V § 3 odst. 2 se za slovo "škůdců" doplňují slova "a základní způsoby zjišťování výskytu, kontroly a obrany proti těmto škůdcům".

V § 4 odst. 2 se slova "hospodářsky významných škod, nebo tyto škody již vznikly" nahrazují slovy "kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal".

V § 4 odstavec 3 zní:

"(3) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku.".

V § 5 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova "společně s uživatelem honitby".

V § 5 odst. 1 písm. e) se před slovo "navrhuje" vkládají slova "v případě potřeby".

V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova "obvykle na základě projednání s uživatelem honitby".

§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5) a 6) zní:

"Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce

lesní stráže a jejich ověřování

§ 9

(1) Zákonem⁵) stanovené předpoklady pro výkon funkce lesní stráže dokládá fyzická osoba, která má být ustanovena lesní stráží, (dále jen "uchazeč") na evidenčním listu lesní stráže (dále jen "evidenční list"), jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. Evidenční list vydá uchazeči orgán státní správy lesů, který má lesní stráž ustanovit.

(2) Skutečnost, že nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, dokládá uchazeč výpisem z evidence Rejstříku trestů,⁶) ne starším 3 měsíců, který předkládá orgánu státní správy lesů společně s vyplněným evidenčním listem.

_____________

Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně poznámek pod čarou č․ 7) až 11) znějí:

"§ 9a

(1) Zdravotně způsobilé k výkonu funkce lesní stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav nevylučuje středně velkou nebo velkou fyzickou zátěž, neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními včetně epilepsie, diabetem mellitus, závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce lesní stráže.

(2) Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč posudkem o zdravotní způsobilosti (dále jen "posudek") posuzujícího lékaře. Posuzujícím lékařem se rozumí zvolený praktický lékař, u kterého je uchazeč registrován k léčebné péči.

(3) Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁷)

(4) Posudek, který se vydává na evidenčním listu, musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že uchazeč je pro výkon funkce lesní stráže způsobilý, nebo nezpůsobilý, popřípadě, že je způsobilý pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří.

§ 9b

(1) Znalost práv a povinností lesní stráže se prokazuje formou písemného testu a ústního pohovoru před zaměstnancem příslušného orgánu státní správy lesů, který

a) splňuje předpoklady pro výkon funkce vyžadující zvláštní odbornou způsobilost na úseku státní správy lesního hospodářství podle zvláštního právního předpisu,⁸) nebo

b) dosáhl úplného středoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 3 roky praxe v orgánu státní správy lesů, nebo

c) dosáhl vysokoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 1 rok praxe v orgánu státní správy lesů,

a kterého určí příslušný orgán státní správy lesů.

(2) Písemný test se skládá ze tří částí zaměřených na právní předpisy upravující práva a povinnosti lesní stráže a ochranu lesa podle lesního zákona, přestupky a řízení o přestupcích⁹) včetně řízení blokového, vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona¹⁰) a trestní řízení z hlediska součinnosti lesní stráže s orgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu.¹¹) Písemný test obsahuje celkem 20 otázek, a to

a) 10 otázek z lesního zákona,

b) 5 otázek ze zákona o přestupcích, a

c) 5 otázek z trestního zákona a trestního řádu.

Rozsah jednotlivých zkušebních otázek písemného testu stanoví a podle potřeby aktualizuje Ministerstvo zemědělství.

(3) Písemný test se ohodnotí stupni "vyhověl" nebo "nevyhověl". Uchazeč vyhověl v písemném testu, pokud správně zodpověděl nejméně 15 otázek.

(4) Podmínkou pro konání ústního pohovoru je skutečnost, že uchazeč vyhověl v písemném testu. Ústní pohovor netrvá déle než 30 minut a uchazeč odpovídá nejméně na jednu otázku z každé části uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a c). Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 minut. Ústní pohovor se také ohodnotí stupni "vyhověl" nebo "nevyhověl".

(5) Znalost práv a povinností lesní stráže se má za prokázanou, pokud uchazeč vyhověl v písemném testu i v ústním pohovoru. Výsledek písemného testu a ústního pohovoru se zaznamená na evidenčním listu.

(6) Uchazeč, který neprokázal znalost práv a povinností lesní stráže, může být novému písemnému testu podroben nejdříve za tři měsíce od předchozího neúspěšného písemného testu. Nevyhoví-li uchazeč pouze v ústním pohovoru, opakuje ústní pohovor, a to nejdříve za jeden měsíc od předchozího neúspěšného ústního pohovoru. Písemný test a ústní pohovor lze opakovat nejvýše dvakrát.

§ 9c

Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

________________

V příloze č. 1 se slovo "slabý" nahrazuje slovem "zvýšený" a slovo "silný" se nahrazuje slovem "kalamitní".

Příloha č. 2 zní:

"Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Základní, zvýšený a kalamitní výskyt kalamitních hmyzích škůdců

a metody kontroly a obrany proti těmto škůdcům

Lýkožrout smrkový (Ips typographus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

(dále jen "lýkožrouti")

Základní stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m³ na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta.

Zvýšený stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m³ na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost přemnožení lýkožrouta.

Kalamitní stav

je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů.

Kůrovcovým dřívím se rozumí stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

V základním stavu se zjišťuje výskyt tohoto lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených kontrolních smrkových kmenů, tzv. lapáků, nebo instalací tzv. feromonových lapačů), které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením smrku nad 20 %. Současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace.

Při zvýšeném a kalamitním stavu se pokládají další lapáky nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8, tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1 až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv. sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další lapače.

Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

Pro tohoto škůdce platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Je nutné zejména včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně.

Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostů a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Bekyně mniška (Lymantria monacha)

V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda).

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana)

V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostů.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorník na 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového.

Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina)

V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek.

Klikoroh borový (Hylobius abietis)

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu.

Obranná opatření spočívají v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy.".

Příloha č. 3 zní:

"Příloha č. 3 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Evidenční list lesní stráže

I.

Vyplní uchazeč:

7. Lesní stráž má být ustanovena:

a) na návrh ...................................................... ........................................................... )^x

b) z vlastního podnětu orgánu státní správy lesů )x

Vyplní posuzující lékař:

9. Výsledek testu a ústního pohovoru k prokázání znalostí práv a povinností lesní stráže:

písemný test: .........................................................................................................

ústní pohovor: .......................................................................................................

x) nehodící se škrtněte

_____________________________________________________________________

II.

Údaje o ukončení činnosti lesní stráže

15. Ustanovení lesní stráže zrušeno ke dni ...................... (č.j. .................................)

16. Průkaz a odznak lesní stráže odevzdán orgánu státní správy lesů dne ...................................

Pokud není uvedeno jinak, vyplní údaje oprávněný zaměstnandec orgánu státní správy lesů

Příloha: Výpis z Rejstříku trestů.".

Za přílohu č. 3 se doplňuje příloha č. 4, která zní:

"Příloha č. 4 k vyhlášce č. 101/1996 Sb.

Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže