435/2006 Sb. znění účinné od 11. 9. 2006 do 11. 2. 2008

435

PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 76/2002 Sb.,

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 521/2002 Sb.,

zákonem č. 437/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb. a zákonem č. 222/2006 Sb.

ZÁKON

o integrované prevenci

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

(§ 1-47)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Účel a předmět zákona

(1)

Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství¹, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku² uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí.

(2)

Tento zákon

a)	stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,
b)	upravuje postup při vydávání integrovaného povolení,
c)	zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho,
d)	upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí,
e)	stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,
f)	upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
g)	stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(3)

Tento zákon se nevztahuje na

a)	znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek³ do životního prostředí,
b)	vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu³,
c)	nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu⁴.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ni požádá o vydání integrovaného povolení,

znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy⁵,

emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí,

emisním limitem nejvýše přípustná emise znečišťujících látek vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

přenosem přesun znečišťujících látek v odpadech nebo odpadů určených k odstranění nebo využití mimo hranice provozovny a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice provozovny,

nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž

1.	technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu,
2.	dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,
3.	nejlepšími se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí; při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů⁵, které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,

integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy⁶ umožňují,

integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále jen „integrovaný registr znečišťování“) databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích,

změnou v provozu zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí,

provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje nebo bude provozovat zařízení,

uživatelem registrované látky právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje stacionární technickou nebo technologickou jednotku, z níž je v emisích nebo přenosech produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování,

podstatnou změnou v provozu zařízení⁷) změna v provozu zařízení, která může mít podle uvážení správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“), významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí; změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č․ 1 k tomuto zákonu.

HLAVA II

INTEGROVANÉ POVOLENÍ (§ 3-20)

Řízení o vydání integrovaného povolení

§ 3

Žádost o vydání integrovaného povolení

(1)

Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen „žádost“) podává provozovatel zařízení úřadu

a)	v elektronické podobě, nebo
b)	v listinné a elektronické podobě.

Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.

(2)

V případě podání podle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.

(3)

V případě podání podle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti.

(4)

Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.

(5)

Pokud úřad v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění podkladů není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k doplnění podkladů, s nimiž musí být seznámeni všichni účastníci řízení. K tomuto doplnění úřad stanoví po dohodě s provozovatelem zařízení přiměřenou lhůtu. Po dobu doplňování podkladů se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.

(6)

Nedojde-li k doplnění žádosti nebo k doplnění podkladů ve stanovených lhůtách, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.

§ 4

Obsah žádosti

(1)

Žádost musí obsahovat

a)	firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
b)	jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c)	popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
d)	stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p) všeobecně srozumitelným způsobem,
e)	popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,
f)	seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,
g)	charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,
h)	popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,
i)	popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením,
j)	popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,
k)	porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,
l)	popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím⁸ a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy⁹,
m)	návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),
n)	rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů¹⁰, a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,
o)	podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶ a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),
p)	přehled případných hlavních variant technologie prověřených provozovatelem zařízení^7a.

(2)

Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(3)

Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

§ 5

Odborná podpora výkonu státní správy

Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen „agentura“). Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence.

§ 6

Odborně způsobilá osoba

(1)

Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(2)

Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3, (dále jen „odborně způsobilá osoba“). Seznam odborně způsobilých osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy¹¹. Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.

(3)

Odborná způsobilost právnické osoby nebo fyzické osoby podle odstavce 1 musí být prokázána podklady, ze kterých vyplývá

a)	dostatečná odborná úroveň,
b)	dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,
c)	nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odbornou praxi v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu.

(4)

Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(5)

Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba

a)	zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,
b)	pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo
c)	poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v odstavci 4.

(6)

Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že

a)	byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a
b)	je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(7)

Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že

a)	je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b)	je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(8)

Doklady o splnění podmínek podle odstavce 6 písm. a) a b) nebo odstavce 7 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně odstavec 4.

§ 7

Účastníci řízení

(1)

Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy

a)	provozovatel zařízení,
b)	obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
c)	kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,
d)	občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů¹², dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8.

(2)

Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů⁶, není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

§ 8

Rozeslání žádosti a její zveřejnění

(1)

Úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření

a)	účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,
b)	příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů⁶ a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,
c)	státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen „dotčený stát“).

(2)

Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu veřejné správy¹¹, na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy¹¹.

(3)

Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(4)

Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů¹³, pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).

§ 9

Vyjádření příslušných správních úřadů

a účastníků řízení

(1)	Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.
(2)	Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími.
(3)	Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(4)	K vyjádřením zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.

§ 10

Vyjádření dotčeného státu

Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují.

§ 11

Vyjádření odborně způsobilé osoby

(1)	Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.
(2)	Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy žádost obdržela.
(3)	Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy¹¹.

§ 12

Ústní jednání o žádosti

(1)

Úřad může do 5 dnů od uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě postupu podle § 11 odst. 1 do 5 dnů ode dne obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení.

(2)

Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 2.

§ 13

Rozhodnutí o žádosti

(1)

Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření. Ve složitějších případech může odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) na žádost úřadu tuto lhůtu prodloužit o 45 dnů.

(2)

Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů⁶ nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(3)

Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

a)	firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
b)	jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c)	popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění zařízení,
d)	podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“).

(4)

V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví

a)	emisní limity (§ 14),
b)	opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít,
c)	podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady,
d)	podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny,
e)	další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,
f)	opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,
g)	opatření pro předcházení haváriím⁸ a omezování jejich případných následků,
h)	postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka,
i)	způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování,
j)	opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,
k)	postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením.

(5)

Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu¹⁴, pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

(6)

Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů⁶, podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.

(7)

Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti zašle dále Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu z těchto vyjádření vychází.

(8)

Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné správy¹¹ a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.

(9)

Krajský úřad je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

Způsob stanovení závazných podmínek provozu

§ 14

(1)	Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů⁶. Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu^14a, úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.
(2)	Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku² a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí.
(3)	Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů⁶.
(4)	Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.

§ 15

(1)	Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.
(2)	Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.
(3)	Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

§ 16

Základní povinnosti provozovatele zařízení

(1)

Provozovatel zařízení je povinen

a)	provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,
b)	ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,
c)	spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,
d)	neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky⁸ znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,
e)	vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2)

Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

§ 17

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu¹³.

§ 18

Přezkum plnění závazných podmínek

integrovaného povolení

(1)

Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.

(2)

Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,

a)	má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení,
b)	došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,
c)	zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,
d)	vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů⁶, nebo
e)	je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

(3)

Úřad může provést přezkum závazných podmínek integrovaného povolení na základě ohlášení změny v provozu zařízení.

(4)

Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem.

(5)

O provedených přezkumech informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici.

(6)

Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o státní kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak^13a.

§ 19

(1)

Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn

a)	uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, přičemž po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38,
b)	vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,
c)	vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(2)

Úřad vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, neprovede-li provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) nebo nepodá-li ve stanovené lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

(3)

Při postupu podle odstavců 1 a 2 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(4)

Je-li potřeba uložit nápravné opatření podle zvláštních právních předpisů⁶, není toto oprávnění tímto zákonem dotčeno.

§ 19a

Řízení o změně integrovaného povolení

(1)

Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15.

(2)

Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, provede změnu integrovaného povolení úřad. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 8. Úřad zašle změnu integrovaného povolení Ministerstvu životního prostředí do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

§ 20

Zánik integrovaného povolení

Integrované povolení zaniká při

a)	zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,
b)	ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo
c)	nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.

HLAVA III

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ (§ 21-26)

§ 21

Zřízení integrovaného registru znečišťování

Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy¹¹.

§ 22

Ohlašovací povinnost

(1)	Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich množství nebo množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen „ohlašovaná látka“).
(2)	Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.
(3)	Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena¹⁵. Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.
(4)	Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 23

Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů¹⁶.

§ 24

(1)	Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů¹⁶ vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.
(2)	Vláda může nařízením stanovit způsob ohlašování a způsob vedení integrovaného registru znečišťování, jakož i dalších evidencí v oblasti životního prostředí tak, aby byla zajištěna jednota informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 25

Vedení evidence

(1)

Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů¹⁶.

(2)

Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů¹⁷.

§ 26

Zveřejňování údajů z integrovaného

registru znečišťování

(1)	Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy¹¹. Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.
(2)	Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.
(3)	Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky¹⁸.

