Pro účely výpočtu elektřiny z kombinované výroby se rozumí :

Elektřina z vysoce účinné kombinované výroby se stanoví následujícím postupem:

1)Parní protitlaká turbína

Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s protitlakou turbínou kde není měření svorkové výroby elektřiny, se stanoví podle vztahu:

E^T = Q_už^T . y_p . x_p (MWh)

Q_už^T (MWh) se rovná množství užitečné tepelné energie dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití. Množství užitečného tepla se stanoví podle definice měřením nebo vyhodnocením z naměřených hodnot. .

y_p [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty y_p pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:

P₁ je vstupní tlak [MPa]

P₂ je protitlak [MPa]

x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = P_x/P_j . 100 [%]

P_j je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

P_x se vypočítá jako E_x/z_x přičemž

E_x je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

Z_x je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

2.Kondenzační odběrová turbína

Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Q_už^T . y_ko . x_p [MWh]

Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1.

y_ko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty y_ko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:

P₁ je vstupní tlak [M Pa]

t_r je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C]

Hodnoty y_ko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70°C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C.

Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí t_r = 5°C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70°C) a t_r = -7°C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny y_ko je prakticky lineární.

x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny E sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.

E^T ≤E - E_K

Množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem se vypočte podle vzorce:

kde

i_ad [GJ/t] je entalpie admisní páry (na vstupu do turbiny)

i_ko [GJ/t] je entalpie kondenzátu na výstupu z kondenzátoru

g_elkond [GJ/MWh] je měrná spotřeba tepla na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu (stanovená výrobcem nebo nezávislou organizací)

M_ko[t] je množství turbinového kondenzátu za hodnocené období

3. Plynová turbína s rekuperací tepla

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:

E^T=Q_už^T . y_st [MWh]

Q_už^T[MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

y_st [-] se vypočítá jako y_st = y . x_s . x_i, přičemž

x_s [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,

x_i [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,

y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = P_X /P_j . 100 [%]

P_j je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

P_x se vypočítá jako E_x / z_x přičemž

E_x je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

z_x je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

4. Spalovací pístový motor

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovacím motorem, při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla, která nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Q_už^T . y_sm [MWh]

5. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí v paroplynovém cyklu, který nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Q_už^T . y_pp [MWh]

Q_už^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

P_st [MW] je výkon spalovací turbíny

P_ko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny

Q_pp [MW] je tepelný výkon soustrojí

x_s [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)

x_i [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)

x_p [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)

x_t [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin

x_t se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto: pro tz od 0°C včetně až do - 15°C:1,05 pro t_z nad 0°C až do+15°C : 1,02

6. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně

Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výrobě upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem.

Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.

přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^Tv teplárně se stanoví podle vzorců:

η_e^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny

z kombinované výroby v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně vázaná na dodávku

užitečného tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních

výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107. [-]

η_r^V - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]

η_r^E - je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 13) [-]

Q_už^T- je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, stanoví se podle definice buď měřením nebo vyhodnocením naměřených hodnot [MWh]

Q_Pal^T- je energetický potenciál paliva použitého v procesu kombinované výroby ke společné výrobě užitečného tepla a elektřiny, při splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celkové palivo spotřebované v soustrojí nebo sériové sestavě soustrojí [MWh]

Energetický potenciál paliva použitého v kombinované výrobě se stanoví podle vzorce:

Q_pal = Q_pal,celk^T - Q_pal,výt^T - Q_pal,elkond^T

Q_pal,elkond^T -je energetický potenciál paliva použitého k výrobě kondenzační elektřiny [MWh] a odečítá se u zařízení parních kondenzačních odběrových turbín, pokud celková účinnost je nižší než 80%. Vypočte se ze vztahu:

Q_pal,elkond^T = E_K . S_pal^ev

E_k- je množství elektřiny [MWh] vyrobené kondenzačním způsobem a vypočtené podle přílohy č. 3, bod 2.

S_pal^ev - je měrná spotřeba paliva na výrobu kondenzační elektřiny [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace

Q_pal,celk^T - je celkový energetický potenciál paliva použitého v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo ve výrobně včetně výtopenského energetického potenciálu [MWh]; stanoví se měřením

Q_pal,výt^T - je výtopenský energetický potenciál paliva soustrojí nebo výrobny [MWh] , stanoví se jako součet množství paliva spáleného ve výtopenských kotlích a paliva spotřebovaného na dodávku tepla z parních redukčních stanic Vypočte se ze vztahu:

Q_pal,výt^T = Q_už,výt^T . S_pal^td

Q_už,výt^T - je dodávka užitečného tepla z výtopenských kotlů a redukčních stanic [MWh] (změřená nebo zjištěná vyhodnocením změřených hodnot)

S_pal^td - je měrná spotřeba paliva na výrobu užitečného tepla [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace

E^T- je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny [MWh] vázaná na dodávku užitečného tepla ze soustrojí, sériové sestavy soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v případě splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celou svorkovou výrobu elektřiny.

(4) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(5) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(6) Tabulka č. 1

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

(7) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v souvislosti s rokem výstavby.

Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby.

Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(8) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem (7) harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(9) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení.

Pokud výrobna se skládá zvíce soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně.

V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby.

V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(10) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^E přímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.

Q_pal,i - podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ].

η_ripal^E - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva. [%]

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15 °C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu t_tep dosahuje 8 °C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o

∆η_rtep^E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]

Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(12) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny η_rtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně

připojení k_{nap. úrovně přip.}

Tabulka č. 2

Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_{nap. úrovně přip.} přímo hodnota k_{inap. úrovně přip.} z tabulky č. 2.

