadním plynu z tohoto zařízení nesmí překročit 6 mg/m3,

b) měrná výrobní emise rtuti při elektrolytických operacích, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 1,5 gramu rtuti na 1 tunu vyrobeného chloru v celoročním průměru.

 

4.1.16. Výroba kyseliny chlorovodíkové

 

Emisní limit se stanoví pro tyto procesy:

- spalování chloru ve vodíku,

- reakce chloridů s anorganickými kyselinami,

- chlorace organických sloučenin.

 

a) hmotnostní koncentrace chlorovodíku v odpadních plynech při uvedených procesech nesmí překročit 25 mg/m3,

b) při výrobě kyseliny chlorovodíkové nesmí měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru, překročit hodnotu 50 g chlorovodíku na 1 t kyseliny chlorovodíkové (36 %) nebo jiného produktu.

 

4.1.17. Výroba síry (Clausův proces)

 

a) u Clausových zařízení s kapacitou od 20 t do 50 t síry za den nesmí být emise oxidu siřičitého a sirovodíku vyjádřené jako měrná výrobní emise síry, zjištěná z měsíčního průměru, vyšší než 20 kg na 1 t vyrobené síry,

b) u Clausových zařízení s kapacitou větší než 50 t denně nesmí emise oxidu siřičitého a sirovodíku vyjádřené jako měrná výrobní emise síry, zjištěná z měsíčního průměru, překročit 10 kg na 1 t vyrobené síry,

c) odpadní plyny s obsahem sirovodíku musí být odváděny k dodatečnému spalování. Hmotnostní koncentrace sirovodíku v odpadním plynu po spálení nesmí překročit 10 mg/m3.

 

4.1.18. Výroba a zpracování kyseliny sírové

 

Měrná výrobní emise oxidů síry, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 2,2 kg na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (přepočteno na stoprocentní kyselinu).

 

4.1.19. Výroba amoniaku a močoviny

 

Měrná výrobní emise amoniaku, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 0,2 kg na 1 tunu vyrobeného kapalného amoniaku.

 

Poznámka:

Přípustná emise amoniaku se sleduje před spálením vypouštěných plynů v technologickém otopu nebo na pochodni.

 

4.1.20. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

 

Měrná výrobní emise oxidů dusíku po přepočtu na oxid dusičitý (NO2), zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 1,6 kg na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (přepočteno na 65 % kyselinu).

 

4.1.21. Výroba kyseliny fosforečné a jejích solí

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.22. Výroba anorganických pigmentů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.23. Výroba průmyslových hnojiv

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.24. Výroba kyanovodíků, kyanidů a rhodanidů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.25. Výroba sody a chloridu amonného

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.26. Výroba karbidu vápníku a ostatní chemické výroby

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.27. Výroba syntetického kaučuku

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.28. Výroba kyseliny akrylové a jejích derivátů

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.1.29. Ostatní výroby organické technologie s produkcí vyšší než 10 t produktu ročně

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2. Střední zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. b))

 

4.2.1. Výroba a zpracování pryže

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2.2. Výroba mýdel, saponátů a kosmetiky

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2.3. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2.4. Výroba klihu a lepidel

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2.5. Výroba glazur, frit a silikonových brusných materiálů

 

a) u provozů výroby titanové běloby nesmí při úpravě suroviny hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu vystupujícím ze sušárny ilmenitu a mlýnského okruhu překročit hodnotu 50 mg/m3,

b) v odpadních plynech z kalcinace nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek překročit 300 mg/m3,

c) při konečné úpravě produktu, tj. mletí a třídění nesmí v uzavřeném okruhu za látkovým filtrem hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m3,

d) kouř ze sušárny ilmenitu nesmí být tmavší než stupeň 1 při měření a hodnocení tmavosti kouře Ringelmannovou stupnicí s výjimkou doby maximálně 10 minut při najíždění sušárny,

e) u provozů výroby litoponu hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nesmí překročit 100 mg/m3,

f) u provozů výroby stálé běloby (blanc, fix) nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu z provozu sušení pasty překročit hodnotu 100 mg/m3,

g) u provozů výroby železité červeně se pro omezení emisí tuhých znečišťujících látek stanovuje emisní limit individuálně. U dehydratačních pecí zelené skalice nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odplynu překročit hodnotu 300 mg/m3. Při sušení produktu v rotačních sušárnách nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 100 mg/m3. U procesu kalcinace, kde je odtah z kalcinace zaveden do odlučovače jiné technologie smí být kalcinace v provozu pouze při provozu odlučovacího zařízení této technologie.

