Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží – Závazná informace o sazebním zařazení zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

Rozhodnutí o původu zboží – Závazná informace o původu zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

Osobní prohlídka se provádí

Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.

Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.

Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.

Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby, která tuto osobu doprovází.

Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter a které je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8 000 Kč.

Jednotná celní sazba podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad vyměřil clo podle sazeb stanovených v celním sazebníku.

Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.

Systém červená – zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu a celního prohlášení v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu.⁵

Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“.

Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: „Zboží k proclení“.

zboží, které nemá obchodní charakter, dovážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy a je při dovozu osvobozeno od dovozního cla,

zemědělské výrobky a zboží používané v zemědělské výrobě, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným právními předpisy a které je osvobozeno od dovozního cla,

dopravní prostředky, které jsou při zpětném dovozu jako zboží původně české osvobozeny od dovozního cla.

zboží, které nemá obchodní charakter, vyvážené cestujícím, které nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy,

dopravní prostředky registrované v tuzemsku, u kterých se předpokládá zpětný dovoz do tuzemska,

materiál určený k upevnění a ochraně zboží při dopravě.

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 30, jedná-li se o

Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 30.

průjezdem zeleného pruhu „Nic k proclení“, jsou-li u příslušného celního úřadu oddělené vstupy zřízeny,

průjezdem celního prostoru pohraničního celního úřadu, kde není zřízen systém „Červená – zelená“, samočinným učiněním celního prohlášení.

Bylo-li celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 30 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za přihlášené a předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 30, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích. Za včas podanou žádost se považuje žádost předložená celnímu úřadu nejpozději v pracovní den, který předchází dni, kdy se má uskutečnit řízení mimo celní prostor. Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, může celní úřad upustit od podání žádosti ve stanovené lhůtě a celní úřad může vyhovět i žádosti podané v okamžiku předložení zboží. Žádost o provedení řízení mimo celní prostor nemusí mít písemnou podobu.

Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé a nebrání-li tomu provozní podmínky celního úřadu. V případě, kdy žádosti o provedení řízení mimo celní prostor celní úřad nevyhoví a řízení mimo celní prostor neprovede, zaznamená pověřený zaměstnanec celního úřadu důvody na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu a dílu určeného deklarantovi. Obdobně se postupuje, jestliže se řízení mimo celní prostor neprovede podle odstavce 3.

Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem jsou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.

Nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 16 a 17 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 18 a 19 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze celní prohlášení podat rovněž na tiskopisu ložného listu, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce (dále jen „Ložný list“), namísto Doplňkové deklarace.

Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech je uveden v části I přílohy č. 21 k této vyhlášce, není-li dále v odstavci 3 nebo 4 stanoveno jinak.

Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu jiného než tranzit údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 21 k této vyhlášce.

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do režimu tranzitu podle § 139a písm. e) zákona lze podat na tiskopisu 302, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

Seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se v písemném celním prohlášení uvádí desetimístným číselným kódem, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, proškrtne deklarant nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2.

Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m². Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu –5 až +8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny stanovené náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením doprovází zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Pro účely celního řízení se do Deklarace uvádí údaje podle přílohy č. 21 k této vyhlášce. Dovozem se pro tyto účely rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu, vývozem pak propouštění zboží do režimu vývozu a pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití zpětným vývozem nebo zpětný vývoz zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení.

Pro účely statistiky o dováženém a vyváženém zboží se do Deklarace uvádí údaje stanovené zvláštním právním předpisem,⁸ a to způsobem stanoveným v § 35 odst. 1 a 6.

Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává tehdy, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení než režim volného oběhu.

Deklarace, kterou se navrhuje pouze zpětný vývoz, se podává, je-li uskutečňován zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D. Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení propuštěno do režimu aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, jakož i zboží, jemuž po dovozu do tuzemska nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený. Při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem 3 nebo 8 předávaným deklarantovi s tím, že jej předá deklarantovi po propuštění zboží (tzn. odlišně od ustanovení odstavce 5 i u zboží propuštěného do režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk bez potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu). Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi rovněž po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka „Určeno pro deklaranta“, která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

V režimu tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží vztahující se na část zboží a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40g/m², který bude pevný tak, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce „Místo pro úřední záznamy“, který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou. Vyplňuje se pouze přední strana tiskopisu.

Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují psacím strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování psacím strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

V Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci vyplní deklarant údaje nebo zajistí jejich vyplnění v souladu s přílohou č. 21 k této vyhlášce do odstavců

Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu na sadách listů deklarace podle § 34 odst. 2 písm. b), d) nebo e), není považováno za chybu, jsou-li údaje uvedené do odstavců 8, 18, 21, 25, 40 a 44 na listu 5 Deklarace nečitelné nebo nezřetelné.

Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 20, 22 a 23, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací (například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací, jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na koruny české placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky). Obdobně je třeba postupovat, bylo-li deklarantovi postupně vydáno k dovozu nebo vývozu stejného zboží za stejných podmínek více licencí (úřední povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb⁹ a dovozem nebo vývozem jedné zásilky je čerpáno z více než jedné licence (například zásilka obsahuje 300 kusů stejného zboží, přičemž dovozem 100 kusů z nich je zcela vyčerpána jedna licence a dovozem zbylých 200 kusů je již čerpáno z další licence).

Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení může být oprava provedena, v souladu s ustanovením § 109 zákona, pouze podáním nového celního prohlášení.

Žádost o změnu údajů uvedených v Deklaraci, nebo o její zrušení, dokládá žadatel rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které má být změněno nebo zrušeno. Po provedení změny nebo zrušení uvede celní úřad v příslušné Deklaraci poznámku o provedené změně nebo opravě a vrátí ji žadateli.

Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží. Obdobně postupuje pověřený zaměstnanec celního úřadu i u ostatních údajů v odstavcích, které vyplňuje deklarant a nesouhlasí s výsledkem celní kontroly a případné analýzy odebraných vzorků. Ustanovení zákona o zaznamenání rozsahu a výsledku celní kontroly na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu tímto nejsou dotčena.

Je-li celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno elektronicky a celní úřad odeslání oznámí elektronicky propuštění zboží do režimu tranzitu, nahrazují se listy číslo 4 a 5 Deklarace tranzitním doprovodným dokladem, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 25 k této vyhlášce. Tranzitní doprovodný doklad se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 26 k této vyhlášce.

Je-li v zásilce obsaženo více položek zboží, připojí se seznam položek, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 27 k této vyhlášce, a Ložný list. Seznam položek se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

Celní úřad odeslání si ponechá elektronicky podané celní prohlášení a elektronické propuštění zboží oznámí vydáním tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.

Jestliže celní úřad odeslání oznámil propuštění zboží hlavnímu povinnému elektronicky, může být tranzitní doprovodný doklad, na základě povolení celního úřadu, vyhotoven s použitím počítačového systému hlavního povinného.

Ustanovení této vyhlášky upravující nakládání s listy 4 a 5 Deklarace doprovázejícími zásilku propuštěnou do režimu tranzitu, se pro tranzitní doprovodný doklad použijí obdobně.

U zboží dováženého v mezinárodních zásilkách se celní prohlášení k propuštění do volného oběhu považuje za podané

Zboží vyvážené v poštovních zásilkách se považuje za navržené k propuštění do režimu vývozu

Jsou-li celnímu úřadu předloženy mezinárodní nebo poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

Jedná-li se o zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce přesahuje 30 000 Kč, nebo jedná-li se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené nebo vyvážené od stejného odesílatele stejnému příjemci, ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí.

smluvní stranou Evropská společenství, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,

členským státem Belgické království, Dánské království, Spolková republika Německo, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Velkoknížectví Lucembursko, Nizozemské království, Rakouská republika, Portugalská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Maďarská republika, Republika Island, Norské království, Polská republika, Slovenská republika, Švýcarská konfederace a Česká republika,

třetím státem stát, který není členským státem.

Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má status Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód T2 nebo T2F, i když uveden býti mohl, lze osvědčit status Společenství dokladem T2L. Dokladem T2L se pro účely ustanovení o osvědčení statusu Společenství rozumí také doklad opatřený kódem „T2LF“, který se užívá pro označení zboží z částí celního území Společenství uvedených v § 46, pokud

Je-li zboží vyváženo zpět na podkladě karnetu TIR nebo karnetu ATA a jsou splněny podmínky pro osvědčení statusu Společenství dokladem T2L, může deklarant uvést do příslušných oddílů použitého karnetu, určených pro označení zboží, kód T2L nebo T2LF, který potvrdí svým podpisem. Tento zápis učiní deklarant ještě před předložením karnetu celnímu úřadu odeslání, který každý zapsaný kód T2L nebo T2LF ověří otiskem služebního razítka a podpisem pověřeného zaměstnance celního úřadu. V případech, kdy je na podkladu jednoho karnetu TIR nebo jednoho karnetu ATA spolu s jiným zbožím přepravováno také zboží, které má status Společenství, musí být v karnetu oba druhy zboží uvedeny odděleně a kód T2L nebo T2LF umístěn tak, aby se jednoznačně vztahoval pouze na zboží, které má status Společenství.

Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem status zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 21 k této vyhlášce.

Status Společenství, který lze podle § 47 a 48 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má status Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

Na faktuře nebo přepravním dokladu, které se použijí místo dokladu T2L, se kromě ostatních předepsaných náležitostí uvádí počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů. Dále se do těchto dokladů uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku „T2L“ nebo „T2LF“, k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečňován.

Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen status Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

Český železniční dopravce zajistí, aby zavazadlový lístek, jehož vzor je uveden v příloze č. 34 k této vyhlášce, byl na rubu označen zelenou nálepkou malého formátu, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce. Tato nálepka může být nahrazena zeleným otiskem razítka, které odpovídá vzoru nálepky.

Pod nálepku nebo pod otisk razítka uvádí železniční dopravce název celního úřadu určení, číslo vlaku, datum podání, které doplní kódem železničního dopravce odeslání a číslem železniční stanice odeslání.

Železniční dopravce, který je hlavním povinným, předloží celnímu úřadu odeslání spolu se zbožím, které má být propuštěno do režimu tranzitu, zavazadlový lístek. Zaměstnanec celního úřadu odeslání, který rozhodne o propuštění zboží do režimu tranzitu, opatří zavazadlový lístek na jeho rubu otiskem služebního razítka, vlastnoručním podpisem s uvedením jména, příjmení a funkce, a byly-li přiloženy závěry, vyznačí zde jejich druh, počet a čísla.

Po dodání zboží do železniční stanice uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce předloží železniční dopravce, který je hlavním povinným, zboží spolu se zavazadlovým lístkem celnímu úřadu určení, který režim tranzitu ukončí. Je-li režim tranzitu ukončen, vyznačí tuto skutečnost zaměstnanec celního úřadu určení na rubu zavazadlového lístku otiskem razítka „DODÁNO“ a uvedením čísla, pod kterým vede celní úřad tento doklad ve své evidenci, a ověří tyto skutečnosti otiskem služebního razítka a svým podpisem. Potvrzený zavazadlový lístek vrátí hlavnímu povinnému.

Cestovní zavazadla, přepravovaná v železniční dopravě na podkladu zavazadlového lístku v zavazadlových vozech, mohou být doprovázena také Celním prohlášením o cestovních zavazadlech, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce. Toto celní prohlášení, vyplněné a podepsané cestujícím, se předává železniční společnosti některého ze států uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce současně s cestovním zavazadlem.

Celní prohlášení o cestovních zavazadlech má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení podané na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo režimu volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako ústní žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, jestliže

Mezinárodní jízdenka pro jízdní kola (dále jen „jízdenka“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce a na jejímž podkladu bude jízdní kolo dopravováno železničním dopravcem jako cestovní zavazadlo, má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, obsahuje-li prohlášení, že jízdní kolo bude nebo bylo použito pouze k cestovním účelům a při jeho zpětném dovozu je požadováno osvobození od dovozního cla, a jestliže cestující

Pro účely odstavců 3 a 4 se cestujícím rozumí

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139 zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, tak, že do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM určeného pro záznamy celních orgánů zřetelně vyznačí podle potřeby kód T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se kód T1 do mezinárodního nákladního listu CIM nemusí uvádět.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód

Je-li přepravováno zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód T1.

V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží, které je přepravováno z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, a zboží přepravované z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku propuštěno do režimu T2, a to po celou dobu přepravy, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán mezinárodní nákladní list CIM vztahující se ke přepravovanému zboží.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, nemusí být mezinárodní nákladní list CIM označen nálepkou nebo razítkem podle § 56.

S výjimkou případů uvedených v § 144w odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají listy č. 1, 2, 3 mezinárodního nákladního listu CIM. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 těchto listů kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání do tohoto odstavce kód T1 uvádět.

Do odstavce 35 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem. Zajistil-li železniční přepravce totožnost přepravovaného zboží, nemusí celní úřad přikládat na dopravní prostředky nebo nákladové kusy další závěry.

Není-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitního režimu a slouží pouze jako přepravní doklad, zajistí železniční dopravce, aby byl počet přiložených tranzitních dokladů a jejich evidenční čísla uvedeny do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM.

Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu obdrží listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM železniční dopravce.

V souvislosti se vstupem zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu hranice.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, doplní železniční dopravce evidenci podle odstavce 5 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se k přepravovanému zboží.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM použit pouze jako přepravní doklad, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, dokládá se evidence podle odstavce 1 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se na přepravované zboží.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český železniční dopravce listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým je celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení uvedená v tomto nákladním listu nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přepravovanému zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

Není-li na listu č. 3 mezinárodního nákladního listu CIM označen celní status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

Po potvrzení vrátí celní úřad určení železničnímu dopravci nebo osobě železničním dopravcem pověřené list č. 2 mezinárodního nákladního listu CIM a list č. 3 si ponechá.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna tranzitní celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží.

České dráhy, státní organizace, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1,

Metrans a. s., Podleská 926, 104 00 Praha 10-Uhříněves a

Contrans s. r. o., Jankovcova 1446, 170 00 Praha 7.

Předávací list TR, jehož vzor je uveden v příloze č. 41 k této vyhlášce, se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

V pravém horním rohu předávacího listu TR je uvedeno evidenční pořadové číslo, které se skládá z osmi číslic, před kterými jsou uvedena písmena „TR“.

Listy předávacího listu TR, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

Přepravuje-li se zboží ve dvou nebo více velkých kontejnerech, je nedílnou součástí předávacího listu TR Soupis velkých kontejnerů (dále jen „Soupis“), jehož vzor je uveden v příloze č. 42 k této vyhlášce. Soupis se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

Soupis se vystavuje ve stejném počtu listů, jako je počet listů předávacího listu TR.

V pravém horním rohu Soupisu je uvedeno evidenční pořadové číslo příslušného předávacího listu TR, jehož je součástí, a pořadové číslo Soupisu.

Počet Soupisů připojených k předávacímu listu TR se uvádí do odstavce 3 předávacího listu TR.

Všechny listy Soupisu, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

Přijal-li celní úřad předávací list TR jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitu, používá se mezinárodní nákladní list CIM pouze jako přepravní doklad.

V odstavci 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM se uvádí poznámka „Předávací list TR“ a evidenční pořadové číslo předávacího listu TR. Mezinárodní nákladní list CIM se v tomto případě nálepkou neoznačuje.

Listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM a listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR potvrzuje český železniční dopravce.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139d zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, a to tak, že na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 zřetelně vyznačí kód T1, T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se nemusí kód T1 do předávacího listu TR uvádět.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód

Přepravuje-li se zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód T1.

V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží přepravované

propuštěno do režimu T2, po celou dobu přepravy od celního úřadu odeslání do celního úřadu určení, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán předávací list TR.

