1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem,

1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním nebo polodenním provozem, kterému je délka docházky do mateřské školy omezena na dobu nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci z důvodu pobírání rodičovského příspěvku rodičem dítěte¹,

1 dítě v mateřské škole s internátním provozem,

1 žák v základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně,

1 žák v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni,

1 žák ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni,

1 žák v základní škole speciální,

1 dítě v přípravné třídě základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,

1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v konzervatoři v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v nástavbovém studiu v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou v jednotlivé formě vzdělávání,

1 žák kursu pro získání základního vzdělání organizovaného základní nebo střední školou,

1 žák v uměleckém oboru v základní umělecké škole v jednotlivé formě výuky, který se zároveň vzdělává v základní škole, v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole,

1 student v oboru vzdělání ve vyšší odborné škole v jednotlivé formě vzdělávání,

1 dítě, 1 žák, 1 student, jemuž školské poradenské zařízení zajišťuje informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání; totéž platí, pokud školské poradenské zařízení poskytuje tyto služby zákonnému zástupci dítěte nebo žáka,

1 dítě v jednotlivých formách ambulantních služeb, celodenních služeb nebo internátních služeb ve středisku výchovné péče²,

1 žák, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,

1 žák, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, který se zároveň vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře,

1 žák ve školní družině, který je přijat k pravidelné denní docházce,

1 dítě ve školském účelovém zařízení, které poskytuje přípravu na vzdělávání v základní škole speciální,

1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování

1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává

1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává

1 lůžko z celkové lůžkové kapacity zapsané ve školském rejstříku pro děti umístěné v diagnostických ústavech, výchovných ústavech, dětských domovech se školou a v dětských domovech, případně zletilé nezaopatřené osoby po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let․

Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel:

Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 písm. b) stanoví z:

Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví:

Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví:

Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší složek platu³ dosaženou v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů. Součty osobních příplatků a odměn v takto upravených ukazatelích průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah⁴.

V případě základních škol tvořených pouze třídami prvního stupně, mateřských škol, základních škol speciálních a zařízení školního stravování a školních družin, která těmto školám zabezpečují služby, jejichž celkový počet zaměstnanců činí 10 a méně, se ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka stanoví podle odstavce 5 v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení tak, že se zohlední zvyšování průměrné výše příplatku za vedení v závislosti na snižování počtu zaměstnanců právnické osoby.

Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví z průměrných hodnot dosažených nebo rozpočtovaných v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravených na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů.

Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem.

V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.

Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování.

V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.

Příplatek se stanoví na:

a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby.

Příplatek podle odstavce 5 písm. a) se stanoví pro:

Příplatek podle odstavce 5 písm. b) se stanoví pro:

Příplatek podle odstavce 5 písm. c) až e) se stanoví ve výši příslušné základní částky.

Příplatek podle odstavce 5 písm. f) se stanoví ve výši 0,5násobku příslušné základní částky.

Příplatek podle odstavce 5 písm. g) se stanoví ve výši 0,5násobku příslušné základní částky nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, pokud se jedná o dítě v mateřské škole.

Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem

Pokud rozdíl mezi základními částkami pro jednotlivé obory vzdělání nebo pro jednotlivé typy školských zařízení stanovenými podle odstavce 1 nepřesáhne 3 % z ročního objemu neinvestičních výdajů celkem, ani 3 % z ročního objemu mzdových prostředků připadajících na jednotku výkonu, může krajský úřad upravit příslušné základní částky na stejnou výši, která je jejich průměrem.

V případě 1 dítěte v mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem se základní částka stanoví jako 0,5násobek základní částky pro 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem.

V případě 1 žáka nebo 1 studenta, který se vzdělává v jiné než denní formě vzdělávání, se základní částka stanoví ze základní částky pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu jako její

V případě 1 stravovaného ve školní jídelně – vývařovně se základní částka stanoví ze základní částky pro 1 stravovaného ve školní jídelně jako její

V případě 1 stravovaného ve školní jídelně – výdejně se základní částka stanoví ze základní částky pro 1 stravovaného ve školní jídelně jako její

K základní částce stanovené podle odstavců 1 až 3 lze stanovit opravné koeficienty, kterými se základní částka vynásobí v případě škol a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků nejméně o 1,5 stupně vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.

V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka individuálně vzdělávaného⁵.

V případě střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka nebo studenta, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu; tento koeficient se nevztahuje na případy, kdy jsou důvodem pro povolení individuálního vzdělávacího plánu speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání žáka nebo studenta.

Základní částku pro jednotku výkonu podle § 1 písm. s) lze vynásobit opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu uvařených jídel za jeden pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího školního roku a celkového počtu zapsaných ke stravování v probíhajícím školním roce.

Při stanovení krajských normativů nesmí být překročeny nejvyšší hodnoty ukazatelů průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického a 1 nepedagogického pracovníka uvedené v příloze k této vyhlášce.

Při stanovení krajských normativů nesmí být sníženy nejnižší hodnoty ukazatelů průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu uvedené v příloze k této vyhlášce.

Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů podle § 2 odst. 1 písm. a), b) a e) stanovených v příloze k této vyhlášce, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě škol, kterým je zřizovatelem povolena výjimka⁶ z nejnižšího počtu žáků stanoveného zvláštním právním předpisem.

Krajský úřad zveřejní všechny stanovené krajské normativy a všechny ukazatele rozhodné pro jejich stanovení způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Při zveřejnění krajského normativu se k základní částce zvlášť uvede výše mzdových prostředků připadající na jednotku výkonu.

Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.

Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí zaměstnanci právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, kteří nejsou pedagogickými pracovníky⁷.

Pro účely této vyhlášky se za běžnou školu považuje škola, která není samostatně zřízena pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním postižením.

Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka výkonu podle § 1 písm. s) v případě dětí umístěných v diagnostickém ústavu, výchovném ústavu, dětském domově se školou nebo dětském domově, jehož činnost vykonává právnická osoba, která zároveň vykonává činnost tohoto zařízení školního stravování.

V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova se školou nebo dětského domova podle odstavce 4 se při stanovení základní částky pro jednotku výkonu 1 lůžko stanoví ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka, ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka a ukazatel průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot dosažených v průběhu příslušného kalendářního roku ve školských zařízeních uvedených v odstavci 4, jejichž činnost vykonává táž právnická osoba.