 

4.2.6. Výroba a zušlechťování papíru

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

4.2.7. Výroba střešních izolačních materiálů a podlahových krytin

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

5. Zpracování odpadu

 

5.1. Velké zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. a))

 

5.1.1. Zařízení pro spalování komunálního odpadu

 

5.1.1.1. Doporučené podmínky pro konstrukci a provoz zařízení pro

spalování komunálního odpadu

 

a) U všech zařízení pro spalování komunálního odpadu musí být zásobník proveden tak, aby v něm bylo trvale možné udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn do výduchu, stanoveného orgánem ochrany ovzduší.

b) Všechna zařízení pro spalování komunálního odpadu musí ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu zajistit dodržení teploty nejméně 850 °C po dobu minimálně 2 s, a to při obsahu kyslíku ve spalinách vyšším než 6 % objemových. V případě speciálních spalovacích zařízení, např. typu pyrolýzních pecí a jiných, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

c) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná prodleva spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k dokonalému vyhoření.

d) Odpad je možné přivádět do ohniště postupně tehdy a v takovém množství, aby byly vždy dodrženy podmínky dle písmene b).

 

5.1.1.2. Emisní limity pro spalování komunálního odpadu

 

Emisní limity pro zařízení na spalování komunálního odpadu do výkonu 1 tuny spalovaného odpadu za hodinu včetně patří při obsahu kyslíku ve spalinách 17 %. Při výkonech vyšších než 1 tuna spalovaného odpadu za hodinu platí emisní limity pro obsah kyslíku ve spalinách 11 % v suchém plynu při tlaku 101,32 kPA a teplotě 0 °C.

 

5.1.1.2.1. U zařízení s výkonem do 1 tuny spalovaného odpadu za hodinu včetně nesmí hmotnostní koncentrace znečišťujících látek překročit hodnoty:

- tuhé znečišťující látky 50 mg/m3,

- oxid uhelnatý 100 mg/m3,

- organické sloučeniny

vyjádřené jako sumární uhlík 20 mg/m3,

- chlorovodík 30 mg/m3.

 

5.1.1.2.2. U ostatních zařízení pro spalování komunálního odpadu:

 

a) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit hodnotu 30 mg/m3,

b) hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého nesmí překročit hodnotu 100 mg/m3,

c) hmotnostní koncentrace organických sloučenin vyjádřená jako sumární uhlík nesmí překročit hodnotu 20 mg/m3,

d) hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého nesmí překročit hodnotu 300 mg/m3. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého omezena v nosném plynu tak, že nebude vyšší než 30 % hodnoty bez odsíření,

e) hmotnostní koncentrace oxidů dusíku vyjádřená jako NO2 nesmí překročit hodnotu 300 mg/m3,

f) hmotnostní koncentrace plynných sloučenin chloru uváděná jako chlorovodík nesmí překročit hodnotu 30 mg/m3,

g) hmotnostní koncentrace plynných sloučenin fluoru uváděná jako fluorovodík nesmí překročit hodnotu 2 mg/m3,

h) úhrnná hmotnostní koncentrace kovů vyskytujících se ve spalinách v plynné, kapalné a tuhé fázi nesmí překročit pro následující soubory prvků tyto hodnoty:

1. rtuť, thalium, kadmium celkem 0,2 mg/m3,

2. arsen, nikl, chrom, kobalt celkem 2,0 mg/m3,

3. olovo, měď, mangan celkem 5,0 mg/m3.

