Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejnou právní ochranu v osobních a majetkových věcech jako státní občané druhé smluvní strany.

Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na orgány druhé smluvní strany činné v občanských a trestních věcech, vystupovat před nimi, podávat žádosti a návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní občané druhé smluvní strany.

Ustanovení této smlouvy o státních občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně i na právnické osoby zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území některé ze smluvních stran.

Pro účely této smlouvy výraz "občanské věci" označuje věci, které projednávají a rozhodují soudy smluvních stran v občanském soudním řízení.

Pro účely této smlouvy výraz "justiční orgán" označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran příslušný k projednání věcí upravených touto smlouvou.

Pro účely této smlouvy jsou ústředními justičními orgány v České republice Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství a ve Slovenské republice ministerstvo spravedlnosti a generální prokuratura.

Listiny, které byly vydány nebo ověřeny jednou smluvní stranou a které jsou opatřeny otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby, jsou platné a účinné na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření. Totéž platí i pro opisy a překlady listin, které byly ověřeny.

Listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin též na území druhé smluvní strany.

Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání dostaví před dožadující orgán druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství stíhán za trestný čin, jehož se dožádání týká, ani za jiný čin, který spáchal před překročením státní hranice dožadující smluvní strany, a není možno na něm vykonat trest uložený za takový trestný čin.

Ochranu uvedenou v odstavci 1 však svědek nebo znalec ztratí, když neopustí území dožadující smluvní strany do 7 dní po tom, kdy mu dožadující orgán oznámí, že jeho přítomnost již není nutná. Do této lhůty se nezapočítává doba, během níž svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany bez svého zavinění.

Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů za cestu a pobyt, jakož i svědečného nebo znalečného. V předvolání se uvede, jaké náhrady svědkovi nebo znalci patří, a na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu nákladů.

Je-li svědek, který má být předvolán, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území dožádané smluvní strany, předá se dožadující smluvní straně k provedení výslechu, pokud s tím souhlasí, a za podmínky, že jej dožadující smluvní strana předá zpět ve lhůtě, kterou dožádaná smluvní strana stanoví.

Smluvní strany postupují při doručování písemností v občanských věcech podle haagské Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních z 15. listopadu 1965.

Justiční orgány smluvních stran se při doručování písemností podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají navzájem přímo.

Písemnosti určené k doručení adresátům, kteří mají bydliště na území druhé smluvní strany, je možno zasílat i přímo poštou podle předpisů platných pro poštovní styk.

Smluvní strany nebudou požadovat náhradu žádných nákladů za úkony provedené v souvislosti s doručováním písemností.

Jestliže dožádaný justiční orgán není příslušný k vyřízení dožádání, zašle dožádání příslušnému justičnímu orgánu a vyrozumí o tom dožadující justiční orgán.

Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, provede dožádaný justiční orgán opatření potřebná k jejímu zjištění. Nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující justiční orgán a současně dožádání vrátí.

Smluvní strany postupují při provádění důkazů nebo jiných procesních úkonů podle haagské Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních z 18. března 1970.

Justiční orgány smluvních stran se při provádění důkazů nebo jiných procesních úkonů podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají navzájem přímo.

K usnadnění provádění Úmluvy uvedené v odstavci 1 ústřední justiční orgány dohodnou vzor tiskopisu, který budou justiční orgány smluvních stran používat k žádostem o provedení důkazů a jiných procesních úkonů.

Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů za provedení důkazů nebo jiných procesních úkonů, s výjimkou znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.

Státním občanům jedné smluvní strany se přiznává na území druhé smluvní strany osvobození od soudních poplatků a další výhody týkající se poplatků za stejných podmínek jako vlastním státním občanům. To se vztahuje i na osvobození od placení hotových výdajů ustanoveného zástupce a placení odměny za zastupování.

Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na řízení o výkon rozhodnutí.

Osvobození podle článku 12 této smlouvy se poskytuje na základě osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech žadatele. Toto osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště nebo pobyt.

Nemá-li žadatel bydliště ani pobyt na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je státním občanem.

Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může od orgánu, který osvědčení vydal, žádat doplnění údajů nebo potřebná vysvětlení.

Jestliže státní občan jedné smluvní strany podává žádost o osvobození podle článku 12 této smlouvy před příslušným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před příslušným orgánem podle místa svého bydliště nebo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle článku 12 této smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.

