98/2005 Sb. znění účinné od 1. 3. 2005
Tato částka byla rozeslána přednostně před částkou 27/2005 Sb.
98
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. února 2005,
kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí
z potravin a krmiv
Vláda nařizuje podle § 18 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. , a podle § 16b odst. 3 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 21/2004 Sb. :
§ 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv (dále jen „systém rychlého varování“) a úkoly, způsob a postupy předávání informací příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování.
(2) Členy sítě v systému rychlého varování jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „Národní kontaktní místo“), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, orgány ochrany veřejného zdraví, orgány veterinární správy, celní orgány, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství.
§ 2 Základní pojmy (1) Originálním oznámením se rozumí hlášení klasifikované jako varování nebo informace a rozeslané na formuláři vydaném Komisí Evropských společenství (dále jen „Evropská komise“), které obsahuje
a) popis nebezpečí,
b) podrobný popis potraviny nebo krmiva, které představují přímé nebo nepřímé riziko pro zdraví lidí (dále jen „rizikový výrobek“),
c) popis provedených šetření,
d) identifikaci šarží,
e) původ a popis uvádění na trh rizikového výrobku, který je uveden na trh více než jednoho státu zapojeného do systému rychlého varování, při jeho prvotním nálezu․
(2) Dodatečným oznámením se rozumí hlášení doplňující originální oznámení o nové informace.
§ 3 Úkoly členů sítě (1) Pro přenos originálního nebo dodatečného oznámení v systému rychlého varování používají členové sítě pouze určené kontaktní osoby nebo jejího zástupce. Členové sítě komunikují s využitím elektronické pošty, faxu nebo telefonů.
(2) Jednotliví členové sítě
a) zpracovávají a pravidelně aktualizují metodické postupy přenosu informací obsahující podrobný popis prováděných činností a podrobný popis výměny informací (dále jen „metodické postupy přenosu informací“),
b) určí kontaktní osobu a jejího zástupce pro komunikaci s Národním kontaktním místem, kterému oznámí jejich kontaktní elektronické adresy, čísla faxů, telefonů a veškeré změny těchto údajů,
c) vzájemně komunikují při řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním a odesíláním originálního nebo dodatečného oznámení, s ohledem na povahu rizika v nejkratším možném termínu,
d) vypracovávají originální nebo dodatečné oznámení a zajišťují jeho překlad do anglického jazyka,
e) zajišťují, aby pracovníci s přístupem k informacím v systému rychlého varování dodržovali pravidla důvěrnosti.
(3) Kontaktní osoba v souvislosti s oznámením rizikového výrobku vždy neprodleně informuje Ministerstvo zemědělství, v případě potravin také Ministerstvo zdravotnictví, o komunikaci se zástupci země, která není účastníkem systému rychlého varování.
(4) S originálním nebo dodatečným oznámením přijatým a odeslaným podle odstavce 1 se po jeho využití nakládá podle zvláštních právních předpisů.
§ 4 Úkoly Národního kontaktního místa Národní kontaktní místo
a) zajišťuje v systému rychlého varování výměnu originálních nebo dodatečných oznámení mezi Českou republikou a Evropskou komisí,
b) kontroluje správnost a úplnost vyplnění formulářů vydaných Evropskou komisí,
c) komunikuje s ostatními členy sítě při řešení situací vzniklých v souvislosti s přijímáním a odesíláním originálních nebo dodatečných oznámení, s ohledem na povahu rizika v nejkratším možném termínu,
d) zajišťuje nepřetržitou pohotovostní službu,
e) svolává podle potřeby, nejméně však jednou ročně, porady členů sítě,
f) zpracovává a aktualizuje přehled originálních nebo dodatečných oznámení v systému rychlého varování a pro potřebu členů sítě provádí jejich statistické vyhodnocování,
g) zpracovává přehled originálních nebo dodatečných oznámení za účelem jejich zveřejnění na internetových stránkách Informačního centra bezpečnosti potravin Ústavu zemědělských a potravinářských informací,
h) při své činnosti se řídí pokyny vydanými Evropskou komisí a Ministerstvem zemědělství.