 

5.1.2. Zařízení pro spalování zvláštního a nebezpečného odpadu

 

5.1.2.1. Doporučené podmínky pro konstrukci a provoz zařízení pro spalování zvláštního, zejména nebezpečného odpadu

 

a) U všech zařízení pro spalování zvláštního odpadu musí být zásobník tuhého odpadu proveden tak, aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. V případě kapalných odpadů vzdušina odsávaná z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží musí být zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce stanovené orgánem ochrany ovzduší.

b) Všechna zařízení pro spalování zvláštního odpadu musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek a která bude nejméně 900 °C po dobu 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 %. V případě jiných spalovacích zařízení, např. typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

 

Tyto podmínky stanoví orgán ochrany ovzduší podle typu technologie.

 

V případě spalování zvláštního odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, např. typu polychlorovaných bifenylů (PCB), musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplotanejméně 1200 °C při době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2 s.

 

5.1.2.2. Emisní limity pro spalování zvláštního odpadu

 

Emisní limity pro zařízení pro spalování zvláštního odpadu bez ohledu na výkon platí pro obsah kyslíku ve spalinách 11 % v suchém plynu při tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 °C.

 

a) Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit hodnotu 30 mg/m3,

b) Hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách nesmí překročit hodnotu 100 mg/m3.

c) Hmotnostní koncentrace organických sloučenin vyjádřená jako sumární uhlík nesmí překročit hodnotu 20 mg/m3.

d) Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého nesmí překročit hodnotu 300 mg/m3.

e) Hmotnostní koncentrace oxidů dusíku vyjádřených jako NO2, nesmí překročit hodnotu 500 mg/m3.

f) Hmotnostní koncentrace plynných sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík nesmí překročit hodnotu 30 mg/m3.

g) Hmotnostní koncentrace plynných sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík nesmí překročit hodnotu 2 mg/m3.

h) Úhrnná koncentrace kovů vyskytujících se ve spalinách v plynné, kapalné a tuhé fázi nesmí překročit pro následující soubory prvků tyto hodnoty:

1. rtuť, thallium, kadmium celkem 0,2 mg/m3,

2. arsen, nikl, chrom, kobalt celkem 2,0 mg/m3,

3. olovo, měď, mangan celkem 5,0 mg/m3.

 

5.1.2.3. Spalování odpadu v jiných zařízeních

 

Podmínky spalování odpadu v jiných zařízeních než spalovnách stanoví orgány ochrany ovzduší.

 

5.2. Střední zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. b))

 

5.2.1. Čistírny odpadních vod

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

5.2.2. Kompostárny

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

5.2.3. Krematoria

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6. Ostatní průmysl a zařízení

 

6.1. Velké zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. a))

 

6.1.1. Velkovýkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50 000 kusů drůbeže)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.1.2. Veterinární asanační zařízení

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.1.3. Lakovny se spotřebou nad 10 t nátěrových materiálů ročně

 

6.1.3.1. Obecné podmínky pro konstrukci a provoz zařízení lakoven

 

Musí se použít všech technicky dostupných možností k omezení emisí organických látek např. použití lakovacích systémů chudých na ředidla nebo bez ředitel, nanášení lakových vrstev s vysokou účinností a čištěním odpadního vzduchu odtahovaného z nastřikovacích prostorů.

 

6.1.3.2. Omezení celkových emisí

 

Emise organických látek v odpadním vzduchu z celého zařízení včetně konzervace nesmí překročit při:

- jednobarevném lakování hodnotu 60 g/m2 lakované plochy,

- metalizačním lakování hodnotu 120 g/m2 lakované plochy.

 

6.1.3.3. Nastřikovací prostory

 

V odpadním vzduchu z nastřikovacích prostorů je nejvyšší přípustná hmotnostní koncentrace organických rozpouštědel, uváděná jako celkový uhlík, 50 mg/m3.

 

6.1.3.4. Sušárny

 

a) hmotnostní koncentrace organických látek v odpadním vzduchu, uváděná jako celkový uhlík, nesmí překročit hodnotu 50 mg/m3,

b) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadních plynech (částečky laků) nesmí překročit hodnotu 3 mg/m3.

 

6.1.4. Koželužny

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.1.5. Distribuční sklady pohonných hmot

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2. Střední zdroje znečišťování ( § 3 odst. 2 písm. b))

 

6.2.1. Zpracování dřeva

 

a) při všech technologických operacích, při nichž vzniká tuhý dřevěný odpad, nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 50 mg/m3,

b) při operacích broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a ve výrobě nábytku nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 10 mg/m3,

c) pro omezení emisí organických látek při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a výrobě nábytku se stanoví emisními limity individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám.

 

6.2.2. Výroba plsti

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.3. Polygrafie

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.4. Deponie exkrementů hospodářských zvířat

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.5. Lakovny se spotřebou do 10 t nátěrových materiálů ročně

 

6.2.5.1. Obecné podmínky pro konstrukci a provoz zařízení lakoven

 

Musí se použít všech technicky dostupných možností k omezení emisí organických látek, např. použití lakovacích systémů chudých na ředidla nebo bez ředidel, nanášení lakových vrstev s vysokou účinností a čištěním odpadního vzduchu odtahovaného z nastřikovacích prostorů.

 

6.2.5.2. Omezení celkových emisí

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.5.3. Nastřikovací prostory

 

V odpadním vzduchu z nastřikovacích prostorů je nejvyšší přípustná hmotnostní koncentrace organických rozpouštědel, uváděná jako celkový uhlík, 50 mg/m3.

 

6.2.5.4. Sušárny

 

a) hmotnostní koncentrace organických látek v odpadním vzduchu, uváděná jako celkový uhlík, nesmí překročit hodnotu 50 mg/m3,

b) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním vzduchu (částečky laků) nesmí překročit hodnotu 3 mg/m3.

 

6.2.6. Průmyslové odmašťování kovů a elektrosoučástek organickými rozpouštědly

 

V plynech z odmašťovacích strojů pro kovové součástky, ve kterých se k odmašťování používá chlorovaných uhlovodíků, nesmí při jejich hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit hmotnostní koncentrace těchto rozpouštědel na výstupu odsávacího zařízení do ovzduší hodnotu 100 mg/m3.

 

6.2.7. Čištění textilií organickými rozpouštědly

 

V provozech pro čištění oděvů chlorovanými rozpouštědly musí být na každém zařízení záchyt koncentrovaných par z čistícího stroje. Koncentrace par těchto rozpouštědel v plynech ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich hmotnostním toku 500 g/h překročit hodnotu 150 mg/m3. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 30 g rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií. V provozech pro čištění oděvů technickým benzínem 150/200 nesmí hmotnostní koncentrace benzínu v nosném plynu překročit hodnotu 6 g/m3. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru, nesmí překročit hodnotu 150 g na kilogram čištěných textilií.

 

6.2.8. Čerpací stanice a zařízení pro dopravu pohonných hmot

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.9. Výkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 100 do 499 kusů skotu, od 500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49 999 kusů drůbeže)

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

6.2.10. Výroba průmyslových krmiv

 

Platí emisní limity všeobecně platné.

 

B) Emisní limity všeobecně platné

 

Všechny emisní limity v části B) této přílohy platí pro koncentrace ve vlhkém plynu 4) při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C.

 

____________

4) - Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z procesu technologie.

 

0. Emisní limity pro hlavní znečišťující látky

 

Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:

tuhé znečišťující látky

oxid siřičitý

oxidy dusíku

oxid uhelnatý

 

a) Emisní limit pro tuhé znečišťující látky

 

Zdroje znečišťování ovzduší musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek menším než 2,5 kg/h hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m (horní ind. 3). Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 150 mg/m3.

 

b) Emisní limit pro oxid siřičitý

 

Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3.

 

c) Emisní limit pro oxidy dusíku

 

Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.

 

d) Emisní limit pro oxid uhelnatý

 

Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m3.

