V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „převod nemovitostí“ nahrazují slovy „převod nemovitostí nebo přechod nemovitostí při veřejné dražbě (dále jen „převod nemovitostí“)“ a slova „práva hospodaření“ se nahrazují slovy „příslušnosti k hospodaření“.

V § 2 odst. 2 se na konci písmene q) zrušuje čárka a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) znějí: „a jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem; za daňový doklad se považuje i doklad převedený do elektronické formy^2a) podle § 12 odst. 4,

__________

V § 2 odst. 2 písm. r) se středník nahrazuje čárkou a část věty za středníkem se zrušuje.

V § 2 odst. 2 písm. y) se za slova „převod nemovitosti“ vkládají slova „na základě kupní smlouvy“.

V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene ac) doplňují slova „nebo reprodukční pořizovací cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu^10a)“.

V § 2 odst. 2 se na konci písmene ad) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „stavbou se rozumí i stavba, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí,“.

V § 2 odst. 2 písm. ae) se slova „ani ohlášení“ zrušují.

V § 2 odst. 2 písmeno af) včetně poznámky pod čarou č. 2i) zní:

__________

V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ah), ai) a aj), která znějí:

V § 2b odstavec 2 zní:

„(2) Místem plnění při převodu nemovitosti a nedokončené stavby je místo, kde se nemovitost nebo nedokončená stavba nachází.“.

V § 5 odst. 1 větě první se slova „nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč“ nahrazují slovy „nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč“.

V § 5 odst. 4 větě první se slova „nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč“ nahrazují slovy „nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 2 000 000 Kč“.

V § 5 odst. 4 větě druhé se slovo „může“ nahrazuje slovy „je oprávněn“.

V § 5 odst. 5 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami, které včetně poznámky pod čarou č. 3c) znějí: „Při stanovení daně plátce postupuje u obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 1, tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b) ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3c) z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c) U obchodního majetku, u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 3, postupuje tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu, ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu, z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu, kterou upraví koeficientem podle § 20.

__________

V § 5 odst. 7 se věty šestá a sedmá nahrazují větami „Odpočet daně se uplatní ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3b) ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,^3c) z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu^3c) a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.^3c) V případě majetku nabytého vkladem se odpočet daně uplatní z ceny, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele, snížené o příslušnou částku odpisů stanovených podle výše uvedených druhů majetku.“.

Poznámka pod čarou č. 3f) se zrušuje.

V § 5 odst. 9 se věty první, druhá a třetí nahrazují větami, které včetně poznámky pod čarou č. 3d) znějí: „Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu,^3d) které byly plátcem, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází nebo je převáděno jmění ze společnosti nebo družstva zrušených bez likvidace, a to ke dni zápisu přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku nebo ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení registrace ve smyslu odstavce 5 s povinností uplatnit daň na výstupu, pokud se všechny nástupnické osoby staly plátci. Při změně právní formy na jinou formu podle zvláštního právního předpisu,^3d) kdy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejich společníků, právnická osoba nepřestává být plátcem. Právnická osoba je povinna do 20 dnů ode dne zápisu změny právní formy v obchodním rejstříku oznámit tuto změnu správci daně, který ji vyznačí na osvědčení o registraci.

__________

V § 5 odst. 10 větě první se částka „750 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“.

V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „byl pořízen“ nahrazují slovy „bylo pořízeno“.

V § 7 odst. 2 písm. g) se slovo „plátcem“ zrušuje.

V § 7 odst. 2 písmeno h) zní:

V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

V § 7 odst. 3 se za slova „podle § 9 odst. 1 písm. k)“ vkládají slova „nebo q)“.

V § 7 se na konci odstavce 7 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 5c) zní: „Pokud rozsah obvyklého udržování není výslovně uveden v nájemní smlouvě, pak se pro účely tohoto ustanovení vychází z vymezení povinností nájemce podle zvláštního právního předpisu.^5c)

_________

V § 8 písm. a) se slova „s výjimkou případů stanovených v § 7 odst. 2 písm. h),“ zrušují.

V § 8 písm. c) se za slova „poskytovatele tohoto předmětu“ vkládají slova „nebo názvem propagovaného zboží nebo služby“ a slova „zboží, které“ se nahrazují slovy „reklamní nebo propagační předmět, který“.

V § 8 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o), p) a q), která znějí:

V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „práva hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnosti k hospodaření“.

V § 9 odst. 1 písmeno f) zní:

V § 9 odst. 1 písm. s) se slova „s výjimkou stavby“ nahrazují slovy „s výjimkou nemovitosti a nedokončené stavby“.

V § 9 odst. 1 písm. t) se slova „s výjimkou stavby“ nahrazují slovy „s výjimkou nemovitosti a nedokončené stavby“.

V § 9 odst. 1 písmeno v) včetně poznámky pod čarou č. 6c) zní:

__________

V § 9 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní:

Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno x).

V § 9 odst. 5 se slovo „Zaplacení“ nahrazuje slovem „Přijetí“.

§ 11 zní:

„§ 11

Evidence pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést v daňové evidenci veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést daňovou evidenci v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání.

(2) Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení³) nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro daňové účely podle odstavců 1 a 2 odděleně za činnost, pro kterou se sdružili. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona.“.

V § 12 odstavec 1 zní:

„(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce daňový doklad. V případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2, 4, 5 a 7 je plátce povinen vyhotovit doklad o použití, případně daňový doklad, pokud se jedná o zdanitelné plnění pro jiného plátce. Daňový doklad nebo doklad o použití plátce vystaví nejpozději do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění, nejdříve však dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Údaje o ceně a dani se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad nebo doklad o použití za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.“.

V § 12 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Běžný daňový doklad vystaví plátce, uskuteční-li zdanitelné plnění pro jiného plátce, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

V § 12 odst. 2 písmeno a) zní:

V § 12 odst. 2 písmeno c) zní:

V § 12 odst. 2 písm. e) se slovo „pořadové“ nahrazuje slovem „evidenční“.

V § 12 odst. 4 se na konci odstavce doplňuje text „Doklady je plátce povinen uchovávat v písemné nebo elektronické formě^2a) tak, jak byly vystaveny. Daňové doklady v písemné formě lze převést do elektronické formy a uchovávat v této formě za předpokladu, že metoda používaná pro převod a uchovávání zaručuje neměnnost obsahu daňového dokladu.“.

V § 12 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Doklad o použití vystaví plátce při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2, 4, 5 a 7.“.

V § 12 odst. 5 písmeno a) zní:

V § 12 odst. 5 písm. d) se slovo „pořadové“ nahrazuje slovem „evidenční“.

V § 12 se na konci textu odstavce 9 zrušuje tečka a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9b) znějí: „ , a dále v případě, kdy se jedná o prodej tabákových výrobků^9b) a alkoholických nápojů.⁵⁵)

__________

V § 14 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

V § 14 odst. 4 větě první se slova „ , která se považuje za úhradu včetně daně, a daň se vypočte podle § 17 odst. 3“ zrušují.

V § 14 odst. 9 větě první se za slova „majetkového vkladu“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 10b) a slova „zapsaná v obchodním rejstříku“ se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 10b) zní:

__________

V § 14 odst. 15 větě první se slova „daně, případně“ nahrazují slovy „daně, při bezúplatném dodání“.

V § 14 odst. 17 se za slovo „součtem“ vkládá slovo „pořizovacích“.

V § 14 se doplňuje odstavec 24, který zní:

„(24) Do základu daně se zahrnují dotace k cenám za zdanitelná plnění. Za dotace k cenám se nepovažují zejména dotace k hospodářskému výsledku a na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.“.

V § 16 odstavec 6 zní:

„(6) U nájmu movitých věcí včetně nájmu a půjčování osobních automobilů se uplatní základní sazba daně.“.

V § 16 odstavec 9 zní:

„(9) U nájmu nemovitostí a nedokončených staveb, pokud není zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, se uplatní základní sazba daně. Základní sazba daně se uplatní i u krátkodobého nájmu stavby. Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, případně dodání elektrické energie, tepla, plynu a vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.“.

V § 19 odst. 1 se za slova „uskutečněná jiným plátcem“ vkládají slova „nebo zboží z dovozu“.

V § 19 odst. 4 se věta třetí včetně poznámky pod čarou č. 16e) zrušuje.

V § 19 odst. 10 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámek pod čarou č. 16f) a 16g) zní: „Plátce nemá nárok na odpočet u náhrad stravného na služebních cestách nad rámec cestovních náhrad,^16f) které nelze podle zvláštního právního předpisu^16g) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

__________

V § 19 odst. 11 se na konci textu odstavce doplňují slova „nebo výpůjčce^16h)^*1“.

Poznámka pod čarou č. 16h) zní:

__________

V § 19a se odstavec 4 zrušuje.

V § 20 odst. 1 větě první se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 odstavec 2 zní:

„(2) Do součtu ve jmenovateli koeficientu podle odstavce 1 se neuvádí cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 35, cena bez daně za převod pozemků, staveb a nedokončených staveb, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, a vklady sázejících přijaté provozovateli při provozování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 34, mimo sázkových her provozovaných podle ustanovení § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do koeficientu podle odstavce 1 se dále neuvádějí příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak, a údaje o vývozu zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnického práva ke zboží.“.