V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.

E_i - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]

k_{inap. úrovně přip} - jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(13) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 3 se stanoví podle vzorce

(14) Tabulka č. 3

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 3 za hodnotu η_r^V hodnota η_ripal^V - 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

Q_pal,i - jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]

η_ripal^V - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(15) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu ) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(16) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí η_el, kde rok výstavby je 31.12.1995 a později, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,32 GJ/GJ nebo 8,36 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50 MW je účinnost výroby η_el 35 % ^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2.85 GJ/GJ nebo 10,26 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50 MW je účinnost výroby η_el 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,5 GJ/GJ nebo 9 GJ/MWh.

Poznámky:

^x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedenou do provozu po 31.12.1995; pro kogenerační zdroje s rokem uvedení do provozu před 31.12.1995 platí η_el = 39,8%, S^ev_pal = 2,51 GJ/GJ nebo 9,04 GJ/MWh.

^xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

(17) Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu η_et

Poznámka:

^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

(18) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η_kj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli η_et

Q_pal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)

Q_pal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

(19) V případě společného a současně probíhajícího procesu výroby elektřiny, tepla a mechanické energie lze převést mechanickou energii (nejčastěji využívané k výrobě tlakového vzduchu) na ekvivalent elektřiny. Přitom z tepelné energie páry na výrobu mechanické energie v parním turbosoustrojí Q_m lze vyrobit ekvivalentní množství elektřiny

E_ekviv^T

Výsledná hodnota elektřiny z kombinovaného procesu pro výpočet dílčí elektrické účinnosti z kombinovaného procesu se stanoví podle vzorce

E^T = E_svorkova^T + E_ekviv^T (MWh)

U turbosoustrojí v kondenzačním nebo protitlakém režimu se stanoví:

Q_m - spotřeba tepla v páře na výrobu mechanické energie (GJ)

q_ei - měrné spotřeba tepla na výrobu elektřiny (GJ/MWh)

Měrná spotřeba tepla v páře na výrobu elektřiny se stanoví

a) u turbosoustrojí v kondenzačním režimu se stanoví q_el = q_elk

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším

q_elk = 3,96 x k_p x k_o [GJ/MWh]

Pro soustrojí se jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW.

q_elk = 4,1 x k_p x k_o [GJ/MWh]

Hodnoty koeficientu k_p pro obvyklé tlakové úrovně admisní páry a teploty kondenzátu t_ko jsou uvedeny v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4

Koeficient k_p pro určení měrné spotřeby na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci a řádky se stanoví interpolací.

b) u turbosoustrojí v protitlakém režimu se stanoví q_el = q_elpt

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším

q_elpt = 3,96.k_o (GJ/MWh)

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW

q_elpt = 4,1 . k_o (GJ/MWh)

c) u turbosoustrojí v kondenzačním odběrovém režimu se stanoví

M_vst- množství páry na vstupu do turbíny (t)

M_od - množství páry do odběru (t)

i_vst^ad - entalpie vstupní admisní páry (GJ/t)

i_vst^nt- entalpie vstupní nízkotlaké páry (GJ/t)

i_od - entalpie páry od odběru (GJ/t)

i_ko - entalpie kondenzátu (GJ/t)

Zatížení v měsíci se stanoví pomocí hodnoty korekčního koeficientu ko, který je stanoven na provozní výkon menší než jmenovitý v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5

Koeficient k_o [-] pro určení závislosti měrné spotřeby na poměrném výkonu P_x/P_j [%]

Elektrický výkon P_x se stanoví z provozních hodnot ve sledovaném měsíci

P_j - jmenovitý výkon turbíny (MW)

P_x - dosažený elektrický výkon v daném měsíci E_x/z_x (MW)

E_x - výroba elektřiny v daném měsíci (MW)

z_x - počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci lze stanovit interpolací nebo pro P_x/P_j < 1 podle vzorce

Nelze-li spolehlivě určit hodnoty P_x nebo P_j , je možno místo poměru P_x/P_j dosadit poměr průměrného naměřeného a jmenovitého průtoku páry na vstupu do turbíny M_x/M_j.

(20) Při určení celkové účinnosti procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se postupuje níže uvedeným způsobem. Celková účinnost se stanoví jako poměr součtu ročních nebo měsíčních hodnot výroby elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie vyrobených v procesu kombinované výroby dělený energií vstupního paliva použitého na společnou výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie ve sledovaném období

η_celk- celkovou účinností procesu kombinované výroby (%)

E^T - výroba elektřiny na svorkách generátoru v procesu kombinované výroby (MWh)

E_ekviv^T - ekvivalentní množství elektřiny odpovídající výrobě mechanické energie (MWh)

Q_už^T - je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného z kombinovaného procesu, jehož množství je stanoveno podle definice (GJ)

Q_m- výroba mechanické energie v procesu kombinované výroby (GJ)

Q_pal^T - je energetický potenciál paliva použitého k výrobě užitečného tepla, elektřiny a

mechanické energie v kombinovaném procesu (GJ)

Výpočet dosažené účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí, nebo měrné spotřeby energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí se doplňuje o mechanickou energii a to:

Q_d - teplo dodané na výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie (GJ)

1. Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle zákona

2. Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl

3. Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu

kde

4. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu

kde

5.Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu

přičemž E_c [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

kde