HLAVA IV

SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH

DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (§ 27)

§ 27

(1)

Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:

sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen „dokumenty Evropských společenství“) a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,

zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,

předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,

hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci

1.	podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,
2.	plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,
3.	výsledků provedených kontrol,

předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.

(2)

Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, inspekcí, krajskými úřady a agenturou.

(3)

Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.

HLAVA V

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 28-36)

§ 28

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a)	Ministerstvo životního prostředí,
b)	Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)	Ministerstvo zemědělství,
d)	Ministerstvo zdravotnictví,
e)	krajské úřady,
f)	inspekce,
g)	krajské hygienické stanice¹⁹.

§ 29

Ministerstvo životního prostředí

a)	vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,
b)	rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c)	rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu,
d)	rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,
e)	provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
f)	zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
g)	hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
h)	předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,
i)	zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,
j)	provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem a na žádost provozovatele zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,
k)	plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

§ 30

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a)	zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b)	vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c)	hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,
d)	zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

§ 31

Ministerstvo zemědělství

a)	zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b)	vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c)	hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

§ 32

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

§ 33

Krajské úřady

Krajský úřad

a)	rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,
b)	provádí přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c)	rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4,
d)	vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,
e)	hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům,
f)	vydává rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2,
g)	je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

§ 34

Inspekce

a)	kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením,
b)	v rámci svých kompetencí kontroluje plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování podle § 25 odst. 1,
c)	omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,
d)	rozhoduje o správních deliktech podle § 37,
e)	hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 35

Krajské hygienické stanice

Krajská hygienická stanice

a)	posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví,
b)	kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví,
c)	omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,
d)	rozhoduje o správních deliktech podle § 37 odst. 2 až 4.

§ 36

Úřad nebo inspekce může provozovateli zařízení uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč, jestliže nesplní povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) tím, že neumožní inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům krajského úřadu nebo Ministerstva životního prostředí vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků anebo jiným obdobným způsobem neposkytne součinnost při přezkumu. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 1 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.

HLAVA VI

SPRÁVNÍ DELIKTY (§ 37-41)

§ 37

Správní delikty právnických

a podnikajících fyzických osob

(1)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel registrované látky dopustí správního deliktu tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle § 22 nebo uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nesprávné údaje.

(2)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že

a)	nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo d),
b)	uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nebo
c)	nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1.

(3)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s podmínkami integrovaného povolení.

(4)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede ve lhůtě stanovené podle § 19 odst. 1 písm. a) opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19 odst. 1 písm. c).

(5)

Za správní delikt se uloží pokuta

a)	do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,
b)	do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
c)	do 7 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 4.

§ 38

Společná ustanovení

(1)	Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)	Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.
(3)	Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze od uložení pokuty upustit, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti a přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu.
(4)	Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5)	Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspekce. Správní delikty podle § 37 odst. 2 až 4 projednává v prvním stupni též krajský úřad nebo krajská hygienická stanice, přičemž příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první.
(6)	Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21a nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(7)	Pokuty uložené inspekcí a krajskou hygienickou stanicí vybírá a vymáhá celní úřad, příjem z pokut je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad, příjem z pokut je příjmem kraje.

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

HLAVA VII

PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ

A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ (§ 42-47)

Přechodná ustanovení

§ 42

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu²⁴ do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

§ 43

Provozovatel zařízení, které

uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,

neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu²⁴,

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

§ 44

(1)	Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů⁶.
(2)	Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.
(3)	Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

Společná ustanovení

§ 45

(1)	Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu²⁴ pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.
(2)	Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu²⁴. Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.
(3)	Podstatná změna v provozu zařízení může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, postupuje se obdobně podle odstavce 1.

§ 46

(1)	Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů⁶ vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu⁷), se integrovaným povolením nenahrazují.
(2)	Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru⁷) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů⁶, které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.
(3)	Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů⁶ a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.
(4)	Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů⁶.
(5)	Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád²⁵. Na postup podle § 6 a 11 se správní řád nevztahuje.
(6)	Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů²⁰.

§ 47

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

(1)	Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3.
(2)	Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.
(3)	Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST (§ 58)

§ 58

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).

***

Zákon č. 521/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 437/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (26. července 2004).

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (31. prosince 2004).

Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2006).

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Poznámky pod čarou:

Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS ze dne 17. července 2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/EHS ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.

Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č. 353/1999 Sb.

Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.