Žádost o osvobození podle článku 12 této smlouvy je možno podat současně s návrhem na zahájení řízení, pro které se osvobození žádá.

Justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytují pomoc při zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území, jestliže je to nutné k uplatnění práv jejich státních občanů.

Jestliže je u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, justiční orgán této smluvní strany na žádost poskytne pomoc i při zjišťování zaměstnavatele této osoby a výše jejího příjmu.

Vydání, vývoz nebo převod věcí, platebních prostředků nebo pohledávek podle ustanovení této smlouvy se provede podle právního řádu dožádané smluvní strany.

Originály spisů a listin a jiné věci, které byly v rámci dožádání odevzdány, budou vráceny dožádané smluvní straně, jakmile to bude možné, s výjimkou případů, kdy se dožádaná smluvní strana vrácení vzdá.

Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí nemajetkové povahy v občanských věcech, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany, s výjimkou rozhodnutí uvedených v článku 21 této smlouvy, se uznávají a vykonávají na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení, jestliže:

Na výkon těchto rozhodnutí se obdobně použijí ustanovení článku 23 písm. a) a c) a článku 24 této smlouvy o výkonu rozhodnutí v majetkových věcech.

rozhodnutí soudů majetkové povahy v občanských věcech, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,

rozhodnutí soudů v trestních věcech týkající se náhrady škody,

rozhodčí nálezy vydané v rozhodčím řízení.

rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle potvrzení orgánu, který rozhodnutí vydal; předběžně vykonatelná rozhodnutí a vykonatelná předběžná opatření je možno na území dožádané smluvní strany uznat a vykonat, i když je lze napadnout řádným opravným prostředkem,

justiční orgány druhé smluvní strany nevydaly dříve pravomocné rozhodnutí nebo neuznaly a nevykonaly rozhodnutí třetího státu v téže věci a mezi týmiž účastníky,

účastníku byla dána možnost řádně se zúčastnit řízení, zejména byl podle právního řádu smluvní strany, kde se řízení uskutečnilo, řádně a včas předvolán k jednání a rozhodnutí spolu s poučením o možnosti podat proti němu opravný prostředek mu bylo řádně doručeno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen,

k řízení nebyla dána výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání žádá,

smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, se domnívá, že uznání nebo výkon neohrozí její svrchovanost nebo bezpečnost anebo nebude v rozporu s jejím veřejným pořádkem.

Návrh na uznání a výkon rozhodnutí se podává přímo příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vykonat.

Výkon rozhodnutí, včetně náležitostí návrhu na výkon rozhodnutí a dokladů, které je potřebné k návrhu připojit, jakož i možnosti povinného podat proti výkonu rozhodnutí námitky, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí vykonat.

Soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí, se omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v článcích 22 a 23, a jestliže zjistí, že tyto podmínky jsou splněny, rozhodnutí uzná nebo nařídí jeho výkon.

Jestliže účastníku bylo pravomocným rozhodnutím uloženo na území jedné smluvní strany nahradit náklady řízení druhého účastníka, příslušný soud druhé smluvní strany nařídí výkon rozhodnutí k vymožení těchto nákladů na návrh oprávněného bezplatně.

Návrh na výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se podává přímo příslušnému soudu druhé smluvní strany.

Soud, který rozhoduje o povolení výkonu podle ustanovení odstavce 1, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech je pravomocné a vykonatelné.

Soud smluvní strany, na jejímž území zálohoval náklady řízení stát, požádá příslušný soud druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Soud vymoženou částku zašle soudu druhé smluvní strany.

Smluvní strany si poskytují vzájemnou pomoc při uplatňování institutů spolupráce v trestních věcech podle čtvrté části této smlouvy v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným v příslušných mnohostranných úmluvách, pokud není k jejich doplnění v první a čtvrté části této smlouvy stanoveno jinak.

Smluvní strany si poskytují vzájemnou pomoc při uplatňování institutů spolupráce v trestních věcech podle čtvrté části této smlouvy s cílem zjednodušení uplatněni a doplnění vnitrostátních právních předpisů přejatých za účelem výkonu právně závazných aktů Evropské unie. Vzájemnou pomoc si poskytují v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným v příslušných vnitrostátních předpisech, pokud není k jejich doplnění třetí a čtvrté části, této smlouvy stanoveno jinak.

Smluvní strany si poskytují právní pomoc v trestních věcech podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959.

Justiční orgány smluvních stran se při poskytování právní pomoci v trestních věcech podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají navzájem přímo.