Je-li použit předávací list TR společně se Soupisem, vyhotovuje se pro zboží mající stejný status samostatný Soupis. Do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR se uvádí sériové číslo Soupisu s kódem T1, T2 nebo T2F.

Přepravuje-li se zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, předávací list TR se nálepkou nebo otiskem razítka podle § 67 neoznačuje.

S výjimkou případů uvedených v § 144dd odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají všechny listy předávacího listu TR. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání kód T1 do tohoto odstavce uvádět.

Do odstavce 15 listů č. 3A a 3B předávacího listu TR uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem.

Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu vrátí celní úřad všechny listy předávacího listu TR dopravnímu podniku.

Při vstupu zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu zboží přes hranice.

Je-li předávací list TR tranzitním dokladem, doplní český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR vztahujícími se k přepravovanému zboží.

Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

Je-li předávací list TR tranzitním celním prohlášením, dokládá český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR, které se vztahují k přepravovanému zboží.

Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český dopravní podnik celnímu úřadu určení spolu se zbožím listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

Je-li zboží předložené celnímu úřadu určení propuštěno do režimu volný oběh nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení, vyznačí celní úřad určení na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR poznámku „Procleno“.

Celní úřad určení vyznačí na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR datum předložení zboží celnímu úřadu určení, výsledek celní kontroly a evidenční číslo, pod kterým vede doklad ve své evidenci. Uvedené skutečnosti ověří pověřený zaměstnanec celního úřadu určení otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem a listy č. 1 a 2 předávacího listu TR vrátí dopravnímu podniku nebo jím pověřené osobě a list č. 3A si celní úřad určení ponechá.

Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, může být podáno rovněž na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem. V tomto případu při zahájení přepravy uvádí český železniční dopravce v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem, a to tak, že zde uvede označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statusu deklarovaného zboží kódem T1, T2 nebo T2F.

V případech uvedených v odstavci 1 se postupuje podle § 144s a 144u nebo § 144y a 144bb zákona. Je-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, umožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci jiným druhem dopravy na podkladu tranzitního dokladu, který je uveden v mezinárodním nákladním listu CIM nebo předávacím listu TR, pouze tehdy, ověřil-li si, že celní dluh je pro Českou republiku zajištěn, a opatřil současně list č. 1 mezinárodního nákladního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží je dále dopravováno na podkladu jednoho nebo několika tranzitních dokladů. Není-li celní dluh pro Českou republiku zajištěn, neumožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci a bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje místně příslušný celní úřad, kterému předá tranzitní doklad. Tento celní úřad se stává novým celním úřadem určení.

Převezme-li český železniční dopravce k dopravě po železnici zboží, které bylo propuštěno do společného tranzitu na podkladu jedné nebo více Deklarací, a toto zboží je přepravováno v kombinované dopravě silnice-železnice-silnice, odpovídá železniční dopravce za splnění celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, pouze tehdy, nebyl-li celní dluh zajištěn nebo je-li u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

Při letecké dopravě může být letecké společnosti příslušným celním úřadem povoleno, aby podávala celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu cargo manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „cargo manifest“).

Vyplněný cargo manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a název letiště odeslání a letiště určení a který letecká společnost ověří uvedením data, podpisem oprávněné osoby, případně otiskem razítka a označí jej kódem T1, T2 nebo T2F, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu.

Cargo manifest obsahuje zejména tyto údaje:

Kromě údajů uvedených v odstavci 3 obsahuje cargo manifest pro každou zásilku uvedenou v tomto manifestu:

Při sběrných zásilkách lze popis zboží nahradit textem „Consolidation“, který lze uvést i ve zkrácené formě. V tomto případu však musí být obvyklé obchodní označení zboží uvedeno v příslušném nákladním listu.

