123/2007 Sb. znění účinné od 1. 7. 2007 do 31. 8. 2008

123

VYHLÁŠKA

ze dne 15. května 2007

o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev

a obchodníků s cennými papíry

Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5, § 11a odst. 9, § 12a odst. 8, § 12b odst. 8, § 15, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen „zákon o bankách“), podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7b odst. 9, § 8 odst. 9, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3 a § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“) a podle § 199 odst. 2 písm. a), b), g) a t) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“):

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška¹ zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství² a upravuje

požadavky na řídicí a kontrolní systém a obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení,

kapitálovou přiměřenost, a to

1.	pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti zahrnující postupy uplatňované při výpočtu, pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, stanovení podmínek pro užívání základních a speciálních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků a určení speciálních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu oprávněného orgánu dohledu,
2.	náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu a se změnou používaného speciálního přístupu předkládané České národní bance,
3.	formu a obsah žádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení a požadavky na metody hodnocení, důvěryhodnost a průhlednost úvěrových hodnocení osoby, která má být zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení,

pravidla angažovanosti,

pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,

obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, včetně zkráceného rozsahu údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů a obsah údajů ověřovaných auditorem³ nebo auditorskou společností³,

obsah, formu, lhůty a způsob předkládaní některých informací a podkladů České národní bance a

kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.

§ 2

Vymezení pojmů

(1)

Pro účely této vyhlášky se rozumí

členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového nástroje a delty opce,

deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,

ekonomicky spjatou skupinou osob dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, neboť

1.	jsou navzájem propojeny tím, že jsou ve vztahu ovládající a ovládané osoby, nebo
2.	jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních osob,

expozicí aktivum nebo podrozvahová položka,

finanční institucí osoba, která není institucí a která jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách nebo provádí některou z činností, které může vykonávat banka, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,

gammou poměr změny delty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o druhou derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,

hodnotou LGD ztrátovost ze selhání; jedná se o poměr ztráty z expozice při selhání protistrany k částce dlužné v okamžiku selhání,

hodnotou PD pravděpodobnost selhání protistrany během jednoho roku,

informačním systémem získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě.

(2)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

institucí

1.	úvěrová instituce,
2.	obchodník s cennými papíry nebo zahraniční obchodník s cennými papíry,

jednotkou pro speciální účel osoba, která

1.	není institucí,
2.	je zřízena za účelem provádění sekuritizace či sekuritizací,
3.	její činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, a
4.	její právní forma a organizační uspořádání zajišťují naprosté oddělení jednotky a úvěrového rizika původce,

kapitálovou investicí účastnické cenné papíry, obchodní podíl, podíl na jiné právnické osobě nebo podřízená pohledávka,

kapitálovým požadavkem požadované krytí podstupovaného rizika kapitálem,

kolaterálem věc, právo nebo jiná majetková hodnota sloužící k zajištění pohledávky,

komoditou fyzický produkt obchodovaný na trhu,

Macaulayho durací vážený průměr dob mezi současností a splatnostmi jednotlivých peněžních toků, kde vahami jsou reálné hodnoty jim odpovídajících peněžních toků,

malým a středním podnikatelem podnikatel, jehož roční úhrn čistého obratu nedosahuje částky odpovídající 50 000 000 EUR.

(3)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a)	marží hodnota finančních nástrojů stanovená clearingovým centrem, kterou je osoba povinna převést na účet clearingového centra jako kolaterál po dobu trvání burzovních derivátů,
b)	maržovým obchodem transakce, při které instituce poskytuje úvěr v souvislosti s převodem cenných papírů nebo obchodováním s nimi, který je zajištěn cennými papíry,
c)	měnovým zlatem zlato v obchodovatelných slitcích podle standardu LBMA (London Bullion Market Association),
d)	modifikovanou durací podíl, v jehož čitateli je Macaulayho durace a ve jmenovateli součet jedné a výnosnosti do splatnosti,
e)	obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který není bankou,
f)	opcí na zpětný odkup (clean-up call option) opce, která dává původci právo odkoupit zpět či splatit sekuritizované expozice předtím, než budou splaceny veškeré podkladové expozice, pokud zůstatek nesplacených expozic klesl pod předem stanovenou hodnotu,
g)	operačním rizikem riziko ztráty vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko ztráty vlivem vnějších skutečností, včetně rizika právního,
h)	oprávněním k činnosti bankovní licence, povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“) nebo povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry,
i)	oprávněným orgánem dohledu Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu členského státu, který rozhoduje o žádosti o používání speciálního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku⁴.

(4)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

podřízenou pohledávkou pohledávka z poskytnutého vkladu, úvěru, půjčky nebo jiná pohledávka, jejíž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti⁵,

povinnou osobou

1.	banka,
2.	družstevní záložna, nebo
3.	obchodník s cennými papíry,

přístupem AMA pokročilý přístup pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku,

přístupem ASA alternativní standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku,

přístupem BIA přístup základního ukazatele pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku,

přístupem IRB přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia a riziku rozmělnění investičního portfolia založený na interním ratingu,

původcem osoba, která

1.	se podílela, sama nebo jednáním ve shodě, přímo či nepřímo, na vzniku smluvního závazku nebo budoucího závazku jiné osoby vztahujícímu se k sekuritizovaným expozicím, nebo
2.	nabyla od jiné osoby expozice s úvěrovým rizikem s cílem provedení jejich sekuritizace,

rizikem rozmělnění riziko, že se výše pohledávky sníží poskytnutým peněžním nebo nepeněžním plněním dlužníkovi,

sekuritizací transakce nebo systém transakcí, na jejichž základě je úvěrové riziko spojené s jednou či více expozicemi rozloženo do jednotlivých tranší s tím, že

1.	finanční toky této transakce či schématu transakcí závisejí na kvalitě podkladových expozic a
2.	podřízenost tranší určuje rozložení ztrát po dobu platnosti transakcí či schématu transakcí,

sekuritizovanou expozicí jakákoliv expozice v sekuritizaci,

společně řízeným podnikem osoba, která je

1.	institucí,
2.	finanční institucí jinou než pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou či pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností⁶, nebo
3.	podnikem pomocných služeb,

pokud se na řízení dotčené osoby podílí osoba zahrnutá do regulovaného konsolidačního celku (§ 5) spolu s alespoň jednou osobou nezahrnutou do regulovaného konsolidačního celku, jejíž odpovědnost nebo ručení za závazky dotčené osoby jsou omezeny výší podílu na základním kapitálu dotčené osoby.

(5)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

sponzorem osoba, která není původcem a vytváří a spravuje sekuritizační schéma typu program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy (asset-backed commercial paper programme), nebo jiné sekuritizační schéma, v jehož rámci nakupuje expozice od třetích osob,

spotovou transakcí nákup nebo prodej finančních nástrojů nebo komodit s takovým termínem dodání, kdy období od sjednání obchodu do jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně delší než jiné období podle zvyklostí příslušného trhu,

syntetickou sekuritizací sekuritizace, ve které je úvěrové riziko rozloženo do jednotlivých tranší pomocí úvěrových derivátů nebo záruk s tím, že expozice zůstávají aktivem původce,

tradiční sekuritizací sekuritizace, ve které dochází k ekonomickému i právnímu převodu expozic na jednotku pro speciální účel, která vydá cenné papíry s tím, že převod je doprovázen právním oddělením expozic od původce a platby investorům nejsou závazkem původce,

transakcí s delší dobou vypořádání transakce, při které se protistrana zaváže dodat nebo převzít cenný papír, komoditu nebo cizí měnu výměnou za peněžní prostředky, jiný cenný papír nebo komoditu, pokud podle smlouvy den vypořádání nebo dodání nastává později, než je u takovéto transakce na trhu obvyklé, nebo za 5 obchodních dní ode dne sjednání transakce, je-li tato lhůta kratší,

tranší smluvně vytvořený segment úvěrového rizika spojeného s expozicemi s tím, že pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jakémkoli jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, kterou držitelům pozice v daném segmentu nebo v jiných segmentech poskytly třetí osoby,

účetní hodnotou částka, v níž je aktivum, závazek nebo vlastní kapitál uveden v rozvaze, nebo částka, v níž je položka uvedena v podrozvaze, s tím, že u aktiva jde o částku sníženou o oprávky a opravné položky,

úpravou ocenění expozice opravná položka vytvořená k aktivu, kumulovaný odpis aktiva (write-offs) nebo kumulovaná ztráta z ocenění aktiva reálnou hodnotou z titulu úvěrového rizika,

ústřední protistranou osoba, která přijímá pokyny k vypořádání předané účastníky platebního nebo vypořádacího systému a je jejich výlučným prostředníkem při vypořádání pokynů nebo obchodů,

úvěrovou institucí

1.	banka nebo zahraniční banka,
2.	družstevní záložna, nebo
3.	instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz.

(6)

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a)	úvěrovým derivátem n-tého selhání úvěrový derivát, který se vztahuje ke koši expozic, s podmínkou, že n-té selhání kterékoli z expozic je důvodem k plnění ze zajištění tímto derivátem,
b)	úvěrovým derivátem prvního selhání úvěrový derivát, který se vztahuje ke koši expozic, s podmínkou, že první selhání kterékoli z expozic je důvodem k plnění ze zajištění tímto derivátem a tato úvěrová událost ukončuje smlouvu,
c)	úvěrovým posílením smluvní ujednání, na jehož základě dojde ke zvýšení úvěrové kvality sekuritizované expozice s tím, že úvěrové posílení může být provedeno zařazením více podřízených tranší nebo jiným typem zajištění,
d)	uznanou burzou burza uznaná příslušnými orgány, která funguje pravidelně, má pravidla vydaná nebo schválená příslušnými orgány státu sídla burzy, která vymezují podmínky, za nichž burza působí, podmínky přístupu na burzu a podmínky, které musí splňovat nástroj, aby bylo možné s daným nástrojem na burze obchodovat. V případě derivátové burzy clearingový mechanismus této burzy stanoví, že deriváty podléhají denní aktualizaci marží poskytujících podle názoru příslušných orgánů vhodnou ochranu účastníků trhu;
e)	uznaným obchodníkem s cennými papíry z jiného než členského státu osoba, která splňuje definici obchodníka s cennými papíry, pokud by byla založena na území členských států, získala oprávnění k činnosti v jiném než členském státě a podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetného podnikání, která jsou orgány dohledu považována za ne méně přísná než pravidla stanovená obchodníkům s cennými papíry,
f)	váženou modifikovanou durací součet modifikovaných durací jednotlivých nástrojů vážených reálnými hodnotami těchto nástrojů,
g)	vegou změna reálné hodnoty opce při jednotkové změně volatility podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle volatility podkladového nástroje,
h)	warrantem cenný papír, se kterým je spojeno právo jeho držitele koupit nástroj za dohodnutou cenu v době do splatnosti nebo v den splatnosti warrantu, s tím, že k vypořádání může dojít buď dodáním nástroje, nebo peněžních prostředků,
i)	zaměstnancem osoba, která je s povinnou osobou v pracovněprávním vztahu nebo jiném podobném vztahu, anebo osoba, která je členem statutárního orgánu či jiného orgánu povinné osoby,
j)	zapsanou ratingovou agenturou osoba poskytující úvěrová hodnocení, která je zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného podle zákona o bankách Českou národní bankou.

Část druhá

Rozsah uplatňování pravidel obezřetného podnikání (§ 3-6)

§ 3

Osobní působnost

(1)	Povinná osoba podléhá pravidlům stanoveným touto vyhláškou s tím, že obchodník s cennými papíry nepodléhá pravidlům podle části třetí a šesté.
(2)	Pokud má povinná osoba zahraniční pobočku nebo zahraniční organizační složku, pravidla stanovená touto vyhláškou uplatňuje také na ně.

§ 4

Pobočka nebo organizační složka zahraniční osoby

(1)

Pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství (dále jen „pobočka zahraniční banky“), podléhá pravidlům pro uveřejňování informací v rozsahu stanoveném v části sedmé.

(2)

Organizační složka zahraniční osoby, která má sídlo v jiném než členském státě a může poskytovat investiční služby v České republice na základě povolení uděleného Českou národní bankou a není pobočkou zahraniční banky (dále jen „organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry“), podléhá pravidlům pro uveřejňování informací v rozsahu stanoveném v části sedmé.

§ 5

Regulovaný konsolidační celek

(1)

Regulovaným konsolidačním celkem se pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě rozumí konsolidační celek podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu po vyjmutí osob splňujících kritéria podle § 6.

(2)

Regulovaný konsolidační celek sestavuje

banka, která je

1.	tuzemskou ovládající bankou,
2.	ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby s tím, že členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
3.	odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby, nebo
4.	odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky,

družstevní záložna, která je

1.	odpovědnou úvěrovou institucí ve skupině finanční holdingové osoby, nebo
2.	odpovědnou družstevní záložnou ve skupině zahraniční ovládající úvěrové instituce,

obchodník s cennými papíry, který je

1.	tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry,
2.	ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby s tím, že členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce se sídlem v jiném než členském státě,
3.	odpovědným obchodníkem ve skupině finanční holdingové osoby, nebo
4.	odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry.

§ 6

Kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku

[K § 26d odst. 3 zákona o bankách, k § 1a odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k § 199 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu]

(1)

Do regulovaného konsolidačního celku se nezahrnuje osoba, která

a)	není institucí, finanční institucí nebo podnikem pomocných služeb,
b)	je pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností nebo smíšenou finanční holdingovou osobou⁷,
c)	je přidruženou osobou, která není společně řízeným podnikem, nebo
d)	je v konkursu nebo likvidaci.

(2)

Do regulovaného konsolidačního celku nemusí být zahrnuta osoba, která

má sídlo v jiném než členském státě, kde existují právní překážky pro převod potřebných informací,

není povinnou osobou nebo finanční holdingovou osobou a její bilanční suma je nižší než menší z hodnot

částka odpovídající 10 000 000 EUR, nebo

1 % z bilanční sumy povinné osoby, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, v případě skupiny finanční holdingové osoby nebo skupiny zahraniční ovládající banky 1 % z bilanční sumy finanční holdingové osoby nebo zahraniční ovládající banky. Pokud finanční holdingová osoba nemá povinnost sestavovat účetní závěrku, 1 % se stanovuje z bilanční sumy povinné osoby.

Pokud však celkový součet bilančních sum osob, které by každá jednotlivě splňovaly toto kritérium, dosáhne alespoň hodnot podle bodu 1 nebo 2, tyto osoby se do regulovaného konsolidačního celku zahrnují. V období od 31. prosince kalendářního roku do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu kalendářního roku;

je osobou, na níž je podíl držen dočasně, zejména se záměrem prodeje do 12 měsíců; nedojde-li k prodeji podílu do 12 měsíců od jeho nabytí nebo od okamžiku rozhodnutí o jeho prodeji, nelze toto kritérium pro vyjmutí osob z konsolidačního celku uplatnit. Toto kritérium nelze uplatnit na povinnou osobu, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, nebo na finanční holdingovou osobu; nebo

není společně řízeným podnikem a je ovládána povinnou osobou sestavující regulovaný konsolidační celek nebo finanční holdingovou osobou na základě jednání ve shodě s osobou nezahrnutou do regulovaného konsolidačního celku s tím, že povinná osoba sestavující regulovaný konsolidační celek nebo finanční holdingová osoba by bez jednání ve shodě nebyla ovládající osobou.

(3)

Pokud povinná osoba, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, vyjme pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě osobu z konsolidačního celku, prokáže České národní bance splnění kritérií podle odstavce 2.

Část třetí

Řídicí a kontrolní systém (§ 7-36)

Hlava I

Požadavky na řídicí a kontrolní systém (k § 8b odst. 5 zákona o bankách a k § 7a odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) (§ 7-34)

Díl 1

Předpoklady řádné správy a řízení společnosti (§ 7-23)

§ 7

(1)	Řídicí a kontrolní systém banky nebo družstevní záložny pokrývá veškeré její činnosti.
(2)	Pokud banka nebo družstevní záložna plní povinnosti, které se týkají řídicího a kontrolního systému, také na konsolidovaném základě, řídicí a kontrolní systém pokrývá činnosti všech osob v regulovaném konsolidačním celku. Ve vztahu ke společně řízenému podniku platí toto ustanovení přiměřeně.

§ 8

Banka nebo družstevní záložna naplňuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém s ohledem na svou velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž daná osoba podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti․

§ 9

(1)

Požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy banky nebo družstevní záložny k jejich naplňování jsou promítnuty do organizačního řádu a dalších vnitřně stanovených zásad, pravidel a postupů banky nebo družstevní záložny a v rámci regulovaného konsolidačního celku (dále jen „vnitřní předpisy“).

(2)

K naplnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů banka nebo družstevní záložna zvolí a do vnitřních předpisů promítne jí vybrané uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými osobami a využívané při činnostech obdobného charakteru (dále jen „uznávané standardy“). Banka nebo družstevní záložna pravidelně prověřuje, zda jí zvolené uznávané standardy jsou nadále aktuální a přiměřené rozsahu, charakteru a složitosti činností banky nebo družstevní záložny.

(3)

Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky

a)	přehled vybraných uznávaných standardů a přehled vybraných vydavatelů uznávaných standardů,
b)	srovnávací standardy (benchmark), jejichž obsahem jsou očekávání České národní banky při naplňování požadavků této vyhlášky.

(4)

Promítnutí standardů podle odstavce 3 do vnitřních předpisů a jejich použití bankou nebo družstevní záložnou se považuje za plnění ustanovení odstavce 2 věty první. Tím není dotčeno právo banky nebo družstevní záložny zvolit a do vnitřních předpisů promítnout i jiné uznávané standardy; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s ustanoveními této vyhlášky a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel.

§ 10

Banka nebo družstevní záložna musí zabezpečit, aby veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících odpovědností, pravomocí a vnitřních předpisů bylo možné zpětně vysledovat (rekonstruovat). K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchování informací, který banka nebo družstevní záložna musí zavést a udržovat.

§ 11

Pokud některou činnost, kterou by jinak vykonávala banka nebo družstevní záložna, zajišťuje pro banku nebo družstevní záložnu na smluvním základě jiná osoba (dále jen „outsourcing“), banka nebo družstevní záložna se tím nezbavuje žádné ze svých odpovědností vůči příslušným orgánům dohledu a třetím osobám za činnosti, které jsou předmětem outsourcingu. Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby sjednání outsourcingu neomezilo soulad činností, které jsou předmětem outsourcingu, s příslušnými právními předpisy, možnost jejich kontroly bankou nebo družstevní záložnou, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu včetně případné kontroly skutečností, podléhajících dohledu, u poskytovatele outsourcingu a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy⁸.

§ 12

Dozorčí rada nebo kontrolní komise (dále jen „dozorčí orgán“) dohlíží, zda řídicí a kontrolní systém je funkční a efektivní, a alespoň jednou ročně toto vyhodnocuje. V rámci plnění této povinnosti dozorčí orgán pravidelně jedná také o záležitostech, které se týkají strategického směřování banky nebo družstevní záložny.

§ 13

(1)	Dozorčí orgán se podílí na směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu a vyhodnocování compliance (§ 32).
(2)	Dozorčí orgán se předem vyjadřuje k návrhu představenstva banky nebo družstevní záložny na pověření fyzické nebo právnické osoby zajišťováním výkonu vnitřního auditu. V případě, že výkon vnitřního auditu zajišťuje více zaměstnanců, vyjadřuje se dozorčí orgán pouze k návrhu na pověření nebo odvolání jejich vedoucího zaměstnance.
(3)	Dozorčí orgán stanoví zásady odměňování členů představenstva a osoby, k jejímuž pověření výkonem vnitřního auditu se předem vyjadřuje podle odstavce 2 (dále jen „osoba pověřená výkonem vnitřního auditu“), pokud toto není v pravomoci valné hromady nebo členské schůze.

§ 14

Představenstvo zajistí vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a odpovídá za trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti.

§ 15

(1)	Představenstvo zajistí stanovení celkové strategie včetně zásad a cílů jejího naplňování a trvalé a účinné fungování systému vnitřní kontroly.
(2)	Představenstvo zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami, a jejich prosazování.
(3)	Představenstvo zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců. Součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti prováděli kvalifikovaní zaměstnanci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi.
(4)	Představenstvo zajistí, aby všichni zaměstnanci rozuměli své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému zapojili. Představenstvo rovněž zajistí, aby byly uplatňovány řádné administrativní a účetní postupy.
(5)	Představenstvo zajistí, aby byly uplatňovány takové postupy řízení, které vedou k zamezení nežádoucích činností, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie, systém odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, nebo jiné postupy, které umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.

§ 16

(1)

Představenstvo schvaluje a pravidelně vyhodnocuje

a)	celkovou strategii,
b)	organizační uspořádání,
c)	strategii řízení rizik,
d)	strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností,
e)	strategii rozvoje informačních systémů,
f)	zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance a
g)	bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systémy.

(2)

Představenstvo schvaluje

a)	nové produkty, činnosti a systémy mající pro banku nebo družstevní záložnu zásadní význam, ledaže tuto pravomoc představenstvo přeneslo na jím určený výbor,
b)	soustavu limitů, kterou banka nebo družstevní záložna bude používat pro omezení rizik, v tom vždy pro riziko úvěrové, tržní, koncentrace a likvidity, včetně požadavků na strukturu aktiv, závazků a podrozvahových položek, ledaže tuto pravomoc představenstvo přeneslo na jím určený výbor,
c)	statut a předmět vnitřního auditu a personální a technické zajištění jeho výkonu a
d)	strategický a periodický plán vnitřního auditu.

(3)

Představenstvo včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána zejména vrcholným vedením (§ 17), v rámci vnitřního auditu, dozorčím orgánem, auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“) nebo příslušnými orgány dohledu. Na základě těchto vyhodnocení přijímá představenstvo přiměřená opatření, která jsou realizována bez zbytečného odkladu.

(4)

Představenstvo pravidelně jedná o záležitostech, které se týkají řídicího a kontrolního systému, s vrcholným vedením.

(5)

Představenstvo alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí případné kroky k nápravě takto zjištěných nedostatků.

§ 17

(1)

Vrcholným vedením se rozumí

a)	vedoucí zaměstnanci přímo podřízení členům představenstva banky,
b)	jiné řídící osoby než členové představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise v případě družstevní záložny a
c)	členové představenstva, kteří zároveň vykonávají činnosti uvedené v § 18.

(2)

Banka nebo družstevní záložna může zahrnout do vrcholného vedení i jiné vedoucí zaměstnance nebo řídící osoby. Členem vrcholného vedení však nemůže být osoba pověřená výkonem vnitřního auditu.

§ 18

(1)	Vrcholné vedení odpovídá za realizaci představenstvem schválených strategií, zásad a cílů včetně rozpracování postupů pro jejich naplňování a každodenní vedení banky nebo družstevní záložny.
(2)	Vrcholné vedení odpovídá za udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů.
(3)	Vrcholné vedení odpovídá za vytvoření a udržování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací.

§ 19

(1)

Organizační uspořádání musí jednoznačně a uceleně vymezovat odpovědnosti, pravomoci, hlavní informační toky a vazby

a)	orgánů, zaměstnanců, útvarů a výborů banky nebo družstevní záložny, pokud jsou zřízeny, a
b)	v rámci regulovaného konsolidačního celku.

(2)

Organizační uspořádání umožňuje účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a podporuje funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností kontrolních.

§ 20

(1)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby orgánům, zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, byly na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů. Oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, jsou včas identifikovány. Postupy jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování.

(2)

Nezávisle na činnostech, v jejichž přímém důsledku je banka nebo družstevní záložna vystavena úvěrovému nebo tržnímu riziku (dále jen „obchodní činnosti“), je prováděno

a)	schvalování systémů a metod pro oceňování zajištění,
b)	oceňování zajištění,
c)	oceňování transakcí uzavřených na finančních trzích,
d)	vypořádání a kontrola souladu údajů (dále jen „rekonciliace“) sjednaných úvěrových obchodů nebo obchodů sjednaných na finančních trzích,
e)	uvolňování poskytnutých prostředků,
f)	schvalování limitů pro řízení rizika úvěrového, tržního a koncentrace,
g)	schvalování oceňovacích systémů a modelů používaných pro měření a sledování rizika úvěrového, tržního a koncentrace,
h)	řízení rizika úvěrového, tržního a koncentrace, včetně kontroly dodržování limitů,
i)	vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o riziku úvěrovém, tržním a koncentrace, ohlašovaných členům vrcholného vedení a představenstvu,
j)	měření a sledování likvidní pozice a její ohlašování členům vrcholného vedení a představenstvu.

(3)

Banka nebo družstevní záložna zajistí až do úrovně vrcholného vedení oddělení odpovědnosti za řízení obchodních činností od odpovědnosti za řízení rizika úvěrového, tržního a koncentrace a vypořádání a rekonciliaci obchodů sjednaných na finančních trzích.

(4)

Vývoj informačních systémů je zajišťován odděleně od provozu těchto systémů. Správa informačních systémů je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro tyto systémy.

(5)

Banka nebo družstevní záložna zabezpečí odpovídající nezávislost a zamezení střetu zájmů při zajišťování kontrolních mechanismů a činností. Vnitřní audit je vykonáván nezávisle na veškerých výkonných činnostech.

§ 21

(1)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby příslušné orgány včetně dozorčích, zaměstnanci, útvary a výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.

(2)

Představenstvo je bez zbytečného odkladu informováno

a)	o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci banky nebo družstevní záložny, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a
b)	o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry úvěrového, tržního a dalších významných podstupovaných rizik, včetně rizika likvidity; v případech, kdy se likvidní situace výrazně nepříznivě mění, je představenstvo informováno neprodleně.

(3)

Představenstvo je pravidelně informováno

a)	o dodržování požadavků stanovených právními předpisy a postupů stanovených vnitřními předpisy, včetně celkového vyhodnocení, zda standardy zvolené a používané bankou nebo družstevní záložnou (§ 9 odst. 2) jsou nadále aktuální a přiměřené rozsahu, charakteru a složitosti činností banky nebo družstevní záložny, a včetně případných zjištěných významných rozdílů postupů banky nebo družstevní záložny oproti požadavkům stanoveným právními předpisy a postupům stanoveným vnitřními předpisy,
b)	o dodržování pravidel angažovanosti a o riziku koncentrace,
c)	o míře podstupovaného úvěrového, tržního a operačního rizika a o likvidní situaci,
d)	o celkové míře podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) a
e)	o kapitálové přiměřenosti.

(4)

V bance nebo družstevní záložně jsou k dispozici informace

a)	o srovnání míry podstupovaného rizika s vnitřními limity a s regulatorními požadavky,
b)	o výsledcích analýz úvěrového portfolia,
c)	o výsledcích stresových testů,
d)	o srovnání předchozích odhadů míry podstupovaného rizika se skutečnými výsledky (zpětné testování), pokud banka nebo družstevní záložna používá metody založené na odhadu míry tržního rizika,
e)	o výsledcích měření likvidity na denní bázi, ve stanovených časových pásmech, v jednotlivých hlavních měnách a souhrnně za všechny měny a
f)	o srovnání skutečného vývoje likvidity s příslušným scénářem a limity pro řízení rizika likvidity.

§ 22

Banka nebo družstevní záložna uveřejňuje informace o své současné situaci a o předpokládaném vývoji včas, dostupnou formou, dostatečně a vyváženě.

§ 23

(1)	Systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací příslušným orgánům dohledu je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.
(2)	Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby byly vytvořeny a udržovány mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací na individuálním i konsolidovaném základě, poskytovaných České národní bance pravidelně nebo na její žádost.
(3)	Postupy uplatňované pro vytváření a poskytování údajů České národní bance, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné (rekonstruovatelné) i v rámci regulovaného konsolidačního celku.
(4)	Banka nebo družstevní záložna uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu pěti let.

Díl 2

Řízení rizik (§ 24-30)

§ 24

(1)	Řídicí a kontrolní systém je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik.
(2)	Banka nebo družstevní záložna zavede a udržuje systém řízení rizik, který odpovídá povaze, rozsahu a složitosti činností a s nimi spjatých rizik, a tak, aby poskytoval nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.
(3)	Proces rozpoznávání rizik je zajištěn u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňuje odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik.
(4)	Banka nebo družstevní záložna při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání banky nebo družstevní záložny, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.

§ 25

Banka nebo družstevní záložna stanoví

a)	postupy pro rozpoznávání, vyhodnocování či měření, sledování, ohlašování a případné omezování rizik,
b)	soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení limitů,
c)	zásady kontrolních mechanismů a činností při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik a ověřování výstupů hodnocení či měření rizik.

§ 26

(1)

Banka nebo družstevní záložna musí mít strategii řízení rizik, která je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejích činností. Banka nebo družstevní záložna vypracuje konkrétní postupy pro naplňování této strategie.

(2)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby strategie řízení rizik a veškeré postupy a limity týkající se řízení rizik byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.

(3)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby všichni zaměstnanci, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, byli se schválenou strategií seznámeni v potřebném rozsahu a postupovali v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity.

(4)

Strategie řízení rizik stanoví zejména

a)	vnitřní definice (vymezení) rizik, kterým je nebo může být banka nebo družstevní záložna vystavena,
b)	zásady pro určování (posuzování) významnosti při řízení rizik,
c)	zásady řízení jednotlivých rizik, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního, likvidity a koncentrace,
d)	metody pro řízení rizik, v tom vždy rizika úvěrového, tržního včetně stresového testování, operačního, likvidity a koncentrace,
e)	akceptovanou míru rizika, v tom vždy rizika úvěrového, tržního, operačního a koncentrace,
f)	zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a
g)	zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran.

§ 27

(1)

Banka nebo družstevní záložna soustavně řídí riziko

a)	úvěrové, tržní, operační, likvidity, koncentrace a
b)	další významná rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, strategické, spojené se zdroji kapitálu a financováním nebo spojené s účastí v konsolidačním celku, včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního celku, ledaže pro banku nebo družstevní záložnu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné.

(2)

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 28

(1)

Banka nebo družstevní záložna ve skupině smíšené holdingové osoby uplatňuje postupy, které jí umožňují vhodným způsobem sledovat operace, které sjednala se smíšenou holdingovou osobou, členem jejíž skupiny banka nebo družstevní záložna je, nebo osobou ovládanou touto smíšenou holdingovou osobou (dále jen „operace uvnitř skupiny“). Zvláštní pozornost věnuje významným operacím uvnitř skupiny.

(2)

Operace uvnitř skupiny se považuje za významnou, přesahuje-li 5 % součtu kapitálových požadavků podle části čtvrté stanovených na individuálním základě bankou nebo družstevní záložnou ve skupině smíšené holdingové osoby s tím, že operace uvnitř skupiny stejného charakteru, sjednané se stejnou protistranou a ve stejné měně, se považují za jednu operaci.

§ 29

(1)

Banka nebo družstevní záložna udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál.

(2)

Strategie a postupy pro řízení rizik a strategie a postupy pro udržování kapitálu ke krytí rizik jsou ucelené a propojené.

(3)

Banka nebo družstevní záložna při omezování a krytí rizik obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů

a)	tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám,
b)	používání vlastních odhadů a modelů,
c)	zohledňování výsledků testů, včetně vlivu výsledků testu úrokového šoku a dalších stresových testů, a
d)	případného zohledňování efektů z rozložení (diverzifikace) rizik.

(4)

Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, banka nebo družstevní záložna přijme opatření k nápravě.

§ 30

(1)

Banka nebo družstevní záložna rozpoznává rizika spjatá s novými produkty, činnostmi a systémy.

(2)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby nové produkty, činnosti a systémy byly před zavedením prověřeny přiměřenými kontrolními a schvalovacími postupy v zájmu rozlišení jejich rizikovosti a zařazení do procesu řízení rizik, v souladu se zásadou významnosti.

(3)

Banka nebo družstevní záložna vymezí, kdy se jedná o nový produkt, činnost nebo systém, a stanoví odpovědnosti, pravomoci a postupy při jejich zavádění.

(4)

Banka nebo družstevní záložna stanoví náležitosti, které obsahuje návrh nového produktu, činnosti nebo systému. Návrh vždy obsahuje

a)	popis navrhovaného produktu, činnosti nebo systému, včetně popisu účetních, daňových a právních aspektů a případné potřeby souhlasu příslušného orgánu dohledu,
b)	analýzu očekávaných dopadů zavedení produktu, činnosti nebo systému na banku nebo družstevní záložnu,
c)	návrh postupu zavedení,
d)	analýzu rizik včetně návrhů na jejich řízení,
e)	identifikaci lidských a technických zdrojů, které je nutno vyčlenit na řádné řízení rizika, včetně požadavků na informační systémy,
f)	oceňovací postupy,
g)	definici nebo seznam navrhovaných protistran a
h)	způsoby vypořádání transakcí.

Návrh obsahuje skutečnosti uvedené pod písmeny f), g) nebo h) pouze, pokud je to pro daný produkt, činnost nebo systém relevantní.

(5)

Banka nebo družstevní záložna zakáže svým zaměstnancům sjednávat transakce s neschválenými produkty.

Díl 3

Systém vnitřní kontroly (§ 31-34)

§ 31

(1)

Banka nebo družstevní záložna zavede a udržuje kontrolní mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních.

(2)

Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní činnosti banky nebo družstevní záložny a zahrnují zejména

a)	kontrolu po linii řízení,
b)	přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, například kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, kontrolu průběhu činností a transakcí, ověřování detailů transakcí, ověřování výstupů používaných systémů a modelů řízení rizik, pravidelnou rekonciliaci,
c)	fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.

§ 32

(1)

Banka nebo družstevní záložna zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

a)	soulad vnitřních předpisů (§ 9) s právními předpisy,
b)	vzájemný soulad vnitřních předpisů a
c)	soulad činností s právními a vnitřními předpisy.

(2)

Zajišťování compliance je nastaveno tak, aby bylo rovněž zabezpečeno

a)	informování vrcholného vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech; o významných odchylkách a nesouladech je informováno představenstvo,
b)	informování vrcholného vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností banky nebo družstevní záložny a
c)	poskytování konzultační činnosti ohledně compliance představenstvu a vrcholnému vedení.

(3)

Zásady a postupy pro compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti banky nebo družstevní záložny.

§ 33

(1)

Banka nebo družstevní záložna zajistí trvalý a účinný výkon vnitřního auditu.

(2)

Výkon vnitřního auditu je nezávislý na veškerých výkonných činnostech banky nebo družstevní záložny.

(3)

Výkon vnitřního auditu zajistí banka nebo družstevní záložna prostřednictvím útvaru vnitřního auditu nebo alespoň jednoho zaměstnance nebo prostřednictvím třetí osoby na smluvním základě; fyzická osoba zajišťující výkon vnitřního auditu nesmí být členem statutárního nebo dozorčího orgánu banky nebo družstevní záložny ani členem jiného voleného orgánu družstevní záložny.

(4)

Nezávislému prověření vnitřním auditem podléhají veškeré činnosti banky nebo družstevní záložny, zejména

a)	dodržování pravidel obezřetného podnikání banky nebo družstevní záložny,
b)	dodržování stanovených zásad, cílů a postupů,
c)	systém řízení rizik,
d)	finanční řízení,
e)	úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,
f)	spolehlivost účetních, statistických a provozních informací,
g)	spolehlivost informací poskytovaných orgánům banky nebo družstevní záložny,
h)	spolehlivost systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance a
i)	funkčnost a bezpečnost informačních systémů.

(5)

Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny následující činnosti:

a)	sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,
b)	sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,
c)	vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě, uložených na základě zjištění vnitřního auditu,
d)	zpracování souhrnného vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně.

(6)

Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu (§ 13) musí informovat o zjištěných skutečnostech představenstvo banky nebo družstevní záložny a dozorčí orgán a v případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci banky nebo družstevní záložny, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčího orgánu.

(7)

Podrobnější vymezení požadavků na vnitřní audit je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 34

(1)	Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby sledování a vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému bylo prováděno průběžně na všech řídicích a organizačních úrovních.
(2)	Pokud banka nebo družstevní záložna zavede mechanismus sdělování významných obav zaměstnanců ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimo běžné informační toky, zajistí dostupnost tohoto mechanismu pro všechny zaměstnance a právo na zachování důvěrnosti zdroje v případě, že tohoto mechanismu zaměstnanec využije.
(3)	Pokud banka nebo družstevní záložna zřizuje výbor pro audit, musí být dostatečně vymezeno jeho postavení a předmět činnosti a musí být zajištěno, aby jeho členové byli nezávislí na veškerých výkonných činnostech banky nebo družstevní záložny a měli odpovídající znalosti a zkušenosti v oblastech řídicího a kontrolního systému včetně vnitřního auditu.
(4)	Nedostatky řídicího a kontrolního systému odhalené dozorčím orgánem, po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem, musí být bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a urychleně řešeny.
(5)	Významné nedostatky řídicího a kontrolního systému musí být oznámeny představenstvu, dozorčímu orgánu a výboru pro audit, pokud je zřízen.
(6)	Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému musí být nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.

Hlava II

Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem (k § 22 odst. 2 zákona o bankách a k § 8b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) (§ 35-36)

§ 35

(1)

Zpráva je výsledkem ověření, které vyhovuje těmto požadavkům:

ověření bylo provedeno podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku,

systém byl porovnán s právními předpisy a standardy podle § 9 takto:

1.	základní součástí ověření systému bylo porovnání a vyhodnocení souladu systému s regulatorními požadavky vyplývajícími z právních předpisů,
2.	zvolené standardy podle § 9, které byly použity pro ověření systému, podle odborného úsudku auditora nejlépe odrážely velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které banka nebo družstevní záložna vykonává; auditor může použít i uznávané standardy neuvedené v přehledu uveřejňovaném Českou národní bankou,

byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost kontrolních mechanismů a specifikovány chybějící mechanismy vnitřní kontroly,

bylo vyjádřeno, jaké riziko zjištěné nedostatky představovaly a představují pro řídicí a kontrolní systém, a

byla vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v daných oblastech jako celku.

(2)

Podrobnější vymezení struktury a formátu zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému je uvedeno v příloze č. 3 této vyhlášky.

§ 36

(1)	Banka nebo družstevní záložna předloží České národní bance zprávu o ověření systému, spolu s případnými komentáři banky nebo družstevní záložny ke zprávě, do 28. února následujícího roku.
(2)	Po předložení zprávy o ověření systému může Česká národní banka v případě potřeby žádat vysvětlení k předložené zprávě a ke komentářům banky nebo družstevní záložny. Pokud si Česká národní banka vyžádá ústní vysvětlení od auditora, požádá současně banku nebo družstevní záložnu o souhlas pro auditora k tomuto projednání a umožní bance nebo družstevní záložně účastnit se projednání.
(3)	Významné skutečnosti, které byly zjištěny po předložení zprávy České národní bance a mají podstatný vztah k jejímu obsahu, oznámí banka nebo družstevní záložna neprodleně České národní bance.

Část čtvrtá

Kapitálová přiměřenost [k § 12a odst. 8 a § 12b odst. 8 zákona o bankách, k § 8 odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k § 199 odst. 2 písm. a) a b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu] (§ 37-179)

Hlava I

Výpočet kapitálové přiměřenosti (§ 37-43)

Kapitálová přiměřenost na individuálním základě

§ 37

Povinná osoba splňuje kapitálovou přiměřenost na individuálním základě, pokud průběžně udržuje kapitál na individuálním základě (hlava III díl 1) minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku (hlava IV díly 2 až 4) stanovených na individuálním základě; tím nejsou dotčena ustanovení § 38 a 39.

§ 38

Obchodník s cennými papíry, který není oprávněn poskytovat žádnou z investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. c) a e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb“), splňuje kapitálovou přiměřenost na individuálním základě, pokud průběžně udržuje kapitál na individuálním základě (hlava III díl 1) minimálně ve výši odpovídající vyšší z hodnot

a)	součet kapitálových požadavků k úvěrovému a tržnímu riziku (hlava IV díly 2 a 3) stanovených na individuálním základě, nebo
b)	kapitálový požadavek na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanovený na individuálním základě.

§ 39

Obchodník s cennými papíry, který obchoduje na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu zákazníka nebo aby se mohl stát účastníkem vypořádacího systému nebo členem uznané burzy, pokud tam bude pouze provádět pokyny zákazníka (dále jen „obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet“), splňuje kapitálovou přiměřenost na individuálním základě, pokud průběžně udržuje kapitál na individuálním základě (hlava III díl 1) minimálně ve výši odpovídající součtu

a)	kapitálových požadavků k úvěrovému a tržnímu riziku (hlava IV díly 2 a 3) stanovených na individuálním základě a
b)	kapitálového požadavku na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanoveného na individuálním základě.

Kapitálová přiměřenost na konsolidovaném základě

§ 40

(1)

Povinná osoba, která nepoužívá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus (§ 51 odst. 2), splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku (hlava IV díly 2 až 4) stanovených na konsolidovaném základě; tím nejsou dotčena ustanovení § 41 a 42.

(2)

Povinná osoba, která používá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus, splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající součtu

a)	kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia a operačnímu riziku stanovených na konsolidovaném základě (hlava IV díly 2 a 4) a
b)	kapitálových požadavků osob v regulovaném konsolidačním celku stanovených na individuálním základě k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia a k měnovému a komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia (hlava IV díl 3); tím nejsou dotčena ustanovení § 41 a 42.

§ 41

(1)

Obchodník s cennými papíry, který sestavuje regulovaný konsolidační celek a součástí tohoto celku jsou výhradně obchodníci s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb a zároveň součástí tohoto celku není úvěrová instituce a zároveň tento obchodník s cennými papíry nepoužívá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus, splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající vyšší z hodnot

a)	součet kapitálových požadavků k úvěrovému a tržnímu riziku (hlava IV díly 2 a 3) stanovených na konsolidovaném základě, nebo
b)	kapitálový požadavek na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanovený na konsolidovaném základě.

(2)

Obchodník s cennými papíry, který sestavuje regulovaný konsolidační celek a součástí tohoto celku jsou výhradně obchodníci s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb a zároveň součástí tohoto celku není úvěrová instituce a zároveň tento obchodník s cennými papíry používá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus (§ 51 odst. 2), splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající vyšší z hodnot

součet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia (hlava IV díl 2) stanovených na konsolidovaném základě a kapitálových požadavků osob v regulovaném konsolidačním celku stanovených na individuálním základě k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia a k měnovému a komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia (hlava IV díl 3), nebo

kapitálový požadavek na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanovený na konsolidovaném základě.

§ 42

(1)

Obchodník s cennými papíry, který sestavuje regulovaný konsolidační celek a součástí tohoto celku jsou výhradně obchodníci s cenným papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet anebo obchodníci s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb a zároveň součástí tohoto celku není úvěrová instituce a zároveň tento obchodník s cennými papíry nepoužívá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus, splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající součtu

a)	kapitálových požadavků k úvěrovému a tržnímu riziku (hlava IV díly 2 a 3) stanovených na konsolidovaném základě a
b)	kapitálového požadavku na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanoveného na konsolidovaném základě.

(2)

Obchodník s cennými papíry, který sestavuje regulovaný konsolidační celek a součástí tohoto celku jsou výhradně obchodníci s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet anebo obchodníci s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb a zároveň součástí tohoto celku není úvěrová instituce a zároveň tento obchodník s cennými papíry používá při stanovení kapitálových požadavků na konsolidovaném základě metodu agregace plus, splňuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, pokud průběžně udržuje kapitál na konsolidovaném základě (hlava III díl 2) minimálně ve výši odpovídající součtu

kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia (hlava IV díl 2) stanovených na konsolidovaném základě a kapitálových požadavků osob v regulovaném konsolidačním celku stanovených na individuálním základě k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia a k měnovému a komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia (hlava IV díl 3) a

kapitálového požadavku na základě režijních nákladů (hlava IV díl 5) stanoveného na konsolidovaném základě.

§ 43

Ukazatel kapitálové přiměřenosti

Pro vyjádření kapitálové přiměřenosti podle § 37 až 42 v procentech se používá ukazatel kapitálové přiměřenosti, který se rovná 8 % z podílu, v jehož čitateli je kapitál a ve jmenovateli kapitálové požadavky.

Hlava II

Postupy uplatňované při výpočtu kapitálové přiměřenosti (§ 44-53)

§ 44

Zařazování nástrojů a pozic do portfolií

(1)	Povinná osoba zařazuje aktiva, závazky a podrozvahové položky (dále jen „nástroje“) do obchodního nebo investičního portfolia, a to v souladu se svou strategií. Vychází přitom z účetnictví, popřípadě také z jiné prokazatelné evidence, a zohledňuje veškeré transakce sjednané do 24. hodiny středoevropského času daného dne. Pokud povinná osoba používá účetní metody, které nejsou v souladu s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropských společenství⁹ (dále jen „účetní standardy“), zachycuje nástroje podle těchto účetních standardů.
(2)	Přesuny nástrojů z investičního do obchodního portfolia a naopak jsou možné za předpokladu dodržení účetních metod a pokud jsou v souladu se strategií a postupy pro zařazování nástrojů do obchodního portfolia.
(3)	Zařazování nástrojů do obchodního a investičního portfolia je předmětem pravidelného ověřování v rámci vnitřního auditu.
(4)	Nástroje se rozkládají do pozic. V závislosti na druhu nástroje jde o pozice úrokové, měnové, akciové nebo komoditní. Povinná osoba má pro rozklad nástrojů do pozic stanoveny postupy. Česká národní banka může požádat o předložení těchto postupů a jejich úpravu, pokud to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.

§ 45

Obchodní portfolio

(1)

Do obchodního portfolia se zařazují nástroje držené se záměrem obchodovat s nimi nebo s cílem zajišťovat jiné nástroje obchodního portfolia. Jde o nástroje, u nichž není omezena jejich obchodovatelnost nebo je možné je zajistit.

(2)

Nástroje držené se záměrem obchodovat s nimi jsou nástroje záměrně držené pro krátkodobý opětovný prodej nebo nástroje držené se záměrem využívat skutečných nebo očekávaných krátkodobých cenových rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové míře.

(3)

Nástroje držené se záměrem obchodovat s nimi se zařazují do obchodního portfolia při splnění těchto požadavků:

pro pozice, nástroje nebo portfolia nástrojů či pozic existuje jednoznačně zdokumentovaná strategie obchodování, která je schválena představenstvem povinné osoby a obsahuje i očekávané období držení,

jsou jednoznačně stanoveny postupy pro aktivní řízení pozic, podle kterých

1.	pozice jsou otevírány v útvaru pověřeném obchodováním,
2.	jsou stanoveny limity omezující podstupované riziko a je sledována jejich přiměřenost,
3.	zaměstnanci v útvaru pověřeném obchodováním jsou oprávněni otevírat a řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií obchodování,
4.	pozice jsou hlášeny vrcholnému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizik,
5.	pozice jsou aktivně sledovány s ohledem na zdroje tržních informací. Hodnotí se prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či jejích rizikových složek, posuzuje se kvalita a dostupnost tržních dat, obratů a velikosti pozic obchodovaných na trhu;

jsou jednoznačně stanoveny postupy pro sledování pozic vzhledem ke strategii obchodování, včetně sledování obratu a nehybných pozic v obchodním portfoliu.

(4)

Povinná osoba má jednoznačně stanovenou strategii a postupy pro zařazování nástrojů do obchodního portfolia a pro jeho celkové řízení, které

obsahují výčet činností, které povinná osoba považuje za obchodování a které podle ní ovlivňují obchodní portfolio,

stanovují principy, podle kterých jsou pozice nástrojů denně přeceňovány tržními hodnotami tvořenými na aktivním a likvidním trhu,

jde-li o pozice nástrojů oceňované pomocí modelu, stanovují rozsah, v jakém je možné

1.	určit všechna zásadní rizika spojená s danou pozicí,
2.	zajistit se proti všem významným rizikům spojeným s danou pozicí pomocí nástrojů, pro něž existuje aktivní a likvidní trh,
3.	spolehlivě odhadnout hlavní parametry a předpoklady používané daným modelem,

stanovují rozsah, v jakém je možné ocenění pozic v plné míře externě ověřit,

určují právní omezení nebo jiné provozní požadavky, které mohou ovlivnit schopnost uzavřít nebo zajistit pozici v krátkodobém horizontu,

stanovují způsob řízení rizik spojených s danou pozicí v průběhu obchodních transakcí a

stanovují principy a kritéria pro přesun nástrojů mezi portfolii.

§ 46

Malé obchodní portfolio

(1)

Obchodní portfolio se považuje za malé, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)	podíl transakcí zařazených do obchodního portfolia zpravidla nepřesahuje 5 % všech transakcí,
b)	celková částka pozic zařazených do obchodního portfolia zpravidla nepřesahuje částku odpovídající 15 000 000 EUR a
c)	podíl transakcí zařazených do obchodního portfolia nikdy nepřesahuje 6 % všech transakcí a celková částka pozic zařazených do obchodního portfolia nikdy nepřesahuje částku odpovídající 20 000 000 EUR.

(2)

Při výpočtu podílu transakcí zahrnutých v obchodním portfoliu na celkových transakcích může povinná osoba vycházet buď z rozvahy a podrozvahy, nebo z výkazu zisku a ztráty. Při posuzování velikosti rozvahových a podrozvahových transakcí se vychází z účetní hodnoty nástrojů; v případě derivátů z hodnoty podkladových nástrojů. Absolutní hodnoty dlouhých a krátkých pozic se sčítají.

(3)

Povinná osoba může stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia stejně jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia. Pokud povinná osoba tuto možnost využije, použije na tyto nástroje pravidla angažovanosti investičního portfolia (část pátá hlava I).

(4)

Při překročení limitu 6 % nebo částky odpovídající 20 000 000 EUR, anebo při překračování limitu 5 % nebo částky odpovídající 15 000 000 EUR po delší dobu, povinná osoba začne stanovovat kapitálové požadavky v souladu s ustanoveními pro nástroje v obchodním portfoliu a uplatňovat pravidla angažovanosti obchodního portfolia. O této změně informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(5)

V období od 31. prosince kalendářního roku do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu kalendářního roku.

§ 47

Investiční portfolio

(1)

Do investičního portfolia se zařazují nástroje nezařazené do obchodního portfolia.

(2)

Povinná osoba, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, může do investičního portfolia zařadit všechny nástroje osoby zahrnuté do regulovaného konsolidačního celku, pokud tato osoba není povinna na individuálním základě rozdělovat své nástroje do investičního a obchodního portfolia a stanovovat k nim kapitálové požadavky podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství. Povinná osoba, která sestavuje regulovaný konsolidační celek, je schopna takový postup na žádost České národní banky doložit.

§ 48

Vnitřní zajištění

(1)

Do obchodního portfolia lze zařazovat pozice vyplývající z transakcí, které jsou vnitřním zajištěním, neboť úplně nebo podstatně kompenzují rizikové složky pozice nebo skupiny pozic v investičním portfoliu (dále jen „pozice z vnitřního zajištění“).

(2)

Pozice z vnitřního zajištění se používají pro výpočet kapitálových požadavků k nástrojům v obchodním portfoliu, pokud jsou

drženy se záměrem obchodovat,

splněny požadavky pro zařazování nástrojů do obchodního portfolia a pro obezřetné oceňování a

splněny tyto požadavky na vnitřní zajištění:

1.	vnitřní zajištění není prováděno se záměrem vyhnout se kapitálovým požadavkům nebo je snížit,
2.	vnitřní zajištění je řádně zdokumentováno a ověřeno,
3.	vnitřní zajištění je uskutečňováno za tržních podmínek,
4.	podstatná část tržního rizika, které je pokryto vnitřním zajištěním, je dynamicky řízena v obchodním portfoliu v rámci schválených limitů,
5.	vnitřní zajištění je pečlivě sledováno.

(3)

Je-li expozice v investičním portfoliu zajištěna v rámci vnitřního zajištění úvěrovým derivátem zařazeným do obchodního portfolia, lze tento úvěrový derivát považovat za uznatelné zajištění expozice v investičním portfoliu, pokud

a)	povinná osoba se zajistí úvěrovým derivátem a
b)	protistrana v tomto úvěrovém derivátu je uznatelným poskytovatelem zajištění v rámci technik snižování úvěrového rizika (hlava IV díl 2 oddíl 3).

(4)

Za podmínek stanovených v odstavci 3 se vnitřní zajištění ani úvěrový derivát sjednaný s třetí osobou nezahrnuje do obchodního portfolia.

§ 49

Selhání dlužníka

(1)

Povinná osoba posuzuje expozice investičního portfolia z hlediska selhání dlužníka. Selháním dlužníka se rozumí situace, kdy je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	lze předpokládat, že dlužník pravděpodobně nesplatí svůj závazek řádně a včas, aniž by věřitel přistoupil k uspokojení své pohledávky ze zajištění,
b)	alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství jakéhokoliv závazku dlužníka vůči věřiteli je po splatnosti déle než 90 dnů; k této podmínce povinná osoba nemusí přihlížet, pokud částka po splatnosti není významná s tím, že práh významnosti stanoví povinná osoba s ohledem na to, jakou částku nevymáhá při odpisu pohledávky.

(2)

Jde-li o závazky dlužníka

a)	z kontokorentních úvěrů a obdobných nástrojů, dny po splatnosti začínají okamžikem, kdy dlužník překročí limit, který mu byl oznámen, nebo kdy je mu stanoven limit nižší, než je aktuální čerpání, nebo čerpal úvěr neoprávněně, s tím, že jde o významnou částku,
b)	z úvěrových karet, dny po splatnosti začínají okamžikem, kdy dlužník měl uhradit minimální splátku.

(3)

Indikátorem, že dlužník pravděpodobně nesplatí svůj závazek vůči věřiteli řádně a včas, aniž by věřitel přistoupil k uspokojení své pohledávky ze zajištění, je zejména

a)	neuplatnění principu časového rozlišení u expozice, nebo-li příslušenství expozice se neúčtuje do období, s nímž časově a věcně souvisí,
b)	provedení úpravy ocenění expozice na základě významného poklesu úvěrové kvality zaznamenaného až po vzniku expozice,
c)	očekávání, že expozice bude prodána s významnou ekonomickou ztrátou související s úvěrovou kvalitou,
d)	souhlas věřitele s nucenou restrukturalizací expozice; nucená restrukturalizace nastává, je-li dlužníkovi poskytnuta úleva, protože věřitel vyhodnotil, že by mu pravděpodobně vznikla ztráta, pokud by tak neučinil. Z ekonomických či právních důvodů spojených s finanční situací dlužníka mu tudíž úlevu, kterou by jinak neposkytl, udělil. Jedná se zejména o přepracování plánu splátek, snížení úrokové míry, prominutí úroků z prodlení, odklad splátek jistiny nebo příslušenství;
e)	skutečnost, že byl podán návrh na úpadkové řízení vůči dlužníkovi,
f)	skutečnost, že dlužník je osobou v úpadku, nebo je pravděpodobné, že se jí stane, s tím, že tato skutečnost nebo toto očekávání by mohly ohrozit nebo zpozdit splacení závazku dlužníka vůči povinné osobě nebo osobě v regulovaném konsolidačním celku, nebo
g)	skutečnost, že existují jiné relevantní a významné faktory včetně finanční a ekonomické situace dlužníka.

(4)

Pokud povinná osoba používá externí data, která nejsou v souladu s definicí selhání dlužníka, musí být schopna prokázat, že provedla úpravy pro dosažení obecné rovnocennosti s definicí selhání.

(5)

Má-li povinná osoba za to, že na expozici, u které došlo předtím k selhání, již nepůsobí žádné okolnosti, které by mohly způsobit selhání dlužníka, může na ni nahlížet jako na expozici bez selhání. Pokud by se následně objevily okolnosti způsobující selhání dlužníka, považuje se to za výskyt dalšího selhání.

(6)

U retailových expozic lze aplikovat definici selhání dlužníka na úrovni transakce.

Konsolidace dat

§ 50

(1)

Pro konsolidaci dat osob v regulovaném konsolidačním celku se používá plná nebo poměrná metoda konsolidace podle účetních standardů; tím nejsou dotčena ustanovení § 51.

(2)

Plná metoda konsolidace se používá pro konsolidaci dat

a)	banky a jí ovládaných osob, které nejsou společně řízenými podniky,
b)	obchodníka s cennými papíry a jím ovládaných osob, které nejsou společně řízenými podniky,
c)	finanční holdingové osoby a jí ovládaných osob, které nejsou společně řízenými podniky, nebo
d)	zahraniční ovládající banky a jí ovládaných osob, které nejsou společně řízenými podniky.

(3)

Poměrná metoda konsolidace se používá pro konsolidaci dat

a)	banky a společně řízených podniků,
b)	obchodníka s cennými papíry a společně řízených podniků,
c)	finanční holdingové osoby a společně řízených podniků, nebo
d)	zahraniční ovládající banky a společně řízených podniků.

§ 51

(1)

Pokud povinná osoba sestavuje regulovaný konsolidační celek, může pro konsolidaci úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a měnových a komoditních pozic nástrojů investičního a obchodního portfolia použít metodu plné nebo poměrné konsolidace, pokud jsou současně splněna tato kritéria:

a)	rizika se řídí na konsolidovaném základě,
b)	osoby zahrnuté do regulovaného konsolidačního celku jsou povinny dodržovat pravidla kapitálové přiměřenosti na individuálním základě podle této vyhlášky nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství¹⁰ a tato pravidla dodržují,
c)	neexistují právní překážky pro převod jednotlivých složek kapitálu v rámci regulovaného konsolidačního celku.

(2)

V případech neuvedených v odstavci 1 se místo plné nebo poměrné metody konsolidace úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a měnových a komoditních pozic nástrojů investičního a obchodního portfolia používá metoda agregace plus. Tato metoda se používá pro stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia nebo k měnovému a komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku. Tato metoda znamená, že se kapitálové požadavky osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku stanovené na individuálním základě podle této vyhlášky nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství sečtou. Kompenzace dlouhých a krátkých pozic nástrojů není možná.

(3)

Pokud je povinná osoba oprávněna kombinovat přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku (§ 173, 175 a 177), namísto plné nebo poměrné metody konsolidace dat potřebných pro tento výpočet, vypočte dílčí kapitálové požadavky k operačnímu riziku podle jednotlivých přístupů, které kombinuje, a poté je sečte.

§ 52

Oceňování nástrojů a pozic

(1)

Povinná osoba oceňuje nástroje zařazené do investičního portfolia, jiné než komoditní, v souladu se způsoby oceňování, které používá při vedení účetnictví. Pokud tyto způsoby oceňování nejsou v souladu s účetními standardy, oceňuje nástroje zařazené do investičního portfolia, jiné než komoditní, v souladu s těmito účetními standardy.

(2)

Povinná osoba alespoň jednou denně oceňuje reálnými hodnotami

a)	nástroje zařazené do obchodního portfolia a úrokové, měnové, akciové a komoditní pozice těchto nástrojů,
b)	komoditní nástroje zařazené do investičního portfolia a komoditní pozice těchto nástrojů.

(3)

Povinná osoba může oceňovat reálnými hodnotami měnové pozice nástrojů v cizích měnách zařazených do investičního portfolia. Povinná osoba k oceňování nástrojů a pozic přistupuje obezřetně. Pokud je to možné, používá tržní ocenění, v ostatních případech používá ocenění pomocí modelu.

(4)

Při tržním ocenění je obvykle použita aktuální cena nákup v případě drženého aktiva a závazku, jehož emise je plánována, a aktuální cena prodej v případě drženého závazku a aktiva, jehož pořízení je plánováno. Pokud instituce má aktiva a závazky s kompenzujícím se úrokovým, akciovým, měnovým a komoditním rizikem, může použít cenu střed jako základ pro stanovení reálné hodnoty kompenzujících se rizikových pozic a uplatnit cenu nákup nebo prodej na čistou otevřenou pozici.

(5)

Ocenění pomocí modelu je ocenění stanovené extrapolací, odvozením od srovnávacího standardu (benchmark) nebo je jinak vypočítáno z tržních vstupů. Při ocenění pomocí modelu musí být splněny následující požadavky:

a)	vrcholné vedení je informováno o tom, které nástroje nebo portfolia nástrojů se oceňují pomocí modelu, a je si vědomo možného vlivu na vykazované riziko a výsledky obchodování,
b)	vstupy do modelu se odvíjejí od tržních vstupů, pokud je to možné; přiměřenost tržních vstupů a parametry modelu jsou pravidelně posuzovány,
c)	pokud je to možné, používají se takové oceňovací postupy, které jsou pro daný nástroj obecně přijímány trhem,
d)	jde-li o model vyvinutý povinnou osobou, je založen na vhodných předpokladech, které jsou posouzeny a kriticky přezkoumány kvalifikovanými osobami nezávislými na procesu vývoje modelu. Model musí být vyvinut nebo schválen nezávisle na obchodních útvarech, musí být nezávisle testován, a to jak z matematické stránky, tak i z hlediska softwarového provedení;
e)	jsou stanoveny odpovídající postupy pro kontrolu změn a je udržována záložní kopie modelu, která je pravidelně používána k ověření oceňování,
f)	útvar řízení rizik si je vědom slabých stránek používaného modelu a zná způsob, jak nejvhodněji zohlednit tyto slabé stránky ve výstupech z modelu,
g)	model je pravidelně ověřován za účelem zjištění jeho kvality a přesnosti, zejména je posuzována trvající adekvátnost výchozích předpokladů, prováděna analýza zisků a ztrát oproti rizikovým faktorům, prováděno porovnávání skutečných uzavíracích cen s výstupy modelu.

(6)

Přesnost a nezávislost dostupných cen či vstupů do modelu pravidelně ověřuje útvar, který je nezávislý na obchodních útvarech, a to alespoň jednou měsíčně nebo v závislosti na povaze obchodních činností častěji. Pokud zdroje pro tržní ocenění nejsou nezávislé nebo jsou značně subjektivní, ocenění může být upraveno. Česká národní banka může povinné osobě v řádně odůvodněných případech umožnit používání alternativních způsobů oceňování, které jsou odlišné od tržního oceňování nebo oceňování pomocí modelu, pokud jsou tyto způsoby dostatečně obezřetné.

(7)

Povinná osoba má stanoveny postupy, jak případně obezřetně upravovat tržní oceňování nebo oceňování modelem. Při vyčíslení výše obezřetných úprav při tržním oceňování nebo oceňování modelem povinná osoba zohledňuje

nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační riziko, předčasné ukončení, náklady na financování, budoucí administrativní náklady, a pokud je to relevantní, také riziko modelu,

méně likvidní pozice. V tomto případě zvažuje čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice, volatilitu a průměr rozpětí nákup/prodej, dostupnost tržních kotací (počet a identitu tvůrců trhu) a volatilitu a průměr objemů transakcí, koncentrace na trhu, stárnutí pozic, míru, do jaké oceňování závisí na modelech, a dopad jiných modelových rizik.

(8)

Významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem jsou odčitatelnou položkou od součtu původního a dodatkového kapitálu (část čtvrtá hlava III). Jiné než významné obezřetné úpravy snižují kapitál na krytí tržního rizika (část čtvrtá hlava III); pokud převyšují podřízený dluh B (část čtvrtá hlava III), částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od součtu původního a dodatkového kapitálu.

§ 53

Přepočet hodnot v cizích měnách

Nestanoví-li tato vyhláška jinak, používá povinná osoba pro přepočet hodnot v cizích měnách na hodnoty v českých korunách buď kurz podle zvláštního zákona¹¹, nebo kurz vyhlášený Evropskou centrální bankou, a to kurz dne, pro který přepočet provádí. Výběr kurzu mění jen výjimečně v odůvodněných případech.

Hlava III

Kapitál (§ 54-73)

Díl 1

Kapitál na individuálním základě (§ 54-63)

§ 54

Vymezení kapitálu na individuálním základě

(1)	Kapitál na individuálním základě se stanoví při dodržení limitů podle § 63 jako součet původního kapitálu na individuálním základě (složka tier 1) a dodatkového kapitálu na individuálním základě (složka tier 2) snížený o odčitatelné položky na individuálním základě a zvýšený o kapitál na individuálním základě na krytí tržního rizika (složka tier 3).
(2)	Kapitál na individuálním základě je odvozen z rozvahy povinné osoby. Pokud povinná osoba používá účetní metody, které nejsou v souladu s účetními standardy, použije pro zachycení vlastního kapitálu a závazků tyto účetní standardy. Položky zahrnované do kapitálu na individuálním základě nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.
(3)	Původní kapitál na individuálním základě musí být povinné osobě okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.
(4)	Součástí kapitálu na individuálním základě nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků povinné osoby reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika povinné osoby; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období, ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu na individuálním základě nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

§ 55

Původní kapitál na individuálním základě

Původní kapitál na individuálním základě tvoří splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku s tím, že u družstevních záložen jde o splacený základní kapitál zapisovaný i nezapisovaný v obchodním rejstříku a nemusí být splněna podmínka souladu s účetními standardy,

minus nabyté vlastní akcie s tím, že do této položky se zahrnují také položky z obchodů s vlastními akciemi, zejména z forwardů a opcí na vlastní akcie, snižující vlastní kapitál,

plus emisní ážio s tím, že součástí této položky jsou

1.	splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem zapsaným v obchodním rejstříku, a
2.	emisní ážio vzniklé z operací s vlastními akciemi,

plus rezervní fondy a nerozdělený zisk s tím, že tato položka je součtem položek v bodech 1 až 4 sníženým o položku v bodě 5:

1.	povinné rezervní a rizikové fondy,
2.	ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je výhradně použít k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce povinné osoby,
3.	nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce povinné osoby ověřené auditorem a schválené valnou hromadou nebo členskou schůzí, o jehož rozdělení valná hromada nebo členská schůze nerozhodla a který nepřipadl na vypořádací podíly,
4.	zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce povinné osoby ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku,
5.	neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

plus zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce povinné osoby ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud záměr doložený souhlasem auditora započítávat tento zisk do původního kapitálu byl oznámen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne doložení záměru souhlasem auditora odmítne započítávání tohoto zisku do původního kapitálu nebo ve lhůtě 1 měsíce od doložení záměru souhlasem auditora informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout započítávání tohoto zisku do původního kapitálu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě započítávání tohoto zisku do původního kapitálu odmítne,

plus výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční pobočky nebo zahraniční organizační složky s tím, že jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, jsou odečteny,

minus ztráta za běžné účetní období,

minus goodwill,

minus nehmotný majetek jiný než goodwill,

minus oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů (available for sale), je-li negativní,

minus čistý zisk z kapitalizace budoucích příjmů ze sekuritizace, pokud je součástí položky c) nebo d),

v případě banky minus účastnické cenné papíry vydané osobou s kvalifikovanou účastí na bance, nabyté za účelem tvorby trhu a zařazené do obchodního portfolia.

§ 56

Dodatkový kapitál na individuálním základě

Dodatkový kapitál na individuálním základě tvoří součet

hlavního dodatkového kapitálu na individuálním základě, který odpovídá přebytku v krytí očekávaných úvěrových ztrát na individuálním základě, a

vedlejšího dodatkového kapitálu na individuálním základě, jehož součástí je

1.	podřízený dluh A,
2.	oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní. Oceňovací rozdíl je stanoven po snížení o případný závazek z odložené daně;
3.	uhrazovací povinnost členů družstevní záložny¹², pokud pohledávky za členy vzniklé z uhrazovací povinnosti nejsou po splatnosti.

§ 57

Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát na individuálním základě

(1)

Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát vzniká, pokud povinná osoba použije pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku přístup IRB a souhrn úprav ocenění expozic, které jsou aktivy, a rezerv k expozicím, které jsou podrozvahovými položkami, je větší než souhrn očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic (část čtvrtá hlava IV). Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát podle věty první se neupravuje o očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic a úpravy jejich ocenění; očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic nesnížené o úpravy ocenění těchto expozic jsou odčitatelnou položkou podle § 62.

(2)

Úpravy ocenění a rezervy lze při porovnání s očekávanými úvěrovými ztrátami zohlednit bez ohledu na to, k jakým expozicím se vztahují.

§ 58

Podřízený dluh A v kapitálu na individuálním základě

(1)

Podřízený dluh A může mít podobu přijatého úvěru, půjčky nebo vkladu a v případě banky či obchodníka s cennými papíry také podobu vydaného podřízeného dluhopisu.

(2)

Podřízený dluh A lze zahrnovat do dodatkového kapitálu na individuálním základě, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují podmínku podřízenosti podle zvláštního zákona¹³,
b)	částka podřízeného dluhu A byla v plné výši převedena na účet povinné osoby. Součástí podřízeného dluhu A nejsou vlastní podřízené dluhopisy nabyté povinnou osobou před dobou jejich splatnosti. Podřízený dluh A není přímo ani nepřímo financován povinnou osobou;
c)	podřízený dluh A není zajištěn,
d)	podřízený dluh A je splatný nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet povinné osoby. Jistina podřízeného dluhu A je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před stanoveným dnem splatnosti, může být toto právo uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet povinné osoby;
e)	podřízený dluh A lze splatit před stanoveným dnem podle písmene d), pouze pokud záměr splatit podřízený dluh A byl oznámen a doložen popisem dopadů do kapitálu povinné osoby České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení popisu dopadů předčasné splacení odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení popisu dopadů informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout předčasné splacení ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě předčasné splacení odmítne,
f)	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ujednání protistran o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči povinné osobě není přípustné,
g)	pohledávku z titulu podřízeného dluhu A nelze přijmout povinnou osobou jako zajištění a
h)	záměr zahrnovat podřízený dluh A do dodatkového kapitálu včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu A tento záměr odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu A informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne.

(3)

Podmínky smlouvy o podřízeném dluhu nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu dotýkající se kritérií uvedených v odstavci 2 je možné změnit jen v případě, že záměr provést změny byl oznámen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne úplného doložení návrhu změn podmínek smlouvy o podřízeném dluhu nebo návrhu změn emisních podmínek podřízeného dluhopisu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce ode dne úplného doložení návrhu změn podmínek smlouvy o podřízeném dluhu nebo návrhu změn emisních podmínek podřízeného dluhopisu informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne. Při provedení změny smlouvy o podřízeném dluhu nebo emisních podmínek podřízeného dluhopisu v rozporu s větou první nelze nadále podřízený dluh zahrnovat do kapitálu.

(4)

Podřízený dluh A zahrnovaný do dodatkového kapitálu se snižuje o 20 % ročně během posledních pěti let před dnem splatnosti, není-li dále stanoveno jinak. Začíná se snižovat dnem následujícím po skončení pátého roku před dnem splatnosti, což znamená, že v posledním roce před dnem splatnosti se zahrnuje 20 % celkové částky tohoto dluhu. Část podřízeného dluhu A nezahrnutou do dodatkového kapitálu nelze zahrnout do kapitálu na krytí tržního rizika.

(5)

Obsahuje-li smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před dohodnutým dnem splatnosti, podřízený dluh A zahrnovaný do dodatkového kapitálu se snižuje během posledních pěti let před dnem splatnosti pouze v tom případě, pokud navýšení úrokové míry podřízeného dluhu A (step-up) v případě nevyužití práva předčasného splacení je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto navýšení úrokové míry vyšší než 1,5 % p. a., podřízený dluh A zahrnovaný do dodatkového kapitálu se snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé právo předčasného splacení využít. Podřízený dluh A se v obou případech snižuje podle odstavce 4.

§ 59

Kapitál na individuálním základě na krytí tržního rizika

(1)

Kapitál na individuálním základě na krytí tržního rizika tvoří podřízený dluh B snížený

a)	o jiné než významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II) a
b)	v případě obchodníka s cennými papíry dále snížený o hmotný majetek, zásoby, kapitálové investice do jiných osob, než které jsou odčitatelnými položkami a které nelze okamžitě uplatnit na trhu, a pohledávky se zbytkovou splatností nad 90 dnů kromě vkladů složených jako zajištění pro obchody s deriváty obchodovanými na uznaných burzách.

(2)

Pokud výše položek podle odstavce 1 písm. a) a b) převyšuje podřízený dluh B, částka odpovídající převýšení se odčítá od součtu původního a dodatkového kapitálu.

(3)

Kapitál na individuálním základě na krytí tržního rizika lze používat pouze na krytí rizika měnového, komoditního, pozičního nebo rizika angažovanosti obchodního portfolia (§ 75).

§ 60

Podřízený dluh B v kapitálu na individuálním základě

(1)

Podřízený dluh B může mít podobu přijatého úvěru, půjčky nebo vkladu a v případě banky nebo obchodníka s cennými papíry také podobu vydaného podřízeného dluhopisu.

(2)

Podřízený dluh B se považuje za kapitál na krytí tržního rizika, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	podřízený dluh B je splatný po dvou letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet povinné osoby. Jistina podřízeného dluhu B je jednorázově splatná;
b)	jistina i příslušenství podřízeného dluhu B nesmí být splaceny, a to ani v den splatnosti, pokud by tato platba znamenala nedodržení kapitálové přiměřenosti nebo pokud by znamenala další snížení kapitálu na individuálním základě, pokud kapitálová přiměřenost není dodržena,

a dále jsou-li splněny podmínky podle § 58 odst. 2 písm. a) až c) a e) až h) a § 58 odst. 3 pro podřízený dluh A.

§ 61

Odčitatelné položky na individuálním základě

Odčitatelné položky na individuálním základě tvoří

kapitálové investice investičního portfolia do

1.	institucí,
2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
3.	ostatních finančních institucí,

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno. Povinná osoba však takovéto kapitálové investice nezařazuje do odčitatelných položek, udržuje-li kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě a osoby, v nichž má kapitálovou investici, zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku plnou nebo poměrnou metodou;

součet kapitálových investic investičního portfolia do

1.	institucí,
2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
3.	ostatních finančních institucí,

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu na individuálním základě před odečtením položek podle písmena a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno. Povinná osoba takovéto kapitálové investice nezařazuje do odčitatelných položek, udržuje-li kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě a osoby, v nichž má kapitálovou investici, zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku plnou nebo poměrnou metodou;

hodnota expozic ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %, ledaže je zahrnuta do výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku podle ustanovení pro sekuritizaci (část čtvrtá hlava IV). Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát. Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II),

převýšení položek podle § 59 odst. 1 písm. a) a b) nad podřízeným dluhem B,

odpočet u volných dodávek, a to od pěti obchodních dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky do ukončení transakce ve výši součtu převedené hodnoty a rozdílu mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, je-li kladný.

§ 62

Nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát na individuálním základě

(1)

Nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát vzniká, pokud povinná osoba používá pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku přístup IRB a souhrn úprav ocenění expozic, které jsou aktivy, a rezerv k expozicím, které jsou podrozvahovými položkami, je menší než souhrn očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic (část čtvrtá hlava IV). Součástí této odčitatelné položky jsou vždy očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic, a to nesnížené o úpravy ocenění těchto expozic (část čtvrtá hlava IV).

(2)

Úpravy ocenění a rezervy lze při porovnání s očekávanými úvěrovými ztrátami zohlednit bez ohledu na to, k jakým expozicím se vztahují.

§ 63

Limity položek kapitálu na individuálním základě

(1)	Součet dodatkového kapitálu na individuálním základě a kapitálu na individuálním základě na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než původní kapitál na individuálním základě.
(2)	Vedlejší dodatkový kapitál na individuálním základě nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu na individuálním základě.
(3)	50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu na individuálním základě, 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu na individuálním základě; ustanovení odstavců 1 a 2 tím nejsou dotčena. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál na individuálním základě, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu na individuálním základě.
(4)	Kapitál na individuálním základě na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než 150 % ze součtu původního kapitálu na individuálním základě a dodatkového kapitálu na individuálním základě sníženého o odčitatelné položky na individuálním základě a sníženého o součet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia, k riziku rozmělnění investičního portfolia a k operačnímu riziku.
(5)	Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát lze zahrnout do dodatkového kapitálu na individuálním základě v částce, která není větší než 0,6 % součtu hodnot rizikově vážených expozic. Pro účely stanovení limitu pro přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát se do hodnot rizikově vážených expozic nezahrnují expozice ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %.

Díl 2

Kapitál na konsolidovaném základě (§ 64-73)

§ 64

Vymezení kapitálu na konsolidovaném základě

(1)	Kapitál na konsolidovaném základě se stanoví při dodržení limitů podle § 73 jako součet původního kapitálu na konsolidovaném základě (složka tier 1) a dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě (složka tier 2) snížený o odčitatelné položky na konsolidovaném základě a zvýšený o kapitál na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika (složka tier 3).
(2)	Kapitál na konsolidovaném základě je odvozen z rozvahy regulovaného konsolidačního celku sestavené na základě konsolidace dat osob v regulovaném konsolidačním celku. Pokud použité účetní metody nejsou v souladu s účetními standardy, pro zachycení vlastního kapitálu a závazků se použijí tyto standardy. Položky zahrnované do kapitálu na konsolidovaném základě nesmí být zohledněny vícekrát, nesmí být vytvořeny přímo nebo zprostředkovaně z transakcí mezi osobami v regulovaném konsolidačním celku a jejich výše je stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.
(3)	Součástí kapitálu na konsolidovaném základě nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků osob v regulovaném konsolidačním celku reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika těchto osob; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období, ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu na konsolidovaném základě nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

§ 65

Původní kapitál na konsolidovaném základě

Původní kapitál na konsolidovaném základě tvoří splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku nebo obdobném registru v zahraničí snížený o součet jmenovitých hodnot kumulativních prioritních akcií

minus nabyté vlastní akcie a podíly s tím, že do této položky se zahrnují také položky z obchodů s vlastními akciemi a podíly, zejména z forwardů a opcí na vlastní akcie a podíly, snižující vlastní kapitál,

plus emisní ážio s tím, že součástí této položky jsou

1.	splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem zapsaným v obchodním rejstříku nebo obdobném registru v zahraničí, a
2.	emisní ážio vzniklé z operací s vlastními akciemi a podíly,

plus rezervní fondy a nerozdělený zisk s tím, že tato položka je součtem položek v bodech 1 až 4 sníženým o položku v bodě 5:

1.	povinné rezervní a rizikové fondy,
2.	ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je výhradně použít k úhradě ztráty uvedené v účetních závěrkách osob v regulovaném konsolidačním celku,
3.	nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v rozvaze regulovaného konsolidačního celku, nejvýše však v částce odpovídající součtu nerozdělených zisků uvedených v účetních závěrkách osob v regulovaném konsolidačním celku, ověřených auditorem a schválených valnými hromadami nebo členskými schůzemi, o jejichž rozdělení valné hromady nebo členské schůze nerozhodly a které nepřipadly na vypořádací podíly, upravenému o zisky nebo ztráty z ocenění ekvivalencí použitém při sestavení rozvahy regulovaného konsolidačního celku,
4.	zisk za účetní období po zdanění uvedený v rozvaze regulovaného konsolidačního celku, nejvýše však v částce odpovídající součtu zisků za účetní období po zdanění uvedených v účetních závěrkách osob v regulovaném konsolidačním celku, ověřených auditorem a snížených o vyplacené zálohy na podíly na zisku, předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku, upravenému o zisky nebo ztráty z ocenění ekvivalencí použitém při sestavení rozvahy regulovaného konsolidačního celku,
5.	neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

plus zisk za běžné účetní období uvedený v rozvaze regulovaného konsolidačního celku, nejvýše však v částce odpovídající součtu zisků za běžné účetní období po zdanění uvedených v mezitímních účetních závěrkách osob v regulovaném konsolidačním celku, ověřených auditorem, snížených o vyplacené zálohy na podíly na zisku, předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku, upravenému o zisky nebo ztráty z ocenění ekvivalencí použitém při sestavení rozvahy regulovaného konsolidačního celku, pokud záměr doložený souhlasem auditora započítávat tento zisk do původního kapitálu byl oznámen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne doložení záměru souhlasem auditora odmítne započítávání tohoto zisku do původního kapitálu nebo ve lhůtě 1 měsíce od doložení záměru souhlasem auditora informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout započítávání tohoto zisku do původního kapitálu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě započítávání tohoto zisku do původního kapitálu odmítne,

plus menšinové podíly (podíly menšinových společníků) týkající se položek zahrnovaných do původního kapitálu,

minus goodwill z konsolidace dat osob v regulovaném konsolidačním celku,

plus výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraničních poboček a zahraničních osob v regulovaném konsolidačním celku s tím, že jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, jsou odečteny,

minus ztráta za běžné účetní období,

minus goodwill jiný než goodwill z konsolidace dat osob v regulovaném konsolidačním celku,

minus nehmotný majetek jiný než goodwill,

minus oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní,

minus čistý zisk z kapitalizace budoucích příjmů ze sekuritizace, je-li součástí položky c) nebo d),

v případě banky minus účastnické cenné papíry vydané osobou mající kvalifikovanou účast v bance, nabyté za účelem tvorby trhu a zařazené do obchodního portfolia.

§ 66

Dodatkový kapitál na konsolidovaném základě

Dodatkový kapitál na konsolidovaném základě tvoří součet

hlavního dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě, který odpovídá přebytku v krytí očekávaných úvěrových ztrát na konsolidovaném základě, a

vedlejšího dodatkového kapitálu, jehož součástí je

1.	podřízený dluh A,
2.	oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní. Oceňovací rozdíl je stanoven po snížení o případný závazek z odložené daně;
3.	uhrazovací povinnost členů družstevní záložny, pokud pohledávky za členy vzniklé z uhrazovací povinnosti nejsou po splatnosti.

§ 67

Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát na konsolidovaném základě

(1)

Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát na konsolidovaném základě vzniká, pokud povinná osoba použije pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku přístup IRB a na konsolidovaném základě stanovený souhrn úprav ocenění expozic, které jsou aktivy, a rezerv k expozicím, které jsou podrozvahovými položkami, je větší než souhrn očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic (část čtvrtá hlava IV). Přebytek v krytí očekávaných úvěrových ztrát podle věty první se neupravuje o očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic a úpravy jejich ocenění; očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic nesnížené o úpravy ocenění těchto expozic jsou odčitatelnou položkou podle § 71.

(2)

Úpravy ocenění a rezervy lze při porovnání s očekávanými úvěrovými ztrátami zohlednit bez ohledu na to, k jakým expozicím se vztahují.

§ 68

Podřízený dluh A v kapitálu na konsolidovaném základě

(1)

Podřízený dluh A může mít podobu přijatého úvěru, půjčky nebo vkladu a v případě banky či obchodníka s cennými papíry také podobu vydaného podřízeného dluhopisu, s tím, že

a)	dlužníkem je osoba v regulovaném konsolidačním celku a
b)	věřitelem je osoba, která není zahrnuta do konsolidačního celku, jehož členem je dlužník.

(2)

Podřízený dluh A lze zahrnovat do dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují podmínku podřízenosti podle zvláštního zákona,
b)	částka podřízeného dluhu A byla v plné výši převedena na účet osoby v regulovaném konsolidačním celku. Součástí podřízeného dluhu A nejsou vlastní podřízené dluhopisy nabyté osobou v regulovaném konsolidačním celku před dobou jejich splatnosti. Podřízený dluh A není přímo ani nepřímo financován osobou v regulovaném konsolidačním celku;
c)	podřízený dluh A není zajištěn,
d)	podřízený dluh A je splatný nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet osoby v regulovaném konsolidačním celku. Jistina podřízeného dluhu A je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před stanoveným dnem splatnosti, může být toto právo uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet osoby v regulovaném konsolidačním celku;
e)	podřízený dluh A lze splatit před stanoveným dnem podle písmene d), pokud záměr splatit podřízený dluh A byl oznámen a doložen popisem dopadů do kapitálu regulovaného konsolidačního celku České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne úplného doložení popisu dopadů předčasné splacení odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení popisu dopadů informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout předčasné splacení ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě předčasné splacení odmítne,
f)	smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ujednání protistran o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči osobě v regulovaném konsolidačním celku není přípustné,
g)	pohledávku z titulu podřízeného dluhu A nelze přijmout osobou v regulovaném konsolidačním celku jako zajištění a
h)	záměr zahrnovat podřízený dluh A do dodatkového kapitálu včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu A tento záměr odmítne nebo ve lhůtě 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu A informuje povinnou osobu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne.

(3)

(4)

(5)

Obsahuje-li smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před dohodnutým dnem splatnosti, podřízený dluh A zahrnovaný do dodatkového kapitálu se snižuje během posledních pěti let před dnem splatnosti pouze v tom případě, pokud navýšení úrokové míry podřízeného dluhu A (step-up) v případě nevyužití práva na předčasné splacení je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto navýšení úrokové míry vyšší než 1,5 % p. a., podřízený dluh A zahrnovaný do dodatkového kapitálu se snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé právo na předčasné splacení využít. Podřízený dluh A se v obou případech snižuje podle odstavce 4.

§ 69

Kapitál na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika

(1)

Kapitál na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika tvoří podřízený dluh B snížený

a)	o jiné než významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II) a
b)	v případě obchodníka s cennými papíry dále snížený o hmotný majetek, zásoby, kapitálové investice do jiných osob, než které jsou odčitatelnými položkami a které nelze okamžitě uplatnit na trhu, a pohledávky se zbytkovou splatností nad 90 dnů kromě vkladů složených jako zajištění pro obchody s deriváty obchodovanými na uznaných burzách.

(2)

Pokud výše položek podle odstavce 1 písm. a) a b) převyšuje podřízený dluh B, částka odpovídající převýšení se odčítá od součtu původního a dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě.

(3)

Kapitál na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika lze používat pouze na krytí rizika měnového, komoditního, pozičního nebo rizika angažovanosti obchodního portfolia (§ 75).

§ 70

Podřízený dluh B v kapitálu na konsolidovaném základě

(1)

Podřízený dluh B může mít podobu přijatého úvěru, půjčky nebo vkladu a v případě banky či obchodníka s cennými papíry také podobu vydaného podřízeného dluhopisu, s tím, že

a)	dlužníkem je osoba v regulovaném konsolidačním celku a
b)	věřitelem je osoba, která není zahrnuta do konsolidačního celku, jehož členem je dlužník.

(2)

Podřízený dluh B lze považovat za kapitál na krytí tržního rizika, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	podřízený dluh B je splatný nejdříve po dvou letech od data převedení částky podřízeného dluhu na účet osoby v regulovaném konsolidačním celku. Jistina podřízeného dluhu B je jednorázově splatná;
b)	jistina i příslušenství podřízeného dluhu B nesmí být splaceny, a to ani v den splatnosti, pokud by tato platba znamenala nedodržení kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě nebo pokud by znamenala další snížení kapitálu na konsolidovaném základě, pokud kapitálová přiměřenost není dodržena,

a dále jsou-li splněny podmínky podle § 68 odst. 2 písm. a) až c) a e) až h) a § 68 odst. 3 pro podřízený dluh A.

§ 71

Odčitatelné položky na konsolidovaném základě

(1)

Odčitatelné položky na konsolidovaném základě tvoří

kapitálové investice investičního portfolia do

1.	institucí,
2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
3.	ostatních finančních institucí,

pokud přesahují 10 % základního kapitálu jednotlivých osob, do nichž je investováno,

součet kapitálových investic investičního portfolia do

1.	institucí,
2.	pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo
3.	ostatních finančních institucí,

přesahující 10 % kapitálu na konsolidovaném základě před odečtením položek podle písmena a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno,

nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát. Pro účely pravidel angažovanosti a omezení kvalifikovaných účastí tato položka není považována za odčitatelnou položku;

významné obezřetné úpravy při tržním oceňování nebo oceňování modelem (část čtvrtá hlava II),

převýšení položek podle § 69 odst. 1 písm. a) a b) nad podřízeným dluhem B,

§ 72

Nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát na konsolidovaném základě

(1)

Nedostatek v krytí očekávaných úvěrových ztrát vzniká, pokud povinná osoba používá pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku přístup IRB a na konsolidovaném základě stanovený souhrn úprav ocenění expozic, které jsou aktivy, a rezerv k expozicím, které jsou podrozvahovými položkami, je menší než souhrn očekávaných úvěrových ztrát z těchto expozic (část čtvrtá hlava IV). Součástí této odčitatelné položky jsou vždy očekávané úvěrové ztráty z akciových expozic, a to nesnížené o úpravy ocenění těchto expozic (část čtvrtá hlava IV).

(2)

Úpravy ocenění a rezervy lze při porovnání s očekávanými úvěrovými ztrátami zohlednit bez ohledu na to, k jakým expozicím se vztahují.

§ 73

Limity položek kapitálu na konsolidovaném základě

(1)	Součet dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě a kapitálu na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než původní kapitál na individuálním základě.
(2)	Vedlejší dodatkový kapitál na konsolidovaném základě nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu na konsolidovaném základě.
(3)	50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu na konsolidovaném základě, 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě; ustanovení odstavců 1 a 2 tím nejsou dotčena. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál na konsolidovaném základě, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu na konsolidovaném základě.
(4)	Kapitál na konsolidovaném základě na krytí tržního rizika nelze zohlednit v míře vyšší než 150 % ze součtu původního kapitálu na konsolidovaném základě a dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě sníženého o odčitatelné položky na konsolidovaném základě a sníženého o součet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku investičního portfolia, k riziku rozmělnění investičního portfolia a k operačnímu riziku.
(5)	Přebytek v krytí očekávaných ztrát lze zahrnout do dodatkového kapitálu na konsolidovaném základě v částce, která není větší než 0,6 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic. Pro účely stanovení limitu pro přebytek v krytí očekávaných uvěrových ztrát se do hodnot rizikově vážených expozic nezahrnují expozice ze sekuritizace s rizikovou váhou 1250 %.

Hlava IV

Kapitálové požadavky (§ 74-179)

Díl 1

Určení kapitálových požadavků a přístupy pro jejich výpočet (§ 74-82)

Oddíl 1

Určení kapitálových požadavků (§ 74-75)

§ 74

(1)	Pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti povinná osoba stanovuje minimální kapitálové požadavky k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku; tím není dotčeno ustanovení odstavce 2.
(2)	Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb a obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet stanovují za podmínek stanovených touto vyhláškou (hlava I) kapitálový požadavek na základě režijních nákladů.

§ 75

(1)

Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku zahrnují kapitálové požadavky k

a)	úvěrovému riziku investičního portfolia a riziku rozmělnění investičního portfolia,
b)	specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,
c)	specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,
d)	riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů,
e)	vypořádacímu riziku obchodního portfolia a volným dodávkám,
f)	ostatním nástrojům obchodního portfolia,
g)	riziku angažovanosti obchodního portfolia.

(2)

Kapitálové požadavky k tržnímu riziku zahrnují kapitálové požadavky k

a)	obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia,
b)	obecnému akciovému riziku obchodního portfolia,
c)	měnovému riziku investičního a obchodního portfolia,
d)	komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia.

(3)

Kapitálové požadavky k obecnému a specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia a obecnému a specifickému akciovému riziku obchodního portfolia se také označují jako kapitálové požadavky k pozičnímu riziku obchodního portfolia.

(4)

Ke kapitálovým požadavkům k pozičnímu riziku obchodního portfolia, k měnovému riziku a ke komoditnímu riziku se přičítají kapitálový požadavek k opcím stanovený podle dílu 3 oddílu 7 a kapitálový požadavek k fondům kolektivního investování stanovený podle dílu 3 oddílu 4.

Oddíl 2

Přístupy pro výpočet kapitálových požadavků (§ 76-77)

§ 76

Základní přístupy pro výpočet kapitálových požadavků

Základní přístupy pro výpočet kapitálových požadavků jsou

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia bez využití vlastních modelů při stanovení

1.	hodnoty expozice (§ 87 a příloha č. 8 této vyhlášky), nebo
2.	upravené hodnoty expozice (§ 104 a příloha č. 16 této vyhlášky),

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů nebo transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů bez využití vlastních modelů při stanovení hodnoty expozice,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k vypořádacímu riziku obchodního portfolia nebo volným dodávkám,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k ostatním nástrojům obchodního portfolia,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku,

přístup BIA,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku,

přístup pro výpočet kapitálového požadavku na základě režijních nákladů, nebo

přístup pro výpočet kapitálových požadavků odpovídající pravidlům pro výpočet kapitálových požadavků platným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (dále jen „přístup pro výpočet kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel“).

§ 77

Speciální přístupy pro výpočet kapitálových požadavků

(1)

Speciální přístupy pro výpočet kapitálových požadavků jsou

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia s využitím vlastních modelů při stanovení

1.	hodnoty expozice (§ 87 a příloha č. 8 této vyhlášky), nebo
2.	upravené hodnoty expozice (§ 104 a příloha č. 16 této vyhlášky),

přístup IRB,

přístup pro výpočet kapitálového požadavku k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů nebo transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů s využitím vlastních modelů při stanovení hodnoty expozice,

přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia založený na vlastních modelech,

přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia založený na vlastních modelech,

přístup pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku založený na vlastních modelech,

přístup AMA,

přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku,

standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku v kombinaci s přístupem BIA,

přístup ASA, nebo

přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA.

(2)

Povinná osoba může používat pro výpočet kapitálových požadavků speciální přístup podle odstavce 1 písm. a) až h), pokud se připojila ke společné žádosti o souhlas s používáním takového speciálního přístupu a oprávněný orgán dohledu k tomu udělil souhlas¹⁴. Jinak může povinná osoba používat pro výpočet kapitálových požadavků speciální přístupy podle odstavce 1, pokud jí k tomu udělila souhlas Česká národní banka¹⁵, s tím, že je-li členem skupiny evropské ovládající banky, skupiny evropské finanční holdingové osoby či skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu, nepřipojila se ke společné žádosti o souhlas s používáním speciálního přístupu a o záměru předložit takovouto žádost České národní bance informovala příslušnou evropskou ovládající banku, evropskou finanční holdingovou osobu nebo evropského obchodníka s cennými papíry. Česká národní banka o jí předložené žádosti informuje orgán dohledu členského státu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad dotčeným konsolidačním celkem, v případě, že je povinná osoba součástí takového konsolidačního celku.

Oddíl 3

Žádost o souhlas s používáním speciálního přístupu nebo se změnou používaného přístupu (§ 78-82)

§ 78

(1)	Žádost o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá povinná osoba České národní bance.
(2)	Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti musí umožňovat České národní bance prověřit splnění požadavků kladených na daný speciální přístup. Jde-li o žádost o souhlas pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinných osob na konsolidovaném základě, je to v žádosti uvedeno a požadavky na základní údaje a přílohy se vztahují k regulovanému konsolidačnímu celku.
(3)	Žádost o souhlas se předkládá České národní bance samostatně pro každý speciální přístup pro výpočet kapitálového požadavku.

§ 79

(1)

Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí stanovených zvláštním předpisem¹⁶ i vymezení, jaký speciální přístup a od kterého data povinná osoba hodlá použít, a dále

a)	seznam příloh, které jsou součástí žádosti,
b)	prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.

(2)

V případě, že povinná osoba Českou národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více speciálních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je povinná osoba pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.

§ 80

(1)

Přílohy uvedené v seznamu podle § 79 odst. 1 písm. a) v případě žádosti o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku podle § 77 odst. 1 písm. a) až h) předkládané České národní bance tvoří

a)	dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení daného rizika,
b)	dokumentace k systému měření daného rizika,
c)	dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu,
d)	sebehodnocení pro daný speciální přístup vypracované útvarem řízení daného rizika s případnou podporou útvaru vnitřního auditu nebo i s podporou auditora nebo konzultantů,
e)	seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby a vztahují se k systému řízení a měření rizika, pro které chce povinná osoba uplatnit speciální přístup, s tím, že povinná osoba je schopna na vyžádání České národní banky je poskytnout.

(2)

V případě žádosti o souhlas se speciálním přístupem podle § 77 odst. 1 písm. i) až k) musí přílohy k žádosti povinné osoby přehledně a úplně dokumentovat naplnění požadavků této vyhlášky na příslušný speciální přístup.

(3)

Pokud to vyžaduje povinnou osobou zvolený způsob implementace speciálního přístupu, předloží povinná osoba i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 nebo v § 79 odst. 1, tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala naplnění požadavků této vyhlášky na příslušný speciální přístup.

(4)

Pokud povinná osoba již dříve předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty povinná osoba označí v žádosti. V přiloženém prohlášení povinná osoba v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.

§ 81

(1)

Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje

a)	celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,
b)	přehled organizačního uspořádání, pravomocí, odpovědností a informačních toků při řízení daného rizika,
c)	přehled procesu ověření daného speciálního přístupu,
d)	přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem regulovaného konsolidačního celku nebo auditorem,
e)	zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů povinné osoby o dané oblasti a
f)	další dokumentaci prokazující způsob naplnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.

(2)

Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje

a)	odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,
b)	přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití povinnou osobou z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,
c)	popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,
d)	popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení (software) a
e)	další dokumentaci prokazující způsob naplnění požadavků na systém měření daného rizika.

(3)

Dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu obsahuje

a)	vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta povinnou osobou,
b)	popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,
c)	přehled provedených vzdělávání zaměstnanců, včetně vedoucích zaměstnanců a u družstevní záložny včetně řídících osob, vztahujících se k danému speciálnímu přístupu,
d)	popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,
e)	postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,
f)	postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,
g)	přehled oblastí využití (use test) daného speciálního přístupu v procesech povinné osoby a
h)	další dokumentaci prokazující postup implementace daného speciálního přístupu.

(4)

Sebehodnocení pro daný speciální přístup obsahuje

a)	posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,
b)	posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného speciálního přístupu,
c)	vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu,
d)	posouzení informačně technologické kompatibility subjektů v regulovaném konsolidačním celku a
e)	zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky vyhlášky pro daný speciální přístup.

§ 82

Pokud povinná osoba předává doklady nebo dokumenty v elektronické formě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách povinná osoba předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

Díl 2

Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku investičního portfolia (§ 83-126)

Oddíl 1

Standardizovaný přístup (§ 83-89)

§ 83

Standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia se řadí k základním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků.

§ 84

Kategorie expozic

(1)

Při používání standardizovaného přístupu se každá expozice investičního portfolia zařadí do jedné z kategorií:

a)	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám,
b)	expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům,
c)	expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám,
d)	expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám,
e)	expozice vůči mezinárodním organizacím,
f)	expozice vůči institucím,
g)	podnikové expozice,
h)	retailové expozice,
i)	expozice zajištěné nemovitostmi,
j)	expozice po splatnosti,
k)	regulatorně vysoce rizikové expozice,
l)	expozice v krytých dluhopisech,
m)	sekuritizované expozice,
n)	krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice,
o)	expozice vůči fondům kolektivního investování, nebo
p)	ostatní expozice.

(2)

Podrobnější vymezení kategorií expozic je uvedeno v příloze č. 4 této vyhlášky.

§ 85

Výpočet kapitálového požadavku

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic.

§ 86

Výpočet hodnoty rizikově vážené expozice

(1)	Hodnota rizikově vážené expozice se stanovuje u expozic zařazených do jednotlivých kategorií, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu, u kterých se tato hodnota nestanovuje.
(2)	Hodnota rizikově vážené expozice se stanovuje podle vztahu Rizikově vážená expozice = E . r, kde: E označuje hodnotu expozice, r označuje rizikovou váhu expozice.
(3)	Výpočet hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice je uveden v oddílu 4.
(4)	Pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice zařazené do kategorie expozic vůči institucím se používá metoda založená na externím ratingu instituce.

§ 87

Hodnota expozice

(1)

Hodnota expozice rozvahových aktiv odpovídá jejich účetní hodnotě, u vybraných expozic upravené podle přílohy č. 5 této vyhlášky; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 5.

(2)

V případě využití komplexní metody finančního kolaterálu podle oddílu 3 se účetní hodnota expozice představované cennými papíry nebo komoditami, které

a)	byly prodány, poskytnuty jako kolaterál nebo půjčeny v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, nebo
b)	jsou předmětem maržových obchodů,

zvýší o příslušný koeficient volatility, který přísluší těmto cenným papírům nebo komoditám, podle přílohy č. 16 této vyhlášky.

(3)

Hodnota expozice podrozvahových položek odpovídá jejich účetní hodnotě po odečtení rezerv násobené konverzním faktorem

a)	1,0 pro podrozvahové položky s vysokým rizikem,
b)	0,5 pro podrozvahové položky se středním rizikem,
c)	0,2 pro podrozvahové položky se středně nízkým rizikem,
d)	0 pro podrozvahové položky s nízkým rizikem.

Rozdělení podrozvahových položek podle rizika je uvedeno v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4)

Hodnota expozice derivátů podle přílohy č. 7 této vyhlášky a transakcí s delší dobou vypořádání se stanovuje

a)	metodou tržního ocenění,
b)	standardizovanou metodou, nebo
c)	metodou založenou na vlastním modelu,

se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení pro účely těchto metod. Vymezení metod a požadavky na model jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(5)

Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů se stanovuje

a)	v souladu s metodami a podmínkami pro zohledňování účinků majetkového zajištění podle § 104 a přílohy č. 16 této vyhlášky, nebo
b)	metodou založenou na vlastním modelu podle přílohy č. 8 této vyhlášky.

(6)

Pokud se k expozici vztahuje majetkové zajištění podle oddílu 3, hodnota expozice může být upravena v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3.

§ 88

Riziková váha

(1)	Riziková váha expozice vychází z kategorie expozic a úvěrové kvality.
(2)	Rizikové váhy pro jednotlivé kategorie expozic jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky, ledaže jde o sekuritizované expozice, pro které se používají ustanovení oddílu 4.
(3)	Expozicím, pro které není riziková váha uvedena, se přiřadí riziková váha 100 %.
(4)	Pokud je expozice zajištěna, riziková váha pro tuto expozici může být upravena v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3.

§ 89

Úvěrová kvalita

(1)

Úvěrová kvalita je určena na základě externího ratingu, který byl stanoven

a)	zapsanou ratingovou agenturou,
b)	exportní úvěrovou agenturou, která uveřejňuje svoje externí ratingy a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj s tím, že externí rating je vázán na jednu z 8 minimálních exportních pojišťovacích prémií (MEPP), které stanoví dohodnutá metodika Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo
c)	exportními úvěrovými agenturami, které se účastní „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(2)

Externí ratingy zapsaných ratingových agentur a exportních úvěrových agentur se používají na základě jednotného přístupu a v souladu s požadavky na externí ratingy a jejich používání ve standardizovaném přístupu uvedenými v příloze č. 9 této vyhlášky. Postupuje se přitom tak, aby externí ratingy nebyly účelově vybírány s cílem dosáhnout snížení kapitálových požadavků.

(3)

Pro určení úvěrové kvality se používají vyžádané externí ratingy, které byly stanoveny zapsanou ratingovou agenturou na základě požadavku hodnocené osoby. Pokud tyto ratingy nejsou k dispozici, lze používat nevyžádané externí ratingy stanovené z vlastního rozhodnutí agentury podle odstavce 1.

Oddíl 2

Přístup založený na interním ratingu (§ 90-101)

§ 90

Přístup IRB se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze po předchozím udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu.

§ 91

Požadavky na používání přístupu IRB

(1)

Při posuzování žádosti o udělení souhlasu s používáním přístupu IRB povinná osoba prokáže oprávněnému orgánu dohledu, že systémy pro řízení a rating úvěrového rizika expozic jsou důvěryhodné a jsou jednotně implementovány. Povinná osoba také prokáže, že

a)	její ratingové systémy poskytují smysluplné hodnocení charakteristik dlužníka a transakce, odůvodněné a dostatečné rozlišení rizika a přesné kvantitativní odhady rizika prováděné na základě jednotného přístupu,
b)	interní ratingy a odhady ztrát a selhání použité při výpočtu kapitálových požadavků a přidružené systémy a procesy hrají významnou roli při řízení rizika a v rozhodovacích procesech, při schvalování úvěru, při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a při řízení povinné osoby,
c)	má útvar, který řídí úvěrové riziko a který je odpovědný za její ratingové systémy, které jsou přiměřeně nezávislé a nepodléhají nepatřičným vlivům,
d)	shromažďuje a ukládá všechna relevantní data, která poskytují účinnou podporu jejímu procesu měření a řízení úvěrového rizika,
e)	dokumentuje své ratingové systémy, smysluplnost jejich konstrukce a své ratingové systémy ověřuje (validuje).

Podrobnější vymezení požadavků na používání přístupu IRB je uvedeno v příloze č. 10 této vyhlášky.

(2)

Povinná osoba, která žádá o udělení souhlasu s používáním přístupu IRB, také prokáže, že používá u příslušných expozic pro účely vnitřního měření a řízení rizika ratingové systémy, které obecně splňují minimální požadavky na používání přístupu IRB, a to alespoň po dobu 3 let; doba 3 let se stanovuje k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB.

(3)

Povinná osoba, která žádá o udělení souhlasu používat v rámci přístupu IRB vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, prokáže, že provádí a využívá vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů způsobem, který obecně splňuje minimální požadavky na používání přístupu IRB, a to alespoň po dobu 3 let; lhůta 3 let se stanovuje k okamžiku udělení souhlasu s používáním přístupu IRB. Konverzním faktorem se přitom rozumí poměr mezi částkou příslibu, která dosud není vyčerpána a bude vyčerpána a nesplacena v okamžiku selhání, a částkou příslibu, která dosud není vyčerpána; rozsah příslibu bude stanoven povoleným limitem, pokud nepovolený limit není vyšší.

(4)

Pokud povinná osoba, která již používá přístup IRB, přestane splňovat požadavky pro používání přístupu IRB, informuje o tom Českou národní banku a předloží jí plán na včasné obnovení souladu. Tento plán nemusí předkládat, prokáže-li, že vliv neplnění požadavků pro používání přístupu IRB není významný.

§ 92

Implementace přístupu IRB

(1)

Povinná osoba implementuje přístup IRB pro výpočet hodnoty rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát u všech expozic zařazených do investičního portfolia, ledaže jí byl udělen souhlas s používáním standardizovaného přístupu pro jednu nebo více kategorií expozic za podmínek podle § 100.

(2)

Povinná osoba implementuje přístup IRB najednou, ledaže jí byl udělen souhlas s postupnou implementací. Postupná implementace přístupu IRB může být provedena

a)	postupným zařazováním dalších kategorií expozic povinné osoby v rámci jedné osoby v regulovaném konsolidačním celku,
b)	postupným zařazováním dalších osob v regulovaném konsolidačním celku,
c)	pro používání vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů pro výpočet rizikových vah podnikových expozic a expozic vůči centrálním vládám, centrálním bankám a institucím, nebo
d)	u retailových expozic postupným zařazováním dalších podkategorií, jimž odpovídají rozdílné korelace podle přílohy č. 12 této vyhlášky.

Má-li povinná osoba zahraniční pobočku, může na ni při provedení postupné implementace přístupu IRB podle písmen a) a b) nahlížet jako na samostatnou osobu.

(3)

V případě postupné implementace povinná osoba implementuje přístup IRB během přiměřeného časového období a za podmínek, jak je stanoveno při udělení souhlasu s používáním přístupu IRB. Postupuje přitom tak, aby flexibilita v rozsahu implementace a časovém postupu nebyla užívána selektivně nebo zneužívána s cílem dosáhnout snížení kapitálových požadavků pozdější implementací přístupu IRB z hlediska některých kategorií expozic nebo obchodních jednotek, používání vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů.

(4)

Jakmile povinná osoba implementuje přístup IRB u jakékoliv kategorie expozic, implementuje zároveň tento přístup i u akciových expozic; tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 o možném používání standardizovaného přístupu.

§ 93

Kategorie expozic

(1)

Povinná osoba, která je oprávněna používat přístup IRB, zařazuje každou expozici investičního portfolia do jedné z kategorií:

a)	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám,
b)	expozice vůči institucím,
c)	podnikové expozice,
d)	retailové expozice,
e)	akciové expozice,
f)	sekuritizované expozice, nebo
g)	ostatní expozice.

(2)

Podrobnější vymezení kategorií expozic je uvedeno v příloze č. 11 této vyhlášky.

(3)

Povinná osoba používá pro zařazování expozic do jednotlivých kategorií v průběhu času jednotný přístup.

§ 94

Výpočet kapitálového požadavku

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia a k riziku rozmělnění investičního portfolia se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic.

Výpočet hodnoty rizikově vážené expozice

§ 95

(1)	Výpočet hodnoty rizikově vážené expozice se provádí pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia a kapitálového požadavku k riziku rozmělnění investičního portfolia.
(2)	Hodnota rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko se stanovuje u expozic zařazených do jednotlivých kategorií, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu, u kterých se tato hodnota nestanovuje.
(3)	Hodnota rizikově vážené expozice pro riziko rozmělnění se stanovuje u pohledávek nabytých za úplatu. Má-li povinná osoba vůči prodejci těchto pohledávek právo plného postihu za riziko rozmělnění nebo při selhání dlužníka, nemusí u nich stanovovat kapitálový požadavek k riziku rozmělnění a očekávané úvěrové ztráty pro riziko rozmělnění. Využije-li této možnosti, stanovuje u nich hodnotu rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a výši očekávaných úvěrových ztrát pro příslušnou kategorii expozic. Pokud je plný postih v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3, povinná osoba ho může zohlednit jako osobní zajištění.
(4)	Způsob výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky, ledaže jde o sekuritizované expozice, pro které je uveden v oddílu 4.

§ 96

(1)

Výpočet hodnoty rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko a pro riziko rozmělnění je založen na relevantních parametrech, které se vztahují k expozicím. Tyto parametry zahrnují

a)	hodnotu PD,
b)	hodnotu LGD,
c)	splatnost,
d)	hodnotu expozice.

(2)

Podrobnější vymezení parametrů je uvedeno v příloze č. 13 této vyhlášky.

§ 97

(1)

Povinná osoba stanovuje vlastní odhady hodnoty PD v souladu s požadavky pro používání přístupu IRB uvedenými v příloze č. 10 této vyhlášky pro

a)	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám,
b)	expozice vůči institucím,
c)	podnikové expozice,
d)	retailové expozice a
e)	akciové expozice,

pokud pro ně používá metodu odhadů hodnot PD a LGD.

(2)

Hodnotu LGD a splatnost povinná osoba stanovuje v souladu s požadavky pro používání přístupu IRB uvedenými v příloze č. 10 této vyhlášky.

(3)

Hodnotu PD a hodnotu LGD lze stanovovat odděleně nebo společně, avšak pouze za podmínek uvedených v příloze č. 13 této vyhlášky.

(4)

Povinná osoba stanovuje se souhlasem oprávněného orgánu dohledu hodnotu rizikově vážené akciové expozice v souladu s požadavky pro používání přístupu IRB uvedenými v příloze č. 10 této vyhlášky

a)	zjednodušenou metodou rizikové váhy,
b)	metodou odhadů hodnot PD a LGD, nebo
c)	metodou vlastních modelů;

tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2.

(5)

Povinná osoba může metody uvedené v odstavci 4 kombinovat pro různá portfolia akciových expozic, pokud rozdílné metody interně trvale používá a prokáže oprávněnému orgánu dohledu, že výběr metod je proveden na základě jednotného přístupu a není motivován úvahami o regulatorní arbitráži. Povinná osoba také může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu stanovovat hodnotu rizikově vážené akciové expozice vůči podnikům pomocných služeb způsobem, který je určen pro ostatní expozice.

(6)

Povinná osoba stanovuje hodnotu rizikově vážených specializovaných úvěrových expozic s využitím rizikových vah pro jednotlivé kategorie specializovaných úvěrových expozic, které jsou uvedeny v příloze č. 12 této vyhlášky, a v souladu s metodologií prověřenou oprávněným orgánem dohledu; tímto nejsou dotčena ustanovení odstavce 2. Tento způsob povinná osoba nemusí použít, pokud je schopna pro specializované úvěrové expozice stanovit vlastní odhady hodnoty PD v souladu s požadavky pro používání přístupu IRB uvedenými v příloze č. 10 této vyhlášky.

(7)

Povinná osoba stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD a konverzních faktorů v souladu s požadavky pro používání přístupu IRB uvedenými v příloze č. 10 této vyhlášky a po udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu. V jiném případě povinná osoba používá hodnoty LGD a konverzní faktory uvedené v příloze č. 13 této vyhlášky. Pro retailové expozice zařazené v souladu se souhlasem oprávněného orgánu dohledu do přístupu IRB povinná osoba vždy stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD a konverzních faktorů.

§ 98

Expozice vůči fondům kolektivního investování

(1)

Zařazení expozic vůči fondům kolektivního investování, zejména představovaných podílovými listy podílových fondů a akciemi investičních fondů do kategorií expozic, a způsob výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic závisí na tom, do jaké míry povinná osoba zná podkladové expozice fondu kolektivního investování a zda fond kolektivního investování splňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky.

(2)

Pokud

a)	povinná osoba zná všechny podkladové expozice fondu kolektivního investování,
b)	povinná osoba naplňuje u těchto expozic minimální požadavky pro používání přístupu IRB uvedené v příloze č. 10 této vyhlášky a
c)	fond splňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky,

zařazuje povinná osoba podkladové expozice fondu kolektivního investování do jednotlivých kategorií expozic a pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát používá způsob, který je stanoven pro příslušnou kategorii expozic.

(3)

Pokud povinná osoba zná všechny podkladové expozice fondu kolektivního investování a fond splňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky, ale povinná osoba nenaplňuje u těchto expozic požadavky pro používání přístupu IRB, postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát takto:

pro podkladové expozice zařazené do kategorie akciových expozic používá zjednodušenou metodu rizikové váhy a zachází s nimi jako s ostatními akciovými expozicemi, ledaže je schopna rozlišit akciové expozice nekótované na regulovaných trzích, kótované na regulovaných trzích a ostatní,

pro všechny ostatní podkladové expozice používá upravený standardizovaný přístup:

1.	expozice zařazuje do příslušné kategorie expozic a přiřazuje jim rizikovou váhu, která přísluší ke stupni úvěrové kvality, který je bezprostředně nad tím stupněm úvěrové kvality, do kterého by tato expozice byla jinak zařazena,
2.	expozicím, kterým by jinak příslušela riziková váha 150 %, přiřadí rizikovou váhu 200 %.

(4)

Pokud povinná osoba nezná všechny podkladové expozice fondu kolektivního investování, ale fond splňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky, používá povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát základní způsob podle odstavce 5 nebo alternativní způsob podle odstavce 6. Pokud fond nesplňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky, povinná osoba používá základní způsob.

(5)

Povinná osoba, která používá základní způsob,

a)	zařazuje podkladové expozice fondu kolektivního investování pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice a očekávaných úvěrových ztrát do kategorie akciových expozic,
b)	používá pro podkladové expozice zjednodušenou metodu rizikové váhy a
c)	zachází s podkladovými expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi, ledaže je schopna rozlišit soukromé kapitálové investice, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice. Pro expozice jiné než podíly, zejména podílové listy, používá rizikovou váhu pro soukromé kapitálové investice, akciové expozice kótované na regulovaných trzích nebo ostatní akciové expozice. Pro expozice, které nezná, používá rizikovou váhu pro ostatní akciové expozice.

(6)

Povinná osoba, která používá alternativní způsob, může sama provést výpočet hodnoty rizikově vážené expozice nebo se spoléhá na třetí osobu, která počítá a povinné osobě oznamuje průměrnou hodnotu rizikově vážených expozic založenou na podkladových expozicích fondu kolektivního investování. Povinná osoba může použít alternativní způsob, pokud fond splňuje kritéria podle přílohy č. 4 této vyhlášky a pokud třetí osoba podkladové expozice zná a správnost jejího výpočtu a oznámení jsou zajištěny odpovídajícím způsobem. Povinná osoba postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice a očekávaných úvěrových ztrát takto:

pro podkladové expozice zařazené do kategorie akciových expozic používá zjednodušenou metodu rizikové váhy a zachází s nimi jako s ostatními akciovými expozicemi, ledaže je schopna rozlišit soukromé kapitálové investice, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice,

pro všechny ostatní podkladové expozice používá standardizovaný přístup upravený takto:

1.	expozice zařazuje do příslušné kategorie expozic a přiřazuje jim rizikovou váhu, která přísluší ke stupni úvěrové kvality, který je bezprostředně nad tím stupněm úvěrové kvality, do kterého by tato expozice byla jinak zařazena,
2.	expozicím, kterým by jinak příslušela riziková váha 150 %, přiřadí rizikovou váhu 200 %.

§ 99

Očekávané úvěrové ztráty

(1)

Povinná osoba stanovuje výši očekávaných úvěrových ztrát pro expozice zařazené do kategorie

a)	expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám,
b)	expozic vůči institucím,
c)	podnikových expozic,
d)	retailových expozic, nebo
e)	akciových expozic.

(2)

Způsoby výpočtu výše očekávaných úvěrových ztrát a zacházení s nimi pro jednotlivé kategorie expozic, pro riziko rozmělnění pohledávek nabytých za úplatu a pro expozice vůči fondům kolektivního investování jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Přístup k očekávaným úvěrovým ztrátám pro sekuritizované expozice je uveden v oddílu 4.

(3)

Povinná osoba při výpočtu výše očekávaných úvěrových ztrát používá pro každou expozici stejné hodnoty PD, LGD a stejnou hodnotu expozice jako pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice.

(4)

Pokud je povinná osoba oprávněna používat vlastní odhady hodnoty LGD, očekávaná ztrátovost expozic v selhání odpovídá povinnou osobou provedenému nejlepšímu odhadu očekávané ztrátovosti pro expozice v selhání (EL_BE).

(5)

Výše očekávaných úvěrových ztrát pro expozice zařazené do kategorie ostatních expozic je nulová.

§ 100

Používání standardizovaného přístupu v rámci přístupu IRB

Povinná osoba, která implementuje přístup IRB, může se souhlasem oprávněného orgánu dohledu používat standardizovaný přístup pro jednu nebo více kategorií expozic takto:

pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, je-li počet významných protistran omezený a pro povinnou osobu by bylo příliš zatěžující implementovat pro tyto protistrany ratingový systém,

pro expozice vůči institucím, je-li počet významných protistran omezený a pro povinnou osobu by bylo příliš zatěžující implementovat pro tyto protistrany ratingový systém,

pro expozice nevýznamných osob v regulovaném konsolidačním celku nebo nevýznamných zahraničních poboček,

pro kategorie expozic, které jsou nevýznamné z hlediska velikosti a rizikového profilu v oblasti úvěrového rizika. Jde-li o kategorii akciových expozic, považuje se pro tyto účely za významnou, pokud součet hodnot expozic v této kategorii převýší v průměru za předcházející kalendářní rok 10 % kapitálu; pro účely součtu hodnot expozic v této kategorii se vyloučí

1.	akciové expozice podle písmene g),
2.	akciové expozice zahrnuté do legislativních programů podle písmene h) a
3.	akciové expozice vůči osobám podle písmene f).

Je-li počet akciových expozic nižší než 10 jednotlivých podílů, pak tento limit činí 5 % kapitálu;

pro expozice vůči

1.	vládě České republiky a České národní bance,
2.	organizacím veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se ve standardizovaném přístupu zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě a těmto expozicím je v rámci standardizovaného přístupu přiřazena nulová riziková váha,

pro expozice povinné osoby vůči ovládající osobě, ovládané osobě nebo osobě, která je ovládána stejnou osobou jako povinná osoba, za předpokladu, že tyto osoby jsou institucí, finanční holdingovou osobou, finanční institucí nebo podnikem pomocných služeb a podléhají příslušným obezřetnostním požadavkům na individuálním nebo konsolidovaném základě,

pro akciové expozice vůči osobám, jejichž úvěrovým závazkům je v rámci standardizovaného přístupu přiřazena nulová riziková váha, včetně organizací veřejného sektoru s nulovou rizikovou váhou,

pro akciové expozice, které jsou zahrnuty do legislativních programů na podporu vybraných oblastí ekonomiky s tím, že tyto programy významně podporují investice povinných osob, vyžadují určitou formu státního dozoru a obsahují restrikce na investice do akciových expozic. Podmínkou použití standardizovaného přístupu je u těchto expozic jejich omezený rozsah, a to do výše 10 % součtu původního a doplňkového kapitálu;

pro expozice ve formě povinných minimálních rezerv u Evropské centrální banky nebo centrálních bank členských států za podmínek stanovených pro tyto expozice při použití standardizovaného přístupu,

pro státní a státem zajištěné (state-reinsured) záruky, které jsou v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3.

§ 101

Opuštění přístupu IRB

(1)	Povinná osoba, která již používá přístup IRB, se nemůže vrátit k používání standardizovaného přístupu pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice, ledaže je schopna prokázat rozumný důvod k tomuto návratu a oprávněný orgán dohledu k němu udělil souhlas.
(2)	Povinná osoba, která je již oprávněna používat v rámci přístupu IRB vlastní odhady hodnoty LGD nebo konverzních faktorů, se nevrací k používání hodnoty LGD nebo konverzních faktorů stanovených podle přílohy č. 13 této vyhlášky, ledaže je schopna prokázat rozumný důvod k tomuto návratu a oprávněný orgán dohledu k němu udělil souhlas.

Oddíl 3

Techniky snižování úvěrového rizika (§ 102-107)

§ 102

Používané techniky

(1)

Technikami snižování úvěrového rizika spojeného s expozicemi, které lze zohledňovat při stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia, jsou majetkové zajištění a osobní zajištění.

(2)

V případě majetkového zajištění jde o techniku, u níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí vyplývá z práva věřitele v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem stanovené úvěrové události týkající se dlužníka

a)	uspokojit svou pohledávku z výtěžku zpeněžení kolaterálu nebo přivlastněním si kolaterálu, nebo
b)	snížit hodnotu expozice na částku, nebo expozici nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou expozice vůči protistraně a hodnotou pohledávky protistrany vůči povinné osobě nebo osobě v regulovaném konsolidačním celku.

(3)

V případě osobního zajištění jde o techniku, u níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí vyplývá ze závazku třetí osoby zaplatit věřiteli určitou částku v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem stanovené úvěrové události.

§ 103

Základní předpoklady uznatelnosti technik

(1)

Při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice pro účely výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku a očekávaných úvěrových ztrát z expozic lze zohledňovat techniky snižování úvěrového rizika, pokud je naplněn základní předpoklad uznatelnosti těchto technik a jsou splněny podmínky uznatelnosti zajištění.

(2)

Základním předpokladem uznatelnosti technik snižování úvěrového rizika je schopnost povinné osoby prokázat, že

a)	používané techniky a s nimi související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech příslušných právních řádech,
b)	odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti s používanými technikami snižování úvěrového rizika, a
c)	bez ohledu na používání technik snižování úvěrového rizika nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s expozicemi; jde-li o repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit, plné posuzování úvěrového rizika se týká čisté expozice vzniklé z těchto transakcí.

(3)

Podmínky uznatelnosti majetkového zajištění jsou splněny, pokud

a)	kolaterál je dostatečně likvidní a jeho hodnota je po celou dobu trvání zajištění dostatečně stabilní tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení uznáno a zohledněno při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice,
b)	věřitel je v případě selhání dlužníka, nebo osoby, která kolaterál převzala do úschovy, k uložení, ke skladování nebo do správy, pokud to příslušný právní řád vyžaduje, zejména při prohlášení konkursu na jeho nebo její majetek, nebo při výskytu jiné stanovené úvěrové události, oprávněn uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od okamžiku selhání nebo od výskytu jiné stanovené úvěrové události a
c)	stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný.

(4)

Podmínky uznatelnosti osobního zajištění jsou splněny, pokud

a)	osoba poskytující zajištění je dostatečně důvěryhodná tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení uznáno a zohledněno při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice, a
b)	povinná osoba má jednoznačně stanovená kritéria ohledně poskytovatelů osobního zajištění.

(5)

Podrobnější vymezení majetkového a osobního zajištění, přehled osob, které jsou uznatelné jako poskytovatelé osobního zajištění, a podrobnější vymezení podmínek uznatelnosti je uvedeno v příloze č. 15 této vyhlášky.

§ 104

Účinky použitých technik

(1)	Hodnota rizikově vážené expozice nebo očekávané úvěrové ztráty z expozice není při zohlednění takové techniky vyšší než bez jejího zohlednění.
(2)	Výběr metody pro zohledňování účinků technik snižování úvěrového rizika závisí na typu majetkového nebo osobního zajištění a na splnění podmínek, které se k jednotlivým metodám vztahují. Vymezení jednotlivých metod a souvisejících podmínek je uvedeno v příloze č. 16 této vyhlášky.
(3)	K technice snižování úvěrového rizika se nepřihlíží, pokud je již zohledněna ve výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice podle ustanovení pro standardizovaný přístup nebo přístup IRB a byla by při stanovení kapitálového požadavku zohledněna vícekrát.

§ 105

Nesoulad splatností

(1)	K nesouladu splatností dochází, pokud splatnost majetkového nebo osobního zajištění nastává dříve než splatnost zajišťované expozice.
(2)	Splatností zajištění se rozumí okamžik, kdy zajištění zaniká nebo může zaniknout.
(3)	Je-li poskytovatel oprávněn stanovit splatnost zajištění, nastává tato splatnost stanoveným okamžikem, nebo okamžikem, kdy může být toto právo uplatněno nejdříve. Je-li věřitel oprávněn stanovit splatnost zajištění, nastává tato splatnost stanoveným okamžikem, nebo okamžikem, kdy může být toto právo uplatněno nejdříve, za předpokladu, že uplatnění tohoto práva je k jeho prospěchu; jinak se k tomuto právu nepřihlíží.
(4)	Pokud podmínky úvěrového derivátu umožňují jeho zánik před uplynutím doby odkladu (grace period), která je požadována pro možnost uplatnit selhání u daného podkladového nástroje v důsledku neschopnosti platit, zkrátí se doba splatnosti osobního zajištění o tuto dobu odkladu.
(5)	Nesoulad splatností může vést k tomu, že příslušnou techniku snižování úvěrového rizika lze zohlednit až po úpravě její hodnoty, nebo ji zohlednit nelze. Podrobnější vymezení úprav v důsledku nesouladu splatností a situací, kdy techniku snižování úvěrového rizika nelze zohlednit, je uvedeno v příloze č. 16 této vyhlášky.

§ 106

Kombinace použitých technik

(1)

Pokud se k expozici vztahuje více technik snižování úvěrového rizika, expozice se rozděluje na části podle použitých technik. Tyto techniky se zohledňují v souladu s ustanoveními o kombinaci použitých technik podle přílohy č. 16 této vyhlášky.

(2)

Pokud se k expozici vztahují osobní zajištění poskytnutá jednou osobou, která mají různou splatnost, rozdělí se jimi zajištěná část expozice na části podle splatnosti těchto zajištění. Účinky technik snižování úvěrového rizika se zohledňují v souladu s ustanoveními o kombinaci použitých technik podle přílohy č. 16 této vyhlášky. U částí expozice, kde dochází k nesouladu splatností zajišťované expozice a zajištění, se použijí i ustanovení o nesouladu splatností.

§ 107

Zajištění koše expozic

Pokud se osobní zajištění v podobě úvěrových derivátů vztahuje k více než jedné expozici, zohlední se v souladu s ustanoveními o zajištění koše expozic podle přílohy č. 15 této vyhlášky.

Oddíl 4

Sekuritizace (§ 108-115)

§ 108

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku sekuritizovaných expozic se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu, u kterých se tato hodnota nestanovuje.

§ 109

Tradiční sekuritizace

(1)

Povinná osoba, která je v tradiční sekuritizaci původcem, může pro účely výpočtu hodnot rizikově vážené expozice a očekávaných úvěrových ztrát vyloučit sekuritizované expozice, pokud úvěrové riziko spojené s těmito expozicemi je ve významné míře převedeno na třetí osobu a tento převod splňuje následující podmínky:

smluvní dokumentace zohledňuje ekonomickou podstatu transakce,

kvalifikovaným právním názorem je doloženo, že sekuritizované expozice jsou mimo dosah původce a jeho věřitelů, a to i při konkursu,

vydané cenné papíry nejsou závazkem původce,

přejímatelem je jednotka pro speciální účel,

původce nevykonává kontrolu nad převedenými expozicemi, a to faktickou nebo nepřímou. Za faktickou kontrolu se považuje zejména právo původce odkoupit nazpět od přejímatele převedené expozice za účelem realizace užitků (benefits) z nich plynoucích nebo jeho povinnost znovu převzít již převedené riziko. Pokud původce nadále průběžně obstarává správu převedených expozic a je tudíž obsluhovatelem, není to samo o sobě považováno za nepřímou kontrolu;

opce na zpětný odkup, pokud existuje, splňuje následující kritéria:

1.	je uplatnitelná na základě rozhodnutí původce,
2.	lze ji uplatnit pouze tehdy, pokud neamortizovaná část sekuritizovaných expozic je rovna či menší než 10 % původní hodnoty těchto expozic,
3.	není strukturována tak, aby umožnila investorům vyhnout se ztrátám vyplývajícím z pozic, které drží, a ani jiným způsobem neposkytuje úvěrové posílení,

smluvní dokumentace neobsahuje ustanovení, která požadují

1.	zlepšování sekuritizované pozice původcem, zejména nahrazování podkladových expozic nebo zvýšení výnosu placeného původcem investorům při zhoršení úvěrové kvality sekuritizovaných expozic, ledaže jde o ustanovení o předčasném splacení,
2.	zvýšení výnosu placeného držiteli sekuritizované pozice při zhoršení úvěrové kvality portfolia podkladových expozic.

(2)

Pokud povinná osoba podle odstavce 1 vyloučí sekuritizované expozice, stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice a očekávaných úvěrových ztrát pro pozice, které drží v sekuritizaci.

(3)

Pokud povinná osoba, která je původcem, nepřevede v souladu s odstavcem 1 ve významné míře úvěrové riziko, stanovuje hodnotu rizikově vážené sekuritizované expozice podle standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB, je-li oprávněna přístup IRB používat.

§ 110

Syntetická sekuritizace

(1)

Povinná osoba, která je v syntetické sekuritizaci původcem, považuje pro účely výpočtu hodnot rizikově vážené expozice a očekávaných úvěrových ztrát expozice za sekuritizované expozice, pokud úvěrové riziko spojené s těmito expozicemi je ve významné míře převedeno na třetí osobu pomocí majetkového nebo osobního zajištění a tento převod splňuje následující podmínky:

smluvní dokumentace zohledňuje ekonomickou podstatu transakce,

zajištění, pomocí něhož je úvěrové riziko převedeno, je v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3 s tím, že jednotka pro speciální účel není uznatelným poskytovatelem zajištění,

s použitým zajištěním nejsou spojeny podmínky nebo ujednání, které

1.	stanovují významné prahy, pod jejichž hodnotou zajištění nebude poskytováno, přestože dojde k úvěrové události,
2.	umožňují zánik zajištění při zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic,
3.	požadují zlepšování sekuritizované pozice původcem, ledaže jde o ustanovení o předčasném splacení,
4.	požadují zvýšení ceny placené za zajištění nebo zvýšení výnosu placeného držiteli sekuritizované pozice při zhoršení úvěrové kvality portfolia podkladových expozic,

kvalifikovaným právním názorem je doložena vymahatelnost zajištění ve všech příslušných právních řádech.

(2)

Pokud se expozice považují podle odstavce 1 za sekuritizované expozice,

povinná osoba stanovuje hodnotu rizikově vážených expozic a očekávaných úvěrových ztrát pro pozice, které drží v sekuritizaci,

povinná osoba, která je původcem,

1.	stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice v souladu s tímto oddílem, a nikoliv podle ustanovení o standardizovaném přístupu nebo přístupu IRB,
2.	postupuje v souladu s tímto oddílem u všech tranší včetně těch, které se vztahují k majetkovému a osobnímu zajištění. Pokud je tranše převedena pomocí zajištění na třetí osobu, původce při výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice přiřazuje této tranši rizikovou váhu třetí osoby;
3.	pokud používá přístup IRB, očekávanou úvěrovou ztrátu z příslušných sekuritizovaných expozic považuje za nulovou.

(3)

§ 111

(1)	Pokud se pozice vztahuje k různým tranším v sekuritizaci, pozice spojená s každou tranší se považuje za samostatnou sekuritizovanou pozici.
(2)	Poskytovatelé zajištění sekuritizované pozice drží pozici v sekuritizaci.
(3)	Sekuritizovaná pozice zahrnuje expozice spojené se sekuritizací, které vyplývají z úrokových nebo měnových derivátů.

§ 112

Skrytá podpora sekuritizace

(1)

Původce nebo sponzor nesmí provádět skrytou podporu sekuritizace, za kterou se považuje jakákoli podpora převyšující předem stanovené smluvní závazky.

(2)

Pokud původce nebo sponzor poruší zákaz provádět skrytou podporu sekuritizace,

a)	stanovuje takové kapitálové požadavky, jakoby k sekuritizaci nedošlo,
b)	uveřejní informaci, že skrytou podporu poskytl, a jaké dopady na kapitál skrytá podpora představuje.

§ 113

Hodnota rizikově vážené sekuritizované expozice

(1)

Hodnota rizikově vážené sekuritizované expozice se stanovuje podle vztahu

Rizikově vážená sekuritizovaná expozice = ,

kde: E označuje hodnotu sekuritizované expozice,

r označuje rizikovou váhu.

(2)

Pokud povinná osoba používá pro kategorii expozic, do které by náležela sekuritizovaná expozice,

a)	standardizovaný přístup, postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice podle přílohy č. 17 této vyhlášky,
b)	přístup IRB, postupuje při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice podle přílohy č. 18 této vyhlášky.

(3)

Pokud má povinná osoba v sekuritizaci 2 a více vzájemně se překrývajících pozic, a to plně nebo částečně, zahrnuje do výše, v jaké se tyto pozice překrývají, do výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice pouze tu pozici nebo její část, která tvoří vyšší hodnotu rizikově vážené expozice; překrýváním se rozumí, že dané pozice plně nebo částečně představují stejné podstupované riziko, tudíž je lze do výše tohoto překrytí považovat za jedinou pozici.

(4)

Jde-li o sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení, povinná osoba, která je původcem nebo sponzorem, stanovuje dodatečnou hodnotu rizikově vážené expozice podle přílohy č. 17 nebo přílohy č. 18 této vyhlášky; revolvingovou expozicí se rozumí expozice, u níž dlužník může měnit částky, které čerpá v rámci dohodnutého limitu; možností předčasného splacení se rozumí smluvní ustanovení požadující v případě přesně definovaných událostí vyplacení pozic investorů před smluvně stanovenou splatností.

(5)

Jde-li o syntetickou sekuritizaci, při nesouladu splatnosti sekuritizované expozice a splatnosti zajištění, kterým se převádí úvěrové riziko, se postupuje takto:

a)	splatnost zajištění se stanoví v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3,
b)	splatnost sekuritizované expozice se rovná zbytkové splatnosti podkladové expozice s nejdelší zbytkovou splatností, nejvýše však 5 let,
c)	původce při výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic nezohledňuje nesoulad splatností u tranší, kterým se přiřazuje riziková váha 1250 %,
d)	u tranší, kterým se nepřiřazuje riziková váha 1250 %, se výsledná hodnota rizikově vážené expozice stanovuje v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3 a vztahu , kde: RW* označuje výslednou hodnotu rizikově vážené expozice, RW(SP) označuje hodnotu rizikově vážené expozice, pokud by neexistoval nesoulad splatností, RW(Ass) označuje hodnotu rizikově vážených expozic, pokud by nebyly sekuritizovány, T označuje splatnost podkladových expozic vyjádřenou v letech, t označuje splatnost zajištění úvěrového rizika vyjádřenou v letech, t* se rovná 0,25.

§ 114

Hodnota sekuritizované expozice

(1)

Pokud povinná osoba používá pro kategorii expozic, do které by náležela sekuritizovaná expozice,

a)	standardizovaný přístup, hodnota rozvahové sekuritizované expozice se rovná její účetní hodnotě, u vybraných expozic upravené o obezřetnostní filtry podle přílohy č. 5 této vyhlášky,
b)	přístup IRB, hodnota rozvahové sekuritizované expozice se rovná její účetní hodnotě bez úprav ocenění, u vybraných expozic upravené o obezřetnostní filtry podle přílohy č. 13 této vyhlášky.

(2)

Hodnota podrozvahové sekuritizované expozice se rovná účetní hodnotě vynásobené konverzním faktorem. Není-li dále stanoveno jinak, je tento konverzní faktor 100 %.

(3)

Hodnota sekuritizované expozice, která je derivátem, se stanovuje podle přílohy č. 8 této vyhlášky.

(4)

Pokud se k sekuritizované pozici vztahuje majetkové zajištění, lze jej zohlednit v hodnotě sekuritizované expozice v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3.

§ 115

Riziková váha

(1)

Riziková váha, která se používá při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice, se stanovuje podle úvěrové kvality sekuritizované expozice. Úvěrová kvalita se určuje

a)	na základě externího ratingu, který stanovila zapsaná ratingová agentura, nebo
b)	jiným způsobem,

a to podle přílohy č. 17 nebo přílohy č. 18 této vyhlášky.

(2)

Pokud je sekuritizovaná pozice předmětem majetkového nebo osobního zajištění, riziková váha, kterou k ní lze přiřadit, se může upravit v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle oddílu 3 a příloh č. 17 a 18 této vyhlášky.

(3)

Externí ratingy zapsaných ratingových agentur se používají na základě jednotného přístupu a v souladu s požadavky na externí ratingy a jejich používání v sekuritizaci uvedenými v příloze č. 19 této vyhlášky. Postupuje se přitom tak, aby externí ratingy nebyly účelově vybírány s cílem dosáhnout snížení kapitálových požadavků.

Oddíl 5

Zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení (§ 116-126)

Žádost o zápis do seznamu

§ 116

(1)	Žádost o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného podle zákona o bankách Českou národní bankou (dále jen „žádost o zápis do seznamu“) předkládá osoba poskytující úvěrová hodnocení (dále jen „ratingová agentura“).
(2)	Žádost o zápis do seznamu obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti musí umožňovat České národní bance prověřit podle zákona o bankách a této vyhlášky splnění požadavků na metody hodnocení a úvěrová hodnocení ratingové agentury, která má být zapsána do seznamu.

§ 117

(1)

Základní údaje žádosti o zápis do seznamu obsahují

obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo ratingové agentury, bylo-li přiděleno,

navrhovaný rozsah uplatňování externích ratingů používaných ratingovou agenturou (segmenty trhu), pro který se požaduje zápis do seznamu,

informaci o činnosti a působení ratingové agentury, v níž se uvede

1.	popis činností včetně služeb poskytovaných ratingovou agenturou,
2.	definice a popis segmentů trhu, pro jejichž externí ratingy udělované ratingovou agenturou se požaduje zápis do seznamu,
3.	členské státy, v nichž ratingová agentura požádala o zápis do obdobných seznamů vedených příslušnými orgány dohledu,
4.	členské státy, v nichž ratingová agentura vykonává svou činnost, a členské státy, v nichž byla zapsána do obdobných seznamů vedených příslušnými orgány dohledu,
5.	typy externích ratingů, které ratingová agentura poskytuje, zda vyžádané či nevyžádané, se stručným vysvětlením jejich podstaty,
6.	návrh přiřazení externích ratingů používaných ratingovou agenturou ke stupňům úvěrové kvality včetně odůvodnění takového přiřazení podle požadavků uvedených v § 125 a 126,

seznam příloh k žádosti (§ 118).

(2)

Pro doklady nebo dokumenty předkládané v elektronické podobě se použije § 82 obdobně.

§ 118

Přílohy žádosti o zápis do seznamu obsahují

a)	prohlášení alespoň jedné povinné osoby, že hodlá používat externí rating vypracovaný ratingovou agenturou, která předkládá žádost o zápis do seznamu, pro výpočet kapitálových požadavků,
b)	doklad, ze kterého vyplývají osoby oprávněné jednat jménem ratingové agentury a způsob, jakým tak činí, zejména zakladatelská listina, stanovy, statut,
c)	výpis z obchodního rejstříku nebo doklad obdobného zahraničního veřejného registru, který není starší než jeden měsíc a odpovídá skutečnému stavu ke dni předložení žádosti,
d)	sebehodnocení, kde je z pozice ratingové agentury popsáno, jak jsou naplněny požadavky uvedené v § 122 a 123, a
e)	prohlášení ratingové agentury, že veškeré jí uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.

§ 119

Pokud žádost o zápis do seznamu předkládá ratingová agentura, která již byla příslušným orgánem dohledu jiného členského státu zapsána do obdobného seznamu vedeného tímto orgánem a Českou národní banku žádá o zápis ve stejném nebo užším rozsahu uplatňování externích ratingů, předkládá žádost o zápis do seznamu v rozsahu podle § 116 až 118 kromě sebehodnocení podle § 118 písm. d) a návrhu přiřazení jí používaných externích ratingů ke stupňům úvěrové kvality podle § 117 odst. 1 písm. c) bodu 6. V případě, že by šlo o žádost ve větším rozsahu uplatňování, předloží tato ratingová agentura České národní bance informace a skutečnosti umožňující prověřit splnění požadavků nad rozsah uplatňování, ve kterém již byla zapsána.

§ 120

Pokud zapsaná ratingová agentura podává žádost o změnu údajů zapsaných v seznamu, uvede

a)	obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo ratingové agentury, bylo-li přiděleno,
b)	změnu, která má být zapsána, s tím, že v žádosti předloží doklady a dokumenty prokazující tuto změnu, a
c)	datum účinnosti této změny s tím, že tato změna nemůže být zapsána dříve, než rozhodnutí České národní banky nabude právní moci.

§ 121

Pokud zapsaná ratingová agentura podává žádost o výmaz ze seznamu, uvede

a)	obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo ratingové agentury, bylo-li přiděleno, a
b)	datum účinnosti výmazu ze seznamu s tím, že tento výmaz nemůže být proveden dříve, než rozhodnutí České národní banky nabude právní moci.

Metody hodnocení a úvěrová hodnocení

§ 122

(1)

Metody hodnocení používané ratingovou agenturou, která má být zapsána do seznamu (dále jen „metodika ratingové agentury“), musí naplňovat požadavek na nestrannost, nezávislost, průběžnou aktualizaci a průhlednost. Metodika ratingové agentury musí poskytnout České národní bance dostatek srovnatelných faktorů, které jí umožní přiřadit externí ratingy udělované ratingovou agenturou ke stupňům úvěrové kvality.

(2)

Požadavek na nestrannost je naplněn, pokud metodika přidělování externích ratingů je přesná, systematická, založená na jednotném přístupu a podléhá hodnocení založenému na zkušenostech z minulosti.

(3)

Požadavek na nezávislost je naplněn, pokud metodika přidělování externích ratingů nepodléhá vnějším politickým vlivům či nátlaku, anebo ekonomickým tlakům, které by mohly ovlivnit externí rating. K tomu ratingová agentura prokáže, že má

a)	jasnou vlastnickou a organizační strukturu,
b)	dostatečné finanční zdroje,
c)	kvalitní personální obsazení a zkušenosti,
d)	odpovídající řídicí a kontrolní systém.

(4)

Požadavek na průběžnou aktualizaci je naplněn, pokud ratingová agentura podrobuje metodiku i přidělené externí ratingy průběžnému přehodnocování, přizpůsobuje je změnám podmínek na trhu a v případě jednotlivých ratingů i změnám finanční situace hodnocené osoby. Průběžná aktualizace probíhá po každé významné události, nejméně však jednou ročně. Metodika hodnocení pro jednotlivé tržní segmenty je stanovena v souladu s těmito požadavky:

a)	zpětné testování probíhá už alespoň jeden rok,
b)	aktualizace externích ratingů prováděná ratingovou agenturou je zaznamenávána tak, aby mohla být kdykoliv předložena České národní bance,
c)	ratingová agentura je schopna předložit České národní bance rozsah svých kontaktů s řídicími orgány osob, které hodnotí.

Ratingová agentura okamžitě informuje Českou národní banku o zásadních změnách metodiky, kterou používá pro přidělování externích ratingů.

(5)

Požadavek na průhlednost je naplněn, pokud ratingová agentura uveřejňuje používané principy metodiky při vytváření externích ratingů, aby tak všichni potenciální uživatelé mohli posoudit, zda je dané hodnocení opodstatněné.

§ 123

(1)

Každý jednotlivý externí rating musí naplňovat požadavek důvěryhodnosti včetně přijetí na trhu a požadavek průhlednosti.

(2)

Požadavek důvěryhodnosti externího ratingu včetně přijetí na trhu je naplněn, pokud jednotlivé externí ratingy vypracované ratingovou agenturou v segmentu, pro který má být daná ratingová agentura zapsána do seznamu, jsou uživateli takových externích ratingů na trhu považovány za důvěryhodné a spolehlivé.

(3)

Důvěryhodnost se prokazuje zejména na základě

a)	tržního podílu ratingové agentury,
b)	finančních zdrojů včetně příjmů ratingové agentury,
c)	vlivu externího ratingu na tvorbu cen a
d)	prohlášením alespoň dvou povinných osob, zahraničních bank nebo zahraničních obchodníků s cennými papíry, že používají její ratingy při emisích dluhopisů nebo hodnocení úvěrových rizik.

(4)

Požadavek průhlednosti externího ratingu je naplněn, pokud všechny osoby, které mají na přístupu k jednotlivým externím ratingům oprávněný zájem, k nim mají přístup za rovnocenných podmínek. Žadatel doloží, zda zahraniční osoby mají přístup k individuálním externím ratingům za rovnocenných podmínek jako tuzemské osoby, které mají oprávněný zájem na získání těchto ratingů.

§ 124

(1)

Metodika ratingové agentury, která má být zapsána do seznamu pro segment sekuritizace, musí naplňovat požadavky podle § 122 a externí ratingy vydávané ratingovou agenturou musí naplňovat požadavky podle § 123 a odstavce 2.

(2)

Externí rating vypracovaný ratingovou agenturou lze využít pro účely výpočtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou externího ratingu, pokud splňuje následující podmínky:

a)	mezi druhy plateb zohledněnými v externím ratingu a druhy plateb, které bance přísluší z dané sekuritizované pozice v rámci smluvních ujednání, existuje soulad,
b)	externí rating je na trhu veřejně dostupný; externí ratingy jsou považovány za veřejně dostupné, pokud byly zveřejněny v dostupné formě a jsou zahrnuty do přechodové matice příslušné ratingové agentury. Externí ratingy, které jsou dostupné pouze omezenému počtu uživatelů, nelze považovat za veřejně dostupné.

§ 125

(1)

Při promítnutí stupňů externího ratingu do stupňů úvěrové kvality pro účely standardizovaného přístupu se uplatňují principy uvedené v odstavcích 2 až 6.

(2)

Pro účely promítnutí jednotlivých stupňů externího ratingu ke stupňům úvěrové kvality žadatel předloží odpovídající

a)	kvantitativní faktory, zejména dlouhodobý podíl selhání spojený s jednotlivými stupni externího ratingu,
b)	kvalitativní faktory, zejména skupiny emitentů, které daná ratingová agentura hodnotí, rozsah externích ratingů, které přiděluje, definice jednotlivých stupňů externího ratingu a definice selhání.

(3)

Ratingová agentura, která nemá dlouhou historii nebo dosud neshromáždila data selhání za dostatečně dlouhé období, sdělí České národní bance v případě kvantitativních faktorů svá očekávání, zejména očekávaný dlouhodobý podíl selhání spojený s jednotlivými stupni externího ratingu.

(4)

Ratingová agentura předloží porovnání dosažených nebo očekávaných podílů selhání v případě každého stupně externího ratingu se srovnávacím standardem doporučeným Českou národní bankou a založeným na podílech selhání zjištěných ostatními ratingovými agenturami u skupiny emitentů, u nichž předpokládá, že představují stejné úvěrové riziko.

(5)

Pokud ratingová agentura dosahuje podíly selhání zjištěné u externího ratingu ratingové agentury za systematicky výrazně vyšší než srovnávací standard, informuje o tom Českou národní banku a navrhne přidělit stupňům externího ratingu, které používá, vyšší stupeň rizika vyjádřený stupni úvěrové kvality (6 stupňů).

(6)

Pokud Česká národní banka zvýšila stupně úvěrové kvality přidělené stupňům externího ratingu ratingové agentury a tato agentura následně prokáže, že podíly selhání zjištěné u jejího externího ratingu již nejsou systematicky výrazně vyšší než srovnávací standard, může Česká národní banka externímu ratingu této ratingové agentury znovu přidělit původní stupeň rizika vyjádřený stupněm úvěrové kvality.

§ 126

(1)	Při promítnutí stupňů externího ratingu do stupňů úvěrové kvality pro účely výpočtu hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic metodou externího ratingu se uplatňují principy uvedené v odstavcích 2 a 3.
(2)	Ratingová agentura předloží dosažené nebo očekávané podíly selhání v případě každého stupně externího ratingu a navrhne přiřazení jednotlivých stupňů externího ratingu ke stupňům úvěrové kvality pro segment sekuritizace. Při přiřazování se rozlišuje mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými externími ratingy, zohledňují se kvantitativní faktory, zejména podíl selhání nebo ztrátovost, a kvalitativní faktory, zejména rozsah transakcí posuzovaných ratingovou agenturou a reálný obsah externího ratingu.
(3)	Sekuritizované pozice, kterým se na základě externích ratingů vypracovaných zapsanými ratingovými agenturami přiřazuje stejná riziková váha, patří ke stejným stupňům úvěrové kvality. Česká národní banka může v odůvodněných případech změnit přiřazení daného externího ratingu ke stupni úvěrové kvality.

Díl 3

Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku (§ 127-169)

Oddíl 1

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia (§ 127-132)

§ 127

(1)

Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se stanovuje pouze z nástrojů zařazených do obchodního portfolia. Rovná se součtu kapitálových požadavků stanovených

standardizovaným přístupem pro výpočet kapitálového požadavku

1.	ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,
2.	ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,
3.	k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání, maržových obchodů,
4.	k vypořádacímu riziku obchodního portfolia,
5.	k volným dodávkám,
6.	k ostatním nástrojům obchodního portfolia,
7.	k riziku angažovanosti obchodního portfolia,

přístupem pro výpočet kapitálového požadavku založeným na vlastních modelech

1.	ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,
2.	ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia, nebo

jejich kombinací.

(2)

Způsob výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia je uveden v oddílu 2.

(3)

Způsob výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia je uveden v oddílu 3.

(4)

Při stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia se použijí obdobně ustanovení o uznatelném finančním kolaterálu pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia uvedená v dílu 2 oddílu 3.

§ 128

Kapitálový požadavek k riziku protistrany

(1)

Kapitálový požadavek k riziku protistrany se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic a stanovuje se u

a)	repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit,
b)	derivátů,
c)	transakcí s delší dobou vypořádání a
d)	maržových obchodů.

(2)

Hodnota rizikově vážené expozice se rovná součinu hodnoty expozice a rizikové váhy. Riziková váha se stanovuje v souladu se standardizovaným přístupem nebo přístupem IRB.

(3)

Hodnota expozice derivátů a transakcí s delší dobou vypořádání se stanovuje

a)	metodou tržního ocenění,
b)	standardizovanou metodou, nebo
c)	metodou založenou na vlastním modelu,

se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení pro účely těchto metod. Vymezení metod a požadavky na model jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(4)

Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů se stanovuje

a)	v souladu s metodami a podmínkami pro zohledňování účinků majetkového zajištění podle § 104 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky, nebo
b)	metodou založenou na vlastním modelu podle přílohy č. 8 této vyhlášky.

(5)

Povinná osoba může v hodnotě rizikově vážené expozice zohlednit uznatelný kolaterál, pokud používá komplexní metodu finančního kolaterálu; uznatelným kolaterálem se pro tyto účely rozumí finanční a komoditní nástroje, které jsou způsobilé pro zařazení do obchodního portfolia. Pokud tento kolaterál není uveden mezi formami finančního kolaterálu pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia, při stanovení regulatorních koeficientů volatility se s ním zachází stejně jako s akciemi nezahrnutými do hlavního indexu, ale kótovanými na regulovaném trhu. Povinná osoba může stanovovat koeficienty volatility na základě vlastních odhadů, pokud jsou splněna stejná kritéria jako při zohledňování účinků technik snižování úvěrového rizika podle přílohy č. 16 této vyhlášky.

(6)

Rámcové dohody o započtení, které se týkají započtení pozic v obchodním a investičním portfoliu, lze zohlednit v hodnotě rizikově vážené expozice, pokud

a)	pozice, které jsou předmětem započtení, jsou denně tržně oceňovány, a
b)	cenné papíry nebo komodity přijaté, koupené nebo půjčené v těchto transakcích splňují podmínky uznatelnosti pro majetkové zajištění podle přílohy č. 15 této vyhlášky.

§ 129

Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku

(1)	Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanovuje, pokud transakce s finančními nebo komoditními nástroji nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do 4 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Toto se nevztahuje na repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit.
(2)	Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se rovná rozdílu mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, pokud tento rozdíl představuje pro povinnou osobu ztrátu, vynásobeném konverzním faktorem podle přílohy č. 20 této vyhlášky.

§ 130

Kapitálový požadavek k volným dodávkám

(1)

Volnými dodávkami (free deliveries) se rozumí

a)	případy, kdy povinná osoba zaplatila za cenné papíry, cizí měnu nebo komodity dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry, cizí měnu nebo komodity dříve, než za ně obdržela platbu, a
b)	v případě mezistátních transakcí uplynul jeden nebo více dnů od provedení takové platby nebo dodávky.

(2)

Při výpočtu kapitálového požadavku k volným dodávkám se postupuje v závislosti na druhu transakce takto:

a)	do první smluvní platby nebo dodávky se kapitálový požadavek nestanovuje,
b)	od první smluvní platby nebo dodávky do 4 dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky se kapitálový požadavek stanovuje stejně jako u expozice v investičním portfoliu,
c)	od 5 obchodních dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky do ukončení transakce jsou převedená hodnota a rozdíl mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním, je-li kladný, odčitatelnou položkou od součtu původního a doplňkového kapitálu.

(3)

Jde-li o transakci od první smluvní platby nebo dodávky do 4 dnů po splatnosti druhé smluvní platby nebo dodávky a

a)	je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB, hodnotu PD u protistran, vůči nimž nemá žádnou další expozici v investičním portfoliu, může stanovit na základě externího ratingu dané protistrany,
b)	je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB s vlastními odhady hodnoty LGD, může použít hodnotu LGD ve výši 45 %, pokud ji použije na všechny takové expozice.

(4)

Je-li povinná osoba oprávněna používat přístup IRB, může alternativně použít rizikové váhy podle standardizovaného přístupu, pokud tyto rizikové váhy použije na všechny takové expozice, nebo může použít na všechny takové expozice rizikovou váhu 100 %.

(5)

Pokud rozdíl mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním vyplývající z volných dodávek není významný, povinná osoba může tomuto rozdílu přiřadit rizikovou váhu 100 %.

§ 131

Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům

Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům obchodního portfolia se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic z těchto nástrojů.

§ 132

Pokud dojde k celkovému selhání vypořádacího nebo zúčtovacího systému, povinná osoba nemusí dodržet kapitálové požadavky podle § 129 po dobu takového selhání, je-li celkové selhání vypořádacího nebo zúčtovacího systému České národní bance prokázáno. Pokud některá protistrana za těchto okolností nevypořádá obchod, nebude to pro účely úvěrového rizika považováno za selhání protistrany.

Oddíl 2

Kapitálové požadavky k úrokovému riziku obchodního portfolia (§ 133-142)

§ 133

Kapitálový požadavek k úrokovému riziku se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, repo obchody, pevné termínové operace a úvěry, půjčky a vklady přijaté nebo poskytnuté na mezibankovním trhu. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

§ 134

Kompenzace nástrojů

(1)

Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, pokud je vydal týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kuponovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

(2)

V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle předchozího odstavce. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek:

v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o 7 dnů,

v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o

1.	0 dnů při zbytkové splatnosti nástroje nižší než 1 měsíc,
2.	7 dnů při zbytkové splatnosti nástroje od 1 měsíce včetně do 1 roku včetně,
3.	30 dnů při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než 1 rok.

Úrokové pozice

§ 135

(1)	Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.
(2)	Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.
(3)	Převody úrokových nástrojů v rámci repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

§ 136

(1)	S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.
(2)	V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(3)	V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(4)	V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(5)	V případě úvěrových derivátů se používá jmenovitá hodnota úvěrového derivátu, není-li stanoveno jinak. U úvěrových derivátů kromě swapu veškerých výnosů se použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku namísto zbytkové splatnosti referenčního nástroje zbytková splatnost úvěrového derivátu.

§ 137

(1)

Pokud povinná osoba podstupuje úvěrové riziko (prodávající zajištění), při výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku stanovuje pozice podle následujících odstavců.

(2)

Swap veškerých výnosů (total return swap) vytváří dlouhou pozici v obecném úrokovém riziku referenčního nástroje a krátkou pozici v obecném úrokovém riziku vládního dluhopisu vydaného se splatností rovnou době do nejbližšího fixingu úrokové míry, kterému je přidělena riziková váha 0 %. Vytváří rovněž dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje.

(3)

Swap úvěrového selhání (credit default swap) nevytváří pozici v obecném úrokovém riziku, vytváří syntetickou dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje. Pokud tento swap má externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikovaný nástroj podle přílohy č. 20 této vyhlášky, povinná osoba může namísto toho vytvořit dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku tohoto swapu. Pokud jsou součástí swapu úvěrového selhání prémie či úrokové platby, považují se za pomyslné dlouhé pozice v obecném úrokovém riziku vládního dluhopisu.

(4)

Úvěrový dluhový cenný papír (credit linked note) vytváří dlouhou pozici v obecném úrokovém riziku dluhového cenného papíru, syntetickou dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku referenčního nástroje a dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku dluhového cenného papíru. Pokud má úvěrový dluhový cenný papír externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikovaný nástroj podle přílohy č. 20 této vyhlášky, může se namísto toho vytvořit jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku úvěrového dluhového cenného papíru.

(5)

Úvěrový derivát odvozený od koše referenčních nástrojů,

a)	kde úvěrová událost vyplývá ze selhání prvního referenčního nástroje z koše (first-asset-to-default basket), vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje z koše. Celkový součet kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku je však limitován výší maximálního možného plnění v případě úvěrové události;
b)	kde úvěrová událost vyplývá ze selhání druhého referenčního nástroje z koše (second-asset-to-default basket), vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje v koši kromě jednoho, a to referenčního nástroje s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému úrokovému riziku. Celkový součet kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému riziku je však limitován výší maximálního možného plnění v případě úvěrové události;
c)	který poskytuje poměrné zajištění, vytváří dlouhou pozici ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje. Celková jmenovitá hodnota tohoto derivátu se rozloží mezi jednotlivé pozice podle podílu připadajícího na jednotlivý referenční nástroj. Pokud lze od příslušného emitenta referenčního nástroje vybrat více než jeden referenční nástroj, vybere se referenční nástroj s nejvyšší rizikovou váhou.

(6)

Pokud má úvěrový derivát odvozený od koše referenčních nástrojů externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikované nástroje podle přílohy č. 20 této vyhlášky, může se vytvořit jedna dlouhá pozice ve specifickém úrokovém riziku tohoto úvěrového derivátu nebo úvěrového dluhového cenného papíru namísto pozic ve specifickém úrokovém riziku každého referenčního nástroje v koši.

§ 138

Pokud povinná osoba prodá úvěrové riziko (kupující zajištění), při výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku stanovuje pozice zrcadlově než kupující riziko (prodávající zajištění), ledaže jde o úvěrový dluhový cenný papír, kde kupujícímu zajištění nevzniká krátká pozice ve specifickém úrokovém riziku dluhového cenného papíru. Pokud existuje kupní opce v kombinaci s navýšením úrokové míry v případě jejího nevyužití (step-up), je na datum možného uplatnění této opce nahlíženo jako na datum splatnosti zajištění. V případě úvěrových derivátů n-tého selhání kupující zajištění může kompenzovat specifické riziko pozice ve specifickém úrokovém riziku n – 1 referenčních nástrojů (n – 1 referenčních nástrojů s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému úrokovému riziku).

Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku

§ 139

(1)	Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů podle přílohy č. 20 této vyhlášky.
(2)	Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na koupi nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům, se přiřadí koeficient podle předchozího odstavce. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient nula.
(3)	Pro sekuritizované expozice, které jsou odčitatelnou položkou od součtu původního a dodatkového kapitálu, nebo se jim přiřazuje riziková váha 1250 %, nesmí být kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku nižší, než kdyby se na ně uplatnil odpočet od součtu původního a dodatkového kapitálu nebo se použila riziková váha 1250 %.

§ 140

(1)

Při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku lze kompenzovat pozice v obchodním portfoliu zajištěné úvěrovým derivátem.

(2)

Plná kompenzace pozic je možná, pokud se hodnota zajišťovaného a zajišťovacího nástroje vždy pohybuje v opačném směru a ve zhruba stejném rozsahu s tím, že

a)	obě části se skládají ze zcela identických nástrojů,
b)	zajišťovaný nástroj je zajišťován swapem veškerých výnosů a
c)	existuje přesný soulad mezi referenčním a zajišťovaným nástrojem. Splatnost samotného swapu může být odlišná od splatnosti zajišťovaného nástroje.

V těchto případech se k zajišťovanému ani k zajišťovacímu nástroji nestanovují kapitálové požadavky ke specifickému úrokovému riziku.

(3)

Kompenzace ve výši 80 % je možná, pokud

a)	hodnota zajišťovaného a zajišťovacího nástroje se vždy pohybuje v opačném směru, nikoliv však v obdobném rozsahu,
b)	existuje přesný soulad mezi zajišťovaným nástrojem a referenčním nástrojem včetně splatnosti úvěrového derivátu,
c)	smlouva o úvěrovém derivátu neobsahuje taková ustanovení, v jejichž důsledku by se cenový pohyb úvěrového derivátu podstatně lišil od cenových pohybů hotovostní pozice.

Kompenzace ve výši 80 % se použije na tu část transakce, která má vyšší kapitálový požadavek, zatímco kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku druhé části transakce je nulový; je však nutné zohlednit rozsah, v jakém transakce riziko skutečně přenesla.

(4)

Částečná kompenzace je možná, pokud se hodnota obou částí transakce obvykle pohybuje v opačném směru, s tím, že

jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b), avšak existuje nesoulad mezi referenčním a zajišťovaným nástrojem. Platí však, že

1.	referenční nástroj je postaven na roveň (pari passu) nebo je podřízen zajišťovanému nástroji,
2.	referenční a zajišťovaný nástroj jsou vydány stejným dlužníkem a jsou opatřeny právně vymahatelnou doložkou křížového selhání nebo doložkou křížového urychlení,

jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3, avšak existuje nesoulad měn nebo splatností mezi zajišťovaným nástrojem a úvěrovým derivátem,

jsou splněny podmínky podle odstavce 3, avšak existuje nesoulad mezi zajišťovaným nástrojem a úvěrovým derivátem. Zajišťovaný nástroj však náleží do doručitelných závazků (deliverable obligations) v dokumentaci úvěrového derivátu. V takovém případě se kapitálové požadavky ke specifickému úrokovému riziku nesčítají, stanovuje se kapitálový požadavek pouze k té části transakce, která způsobuje vyšší kapitálový požadavek. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku druhé části transakce se nestanovuje, rovná se tedy nule.

(5)

V případech, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4, se stanovuje kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku zajišťovacího nástroje a kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku zajišťovaného nástroje.

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku

§ 141

(1)	Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika, a to buď metoda splatností, nebo metoda durací.
(2)	Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti, nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.
(3)	Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží s tím, že úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.
(4)	Podrobnější vymezení metody splatností, metody durací a metody marží je uvedeno v příloze č. 20 této vyhlášky.

§ 142

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku se rovná součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu vypočtených podle metody splatností, nebo metody durací, a kapitálového požadavku k úrokovým futures vypočteného podle metody marží.

Oddíl 3

Kapitálové požadavky k akciovému riziku obchodního portfolia (§ 143-148)

§ 143

Akciové nástroje

Kapitálový požadavek k akciovému riziku se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR), a deriváty. Pokud jsou depozitní poukázky pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu.

§ 144

Kompenzace nástrojů

Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, pokud je vydal týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkursu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 145

Akciové pozice

(1)	Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2)	Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jednom státě, představují akciové pozice národního trhu.
(3)	Hrubá akciová pozice se rovná součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu se rovná součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.
(4)	Převody akciových nástrojů v rámci repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(5)	U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 146

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle následujícího odstavce.

(2)

Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:

a)	nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 2 v příloze č. 20 této vyhlášky pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
b)	je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 5 v příloze č. 20 této vyhlášky,
c)	podíl absolutní hodnoty kterékoliv akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl absolutní hodnoty kterékoliv akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia se rovná součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

(3)

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 147

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů.

(2)

Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic a použít metodu marží. Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu kapitálového požadavku podle předchozího odstavce a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s akciovými futures. Takto stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku stanovenému podle předchozího odstavce nebo podle vlastních modelů. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do měnových pozic.

§ 148

Akciové indexy

(1)	Akciové indexy uvedené v tabulce č. 5 v příloze č. 20 této vyhlášky lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.
(2)	Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů, nebo jako reálná hodnota akciového indexu.
(3)	Akciové indexy uvedené v tabulce č. 5 v příloze č. 20 této vyhlášky se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.

Oddíl 4

Kapitálový požadavek k fondům kolektivního investování v obchodním portfoliu (§ 149-151)

§ 149

(1)

Kapitálový požadavek k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku fondů kolektivního investování v obchodním portfoliu se rovná 32 % ze součtu hodnot expozic vůči těmto fondům představovaných nástroji, které tyto fondy vydávají, zejména podílovými listy. Souhrn kapitálových požadavků k obecnému úrokovému a akciovému riziku, specifickému úrokovému a akciovému riziku a měnovému riziku není vyšší než 40 % ze součtu hodnot expozic vůči těmto fondům.

(2)

Povinná osoba může namísto postupu podle odstavce 1 stanovovat kapitálové požadavky k fondům kolektivního investování v obchodním portfoliu podle § 150 nebo § 151, pokud jsou splněny tyto podmínky:

statut fondu kolektivního investování nebo jiný dokument obsahuje

1.	podkladové expozice, kterými se rozumí kategorie expozic, do kterých je fond kolektivního investování oprávněn investovat,
2.	limity na tyto expozice včetně metodologie jejich výpočtu, pokud jsou používány,
3.	maximální možnou úroveň pákového efektu, pokud je pákový efekt připuštěn,
4.	strategie pro omezení rizika protistrany z repo obchodů a derivátů, pokud je fond oprávněn repo obchody a deriváty sjednávat,

jsou uveřejňovány pololetní a roční zprávy o obchodní činnosti fondu kolektivního investování, které umožňují vyhodnotit finanční situaci fondu, zejména aktiva, závazky a výsledek hospodaření za dané období,

na žádost držitele podílu, zejména držitele podílového listu, jsou jeho podíly ve fondu kolektivního investování odkoupeny v hotovosti na denní bázi z aktiv fondu,

aktiva fondu kolektivního investování jsou oddělena od aktiv správce fondu kolektivního investování,

povinná osoba odpovídajícím způsobem hodnotí rizika spojená s fondem kolektivního investování,

fond kolektivního investování je řízen osobou, nad níž je vykonáván dohled v členském státě nebo která má sídlo v členském státě.

U fondu kolektivního investování, který je řízen osobou, nad níž příslušný orgán dohledu v jiném než členském státě vykonává srovnatelný dohled, může povinná osoba používat výše zmíněný postup pouze tehdy, pokud byl tento záměr oznámen České národní bance a ta tento záměr neodmítla ve lhůtě 1 měsíce ode dne úplného doložení tohoto záměru, ledaže v této lhůtě informovala povinnou osobu o prodloužení lhůty k vyjádření nejvýše o 1 měsíc.

(3)

Pozice v podkladových expozicích fondu kolektivního investování nelze kompenzovat s ostatními pozicemi drženými povinnou osobou, ledaže je dále stanoveno jinak.

§ 150

(1)

Pokud povinná osoba zná podkladové expozice fondu kolektivního investování na denní bázi, může pro tyto pozice používat standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku nebo přístup založený na vlastních modelech využívajících metodologii hodnoty v riziku (dále jen „VaR model“), je-li k tomu oprávněna. V tomto případě se expozice vůči fondu kolektivního investování rozloží do pozic v podkladových expozicích tohoto fondu. Pozice v podkladových expozicích lze kompenzovat s ostatními pozicemi drženými povinnou osobou za předpokladu, že povinná osoba drží takové množství expozic vůči fondu, které postačuje k výměně za jednotlivé podkladové expozice.

(2)

Pokud povinná osoba použije postup podle odstavce 1, může při výpočtu kapitálových požadavků k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku využít hypotetické pozice nezbytné k napodobení složení a výkonu externě stanoveného indexu nebo pevného koše akcií či dluhopisů, jsou-li splněny následující podmínky:

záměrem fondu kolektivního investování je napodobit složení a výkon externě stanoveného indexu nebo pevného koše akcií či dluhopisů a

mezi denními cenovými pohyby nástroje vydaného fondem kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhopisů, který fond sleduje, existuje korelace alespoň 0,9 v časovém období alespoň 6 měsíců; korelací se rozumí korelační koeficient mezi denními výnosy nástroje vydaného fondem obchodovaného na regulovaném trhu a indexu nebo koše akcií či dluhopisů, který fond sleduje.

§ 151

(1)

Pokud povinná osoba nezná podkladové expozice fondu kolektivního investování na denní bázi, může pro tyto pozice používat standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku, pokud jsou splněny následující podmínky:

fond kolektivního investování nejprve investuje do kategorií expozic s nejvyššími kapitálovými požadavky k obecnému i specifickému úrokovému a akciovému riziku, a to až do maximální výše, k jaké je oprávněn. Poté investuje v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice. S pozicí v nástroji fondu kolektivního investování se zachází stejně, jako kdyby byly přímo drženy hypotetické podkladové expozice; a

povinná osoba při stanovení kapitálového požadavku k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku zohledňuje maximální možnou míru podstupovaných rizik, kterým by mohla být vystavena, pokud by prostřednictvím fondu kolektivního investování zaujala pozice s použitím pákového efektu tím, že poměrně zvýší svoji pozici v nástrojích fondu kolektivního investování až do úrovně maximální možné expozice vůči podkladovým expozicím, ke které je fond kolektivního investování oprávněn.

(2)

Pokud by kapitálový požadavek k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku podle odstavce 1 převyšoval požadavek podle § 149 odst. 1, kapitálový požadavek se snižuje na úroveň podle § 149 odst. 1.

(3)

Povinná osoba může při výpočtu kapitálového požadavku k obecnému a specifickému úrokovému a akciovému riziku spoléhat na třetí osobu. Předpokladem je, že třetí osoba podkladové expozice zná a správnost výpočtu a oznámení třetí osobou jsou zajištěny odpovídajícím způsobem.

Oddíl 5

Kapitálový požadavek k měnovému riziku (§ 152-156)

§ 152

(1)	Povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek k měnovému riziku, pokud celková měnová pozice podle § 153 přesahuje 2 % z kapitálu podle části čtvrté hlavy III.
(2)	Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách českých. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách českých. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně.
(3)	Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.
(4)	Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 153

Měnové pozice

(1)

Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

(2)

Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, pokud je uvedený součet kladný, nebo je krátká, pokud je uvedený součet záporný.

(3)

Čistá měnová pozice v korunách českých je součin koeficientu minus 1 a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách; tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, pokud je tento součet kladný.

(4)

Celková měnová pozice je součet

a)	větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje, a
b)	absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 154

Silně korelované měny

(1)

Dvě měny lze považovat za silně korelované, pokud ke ztrátě, u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně z hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách, vyjádřené ve vykazující měně, došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování, nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování; ztráta se počítá na základě denních kurzů, které povinná osoba používala pro přepočet nástrojů a pozic v každém pracovním dni předchozích tří nebo pěti let. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.

(2)

Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice.

§ 155

Měnové pozice u fondů kolektivního investování

(1)

V případě expozic vůči fondům kolektivního investování představovaných nástroji, které tyto fondy vydávají, se používají měnové pozice z podkladových expozic těchto fondů. Povinná osoba se může při výpočtu kapitálového požadavku k měnovém riziku spolehnout na třetí osobu, která jí oznamuje měnové pozice podkladových expozic. Předpokladem je, že třetí osoba podkladové expozice zná a správnost oznámení o měnových pozicích je zajištěna odpovídajícím způsobem.

(2)

Pokud povinná osoba měnové pozice vyplývající z podkladových expozic nezná,

předpokládá se, že fond kolektivního investování investuje do měnových nástrojů až do maximální výše, k jaké je oprávněn,

při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku zohledňuje maximální možnou míru podstupovaného měnového rizika, které by mohla být vystavena, kdyby prostřednictvím fondu kolektivního investování zaujala pozice s použitím pákového efektu tím, že poměrně zvýší svou pozici v nástrojích fondu kolektivního investování až do úrovně maximální možné expozice vůči podkladovým expozicím, ke které je fond kolektivního investování oprávněn.

(3)

S předpokládanou měnovou pozicí fondu kolektivního investování podle odstavce 2 je zacházeno jako se samostatnou měnou podle stejného principu, který je uplatňován u pozic ve zlatě. Rozdíl spočívá jen v tom, že pokud povinná osoba ví, že výsledná celková pozice je dlouhá nebo krátká, může přičíst celkovou dlouhou pozici k celkové dlouhé otevřené měnové pozici nebo celkovou krátkou pozici k celkové krátké otevřené měnové pozici. Kompenzace mezi takovými pozicemi před výpočtem kapitálového požadavku k měnovému riziku není přípustná.

§ 156

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku

(1)

Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

(2)

Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic a použít metodu marží. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Takto stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo kapitálovému požadavku podle VaR modelu. Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu kapitálového požadavku podle předchozího odstavce a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

Oddíl 6

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku (§ 157-162)

§ 157

Komoditní nástroje

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici.

§ 158

Kompenzace nástrojů

Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejnou protistranu. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami, a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o 10 dnů.

§ 159

Komoditní pozice

(1)	Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2)	Převody komoditních nástrojů v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(3)	U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(4)	Pokud je krátká komoditní pozice splatná před dlouhou komoditní pozicí, povinná osoba učiní kroky k zajištění se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.

§ 160

Metody měření komoditního rizika

(1)	Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou buď zjednodušená metoda, nebo metoda splatností. U silně korelovaných komodit lze použít společné schéma splatností.
(2)	Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží s tím, že komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody nebo metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro účely výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(3)	Podrobnější vymezení zjednodušené metody, metody splatností a metody marží je uvedeno v příloze č. 20 této vyhlášky.

§ 161

Silně korelované komodity

(1)

Silně korelovanými komoditami se rozumí

a)	komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo
b)	podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.

(2)

Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody nebo metody splatností za jednu komoditu.

§ 162

Výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se rovná součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu vypočtených podle zjednodušené metody, metody splatností nebo metody marží.

Oddíl 7

Kapitálový požadavek k opcím (§ 163-166)

§ 163

Opce

Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia.

§ 164

Kompenzace opcí

Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, pokud jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.

§ 165

Pozice opcí

Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.

§ 166

Výpočet kapitálového požadavku k opcím

(1)	Pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda, metoda delta plus, metoda analýzy situací nebo metoda marží. Jejich podrobnější vymezení je uvedeno v příloze č. 20 této vyhlášky.
(2)	Povinná osoba může v odůvodněných případech, zejména u exotických opcí, používat alternativní metody pro stanovení kapitálových požadavků odlišné od zjednodušené metody, metody delta plus, metody analýzy situací nebo metody marží za předpokladu, že tyto alternativní metody jsou dostatečně obezřetné a Česká národní banka jejich používání neodmítla.

Oddíl 8

Kapitálové požadavky podle vlastních modelů (§ 167-169)

§ 167

Vlastní modely

Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia, ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia nebo k tržnímu riziku, které jsou založeny na vlastních modelech, se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálového požadavku a je možné je používat pouze po předchozím udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu.

§ 168

Požadavky na používání vlastních modelů

(1)

Předpokladem pro používání vlastního VaR modelu při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku je splnění následujících požadavků:

a)	model je koncepčně správný a je používán v souladu se způsobem řízení rizik povinné osoby,
b)	model byl testován po dobu alespoň jednoho roku a povinná osoba je schopna doložit záznamy porovnávání skutečných denních zisků a ztrát v tomto období s hodnotami vypočtenými na jeho základě,
c)	model splňuje kvalitativní požadavky,
d)	model splňuje požadavky na specifikaci faktorů tržního rizika,
e)	model má prokazatelně dostatečnou přesnost a splňuje kvantitativní požadavky,
f)	povinná osoba provádí stresové testování pravidelně, zpětné testování modelu provádí denně,
g)	model je dostatečně ověřen.

(2)

Podrobnější vymezení požadavků na používání vlastních modelů je uvedeno v příloze č. 21 této vyhlášky.

§ 169

Kombinace přístupů

(1)

Povinná osoba může používat kombinaci přístupu založeného na vlastním VaR modelu a standardizovaného přístupu pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku po předchozím udělení souhlasu oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu založeného na vlastním VaR modelu a pokud zabezpečí zahrnutí všech kategorií tržního a specifického rizika do výpočtu kapitálových požadavků.

(2)

Pro kombinaci přístupu založeného na vlastním VaR modelu a standardizovaného přístupu pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku jsou stanoveny následující podmínky:

a)	kapitálový požadavek ke každé kategorii tržního a specifického rizika se stanoví jediným přístupem; v rámci jedné rizikové kategorie nelze použít kombinaci těchto přístupů, ledaže povinná osoba prokáže a řádně odůvodní, že není možné tuto podmínku dodržet,
b)	povinná osoba může změnit používanou kombinaci těchto přístupů, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen oprávněnému orgánu dohledu a ten tuto změnu neodmítl. Povinná osoba vždy o tomto záměru současně informuje Českou národní banku;
c)	kapitálový požadavek k tržnímu a specifickému riziku stanovený na základě kombinace těchto přístupů se rovná součtu kapitálových požadavků vypočtených podle vlastního VaR modelu a kapitálových požadavků vypočtených podle standardizovaného přístupu.

Díl 4

Kapitálové požadavky k operačnímu riziku (§ 170-177)

§ 170

Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku

(1)

K přístupům pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku se řadí

a)	přístup BIA,
b)	standardizovaný přístup,
c)	standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA,
d)	přístup ASA,
e)	přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA,
f)	přístup AMA,
g)	přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy.

(2)

Povinná osoba podchytí výpočtem kapitálového požadavku k operačnímu riziku veškeré činnosti.

§ 171

Přístup základního ukazatele

(1)

Přístup BIA se řadí k základním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat bez předchozího souhlasu České národní banky. Tímto není dotčena podmínka předchozího souhlasu

České národní banky při případném

1.	přechodu ze standardizovaného přístupu na přístup BIA,
2.	přechodu z přístupu ASA na přístup BIA,
3.	použití standardizovaného přístupu v kombinaci s přístupem BIA,
4.	použití přístupu ASA v kombinaci s přístupem BIA, nebo

oprávněného orgánu dohledu při případném

1.	přechodu z přístupu AMA na přístup BIA, nebo
2.	použití přístupu AMA v kombinaci s ostatními přístupy, je-li součástí přístup BIA.

(2)

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu BIA se rovná stanovenému procentu z hodnoty relevantního ukazatele. Podrobnější vymezení tohoto přístupu včetně stanoveného procenta a způsobu výpočtu hodnoty relevantního ukazatele je uvedeno v příloze č. 22 této vyhlášky.

§ 172

Standardizovaný přístup

(1)

Standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku se řadí k základním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat bez předchozího souhlasu České národní banky. Tímto není dotčena podmínka předchozího souhlasu

České národní banky při případném použití standardizovaného přístupu v kombinaci s přístupem BIA, nebo

oprávněného orgánu dohledu při případném

1.	přechodu z přístupu AMA na standardizovaný přístup, nebo
2.	použití přístupu AMA v kombinaci s ostatními přístupy, je-li součástí standardizovaný přístup.

(2)

Předpokladem pro používání standardizovaného přístupu je schopnost povinné osoby prokázat splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu, které jsou uvedeny v příloze č. 22 této vyhlášky.

(3)

Při používání standardizovaného přístupu povinná osoba člení činnosti do standardizovaných linií podnikání. Pro jednotlivé linie podnikání určuje kapitálový požadavek k operačnímu riziku jako stanovené procento z hodnoty relevantního ukazatele pro danou linii podnikání. Podrobnější vymezení tohoto přístupu včetně způsobu výpočtu hodnoty relevantního ukazatele, vymezení linií podnikání, pravidel pro členění do linií podnikání a způsobu výpočtu celkového kapitálového požadavku při používání standardizovaného přístupu je uvedeno v příloze č. 22 této vyhlášky.

(4)

Povinná osoba může přejít ze standardizovaného přístupu na přístup BIA jen v řádně odůvodněných případech a s předchozím souhlasem České národní banky.

(5)

Pokud povinná osoba používá přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy, může změnit využití standardizovaného přístupu v rámci této kombinace pouze s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.

§ 173

Standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem základního ukazatele

(1)

Standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze s předchozím souhlasem České národní banky a po přechodné období.

(2)

Používání standardizovaného přístupu v kombinaci s přístupem BIA je možné pouze v návaznosti na výjimečnou událost, zejména nabytí majetkové účasti na jiné osobě, což si může vyžádat přechodné období pro rozšíření standardizovaného přístupu.

(3)

Povinná osoba, která hodlá používat standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA,

a)	je schopna prokázat splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu uvedených v příloze č. 22 této vyhlášky, a to u činností se standardizovaným přístupem,
b)	se zaváže k plnému přechodu na používání standardizovaného přístupu podle časového harmonogramu dohodnutého s Českou národní bankou.

§ 174

Alternativní standardizovaný přístup

(1)	Přístup ASA se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze s předchozím souhlasem České národní banky.
(2)	Přístup ASA odpovídá standardizovanému přístupu s dále stanovenými dílčími úpravami a dodatky.
(3)	Povinná osoba, která hodlá používat přístup ASA, je schopna prokázat splnění požadavků pro používání přístupu ASA, které jsou uvedeny v příloze č. 22 této vyhlášky.
(4)	Pro vybrané linie podnikání se při přístupu ASA stanovuje kapitálový požadavek s využitím alternativního ukazatele namísto ukazatele relevantního. Podrobnější vymezení vybraných linií podnikání, alternativního ukazatele pro tyto vybrané linie podnikání a způsobu výpočtu celkového kapitálového požadavku při používání přístupu ASA je uvedeno v příloze č. 22 této vyhlášky.
(5)	Povinná osoba může přejít z přístupu ASA na přístup BIA nebo standardizovaný přístup jen v řádně odůvodněných případech a s předchozím souhlasem České národní banky.
(6)	Pokud povinná osoba používá přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy, může změnit využití přístupu ASA v rámci této kombinace pouze s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.

§ 175

Alternativní standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem základního ukazatele

(1)

Přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze s předchozím souhlasem České národní banky a po přechodné období.

(2)

Používání přístupu ASA v kombinaci s přístupem BIA je možné pouze v návaznosti na výjimečnou událost, zejména nabytí majetkové účasti na jiné osobě, což si může vyžádat přechodné období pro sjednocení přístupu k určování kapitálového požadavku pro operační riziko.

(3)

Povinná osoba, která hodlá používat přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA,

a)	je schopna prokázat splnění požadavků pro používání přístupu ASA uvedených v příloze č. 22 této vyhlášky, a to u činností s přístupem ASA,
b)	se zaváže k plnému přechodu na používání přístupu ASA podle časového harmonogramu dohodnutého s Českou národní bankou, ledaže by tomuto rozšíření bránily požadavky pro používání přístupu ASA. V takovém případě se povinná osoba v harmonogramu zaváže k plnému přechodu na používání standardizovaného přístupu.

§ 176

Pokročilý přístup

(1)	Přístup AMA se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.
(2)	Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu AMA je výstupem vnitřního systému měření operačního rizika.
(3)	Povinná osoba, která hodlá používat přístup AMA, prokáže splnění požadavků pro používání přístupu AMA, které jsou uvedeny v příloze č. 22 této vyhlášky.
(4)	Pokud evropská ovládající banka a jí ovládané osoby nebo evropský ovládající obchodník s cennými papíry a jím ovládané osoby nebo evropská finanční holdingová osoba a jí ovládané osoby hodlají používat přístup AMA na sjednoceném základě, oprávněný orgán dohledu může připustit společné splnění požadavků pro používání přístupu AMA těmito osobami.
(5)	Pokud evropská ovládající banka a jí ovládané osoby nebo evropský ovládající obchodník s cennými papíry a jím ovládané osoby nebo evropská finanční holdingová osoba a jí ovládané osoby hodlají používat přístup AMA na sjednoceném základě, obsahuje žádost oprávněnému orgánu dohledu rovněž popis metodiky používané k rozdělení kapitálu ke krytí operačního rizika mezi jednotlivé osoby ve skupině a rámcovou informaci, zda a jakým způsobem budou do systému měření rizika promítnuty účinky diverzifikace.
(6)	Povinná osoba může přejít z přístupu AMA na přístup BIA, standardizovaný přístup, přístup ASA nebo přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy jen v řádně odůvodněných případech a s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.

§ 177

Pokročilý přístup v kombinaci s ostatními přístupy

(1)

Přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy se řadí ke speciálním přístupům pro výpočet kapitálových požadavků a je možné jej používat pouze s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.

(2)

Povinná osoba, která hodlá používat přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy, prokáže

a)	splnění požadavků pro používání přístupu AMA uvedených v příloze č. 22 této vyhlášky, jde-li o činnosti s přístupem AMA,
b)	splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu uvedených v příloze č. 22 této vyhlášky, jde-li o činnosti se standardizovaným přístupem,
c)	splnění požadavků pro používání přístupu ASA uvedených v příloze č. 22 této vyhlášky, jde-li o činnosti s přístupem ASA, a
d)	podchycení veškerého operačního rizika a používání odpovídajících postupů k pokrytí operačního rizika dle jednotlivých činností, zeměpisných oblastí, právních subjektů nebo jiných vnitřně stanovených oblastí.

(3)

Oprávněný orgán dohledu může v jednotlivých případech požadovat, aby povinná osoba

a)	měla při implementaci přístupu AMA významnou část operačního rizika podchycenou tímto přístupem,
b)	rozšířila používání přístupu AMA na podstatnou část svých činností podle časového harmonogramu dohodnutého s oprávněným orgánem dohledu.

(4)

Povinná osoba může přejít z přístupu AMA v kombinaci s ostatními přístupy na přístup BIA, standardizovaný přístup nebo přístup ASA jen v řádně odůvodněných případech a s předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu.

Díl 5

Kapitálový požadavek na základě režijních nákladů (§ 178-179)

§ 178

Kapitálový požadavek stanovený na základě režijních nákladů se rovná 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období.

§ 179

(1)	Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti obchodníka s cennými papíry, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů, Česká národní banka může v řádně odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.
(2)	Obchodník s cennými papíry, který začal vykonávat svoji činnost až v běžném účetním období, stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů ve výši 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů plánovaných pro běžné účetní období a případně upravených podle požadavků České národní banky.

Část pátá

Pravidla angažovanosti [k § 15 zákona o bankách, k § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k § 199 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu] (§ 180-189)

Hlava I

Angažovanost investičního portfolia (§ 180-185)

§ 180

Vymezení angažovanosti investičního portfolia

(1)

Angažovaností investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se při uplatnění postupů podle § 44 až 53 rozumí

a)	v případě banky a družstevní záložny jakákoliv expozice představovaná aktivem v jeho účetní hodnotě před snížením o opravné položky nebo podrozvahovou položkou v účetní hodnotě bez odečtení rezerv, vždy bez aplikace rizikových vah nebo konverzních faktorů,
b)	v případě obchodníka s cennými papíry jakákoliv expozice představovaná aktivem v jeho účetní hodnotě nebo podrozvahovou položkou v účetní hodnotě po odečtení rezerv, vždy bez aplikace rizikových vah nebo konverzních faktorů,

tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.

(2)

Angažovanost investičního portfolia nezahrnuje v případě

a)	měnových operací expozice vůči protistraně této operace vzniklé při obvyklém způsobu vypořádání do 2 pracovních dnů po uskutečnění platby,
b)	operací nákupu nebo prodeje cenných papírů expozice vůči protistraně této operace vzniklé při obvyklém způsobu vypořádání do 5 pracovních dnů po uskutečnění platby nebo dodání cenných papírů podle toho, k čemu dojde dřív.

Angažovanost investičního portfolia nezahrnuje také expozice, které jsou odčitatelnými položkami od kapitálu.

(3)

Deriváty podle přílohy č. 8 této vyhlášky a transakce s delší dobou vypořádání se do angažovanosti zahrnují v hodnotě stanovené

a)	metodou tržního ocenění,
b)	standardizovanou metodou, nebo
c)	metodou založenou na vlastním modelu.

Vymezení metod a požadavky na model jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(4)

Repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit a maržové obchody se do angažovanosti zahrnují v hodnotě stanovené

a)	v souladu s metodami a podmínkami pro zohledňování účinků majetkového zajištění podle § 104 a přílohy č. 16 této vyhlášky, nebo
b)	metodou založenou na vlastním modelu podle přílohy č. 8 této vyhlášky.

§ 181

Vyloučení expozic z angažovanosti

(1)

Povinná osoba může z angažovanosti investičního portfolia vyloučit v plném rozsahu nebo částečně následující expozice, případně jejich zajištěné části:

pohledávky a úvěrové přísliby vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám, které by nezajištěné obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu,

pohledávky a úvěrové přísliby vůči mezinárodním organizacím nebo mezinárodním rozvojovým bankám, které by nezajištěné obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu,

expozice zajištěné zárukami centrálních vlád, centrálních bank, mezinárodních organizací, mezinárodních rozvojových bank a organizací veřejného sektoru, pokud by nezajištěné pohledávky za těmito poskytovateli zajištění obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu,

expozice vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám neuvedené v písmenu a), které jsou v domácí měně dlužníků a v této měně jsou financovány,

expozice zajištěné dluhopisy vydanými centrálními vládami, centrálními bankami, mezinárodními organizacemi, mezinárodními rozvojovými bankami, regionálními vládami, místními orgány nebo organizacemi veřejného sektoru členských států, jejichž vydavatel by obdržel rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu,

expozice zajištěné

1.	hotovostním kolaterálem představujícím závazek povinné osoby, včetně hotovostního kolaterálu získaného vydáním úvěrových dluhových cenných papírů (credit linked notes) touto povinnou osobou, která je úvěrovou institucí,
2.	hotovostním kolaterálem u třetí osoby, která je úvěrovou institucí a je ovládající osobou nebo ovládanou osobou této povinné osoby,

expozice, které jsou předmětem dohody o rozvahovém započtení podle přílohy č. 16 této vyhlášky,

expozice se zbytkovou splatností nejvýše 1 rok vůči obchodníkům s cennými papíry nebo zahraničním obchodníkům s cennými papíry z členského státu s tím, že jsou splněny následující podmínky:

1.	obchodníci s cennými papíry nebo zahraniční obchodníci s cennými papíry podléhají dohledu příslušných orgánů a specializují se na mezibankovní trh a trh s dluhopisy vydanými veřejnými institucemi ve svém domovském členském státě,
2.	příslušný orgán dohledu v členském státě umožnil používat rizikovou váhu 10 % na expozice vůči těmto institucím,
3.	aktiva těchto institucí jsou plně zajištěna položkami, kterým je přidělena riziková váha 0 % nebo 20 % podle standardizovaného přístupu a které byly příslušným orgánem dohledu uznány jako dostatečné zajištění,

směnky se zbytkovou splatností nejvýše 1 rok, které jsou avalovány úvěrovými institucemi jinými, než je povinná osoba,

kryté dluhopisy podle přílohy č. 4 nebo expozice zajištěné těmito dluhopisy, pokud jsou pro jejich krytí použity

1.	expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob,
2.	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států, mezinárodním rozvojovým bankám nebo mezinárodním organizacím, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,
3.	expozice vůči organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jsou tyto expozice rizikově váženy podle standardizovaného přístupu jako expozice vůči institucím nebo centrálním vládám a centrálním bankám a pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality, nebo
4.	expozice podle bodů 1 až 3, pokud jejich externí rating přísluší alespoň k druhému stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu a objem expozice v takových dluhopisech nepřekračuje 20 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty,

expozice zajištěné zárukami nebo dluhopisy vydanými

1.	mezinárodními rozvojovými bankami neuvedenými v písmenu e),
2.	regionálními vládami nebo místními orgány členských států neuvedenými v písmenu e), nebo
3.	institucemi.

Hodnota dluhopisů musí přesahovat hodnotu zajišťované expozice o 50 %. Dluhopisy použité pro tyto účely jako kolaterál jsou obchodovatelné, tržně oceňované pomocí veřejně dostupných uzavíracích cen, které jsou získávány z nezávislých zdrojů; zejména jde o burzovní ceny, ceny z finančních informačních terminálů nebo kotace od nezávislých makléřů. Pokud existuje nesoulad mezi splatností expozice a zajištěním úvěrového rizika (zajištění má kratší splatnost než expozice), toto zajištění nemůže být uznáno. Dluhopisy použité jako kolaterál nesmějí být součástí kapitálu instituce;

expozice zajištěné akciemi mezinárodních rozvojových bank, pokud nezajištěné pohledávky za těmito bankami obdrží rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu a pokud hodnota akcií přesahuje hodnotu zajišťované expozice o 150 %. Akcie použité pro tyto účely jako kolaterál jsou obchodovatelné, tržně oceňované pomocí snadno dostupných uzavíracích cen, které jsou získávány z nezávislých zdrojů; zejména jde o burzovní ceny, ceny z finančních informačních terminálů nebo kotace od nezávislých makléřů;

expozice zajištěné akciemi s tím, že hodnota akcií přesahuje hodnotu zajišťované expozice o 150 %. Akcie použité pro tyto účely splňují následující podmínky:

1.	jsou obchodované na uznané burze se sídlem v členském státě a jsou zahrnovány do hlavního indexu této burzy,
2.	jsou oceňovány cenami uveřejňovanými uznanou burzou se sídlem v členském státě,
3.	lze kdykoliv ověřit uvedený přesah hodnoty zajišťované expozice,

tím není dotčeno ustanovení písmene l);

podrozvahové položky s nízkým rizikem podle přílohy č. 6 této vyhlášky, pokud byla s osobou nebo ekonomicky spjatou skupinou osob uzavřena dohoda, na jejímž základě lze připustit expozici pouze tehdy, bylo-li ověřeno, že nezpůsobí překročení limitů aplikovaných podle § 182,

expozice vůči ovládajícím osobám se sídlem na území České republiky, které jsou bankou nebo obchodníkem s cennými papíry,

expozice vůči uznaným burzám a uznaným clearingovým centrům se splatností nejvýše 1 rok s tím, že tyto expozice nejsou součástí kapitálu těchto osob.

(2)

Povinná osoba může z angažovanosti investičního portfolia dále vyloučit následující expozice:

pohledávky

1.	zajištěné obytnými nemovitostmi, které obývá nebo pronajímá dlužník,
2.	zajištěné podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy,
3.	z leasingu obytné nemovitosti, pokud si pronajímatel ponechává neomezené vlastnické právo k obytné nemovitosti, dokud nájemce nevyužije svého předkupního práva,

do výše 50 % hodnoty obytné nemovitosti nebo podílů. Zároveň je těmto pohledávkám přidělena riziková váha 35 % podle standardizovaného přístupu;

pohledávky

1.	zajištěné nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu,
2.	zajištěné podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy,
3.	z leasingu nebytové nemovitosti na území jiného členského státu, pokud si pronajímatel ponechává neomezené vlastnické právo k nebytové nemovitosti na území jiného členského státu, dokud nájemce nevyužije svého předkupního práva,

do výše 50 % hodnoty podílů, v případě nebytových nemovitostí do výše 50 % jejich hodnoty nebo jiné hodnoty stanovené příslušným orgánem dohledu v jiném členském státě, který považuje nebytové nemovitosti na svém území za uznatelné zajištění a přidělil pohledávkám zajištěným nebytovými nemovitostmi rizikovou váhu 50 % podle standardizovaného přístupu,

50 % hodnoty podrozvahových položek se středně nízkým rizikem podle přílohy č. 6 této vyhlášky,

80 % hodnoty expozic vůči uznaným burzám a uznaným clearingovým centrům se splatností více než 1 rok, nejvýše však 3 roky, s tím, že tyto expozice nejsou součástí kapitálu těchto osob,

50 % hodnoty pohledávek za uznanými burzami a uznanými clearingovými centry s tím, že tyto pohledávky vyplývají z dluhových cenných papírů se splatností více než 3 roky a nejsou součástí kapitálu těchto osob. Zároveň emisi dluhových cenných papírů schválil příslušný orgán nebo jsou tyto dluhové cenné papíry obchodované na uznaných burzách a jsou zde denně kótovány.

(3)

Banka může z angažovanosti investičního portfolia dále vyloučit

a)	expozice vůči ovládaným osobám, pokud je zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku,
b)	80 % hodnoty expozic vůči úvěrovým institucím, obchodníkům s cennými papíry, zahraničním obchodníkům s cennými papíry z členských států a uznaným obchodníkům s cennými papíry se sídlem v jiném než členském státě.

(4)

Družstevní záložna může z angažovanosti investičního portfolia dále vyloučit

a)	expozice vůči bankám a zahraničním bankám se zbytkovou splatností nejvýše 1 rok s tím, že tyto expozice nejsou součástí kapitálu těchto osob,
b)	80 % hodnoty expozic vůči bankám a zahraničním bankám se zbytkovou splatností více než 1 rok, nejvýše však 3 roky, pokud taková expozice není součástí kapitálu těchto osob,
c)	50 % hodnoty pohledávek za bankami a zahraničními bankami s tím, že tyto pohledávky vyplývají z dluhových cenných papírů se zbytkovou splatností více než 3 roky a nejsou součástí kapitálu těchto osob. Zároveň emisi dluhových cenných papírů schválil příslušný orgán nebo jsou tyto dluhové cenné papíry obchodované na uznaných burzách a jsou zde denně kótovány;
d)	80 % hodnoty expozic vůči družstevním záložnám, pokud taková expozice není součástí kapitálu těchto osob.

(5)

Obchodník s cennými papíry může z angažovanosti investičního portfolia dále vyloučit

a)	expozice vůči ovládaným osobám, pokud je zahrnuje do regulovaného konsolidačního celku,
b)	expozice vůči úvěrovým institucím, obchodníkům s cennými papíry, zahraničním obchodníkům s cennými papíry z členských států a uznaným obchodníkům s cennými papíry z jiného než členského státu se zbytkovou splatností nejvýše 1 rok s tím, že tyto expozice nejsou součástí kapitálu těchto osob,
c)	80 % hodnoty expozic vůči úvěrovým institucím, obchodníkům s cennými papíry, zahraničním obchodníkům s cennými papíry z členských států a uznaným obchodníkům s cennými papíry z jiného než členského státu se zbytkovou splatností více než 1 rok, nejvýše však 3 roky, pokud taková expozice není součástí kapitálu těchto osob,
d)	50 % hodnoty pohledávek za úvěrovými institucemi, obchodníky s cennými papíry, zahraničními obchodníky s cennými papíry z členských států a uznanými obchodníky s cennými papíry z jiného než členského státu s tím, že tyto pohledávky vyplývají z dluhových cenných papírů se zbytkovou splatností více než 3 roky a nejsou součástí kapitálu těchto osob. Zároveň emisi dluhových cenných papírů schválil příslušný orgán nebo jsou tyto dluhové cenné papíry obchodované na uznaných burzách a jsou zde denně kótovány.

(6)

Pokud je z angažovanosti investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob vyloučena podle odstavců 1 až 5 expozice nebo její část, která je pokryta zajištěním zde uvedeným, zachází se s touto expozicí nebo částí expozice, jako by vznikla vůči poskytovateli zajištění, emitentovi cenného papíru, osobě, u které je uložen hotovostní kolaterál, nebo osobě, která avalovala směnku, a nikoliv vůči dlužníkovi.

(7)

Velkou angažovaností investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí expozice, popřípadě snížená podle odstavců 1 až 5, jejíž hodnota je rovna nebo je vyšší než 10 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III.

§ 182

Limity

(1)

Angažovanost investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob nesmí přesáhnout 25 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III.

(2)

Angažovanost investičního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob nesmí přesáhnout 20 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III, pokud je osobou nebo členem ekonomicky spjaté skupiny osob

a)	ovládající osoba nebo ovládaná osoba povinné osoby, případně ovládané osoby takové ovládající osoby, nebo
b)	jiná osoba s úzkým propojením.

(3)

Úhrn velkých angažovaností investičního portfolia vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob nesmí přesáhnout 800 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, kromě případů, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny podle odstavce 4 věty první, pro účely tohoto limitu se angažovanost investičního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny osob. Pro účely sledování limitu 800 % se potom zahrnuje i angažovanost investičního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině osob, z angažovanosti vůči níž byla pro účely tohoto limitu vyloučena angažovanost vůči dané osobě a angažovanost vůči této ekonomicky spjaté skupině není velkou angažovaností.

(4)

V případě, že podíly na dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin osob a podíly těchto osob jsou stejné, lze angažovanost investičního portfolia vůči této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti vůči oběma ekonomicky spjatým skupinám osob. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny osob bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen.

(5)

Limity angažovanosti investičního portfolia podle odstavců 1 až 3 se musí dodržovat soustavně.

(6)

Pokud ve výjimečných případech angažovanosti investičního portfolia přesáhnou limity podle odstavců 1 až 3, povinná osoba o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.

§ 183

Požadavky na zajištění

(1)

Majetkové nebo osobní zajištění je uznatelné pro účely pravidel angažovanosti, pokud je v souladu s podmínkami uznatelnosti technik snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 pro účely stanovení hodnoty rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu.

(2)

Pokud povinná osoba postupuje podle § 184 odst. 2, zajištění je uznatelné pro účely pravidel angažovanosti, pokud jsou splněny požadavky podle § 90 až 101.

(3)

Při použití zajištění se postupuje takto:

a)	hodnota osobního zajištění se upravuje o nesoulad měn podle přílohy č. 16 této vyhlášky, pokud zajištění a expozice nejsou ve stejné měně,
b)	v případě nesouladu splatnosti expozice a splatnosti zajištění se postupuje podle § 105 a 106 a přílohy č. 16 této vyhlášky,
c)	částečné zajištění expozice může být uznáno za podmínek podle § 106 a 107 a přílohy č. 16 této vyhlášky.

§ 184

Použití komplexní metody finančního kolaterálu, vlastních odhadů hodnot LGD a konverzních faktorů

(1)

Při použití komplexní metody finančního kolaterálu podle přílohy č. 16 této vyhlášky lze pro účely výpočtu hodnot expozic, na něž jsou aplikovány limity podle § 182, použít namísto plného nebo částečného vyloučení podle

a)	§ 181 odst. 1 písm. e), k), l) a m),
b)	§ 181 odst. 1 písm. f) a g),

hodnotu nižší, než je hodnota expozice, která však není nižší, než je součet plně upravených hodnot expozic (E*) vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob stanovených podle přílohy č. 16 této vyhlášky.

(2)

Pokud je povinná osoba oprávněna používat vlastní odhady hodnot LGD a konverzních faktorů, Česká národní banka jí může umožnit používat vlastní odhady vlivu finančního kolaterálu na hodnotu expozice a tyto dopady promítat do propočtu hodnoty expozic pro účely limitů podle § 182 odst. 1 až 3. Tento postup lze umožnit při splnění následujících podmínek:

a)	vlivy finančního kolaterálu na hodnotu expozice jsou odhadovány odděleně od vlivů zohledněných v hodnotě LGD,
b)	využívanými postupy je zajištěno, že odhady používané pro snížení hodnoty expozice jsou přiměřené a spolehlivé,
c)	postupy jsou využívány v souladu s postupy používanými pro stanovení kapitálových požadavků.

(3)

Pokud je povinná osoba oprávněna používat vlastní odhady hodnot LGD a konverzních faktorů, avšak nevyužívá vlastní odhady vlivu finančního kolaterálu na hodnotu expozice podle odstavce 2, může jí Česká národní banka umožnit používat pro stanovení hodnoty expozice postup podle odstavce 1, nebo postup podle § 181. Používat lze pouze jednu z těchto metod.

(4)

Při využití metod podle odstavců 1 až 3 pro stanovení hodnoty expozice pro účely sledování limitů podle § 182 odst. 1 až 3 se provádí pravidelné stresové testování úvěrových rizikových koncentrací včetně čisté realizovatelné hodnoty jakéhokoliv přijatého kolaterálu s tím, že

a)	stresové testy musí zachycovat rizika vznikající na základě potenciálních změn tržních podmínek, které mohou mít nepříznivý vliv na kapitál, a rizika vznikající při uspokojení se ze zajištění ve stresových situacích,
b)	na základě vyžádání České národní banky je třeba prokázat, že realizované stresové testy jsou odpovídající a vhodné pro ohodnocení takových rizik,
c)	hodnota uznatelného zajištění se pro propočet hodnoty expozice odpovídajícím způsobem sníží v případě, že takové testy poukáží na nižší realizovatelnou hodnotu přijatého zajištění, než kterou by bylo možné použít podle odstavců 1 až 3.

(5)

Součástí strategií řízení rizik povinné osoby jsou zásady a postupy k zabezpečení řízení rizika koncentrace, zejména

a)	zásady a postupy pro vypořádání se s riziky vznikajícími z nesouladu splatností expozic a zajištění těchto expozic,
b)	zásady a postupy pro případy, kdy stresový test prokáže nižší realizovatelnou hodnotu přijatého kolaterálu, než by tomu mělo být při postupu podle odstavců 1 až 3,
c)	zásady a postupy pro vypořádání se s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě velkých nepřímých angažovaností, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění.

(6)

Pokud jsou vlivy zajištění uznány na základě podmínek podle odstavců 1 až 3, lze zacházet s jakoukoliv zajištěnou částí angažovanosti, jako by vznikla vůči poskytovateli zajištění a nikoliv vůči dlužníkovi.

§ 185

Velké expozice, které nejsou uvedeny ve výkazech předkládaných České národní bance, musí být vedeny v záznamech povinné osoby včetně důvodů pro jejich neuvedení, a to po dobu alespoň 1 roku.

Hlava II

Angažovanost obchodního portfolia (§ 186-189)

§ 186

Vymezení angažovanosti obchodního portfolia

(1)

Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se při uplatnění administrativních postupů podle § 44 až 53 rozumí součet dlouhých pozic podle odstavce 2 písm. a) až g).

(2)

Vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se stanoví tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se označují záporným znaménkem:

a)	úrokové pozice podle § 133,
b)	akciové pozice podle § 143,
c)	expozice vůči fondům kolektivního investování podle § 149 až 151,
d)	pozice vyplývající z volných dodávek podle § 130,
e)	rozdíly mezi sjednanou vypořádací cenou a aktuálním tržním oceněním cenných papírů, cizích měn a komodit u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud tyto rozdíly představují ztrátu,
f)	expozice z repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, jejichž hodnoty jsou stanoveny podle přílohy č. 8 této vyhlášky,
g)	expozice derivátů, maržových obchodů a transakcí s delší dobou vypořádání, jejichž hodnoty jsou stanoveny podle přílohy č. 8 této vyhlášky,
h)	rozdíly dlouhých a krátkých pozic u ostatních nástrojů obchodního portfolia vyplývajících z dalších obchodů.

Každá pozice je zařazena pouze do jedné z pozic podle písmen a) až h).

(3)

Do angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se nezahrnují odčitatelné položky od kapitálu.

(4)

Pro účely odstavce 2 písm. d) až g) se hodnoty expozice a hodnota rizikově vážené expozice stanoví s využitím standardizovaného přístupu.

Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia

§ 187

(1)

Pro každou osobu se stanoví rozdíl mezi angažovaností investičního portfolia odpovídající limitu podle § 182 a angažovaností investičního portfolia vůči osobě podle § 180 po případném vyloučení expozic z angažovanosti podle § 181. Tento kladný rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě.

(2)

Pro určení, zda je třeba počítat kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia, se dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě definované v § 186 odst. 2 sečtou. V případě instituce, jejíž pohledávky by obdržely rizikovou váhu nejvýše 20 % podle standardizovaného přístupu, se součet násobí koeficientem 0,2. Je-li tento součet, v případě uvedených institucí násobený koeficientem 0,2, menší než zbytková angažovanost vůči osobě, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia se rovná nule. V opačném případě se počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle postupu uvedeného v odstavcích 3 až 5 a § 188 odst. 1 a 2.

(3)

Při propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia se přiřadí dlouhým pozicím podle § 186 odst. 2 koeficienty takto:

a)	úrokovým pozicím koeficienty podle tabulky č. 2 v příloze č. 20 této vyhlášky,
b)	akciovým pozicím koeficienty specifického akciového rizika použité při výpočtu kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,
c)	expozicím vůči fondům kolektivního investování koeficient 0,08,
d)	pozicím podle § 186 odst. 2 písm. d) až h) koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové váhy podle standardizovaného přístupu.

(4)

V případě instituce, jejíž pohledávky by obdržely rizikovou váhu nejvýše 20 % podle standardizovaného přístupu, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2.

(5)

Všechny krátké pozice podle § 186 odst. 2 se sečtou. V případě instituce, jejíž pohledávky by obdržely rizikovou váhu nejvýše 20 % podle standardizovaného přístupu, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. Dlouhé pozice se pak uspořádají vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále se postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti s tím, že se postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic.

(6)

Postupně se kompenzuje zbytková angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi s tím, že se postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím se obdrží výsledná posloupnost dlouhých pozic.

§ 188

(1)	Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě se stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle § 187 odst. 3 a korekčního faktoru podle přílohy č. 23 této vyhlášky.
(2)	Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle § 187 odst. 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky v příloze č. 23 této vyhlášky se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech 10 pracovních dnech. Pokud převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů, použije se korekční faktor ve sloupci B této tabulky.
(3)	Postup podle § 187 a podle odstavců 1 a 2 se uplatňuje ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu podle § 182 v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob se uplatní postup podle § 186 odst. 2 a návazně se uplatní postup podle § 187 a podle odstavců 1 a 2 pro každé převýšení limitu podle § 182. Jednotlivé kapitálové požadavky se sečtou, čímž se obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia.
(4)	Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle § 187 odst. 2 nesmí přesáhnout 500 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III. Tento limit platí pouze v případě, že limit angažovanosti podle § 182 je překračován nejvýše 10 po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než 10 po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % součtu původního a dodatkového kapitálu sníženého o odčitatelné položky podle části čtvrté hlavy III.

§ 189

(1)	Jakékoliv operace vedoucí k umělému snižování kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia nelze provádět.
(2)	Povinná osoba má zavedeny systémy, které zajistí, aby každý převod, který by znamenal umělé snížení kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia, byl bez zbytečného odkladu oznámen České národní bance.

Část šestá

Pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv (k § 15 zákona o bankách a k § 11 odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) (§ 190-205)

Hlava I

Pravidla pro nabývání a financování aktiv (§ 190-193)

§ 190

Pravidla pro nabývání některých druhů aktiv bankou

(1)

Banka nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast¹⁷ na této bance samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2)

Banka může nabýt účastnické cenné papíry¹⁸ vydané osobou mající na bance kvalifikovanou účast podle odstavce 1 pouze při současném splnění těchto podmínek:

a)	banka, která hodlá nabýt účastnické cenné papíry vydané osobou mající na bance kvalifikovanou účast podle odstavce 1 (dále jen „nabývající banka“), je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím účastnického cenného papíru vydaného osobou mající na bance kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
b)	tyto účastnické cenné papíry nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
c)	reálná hodnota všech účastnických cenných papírů jednoho emitenta, který je osobou mající na bance kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu nabývající banky stanoveného na individuálním základě.

(3)

Banka nesmí nabývat podílové listy podílového fondu, který je obhospodařován nebo byl vytvořen investiční společností, která je osobou mající na bance kvalifikovanou účast podle odstavce 1.

§ 191

Pravidla pro nabývání některých druhů aktiv družstevní záložnou

Družstevní záložna nesmí nabývat podílové listy podílového fondu, který je obhospodařován nebo byl vytvořen investiční společností, která je osobou mající kvalifikovanou účast na družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

§ 192

Pravidla pro financování nabytí některých druhů aktiv bankou

(1)

Banka nesmí poskytovat úvěry¹⁹ ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup účastnických cenných papírů nebo podílových listů, které byly vydány

a)	touto bankou,
b)	právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na bance,
c)	právnickou osobou, která je pod kontrolou²⁰ osoby s kvalifikovanou účastí na bance,
d)	právnickou osobou, která je pod kontrolou osob jednajících ve shodě a tyto osoby mají kontrolu nad bankou,
e)	právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě uvedené v písmenu d),
f)	právnickou osobou, která je pod kontrolou některé z osob jednajících ve shodě uvedené v písmenu d), nebo
g)	právnickou osobou pod kontrolou banky.

(2)

Banka nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

a)	nabytí podílu, který není ve formě cenných papírů, na osobách uvedených v odstavci 1,
b)	získání podřízené pohledávky za osobou uvedenou v odstavci 1, nebo
c)	tvorby fondů osob uvedených v odstavci 1.

§ 193

Pravidla pro financování nabytí některých druhů aktiv družstevní záložnou

(1)

Družstevní záložna nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup účastnických cenných papírů nebo podílových listů, které byly vydány

a)	právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně,
b)	právnickou osobou, která je pod kontrolou²¹ osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně,
c)	právnickou osobou, která je pod kontrolou osob jednajících ve shodě a tyto osoby mají kontrolu nad družstevní záložnou,
d)	právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě uvedené v písmenu c), nebo
e)	právnickou osobou, která je pod kontrolou některé z osob jednajících ve shodě uvedené v písmenu c).

(2)

Družstevní záložna nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

a)	nabytí podílu, který není ve formě cenných papírů, na osobách uvedených v odstavci 1,
b)	získání podřízené pohledávky za touto družstevní záložnou nebo osobou uvedenou v odstavci 1, nebo
c)	tvorby fondů této družstevní záložny nebo osoby uvedené v odstavci 1.

(3)

Družstevní záložna nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu.

Hlava II

Pravidla pro posuzování aktiv (§ 194-205)

Díl 1

Kategorizace vybraných expozic investičního portfolia (§ 194-198)

§ 194

Předmět kategorizace

(1)

Banka nebo družstevní záložna kategorizuje expozice investičního portfolia podle § 47 představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“), a to bez ohledu na to, zda používá standardizovaný přístup nebo přístup IRB. Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 kalendářních dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 kalendářních dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.

(2)

Kategorizace vybraných expozic investičního portfolia se nevztahuje na pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 195

Základní kategorie

Banka nebo družstevní záložna zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:

a)	pohledávky bez selhání dlužníka,
b)	pohledávky se selháním dlužníka

s tím, že selhání dlužníka je vymezeno v § 49. Pokud banka nebo družstevní záložna pro účely kapitálové přiměřenosti aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 196

Pohledávky bez selhání dlužníka

(1)

Pohledávky bez selhání dlužníka banka nebo družstevní záložna zařazuje do těchto podkategorií:

a)	standardní pohledávky,
b)	sledované pohledávky.

(2)

Banka nebo družstevní záložna nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek (§ 204).

(3)

Pohledávka se považuje za standardní, pokud není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení se ze zajištění. Splátky jistiny a příslušenství jsou řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů nebo žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována.

(4)

Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud je s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka pravděpodobné její úplné splacení, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována.

§ 197

Pohledávky se selháním dlužníka

(1)

Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Banka nebo družstevní záložna je zařazuje do těchto podkategorií:

a)	nestandardní pohledávky,
b)	pochybné pohledávky,
c)	ztrátové pohledávky.

(2)

Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.

(3)

Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.

(4)

Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by banka nebo družstevní záložna přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje

a)	pohledávka za dlužníkem ve vyrovnacím řízení, nebo
b)	pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 198

Zařazování do kategorií a podkategorií

(1)	Pokud má banka nebo družstevní záložna více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Banka nebo družstevní záložna takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálové přiměřenosti do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.
(2)	Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, banka nebo družstevní záložna ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Banka nebo družstevní záložna takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálové přiměřenosti do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.
(3)	Restrukturalizovanou pohledávku banka nebo družstevní záložna zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li banka nebo družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálové přiměřenosti; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.
(4)	Pohledávku, která vznikla bance nebo družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, banka nebo družstevní záložna zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li banka nebo družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálové přiměřenosti.
(5)	Banka nebo družstevní záložna alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Banka nebo družstevní záložna může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.

Díl 2

Ztráty ze znehodnocení vybraných expozic investičního portfolia (§ 199-204)

§ 199

Individuální a portfoliový přístup

(1)

Banka nebo družstevní záložna posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2)

Portfoliový přístup banka nebo družstevní záložna

a)	uplatňuje u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě banka nebo družstevní záložna ještě posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud banka nebo družstevní záložna nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje;
b)	může uplatňovat u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.

(3)

Objektivním důkazem znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je existence pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(4)

Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména

a)	zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b)	snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c)	nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,
d)	zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své závazky v minimální možné výši.

§ 200

Úpravy ocenění

(1)	Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, banka nebo družstevní záložna provede úpravu ocenění. Pokud banka nebo družstevní záložna pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.
(2)	Banka nebo družstevní záložna alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.
(3)	Banka nebo družstevní záložna je schopna prokázat dostatečnost a odůvodněnost opravných položek.

§ 201

Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1)

Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

a)	diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,
b)	koeficientů, nebo
c)	statistických modelů.

(2)

Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání banka nebo družstevní záložna stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

§ 202

Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků

(1)	Pokud banka nebo družstevní záložna používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou; původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.
(2)	Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.
(3)	Při výpočtu efektivní úrokové míry banka nebo družstevní záložna odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků; pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry banka nebo družstevní záložna nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 203

Koeficienty

(1)

Pokud banka nebo družstevní záložna používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a bankou nebo družstevní záložnou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem

a)	0,01 v případě sledované pohledávky,
b)	0,2 v případě nestandardní pohledávky,
c)	0,5 v případě pochybné pohledávky,
d)	1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(2)

Banka nebo družstevní záložna zároveň prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, banka nebo družstevní záložna zvýší koeficient, ale tak, aby u

a)	sledované pohledávky byl nižší než 0,2,
b)	nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a
c)	pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.

(3)

Uplatňuje-li banka nebo družstevní záložna u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.

(4)

Stanovuje-li banka nebo družstevní záložna ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněná k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že

zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství,

existuje-li rozdíl podle písmene a) a má-li charakter

1.	diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, banka nebo družstevní záložna ztrátu stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li diskont větší než tato ztráta,
2.	prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, banka nebo družstevní záložna ztrátu stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii,

neexistuje-li rozdíl podle písmene a), banka nebo družstevní záložna stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(5)

Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou banka nebo družstevní záložna má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a banka nebo družstevní záložna by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud banka nebo družstevní záložna postupuje podle poslední věty § 198 odst. 4.

§ 204

Statistické modely

(1)

Banka nebo družstevní záložna při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek musí mít

a)	vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické významnosti ztrát. Do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek banka nebo družstevní záložna pro účely využití statistického modelu zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení;
b)	dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než 1 rok je však zpravidla alespoň 1 ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3 roky, a
c)	statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a splatnost pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního případu.

(2)

Banka nebo družstevní záložna monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.

(3)

Banka nebo družstevní záložna pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.

(4)

Banka nebo družstevní záložna tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.

(5)

Banka nebo družstevní záložna musí být schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.

Díl 3

Rezervy k podrozvahovým položkám (§ 205)

§ 205

(1)	Banka nebo družstevní záložna alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a odůvodněnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.
(2)	Banka nebo družstevní záložna je schopna prokázat dostatečnost a odůvodněnost těchto rezerv.

Část sedmá

Uveřejňování informací [k § 11a odst. 9 zákona o bankách, k § 7b odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k § 199 odst. 2 písm. t) zákona o podnikání na kapitálovém trhu] (§ 206-213)

Obsah údajů určených k uveřejnění

§ 206

(1)

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o sobě, o složení akcionářů nebo členů, o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o své činnosti a finanční situaci na individuálním základě, je uveden v příloze č. 24 této vyhlášky.

(2)

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o plnění pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě, je uveden v příloze č. 25 této vyhlášky.

(3)

Obsah údajů, které povinná osoba uveřejňuje o plnění pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě, je uveden v příloze č. 26 této vyhlášky.

(4)

Obsah údajů ve zkráceném rozsahu, které povinná osoba uveřejňuje o plnění pravidel obezřetného podnikání, je uveden v příloze č. 27 této vyhlášky. Pokud povinná osoba sestavuje regulovaný konsolidační celek, může uveřejňovat tyto údaje buď

a)	na individuálním základě, nebo
b)	na konsolidovaném základě za regulovaný konsolidační celek

s tím, že zvolený způsob používá dlouhodobě. Změní-li jej, uveřejní společně s ostatními uveřejňovanými údaji i důvody pro tuto změnu.

§ 207

(1)	Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou zahraniční banky je uveden v příloze č. 28 této vyhlášky.
(2)	Obsah údajů uveřejňovaných organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry je uveden v příloze č. 29 této vyhlášky.

Periodicita a lhůty uveřejňování údajů

§ 208

(1)

Povinná osoba uveřejňuje čtvrtletně údaje

a)	podle přílohy č. 24 této vyhlášky a
b)	o kapitálu a kapitálových požadavcích podle příloh č. 25 až 27 této vyhlášky.

Ostatní údaje povinná osoba uveřejňuje ročně.

(2)

Povinná osoba uveřejňuje údaje ke dni

a)	31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)	31. prosince do 4 měsíců po skončení kalendářního roku.

(3)

Čtvrtletní údaje o finanční situaci, údaje o kapitálu a kapitálových požadavcích povinná osoba uveřejňuje společně s údaji za 3 předcházející čtvrtletí.

(4)

Povinná osoba vždy zároveň uveřejní datum, kdy údaje uveřejnila. Doplňuje-li či opravuje-li již uveřejněné údaje, vždy uvede datum, kdy doplněné či opravené údaje uveřejnila.

§ 209

(1)

Pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry uveřejňuje čtvrtletně údaje ke dni

a)	31. března, 30. června a 30. září do 6 týdnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí,
b)	31. prosince do 4 měsíců po skončení příslušného kalendářního roku.

(2)

Pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry vždy zároveň uveřejní datum, kdy údaje uveřejnila. Doplňuje-li nebo opravuje-li již uveřejněné údaje, vždy uvede datum, kdy doplněné nebo opravené údaje uveřejnila.

Způsob uveřejňování údajů

§ 210

(1)	Povinná osoba uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na své internetové adrese v podobě datového souboru vhodného ke stažení, a to v běžně používaném formátu. Požadavky na způsob uveřejnění údajů ke dni 31. prosince kalendářního roku se považují také za splněné, pokud je povinná osoba uveřejní přímo v rámci plnění povinností, které má jako účetní jednotka nebo emitent kótovaných cenných papírů, ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě.
(2)	Na své internetové adrese povinná osoba zároveň uveřejňuje alespoň poslední výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu, má-li povinnost ji vyhotovovat. Součástí těchto zpráv je účetní závěrka ověřená auditorem.
(3)	Povinná osoba bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou internetovou adresu, na které jsou tyto údaje a výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

§ 211

(1)	Pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry uveřejňuje požadované údaje v českém jazyce na své internetové adrese v podobě datového souboru vhodného ke stažení, a to v běžně používaném formátu.
(2)	Pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou internetovou adresu, na které jsou tyto údaje dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

§ 212

Struktura uveřejňovaných údajů

Jsou-li údaje požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance²², povinná osoba je uveřejňuje v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance.

§ 213

Obsah údajů ověřovaných auditorem

(1)	Obsah údajů na individuálním nebo konsolidovaném základě ke dni 31. prosince kalendářního roku určených k uveřejnění, které jsou ověřovány auditorem, je uveden v příloze č. 30 této vyhlášky.
(2)	Povinná osoba uveřejňuje údaje podle odstavce 1 ve své výroční zprávě.

Část osmá

Některé informace a podklady předkládané české národní bance [k § 24 odst. 1 zákona o bankách, k § 27 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a k § 199 odst. 2 písm. g) zákona o podnikání na kapitálovém trhu] (§ 214-223)

Informace o konsolidačním celku

§ 214

(1)

Informaci o konsolidačním celku, nad nímž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, předkládá České národní bance

banka, která je

1.	tuzemskou ovládající bankou,
2.	ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby, s tím, že členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
3.	odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby,
4.	odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky, nebo
5.	bankou ve skupině smíšené holdingové osoby,

družstevní záložna, která je

1.	odpovědnou úvěrovou institucí ve skupině finanční holdingové osoby,
2.	odpovědnou družstevní záložnou ve skupině zahraniční ovládající úvěrové instituce, nebo
3.	družstevní záložnou ve skupině smíšené holdingové osoby,

obchodník s cennými papíry, který je

1.	tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry,
2.	ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, avšak není tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině finanční holdingové osoby, s tím, že členem jeho konsolidačního celku je zahraniční obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo finanční instituce se sídlem v jiném než členském státě,
3.	odpovědným obchodníkem ve skupině finanční holdingové osoby, nebo
4.	odpovědným obchodníkem s cennými papíry ve skupině zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, nebo
5.	obchodníkem s cennými papíry ve skupině smíšené holdingové osoby.

(2)

Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o konsolidačním celku vždy podle stavu k 1. lednu do 31. ledna příslušného roku. Kromě toho povinná osoba vždy neprodleně informuje o změnách, které nastaly oproti stavu, o němž Českou národní banku informovala.

§ 215

(1)	Informace o konsolidačním celku se skládá z části grafické a části textové.
(2)	Grafická část informace o konsolidačním celku znázorňuje strukturu konsolidačního celku z hlediska vlastnického uspořádání a strukturu konsolidačního celku z hlediska řízení, a to vždy s vyznačením osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku.
(3)	Rozsah textové části informace o konsolidačním celku je uveden v příloze č. 31 této vyhlášky. Jde-li o informace již sdělené orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě nad osobami, které jsou zahrnuty do konsolidačního celku, povinná osoba může uvést jen název a adresu sídla orgánu dohledu, kterému byla informace poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí informace došlo.

§ 216

Informace o outsourcingu

Pokud povinná osoba pro zajištění svých významných činností nebo k jejich podpoře sjednala outsourcing, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Součástí této informace je přehled činností, které jsou předmětem outsourcingu, a základní identifikační údaje o osobě, která outsourcing poskytuje. Významnou činností se zde rozumí

a)	činnosti takového významu, že nedostatek nebo selhání při jejich zajišťování může mít významný dopad na schopnost povinné osoby plnit obezřetnostní pravidla nebo na nepřetržitost výkonu jejích činností,
b)	činnosti, jejichž poskytování je podmíněno udělením oprávnění k činnosti příslušným orgánem dohledu,
c)	činnosti, které mají významný vliv na řízení rizik povinné osoby, nebo
d)	řízení rizik spjatých s činnostmi podle písmen a) až c).

Informace o kapitálových požadavcích a přístupech pro jejich výpočet

§ 217

(1)	Povinná osoba, která používá standardizovaný přístup, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o zapsané ratingové agentuře nebo exportní úvěrové agentuře, kterou zvolila pro účely stanovení úvěrové kvality podle § 89.
(2)	Povinná osoba, která používá externí rating pro účely stanovení úvěrové kvality sekuritizované expozice podle § 115, informuje o své volbě zapsané ratingové agentury Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

§ 218

Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálových požadavků, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

§ 219

(1)

Pokud povinná osoba uplatňuje se souhlasem oprávněného orgánu dohledu postupnou implementaci přístupu IRB, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o tom, že hodlá do přístupu IRB zařadit

a)	další kategorii expozic,
b)	další osoby v regulovaném konsolidačním celku,
c)	používání vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů pro výpočet rizikových vah podnikových expozic a expozic vůči centrálním vládám, centrálním bankám a institucím, nebo
d)	další podkategorie retailových expozic, kterým odpovídají rozdílné korelace podle přílohy č. 12 této vyhlášky.

(2)

Pokud povinná osoba hodlá provést v rámci přístupu IRB, který používá se souhlasem oprávněného orgánu dohledu, významnou změnu některého z používaných ratingových systémů nebo ratingových modelů, nebo provést významnou změnu nebo rozšíření informačních systémů či technologií, informuje o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

§ 220

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

a)	o využití možnosti stanovovat kapitálové požadavky k nástrojům zařazeným do malého obchodního portfolia jako k nástrojům zařazeným do investičního portfolia,
b)	o ukončení postupu podle písmene a).

§ 221

Informace o riziku nesplnění závazku

Povinná osoba informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o všech repo obchodech a půjčkách či výpůjčkách cenných papírů nebo komodit, u kterých nastalo selhání protistrany.

§ 222

Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu

(1)

Informaci o systému vnitřně stanoveného kapitálu předkládá České národní bance povinná osoba, která podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní povinnosti týkající se vnitřně stanoveného kapitálu²³.

(2)

Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému, který v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavedla a udržuje pro

a)	stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
b)	plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů

v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost). Vždy informuje o řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání, postupech, výstupech a jejich využití a kontrolních mechanismech svého systému.

(3)

Rozsah a míra podrobnosti informace odpovídá rozsahu a složitosti systému vnitřně stanoveného kapitálu povinné osoby podle odstavce 1. Jde-li o informaci o tomto systému na konsolidovaném základě, povinná osoba podle odstavce 1 uvede údaje také v členění podle jednotlivých osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a jsou zahrnuty do jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu.

(4)

Povinná osoba podle odstavce 1 informuje Českou národní banku o systému vnitřně stanoveného kapitálu za uplynulé účetní období nejpozději do 30. června, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Pokud z povahy věci nevyplývá jinak, obsahuje informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu informaci o plánu a skutečnosti za dané účetní období a o plánu dalšího udržování vnitřně stanovené kapitálové přiměřenosti.

(5)

Povinná osoba podle odstavce 1 předkládá informaci o svém systému vnitřně stanoveného kapitálu v listinné a elektronické podobě, nedohodne-li se s Českou národní bankou jinak. Formát dat použitý při předložení této informace v elektronické podobě dohodne povinná osoba podle odstavce 1 s Českou národní bankou individuálně.

§ 223

Informace o měnových pozicích

Banka informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, pokud

a)	absolutní hodnota čisté měnové pozice banky v jakékoliv cizí měně nebo v českých korunách přesáhne 15 % kapitálu banky stanoveného na individuálním základě, nebo
b)	celková měnová pozice banky přesáhne 20 % kapitálu banky stanoveného na individuálním základě.

Část devátá

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 224-237)

§ 224

Společné ustanovení

Pro účely vydání rozhodnutí nebo prokázání požadovaných skutečností podle této vyhlášky musí být

podpisy osob na každé žádosti, prohlášení nebo oznámení úředně ověřeny, ledaže je žádost, prohlášení nebo oznámení předkládáno osobou, jejíž aktuální podpisový vzor je uložen u České národní banky. Je-li tato osoba zastoupena na základě plné moci, musí být k žádosti, prohlášení nebo oznámení přiložena i plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele;

listiny předloženy v originálním vyhotovení nebo musí být předloženy jejich úředně ověřené kopie.

§ 225

Přechodná ustanovení k řídicímu a kontrolnímu systému

(1)

Pokud banka nebo družstevní záložna k 1. červenci 2007 nenaplňuje plně

a)	požadavky na řídicí a kontrolní systém podle části třetí hlavy I,
b)	podrobnější požadavky na řízení úvěrového rizika podle přílohy č. 1 části první,
c)	podrobnější požadavky na řízení tržního rizika podle přílohy č. 1 části druhé,
d)	podrobnější požadavky na řízení operačního rizika podle přílohy č. 1 části třetí,
e)	podrobnější požadavky na řízení rizika likvidity podle přílohy č. 1 části čtvrté, nebo
f)	požadavky na řízení rizika koncentrace podle přílohy č. 1 části páté,

odstraní případný nesoulad s těmito požadavky nejpozději do 31. prosince 2007; tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2.

(2)

Do 31. prosince 2008 banka nebo družstevní záložna může používat informační systémy zakoupené či instalované přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které nevyhovují požadavku podle přílohy č. 1 této vyhlášky, aby v nich bylo používáno pouze otestované programové vybavení, u kterého zdokumentované výsledky testů prokázaly, že bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními zásadami informačních systémů.

§ 226

Přechodná ustanovení ke standardizovanému přístupu

(1)	Do 31. prosince 2012 povinná osoba přiřazuje expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států v domácí měně jakéhokoliv členského státu, pokud jsou v téže měně financovány, stejnou rizikovou váhu, jakou by přiřadila podle přílohy č. 4 této vyhlášky expozicím vůči těmto centrálním vládám a centrálním bankám v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány.
(2)	Do 31. prosince 2010 povinná osoba nepoužije horní limit 20 % pro podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydané francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami provádějícími sekuritizaci, pokud existuje pro tyto dluhopisy externí rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá nejlepšímu stupni ratingu, který tato zapsaná ratingová agentura vydala pro kryté dluhopisy.
(3)	Do 31. prosince 2010 se u krytých dluhopisů [příloha č. 4 bod 12 písm. b)], pro jejichž krytí jsou použity úvěry zajištěné loděmi, nahrazuje požadavek na přednostní právo na uspokojení se alespoň ve výši 60 % hodnoty zastavené lodi požadavkem na přednostní právo na uspokojení se alespoň ve výši 70 % hodnoty zastavené lodi.
(4)	S krytými dluhopisy vydanými před 31. prosincem 2007 lze až do doby jejich splatnosti zacházet podle přílohy č. 4 této vyhlášky.
(5)	Od 1. října 2007 se expozicím vůči Mezinárodní finanční facilitě na imunizaci a Islámské rozvojové bance přiřazuje nulová riziková váha [příloha č. 4 bod 4 písm. b)].

Přechodná ustanovení k přístupu IRB

§ 227

(1)

Do 31. prosince 2010 může povinná osoba použít pro kryté dluhopisy podle přílohy č. 4 této vyhlášky hodnotu LGD ve výši 11,25 %, pokud

jsou pro jejich krytí použity

1.	expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,
2.	expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států, mezinárodním rozvojovým bankám nebo mezinárodním organizacím, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,
3.	expozice vůči organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jsou tyto expozice rizikově váženy podle standardizovaného přístupu jako expozice vůči institucím nebo centrálním vládám a centrálním bankám a pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,
4.	expozice podle bodů 1 až 3, pokud jejich externí rating přísluší alespoň k druhému stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu, a objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty, nebo
5.	expozice vůči institucím, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality a celkový objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníka z úvěrů zajištěných nemovitostmi na držitele krytých dluhopisů nebo vzniklé z likvidace se do limitu 10 % nezahrnují. Expozice vůči institucím v členském státě, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dnů, nemusí splňovat podmínku zařazení externího ratingu instituce k prvnímu stupni úvěrové kvality, jejich externí rating však musí příslušet alespoň k druhému stupni úvěrové kvality;

nejsou pro jejich krytí použity úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi nebo podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies) a

jsou hodnoceny externím ratingem, který udělila zapsaná ratingová agentura, a tato agentura zařadila tyto dluhopisy do nejpříznivějšího stupně externího ratingu, který může udělit pro kryté dluhopisy.

(2)

Do 31. prosince 2010 povinná osoba použije pro všechny retailové expozice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi a zároveň se na ně nevztahují záruky centrálních vlád, průměrnou váženou hodnotu LGD, kde vahou je hodnota expozice, alespoň 10 %.

(3)

Do 31. prosince 2017 může povinná osoba, která je oprávněna používat přístup IRB, avšak není oprávněna používat postup pro akciové expozice podle § 97, v rámci tohoto přístupu používat pro své akciové expozice nebo akciové expozice osob v regulovaném konsolidačním celku se sídlem v členském státě standardizovaný přístup, pokud jde o nevýznamné portfolio, a nejvýše v rozsahu, v jakém tyto expozice držela k 31. prosinci 2007. Povinná osoba může tento rozsah zvýšit o akciové expozice, jejichž nabytí vyplývá přímo z držby daných akciových expozic a zároveň se o ně nezvyšuje podíl na vlastním kapitálu osoby, která je vydala; pokud tyto nabyté akciové expozice zvyšují podíl na vlastním kapitálu osoby, vůči níž akciová expozice vzniká, možnost nepoužívat přístup IRB podle tohoto ustanovení nelze využít. Možnost používat standardizovaný přístup v rámci přístupu IRB však nelze využít u akciových expozic, které byly prodány a následně zpětně nabyty.

§ 228

(1)	Povinná osoba je oprávněna používat přístup IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů nejdříve od 1. ledna 2008.
(2)	Povinné osobě, která požádá do 31. prosince 2009 o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB, může být tento souhlas udělen, přestože používá ratingové systémy pro účely vnitřního měření a řízení rizika po dobu kratší než 3 roky; doba používání těchto ratingových systémů pro účely vnitřního měření a řízení rizika však musí trvat alespoň 1 rok.
(3)	Povinné osobě, která do 31. prosince 2009 požádá o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů, může být tento souhlas udělen, přestože používá tyto vlastní odhady pro účely vnitřního měření a řízení rizika po dobu kratší než 3 roky; avšak doba používání vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů pro účely vnitřního měření a řízení rizika musí trvat alespoň 2 roky.
(4)	Povinná osoba, která do 31. prosince 2007 požádá o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů, může být oprávněna tento přístup používat nejdříve od 1. ledna 2008.

§ 229

Přechodná ustanovení ke kapitálovým požadavkům podle vlastních modelů

(1)

Banka, která byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky oprávněna používat model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku podle § 62 až 69 vyhlášky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může tento model používat jako základní přístup pro výpočet kapitálových požadavků i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud plní požadavky pro používání vlastních modelů podle § 168 a 169 a přílohy č. 21 této vyhlášky. Nejdéle do 31. prosince 2009 banka může namísto dodatečných kritérií pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku uvedených v příloze č. 21 této vyhlášky plnit dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku podle dosavadních pravidel uvedená v příloze č. 32 této vyhlášky.

(2)

Banka, která byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky oprávněna používat model pro stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku podle § 62 až 69 vyhlášky č. 333/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může tento model používat jako základní přístup pro výpočet kapitálových požadavků i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud plní požadavky pro používání vlastních modelů podle § 168 a 169 a přílohy č. 21 této vyhlášky.

§ 230

Přechodná ustanovení k operačnímu riziku

(1)

Povinná osoba je oprávněna používat přístup AMA nejdříve od 1. ledna 2008.

(2)

Pokud hodnota relevantního ukazatele pro linii obchodování na finančních trzích podle tabulky č. 2 v příloze č. 22 této vyhlášky představuje alespoň 50 % součtu hodnot relevantních ukazatelů pro všechny linie podnikání, povinná osoba používá do 31. prosince 2012 pro tuto linii podnikání parametr β ve výši 15 % namísto parametru β ve výši 18 % podle tabulky č. 2 v příloze č. 22 této vyhlášky.

§ 231

Přechodná ustanovení k angažovanosti

(1)

Do 31. prosince 2010 povinná osoba může vyloučit z angažovanosti investičního portfolia podle § 181 odst. 2 písm. b) bodu 3 také pohledávky z leasingu nebytových nemovitostí na území jiného členského státu do výše 100 % jejich hodnoty, pokud

a)	pronajímatel si ponechává neomezené vlastnické právo k takové nebytové nemovitosti do doby, než nájemce využije svého předkupního práva, a
b)	příslušný orgán dohledu v jiném členském státě toto vyloučení z angažovanosti umožňuje.

(2)

Družstevní záložna, jejíž angažovanost přesahuje ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky alespoň jeden z limitů podle § 182,

a)	nebude činit kroky, které by dále zvyšovaly míru překročení těchto limitů zjištěnou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky,
b)	oznámí České národní bance jakoukoliv změnu plánu časového a věcného postupu směřujícího k odstranění zjištěných překročení těchto limitů, který byla povinna předložit České národní bance podle pravidel angažovanosti platných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a
c)	zajistí, aby překročení těchto limitů bylo odstraněno nejpozději do 30. června 2008.

§ 232

Přechodná ustanovení k uveřejňování informací

(1)

Při uveřejňování údajů ke dni 31. března 2007 a ke dni 30. června 2007 povinná osoba, pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(2)

Při uveřejnění údajů podle § 208 odst. 3

a)	ke dni 30. září 2007 povinná osoba nemusí uvádět srovnatelné údaje za 3 předcházející období,
b)	ke dni 31. prosince 2007 povinná osoba může uvést srovnatelné údaje jen ke dni 30. září 2007,
c)	ke dni 31. března 2008 povinná osoba může uvést srovnatelné údaje jen ke dni 30. září 2007 a ke dni 31. prosince 2007.

§ 233

Přechodná ustanovení k některým informačním povinnostem

(1)	Do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky povinná osoba předloží České národní bance informaci o přístupech, které používá pro výpočet kapitálových požadavků ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2)	Do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky povinná osoba předloží České národní bance informaci o svých činnostech, činnostech osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku nebo činnostech k podpoře takových činností, které jsou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky předmětem outsourcingu.

§ 234

Přechodná ustanovení ke kapitálové přiměřenosti

(1)

Povinná osoba, která používá přístup IRB nebo přístup AMA,

a)	v průběhu roku 2007 udržuje kapitál minimálně ve výši 95 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel,
b)	v průběhu roku 2008 udržuje kapitál minimálně ve výši 90 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel,
c)	v průběhu roku 2009 udržuje kapitál minimálně ve výši 80 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel.

(2)

Ustanovením odstavce 1 není dotčeno ustanovení § 228 odst. 1 a § 230 odst. 1.

(3)

Podrobnější vymezení přístupu pro výpočet kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel je uvedeno v příloze č. 32 této vyhlášky. Pro účely odstavce 1 se při stanovení kapitálu nepřihlíží k přebytku ani k nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát.

§ 235

Přechodná ustanovení k použití dosavadních pravidel

(1)

Povinná osoba může v roce 2007 používat pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia přístup pro výpočet tohoto kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel (příloha č. 32).

(2)

Pokud povinná osoba využije možnosti podle odstavce 1, v roce 2007

a)	používá pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia přístup pro výpočet tohoto kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel,
b)	nepoužije pro účely výpočtu kapitálových požadavků ustanovení o technikách snižování úvěrového rizika v části čtvrté této vyhlášky,
c)	sníží kapitálové požadavky k operačnímu riziku o hodnotu, která odpovídá procentnímu podílu součtu hodnot expozic, u kterých se použije přístup podle odstavce 1, na součtu hodnot všech expozic, u nichž se stanovuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia; pokud povinná osoba použije přístup podle odstavce 1 pro všechny expozice, kapitálový požadavek k operačnímu riziku se nestanovuje, rovná se tedy nule,
d)	může používat pravidla angažovanosti odpovídající pravidlům angažovanosti platným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jejichž podrobnější vymezení je uvedeno v příloze č. 32 této vyhlášky,
e)	uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě podle přílohy č. 33 této vyhlášky.

§ 236

Zrušuje se:

1.	Vyhláška České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě.
2.	Vyhláška č. 522/2004 Sb., kterou se mění vyhláška České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě.
3.	Vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě.
4.	Vyhláška č. 383/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Komise pro cenné papíry č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě.
5.	Vyhláška č. 105/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb.
6.	Vyhláška Ministerstva financí č. 387/2001 Sb., o pravidlech likvidity a platební schopnosti spořitelních a úvěrních družstev.
7.	Vyhláška Ministerstva financí č. 389/2001 Sb., o povinném obsahu výroční zprávy spořitelního a úvěrního družstva.
8.	Vyhláška č. 319/2005 Sb., kterou se stanoví pravidla pro klasifikaci pohledávek a tvorbu opravných položek a rezerv spořitelních a úvěrních družstev.

§ 237

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

Příloha č. 1

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení vybraných rizik

Příloha č. 2

Podrobnější vymezení požadavků na vnitřní audit

I. Obecné požadavky

1.	Pro výkon vnitřního auditu banka nebo družstevní záložna má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.
2.	Osoba vykonávající v bance nebo družstevní záložně nebo pro banku nebo družstevní záložnu vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) při plnění svých úkolů vykonává nezávislou, objektivní, ujišťovací a konzultační činnost, která

a)	se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů,
b)	přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení společnosti.

3.	Vnitřní auditoři poskytují své výstupy orgánům baníky nebo družstevní záložny, příslušným zaměstnancům a výborům, pokud jsou zřízeny, včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
4.	Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním dokumentům banky nebo družstevní záložny.
5.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu (§ 13) má možnost zúčastnit se zasedání všech poradních a rozhodovacích orgánů a výborů banky nebo družstevní záložny. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno odůvodněným rozhodnutím představenstva banky nebo družstevní záložny.
6.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v bance nebo družstevní záložně, který umožní plnění funkcí vnitřního auditu.
7.	Pokud se ve výjimečných případech podílí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.
8.	Při výkonu konzultační činnosti je zajištěno, aby nebyla omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému; při výkonu konzultační činnosti vnitřní auditoři poskytují poradenství v otázkách řídicího a kontrolního systému a v otázkách zavádění řídicích a kontrolních mechanismů.

II. Statut vnitřního auditu

Banka nebo družstevní záložna vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména

a)	postavení, odpovědnosti a pravomoci útvaru či osoby (právnické nebo fyzické) vykonávající v bance nebo družstevní záložně nebo pro banku nebo družstevní záložnu vnitřní audit,
b)	předmět výkonu vnitřního auditu,
c)	povahu ujišťovacích a konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory,
d)	proces plánování vnitřního auditu,
e)	způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů opatření k nápravě,
f)	způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení případných sporů,
g)	způsob ukládání opatření k nápravě na základě zjištění vnitřního auditu.

III. Analýza rizik a plánování vnitřního auditu

1.	Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik.
2.	Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi banky nebo družstevní záložny tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba pověřená výkonem vnitřního auditu představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen, k projednání. Odlišné názory představenstva nebo dozorčího orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen, na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.
3.	Na základě analýzy rizik sestavuje osoba pověřená výkonem vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu rovněž vyžaduje a vyhodnocuje podněty dozorčího orgánu, představenstva a vrcholného vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním informacím a skutečnostem, například k nově zaváděným činnostem banky nebo družstevní záložny a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost a požadavky vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a auditora.
4.	Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením představenstvem předloženy k projednání dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen. Důvody případných změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.
5.	Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, aby činnost vnitřního auditu byla efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), byla zohledněna strategická rozhodnutí orgánů banky nebo družstevní záložny, rizikovost jednotlivých činností a určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik aktualizován.
6.	Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku, případně na kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti.

IV. Výkon vnitřního auditu

1.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí, aby výkon vnitřního auditu byl efektivně koordinován a prováděn ve spolupráci s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná představenstvem nebo dozorčím orgánem a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.
2.	Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu, případně jí zmocněným vnitřním auditorem.
3.	O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem opatření k nápravě. Zpráva dále obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti, a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná představenstvu, dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen, a věcně příslušným vedoucím zaměstnancům nebo řídícím osobám.
4.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba pověřená výkonem vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních opatření k nápravě pro banku nebo družstevní záložnu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s představenstvem. Pokud dle úsudku osoby pověřené výkonem vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen.

V. Informace vnitřního auditu

1.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích opatření k nápravě a o odstraňování zjištěných nedostatků představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit, pokud je zřízen.
2.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen, k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému banky nebo družstevní záložny. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a provozních informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů.
3.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit, pokud je zřízen, k projednání.
4.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu informuje představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit, pokud je zřízen, o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.

VI. Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu

Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje efektivnost tohoto programu.

VII. Vnitřní audit a auditor

1.	Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu konzultuje s auditorem otázky řídicího a kontrolního systému banky nebo družstevní záložny.
2.	Vnitřní audit pravidelně hodnotí kvalitu činnosti auditora, zejména

a)	zda rozsah prací auditora odpovídá uzavřené smlouvě,
b)	zda provedená práce auditora je přiměřená ve vztahu k závěrům přijatým auditorem,
c)	zda není narušena nezávislost auditora,
d)	zda činnost auditora přinesla bance nebo družstevní záložně přidanou hodnotu.

Příloha č. 3

Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem

I. Struktura zprávy

1.	Kapitola 1: Stručný popis ověřovaných oblastí. Tato kapitola bude obsahovat:

a)	organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému,
b)	stručné vymezení odpovědností a pravomocí relevantních orgánů banky nebo družstevní záložny, útvarů, zaměstnanců a výborů, pokud jsou zřízeny,
c)	popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí,
d)	popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik,
e)	struktura limitů v dané oblasti, pokud je to pro zadanou oblast relevantní,
f)	popis struktury používaných informačních systémů.

Kapitola 2: identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména porovnáním s uznávanými standardy.

Tato kapitola bude obsahovat přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly, ilustrativní příklad je uveden v tabulce v této příloze. V případě, že byly identifikovány nedostatky, budou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji však budou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3.

Tabulka

Ilustrativní příklad

Ověřovaná činnost

Zavedené kontrolní mechanismy

Provedené

testy/popř. jiné provedené práce

Zhodnocení

Systém

stanovení a sledování limitů

Relevantní limity jsou stanoveny.

Limity jsou schváleny odpovědnou osobou /výborem / představenstvem Limity jsou přehodnocovány pravidelně, případně při významných změnách podmínek na trhu či uvnitř banky nebo družstevní záložny....

Využití limitů je pravidelně sledováno a reportováno nezávislým útvarem....

Vnitřní předpisy jsou aktuální...

Monitorování limitů probíhá v souladu s platnými vnitřními předpisy....

Seznámili jsme se s Podpisovým řádem Seznámili jsme se s relevantními vnitřními předpisy

Ověřili jsme správnost a pravidelnost informací v hlášeních o využití limitů, překračování limitů....

Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní.

Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní, s výjimkou popsanou v kapitole 3 (monitorování limitů neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy)...

Zadávání údajů do informačního systému banky nebo družstevní záložny

Princip „čtyř očí“ v oddělení Back Office (dále B/O). (Oprávněný zaměstnanec B/O zadává údaje do účetního systému, druhý zaměstnanec B/O toto vložení autorizuje.)

Zaměstnanci B/O jsou podle předpisu č. x oprávněni tuto činnost vykonávat

Namátkově zkontrolováno y obchodních lístků (tickets) z celkového množství x sjednaných obchodů za období.

Seznámili jsme se s Podpisovým řádem a relevantními vnitřními předpisy a pracovními postupy...

Účastnili jsme se osobně procesu zadávání údajů do účetního systému

Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní.

3.	Kapitola 3: Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků. V této kapitole budou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí bude i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice:

a)	nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci banky nebo družstevní záložny nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů banky nebo družstevní záložny;
b)	nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v bance nebo družstevní záložně, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;
c)	nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o dílčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru;
d)	nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru. Dále bude součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí bude i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí.

Příklad:

Kontrola limitů měnových pozic neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy

Závažnost: nedostatek se střední mírou závažnosti

Nedostatek: Vnitřní předpisy ukládají zaměstnancům útvaru řízení rizik provádět kontrolu „intraday“ limitů měnových pozic namátkově alespoň jednou denně. Bylo zjištěno, že zaměstnanci útvaru řízení rizik tuto kontrolu pravidelně neprovádějí.

Vliv na funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému: Při absenci kontroly dodržování „intraday“ limitů měnových pozic je zvýšeno riziko jejich překračování a banka nebo družstevní záložna se tak vystavuje zvýšenému riziku ztráty z titulu pohybu měnových kurzů. Jelikož útvar řízení rizik provádí kontrolu dodržování „overnight“ limitů měnových pozic ke konci dne, je tento nedostatek hodnocen jako „střední riziko“.

4.	Kapitola 4: Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému v dané oblasti.

V této kapitole bude vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku.

II. Formát a další náležitosti zprávy

1.	Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v listinné i elektronické podobě, ve formátu .doc, .xls nebo *.mdb.
2.	Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.

Příloha č. 4

Kategorie expozic a rizikové váhy při používání standardizovaného přístupu

Příloha č. 5

Přehled vybraných expozic a úpravy hodnoty expozice o obezřetnostní filtry při použití standardizovaného přístupu

Při použití standardizovaného přístupu se provede úprava účetní hodnoty dále uvedených expozic, čímž se neutralizují nerealizované zisky a ztráty z těchto expozic. Hodnota expozice po úpravě se použije pro stanovení hodnoty rizikově vážené expozice.

Jde-li o expozice představované dluhovými nástroji zařazenými pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů (available for sale), hodnota expozice po úpravě odpovídá účetní hodnotě upravené o oceňovací rozdíly, kterými se rozumí kumulované zisky a ztráty z přecenění na reálnou hodnotu zachycené přímo ve vlastním kapitálu. Negativní oceňovací rozdíl se přičítá k účetní hodnotě, pozitivní oceňovací rozdíl se odečítá od účetní hodnoty.

Jde-li o expozice představované finančními nástroji, které jsou pro účely vedení účetnictví označeny jako zajišťované finanční nástroje při použití metody zajištění reálné hodnoty, hodnota expozice po úpravě odpovídá účetní hodnotě upravené o změny reálné hodnoty z titulu zajišťovaného rizika. Kumulované ztráty se přičítají k účetní hodnotě, kumulované zisky se odčítají od účetní hodnoty.

Příloha č. 6

Klasifikace podrozvahových položek podle rizika

1. Podrozvahové položky s vysokým rizikem

a)	poskytnuté záruky mající charakter úvěrových substitutů (platební záruky),
b)	úvěrové deriváty, které jsou pro účely vedení účetnictví považovány za poskytnuté záruky,
c)	přijetí směnek, směnečná rukojemství a závazky vyplývající z indosamentů směnek,
d)	transakce s možností zpětného postihu, zejména postoupení pohledávky za úplatu s postihem,
e)	neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy mající charakter úvěrových substitutů,
f)	aktiva pořízená na základě derivátů (pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí),
g)	forwardové termínové vklady, nebo
h)	jiné položky s vysokým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi.

2. Podrozvahové položky se středním rizikem

a)	poskytnuté a potvrzené neodvolatelné dokumentární akreditivy,
b)	poskytnuté jistoty a sliby odškodnění nemající charakter úvěrových substitutů (neplatební záruky), zejména záruky za předloženou nabídku, za vrácení akontace, za náležité provedení smlouvy, celní a daňové jistoty,
c)	neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy nemající charakter úvěrových substitutů,
d)	poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, s původní splatností delší než 1 rok, které nejsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které efektivně neumožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty,
e)	poskytnuté nevyčerpané přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (note issuance facilities, NIF) a poskytnuté nevyčerpané přísliby revolvingových úvěrů (revolving undewritingfacility, RUF), nebo
f)	jiné položky se středním rizikem, které byly předloženy Evropské komisi.

3. Podrozvahové položky se středně nízkým rizikem

a)	otevřené a potvrzené neodvolatelné dokumentární akreditivy zajištěné cenným papírem ke zboží nebo takové akreditivy, u nichž byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaným komoditám a jiné samolikvidující se transakce (self-liquidating transactions),
b)	poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, s původní splatností do 1 roku včetně, které nejsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které neumožňují přislib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty, nebo
c)	jiné položky se středně nízkým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi.

4. Podrozvahové položky s nízkým rizikem

poskytnuté nevyčerpané úvěrové přísliby včetně příslibů záruk, které jsou odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty nebo které umožňují příslib zrušit z důvodu zhoršení úvěruschopnosti osoby, která úvěrový přislib přijala, aniž by se povinná osoba vystavila riziku sankce nebo ztráty. Jde-li o retailové expozice, mohou být považovány za odvolatelné bezpodmínečně, pokud právní předpisy, zejména předpisy upravující ochranu spotřebitele, umožňují jejich zrušení v plném rozsahu; nebo

jiné položky s nízkým rizikem, které byly předloženy Evropské komisi.

Příloha č. 7

Přehled derivátů

1. Úrokové deriváty

a)	úrokové swapy (úrokové míry v jedné měně),
b)	bazické úrokové swapy,
c)	dohody o forwardové úrokové míře (FRA),
d)	úrokové futures,
e)	úrokové opce, nebo
f)	jiné podobné kontrakty.

2. Měnové deriváty a kontrakty se zlatem

a)	křížové měnové swapy (cross-currency swaps),
b)	měnové forwardy,
c)	měnové futures,
d)	měnové opce,
e)	jiné podobné kontrakty, nebo
f)	obdobné kontrakty s měnovým zlatem.

3. Deriváty obdobné jako v bodě 1 písm. a) až e) a bodě 2 písm. a) až d), s jinými podkladovými nástroji, zejména

a)	cenami akcií nebo indexy cen nebo kurzů,
b)	cenami drahých kovů kromě měnového zlata,
c)	cenami jiných komodit než drahých kovů nebo indexy cen nebo kurzů, nebo
d)	úvěrové deriváty, které nejsou pro účely vedení účetnictví považovány za poskytnuté záruky, nebo jiné podobné kontrakty.

Příloha č. 8

Metody stanovení hodnoty expozice derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání, repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů

Příloha č. 9

Požadavky na externí ratingy a jejich používání ve standardizovaném přístupu

Požadavky na externí ratingy a jejich používání ve standardizovaném přístupu se týkají:

A.	výběru externích ratingů,
B.	externího ratingu dlužníka a emise,
C.	dlouhodobých a krátkodobých externích ratingů,
D.	externích ratingů expozic v domácí a cizí měně.

A. Výběr externích ratingů

1.	Pro účely použití standardizovaného přístupu je možné určit jednu nebo více zapsaných ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur, jejichž externích ratingy budou používány pro stanovení rizikových vah expozic.
2.	Pokud se používají pro určitou kategorii expozic externí ratingy stanovené zapsanou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou, tyto externí ratingy se používají na základě jednotného přístupu pro všechny expozice patřící do této kategorie.
3.	Externí ratingy se používají v čase na základě jednotného přístupu.
4.	Používají se externí ratingy, které berou v úvahu nejenom jistinu, ale i související příslušenství.
5.	Pokud pro expozici existuje jeden externí rating, tento externí rating se použije pro určení rizikové váhy expozice.
6.	Pokud pro expozici existují dva externí ratingy a tyto dva externí ratingy vedou k rozdílným rizikovým vahám expozice, expozici se přiřadí vyšší riziková váha.
7.	Pokud pro expozici existují více než dva externí ratingy, rizikové váhy vycházejí ze dvou externích ratingů, které znamenají dvě nejnižší rizikové váhy. Pokud jsou dvě nejnižší rizikové váhy rozdílné, expozici se přiřadí vyšší riziková váha. Pokud jsou dvě nejnižší rizikové váhy shodné, expozici se přiřadí tato riziková váha.

B. Externí rating dlužníka a emise

1.	Pokud existuje externí rating pro zvláštní emisní program nebo transakci, ke které expozice patří, používá se pro stanovení rizikové váhy této expozice.
2.	Pokud není k dispozici externí rating přímo použitelný pro danou expozici, avšak existuje externí rating pro zvláštní emisní program nebo transakci, ke které však expozice nepatří, nebo existuje obecný externí rating osoby, vůči níž má povinná osoba expozici, používá se ten externí rating, který znamená

a)	vyšší rizikovou váhu než by byla jinak použita, nebo
b)	nižší rizikovou váhu, je-li expozice shodná nebo má ve všech ohledech přednostní charakter vůči zvláštnímu emisnímu programu nebo transakci nebo k nezajištěným expozicím dané osoby.

3.	Požadavky v bodě 1 a 2 týkající se emise a externího ratingu osoby, vůči které má povinná osoba expozici, nebrání v použití ustanovení o krytých dluhopisech podle přílohy č. 4 této vyhlášky.
4.	Externí rating osoby, vůči které má povinná osoba expozici s tím, že tato osoba je součástí podnikové skupiny, nelze použít jako externí rating jiné osoby v rámci stejné podnikové skupiny.

C. Dlouhodobé a krátkodobé externí ratingy

1.	Krátkodobé externí ratingy lze používat pro krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím a pro krátkodobé podnikové expozice.
2.	Krátkodobý externí rating lze používat pouze pro expozici, ke které se vztahuje. Nepoužívá se pro stanovení rizikových vah jiných expozic.
3.	Pokud krátkodobé expozici s externím ratingem přísluší riziková váha 150 %, používá se tato riziková váha i pro všechny nezajištěné expozice bez externího ratingu vůči této osobě, a to pro krátkodobé i dlouhodobé expozice. Tímto nejsou dotčena ustanovení bodu
4.	Pokud krátkodobé expozici s externím ratingem přísluší riziková váha 50 %, potom žádné krátkodobé expozici bez ratingu nelze přiřadit rizikovou váhu nižší než 100 %. Tímto nejsou dotčena ustanovení bodu 2.

D. Externí rating expozic v domácí nebo cizí měně

1.	Externí rating expozice v domácí měně osoby, vůči které má povinná osoba expozici, nelze používat pro stanovení rizikové váhy expozice v cizí měně vůči stejné osobě.
2.	Pokud expozice vznikla na základě účasti na úvěru poskytnutém mezinárodní rozvojovou bankou, která má statut preferovaného věřitele uznaného trhem, může se použít pro stanovení rizikové váhy této expozice externí rating expozice v domácí měně osoby, vůči které má povinná osoba expozici. Tímto není dotčeno ustanovení bodu 1.

Příloha č. 10

Požadavky na používání přístupu IRB

Příloha č. 11

Kategorie expozic při používání přístupu IRB

Příloha č. 12

Způsoby výpočtu hodnoty rizikově vážené expozice v rámci přístupu IRB

Příloha č. 13

Parametry v rámci přístupu IRB

Příloha č. 14

Způsoby výpočtu výše očekávaných úvěrových ztrát a zacházení s nimi u expozic s přístupem IRB

1.	Vstupní parametry

Vstupní parametry, které představují hodnoty PDa LGD a hodnota expozice (E), se určují v souladu v přílohou č. 13 této vyhlášky, není-li stanoveno jinak.

2.	Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorie expozic vůči institucím, kategorie podnikových expozic, kategorie retailových expozic

a)	Pro expozice zařazené do těchto se kategorii se výše očekávaných úvěrových ztrát stanovuje podle vztahů

Očekávaná ztrátovost (EL) = PD • LGD,

kde:	PD označuje pravděpodobnost selhání,
LGD	označuje ztrátovost ze selhání.

kde:	EL označuje očekávanou ztrátovost,
E	označuje hodnotu expozice.

b)	Jde-li o expozice v selhání (PD = 100 %), u nichž povinná osoba stanovuje vlastní odhady hodnoty LGD v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky, očekávaná ztrátovost (hodnota EL) odpovídá povinnou osobou provedenému nejlepšímu odhadu očekávané ztrátovosti pro expozice v selhání (hodnota EL_BE).
c)	Jde-li o expozice, které splňují podmínky pro zohlednění dvojího selhání, očekávaná ztrátovost je 0 %.
d)	Jde-li o expozice specializovaného úvěrování, u nichž povinná osoba rizikové váhy přiřazuje podle tabulky v příloze č. 12 této vyhlášky, očekávaná ztrátovost se určuje podle tabulky v této příloze.

Tabulka

Zbytková splatnost	Stupeň 1	Stupeň 2	Stupeň 3	Stupeň 4	Stupeň 5
Méně než 2,5 roku	0 %	0,4 %	18 %	8 %	50 %
Rovnající se nebo větší než 2,5 roku	0,4 %	0,8 %	2,8 %	8 %	50 %

Pokud je povinná osoba oprávněna přiřazovat rizikovou váhu 50 % expozicím ve stupni 1 a rizikovou váhu 70 % expozicím ve stupni 2, očekávaná ztrátovost expozic

1.	ve stupni 1 činí 0 %,
2.	ve stupni 2 činí 0,4 %.

3. Kategorie akciových expozic

a)	Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá zjednodušená metoda rizikové váhy, výše očekávaných úvěrových ztrát se stanovuje podle vztahu

Očekávaná úvěrová ztráta = EL • E,

kde:	E označuje hodnotu expozice,
EL	označuje očekávanou ztrátovost, která je

1.	0,8 % pro soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích,
2.	0,8 % pro akciové expozice kótované na regulovaných trzích,
3.	2,4 % pro všechny ostatní akciové expozice.

b)	Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá metoda odhadů hodnot PD a LGD, výše očekávaných úvěrových ztrát se stanovuje podle vztahů

Očekávaná ztrátovost (EL) = PD • LGD,

kde:	PD označuje pravděpodobnost selhání,
LGD	označuje ztrátovost ze selhání.

kde:	EL označuje očekávanou ztrátovost,
E	označuje hodnotu expozice.

c)	Jde-li o akciové expozice, u nichž se pro výpočet hodnoty rizikově vážené expozice používá metoda vlastních modelů, výše očekávaných úvěrových ztrát se rovná nule.

4. Expozice vůči fondům kolektivního investování

Pro tyto expozice se výše očekávaných úvěrových ztrát stanovuje podle vztahů pro kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, kategorii expozic vůči institucím, kategorie podnikových, retailových nebo akciových expozic, a to v závislosti na zařazení podkladových expozic do kategorií.

5. Riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

Výše očekávaných úvěrových ztrát pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se stanovuje podle vztahů

Očekávaná ztrátovost (EL) PD • LGD,

kde:	PD označuje pravděpodobnost selhání,
LGD	označuje ztrátovost ze selhání.

Očekávaná úvěrová ztráta = EL • E,

kde:	EL označuje očekávanou ztrátovost,
E	označuje hodnotu expozice.

6. Zacházení s očekávanými úvěrovými ztrátami

a)	Výše očekávaných úvěrových ztrát vypočtená pro

expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové nebo retailové expozice,

expozice vůči fondům kolektivního investování, pokud se stanovuje podle vztahů pro expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči institucím, podnikové nebo retailové expozice,

riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

se odečte od součtu úprav ocenění a rezerv vztahujících se k těmto expozicím.

b)	S diskonty u pohledávek v selhání nabytých za úplatu se zachází obdobně jako s úpravami ocenění.
c)	Očekávané úvěrové ztráty pro sekuritizované expozice a úpravy ocenění a rezervy vztahující se k těmto expozicím se do výpočtu nezahrnují.

Příloha č. 15

Techniky snižování úvěrového rizika a podmínky uznatelnosti

Příloha č. 16

Metody a podmínky pro zohledňování účinků technik snižování úvěrového rizika

Příloha č. 17

Výpočet hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu

I.	Vymezení pojmů

Pro účely této přílohy se rozumí

a)	likviditní facilitou sekuritizovaná expozice vyplývající ze smluvního ujednání o poskytnutí hotovosti na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům,
b)	nadměrným rozpětím (excess spread) poplatky za správu a obhospodařování a ostatní poplatky a příjmy, které souvisejí se sekuritizovanými expozicemi, očištěné o náklady a výdaje,
c)	programem krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy sekuritizační program, ve kterém vydané cenné papíry jsou převážně cenné papíry s původní splatností nejvýše 1 rok,

II.

Postup výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu

Povinná osoba při výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání standardizovaného přístupu postupuje takto:

1.	Hodnota sekuritizované expozice se násobí rizikovou váhou podle tabulek č. 1 a č. 2 v této příloze.

Tabulka č. 1

Pozice bez krátkodobého externího ratingu
Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5 a nižší
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	350 %	1250 %

Tabulka č. 2

Pozice s krátkodobým externím ratingem
Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	všechny ostatní externí ratingy
Riziková váha	20 %	50 %	100 %	1250 %

2.	Sekuritizovaným pozicím bez externího ratingu se přiřazuje riziková váha 1250 %, ledaže jde o pozice podle bodů 4 až 8.

Původce a sponzor

3.	Souhrn hodnot rizikově vážených sekuritizovaných expozic vyplývajících ze sekuritizovaných pozic původce nebo sponzora je limitován hodnotami rizikově vážených expozic, které by původce nebo sponzor stanovil, pokud by nedošlo k sekuritizaci.

Pozice bez externího ratingu

4.	Pokud povinná osoba vždy zná složení portfolia podkladových expozic, stanovuje u pozic bez externího ratingu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic tak, že jednotlivé sekuritizované expozice vynásobí rizikovou vahou a koeficientem koncentrace s tím, že

a)	riziková váha se rovná váženému průměru rizikových vah portfolia podkladových expozic stanovených podle standardizovaného přístupu, pokud by tyto expozice nebyly sekuritizovány,
b)	koeficient koncentrace se rovná podílu, v jehož čitateli je součet jmenovitých hodnot všech tranší a ve jmenovateli součet jmenovitých hodnot tranše, ve které povinná osoba drží pozici, a všech tranší, které jsou jí postavené na roveň (pari passu) nebo podřízené (junior).
c)	Součin rizikové váhy a koeficientu koncentrace nesmí být vyšší než 1250 % a nižší než riziková váha nejbližší seniorní pozice s externím ratingem.

Program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy

Jde-li o program krátkodobých cenných papírů zajištěných aktivy (dále jen „ABCP program“), povinná osoba přiřazuje pozici vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo nejvyšší rizikovou váhu, která by byla přiřazena jakékoli podkladové expozici v sekuritizované pozici, a to pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	sekuritizovaná pozice je ekonomicky v druhé ztrátě (second loss) nebo v lepší pozici v dané sekuritizaci a první ztráta (first loss) pozice poskytuje dostatečné úvěrové posílení,
b)	riziko spojené s touto pozicí odpovídá investičnímu stupni externího ratingu,
c)	povinná osoba, která drží tuto pozici, nedrží nebo neposkytuje zároveň v dané sekuritizaci pozici první ztráty.

Likviditní facility bez externího ratingu

Jde-li o likviditní facility bez externího ratingu, které splňují podmínky pro přípustné likviditní facility, hodnota expozice se stanovuje vynásobením jmenovité hodnoty likviditní facility konverzním faktorem 20 % u facilit s původní splatností do 1 roku včetně a 50 % u facilit s původní splatností nad 1 rok. Povinná osoba přiřazuje takto upravené hodnotě nejvyšší rizikovou váhu, která přísluší jakékoliv podkladové expozici pokryté danou facilitou. Podmínky pro přípustné likviditní facility jsou tyto:

a)	ve smluvní dokumentaci jsou jednoznačně stanoveny a omezeny podmínky, za nichž je možné danou facilitu čerpat,
b)	facilita nesmí být čerpána jako úvěrová podpora na pokrytí ztrát, které jsou v době čerpání již známy, zejména poskytnutí likvidity na expozice, které jsou v době čerpání této likvidity již v selhání, nebo na nákup aktiv za cenu vyšší než je tržní hodnota,
c)	facilita nesmí být využívána jako trvalý nebo pravidelný zdroj financování dané sekuritizace,
d)	splátky dané facility nesmí být podřízeny pohledávkám investorů, ledaže jde o pohledávky vyplývající z úrokových a měnových derivátů, a jsou placeny řádně a včas,
e)	likviditní facilita nesmí být čerpána poté, co jsou vyčerpána všechna přípustná úvěrová posílení,
f)	smluvní dokumentace obsahuje ujednání, které

1.	automaticky snižuje velikost možného čerpání facility o hodnotu expozic v selhání,
2.	ukončí danou facilitu, pokud portfolio podkladových expozic je složeno z expozic s externím ratingem a průměrná kvalita podkladových expozic klesne pod investiční stupeň.

Likviditní facilitě, která může být čerpána pouze v případě celkového narušení trhu, zejména pokud více než jedna jednotka pro speciální účel u odlišných transakcí není schopna znovu financovat splatné krátkodobé cenné papíry a tato neschopnost nevyplývá ze zhoršení úvěrové kvality jednotky pro speciální účel nebo ze zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic, se přiřazuje konverzní faktor 0 %, pokud jsou splněny podmínky pro přípustné likviditní facility.

Zálohové facilitě (cash advance facilities) se přiřazuje konverzní faktor 0 %, pokud

a)	jsou splněny podmínky pro přípustné likviditní facility,
b)	povinná osoba má právo bez předchozího oznámení tuto facilitu vypovědět a
c)	splácení takové facility je seniorní všem ostatním pohledávkám vyplývajícím ze sekuritizovaných expozic.

Revolvingové expozice s možností předčasného splacení

9.	Při sekuritizaci revolvinogových expozic s možností předčasného splacení původce stanovuje hodnotu rizikově vážené expozice jak ze svého podílu (originators' interest), tak i z podílu investora (investors' interest).
10.	Pokud sekuritizační schéma obsahuje i jiné než revolvingové expozice, dále uvedený postup se používá pouze na tu část sekuritizace, která se týká portfolia podkladových revolvingových expozic.
11.	Pomyslná hodnota podkladových expozic prodaných do sekuritizace je rozdělena na dvě části, a to v takovém poměru, v jakém jsou rozděleny peněžní toky generované jistinou, úroky a dalšími platbami vyplývajícími z podkladových expozic mezi původce a investory. Za podíl původce se považuje hodnota expozice připadající na tu pomyslnou část podkladových expozic, která je určena poměrem mezi peněžními toky, které nejsou určeny pro držitele sekuritizovaných pozic, a celkovými peněžními toky. Aby mohl být podíl původce jako takový uznán, nesmí být podřízen podílu investora. Za podíl investora se považuje hodnota expozice připadající na zbylou pomyslnou část podkladových expozic.
12.	Podíl původce se nepovažuje za sekuritizovanou pozici a pro účely výpočtu hodnoty rizikově vážených expozic se s ním zachází jakoby nebyl sekuritizován.
13.	Typy sekuritizace, které se nepovažují za sekuritizaci revolvingových expozic s možností předčasného splacení a tudíž původce u nich nepočítá dodatečnou hodnotu rizikově vážených sekuritizovaných expozic, jsou tyto:

a)	sekuritizace revolvingových expozic, při níž investor zůstává plně vystaven všem budoucím čerpáním a nemá právo vrátit původci podkladové facility ani v případě jejich předčasného splacení, nebo
b)	sekuritizace, u níž je předčasné splacení umožněno výhradně při událostech, které nejsou spojeny se splácením podkladových expozic nebo se zhoršením kvality původce, například při významné změně daňových zákonů nebo regulace.

14.	Celková hodnota rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic s možností předčasného splacení je limitována vyšší z hodnot:

a)	hodnotou rizikově vážených sekuritizovaných expozic zadržených původcem, nebo
b)	hodnotou rizikově vážených expozic, která by byla stanovena, pokud by nedošlo k sekuritizaci.

15.	Čistý zisk z kapitalizace budoucích příjmů ze sekuritizace, o který se snižuje původní kapitál (složka tier 1), není zahrnován do maximální hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných revolvingových expozic podle předchozího bodu.
16.	Při výpočtu rizikově vážených revolvingových expozic s možností předčasného splacení původce vynásobí svůj podíl příslušným konverzním faktorem podle tabulky č. 3 v této příloze a rizikovou váhou, která se rovná váženému průměru rizikových vah podkladových expozic, pokud by nebyly sekuritizované.
17.	Možnost předčasného splacení se považuje za kontrolovanou, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	původce má vhodný plán k udržení dostatečného kapitálu a dostatečné likvidity pro případ, že nastane předčasné splacení,
b)	veškeré platby, zisky nebo ztráty a výtěžky vyplývající z podkladových expozic, které jsou stanoveny k jednomu nebo více termínům během každého měsíce, jsou v průběhu transakce rozdělovány mezi původce a investory poměrně (pro rata) k jejich podílu,
c)	amortizační perioda (amortisation period) je nastavena tak, aby na začátku předčasné amortizační periody bylo alespoň 90 % všech podkladových expozic, které představují jak podíl investora, tak podíl původce, splaceno nebo v selhání,
d)	rychlost splácení není větší než jaká by byla dosažena lineární amortizací v periodě podle písmene c).

18.	Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy

jsou sekuritizovány retailové expozice,

tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a

předčasné splácení je spuštěno tím, že nadměrné rozpětí poklesne pod stanovenou úroveň,

původce porovnává velikost tříměsíčního průměrného nadměrného rozpětí s hodnotou, při které by mělo být nadměrné rozpětí v dané sekuritizaci zachyceno (trapping level of excess spread).

19.	Pokud není pro danou sekuritizaci stanovena hodnota, při které by mělo být nadměrné rozpětí zachyceno, rovná se 4,5 % nad úroveň, při které je spuštěno předčasné splácení.
20.	Při sekuritizaci s možností předčasného splacení, kdy

jsou sekuritizovány retailové expozice,

tyto expozice jsou nezávazné a bezpodmínečně odvolatelné bez předchozího oznámení a

předčasné splácení je spuštěno kvantitativním ukazatelem, který ale není tříměsíční průměrné nadměrné rozpětí,

Česká národní banka může povinné osobě umožnit obdobný postup jako pro sekuritizaci expozic podle bodů 18 a 19. Pokud Česká národní banka má v úmyslu toto umožnit, informuje o tom všechny příslušné orgány dohledu členských států a jejich názory zohlední. Výsledek takovýchto konzultací a přijaté závěry Česká národní banka uveřejní.

Tabulka č. 3

Sekuritizace	s kontrolovanou možností předčasného splacení	s nekontrolovanou možností předčasného splacení
se rovná nebo je vyšší 133,33 % tramping level of excess spread	0 %	0 %
je menší než 133,33 % a vyšší nebo se rovná 100 % trapping level of excess spread	1 %	5 %
je menší než 100 % a vyšší nebo se rovná 75 % trapping level of excess spread	2 %	15 %
je menší než 75 % a vyšší nebo se rovná 50 % trapping level of excess spread	10 %	50 %
je menší než 50 % a vyšší nebo se rovná 25 % trapping level of excess spread	20 %	100 %
je menší než 25 % trapping level of excess spread	40 %	100 %
ostatních revolvingových expozic	90 %	100 %

Techniky snižování úvěrového rizika

21.	Pokud je majetkové zajištění nebo osobní zajištění poskytnuto přímo pro danou sekuritizovanou pozici, lze toto zajištění zohlednit při výpočtu hodnoty rizikově vážených sekuritizovaných expozic v souladu s technikami snižování úvěrového rizika podle § 102 až 107 a přílohy č. 15 a 16 této vyhlášky.

Snížení hodnoty rizikově vážené expozice

22.	Povinná osoba může hodnotu sekuritizované expozice, které se přiřazuje riziková váha 1250 %, odečíst od kapitálu, namísto přiřazení této rizikové váhy a výpočtu hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice. V hodnotě expozice lze zohlednit uznatelné majetkové zajištění.

23.	Pokud povinná osoba využije alternativní postup podle bodu 22, sníží odpovídajícím způsobem limit stanovený v bodu 3.

Příloha č. 18

Výpočet hodnoty rizikově vážené sekuritizované expozice při používání přístupu IRB

Příloha č. 19

Požadavky na externí ratingy a jejich používání v sekuritizaci

Příloha č. 20

Konverzní faktory, koeficienty a metody používané při výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku

Příloha č. 21

Požadavky na používání vlastních modelů

Příloha č. 22

Podrobnější vymezení požadavků na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku

Příloha č. 23

Bližší vymezení korekčního faktoru pro výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia

1.	Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování.
2.	Korekční faktor ve sloupci A tabulky v této příloze se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech.
3.	Korekční faktor ve sloupci B tabulky v této příloze se použije, pokud převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů.

Tabulka

Převýšení v den vykazování

Korekční faktor

do 40 % včetně kapitálu

od 40 do 60 % včetně kapitálu

od 60 do 80 % včetně kapitálu

od 80 do 100 % včetně kapitálu

od 100 do 250 % včetně kapitálu

nad 250 % kapitálu

Příloha č. 24

Obsah údajů o povinné osobě, složení akcionářů nebo členů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o činnosti a finanční situaci

Příloha č. 25

Obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na individuálním základě

Příloha č. 26

Obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na konsolidovaném základě

1.	Údaje o rozsahu aplikace pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě

Informace o

a)	rozdílech mezi konsolidačním celkem pro účely konsolidované účetní závěrky a regulovaným konsolidačním celkem s tím, že u každé ovládané a přidružené osoby se uvede, zda

1.	je zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku plnou metodou,
2.	je zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku poměrnou metodou,
3.	je účast na této osobě při stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku odčitatelnou položkou od kapitálu,
4.	není zahrnuta do regulovaného konsolidačního celku, ani účast na této osobě není při stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku odčitatelnou položkou od kapitálu,

b)	současných a předvídaných věcných nebo právních překážkách okamžitého převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi ovládající osobou a ovládanými osobami,
c)	souhrnné výši nedostatku kapitálu ovládaných osob, které nejsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku včetně jejich identifikace (obchodní firma), je-li skutečná výše kapitálu nižší než výše kapitálu požadovaná podle právních předpisů,
d)	případném využití možnosti neuplatňovat pravidla obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.

2. Údaje o plněni pravidel obezřetného podnikáni na konsolidovaném základě

Uvádí se údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání v rozsahu a členění podle přílohy č. 25 této vyhlášky, kterou se stanoví obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na individuálním základě, s tím, že údaje se uveřejňují za regulovaný konsolidační celek.

Příloha č. 27.

Obsah údajů ve zkráceném rozsahu o plnění pravidel obezřetného podnikání

Příloha č. 28

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou zahraniční banky

1. Údaje o pobočce zahraniční banky

a)	označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky zahraniční banky podle zápisu v obchodním rejstříku,
b)	datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c)	předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
d)	přehled činností skutečně vykonávaných,
e)	přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno,
f)	organizační struktura pobočky zahraniční banky s uvedením počtu organizačních jednotek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav),
g)	údaje o vedoucím zahraniční pobočky a dalších vedoucích zaměstnancích zahraniční pobočky v tomto rozsahu:

1.	jméno a příjmení, včetně titulů,
2.	funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,
3.	dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
4.	členství v orgánech jiných právnických osob,
5.	souhrnná výše úvěrů poskytnutých pobočkou zahraniční banky vedoucím zaměstnancům pobočky zahraniční banky,
6.	souhrnná výše záruk vydaných pobočkou zahraniční banky za vedoucí zaměstnance pobočky zahraniční banky.

2. Údaje o zahraniční bance

a)	obchodní firma a adresa sídla zahraniční banky, která je zřizovatelem pobočky zahraniční banky,
b)	označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční bankou,
c)	údaje o akcionářích nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance s tím, že o akcionářích nebo členech, kteří jsou

1.	právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla a výše podílu na hlasovacích právech v procentech,
2.	fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na hlasovacích právech v procentech,

d)	předmět podnikání (činnosti) zahraniční banky,
e)	přehled činností zahraniční bankou skutečně vykonávaných,
f)	přehled činností zahraniční banky, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno, nebo vyloučeno,
g)	výroční zpráva zahraniční banky a účetní závěrka zahraniční banky, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici.

Příloha č. 29

Obsah údajů uveřejňovaných organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry

1. Údaje o organizační složce zahraničního obchodníka s cennými papíry

a)	označení, adresa sídla a identifikační číslo organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zápisu v obchodním rejstříku,
b)	datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
c)	předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
d)	přehled činností skutečně vykonávaných,
e)	přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno,
f)	organizační struktura organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry s uvedením počtu organizačních jednotek a počet zaměstnanců (přepočtený stav),
g)	údaje o vedoucí osobě organizační složky zahraniční obchodníka s cennými papíry a dalších vedoucích zaměstnancích této organizační složky v tomto rozsahu:

1.	jméno a příjmení, včetně titulů,
2.	funkce, datum, odkdy osoba příslušnou funkci vykonává,
3.	dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
4.	členství v orgánech jiných právnických osob,
5.	souhrnná výše úvěrů poskytnutých organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry vedoucím zaměstnancům této organizační složky,
6.	souhrnná výše záruk vydaných organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry vedoucím zaměstnancům této organizační složky

h)	čtvrtletní rozvaha a výkaz zisku a ztráty pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry,

2. Údaje o zahraničním obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou

a)	obchodní firma a adresa sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry, který je zřizovatelem organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry,
b)	označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
c)	údaje o akcionářích nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraničním obchodníkovi s cennými papíry s tím, že o akcionářích nebo členech, kteří jsou

1.	právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, adresa sídla a výše podílu na hlasovacích právech v procentech,
2.	s cennými papíry fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na hlasovacích právech v procentech,

d)	předmět podnikání (činnosti) zahraničního obchodníka s cennými papíry,
e)	přehled činností zahraničního obchodníka s cennými papíry skutečně vykonávaných,
f)	přehled činností zahraničního obchodníka s cennými papíry, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno nebo vyloučeno,
g)	výroční zpráva zahraničního obchodníka s cennými papíry a účetní závěrka zahraničního obchodníka s cennými papíry, který není bankou, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetovou adresu, na které jsou tyto informace k dispozici.

Příloha č. 30

Obsah údajů ověřovaných auditorem

Příloha č. 31

Rozsah textové části informace o konsolidačním celku

informace o ovládající bance, ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, zahraniční ovládající bance, zahraniční ovládající úvěrové instituci, zahraničním ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené holdingové osobě (dále v této příloze jen „ovládající osoba“) v tomto rozsahu:

a)	obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností,
b)	výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu,
c)	příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládající osoby s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností;
d)	předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a přehled činností skutečně vykonávaných,
e)	název a adresa sídla zahraničního orgánu dohledu nad ovládající osobou, je-li dohled vykonáván,
f)	sdělení, zda účetní závěrka ovládající osoby je předmětem auditu a pokud je předmětem auditu, kdo audit provádí,
g)	další údaje, jsou-li zapotřebí k objasnění struktury a vazeb konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku.

2.	Přehled ovládaných a přidružených osob s tím, že u každé z nich se uvede

a)	obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností,
b)	výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu,
c)	výše přímého a nepřímého podílu ovládající osoby na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiný způsob, jakým ovládající osoba vykonává rozhodující nebo významný vliv v ovládaných a přidružených osobách,
d)	příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, datum narození a adresa členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládané osoby s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností;
e)	předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a přehled činností skutečně vykonávaných,
f)	název a adresa sídla zahraničního orgánu dohledu nad ovládanou nebo přidruženou osobu, je-li dohled vykonáván,
g)	přehled služeb poskytovaných ovládající osobě,
h)	seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané osobě, s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě významný vliv. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození;
i)	sdělení, zda účetní závěrka ovládané nebo přidružené osoby je předmětem auditu a pokud je předmětem auditu, kdo audit provádí.

3.	Další informace o regulovaném konsolidačním celku v tomto rozsahu:

a)	sdělení, jaká metoda je použita pro konsolidaci dat jednotlivých osob v regulovaném konsolidačním celku a zda je pro konsolidaci pozic jednotlivých osob v regulovaném konsolidačním celku použita metoda agregace plus,
b)	příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem, nebo příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu společně řízeného podniku s uvedením právnických osob, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí. U každé z těchto právnických osob se uvádí obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo a odvětvová klasifikace ekonomických činností;
c)	seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na společně řízeném podniku s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají ve společně řízeném podniku významný vliv. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození;
d)	seznam osob, které splňují některé z kritérií pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě a nejsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku spolu s průkazným odůvodněním tohoto nezahrnutí. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození;
e)	seznam osob s kvalifikovanou účastí na ovládající bance, ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry, zahraniční ovládající bance, zahraniční ovládající úvěrové instituci, zahraničním ovládajícím obchodníkovi s cennými papíry nebo finanční holdingové osobě s uvedením výše jejich přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým je vykonáván rozhodující nebo významný vliv v těchto osobách. Jde-li o právnickou osobu uvádí se obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo. Jde-li o fyzickou osobu uvádí se příjmení, jméno, titul, bydliště a datum narození;
f)	přehled služeb poskytovaných ovládající bankou, ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, zahraniční ovládající bankou, zahraniční ovládající úvěrovou institucí, zahraničním ovládajícím obchodníkem s cennými papíry nebo finanční holdingovou osobou dalším osobám v konsolidačním celku a přehled služeb vzájemně poskytovaných mezi osobami v konsolidačního celku.

Příloha č. 32

Kapitálová přiměřenost a angažovanost podle dosavadních pravidel

Příloha č. 33

Obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání při uplatnění dosavadních pravidel

1. Obsah údajů o kapitálu

a)	souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1),
b)	souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2),
c)	souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3),
d)	souhrnná výše všech odčitatelných položek,
e)	souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek a stanovených limitů pro dodatkový kapitál.

2. Obsah údajů o kapitálových požadavcích

a)	souhrnná výše kapitálových požadavků,
b)	výše kapitálových požadavků

1.	k úvěrovému riziku investičního portfolia,
2.	k úvěrovému riziku obchodního portfolia,
3.	k riziku angažovanosti obchodního portfolia,
4.	k obecnému úrokovému riziku,
5.	k obecnému akciovému riziku,
6.	k měnovému riziku,
7.	ke komoditnímu riziku,
8.	k rizikům stanovených vlastním VaR modelem.

Poznámky pod čarou:

Je vydána na základě a v mezích zákonů, do kterých již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění).

Směrnice Komise 2007/18/ES ze dne 27. března 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení nebo zahrnutí některých institucí z oblasti působnosti uvedené směrnice nebo do oblasti působnosti uvedené směrnice a o zacházení s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám.

Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.

Například § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb.

Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.

Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4a a § 9 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb.

§ 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.

§ 12a odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb.

§ 8 odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb.

§ 9 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb.

§ 12 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb.

§ 8 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb.

§ 9 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

§ 17a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb.

§ 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 21/1992 Sb.

§ 17a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.

§ 2b odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb.

§ 41 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12c zákona č. 21/1992 Sb.

§ 8a zákona č. 87/1995 Sb.

§ 9a zákona č. 256/2004 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	Je vydána na základě a v mezích zákonů, do kterých již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
2	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). Směrnice Komise 2007/18/ES ze dne 27. března 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o vyloučení nebo zahrnutí některých institucí z oblasti působnosti uvedené směrnice nebo do oblasti působnosti uvedené směrnice a o zacházení s expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám.
3	Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
4	§ 12a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 9 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
5	Například § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
6	§ 38 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
7	§ 2 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
8	Například § 22 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb.
9	Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
10	Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES.
11	Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
12	§ 4a a § 9 odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb.
13	§ 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
14	§ 12a odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb. § 8 odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb. § 9 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb.
15	§ 12 odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb. § 8 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb. § 9 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb.
16	Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
17	§ 17a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb.
18	§ 183a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
19	§ 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 21/1992 Sb.
20	§ 17a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
21	§ 2b odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb.
22	§ 41 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
23	§ 12c zákona č. 21/1992 Sb. § 8a zákona č. 87/1995 Sb. § 9a zákona č. 256/2004 Sb.