Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie¹ (dále jen „předpisy Evropské unie“) další podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Tento zákon dále upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie¹ a tímto zákonem, a ukládání sankcí za jejich porušování.

Tento zákon se nevztahuje na vinné hrozny určené k přímé lidské spotřebě,² hroznovou šťávu,² zahuštěnou hroznovou šťávu,² vinný ocet,² případně potraviny nového typu³ nebo složky potravin nového typu,³ pokud tento zákon nestanoví jinak.

révou réva rodu Vitis L.,¹⁷

révovou sazenicí zakořeněný výpěstek révy,

vinohradem nebo vinicí (dále jen „vinice“) zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy^17a jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů, jíž na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému¹⁸ (dále jen „Ústav“) Ústav přidělil nebo přidělí registrační číslo nebo registrační čísla; vinice o celkové výměře menší než 10 arů je vinicí, pouze má-li na základě písemné žádosti pěstitele podané po 1. lednu 2001 Ústavem přiděleno registrační číslo; vinicí je rovněž vinice vyklučená , k níž nebylo Ústavem uděleno právo na opětovnou výsadbu podle § 9,

viniční tratí pozemek, část pozemku, soubor pozemků, soubor pozemku a části pozemku, nebo kombinací pozemků, případně částí pozemků, tvořících souvislý celek, v jedné vinařské oblasti, případně podoblasti, splňující předpoklady pro pěstování révy,

hektarovým výnosem podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, nebo vinic pěstitele, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar,

pěstitelem osoba provozující vinohradnictví na vinici,

vinohradnictvím pěstitelem provozovaná

rmutem zpracováním narušené vinné hrozny, z nichž lze vyrobit produkt; za produkt¹⁶ se považuje rovněž rmut,

vinařstvím zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína, povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a jeho uvádění do oběhu,

šarží množství druhově totožných produktů, které byly vyrobeny za stejných podmínek a stejným způsobem,

jakostním vínem stanovené pěstitelské oblasti jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé víno stanovené pěstitelské oblasti, dále aromatické jakostní šumivé víno, pěstitelský sekt, jakostní perlivé víno, jakostní likérové víno, víno originální certifikace, stanovené pěstitelské oblasti,

evidenčním číslem jakosti soubor číselných a písmenných znaků sestávající z čísla rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce¹⁹ (dále jen „Inspekce“) o zatřídění příslušného vína a z označení vzorku vína,

stupněm normalizovaného moštoměru obsah zkvasitelných cukrů ve vinných hroznech, vyjádřený v kilogramech na 1 hektolitr hroznového moštu; přepočet přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových ze stupňů normalizovaného moštoměru je uveden v příloze k tomuto zákonu,

cukernatostí obsah zkvasitelných cukrů v hroznovém moštu, vyjádřený ve stupních normalizovaného moštoměru,

výrobcem fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí nebo označuje produkt za účelem jeho uvádění do oběhu,

malým množstvím množství nepřevyšující 1 000 hektolitrů vína prodaného maloobchodníkem konečnému spotřebiteli za 1 vinařský rok,

uváděním do oběhu nabídka produktu k prodeji, jeho prodej anebo jiná forma jeho nabídky ke spotřebě, včetně skladování pro potřeby prodeje, případně přepravy pro potřeby prodeje, nebo nabídky ke spotřebě,

vinným nápojem nápoj obsahující nejméně 50 % vína,

vinným střikem víno smísené s vodou, sodovkou (sifonem), nebo minerálkou,

víny poprvé uvedenými do oběhu pro účely odvodu do Vinařského fondu vína výrobce uvedená v prohlášení o produkci, jejichž množství je sníženo o 10 % technologických ztrát.

Stanovenou pěstitelskou oblastí pro jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti (dále jen „jakostní víno stanovené oblasti“) je vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy.

Vinařská oblast se skládá z vinařských podoblastí. Vinařskou podoblast tvoří vinařské obce, na jejichž území²⁰ jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části.

Vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

Prováděcí právní předpis stanoví seznam

Vinice ve viničních tratích, které jsou osázené odrůdami révy zapsanými v seznamu odrůd podle § 4 odst. 4 písm. d) (dále jen „odrůda“), se považují za vinice vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti.

Vinicemi vhodnými pro jakostní vína stanovené oblasti nejsou vinice neobdělávané, podnožové nebo určené pro pokusné účely.

Při stanovení seznamu odrůd podle § 4 odst. 4 písm. d) ministerstvo vychází z dlouhodobých pěstitelských zkušeností a z poznatků ve srovnatelných klimatických oblastech ostatních členských států Evropské unie.

Pěstitel je povinen vést záznamy o osázené viniční ploše a dosažených hektarových výnosech podle předpisu Evropské unie²¹ a v souladu s prováděcím právním předpisem.

Mají-li být vinné hrozny použity k výrobě jakostního vína stanovené oblasti, nesmí hektarový výnos^21a vinice, na níž byly hrozny révy vinné vypěstovány, překročit 14 tun na jeden hektar. Je-li v jedné vinici vysázeno více odrůd, platí uvedený hektarový výnos pro každou odrůdu zvlášť.

Pokud bude překročen hektarový výnos podle odstavce 2, lze hrozny révy vinné použít pouze pro výrobu vína bez označení odrůdy, ročníku, bez označení tradičním výrazem¹⁰⁴, bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení, nebo uvést do oběhu pouze jako hrozny révy vinné určené pro výrobu vína bez označení odrůdy, ročníku, bez označení tradičním výrazem, chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

Prováděcí právní předpis stanoví způsob a vzor vedení záznamů o vinicích a na nich dosažených hektarových výnosech.

Ústav může na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby při splnění podmínek²³ rozhodnout o povolení nové výsadby.