Cargo manifest se vyhotovuje samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T2 nebo T2F. Letecká společnost, která provádí přepravu zboží uvedeného v manifestu, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, předkládá celnímu úřadu odeslání cargo manifest ve dvojím vyhotovení. Pověřený zaměstnanec celního úřadu uvede do manifestu evidenční číslo, pod kterým celní úřad odeslání doklad vede ve své evidenci, označení a počet celních závěr, byly-li přiloženy, otisk služebního razítka a vlastnoruční podpis s uvedením jména, příjmení a funkce. Jedno vyhotovení manifestu poté vrátí hlavnímu povinnému. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu.

Je-li hlavní povinný schváleným odesilatelem, nemusí v souvislosti se zahájením tranzitní operace cargo manifest celnímu úřadu odeslání předkládat.

Cargo manifest opatřený záznamem podle odstavce 1 předkládá hlavní povinný celnímu úřadu určení, který si jedno vyhotovení ponechá, a oznámí mu název letiště odeslání. Celní úřad určení může od oznámení letiště odeslání upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Celní úřad určení může požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu a všech manifestů, které se týkají předloženého zboží.

Na žádost letecké společnosti, která uskutečňuje velký počet mezinárodních letů, může celní úřad odeslání a celní úřad určení povolit k podávání celního prohlášení použití cargo manifestu zasílaného prostřednictvím systémů elektronické výměny dat mezi leteckými společnostmi, prostřednictvím bilaterálních nebo multilaterálních dohod. Před udělením povolení si příslušný celní úřad vyžádá předběžný souhlas ministerstva.

O podání žádosti informují české celní orgány celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště odeslání a letiště určení, která jsou navzájem propojena systémy elektronické výměny dat, a vyžádají si jejich stanovisko.

Povolení lze udělit leteckým společnostem, které

Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, zašle cargo manifest vyhotovený na letišti odeslání letišti určení prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

Cargo manifest, kromě údajů uvedených v § 75 odst. 3 a 4, obsahuje u jednotlivých položek v manifestu označení celního statusu zboží, a to uvedením kódu T1, T2 nebo T2F, TD, C (ekvivalent ke kódu T2L), F (ekvivalent ke kódu T2LF) nebo X.

Na žádost předloží letecká společnost celním orgánům na letišti odeslání a na letišti určení jeden výtisk cargo manifestu zaslaného prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

Společný tranzitní režim se považuje za ukončený, je-li manifest prostřednictvím elektronické výměny dat dán k dispozici celním orgánům na letišti určení a zboží je těmto orgánům předloženo.

Letecká společnost vyhotoví seznam cargo manifestů, které jí byly předloženy v předchozím měsíci spolu s přepravovaným zbožím, a předá jej celnímu úřadu určení k ukončení společného tranzitu. Po potvrzení zasílá celní úřad určení jedenkrát měsíčně tento seznam celnímu úřadu odeslání. V tomto seznamu obsahuje popis každého cargo manifestu tyto údaje:

Celní úřad odeslání může v povolení určit, že zasílání seznamů uvedených v odstavci 1 může vykonávat letecká společnost sama.

Zjistí-li celní úřad určení nesrovnalosti v cargo manifestech uvedených v seznamu, neprodleně informuje celní úřad odeslání a též celní orgán, který povolení udělil, zejména uvede letecké nákladní listy pro zboží, na která se tato zjištění vztahují.

Je-li v letecké dopravě celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitního režimu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněné Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem, není cargo manifest použit jako celní prohlášení při letecké dopravě zboží v režimu společného tranzitu.

Za údaje nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace, které musí obsahovat zjednodušené celní prohlášení ve formě neúplného celního prohlášení nebo obchodního nebo administrativního dokladu, se považují při propuštění zboží do režimu

Dodatečné celní prohlášení, v němž se uvádějí údaje v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 21 k této vyhlášce, se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

Žádost o povolení režimu s ekonomickým účinkem se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 48 k této vyhlášce.

K žádosti uvedené v odstavci 1 se přikládá doplňkový formulář na tiskopisu, jehož vzor je uveden v

Rozhodnutí o povolení režimu s ekonomickým účinkem se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 49 k této vyhlášce.

Součástí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 jsou rovněž údaje uvedené na tiskopisu doplňkového formuláře, jehož vzor je uveden

zdrojů energie jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo zjištění vad zboží dovezeného na opravu,

mazadel jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

Není-li stanoveno jinak, považují se pro účely udělení povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku u dováženého zboží, které má obchodní charakter, ekonomické podmínky za splněné.

U zemědělských výrobků a produktů rybolovu se ekonomické podmínky považují za splněné tehdy,

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) se však ekonomické podmínky za splněné nepovažují,

Jsou-li do režimu aktivního zušlechťovacího styku dovážena živá zvířata, maso, mléko a mléčné výrobky, stanoví celní úřad k ukončení tohoto režimu lhůtu, která nesmí přesáhnout

Z důvodů hodných zřetele může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, nejdéle však na 12 měsíců.

Žádost o vrácení cla vybraného ze zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, obsahuje

Žádost o vrácení cla dokládá žadatel originály dokladů, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), d) a h).

Není-li stanoveno jinak, může být režim přepracování pod celním dohledem použit tehdy, jde-li o zboží a zpracovatelské operace uvedené v příloze č. 54 k této vyhlášce. V tomto případě se ekonomické podmínky považují za splněné.

V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může být režim přepracování pod celním dohledem použit a povolení k použití tohoto režimu může být uděleno za předpokladu, že použití tohoto režimu umožní vytvořit nová pracovní místa nebo tato pracovní místa udržet.

spotřebitelné zboží,

zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.

Skutečnost, že zušlechtěné výrobky získané v režimu pasivního zušlechťovacího styku pocházejí z dočasně vyvezeného zboží, lze prokázat zejména

Pro účely udělení povolení k použití režimu pasivního zušlechťovacího styku se zásadní ekonomické zájmy českých výrobců považují za nedotčené, nelze-li zušlechťovací operace provést v tuzemsku buď z ekonomických nebo technických důvodů, případně mají-li být zušlechťovací operace provedeny v zahraničí na základě uzavřených smluv.

Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:

Bez dotčení ustanovení odstavce 3 je vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 písm. c), e) až m), s výjimkou případů, kdy je zboží na základě příkazu orgánu veřejné správy zničeno nebo kdy je dodáno bezplatně charitativním organizacím v tuzemsku, podmíněno vývozem zboží do zahraničí pod dohledem celních orgánů.

Celní orgán na žádost povolí, aby byl vývoz podle odstavce 2 nahrazen

za účelem jeho vývozu do zahraničí.

V případech uvedených v odstavci 1 písm. g) a i) může celní orgán na žádost povolit, aby vývoz zboží byl nahrazen jeho umístěním do celního skladu, svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Pro účely odstavců 3 a 4 se předmětné zboží považuje za zahraniční zboží. Celní orgány v tomto případě přijmou potřebná opatření, aby mohlo být toto zboží následně identifikováno jako zahraniční zboží.

V případech uvedených v odstavci 1 písm. h) a i) je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno vývozem předmětného zboží původnímu zahraničnímu dodavateli nebo na jiné místo, které tento dodavatel určí.

Příslušný celní orgán se přesvědčí, zda před vývozem předmětného zboží nedošlo k jeho prodeji nebo použití.

Celní úřad dovozní clo vrátí nebo promine, jestliže

Celní úřad clo podle odstavce 1 vrátí, předloží-li žadatel spolu s žádostí veškeré doklady prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí nebo bylo zničeno pod přímým dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení potvrdit.

Pro účely § 171 odst. 2 až 7 se za doklad prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí, považuje

K dokladům uvedeným v odstavci 1 musí být přiložena obchodní nebo administrativní dokumentace, která umožní přesvědčit se, že zboží vyvezené z tuzemska je totožné se zbožím, které bylo původně propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

Za doklad prokazující, že předmětné zboží bylo skutečně zničeno pod dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, se považuje

Tyto doklady musí obsahovat dostatečně podrobný popis zničeného zboží (obchodní popis, množství, značky, případně jiné identifikační náležitosti), který celním orgánům umožní, po porovnání s údaji obsaženými v celním prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a doklady k němu přiloženými, přesvědčit se, že zboží bylo skutečně zničeno.

