Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

36/2005 Sb. znění účinné od 18. 1. 2005 do 31. 8. 2006

36

 

PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona

č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech),

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb.

a zákonem č. 559/2004 Sb.

 

 

ZÁKON

o cestovních dokladech

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

CESTOVNÍ DOKLADY (§ 1-41a)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení evidencí cestovních dokladů.

HLAVA I

VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ (§ 2-31)

Díl 1

Pojem, druhy a používání cestovních dokladů

Pojem a používání cestovního dokladu (§ 2-16)

§ 2

(1)

Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1 (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané v cestovním dokladu podle tohoto zákona.

(2)

Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí.

(3)

Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 3

(1)

Překročit vnější hranici1f přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. K překročení vnitřní hranice1f lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1b se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenu vyznačenou část.1e Občan mladší 15 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.1f

(2)

Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(3)

Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen „policie“). Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.1f

(4)

Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 4

Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,

b)

mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1f pokud splňuje tyto podmínky:

1.

bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu,1c

2.

provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,1f

c)

vnitřní hranice, anebo

d)

prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.

§ 5

Druhy cestovních dokladů

(1)

Druhy cestovních dokladů jsou

a)

cestovní pas,

b)

diplomatický pas,

c)

služební pas,

d)

cestovní průkaz,

e)

náhradní cestovní doklad Evropské unie,2a

f)

jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.

(2)

Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) jsou opatřeny strojově čitelnou zónou. Cestovní pas se strojově čitelnou zónou se vydává ve lhůtě 30 dnů. Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě, lze mu vydat cestovní pas do 30 dnů bez strojově čitelné zóny.

(3)

Vyhláškou stanoví

a)

ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,

b)

Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.

Údaje zapisované do cestovního dokladu

§ 6

(1)

Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu.

(2)

Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu;2b u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození,2c místo narození se u nich nezapisuje,

b)

územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal,

c)

strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně․

(3)

Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo.

§ 7

Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou:

a)

v cestovním dokladu rodiče jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 15 let,

b)

označení absolventa vyšší odborné školy,3 akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy,3a označení „docent“ nebo „profesor“3b (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost;4 titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.

§ 8

zrušen

§ 9

(1)

Policie při kontrole cestovního dokladu může na hraničním přechodu zapsat do cestovního dokladu rok, měsíc, den, hodinu a směr překročení hranice, počet dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu, a název hraničního přechodu. Tyto údaje musí policie zapsat na hraničním přechodu do cestovního dokladu, pokud o to občan požádá.

(2)

Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.

§ 10

Změny a doplnění údajů

V cestovním dokladu lze provést změny údajů o

a)

občanu mladším 15 let, zapsaném do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,

b)

časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.

(2)

V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o

a)

občanu mladším 15 let do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,

b)

titulu nebo vědecké hodnosti.

(3)

V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.

(4)

Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a) diplomatická mise České republiky nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“).

§ 11

Územní a časová platnost

(1)

Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, občanům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let; cestovní pas bez strojově čitelné zóny se vydá s dobou platnosti na 1 rok.

(2)

Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit.

§ 12

Cestovní pas

(1)

Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“), příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.

(2)

Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.

(3)

Pro účely vydání cestovního pasu a vedení údajů v informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) provádí ministerstvo digitální zpracování podpisu a fotografie občana; namísto ministerstva může tuto činnost provádět obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává cestovní pas podle odstavce 1, pokud to umožňují technické podmínky.

§ 13

Diplomatický pas

(1)

Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

a)

prezidentu republiky,

b)

poslanci a senátorovi,

c)

členovi vlády,

d)

soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,

e)

prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,

f)

manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,

g)

diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti5 diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2)

Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

§ 14

Služební pas

(1)

Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

a)

nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,

b)

zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,

c)

zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti,5 pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2)

Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.

(3)

Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.

(4)

Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.

§ 15

Cestovní průkaz

(1)

Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo zastupitelský úřad.

(2)

Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.

§ 15a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

§ 16

Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy

(1)

Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.

(2)

Námořnická knížka vydaná Ministerstvem dopravy a spojů podle zvláštního právního předpisu6 opravňuje k opuštění území, jestliže je registrována obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným podle místa trvalého pobytu občana.

Díl 2

Postup při vydání cestovního dokladu (§ 17-28)

§ 17

Podmínky k vydání cestovního dokladu

a provedení změn nebo doplnění jeho údajů

(1)

Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.

(2)

Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(3)

Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.

(4)

Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun,7 osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy,8 nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let.9 Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(5)

Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

(6)

Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.10

(7)

Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.

(8)

Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.

