Čl. 1
Klinická definice onemocnění
Klinický obraz odpovídající zarděnkám, tj. akutní nástup generalizované makulopapulární vyrážky (rash) a nejméně jeden z následujících příznaků: artralgie, artritida, cervikální, subokcipitální a postaurikulární lymfadenopatie. Může se též vyskytnout konjunktivitida.
2. | Kongenitální zarděnkový syndrom (KZS) |
Riziko poškození plodu závisí na imunitě matky a na stupni těhotenství v době její infekce. Při onemocnění matky (i inaparentním) v prvním měsíci gravidity bývá zjevně poškozeno více než 50 % novorozenců, při onemocnění ve druhém měsíci 25 %, ve třetím měsíci 10 % a ve čtvrtém měsíci méně než 5 % novorozenců. infekce virem zarděnek může vést k intrauterinní smrti plodu, ke spontánnímu potratu a kongenitální malformaci velkých systémů a nebo k porodu zdánlivě zdravého plodu, u kterého se vrozená nákaza manifestuje v pozdějším životě poruchou zraku, sluchu či psychomotorickou retardaci aj. Klasickým projevem KZS je Greggův syndrom, tj. sdružený výskyt vrozených vad srdce (otevřená tepenná dučej, stenóza plicnice či aorty, defekty srdečního septa), oka (katarakta, mikroftalmus, glaukom, retinopatie) a hluchoty či nedoslýchavosti (i jednostranné). Vyskytují se i mikrocefalie a anomálie zubů hepatosplenomegalie, meningoencefalitida, trombopenická purpura, myokarditida, hepatitida, osteoporotické změny metafýz dlouhých kostí. Postižené děti mívají nižší porodní hmotnost, špatně prospívají.
Pro kongenitální zarděnkový syndrom u dětí mladších 1 roku života je třeba splnit nejméně dvě z následujících klinických kritérií uvedených v odstavci A nebo jedno kritérium z odstavce A a jedno z odstavce B:
A. | katarakta, kongenitální glaukom, kongenitální srdeční vada, poruchy sluchu, pigmentová retinopatie |
B. | purpura, splenomegalie, mikrocefalie, mentální retardace, meningoencefalitida osteoporotické změny metafýz dlouhých kostí, žloutenky začínající v průběhu 24 hodin po narození. |
3. | Období nakažlivosti: |
3.1. | u zarděnek asi 1 týden před objevením se exantému a minimálně 4 dny po jeho začátku; |
3.2. | u KZS - děti mohou vylučovat virus ve faryngeálním sekretu a moči měsíce po narození, výjimečně v průběhu celého 1. roku života, v případě katarakty až do tří let života. |
Čl. 2
Laboratorní diagnostika
1. | Detekce IgM protilátek proti viru zarděnek u osob, které nebyly v nedávné době (6 týdnů) očkovány. Specifické IgM protilátky nemusí být detekovatelné 4 až 5 dní po nástupu vyrážky a potom je třeba vyšetření opakovat později. Protilátky bývají prokazatelné po dobu 6 týdnů po prvním dnu objevení se vyrážky. |
2. | Průkaz specifické protilátkové odpovědi proti zarděnkám u osob, které nebyly v nedávné době (6 týdnů) očkovány; |
2.1. | sérokonverze nebo minimálně čtyřnásobné zvýšení hladin IgG protilátek proti zarděnkám u primoinfekce (pokud nebyla provedena imunizace v průběhu předcházejících 6 týdnů); |
2.2. | výrazný vzrůst hladin preexistujících IgG protilátek u reinfekcí; |
2.3. | perzistence specifických IgG u novorozence s projevy KZS ve vyšší hladině a po delší dobu, než je obvyklé při pasivním přenosu mateřských protilátek (cca 6 měsíců). |
3. | Izolace viru zarděnek u osob, které nebyly v nedávné době očkovány, 1 týden před a maximálně 10 dní po objevení se vyrážky. U KZS lze provádět odběry po celý první rok života, u katarakty až do tří let života. Materiálem pro přímý průkaz viru zarděnek jsou nejlépe výtěry z krku, jinak vzorky krve, moči a cerebrospinální tekutiny, výtěry z nosu. Vzorky musí být odebrány co nejdříve. |
4. | Detekce nukleové kyseliny viru zarděnek v klinickém vzorku. |
Čl. 3.
Epidemiologická kriteria
Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený.
U kongenitálního zarděnkového syndromu spočívá epidemiologická souvislost ve vertikálním mezilidském přenosu onemocnění z matky na plod.
Zarděnková infekce je laboratorně prokázána u matky v průběhu těhotenství.
Čl. 4.
Klasifikace případu onemocnění
Zarděnky
A. | Možný: | Případ, který splňuje definici klinického případu |
B. | Pravděpodobný: | Klinicky odpovídající případ, který má epidemiologickou souvislost a/nebo splňuje laboratorní kritéria |
C. | Potvrzený: | Klinicky odpovídající případ, který je laboratorně potvrzený |
Kongenitální zarděnkový syndrom (KZS)
A. | Možný: | Dítě mladší jednoho roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na KZS. Diagnostikující lékař vysloví podezření na KZS, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to dokonce i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky KZS. |
B. | Pravděpodobný: | Dítě mladší jednoho roku (i mrtvě narozený plod) bez laboratorního vyšetření nebo s negativním laboratorním vyšetřením nejméně s jedním z následujících dvou kritérií: |
- | epidemiologická souvislost a nejméně jedno z klinických kritérií KZS uvedených v článku 1, odstavec 2A, |
- | splněna klinická kritéria pro KZS, |
C. | Potvrzený: | Mrtvě narozený plod s pozitivním laboratorním nálezem nebo dítě mladší jednoho roku splňující laboratorní kritéria a nejméně jedno z následujících: |
- | epidemiologická souvislost, |
- | nejméně jedno z klinických kritérií KZS uvedených v článku 1, odstavec 2A |
Poznámka: Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií KZS uvedených v článku 1, odstavec 2A bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.
Čl. 5
Shromažďování údajů a jejich hlášení
Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění zarděnkami nebo KZS, hlásí onemocnění a úmrtí na toto onemocnění.
Čl. 6
Epidemiologické šetření při podezření na výskyt zarděnek a KZS
Lékař, který vyslovil podezření na onemocnění zarděnkami nebo KZS provede odběry biologického materiálu a zajistí jejich transport do vyšetřující laboratoře.
Čl. 7
Protiepidemická opatření v ohnisku onemocnění zarděnkami a KZS
1. | Hlášení onemocnění zarděnkami a KZS podle čl. 5. |
2. | Zajištění odběrů a transportu biologického materiálu nemocného nebo vrozeným zarděnkovým syndromem či vrozenou zarděnkovou infekcí postiženého dítěte k ověření klinické diagnózy v příslušné virologické laboratoři. |
3. | Izolace nemocného většinou v domácí izolaci. |
4. | První klinické vyšetření nemocného dítěte z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů. |
5. | Po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte se provádí u fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným, lékařský dohled. |
6. | Po dobu lékařského dohledu se do zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí oslabených. |
7. | Děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do zařízení docházet. |
8. | Dítě po přestálém onemocnění zarděnkami je možno přijmout do zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře. |
9. | V případě KZS zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným. |