Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení³ nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak․ O zrušení registrace může požádat plátce, který přestane být osobou podléhající dani. Plátci podle odstavce 2 mohou za podmínek uvedených ve větě první požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace až po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu ze zdanitelných plnění uskutečňovaných mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na účastníka tohoto sdružení. Podíl obratu připadající na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.

V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován ke dni zrušení registrace, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu. Tato povinnost se týká i dovezeného zboží, které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu a které bylo propuštěno do volného oběhu a které není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce, a to z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^10a Při stanovení daně plátce postupuje u obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 1, tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c U obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 3, postupuje tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3c kterou upraví koeficientem podle § 20. O tuto částku sníží daň na vstupu, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností, na osobní automobily pořízené od osoby, která není plátcem, a na stavby, pokud ke zrušení registrace dojde po uplynutí 5 let od jejich kolaudace nebo nabytí.

Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu^3e pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví, který nebude pokračovat v živnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,^3e která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna odvést daň z vydaného majetku podle odstavce 5. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydáván dědici, případně správci dědictví, který bude pokračovat v živnosti a současně je plátcem a nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 19 až 22. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného nejdříve 12 měsíců před dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností. Odpočet daně se uplatní ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b z ceny pořízených hmotných a nehmotných investic,^3c ze zůstatkové ceny pořízeného drobného hmotného a nehmotného investičního majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c V případě hmotného a nehmotného majetku nabytého vkladem je základem daně cena, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele, snížená o částku odpovídající odpisům dle zvláštního právního předpisu.^3f

Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,^3a a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,^3d a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.

Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.⁵ Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah za účelem snížení daňové povinnosti některé z nich. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také

Použití stavby podle odstavce 2 písm. a) a vyřazení stavby z obchodního majetku plátce podle odstavce 2 písm. e) je zdanitelným plněním pouze v případě, že ode dne kolaudace nebo nabytí stavby, případně jejího vložení do obchodního majetku do dne uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. k) neuplynulo více než 5 let. Technické zhodnocení najatého hmotného majetku podle odstavce 2 písm. d) je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud ode dne jeho provedení, v případě stavby ode dne kolaudace, pokud stavba kolaudaci podléhá, do dne jeho přeúčtování na pronajímatele nebo do dne ukončení nájmu neuplynulo více než 5 let.

Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí vkládaného majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.

Vydání vypořádacího podílu^5a v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku^5b v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

Za zdanitelné plnění se u subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, považují činnosti prováděné v rámci jejich hlavní činnosti.

Za zdanitelné plnění se považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě.

dodání zahraničního zboží^3g v režimech, kdy dosud nevznikla povinnost vyměřit daň, s výjimkou případů stanovených v § 7 odst. 2 písm. h),

vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,

prodej a nájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, s výjimkou podnájmu majetku,

dodání osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud

dodání osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu, pokud

dodání osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud tento zákon nestanoví jinak, nebo od osoby, pro níž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, nebo prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud

vyřazení osobního automobilu z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, do osobního užívání, pokud byl pořízen od osoby, která není plátcem, nebo pokud byl pořízen od osoby, pro niž nebyl prodej zdanitelným plněním, nebo byl pořízen přede dnem registrace plátce,

dodání vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4 nebo byly pořízeny bez daně,

bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 10 nebo která byla pořízena pro účely reprezentace^16b bez daně,

převod obchodního podílu,^5e případně převod členství v družstvu,^5f

postoupení pohledávky, pokud tento zákon nestanoví jinak,

dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě podle zvláštního právního předpisu,^5h

bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, po splacení úvěru.

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,⁷ smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo⁸ nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.

Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Plátce je povinen vést záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady, daňové dobropisy a vrubopisy, opravné daňové doklady, doklady pro opravu základu daně podle § 15 odst. 5, vystavené doklady o použití a potvrzené tiskopisy o vývozu zboží podle § 45e. O přijatých zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně a v členění na plnění s nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u nichž je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně, a záznamy o úpravách odpočtu daně. O uskutečněných zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Plnění na vývoz eviduje v členění na vývoz zboží, při kterém dochází ke změně vlastnického práva ke zboží, a na vývoz zboží, při kterém ke změně vlastnického práva ke zboží nedochází. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání. Finanční orgán může podle zvláštních právních předpisů^8a uložit vedení dalších záznamů rozhodných pro stanovení daně.

Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.

Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Údaje o ceně a dani se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

Běžný daňový doklad musí obsahovat

Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákona nestanoví jinak.

Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

Doklad o použití musí obsahovat

Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.^9a

Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě, že se jedná o zdanitelné plnění, u něhož se základ daně stanoví podle § 14 odst. 15.

Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.

Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o ceně a dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně. Daňový dobropis nebo daňový vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 1.

Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 2.

Daňový dobropis a daňový vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

Pokud se oprava základu daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 12, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi sníženou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně a na daňovém vrubopisu čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi zvýšenou cenou, případně úhradou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně.

Základem pro výpočet daně je cena¹⁰ za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a bez daně v případě

V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních právních předpisů,¹⁰ je základem daně úhrada za zdanitelné plnění, která se považuje za úhradu včetně daně, a daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Stejným způsobem se postupuje při stanovení základu daně v případě odměny správce konkursní podstaty podle zákona o konkursu a vyrovnání.

Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,¹¹ základ daně zahrnuje i tuto daň.

Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, případně cena vyšší, než by byla cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,^10a základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^10a bez daně.

Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

Základem daně je při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, které je zdanitelným plněním, hodnota nepeněžitého vkladu zapsaná v obchodním rejstříku, která je včetně daně. Základem daně při prodeji majetku ve veřejné dražbě je kupní cena, za kterou byla věc vydražena, která se považuje za cenu včetně daně. V případě, že tato kupní cena je cenou za zdanitelná plnění s různými sazbami daně, zdanitelná plnění osvobozená od daně nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, stanoví se základ daně z této kupní ceny pro jednotlivá zdanitelná plnění v poměrné výši odpovídající poměru cen jednotlivých věcí zahrnutých do dražby. Obdobný postup se použije i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku. Ceny jednotlivých zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně nebo plnění, která se nepovažují za zdanitelná plnění, se zjišťují podle zvláštního právního předpisu.^10a Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se cena z posudku, v němž je cena nejvyšší.

Základem daně při prodeji zlata ve formě mezinárodně obchodovatelných uzančních slitků, zlatých mincí, zlatých medailí a zlata určeného pro výrobu zlatých mincí a medailí, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

V případě závodního stravování je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec svému zaměstnavateli; tato částka se považuje za částku obsahující daň.

Základem daně při dodání použitého zboží pořízeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího dodání v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně, případně cenou uskutečněného zdanitelného plnění zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,^10a a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem, případně cenou přijatého zdanitelného plnění zjištěnou podle zvláštního právního předpisu.^10a Oprava a technické zhodnocení nejsou považovány za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^10a Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

Základem daně při poskytování kombinace služeb zařazené podle zvláštního právního předpisu¹³ do tříd SKP 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) a 74.84.15 (služby související s pořádáním výstav, trhů a kongresů) je rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za kombinaci a součtem cen za služby poskytované v rámci této kombinace stanovený v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu^3b po technickém zhodnocení.

Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.^10a

Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny, ze které, jako z dílčího základu daně, byla odvedena daň na výstupu podle původní smlouvy o finančním pronájmu a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.

Základem daně při přeúčtování služeb podle § 7 odst. 2 písm. g) je rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

Základem daně při dodání zahraničního zboží^3g ve stanovených celních režimech podle § 7 odst. 2 písm. h) je rozdíl mezi prodejní cenou, případně cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu^10a a pořizovací cenou. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

Plátce může opravit základ daně a výši daně

Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, u kterého se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění a které podléhá dani

Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo daňový vrubopis podle § 13.

Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce tak, že vystaví doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5, s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.

Opravu základu daně a výše daně může provést pouze plátce, který byl plátcem ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle nosičů, se uplatňuje snížená sazba.

Pro správné zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 a přílohy č. 3 k tomuto zákonu je rozhodná informace celních orgánů o sazebním zařazení zboží.