Ústav rozhodne o povolení nové výsadby prováděné v souladu s předpisy Evropské unie²³ do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Ústav stanoví podmínky, za nichž lze o povolení nové výsadby rozhodnout a zveřejní je na svých internetových stránkách.

Na udělení povolení nové výsadby podle odstavců 1 a 2 není právní nárok. O odvolání proti rozhodnutí Ústavu podle odstavců 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.

Vzor žádosti o povolení nové výsadby zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

O udělení práva na opětovnou výsadbu rozhoduje Ústav na základě žádosti pěstitele, který

K vyklučení vinice podle odstavce 1 musí mít pěstitel souhlas vlastníka pozemku, k němuž se vztahuje právo na opětovnou výsadbu. Souhlas doloží pěstitel Ústavu.

Pokud vlastník pozemku nedá souhlas podle odstavce 2, může pěstitel nebo vlastník pozemku podat Ústavu návrh na zahájení řízení o udělení práva na opětovnou výsadbu. V tomto řízení Ústav udělí právo na opětovnou výsadbu vlastníku pozemku, jestliže splní podmínky pro udělení práva na opětovnou výsadbu podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie.²⁵

Nesplní-li vlastník pozemku podmínky pro udělení práva na opětovnou výsadbu do 2 let od zahájení řízení podle odstavce 3, udělí Ústav právo na opětovnou výsadbu pěstiteli, jemuž vlastník pozemku neudělil souhlas podle odstavce 2, nebo jinému pěstiteli, který se stane uživatelem tohoto pozemku.

V případě, že pěstitel prokáže Ústavu, že vlastník pozemku nebo jeho pobyt není znám, uveřejní Ústav po dobu 90 dnů na úřední desce obce, ve které se dotčený pozemek nachází, výzvu vlastníkovi pozemku, aby uplatnil své právo na udělení souhlasu či nesouhlasu s vyklučením vinice. Pokud vlastník pozemku v této lhůtě neuplatní své právo souhlasit či nesouhlasit s vyklučením vinice, má se za to, že vlastník pozemku nebo jeho pobyt není znám, a jeho souhlas podle odstavce 2 se nevyžaduje. Po dobu uveřejnění výzvy neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

Právo na opětovnou výsadbu je převoditelné²⁷ na jiné osoby. O převod práva na opětovnou výsadbu požádá Ústav osoba převádějící toto právo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ústav o převodu práva na opětovnou výsadbu rozhodne do 90 dnů. Pěstitel může bezplatně převést své právo na opětovnou výsadbu do rezervy podáním žádosti Ústavu, který o převodu do rezervy²⁹ rozhodne. Vzor žádosti zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Právo na opětovnou výsadbu lze uplatnit až do konce osmého vinařského roku následujícího po roce, v němž bylo dokončeno klučení.²⁸

Vzor žádosti o udělení práva na opětovnou výsadbu podle odstavce 1 písm. a) a b) a vzor žádosti o převod práva na opětovnou výsadbu zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Ústav rozhodnutím uloží pěstiteli, aby na své náklady vinici vyklučil, jestliže právo na výsadbu uskutečňuje v rozporu s předpisy Evropské unie²³,²⁴ nebo v rozporu s § 8 nebo § 9. V rozhodnutí Ústav stanoví lhůtu, do kdy je pěstitel povinen vinici vyklučit. Nebude-li vinice ve stanovené lhůtě vyklučena, nařídí Ústav vyklučení na náklady pěstitele.

V případě, že vinné hrozny byly sklizeny na vinici vysazené v rozporu s předpisy Evropské unie²³,²⁴ nebo v rozporu s § 8 nebo § 9, nebo z těchto vinných hroznů byly vyrobeny produkty, Inspekce rozhodne o způsobu zpracování těchto produktů.

Odstavce 1 a 2 nevylučují uložení sankce podle tohoto zákona.

Zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů, s výjimkou sklizených čerstvých vinných hroznů, je výrobce povinen oznámit písemně Ústavu, nejpozději v den zahájení, přerušení nebo ukončení výroby produktů; v oznámení výrobce uvede své jméno, příjmení a trvalý pobyt, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a místo výroby produktu. Oznámení podle tohoto odstavce se zapisuje do Registru vinic podle § 28 (dále jen „Registr“). Vzor oznámení o zahájení, přerušení nebo ukončení výroby produktu zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Výrobce produktů je povinen

Prováděcí právní předpis stanoví

Pokud jde o enologické postupy a ošetřování produktu jsou přípustné pouze enologické postupy a ošetřování podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcího právního předpisu.

Přidávání jakýchkoliv látek do produktu je zakázáno, pokud nestanoví předpisy Evropské unie, tento zákon nebo prováděcí právní předpis jinak.

Přecházení látek do produktu, kterému nelze technicky nebo technologicky zabránit, se nepovažuje za přidávání podle odstavce 2, pokud produkt zůstane zdravotně nezávadný a chuť, vůně a barva jsou charakteristické pro daný produkt.

Zvyšování nebo snižování obsahu kyselin podle předpisu Evropské unie³² je výrobce povinen oznámit písemně Inspekci ve lhůtě stanovené předpisem Evropské unie.³² Vzor oznámení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

V prostorách určených k výrobě, plnění nebo zpracování produktu nesmí být uchovávány látky, které jsou svým složením vhodné k tomu, aby byly užity k falšování produktu (například látky nahrazující mošt, aromatické látky, nedovolené prostředky k ošetřování vína apod.). Orgán dozoru je oprávněn v případě podezření na uchovávání těchto látek odebrat vzorky k rozboru.

Je zakázáno

Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů.

K pokusným účelům může inspektorát Inspekce v Brně povolit na žádost i jiné enologické postupy nebo ošetření produktu, než enologické postupy a ošetřování uvedené v předpisech Evropské unie, tomto zákoně a prováděcím právním předpisu, za podmínek stanovených předpisy Evropské unie.³⁵O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát Inspekce.

Prováděcí právní předpis může stanovit

Ministerstvo v případě nepříznivých povětrnostních podmínek může vydávat opatření obecné povahy, kterým povolí přikyselování některých produktů vyrobených v České republice z hroznů révy vinné sklizených v České republice⁹⁴. Ministerstvo v tomto opatření obecné povahy může povolit i opakované přikyselování⁹⁵. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti před projednáním jeho návrhu s výrobci produktů.

Před zvýšením přirozeného obsahu alkoholu v produktu (dále jen „zvyšování cukernatosti“)³⁸ je výrobce povinen Inspekci oznámit záměr zvyšování cukernatosti (dále jen „hlášení o zvyšování cukernatosti“).³⁹ Hlášení o zvyšování cukernatosti musí výrobce doručit Inspekci nejméně 48 hodin před zvyšováním cukernatosti. Vzor prohlášení o zvyšování cukernatosti zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Pokud okolnosti, které výrobce nemohl předvídat, znemožní provedení nahlášeného zvyšování cukernatosti, zašle výrobce bez zbytečného odkladu vysvětlení Inspekci.

U jakostních vín s přívlastkem je zvyšování cukernatosti zakázáno.

Přirozený obsah alkoholu u čerstvých hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína lze zvýšit při nepřekročení hodnot stanovených předpisy Evropské unie⁹⁶.

U červeného vína vyrobeného v České republice z hroznů sklizených v České republice lze zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu v zóně A⁹⁷ na 12 % objemových a v zóně B⁹⁷ na 12,5 % objemových.

Víno lze sladit pouze způsobem stanoveným předpisy Evropské unie.⁴⁰ U jakostních vín s přívlastkem je slazení zakázáno.

Před slazením vína je výrobce povinen podat Inspekci hlášení o slazení.⁴¹ Hlášení o slazení musí výrobce doručit Inspekci ve lhůtě stanovené předpisem Evropské unie.⁴¹

Vzor prohlášení o slazení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Částečně zkvašený hroznový mošt⁴² smí být nabízen ke spotřebě pod označením „burčák“, jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky.

Částečně zkvašený hroznový mošt lze nabízet k přímé lidské spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve stavu kvašení.

Při nabízení částečně zkvašeného hroznového moštu nebo částečně zkvašeného hroznového moštu nabízeného spotřebiteli pod označením „burčák“ k přímé lidské spotřebě musí být viditelně umístěny údaje, že se jedná o částečně zkvašený hroznový mošt nebo „burčák“ a kdo je jeho výrobcem.

Požadavky na označování produktu stanoví předpisy Evropské unie,⁴³ tento zákon a prováděcí právní předpis. Uvádět v označování produktu nebo na jeho etiketě jiné údaje než údaje stanovené předpisy Evropské unie,⁴³ tímto zákonem a prováděcím právním předpisem je zakázáno. Tím nejsou dotčena práva vyplývající ze zvláštních právních předpisů.⁴⁴

U produktu je dále zakázáno uvádět údaje poukazující na zesílený účinek, jako například sousloví „zdravotní víno“ nebo „posilující víno“ nebo „víno na krev“ anebo slova „přírodní“ nebo „pravé“ nebo „čisté“ anebo „alternativní“, stejně jako slovní spojení, v nichž se tato slova vyskytují.

U jakostního vína stanovené oblasti se v označení uvede obsah zbytkového cukru, který zůstane obsažen v konečném produktu (dále jen „zbytkový cukr“), v souladu s předpisy Evropské unie.⁴⁵

Na obalu určeném pro spotřebitele lze uvést získaná ocenění, popřípadě medaile ze soutěží a výstav vín.

Na etiketě vína lze uvést, že splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností,⁴⁶ například, že jde o mešní víno, košer víno apod., pokud byl vydán písemný souhlas příslušné církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu; bez předchozího písemného souhlasu příslušné církve nebo náboženské společnosti je zakázáno uvést takto označené víno do oběhu.

Označování produktu podle zákona upravujícího ekologické zemědělství⁴⁷ není tímto zákonem dotčeno.

Prodávající nabízející k prodeji spotřebiteli víno uskladněné v jiném obalu než obalu určeném pro spotřebitele (dále jen „sudové víno“) je povinen viditelně umístit tyto písemné údaje:

Je zakázáno označovat jako víno

Prováděcí právní předpis stanoví údaje, které mohou být uvedeny na etiketě produktu, a požadavky, za nichž lze tyto údaje na etiketě uvádět.

Ministerstvo rozhoduje o přidělení kódu podle předpisů Evropské unie⁹⁸, splňuje-li žadatel tyto podmínky

Ministerstvo rozhodne o odebrání kódu podle předpisů Evropské unie⁹⁸ tomu, kdo jej užívá, pokud poruší některou z podmínek, za kterých mu byl kód přidělen.

Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny pomocí kódu přiděleného podle odstavce 10⁹⁹.

Víno se může označit názvem „zemské víno“, jestliže

Etiketa zemského vína musí obsahovat vedle povinných údajů stanovených předpisy Evropské unie také zeměpisné označení „české“ nebo „moravské“, podle vinařské oblasti, v níž bylo zemské víno vyrobeno, a označení „zemské víno“.

Etiketa zemského vína může kromě údajů podle odstavce 2 obsahovat tyto nepovinné údaje

Jakostní víno se vyrábí a označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie⁵¹ a tímto zákonem.

Jakostní víno lze uvést do oběhu, jestliže

Jakostní víno lze označit dovětkem „odrůdové“ nebo „známkové“.

Jakostní víno odrůdové se vyrábí z vinných hroznů, rmutu, z hroznového moštu, z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín, a to nejvýše z 3 odrůd.

Jakostní víno známkové se vyrábí ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.

Etiketa jakostního vína obsahuje údaje stanovené předpisy Evropské unie⁵¹ a dále tyto údaje:

Etiketa jakostního vína může kromě údajů podle odstavce 6 obsahovat

Označení „víno s chráněným označením původu“ nebo „víno CHOP“ nemusí být na etiketě jakostního vína uváděno¹⁰⁰.

Pokud bude v případě jakostního vína zvyšována cukernatost moštu produktem, musí být tento produkt vyroben v České republice a pocházet z hroznů révy vinné sklizených v České republice. To neplatí, jde-li o rektifikovaný moštový koncentrát.

Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí a označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie⁵¹ a tímto zákonem.

Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v druzích

Vinné hrozny určené pro výrobu vín uvedených v odstavci 2 písm. d) až g) se sklízejí ručně.

Jakostní víno s přívlastkem lze uvést do oběhu, jestliže

Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 19 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 21 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů lze vyrábět pouze z vinných hroznů cukernatosti nejméně 24 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem ledové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Jakostní víno s přívlastkem slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru, může se provést lisování.

Jakostní víno s přívlastkem lze označit dovětkem „známkové“, jestliže bylo získáno ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, popřípadě z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které splňují požadavky pro jednotlivý druh jakostního vína s přívlastkem, anebo smísením jakostních vín s přívlastkem.

Etiketa jakostního vína s přívlastkem obsahuje kromě údajů stanovených předpisy Evropské unie⁵¹ dále tyto údaje:

Etiketa jakostního vína s přívlastkem může kromě údajů podle odstavce 13 obsahovat

Je zakázáno konzervovat jakostní víno s přívlastkem chemickými látkami, s výjimkou oxidu siřičitého.

Označení „víno s chráněným označením původu“ nebo „víno CHOP“ nemusí být na etiketě jakostního vína s přívlastkem uváděno¹⁰⁰.

Šumivé víno se vyrábí způsobem a v druzích stanovených předpisy Evropské unie⁵⁴ a tímto zákonem. Šumivé víno se označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie⁵⁴ a tímto zákonem.

Šumivé víno lze označit názvem „jakostní šumivé víno“ nebo názvem „sekt“ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Šumivé víno lze označit názvem „jakostní šumivé víno stanovené oblasti“⁵⁶ nebo názvem „sekt s. o.“⁵⁷ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Jakostní šumivé víno podle odstavce 2 se může označit názvem „pěstitelský sekt“ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Šumivé víno se může označit názvem „aromatické jakostní šumivé víno“ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Šumivé víno se může označit názvem „aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti“ nebo „aromatický sekt s. o.“⁵⁶ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Etiketa jakostního šumivého vína, sektu a aromatického jakostního šumivého vína může obsahovat název vinařské oblasti, v níž bylo toto víno vyrobeno, dále zemi původu vína nebo vinných hroznů, jestliže z tohoto vína nebo těchto vinných hroznů bylo víno vyrobeno alespoň z 50 %.

Etiketa jakostního šumivého vína stanovené oblasti (odstavec 3), pěstitelského sektu a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti (odstavec 6) obsahuje údaje stanovené předpisy Evropské unie^60a.

Etiketa jakostního šumivého vína, sektu, jakostního šumivého vína stanovené oblasti (odstavec 3), pěstitelského sektu, aromatického jakostního šumivého vína a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti (odstavec 6) může dále obsahovat

Etiketa pěstitelského sektu může dále obsahovat název vinařské obce nebo viniční tratě, jestliže vinné hrozny užité k výrobě kupáže pocházejí nejméně z 85 % z této vinařské obce nebo viniční tratě.

Perlivé víno se vyrábí a označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie⁶¹ a tímto zákonem.

Perlivé víno se může označit názvem „jakostní perlivé víno“ a takto označené uvádět do oběhu, jestliže

Etiketa jakostního perlivého vína obsahuje údaje stanovené předpisy Evropské unie⁶¹ a dále název vinařské oblasti, v níž byly sklizeny vinné hrozny užité k výrobě jakostního perlivého vína.

Etiketa jakostního perlivého vína může kromě údajů podle odstavce 3 obsahovat

Likérové víno se vyrábí a označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie⁶³ a tímto zákonem.

Likérové víno se může označit názvem „jakostní likérové víno“, jestliže

Etiketa jakostního likérového vína obsahuje údaje stanovené předpisy Evropské unie⁶³ a dále tyto údaje:

Etiketa jakostního likérového vína může kromě údajů podle odstavců 2 a 3 obsahovat

Víno originální certifikace lze vyrábět za těchto podmínek:

Povolení přiznávat označení vína originální certifikace (dále jen „povolení“) uděluje ministerstvo. Ministerstvo též rozhoduje o žádosti o změnu povolení ve lhůtě podle odstavce 7.

Víno originální certifikace se na etiketě označí slovním údajem „víno originální certifikace“ nebo zkratkou „V. O. C.“, případně „VOC“. Toto označení je oprávněn používat jen výrobce podle odstavce 1 písm. b).

Žádost o povolení může ministerstvu podat sdružení založené podle zvláštního právního předpisu⁶⁴, jehož členy jsou pěstitelé, kteří mají zaregistrovány vinice na území, pro které sdružení žádá povolení, nebo výrobci, kteří budou víno originální certifikace podle povolení vyrábět na území oblasti, ve kterém se nacházejí vinice členů sdružení. Členem sdružení může být i výrobce nakupující vinné hrozny z vinic registrovaných na území uvedeném v žádosti a uvedeném v povolení.

Žádost o povolení obsahuje

K žádosti o povolení žadatel přiloží

Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti o povolení nejpozději do 1 roku od jejího podání. Každá registrovaná vinice může být uvedena pouze v jediném rozhodnutí o povolení.

V povolení ministerstvo stanoví podmínky, za nichž lze označení vína originální certifikace přiznávat, a podmínky jeho uvádění do oběhu.

Sdružení, kterému bylo uděleno povolení (dále jen „pověřené sdružení“) provádí hodnocení a zatřídění vína pocházejícího od jeho členů, které má být uváděno do oběhu jako víno originální certifikace. Pověřené sdružení musí při hodnocení a zatřídění vína postupovat v souladu s povolením a tímto zákonem. Kopii rozhodnutí o zatřídění zasílá pověřené sdružení Ústavu v elektronické podobě.

Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách obchodní označení vína, šarži, zeměpisné údaje původu vína, ročník vína, výrobce vína.

Pověřené sdružení musí Ústavu zdarma předávat informace o zatříděných vínech originální certifikace, zejména za účelem plnění povinností státu vůči Evropské unii.

V případě porušení některé z podmínek stanovených pověřenému sdružení v povolení nebo tímto zákonem, nebo v případě, že sdružení odmítá přijmout nového člena, který splňuje podmínky, za kterých pověřené sdružení poskytuje označení vína originální certifikace, stanoví ministerstvo lhůtu k jejich odstranění. Pokud nebudou zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo povolení odejme.

Víno originální certifikace se nezatřiďuje podle § 26. Víno originální certifikace podléhá dozoru podle tohoto zákona.

Prováděcí právní předpis stanoví rozsah charakteristiky vlastností vína uváděné v žádosti. Vzor žádosti o povolení zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Aromatizované víno, aromatizovaný vinný nápoj a aromatizovaný koktejl se vyrábí a označuje způsobem stanoveným předpisy Evropské unie.⁶⁵

Vinný nápoj se na etiketě označí slovy „vinný nápoj“.

Odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno je nápoj z vína, u něhož obsah alkoholu byl destilací nebo jinou technologií snížen na 0,5 % objemových⁶⁵ nebo méně. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 75 g na 1 litr. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky⁶⁶.

Nízkoalkoholické víno, nízkoalkoholické šumivé víno nebo nízkoalkoholické perlivé víno je nápoj, který byl vyroben jako odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno, nebo mísením odalkoholizovaného vína s vínem a jehož obsah alkoholu je vyšší než 0,5 % objemových⁶⁵, nejvýše však 5 % objemových. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 75 g na 1 litr. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky⁶⁶.

Odalkoholizované víno se označí názvem „odalkoholizované víno“. Odalkoholizované šumivé víno se označí názvem „odalkoholizované šumivé víno“. Odalkoholizované perlivé víno se označí názvem „odalkoholizované perlivé víno“. Odalkoholizované víno, odalkoholizované šumivé víno nebo odalkoholizované perlivé víno lze též označit jako nealkoholické víno, nealkoholické šumivé víno nebo nealkoholické perlivé víno. Nízkoalkoholické víno se označí názvem „nízkoalkoholické víno“. Nízkoalkoholické šumivé víno se označí názvem „nízkoalkoholické šumivé víno“. Nízkoalkoholické perlivé víno se označí názvem „nízkoalkoholické perlivé víno“. V případě užití aromatických látek u produktů podle odstavce 1 nebo 2 se název odalkoholizovaného vína, odalkoholizovaného šumivého vína, odalkoholizovaného perlivého vína, nízkoalkoholického vína, nízkoalkoholického šumivého vína nebo nízkoalkoholického perlivého vína doplní slovem „aromatizováno".

Zatřídění vína podléhá

pokud je vyrobeno z vinných hroznů sklizených ve vinařské oblasti Morava nebo ve vinařské oblasti Čechy a nebylo zatříděno podle § 23.

Žádost o zatřídění vína uvedeného v odstavci 1 musí před jeho uvedením do oběhu podat výrobce vždy na celou šarži, která je uvedena v žádosti. Zatřídění vína podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu.⁵³

Žádost o zatřídění vína obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem

Před podáním žádosti o zatřídění vína výrobce

Seznam laboratoří zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Po doručení výsledků rozboru vína z laboratoře podá výrobce žádost podle odstavce 3 Inspekci; k žádosti přiloží

Žádost o zatřídění vína spolu s přílohami a vzorky vína doručí výrobce Inspekci. Žádost se podává inspektorátu Inspekce v Brně. Vzor žádosti zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Inspekce provede hodnocení vína a poté rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu. Pokud toto víno lze uvést do oběhu, Inspekce rozhodne o jeho zatřídění. U jakostního vína a jakostního vína s přívlastkem je součástí zatřídění i uvedení příslušného druhu.

Rozhodnutí o zatřídění vína vydá inspektorát Inspekce v Brně. O odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ústřední inspektorát Inspekce.

Kopii rozhodnutí o zatřídění vína zašle Inspekce v elektronické podobě Ústavu a ministerstvu. Ministerstvo a Inspekce zveřejní na svých internetových stránkách obchodní označení vína, evidenční číslo jakosti, šarži, zeměpisné údaje původu vína, ročník vína, výrobce vína.

Nebylo-li víno zatříděno podle žádosti, nebo vykazovalo choroby nebo vady, může výrobce podat žádost opětovně, a to nejdříve po uplynutí 2 měsíců ode dne nabytí právní moci původního rozhodnutí. Skutečnost, že jde o opětovně podanou žádost, musí být uvedena v žádosti, včetně uvedení čísla původního rozhodnutí. Výrobce vína smí podat žádost o zatřídění vína pro totéž víno nebo jeho část nejvýše dvakrát.