§ 5 Postup Národního kontaktního místa při oznámení výskytu rizikového výrobku členem sítě Oznámí-li výskyt rizikového výrobku člen sítě, Národní kontaktní místo
a) ověří úplnost návrhu originálního oznámení, případně požádá o doplnění chybějících údajů,
b) rozešle návrh originálního oznámení k vyjádření všem členům sítě,
c) po uplynutí lhůty 24 hodin od rozeslání návrhu podle písmene b) odešle neprodleně ověřené a úplné originální oznámení Evropské komisi, na vědomí rovněž členům sítě; na základě žádosti orgánu státního dozoru [§ 7 odst. 4 písm. b)] odešle originální oznámení Evropské komisi ihned,
d) po potvrzení klasifikace originálního oznámení Evropskou komisí rozešle tuto informaci všem členům sítě,
e) na základě originálního oznámení nebo dodatečného oznámení přijatého od členů sítě informuje Evropskou komisi o přijatých opatřeních,
f) informuje formou dodatečného oznámení Evropskou komisi o tom, jak byla přijatá opatření plněna, zejména zda byla změněna, odvolána nebo zrušena.
§ 6 Postup Národního kontaktního místa při oznámení výskytu rizikového výrobku Evropskou komisí (1) Oznámí-li Evropská komise výskyt rizikového výrobku na trhu v České republice, Národní kontaktní místo
a) zašle originální nebo dodatečné oznámení všem ostatním členům sítě s tím, že Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost toto oznámení zašle pouze v případě kontaminace radionuklidy,
b) vypracuje z dodatečných oznámení přijatých od členů sítě úplné dodatečné oznámení o přijatých opatřeních, doložené případným uvedením oznámeného rizikového výrobku na trh do zemí, které jsou účastníky systému rychlého varování, včetně seznamu odběratelů a určení šarží a množství rizikových výrobků uváděných na trh,
c) zašle vypracované dodatečné oznámení Evropské komisi a na vědomí všem členům sítě.
(2) Je-li oznámen výskyt rizikového výrobku, který byl vyroben v České republice, postupuje se rovněž podle odstavce 1 s tím, že dodatečné oznámení pro Evropskou komisi musí obsahovat rovněž údaje o případném uvedení oznámeného rizikového výrobku na trh v zemích, které nejsou účastníky systému rychlého varování, seznam odběratelů, určení šarží a množství rizikového výrobku uvedeného na trh.
§ 7 Postup orgánů státního dozoru a celních orgánů při výskytu rizikového výrobku (1) Orgán státního dozoru nebo celní orgán v rámci své působnosti v systému rychlého varování stanovené zvláštními právními předpisy (dále jen „věcně příslušný orgán státního dozoru“) posoudí rizika a v případě, že se jedná o rizikový výrobek, který se pravděpodobně vyskytuje na trhu v jiném státě zapojeném do systému rychlého varování nebo je z bezpečnostních důvodů pozastaven na vnějších hranicích Evropské unie v České republice, rozhodne o jeho oznámení.
(2) U zjištěného rizikového výrobku věcně příslušný orgán státního dozoru klasifikuje originální oznámení podle metodických postupů přenosu informací.
(3) Věcně příslušný orgán státního dozoru může požádat o odborné posouzení rizik. O této žádosti informuje Ministerstvo zemědělství.
(4) Věcně příslušný orgán státního dozoru po rozhodnutí o oznámení podle odstavce 1 a provedení jeho klasifikace podle odstavce 2
a) vypracuje návrh originálního oznámení,
b) návrh originálního oznámení zašle Národnímu kontaktnímu místu; v případě originálního oznámení klasifikovaného jako varování může požádat Národní kontaktní místo o okamžité odeslání tohoto oznámení Evropské komisi, v ostatních případech je návrh rozesílán prostřednictvím Národního kontaktního místa k vyjádření ostatním členům sítě s žádostí o vyjádření a připomínky zpravidla ve lhůtě 24 hodin,
c) v případě nových skutečností informuje Národní kontaktní místo formou dodatečného oznámení.
§ 8 Postup věcně příslušného orgánu státního dozoru při oznámení výskytu rizikového výrobku Národním kontaktním místem Oznámí-li výskyt rizikového výrobku Národní kontaktní místo, věcně příslušný orgán státního dozoru
a) potvrdí Národnímu kontaktnímu místu přijetí originálního nebo dodatečného oznámení,
b) potvrdí Národnímu kontaktnímu místu věcnou příslušnost k provedení kontroly, kterou následně provede; zjistí-li při provádění kontroly, že došlo k distribuci rizikového výrobku na místa patřící do působnosti jiného věcně příslušného orgánu státního dozoru, informuje bezodkladně tento orgán a Národní kontaktní místo,
c) na základě provedené kontroly podle písmene b) zašle Národnímu kontaktnímu místu dodatečné oznámení o přijatých opatřeních týkajících se oznámeného rizikového výrobku.
§ 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2005.
Předseda vlády:
JUDr. Gross v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Palas v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck