Vodní bilance se sestavuje v povodích povrchových vod a v hydrogeologických rajonech podzemních vod pro oblasti povodí, popřípadě pro konkrétní lokality a obsahuje výstupy, které se použijí pro rozhodování vodoprávních úřadů, jakož i orgánů státní správy při rozhodování podle zvláštního právního předpisu,¹ zejména pro stanovení množství vody využitelné k odběru nebo stanovení přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových nebo podzemních v konkrétní lokalitě, pro souhrnné hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a podávání zpráv o jejich stavu, pro plánování v oblasti vod a pro další činnosti podle vodního zákona.

Souhrnnou vodní bilanci pro hlavní povodí České republiky zajišťuje Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vodní bilance kalendářního roku se sestavuje každoročně do 30. září následujícího kalendářního roku.

Obsahem hydrologické bilance je porovnání přírůstků a úbytků vody s vyhodnocením změn vodních zásob v povodí, v hydrogeologickém rajonu, v území nebo ve vodním útvaru za daný časový interval z hlediska množství a jakosti vody, které charakterizuje prostorové a časové rozdělení oběhu vody v přírodním prostředí.

Hydrologickou bilanci sestavuje každoročně Český hydrometeorologický ústav.

Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení vodohospodářské bilance.

Správci povodí předají Českému hydrometeorologickému ústavu údaje uvedené v § 22 odst․ 2 vodního zákona za kalendářní rok o odběrech, vypouštění, akumulacích vody a údaje o významných převodech vody do 31. března následujícího kalendářního roku.

Český hydrometeorologický ústav předá výstupy hydrologické bilance za kalendářní rok, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance, správcům povodí do 30. dubna následujícího kalendářního roku.

Český hydrometeorologický ústav předá Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka nezbytné podklady a výstupy z hydrologické bilance pro sestavení souhrnné vodní bilance pro hlavní povodí České republiky.

Obsahem hydrologické bilance množství povrchové a podzemní vody je porovnání přírůstků a úbytků vody s vyhodnocením změn vodních zásob v povodí, v hydrogeologickém rajonu, v území nebo ve vodním útvaru za daný časový interval.

Do přírůstků vody se zahrnují atmosférické srážky a přítoky vody z jiných povodí (povrchovými, podzemními a umělými převody). Do úbytků vody se zahrnují zejména územní výpar (evaporace) a odtok vody z povodí (povrchový, podzemní a umělé převody).

Vodní zásoba v povodí se skládá z dostupné zásoby vody v půdě, zásoby podzemní vody, zásoby vody ve sněhové pokrývce a zásoby povrchové vody ve vodních tocích včetně vody vzduté nebo akumulované vodními díly.

Poklady pro výpočet hydrologické bilance množství vody obsahují

Hydrologická bilance množství vody se sestavuje každoročně pro oblasti povodí jako hodnocení minulého hydrologického roku. Výpočet se provádí každý měsíc. Součástí výpočtu je rekonstrukce přirozených průtoků vody ve vodních tocích v síti vodoměrných stanic a korekce ovlivnění výpočtů zdrojů podzemních vod vybranými odběry vody. Každý třetí rok se posuzuje dlouhodobý vývoj hydrologické bilance množství vody.

Výstupy hydrologické bilance množství vody obsahují údaje o

Hydrologická bilance jakosti vody hodnotí jakost povrchových a podzemních vod v přírodním prostředí porovnáním výsledků měření jakosti povrchových vod a podzemních vod s referenčními hodnotami.²

Podklady pro sestavení hydrologické bilance jakosti vody obsahují výsledky pozorování ve státní monitorovací síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem

Hydrologická bilance jakosti vody se sestavuje každoročně pro oblasti povodí jako hodnocení kalendářního roku. Každý třetí rok se posoudí dlouhodobý vývoj jakosti vody.

Výstupy hydrologické bilance jakosti vody obsahují

Obsahem vodohospodářské bilance je porovnání požadavků na odběry povrchové a podzemní vody, odběry přírodních léčivých a přírodních minerálních vod a vypouštění odpadních a důlních vod v jejich povolených, skutečných a výhledových hodnotách s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hlediska množství a jakosti vody. Vodohospodářská bilance hodnotí dopady lidské činnosti na povrchové a podzemní vody v uvažovaném místě a čase.

Vodohospodářská bilance zahrnuje

Sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí zajišťují příslušní správci povodí.

Podklady pro sestavení vodohospodářské bilance obsahují

Správci povodí si předají v případě potřeby nezbytné podklady pro sestavení vodohospodářské bilance z jimi spravované oblasti povodí.

Vodohospodářská bilance se sestavuje každoročně pro jednotlivé oblasti povodí.

Správci povodí předají Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka nezbytné podklady a výstupy z vodohospodářské bilance oblasti povodí pro sestavení souhrnné vodní bilance pro hlavní povodí České republiky.

Hodnocení množství povrchových vod se provádí pro vybrané kontrolní profily v oblasti povodí a obsahuje porovnání kvantitativních stavů povrchových vod podle účelu za daný časový interval a stanoví profily bilančně napjaté a pasivní.

Hodnocení minulého kalendářního roku popisuje nakládání s povrchovými vodami a zjišťuje příčiny napjatého nebo pasivního bilančního stavu a nedodržení povoleného nakládání s vodami a obsahuje také přehled

Hodnocení současného stavu se provádí podle potřeby dané výsledky hodnocení minulého kalendářního roku v konkrétních kontrolních profilech a porovnává

s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období.

Hodnocení výhledového stavu se sestavuje jednou za šest let a porovnává hodnoty výhledových odběrů vody a vypouštění vody s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období.