U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek^13a se uplatňuje snížená sazba. U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) se uplatňuje základní sazba.

U služeb se uplatňuje snížená sazba. U služeb a prací výrobní povahy¹³ uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, se uplatňuje základní sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění základní sazba. U služeb poskytovaných podle smlouvy mandátní¹⁴ se uplatní sazba daně platná pro zdanitelné plnění, které je na základě mandátní smlouvy uskutečňováno. U služeb poskytovaných podle smlouvy komisionářské,^14a smlouvy o zprostředkování^14b a smlouvy o obchodním zastoupení^14c se uplatňuje základní sazba.

U nedokončených staveb a staveb a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu¹³ do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) se uplatňuje snížená sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak.

U nájmu movitých věcí se uplatňuje základní sazba daně. U nájmu a půjčování osobních automobilů, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje snížená sazba daně.

U smluv o finančním pronájmu se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

U přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů se uplatní snížená sazba.

U nájmu pozemků, staveb a nedokončených staveb, pokud není zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní i u krátkodobého nájmu stavby. Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, případně dodání elektrické energie, tepla, plynu a vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.

Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

Při výpočtu daně u služeb nakoupených a v rámci kombinace služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů může plátce postupovat takto:

Pokud tento zákon nestanoví jinak, plátce má nárok na odpočet daně, pokud jím přijatá zdanitelná plnění, uskutečněná jiným plátcem, použije při podnikání nebo při činnosti vykazující všechny znaky podnikání kromě toho, že je prováděna podnikatelem.

Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního právního předpisu,^16a případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního právního předpisu.^16d

Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění.

Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou finančního pronájmu, při technickém zhodnocení^16c osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20. Toto ustanovení se netýká osobních automobilů zařazených podle zvláštního právního předpisu jako požárnická, záchranářská, montážní, sportovní, technická zásahová a vyprošťovací vozidla a vozidla technické pomoci.^16e

Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.

Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u finančního pronájmu osobního automobilu.

Při použití motorového vozidla, které není součástí obchodního majetku plátce, pro služební účely, pokud jsou uplatňovány cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu, nelze uplatnit nárok na odpočet daně u pohonných hmot.

Při použití osobního automobilu, který má plátce v obchodním majetku, pro účely nesouvisející s podnikáním, nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot spotřebovaných pro účely nesouvisející s podnikáním. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je toto použití pohonných hmot považováno za zdanitelné plnění podle § 7 odst. 2 písm. a).

V případě použití přijatých zdanitelných plnění pro účely nesouvisející s podnikáním podle § 7 odst. 2 písm. a) je možno odpočet daně uplatnit nejpozději v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se podle § 9 odst. 1 písm. k) zdanitelné plnění uskutečnilo.

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu^16b uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

Plátce, který je fyzickou osobou, nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se týkají majetku, který není součástí jeho obchodního majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20. Toto ustanovení se netýká majetku, který plátce užívá k podnikání nebo k činnosti vykazující všechny znaky podnikání kromě toho, že je prováděna podnikatelem, na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu.

Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,¹⁷ má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje podniku nebo jeho části a u nichž do uskutečnění tohoto prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů a vratných lahví, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle odstavce 4.

U přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je plátce povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce stanoví poměrnou část daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění jako součin daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu a zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění upravený podle odstavců 2, 3 a 4. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu, zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 je nulový nebo záporný, potom je koeficientem nula.

Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při převodu cenných papírů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 28 odst. 2 písm. b), cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 35, cena bez daně za převod pozemků a staveb, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolkových známek, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 26 písm. e), a vklady sázejících přijaté provozovateli při provozování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 34, mimo sázkových her provozovaných podle ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud zákon nestanoví jinak.

U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky včetně členských příspěvků, popřípadě jiné finanční prostředky ze státního nebo místních rozpočtů a ze státních fondů.

Pokud organizační složka obdržela od zahraniční osoby, která tuto organizační složku zřídila, příspěvky, popřípadě jiné finanční prostředky, započítávají se tyto příspěvky, popřípadě jiné finanční prostředky do součtu ve jmenovateli koeficientu.

Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 4 nižší než 0,05 včetně.

Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši za přijatá zdanitelná plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 4 vyšší než 0,95 včetně.

Po skončení kalendářního roku provede plátce způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6 vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celý rok a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích roku. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celý rok vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za celý rok.

V případě, že v průběhu kalendářního roku dojde ke zrušení registrace nebo ukončení podnikání, provede plátce vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6, za období od 1. ledna roku předcházejícího do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích vypořádávaného období. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za vypořádávané období.

V případě, že v průběhu kalendářního roku dojde ke zrušení registrace podle § 5 odst. 6 nebo 9, provede osoba oprávněná vypořádání nároku na odpočet u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4, způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 6, za období od 1. ledna tohoto kalendářního roku do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 v jednotlivých zdaňovacích obdobích vypořádávaného období. Vypočtený nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 nebo 4 je součtem daně na vstupu za tato přijatá zdanitelná plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za vypořádávané období.

Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, základ daně podle § 15 odst. 1, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový dobropis související s opravou základu daně.

Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, základ daně podle § 15 odst. 2, může plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně, na základě přijatého daňového vrubopisu, může plátce provést nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava základu daně plátcem, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, jehož se oprava týká.

Opraví-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, výši daně podle § 15a odst. 3, může plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně, na základě přijatého opravného daňového dokladu, může plátce provést nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, jehož se oprava týká.

Odpočet daně opravený podle odstavců 1, 2 a 3, týkající se přijatých zdanitelných plnění uvedených v § 19a odst. 3 nebo § 19a odst. 4, podléhá dále úpravě podle § 20.

Uplatnil-li plátce nárok na odpočet daně podle § 19a odst. 1 a přijatá zdanitelná plnění použil pro účely uvedené v § 19a odst. 2 nebo 3, upraví plátce odpočet daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém ke změně použití došlo, a v tomto zdaňovacím období vzniká plátci daňová povinnost.

Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 1 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 2, úpravu odpočtu daně provede plátce tak, že u těchto přijatých zdanitelných plnění sníží odpočet daně o částku, kterou vypočítá

Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 1 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 3, podléhá částka daně vypočtená podle odstavce 2 dále úpravě podle § 20.

Neuplatnil-li plátce nárok na odpočet daně podle § 19a odst. 2 a přijatá zdanitelná plnění použil pro účely uvedené v § 19a odst. 1 nebo 3, upraví plátce odpočet daně na základě přijatého daňového dokladu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém ke změně použití došlo, a v tomto zdaňovacím období vzniká plátci nárok na odpočet daně.

Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 4 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 1, úpravu odpočtu daně provede plátce tak, že u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní odpočet daně v částce, kterou vypočítá

Dojde-li k úpravě odpočtu daně podle odstavce 4 na základě změny použití pro účely stanovené v § 19a odst. 3, podléhá částka daně vypočtená podle odstavce 5 dále úpravě podle § 20.

Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35:

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti ( § 35a).

doprava poštovních zásilek,¹⁸

vybírání rozhlasových a televizních poplatků,¹⁹

obstaravatelské činnosti pošty spočívající v dodávání důchodů a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,

ostatní obstaravatelské činnosti pošty,

vydávání a prodej platných českých poštovních cenin a kolkových známek za nominální hodnotu.

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finačními institucemi, nejsou zdanitelným plněním.

Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20.

činnost pojišťoven při

činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,^25b

penzijní připojištění se státním příspěvkem,

zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

Převod staveb na základě smlouvy o finančním pronájmu je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

Převod pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, je osvobozen od daně.

Nájem pozemků a staveb, nájem bezpečnostních schránek a nájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem podle § 16 odst. 9.

Plátce se může rozhodnout, že nájem bude dani podléhat, pokud se jedná o nájem pozemků nebo staveb jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování nájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu¹³ do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty³³ a vymezené zvláštními předpisy.³⁴

Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu¹³ do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

Od daně je osvobozen výdej nebo prodej léčiv,^34a potravin určených pro zvláštní výživu^34b a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.³³

Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³⁵