Pokud důkazy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepostačují k tomu, aby celní orgán rozhodující o vrácení nebo prominutí cla vydal příslušné rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, nebo pokud některé z důkazů nejsou k dispozici, může celní orgán požadovat předložení jiného dokladu potvrzujícího skutečnosti v žádosti uvedené.

vývozem zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, do zahraničí z jiných důvodů než uvedených v § 287 a 288 zákona, příp. v § 171 a 172, zejména z důvodu jeho neprodejnosti,

zničením zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, bez ohledu na důvod tohoto zničení s výjimkou případů výslovně stanovených zvláštním právním předpisem,

předložení dokladů, o kterých bylo následně zjištěno, že jsou neplatné, nepravé nebo padělané, které umožňovaly přiznání sazebních výhod u zboží navrženého do volného oběhu, a to i tehdy, byly-li tyto doklady předloženy v dobré víře.

Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu na podkladu karnetu TIR (Transport international routier), jehož vzor je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce, se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.¹⁵

Přepravuje-li se zboží na podkladu karnetu TIR, může hlavní povinný prohlásit status deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu TIR, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetu TIR se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděného na podkladu karnetu TIR podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad dlužníkovi (§ 240 odst. 3 zákona) celní dluh ve výši odpovídající částce cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

Není-li celní dluh podle odstavce 1 uhrazen dlužníkem, vyměří příslušný celní úřad tento celní dluh českému záručnímu sdružení. V tomto případě však nesmí být částka celního dluhu vyšší než částka uvedená v mezinárodní smlouvě.¹⁶

Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 85 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení stanoveného v mezinárodní smlouvě,¹⁷ nejpozději však do lhůty stanovené v mezinárodní smlouvě.¹⁸

Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit, vývoz, dočasné použití, volný oběh na podkladu karnetu ATA (Admission temporaire/Temporary admission) se považuje písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.¹⁹

Za žádost o přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz zboží na podkladu karnetu ATA se považuje písemná žádost podaná podle mezinárodní smlouvy.¹⁹

Karnet ATA, jehož vzor je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce, použitý podle odstavce 1 přijme celní úřad pouze tehdy, je-li

Zboží přepravované v tuzemsku a propuštěné do režimu tranzitu na podkladu karnetu ATA se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu pouze tehdy, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 90 této vyhlášky.

Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděném na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad celní dluh odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu českému záručnímu sdružení.

Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení.²¹ Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.

Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

je vydán v tuzemsku a potvrzen českým záručním sdružením, které je součástí mezinárodního záručního systému,

se týká pouze českého zboží,

je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,

je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

Bylo-li české zboží propuštěno do režimu vývoz a dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA podle § 186, může být toto zboží na základě tohoto dokladu dovezeno také zpět a propuštěno do režimu volného oběhu.

Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se žádné další řízení neprovádí.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Nemá-li být české zboží, které bylo dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA do zahraničí, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 21 k této vyhlášce.

Celní úřad po propuštění zboží do režimu vývozu podle odstavce 1 zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití se považuje za podání žádosti o povolení režimu. Přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 91 k této vyhlášce.

Vznikl-li celní dluh v režimu dočasného použití prováděného na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad českému záručnímu sdružení celní dluh ve výši odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 této vyhlášky, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení. ²¹ Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.²¹

Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Nemůže-li vstupní celní úřad provést kontrolu plnění podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu uskutečnit v režimu tranzitu.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv celnímu úřadu.

Zboží v režimu dočasného použití (včetně dopravních prostředků) může být vyvezeno zpět v jedné nebo více zásilkách.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz pro zboží určené ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

Je-li zřejmé, že by lhůta stanovená pro použití režimu dočasného použití mohla přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které příslušný karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet ATA se vrátí vydávajícímu sdružení.

Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se předmětné zboží nachází. Tento celní úřad

Vyhláška č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

Vyhláška č. 124/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.