7. | Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 252/2001 Sb. Zásady výpočtu nároku na regulovanou složku ceny za elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, a postupy pro vykazování a účtování 1) | Regulovaná složka ceny bude účtována za kalendářní měsíc, pokud nedojde k jiné dohodě. Bude proplacena provozovatelem lokální či regionální distribuční soustavou na základě měsíčního výkazu o skutečně dodané elektřině. Zúčtovací místo se řídí místem provozovatele distribuční soustavy. | 2) | Stanovení množství elektřiny vázané na výrobu tepelné energie (§ 32 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.). Maximální množství elektřiny, na které se vztahuje nárok na uplatnění regulované složky ceny se stanoví způsobem podle následujícího přehledu: |
a) Protitlaká soustrojí Veškerá elektřina vyrobená z protitlakových turbosoustrojí a dodaná do sítě je elektřinou z kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen Kvet) s nárokem na uplatnění regulované složky ceny. Platí zde vztah: Ep(MWh) = Q . yp. xp (MWh) Výpočet podle vzorce se použije pouze v případě, že dodávaná elektřina není měřena. Jinak pro protitlaká soustrojí platí, že veškerá vyrobená a na vstupu do sítě měřená elektřina je elektřinou z Kvet. Ve vzorci Q se rovná množství užitečné tepelné energie (dodávané z Kvet k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou nebo pro vlastní technologickou spotřebu podle § 1 odstavec 3) na vstupu do sítě, yp je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení Kvet k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba Kvet elektřiny přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla, xp je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (hodnoty jsou uvedeny pod písmenem b). Hodnoty yp pro protitlaká soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce: | p1 | P2 | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | 0,08 | 0,21 | 0,23 | 0,26 | 0,28 | 0,35 | 0,40 | 0,43 | 0,44 | 0,12 | 0,18 | 0,20 | 0,23 | 0,26 | 0,32 | 0,37 | 0,38 | 0,39 | 0,25 | 0,13 | 0,15 | 0,18 | 0,20 | 0,27 | 0,31 | 0,33 | 0,34 | 0,5 | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,15 | 0,22 | 0,27 | 0,29 | 0,30 | 0,7 | - | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,19 | 0,23 | 0,25 | 0,26 | 1,3 | - | - | 0,05 | 0,07 | 0,14 | 0,18 | 0,20 | 0,21 |
p1 vstupní tlak v MPa p2 protitlak v MPa b) Kondenzační odběrové turbiny Množství elektřiny vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbinou a dodané do sítě s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podl vztahu E (MWh) = Q (MWh) . yko . xp , kde: yko je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních Kv k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba Kvet elektřiny přito odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spoje s výrobou užitečného tepla, xp je součinitel vlivu zatížení parní turbíny. Hodnoty yko jsou pro kondenzační odběrové turbiny stanoveny takto: | | p1 | | tr | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | > | 0,23 | 0,255 | 0,28 | 0,32 | 0,38 | 0,43 | 0,48 | 0,50 | = 5 | (0,23) | (0,255) | (0,28) | (0,32) | (0,38) | (0,43) | (0,48) | (0,50) | 3 | 0,22 | 0,245 | 0,27 | 0,31 | 0,36 | 0,415 | 0,465 | 0,485 | | (0,225) | (0,25) | (0,275) | (0,315) | 0,365) | (0,420) | (0,475) | (0,495) | 1 | 0,21 | 0,235 | 0,26 | 0,295 | 0,35 | 0,400 | 0,45 | 0,465 | | (0,22) | (0,245) | (0,270) | (0,305) | (0,36) | (0,41) | (0,465) | (0,480) | 0 | 0,20 | 0,233 | 0,255 | 0,285 | 0,34 | 0,395 | 0,44 | 0,455 | | (0,215) | (0,240) | (0,27) | (0,30) | (0,355) | (0,41) | (0,46) | (0,48) | -1 | 0,195 | 0,220 | 0,25 | 0,28 | 0,335 | 0,385 | 0,435 | 0,455 | | (0,210) | (0,235) | (0,265) | (0,295) | (0,35) | (0,40) | (0,46) | (0,47) | -3 | 0,185 | 0,210 | 0,23 | 0,265 | 0,325 | 0,37 | 0,42 | 0,435 | | (0,205) | (0,230) | (0,260) | (0,287) | (0,345) | (0,395) | (0,45) | (0,465) | -5 | 0,175 | 0,20 | 0,225 | 0,25 | 0,31 | 0,355 | 0,40 | 0,410 | | (0,20) | (0,225) | (0,255) | (0,28) | (0,335) | (0,385) | (0,44) | (0,45) | -7 | 0,16 | 0,185 | 0,215 | 0,235 | 0,295 | 0,34 | 0,384 | 0,4 | | (0,190) | (0,215) | (0,250) | (0,270) | (0,330) | (0,375) | (0,432) | (0,44) |
p1 je vstupní tlak v MPa tr je průměrná měsíční teplota ovzduší °C Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70° C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50° C. Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5° C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70° C) a tr = -7° C. Nižší průměrné měsíční teploty se nevyskytují v tomto rozmezí teplot, průběh y prakticky lineární. Zatížení (%) | 100 | 80 | 60 | 40 | xp | 1,00 | 0,98 | 0,95 | 0,90 |
Množství elektřiny z Kvet (Ekvet) je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny (Ec) sníženému o množství elektřiny(Eko) vyrobené kondenzačním způsobem. Ekvet ≤Ec - Eko c) Spalovací turbíny Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené soustrojím se spalovací turbinou s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podle vztahu E (MWh) = Q (MWh) . yst , kde Q je hodnota shodná jako v odst. a) a směrné číslo yst se vypočítá jako yst = y . xs . xt, při čemž xs vyjadřuje vliv teploty ovzduší, xi vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu, y je poměr elektrického a tepelného zatížení stanovený výrobcem. Teplota ovzduší (°C) | -15 | -5 | +5 | +15 | +25 | xs | 1,15 | 1,10 | 1,06 | 1,00 | 0,95 |
Zatížení (%) | 100 | 90 | 80 | 70 | 60 | 50 | xi | 1,00 | 0,99 | 0,97 | 0,94 | 0,89 | 0,80 |
Střední zatížení v měsíci se stanoví jako Px = Ex / Zx, kde Ex je výroba elektřiny v daném měsíci Zxje počet provozních hodin spalovací turbiny v daném měsíci. d) Spalovací motory Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené soustrojím se spalovacím motorem při konstantních otáčkách a kvalitativní regulaci se stanoví podle vztahu E (MWh) = Q (MWh) . ysm , kde Q je stanoveno shodně jako v odst. a), ysm se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky (není-li dokumentace k dispozici, uvažuje se s hodnotou 0,77). e) Paroplynové bloky Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené v paroplynovém bloku s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podle vztahu E (MWh) = Q (MWh) . ypp kde Q je hodnota podle odst. a ) a hodnota směrného čísla ypp se stanoví ze vztahu ypp = , přičemž je Pstvýkon spalovací turbiny Pkovýkon kondenzační odběrové turbíny xs koeficient teploty ovzduší viz odst. c) xt součinitel vlivu tepelného výkonu spalin xi součinitel vlivu zatížení spalovací turbiny viz odst. c) xP součinitel snížení výkonu parní turbiny Qpp tepelný výkon soustrojí a hodnota xt se stanoví podle teploty ovzduší takto: pro tz = od 0° C včetně až do -15° C = 1,05 nad 0° C až do + 15° C =1,02 Pokud je parní turbína paroplynového bloku protitlaká, lze veškerou z ní vyrobenou elektřinu brát jako elektřinu vyrobenou v Kvet. f) Kombinace více typů Kvet v jedné výrobně Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů Kvet, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného (fakturovaného) tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude uplatněná regulovaná složka ceny. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny s uplatněním regulované složky ceny sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výpočtu upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z Kvet uvedené v této příloze vyhlášky.". |