V § 20 odstavec 4 zní:

„(4) Plátce, který uskuteční bezúplatné plnění, které je osvobozené od daně podle § 25, je povinen toto plnění ocenit podle zvláštního právního předpisu,^10a) uplatňuje-li odpočet podle § 19. Toto plnění je plátce povinen uvést v součtu ve jmenovateli koeficientu.“.

V § 20 odst. 5 se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 odst. 6 se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 odst. 7 se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 odst. 8 se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 odst. 9 se slova „nebo 4“ zrušují.

V § 20 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Plátce v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku, případně období provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období.

(11) V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období některého z již vypořádaných 3 předcházejících kalendářních roků se pro opravu odpočtu daně použije nově vypočtený koeficient z údajů za celý rok, případně za vypořádávané období s promítnutím všech oprav. Současně je plátce u těchto zdaňovacích období povinen opravit vypořádání nároku na odpočet daně provedeného podle odstavců 7 až 9. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří. U zdaňovacích období jiných roků se nový koeficient již nepočítá a pro zkrácení nároku na odpočet daně se použije poslední vypočtený koeficient. V případě opravy pouze přijatých zdanitelných plnění za zdaňovací období již vypořádaná se pro zkrácení nároku na odpočet daně použije poslední vypočtený koeficient.“.

V § 21 odst. 4 se slova „nebo § 19a odst. 4“ zrušují.

V § 22 odst. 2 písmena a) a b) znějí:

V § 22 odst. 4 se slovo „upraví“ nahrazuje slovy „může upravit“.

V § 22 odst. 5 se slovo „provede“ nahrazuje slovy „může provést“.

V § 22 odst. 5 písmena a) a b) znějí:

V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Vypočtený koeficient podle odstavce 2 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 5 písm. a) a odstavce 5 písm. b) se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.“.

V § 25 odst. 1 písm. d) se slovo „pojišťovnictví“ nahrazuje slovy „pojišťovací činnosti“.

V § 25 odst. 1 písmeno e) zní:

§ 26 včetně poznámky pod čarou č. 18) zní:

„§ 26

Poštovní služby

(1) Od daně jsou osvobozeny tyto poštovní služby:

(2) Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně v případě, že jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu.¹⁸)

__________

§ 27 včetně poznámek pod čarou č. 21), 21a), 21b) a 21c) zní:

„§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Rozhlasovým a televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona,²¹) s výjimkou vysílání reklam,^21a) teleshoppingu^21b) a sponzorování.^21c)

__________

§ 28 včetně poznámek pod čarou č. 19), 22a), 22b), 22c), 22d), 22e), 23), 24), 25) a 25a) zní:

„§ 28

Finanční činnosti

Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

__________

Dosavadní poznámky pod čarou č. 25a) a 25b) se označují jako poznámky pod čarou č. 25b) a 25c), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

§ 29 včetně poznámek pod čarou č. 25b) a 25c) zní:

„§ 29

Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

__________

V § 30 odst. 3 se slova „práva hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnosti k hospodaření“.

V § 32 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „Od daně nejsou osvobozena zdanitelná plnění uskutečňovaná provozovnami oční optiky.“.

V § 32 odst. 2 větě třetí se slova „a chirurgického“ zrušují.

V § 32 odst. 3 se slova „prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.³³)“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.³³)“.

Poznámka pod čarou č. 33) zní:

__________

V § 36 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) U nástupnické společnosti nebo družstva, které vznikly při přeměně^3d) formou splynutí, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva^3d) rozdělením se při stanovení zdaňovacího období nově založených nástupnických společností nebo družstev, případně nástupnických společností nebo družstev vzniklých při rozdělení sloučením, přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka^3d) se při stanovení zdaňovacího období vychází z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka.“.

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

V § 37 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 40d) a 40f) znějí:

„(2) Plátce, na jehož majetek byl prohlášen konkurz podle zvláštního právního předpisu,^40d) je povinen ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkurzu. V průběhu konkurzu plátce podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^40f)

(3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce.

(4) V případě zániku společnosti nebo družstva po zrušení bez likvidace podle zvláštního právního předpisu^3d) je právní nástupce plátce povinen podat daňové přiznání ke dni zániku společnosti nebo družstva, a to za část zdaňovacího období ke dni zániku.

(5) Plátce, který jako určený účastník sdružení vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 11 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.

__________

V § 38a se odstavce 4 a 5 zrušují.

V § 39 odst. 3 se částka „750 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“.

§ 40 zní:

„§ 40

Nesprávné uvedení daňové povinnosti

za jiné zdaňovací období

(1) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.

(2) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale stanoví penále ve výši 0,1 % z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení příjmu státního rozpočtu. Penále je splatné v náhradní lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kč.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije při uplatnění odpočtu daně po lhůtě uvedené v § 19 odst. 3.“.