(9)

Při vydávání prvního cestovního pasu je občan povinen prokázat státní občanství České republiky.10a

(10)

Jde-li o diplomatický pas, služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.

(11)

Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu11 nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.

(12)

Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva.

(13)

Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.

§ 18

Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu.

§ 19

Místo podání žádosti

(1)

Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených ministerstvem podle § 20 odst. 4 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu.

(2)

Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u matričního úřadu.11

§ 20

Náležitosti žádosti

(1)

Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2, a dále tyto údaje:

a)

rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,

b)

adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,

c)

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,

d)

nepovinné údaje podle § 7, pokud občan žádá o jejich zapsání do cestovního dokladu,

e)

odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),

f)

údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.

Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2)

K žádosti o vydání cestovního dokladu se přikládá 1 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), která splňuje požadavky na technické provedení stanovené vyhláškou ministerstva. Jde-li o cestovní doklad bez strojově čitelné zóny, diplomatický pas nebo služební pas, přikládají se 2 fotografie. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci.

(3)

Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení.

(4)

Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.

(5)

Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 21

Prokazování údajů v žádosti

(1)

Žadatel podle § 17 odst. 2 až 10 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,12 popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.

(2)

Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech, nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.13 Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

(3)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.

§ 22

Převzetí cestovního dokladu

(1)

Cestovní doklad může převzít

a)

občan starší 15 let,

b)

zákonný zástupce, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,

c)

zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo

d)

pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o diplomatický pas, služební pas nebo jiný cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.

(2)

Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti.

(3)

Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou,13a jestliže osoba uvedená v odstavci 1

a)

se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny,

b)

je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky,

c)

je neschopna pohybu, nebo

d)

je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice.

Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu

§ 23

Vydání cestovního dokladu občanovi se odepře nebo vydaný cestovní doklad se odejme na žádost

a)

soudu, je-li proti občanovi nařízen výkon soudního rozhodnutí,

b)

soudního exekutora, pověřeného soudem provedením exekuce,13b jestliže zjevně hrozí nebezpečí, že by občan exekuci cestou do ciziny zmařil,

c)

orgánu činného v trestním řízení, je-li proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta, nebo

d)

orgánu, který vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právního předpisu,14 nevykonal-li občan trest odnětí svobody; to neplatí, jestliže mu byl trest prominut nebo byl jeho výkon promlčen.

§ 24

(1)

O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.

(2)

Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydání cestovních dokladů, policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení.

(3)

Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení.

(4)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 30 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.

(5)

Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.

§ 25

Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.

§ 26

Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 10, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.15

§ 27

Na registraci námořnické knížky se vztahují ustanovení části první hlavy první dílu druhého tohoto zákona; odepřením vydání cestovního dokladu se rozumí odepření registrace námořnické knížky, odnětím cestovního dokladu zrušení provedené registrace námořnické knížky.

§ 28

(1)

Platnost cestovního dokladu skončí

a)

uplynutím doby v něm vyznačené,

b)

ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

c)

pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého.

(2)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže

a)

je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b)

obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

c)

jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 2).

Souhlasí-li občan s rozhodnutím podle tohoto odstavce, provede se záznam do protokolu, v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Díl 3

Evidence cestovních dokladů

Informační systém evidence cestovních dokladů (§ 29-31)

§ 29

(1)

Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích jsou zpracovávány16 v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16 je ministerstvo.

(2)

Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:

a)

o žádosti o vydání cestovního dokladu:

číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnou zónou,

b)

o vydání cestovního dokladu:

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,

2.

místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

3.

číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

4.

datum vydání cestovního dokladu,

5.

dobu platnosti cestovního dokladu,

6.

označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

7.

digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,

8.

údaje vedené v § 7 písm. b),

9.

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 15 let zapsaného v cestovním dokladu rodiče,

10.

prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,

c)

o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech:

číslo a druh ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu,

d)

o zadržení cestovního dokladu:

1.

druh a číslo cestovního dokladu, který má být nebo byl zadržen,

2.

označení orgánu, který požádal o zadržení cestovního dokladu,

3.

označení orgánu, který cestovní doklad zadržel,

4.

datum a důvod zadržení cestovního dokladu,

5.

datum a důvod vrácení zadrženého cestovního dokladu,

6.

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele,

e)

o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu:

1.

druh a číslo cestovního dokladu, který byl odňat,

2.

označení orgánu, který požádal o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

3.

označení orgánu, který rozhodl o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

4.

datum a důvod odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

5.

datum a důvod vrácení odňatého cestovního dokladu,

6.

datum a důvod zrušení odepření vydání cestovního dokladu,

7.

jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,

f)

hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje.

(3)

Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. d) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání důvodů pro odepření vydání cestovního dokladu, nejdéle však po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání cestovního dokladu, a po dobu ještě 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, jedná-li se o jeho odnětí.

§ 30

(1)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro ministerstvo zpracovatelem16 údajů vedených v evidenci cestovních dokladů.

(2)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro účely výkonu své působnosti uživatel údajů z evidence cestovních dokladů.

(3)

Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcí s rozšířenou působností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o občanech:

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví a jeho změnu,

d)

místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství,

g)

adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,

h)

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i)

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j)

rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k)

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a rodné číslo dítěte, které má být zapsáno do cestovního dokladu.

(4)

Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. d) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny zadržet cestovní doklad, a údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) mohou využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu nebo odejmout cestovní doklad, anebo orgány, které podle tohoto zákona mohou požádat o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

(5)

Ministerstvo nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným.

(6)

Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu,16 nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.

(7)

Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. c) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 30a

(1)

Ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 18 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti.19a Jednou za kalendářní rok jsou požadované údaje poskytovány bezplatně.19b

(2)

V žádosti podle odstavce 1 občan uvede

a)

jméno, popřípadě jména a příjmení,

b)

rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození,

c)

číslo platného cestovního dokladu,

d)

adresu místa trvalého pobytu,

e)

rozsah požadovaných údajů.

(3)

Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana.19c Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.

(4)

Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, může žádost o poskytnutí údajů podat jeho zákonný zástupce.

(5)

O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu a hodině výdaje.

§ 31

Vedení spisové dokumentace

(1)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o

a)

vydání cestovního dokladu,

b)

provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,

c)

registraci námořnické knížky,

d)

odnětí cestovního dokladu,

e)

přestupcích na úseku cestovních dokladů.

(2)

Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.

(3)

Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.

(4)

Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu.20

HLAVA II

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 32-37)

Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související s jejich porušením

§ 32

(1)

Držitel je povinen

a)

s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,

b)

odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.

(2)

Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjemní, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal.

(3)

Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.

(4)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, matriční úřad, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.

§ 33

(1)

Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.

(2)

Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(3)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.

§ 34

(1)

Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 4) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.

(2)

Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.

§ 34a

Přestupky na úseku cestovních dokladů

(1)

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,

b)

neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,

c)

se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky na hraničním přechodu,

d)

při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,

e)

neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,

f)

neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,

g)

neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo jej získá zpět jiným způsobem,

h)

úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,

i)

poskytne nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek, nebo

j)

pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

(3)

Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 v prvním stupni je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna.

(4)

Přestupky podle odstavce 1 písm. c) a d) může projednat v příkazním řízení policie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.

§ 35

Kontrola

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen nejméně jednou ročně provést kontrolu plnění úkolů stanovených tímto zákonem u obecního úřadu pověřeného vedením matrik.

§ 36

(1)

Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

(2)

Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.23

§ 37

Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.15

HLAVA III

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 38-41a)

§ 38

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.

§ 39

Policie je povinna předat spisovou dokumentaci k cestovním dokladům okresním úřadům příslušným k jejich vydávání nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 39a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 40

(1)

Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.

(2)

Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.

§ 41

(1)

Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.

(2)

Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.

§ 41a

K opuštění území k cestě do států Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenu vyznačenou část.1e

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44-45)

§ 44

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.

2.

Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 45

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.

* * *

Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003; s výjimkou čl. II bodu 11, který nabyl účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004); čl. II bodů 1 až 5 a 7 až 10, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku; a čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy bude Česká republika vázána Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru. Čl. II bod 11 pozbývá účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou čl. III bodu 57, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, a dále čl. III bodu 4, který nabývá účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanovených v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku v platnost.

Předseda vlády:

JUDr. Gross v. r.



Poznámky pod čarou:

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.

§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb.

§ 12 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb.

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.

§ 27a odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 70 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

§ 27 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě.

§ 45a a násl. zákona o rodině.

§ 46 zákona o rodině.

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

§ 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.

Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

Notářský řád.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 12 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.

1a

§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

1b

Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb.

1c

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1e

§ 12 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb.

1f

Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

2a

Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

2b

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

2c

Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.

3

§ 27a odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

3a

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

3b

§ 70 zákona č. 111/1998 Sb.

4

§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.

5

§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

6

§ 27 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě.

7

§ 45a a násl. zákona o rodině.

8
9

§ 46 zákona o rodině.

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.

10

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

10a

§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

11

§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

12

Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

13

§ 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.

13a

Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.

13b
14
15

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

16

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19a

§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

19b
19c

Notářský řád.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

20

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

23

Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.