Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

672/2004 Sb. znění účinné od 31. 12. 2004 do 31. 8. 2009

672

 

VYHLÁŠKA

ze dne 21. prosince 2004,

kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a

učilištích, ve znění pozdějších předpisů

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 25 odst. 9 a § 26 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb. a vyhlášky č. 235/2003 Sb., se mění takto:

1.

Část první se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 1 zrušuje.

 

2.

V § 8 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

 

3.

V § 8 odst. 1 se slova „nebo úspěšné vykonání zkoušky z příslušného vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia.1)“ zrušují a za slova „studia“ se vkládá tečka.

 

4.

V § 8 odst. 2 se slova „(§ 11 odst. 1 až 3)“ zrušují, slovo „gymnasiích“ se nahrazuje slovem „gymnáziích“, slova „studijních oborů“ se nahrazují slovy „oborů vzdělání“ a za větu druhou se vkládá věta „Praktické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku se konají nejdříve 15. dubna.“.

 

5.

V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Ústní zkoušky žáků, kteří úspěšně ukončí poslední ročník studia nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku a nekonali ústní zkoušky v termínu podle § 8 odst. 2, se konají v měsíci září následujícího školního roku. Termíny stanoví ředitel školy.“.

 

6.

§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní:

§ 9

Maturitní zkouška ve střední škole poskytující

odborné vzdělávání a v konzervatoři

 

(1) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku.

(2) Maturitní zkouška v nástavbovém studiu (kódové označení kategorie dosaženého vzdělání L) pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem, se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů․

(3) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(4) Maturitní zkouška v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M v konzervatoři se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů může mít podobu veřejného vystoupení.

(5) Maturitní zkouška v dalších oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z cizího jazyka, zkoušky z dějin výtvarné kultury a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na praktickou zkoušku, včetně ústní obhajoby práce zpracované na zadané téma, a na ústní zkoušku z odborných předmětů podle zaměření oboru vzdělání.

(6) Odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, praktické zkoušky z odborných předmětů nebo praktické zkoušky z odborného výcviku, a volitelné předměty jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu. Pojetí a obsah těchto zkoušek stanoví ředitel školy. Volitelnými předměty mohou být pouze předměty, jejichž celková dotace činí nejméně 4 hodiny.

(7) Praktickou zkoušku z odborného výcviku a praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch oborech vzdělání, kde je školním vzdělávacím programem stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(8) Teoretickou zkoušku z odborných předmětů podle odstavců 1 až 4 lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

(9) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze nahradit jednu ze dvou teoretických zkoušek z odborných předmětů zkouškou z cizího jazyka, jejíž součástí může být písemná zkouška, jejíž obsah, pojetí a délku stanoví ředitel školy.

(10) Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury, praktické zkoušky z odborného výcviku a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(11) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci z českého jazyka a literatury a ústní zkoušku z jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci z českého jazyka a literatury stanoví ředitel školy 4 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná práce z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce z českého jazyka a literatury se žákům oznámí nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(12) Pro jednotlivé ústní zkoušky se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter oboru vzdělání, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické nebo písemné řešení úkolu. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(13) Při praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném oboru vzdělání. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Téma praktické zkoušky z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M stanoví žákovi ředitel školy. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.

(14) V případě, že se praktická zkouška z odborných předmětů koná formou zpracování písemné práce a její obhajoby, stanoví téma praktické zkoušky žákovi ředitel školy. Téma praktické zkoušky může být stanoveno nejdříve na začátku školního roku, v němž má žák studium ukončit. Obhajoba písemné práce trvá nejdéle 30 minut.“.

 

7.

V § 10 odst. 1 se slova „studijního oboru“ nahrazují slovy „oboru vzdělání“.

 

8.

V § 10 odst. 2 se slova „studijních oborů“ nahrazují slovy „oborů vzdělání“.

 

9.

V § 10 odstavec 3 zní:

(3) Pokud je součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška, stanoví její obsah, pojetí a délku ředitel školy. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 11.“.

 

10.

V § 10 odst. 4 se poslední věta nahrazuje větou „Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15 minut.“.

 

11.

V § 10 odst. 5 se slova „studijního oboru“ nahrazují slovy „oboru vzdělání“, slova „s výjimkou cizích jazyků (§ 25 odst. 4)“ se zrušují, věta druhá se zrušuje a v třetí větě část věty za středníkem zní: „tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní předměty v gymnáziu pouze v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní přípravu a tělesnou výchovu.“.

 

12.

V § 10 odst. 6 se slova „jeden soubor“ nahrazují slovy „jedno téma“, slovo „souboru“ se nahrazuje slovem „tématu“ a věta poslední se nahrazuje větou „Jednotlivá zkouška z volitelného předmětu trvá nejdéle 15 minut.“.

 

13.

§ 11 až 13 se včetně nadpisů zrušují.

 

14.

Část čtvrtá se včetně nadpisů zrušuje.

 

15.

V § 20 nadpis zní: „Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky“.

 

16.

V § 20 odst. 1 se slova „ , závěrečné pomaturitní zkoušce a absolutoriu“ zrušují a slova „přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejich hodnocení“ se nahrazují slovy „zohlední se jejich hodnocení v návrhu výsledného prospěchu zkoušky, a to nejméně jednou třetinou“.

 

17.

V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Klasifikace jednotlivých zkoušek maturitní zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:

a)

1 – výborný,

b)

2 – chvalitebný,

c)

3 – dobrý,

d)

4 – dostatečný,

e)

5 – nedostatečný.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

 

18.

V § 20 odst. 4 se slova „ , závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria“, slova „nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria“, slova „nebo z absolventského výkonu z hlavního oboru studia“ a slova „nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria“ zrušují a slova „ve středních uměleckých školách a v konzervatořích“ se nahrazují slovy „v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M“.

 

19.

V § 20 odst. 6 se slova „nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria“ zrušují.

 

20.

§ 21 včetně nadpisu zní:

§ 21

Opravné zkoušky

 

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(3) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku do konce prvního pololetí příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(4) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(5) Jestliže byl žák při opakování celé maturitní zkoušky klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje tuto zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(6) Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnázií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu podle odstavců 1 a 3 nebo při opakování celé maturitní zkoušky podle odstavců 2 a 4 opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm 5 – nedostatečný.

(7) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.“.

 

21.

§ 22 včetně nadpisu zní:

§ 22

Zkušební komise

 

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu a přísedící; v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L dále učitel odborného výcviku, pro maturitní zkoušku z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M dále vedoucí pedagog hlavního oboru a v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti jiné právnické nebo fyzické osoby na základě dohody mezi školou a touto jinou právnickou nebo fyzickou osobou, dále pracovník zabezpečující výuku žáka na tomto pracovišti.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku krajský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému oboru vzdělání a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě zástupce ředitele školy.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci. Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(4) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje do 31. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají, a to z pedagogických pracovníků této školy. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Učitele odborného výcviku, pokud není zaměstnancem dané školy, jmenuje ředitel školy jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.

(5) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky a navrhuje zkušební komisi klasifikaci této zkoušky.

(6) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, jmenuje orgán, který ho jmenoval, nového člena komise.

(7) Ředitel školy může přizvat k maturitní zkoušce také odborníka z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Tento odborník může klást žákovi otázky, nepodílí se však na klasifikaci a hodnocení maturitní zkoušky.“.

 

22.

§ 23 a 24 se zrušují.

 

23.

V § 25 odstavec 1 zní:

(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů a volitelné předměty maturitní zkoušky, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu; témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel školy (§ 9 odst. 6, § 9 odst. 13, § 10 odst. 5).“.

 

24.

V § 25 odst. 3 se slova „studijního oboru“ nahrazují slovy „oboru vzdělání“ a slova „nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky“ se zrušují.

 

25.

V § 25 se odstavce 4 a 17 až 19 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 16 se označují jako odstavce 4 až 15.

 

26.

V § 25 odst. 4 se za slova „ s jiným vyučovacím jazykem“ vkládá čárka a za slova „cizincům se“ se vkládají slova „na jejich žádost“.

 

27.

V § 25 odstavce 6 a 7 znějí:

(6) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.

(7) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitele školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.“.

 

28.

V § 25 odstavec 8 zní:

(8) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této zkoušky. Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky, nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.“.

 

29.

V § 25 odst. 9 se slova „úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“ a slova „pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky“ se nahrazují slovy „pokud jsou tyto zkoušky obsahově srovnatelné“.

 

30.

V § 25 odst. 10 se slova „na pracovištích středních odborných učilišť, učilišť nebo ve střediscích a pracovištích praktického vyučování i v provozních objektech organizací“ nahrazují slovy „nebo na pracovištích jiných právnických nebo fyzických osob, kde je vykonáváno praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi školou a touto osobou“.

 

31.

V § 25 odst. 11 se za slovo „oborů“ vkládá slovo „vzdělání“.

 

32.

V § 25 odst. 12 se slova „smyslově a zdravotně postižených“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním“.

 

33.

V § 25 odst. 13 se věta druhá zrušuje.

 

34.

V § 25 odstavec 15 zní:

(15) Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce, a to nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise. Na vysvědčení o maturitní zkoušce se uvádí datum ukončení maturitní zkoušky žáka.“.

 

35.

V § 26 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

 

36.

V § 26 se slova „ , u středních zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví České republiky,“ zrušují a text „v § 1 odst. 3, § 5 odst. 3, § 8 odst. 3, § 19 odst. 1 a § 26 odst. 1“ se nahrazuje textem „v § 8 odst. 2“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle stávajících učebních dokumentů oborů vzdělání.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2004.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.