86/1993 Sb. znění účinné od 1. 12. 1995 do 31. 12. 1998

změněno	s účinností od	poznámka
nařízením č. 273/1995 Sb.	1.12.1995

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 3. února 1993

o osobních požitcích poskytovaných duchovním

církví a náboženských společností

Vláda nařizuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem:

§ 1

Základní plat

(1)

Duchovní, kteří jsou zaměstnanci registrovaných církví a náboženských společností (dále jen „duchovní“), se zařadí do platové třídy podle činnosti vykonávané v duchovní správě, církevní administrativě nebo ústavu pro výchovu duchovních (dále jen „duchovenská činnost“) uvedené v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení.

(2)

Duchovní se zařadí do jednoho z deseti platových stupňů v závislosti na délce praxe započtené příslušnou církví nebo náboženskou společností (dále jen „církev“).

(3)

Do doby rozhodné pro zařazení duchovního do platového stupně (dále jen "započitatelná praxe") příslušné platové třídy se započte doba

a)	výkonu duchovenské činnosti,
b)	výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,
c)	mateřské a další mateřské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo další mateřské dovolené platné v době této péče podle zvláštního předpisu¹ pokud se žena současně v denním studiu^1a nepřipravovala na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let,
d)	po kterou byl duchovní ve výkonu trestu odnětí svobody, jestliže soudní rozhodnutí, na jehož základě vykonával trest odnětí svobody, bylo podle zvláštního zákon^1b zrušeno, a doba, po kterou nemohl vykonávat duchovenskou činnost z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu,^1c
e)	jiné praxe v rozsahu, v jakém jsou získané znalosti a zkušenosti použitelné pro výkon duchovenské činnosti, nejvýše však v rozsahu dvou třetin․

(4)

Duchovnímu, který nemá vysokoškolské vzdělání pro výkon duchovenské činnosti, se odečte z doby započitatelné praxe podle odstavce 3 doba

a)	dvou roků, pokud má jiné vysokoškolské vzdělání,
b)	pěti roků, pokud má nižší než vysokoškolské vzdělání.

(5)

Duchovnímu přísluší za výkon duchovenské činnosti základní plat stanovený v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení, pro platovou třídu a platový stupeň, do nichž je zařazen. Při výkonu duchovenské činnosti po dobu kratší než 42,5 hodiny týdně přísluší duchovnímu základní plat snížený v poměru doby výkonu duchovenské činnosti ke 42,5 hodinám.

(6)

Základní plat ve vyšším platovém stupni náleží duchovnímu od prvého dne měsíce, v němž dosáhl doby započitatelné praxe podle odstavců 3 a 4.

(7)

Za měsíce červen a listopad přísluší duchovním základní plat stanovený v příloze č. 2, popř. upravený podle odstavce 5 věty druhé, ve dvojnásobné výši.

§ 2

Hodnostní přídavek

(1)

Za vedení přísluší duchovnímu hodnostní přídavek podle jeho zařazení do platové třídy ve výši:

platová třída	hodnostní přídavek Kč měsíčně
I.	od 300	do 900
II.	od 700	do 1800
III.	od 1200	do 3000
IV.	od 2300	do 5700
V.	od 4500	do 7500

(2)

Vedením se pro účely tohoto nařízení rozumí zejména vedení podřízených duchovních, vedení farních rad, metodické vedení katechetů a skupin laiků.

(3)

Příslušná církev stanoví pravidla pro určení výše hodnostního přídavku v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 1.

(4)

Při výkonu duchovenské činnosti po dobu kratší než 42,5 hodiny týdně přísluší duchovnímu hodnostní přídavek podle odstavců 1 až 3 snížený v poměru doby výkonu duchovenské činnosti ke 42,5 hodinám.

§ 3

Odměny za vyšší výkon

Církev může poskytnout duchovnímu podle pravidel stanovených touto církví odměnu

a)	za trvale vysokou kvalitu výkonu duchovenské činnosti nebo jejího trvale vyššího rozsahu každý měsíc až do částky nepřevyšující 40 % základního platu 10. platového stupně v platové třídě, do které je duchovní zařazen,
b)	za splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu,
c)	k ocenění jeho duchovenské činnosti při významném životním výročí.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 4

Zrušuje se nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 578/1990 Sb., o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností.

§ 5

Církev může v rámci celkového rozsahu úhrady osobních požitků, který je jí stanoven podle zvláštního předpisu,² doplatit duchovním za měsíc leden a únor 1993 rozdíl mezi základním platem a hodnostním přídavkem, který jim příslušel podle nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 578/1990 Sb., o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností, a základním platem a hodnostním přídavkem, který jim přísluší podle tohoto nařízení.

§ 6

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 1993.

Předseda vlády:

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

Ministr práce a sociálních věcí:

Ing. Vodička v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Poznámky pod čarou:

§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

§ 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon).

§ 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a zákona č. 633/1992 Sb.

Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.

§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

§ 1 odst. 3 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb. a zákona č. 522/1992 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
1a	§ 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
1b	Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a zákona č. 633/1992 Sb. Zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.
1c	§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
2	§ 1 odst. 3 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb. a zákona č. 522/1992 Sb.