Vybrané kontrolní profily tvoří zejména

Seznam vybraných kontrolních profilů, ve kterých je zpracováno hodnocení množství povrchových vod, je vždy součástí výstupu hodnocení množství povrchových vod.

Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává pro jednotlivé účely využití povrchových vod. Hodnocení se provádí porovnáním charakteristických hodnot zjištěných ukazatelů jakosti povrchové vody vypočtených z naměřených hodnot s hodnotami ukazatelů přípustného stupně znečištění povrchových vod a s jinými limitními hodnotami pro různé druhy využívání povrchových vod. Pro hodnocení se využívají rovněž informace o množství těchto vod.

Hodnocení jakosti povrchových vod se provádí v síti profilů sledování jakosti povrchových vod za daný časový interval. Pro hodnocení současného stavu je tato síť podle potřeby doplňována o vybrané profily sledované správci povodí a o profily se sledováním makrozoobentosu.³

Hodnocení minulého kalendářního roku obsahuje vyhodnocení průběhu hospodaření s vodou v minulém kalendářním roce z hlediska jakosti vody v tocích. Vstupními údaji jsou skutečné (měřené) hodnoty sledovaných ukazatelů jakosti povrchových vod v profilech sítě sledování jakosti povrchových vod, údaje z evidence vypouštění vod a výstupy hydrologické bilance jakosti vody. Způsob zpracování těchto údajů je statistická a věcná analýza jakosti vod v jednotlivých profilech sledování jakosti povrchových vod.

Hodnocení současného stavu se zpracovává na základě údajů za zpravidla šestileté období (minimálně tříleté) v síti profilů sledování jakosti povrchových vod rozšířené podle potřeby o profily sledované správci povodí a dále v účelové síti profilů, ve kterých se sleduje makrozoobentos, a případně v dalších vybraných profilech.

Hodnocení výhledového stavu se zpracovává variantně s vymezením očekávaných hospodářských, případně legislativních změn. Způsob zpracování je analogický hodnocení současného stavu.

Výstupy bilančního hodnocení jakosti povrchových vod jsou podkladem pro klasifikaci chemického a ekologického stavu v síti profilů sledování jakosti povrchových vod.

Hodnocení minulého kalendářního roku obsahuje údaje o odběrech podzemních vod za minulý kalendářní rok ve všech hydrogeologických rajonech a přehled o zdrojích (průměrné dlouhodobé a roční hodnoty základního odtoku) v hydrogeologických rajonech s vyhodnocením zdrojů podzemních vod.

Hodnocení současného stavu obsahuje stanovení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech na základě porovnání skutečných nebo povolených odběrů podzemních vod s hodnotou zdrojů podzemních vod dlouhodobého charakteristického období a hodnotou zdrojů podzemních vod za minulý kalendářní rok v měsíčním intervalu.

Výhledové hodnocení množství podzemních vod obsahuje hodnocení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech porovnáním odhadovaných, případně plánovaných odběrů podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů podzemních vod. Výhledové hodnocení množství podzemních vod se zpracovává jednou za šest let.

Hodnocení množství podzemních vod je pro hodnocení minulého kalendářního roku zpracováváno ve všech hydrogeologických rajonech, pro hodnocení současného stavu a výhledové hodnocení množství podzemních vod pouze ve významných hydrogeologických rajonech. Seznam významných hydrogeologických rajonů je součástí výstupů hodnocení množství podzemních vod.

Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí ve všech hydrogeologických rajonech.

Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí za minulý kalendářní rok na základě údajů o jakosti podzemních vod podle § 22 odst. 2 vodního zákona a výstupů hydrologické bilance jakosti vod. Hodnocení se provádí porovnáním charakteristických hodnot zjištěných ukazatelů jakosti podzemních vod vypočtených z naměřených hodnot s limitními hodnotami ukazatelů jakosti podzemních vod.

Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m³ nebo 500 m³ v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m³, (dále jen "povinný subjekt") ohlašují údaje pro vodní bilanci v rozsahu a četnosti uvedené v tiskopisech, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce.

Minimální požadovaná četnost měření jakosti odebíraných povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých vod nebo přírodních minerálních vod a vod, které jsou vyhrazenými nerosty, je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

K ohlášení údajů pro vodní bilanci použije povinný subjekt tiskopis zaslaný příslušným správcem povodí. V tomto tiskopisu správce povodí uvede jemu známé identifikační a popisné údaje vycházející z údajů pro vodní bilanci ohlášených za minulý kalendářní rok.

K ohlášení údajů pro vodní bilanci použije povinný subjekt, který využívá přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, tiskopis, jehož vzor je uveden v příloze č. 1, popřípadě v příloze č. 2 k této vyhlášce.

V případě, kdy povinný subjekt neobdrží tiskopis podle odstavce 1, použije povinný subjekt k ohlášení údajů pro vodní bilanci příslušný tiskopis, jehož vzor je uveden v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce.

Povinný subjekt zašle vyplněné tiskopisy s údaji pro vodní bilanci za kalendářní rok příslušnému správci povodí do 31. ledna následujícího kalendářního roku. K ohlášení údajů pro vodní bilanci je možno použít i elektronickou formu předání údajů, na které se povinný subjekt předem dohodne s příslušným správcem povodí. Předávané údaje pro vodní bilanci v listinné podobě musí být potvrzeny razítkem a podpisem statutárního orgánu povinného subjektu, popřípadě k tomu jím zmocněného zástupce, údaje předávané elektronickou formou musí být potvrzeny elektronickým podpisem statutárního orgánu povinného subjektu.