Prováděcí právní předpis stanoví způsob odběru a velikost vzorků vín uvedených v odstavci 1 a přípustné odchylky od výsledků rozboru z laboratoře.

Zatříděné víno s přívlastkem v rámci druhů přívlastkového vína podle § 19 odst. 2, s výjimkou slámového a ledového vína, nebo jakostní víno si může jeho výrobce sám sestupnit, splňuje-li víno analytické požadavky daného druhu stanovené prováděcím právním předpisem. Tuto skutečnost musí výrobce nejpozději následující pracovní den sdělit v elektronické podobě Ústavu s uvedením údajů podle odstavce 3. Tyto údaje Ústav zapíše do Registru. Sestupnění zveřejní ministerstvo podle odstavce 10 věty druhé.

Produkt může být uveden do oběhu pouze je-li zdravotně nezávadný.³

Ten, kdo uvádí produkt do oběhu, je povinen zajistit dodržení podmínky stanovené v § 12 odst. 2.

Do oběhu nelze uvádět produkt

Je zakázáno uvádět do oběhu produkt,

Je zakázáno nabízet k prodeji vína určená pro spotřebitele společně s ovocnými víny, vinnými nápoji, alkoholickými nápoji nebo jinými nápoji, které by mohly způsobit záměnu s vínem, pokud nejsou odděleně umístěny a zřetelně označeny.

Je zakázáno uvádět do oběhu ke spotřebě alkoholické nápoje z vinných kalů, matolin a zahuštěných hroznových moštů zředěných vodou, s výjimkou nápojů podle zvláštního právního předpisu.²

Produkt smí být při uvádění do oběhu balen pouze do obalů a obalových materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy⁷³ a chrání ho před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost produktu. Jakostní víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 litru. Lahve musí být uzavřeny jen uznanými uzávěry.⁷⁰

Produkt při skladování v nádobách nebo lahvích musí být řádně označen, aby nemohlo dojít k záměně a aby bylo možné kdykoliv prokázat jeho původ a jedinečnost.

Při prodeji rozlévaného vína je zakázáno mísit víno z načatých lahví. Víno je dovoleno mísit ve vinný střik nebo s jiným nealkoholickým nápojem pouze na přání kupujícího a v jeho přítomnosti. Při podávání vína v obalu určeném pro spotřebitele může být obal otevřen pouze před kupujícím.

Ustanoveními odstavce 1 až 9 nejsou dotčeny podmínky a zákazy uvádění produktu do oběhu stanovené předpisy Evropské unie.

Prováděcí právní předpis může stanovit marketingová pravidla za účelem řízení nabídky při prvním uvedení produktu do oběhu v souladu s předpisem Evropské unie.⁷⁴

Registr obsahuje

Registr vede Ústav. Registr není veřejně přístupný.

Pěstitel je povinen oznámit Ústavu zrušení vinice a změny údajů podle odstavce 1 do 30 dnů po jejich provedení. V případě výsadby vinice je pěstitel povinen požádat Ústav o přidělení registračního čísla do 30 dnů od provedení výsadby vinice. Pěstitel je povinen prokázat vlastnické právo, pokud Ústav nemůže toto právo ověřit v katastru nemovitostí, nebo nájemní právo k vinici, která je uvedena v žádosti o registraci. Ústav je povinen pěstiteli přidělit registrační číslo do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů od obdržení žádosti pěstitele.

V případě, že při řízení podle odstavce 3 pěstitel Ústavu prokáže, že vlastník pozemku nebo jeho pobyt není znám, postupuje se obdobně, jak je uvedeno v § 9 odst. 5 a doložení vlastnického práva nebo nájemního vztahu se nevyžaduje.

V případě, že orgán dozoru zjistí nesoulad mezi údaji vedenými v Registru a skutečností, je oprávněn zahájit řízení z moci úřední.

Ten, kdo je podle tohoto zákona povinen oznamovat nebo zasílat údaje Ústavu, musí na výzvu orgánu dozoru (§ 37) prokázat, že tuto povinnost splnil.

Údaje oznamované Ústavu musí být úplné a pravdivé a musí vycházet z evidence podle § 6, § 11 odst. 2 a § 30.

Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení Registru, způsob poskytování údajů Ústavu podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie⁷⁵. Vzor žádosti o registraci vinice a oznámení o provedení změny ve vinici a oznámení změny pěstitele zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

Prohlášení o sklizni obsahuje údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

Prohlášení o sklizni podává rovněž obchodník s moštovými hrozny⁷⁶.

Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo si ji nechává zpracovat na víno⁷⁷.

Prohlášení o produkci obsahuje údaje o produkci ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

Ministerstvo zveřejní vzor prohlášení o sklizni, vzor prohlášení o produkci a vzor prohlášení o zásobách na svých internetových stránkách.

Fyzická nebo právnická osoba, která vlastní, drží nebo zprostředkovává produkt za účelem výkonu svého podnikání nebo k obchodním účelům, je povinna vést evidenční knihy v rozsahu, způsobem a ve lhůtách stanovených předpisy Evropské unie,⁷⁹ tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Evidenční knihy předkládá osoba uvedená v odstavci 1 orgánu dozoru na jeho žádost bez zbytečného odkladu.

Obchodní zprostředkovatelé vedou evidenční knihy v Registru.

Vzor pro vedení evidenčních knih obchodních zprostředkovatelů¹⁰¹ zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Vzor pro vedení evidenčních knih obchodních zprostředkovatelů bude též zveřejněn v Registru.

Uzávěrka evidenčních knih¹⁰² se provede každoročně k 31. červenci.

Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti způsobu a rozsahu vedení, uchovávání a předkládání evidenčních knih podle odstavců 1 a 2.

Zřizuje se Vinařský fond (dále jen „Fond“) se sídlem v Brně.

Fond je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod a podporu státu podle tohoto zákona nebo o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků Fondu, má Fond postavení orgánu veřejné moci.

Fond se nesmí účastnit na podnikání jiných osob.

Fond

Na rozhodování o podporách (odstavec 4) Fondem se použije přiměřeně správní řád.

Orgány Fondu jsou Rada Fondu (dále jen „Rada“), ředitel Fondu (dále jen „ředitel“) a Dozorčí rada Fondu (dále jen „Dozorčí rada“). Veřejnou správu vykonává Rada, její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu.

Členem orgánu Fondu může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná a má plnou způsobilost k právním úkonům. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Členem orgánu Fondu nemůže být jeho zaměstnanec.

Fond vypracovává výroční zprávu, kterou předkládá Radě [§ 32 odst. 8 písm. g)] a Dozorčí radě [§ 34 odst. 2 písm. b)], a to nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. Fond zveřejní výroční zprávu Fondu na internetových stránkách Fondu.

Výroční zpráva Fondu musí obsahovat

Prováděcí právní předpis může stanovit předpoklady a způsob podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnosti o poskytování informací veřejnosti Fondem.

Rada je nejvyšším orgánem Fondu; skládá se z 11 členů. Funkční období členů Rady je čtyřleté. Členům Rady nepřísluší odměna za výkon funkce člena. Člen Rady má nárok na náhradu výdajů do výše určené zvláštním právním předpisem.⁸¹

Členy Rady jmenuje a odvolává ministr zemědělství (dále jen „ministr“), přičemž jednoho člena Rady jmenuje z řad zaměstnanců ministerstva, jednoho člena Rady z řad zastupitelstva Jihomoravského kraje a 9 členů Rady na návrh vinohradnických a vinařských sdružení.⁶⁴

Členy Rady může ministr v případě zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z funkce člena Rady odvolat na návrh Dozorčí rady nebo na návrh toho, kdo navrhoval člena podle odstavce 2.

Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v Dozorčí radě. Členství v Radě může být stejnou osobou vykonáváno nejvýše tři po sobě následující funkční období; stejná osoba se může opětovně stát členem Rady nejdříve po uplynutí 2 let, kdy nebyla členem Rady.

Předsedu a místopředsedu Rady volí a odvolává z řad svých členů Rada.

Členství v Radě zaniká

Na uvolněná místa členů Rady jmenuje ministr do 60 dnů nové členy z návrhů, které ve lhůtě 30 dnů došly.

Do působnosti Rady patří

Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Rady. Při rozhodování je hlasovací právo členů Rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího Radě. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Rady.

Jednání Rady se může účastnit ředitel a předseda Dozorčí rady; požádají-li o slovo, musí jim být uděleno.

Rada zasedá podle potřeby Fondu, nejméně čtyřikrát ročně.

Ředitel je statutárním orgánem Fondu; řídí činnost Fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ředitel je zaměstnancem Fondu; nemůže být členem Rady ani Dozorčí rady.

Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Kontroluje hospodaření s majetkem Fondu a využití finančních prostředků Fondu a poskytování podpor Fondem. Členu Dozorčí rady, kteří jsou poslanci, senátory, členy vlády, vedoucími ústředního správního úřadu, soudci nebo o nichž tak stanoví zvláštní zákon, nepřísluší odměna za výkon funkce člena. Člen Dozorčí rady má nárok na náhradu výdajů do výše určené zvláštním právním předpisem.⁸¹

Dozorčí rada

Dozorčí rada je povinna upozornit Radu na porušení právních předpisů nebo organizačního řádu Fondu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti Fondu.

Členy Dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Dozorčí radě je neslučitelné s členstvím v Radě. Dozorčí rada má 7 členů. Funkční období členů Dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové Dozorčí rady funkci v Dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci.

Dozorčí rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu Dozorčí rady.

Jednání Dozorčí rady svolává a řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Dozorčí rady. Při rozhodování je hlasovací právo členů Dozorčí rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího Dozorčí radě. Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Dozorčí rady.

Příjmy Fondu tvoří

U odvodů podle odstavce 1 písm. a) je dnem splatnosti dvacátý pátý den měsíce po skončení čtvrtletí. Základem pro stanovení výše odvodu podle odstavce 1 písm. a) za příslušný kalendářní rok je objem vyrobeného vína celkem vykázaný v Prohlášení o produkci podle § 29 odst. 4 ke dni 31. prosince předchozího kalendářního roku. Odvod podle odstavce 1 písm. a) se provede na účet Fondu čtvrtletně ve výši jedné čtvrtiny. V případě, že výrobce uvedl v roce, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém má odvodovou povinnost, do oběhu méně jak 20 000 litrů vína, provede se odvod jednorázově, dnem splatnosti je 25. ledna následujícího kalendářního roku.

Pěstitel nebo výrobce je povinen poukázat příslušný odvod Fondu ve lhůtách podle odstavců 1 a 2. Plátce odvodu je dále povinen na vyžádání Fondu předložit Fondu vyúčtování plateb odvodů za uplynulý kalendářní rok.

Pěstitel nebo výrobce je povinen vypočítat a podle vzoru sdělit údaje rozhodné pro výši odvodu podle odstavce 1 písm. a) a b) a tyto zasílat Fondu nejpozději do dne splatnosti odvodu. Vzor stanoví Fond jako přílohu organizačního řádu, zveřejní jej na svých internetových stránkách a rozešle na obecní úřady vinařských obcí.

Ústav umožní Fondu přístup k údajům a informacím z evidence vinic a výroby vína, které se týkají pěstitelů a výrobců vína, a to v rozsahu nezbytném pro zajištění výběru odvodů podle odstavce 1 písm. a) a b).

Pro účely kontroly placení odvodů je Fond oprávněn vyžadovat od pěstitelů a výrobců údaje o plochách osázených vinic, výrobě vína, množství sklizených vinných hroznů a množství vína uvedeného do oběhu; pro účely ověření těchto údajů je Fond oprávněn vyžadovat od ministerstva, Generálního ředitelství cel, případně Ústavu údaje o plochách osázených vinic, výrobě vína, množství sklizených vinných hroznů a množství vína uvedeného do oběhu jednotlivými výrobci vína. Pěstitel, případně výrobce vína je povinen na žádost Fondu předložit Fondu za účelem placení odvodů příslušnou dokumentaci týkající se odvodů do Fondu podle odstavce 1 písm. a) a b).

Fond může provádět v souvislosti s kontrolou odvodů kontrolu přímo u pěstitele nebo výrobce.

Členové orgánů Fondu a zaměstnanci Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu Fondu nebo zaměstnance Fondu. Zprostit mlčenlivosti může člena orgánu Fondu nebo zaměstnance Fondu ministr.

Odvody podle tohoto zákona vybírá a vymáhá Vinařský fond.

Příjmy Fondu lze použít pouze

Fond ve svém účetnictví odděleně eviduje výdaje spojené s poskytováním podpor a informací podle § 31 odst. 4 a tyto vede na samostatných účtech.⁸⁵

Zůstatek vykázaný Fondem ke konci příslušného kalendářního roku se převede v účetnictví Fondu do následujícího kalendářního roku a užije se k zabezpečení činnosti Fondu podle § 31 odst. 4.

Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie¹ a tímto zákonem jsou

Orgány dozoru zejména

K odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin Inspekce ukládá opatření podle zvláštního právního předpisu.¹⁹

Kromě činnosti spojené s dozorem Ústav dále

Kromě činnosti spojené s dozorem Inspekce dále

Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů dozoru a kontrolovaných osob při výkonu dozoru jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.¹⁸,¹⁹,⁸⁸

Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy vykonávaný orgány dozoru. V souvislosti s touto činností jsou orgány dozoru povinné poskytnout ministerstvu součinnost, zejména poskytovat na jeho žádost veškerou dokumentaci související s dozorem.

Kde se v předpisech Evropské unie mluví o

Kde se v předpisech Evropské unie mluví o opatření k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím vždy odpovídající opatření podle tohoto zákona.

Prováděcí právní předpis stanoví postup certifikace vína, paušální částky nákladů na certifikaci a paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo jako osoba uvádějící produkt do oběhu dopustí správního deliktu tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pěstitel dopustí správního deliktu tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce dopustí správního deliktu tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí správního deliktu tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vlastní, drží nebo zprostředkovává produkt za účelem výkonu svého podnikání nebo k obchodním účelům, dopustí správního deliktu tím, že nevede evidenční knihy, nebo je nepředloží na žádost orgánu dozoru podle § 30 odst. 1 a 2.

Za správní delikt se uloží pokuta do

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. V případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením¹⁹ nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o produkt jiný než zdravotně nezávadný nebo o klamání spotřebitele spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví⁸⁹, může se od uložení pokuty upustit.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

Správní delikty právnických osob podle § 39 odst. 1 až 5 projednává v prvním stupni Ústav nebo Inspekce v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu¹⁸,¹⁹. O odvolání proti rozhodnutí Ústavu rozhoduje ministerstvo a o odvolání proti rozhodnutí Inspekce rozhoduje ústřední inspektorát Inspekce.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁹⁰ nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

Pokuty vybírá orgán, který je uložil . Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 4, § 6 odst. 4, § 11 odst. 3, § 12 odst. 7, § 16 odst. 9, § 23 odst. 14, § 26 odst. 12, § 28 odst. 8, § 30 odst. 6 a § 37 odst. 10.

Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 12 odst. 9 a § 27 odst. 11 a § 31 odst. 10.

Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Vinice zaregistrované podle zákona č. 216/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, se považují za vinice registrované podle tohoto zákona. Pěstitel je povinen nahlásit údaje podle tohoto zákona Ústavu nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na vinice zaregistrované podle dosavadních právních předpisů, které byly vyklučeny přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, se vztahuje právo na opětovnou výsadbu podle předpisů Evropské unie.⁹² Toto právo lze uplatnit podle § 9 odst. 7. O udělení práva na opětovnou výsadbu lze požádat Ústav podle § 9 odst. 1.

Každý výrobce je povinen nahlásit údaje podle § 11 odst. 1 Ústavu nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Práva, majetek a povinnosti Vinařského fondu, zřízeného podle dosavadních právních předpisů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců tohoto Vinařského fondu, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Fond, zřízený podle tohoto zákona. Pro odvodovou povinnost do Vinařského fondu za období roku 2002 až do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a při jejím vymáhání se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Víno dopravené na území České republiky nebo odeslané do České republiky do 30. dubna 2004, jehož dodávku musí podle dosavadních právních předpisů doprovázet osvědčení, se smí propustit do volného oběhu⁹³ a uvést do oběhu podle dosavadních právních předpisů do 30. června 2004.

Na malovinaře se nevztahují povinnosti podle § 29 zákona a dále nemusí vést evidenční knihy, pokud nevyrábí jakostní vína, vína originální certifikace nebo jakostní vína s přívlastkem.

Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

Zákon č. 216/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

Zákon č. 50/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.