Písemnosti určené k doručení adresátům, kteří mají bydliště na území druhé smluvní strany, je možno zasílat adresátům i přímo poštou podle předpisů platných pro poštovní styk.

Jestliže adresa osoby, na kterou se má vztahovat úkon právní pomoci, není v dožádání uvedena přesně nebo jestliže se zjistí, že je nesprávná, dožádaný justiční orgán podle možnosti zjistí správnou adresu.

Dožádaná smluvní strana provede ohledání nebo zajištění věci, jestliže:

Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí dožadujícímu orgánu a zúčastněným osobám místo a čas vyřízení dožádání. Zástupce dožadujícího orgánu může být přítomen při vyřízení dožádání, pokud s tím dožádaný orgán souhlasí.

Smluvní strany se navzájem neodkladně informují o konečných a pravomocných rozhodnutích vydaných jejich justičními orgány v trestních věcech proti státním občanům druhé smluvní strany. Na žádost si zašlou opis takového rozhodnutí.

Smluvní strany nebudou provádět průvoz vlastních státních občanů.

zrušen

Odevzdání a převzetí trestního stíhání státního občana jedné smluvní strany justičním orgánem druhé smluvní strany se uskutečňuje podle Evropské úmluvy o předávání trestního řízení z 15. května 1972.

Justiční orgány smluvních stran se při provádění Úmluvy uvedené v odstavci l stýkají přímo s výjimkou případů předávání trestních řízení týkajících se trestných činů, za které může být podle právního řádu dožadující smluvní strany uložen trest odnětí svobody na dobu převyšující pět let. V těchto případech se justiční orgány smluvních stran stýkají prostřednictvím ústředních justičních orgánů.

K žádosti o převzetí trestního řízení se připojí:

Nároky poškozených na náhradu škody, uplatněné před předáním trestního stíhání u justičních orgánů dožadující smluvní strany, budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.

Jestliže obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního stíhání je ve vazbě na území dožadující smluvní strany, převeze se na území dožádané smluvní strany, a jestliže je na svobodě, dožadující smluvní strana, je-li to potřebné, učiní přiměřená opatření podle svého právního řádu k jeho návratu na území dožádané smluvní strany.

Předávání osob k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu se mezi smluvními stranami uskutečňuje v souladu s jejich vnitrostátním právním řádem na základě evropského zatýkacího rozkazu.

Jestliže bylo řízení o vydání, osoby zahájeno na základě mezinárodních smluv, kterými byly smluvní strany vázány v době zahájení řízení o vydání, postupuje se podle těchto mezinárodních smluv.

Smluvní strany nebudou vyžadovat při předávání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu na základě evropského zatýkacího rozkazu ve vzájemných vztazích zvláštní souhlas s trestním stíháním, odsouzením nebo zadržením za účelem výkonu trestu nebo ochranného opatření předané osoby pro skutek, který byl spáchán před jejím předáním a pro nějž tato osoba předána nebyla. To neplatí, jestliže se jedná o předání vlastních občanů smluvních stran, nebo jestliže v konkrétním případě vykonávající justiční orgán stanovený podle právního řádu smluvní strany rozhodne jinak.

Státní občané jedné smluvní strany, odsouzení k trestu odnětí svobody na území druhé smluvní strany, se předávají k výkonu trestu odnětí svobody na území té smluvní strany, jejímiž jsou státními občany v souladu se štrasburskou Úmluvou o předávání odsouzených osob z 21. března 1983. Stejně se postupuje v případě, kdy odsouzená osoba není státním občanem druhé smluvní strany, ale má na jejím území trvalý pobyt.

Podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 se obdobně postupuje i v případě, kdy odsouzená osoba v době podání žádosti o předání k výkonu trestu odnětí svobody se již nachází na území dožádané smluvní strany.

V rozsahu upraveném v Úmluvě k provedení Schengenské dohody z 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňováni kontrol na společných hranicích z 19. června 1990 je možné požádat o předání odsouzené osoby k výkonu trestu odnětí svobody i bez jejího souhlasu. Stejně se postupuje, jestliže výkon trestu odnětí svobody nemůže být zabezpečen jiným způsobem a odsouzená osoba se nachází na území dožádané smluvní strany.

Justiční orgány smluvních stran se při provádění Úmluv uvedených v odstavcích l a 3 stýkají prostřednictvím ústředních justičních orgánů.