 

1. Emisní limity pro látky s karcinogenním účinkem

 

1. podskupina azbest

benzo(a)pyren

2-naptylamin

berylium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be

kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd

dibenzoantracén

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

2. podskupina arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As

chrom Cr (horní ind. VI) a jeho sloučeniny

kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co

nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni

 

Při hmotnostním roku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

3. podskupina akrylonitril

benzen

1,3-butadien

1,2-dibromethan

epichlorhydrin

etylenoxid

hydrazin

propylenoxid

vinylchlorid

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

2. Emisní limity pro tuhé znečišťující anorganické látky

 

1. podskupina rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg

thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl

 

Při hmotnostním roku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

2. podskupina selen a jeho sloučenina vyjádřené jako Se

tellur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

3. podskupina antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb

cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn

fluoridy vyjádřené jako F-

chrom (mimo Cr (horní ind. VI)) vyjádřené jako Cr

kyanidy vyjádřené jako Cn -

mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn

měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu

olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb

vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V

zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

3. Emisní limity pro plynné znečišťující anorganické látky

 

1. podskupina stibin (antimonvodík)

arsan (arsenovodík)

fosfan (fosforovodík)

fosgen

chlorkyan

 

Při hmotnostním roku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

2. podskupina brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr

fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF

chlor

kyanovodík

sulfan (sirovodík)

silné aromatické kyseliny vyjádřené jako H

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

3. podskupina amoniak

anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

4. Emisní limity pro organické plyny a páry

 

1. podskupina acetaldehyd

anilin

benzylchlorid

diethylamin

1,2-dichlorethan

dichloretylen

dimethylamin

ethanolamin

ethylakrylát

fenol

formaldehyd

kresoly

kyselina akrylová

kyselina mravenčí

merkaptany

methylakrylát

methylamin

nitrobenzen

nitrofenoly

nitrokresoly

nitrotoluen

pyridin

sirouhlík

tetrachlorethan

tetrachlorethylen

tetrachlormethan

thioethery

toluidin

trichlormethan

trichlorethylen

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

 

2. podskupina benzaldehyd

butylaldehyd

1,4-dichlorbenzen

1,1-dichlorethan

ethylbenzen

furfural

chlorbenzen

2-chloropren

2-chlorpropan

izopropylbenzen

kyselina octová

methylacetát

methylmetakrylát

1-methylnaftalen

2-methylnaftalen

naftalen

styren

toluen

1,1,1-trichlorethan

vinylacetát

xylen

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

3. podskupina aceton

alkylalkoholy

bifenyl

2-butanon

butylacetát

dibutylether

dietylether

difenylether

dichlordifluormethan

1,2-dichlorethylen

dichlormethan

diizopropylether

dimetylether

ethylacetát

ethylenglykol

4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon

chlorethan

methylester kyseliny benzoové

4-methyl-2-pentanol

N-methylpyrolidon

olefíny s výjimkou 1,3-butadienu

parafiny s výjimkou methanu

trichlorfluormethan

 

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

 

5. Emisní limity pro tmavost kouře

 

Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře, vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupně 0 - 5). Tmavost kouře

lze rovněž vyjádřit na stupni podle Bacharacha (0 - 9) či měřením opacity (%), které se měří v kouřovodu.

 

Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:

 

a) při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Výjimečně smí být kouř tmavší než tyto hodnoty po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání maximálně 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak. Ani tehdy však nesmí být kouř tmavší než odpovídá stupni 3. Ringelmannovy stupnice nebo hodnotě 60 % opacity. Toto opatření neplatí pro nově postavené kotle uvedené do provozu po 1. 1. 1994.

b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota než odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.

 

Způsob stanovení tmavosti kouře je dán zvláštním předpisem.

 

Obecné podmínky pro provoz zařízení

 

Všechny emisní limity uvedené ve skupinách 1. - 4. platí pro koncentrace ve vlhkém plynu při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0 °C.".

 

IV.

Příloha č. 5 se vypouští.

Čl. II

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 1992.

Ministr-předseda

Federálního výboru pro životní prostředí:

Ing. Vavroušek CSc. v. r.