V § 43 odst. 1 písmeno a) zní:

V § 43 odst. 1 ve větě poslední se slova „orgán celní správy“ nahrazují slovy „celní orgán“.

V § 43 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , není-li v režimu dočasného použití vydáno jiné rozhodnutí celního orgánu podle odstavce 5“ a za větu třetí se vkládá věta „V případě doměřené daně podle § 43 odst. 11 nelze uplatnit nárok na odpočet dodatečně vyměřené daně po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k dodatečnému vyměření daně.“.

V § 43 odstavec 5 zní:

„(5) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu nebo ukončení režimu dočasného použití vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Daňovým dokladem u českého zboží vráceného zpět do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu nebo jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Je-li celní prohlášení při dovozu zboží podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, je daňovým dokladem rozhodnutí celního orgánu.“.

V § 43 odstavec 10 zní:

„(10) Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodů uplatněných pro její vrácení podle zvláštního právního předpisu^47e) a plátce již uplatnil nárok na odpočet v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena.“.

V § 43 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Jestliže plátce uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně a následně dojde ke zvýšení jeho daňové povinnosti z důvodů nesrovnalostí podle § 16, 43 a 44, vzniká plátci povinnost tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň dodatečně vyměří a vybere. Plátce má nárok na odpočet doměřené daně za podmínek stanovených v odstavci 4.“.

V § 44 odstavec 2 zní:

„(2) Základem daně u českého zboží

V § 44 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Náklady na provedené zpracovatelské operace se rozumí součet pořizovací ceny materiálu spotřebovaného při zpracování, případně ceny tohoto materiálu zjištěné podle zvláštního právního předpisu^10a) a mzdových nákladů vynaložených na provedení zpracovatelských operací. Materiálem spotřebovaným při zpracování se rozumí pouze materiál přidaný k českému zboží umístěnému ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu během zpracovatelských operací.“.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.

§ 45a včetně poznámky pod čarou č. 48) zní:

„§ 45a

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,⁴⁸) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) na základě principu vzájemnosti, pokud je uplatnění tohoto principu možné. Tato osoba, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou vymezení okruhu osob požívajících výsad a imunit, den vzniku a zániku nároku na vrácení daně, roční limity pro výši vrácení daně, minimální hodnotu nakoupeného zboží nebo služeb rozhodnou pro uplatnění nároku na vrácení daně, rozsah a podmínky pro vrácení daně, vymezení principu vzájemnosti, způsob uplatňování nároku na vrácení daně a způsob jeho prokazování a určení místní příslušnosti správce daně, u kterého se nárok na vrácení daně uplatňuje.

__________

§ 45c až 45g včetně poznámek pod čarou č. 48f), 48j) a 48k) znějí:

„§ 45c

Vracení daně v rámci zahraniční pomoci

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, závazek, že zahraniční pomoc se osvobodí od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podá žádost o vrácení daně, která musí obsahovat

(3) Pokud podá žádost o vrácení daně zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt, neuvede v žádosti daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud o vrácení daně zahraniční osoba nepožádá. V tomto případě žádost neobsahuje doklad o zaplacení, ale musí být v žádosti touto zahraniční osobou potvrzeno, že nárok na vrácení daně neuplatní. Tímto potvrzením nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká.

(4) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služeb je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést

(5) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podává žádost místně příslušnému správci daně s výjimkou zahraniční osoby podle odstavce 3, která žádost podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(6) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(7) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(8) Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti.

(9) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(10) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň, ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je osoba, které byla daň vrácena, povinna daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

§ 45d

Vracení daně zahraničním osobám

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného a služeb poskytnutých v tuzemsku může uplatnit zahraniční osoba, která

(2) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že příslušný cizí stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo, případně místo podnikání nebo trvalý pobyt,

(3) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží a služeb:

(4) Zahraniční osoba podle odstavce 1 podává žádost o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí prostřednictvím zástupce, kterým může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo trvalým pobytem v tuzemsku. Zástupce jedná v rozsahu písemné plné moci udělené zahraniční osobou. Písemná plná moc nesmí být v době podání žádosti starší 5 let ode dne jejího vystavení. Zástupce může před Finančním úřadem pro Prahu 1 zastupovat neomezený počet zahraničních osob. Jestliže je zástupcem právnická osoba a při řízení o vrácení daně ji nezastupuje statutární orgán, musí její zástupce předložit pro jednání plnou moc podepsanou statutárním orgánem. Nárok na vrácení daně vzniká dnem podání žádosti v českém jazyce.

(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

(6) Potvrzení o registraci zahraniční osoby musí obsahovat obchodní firmu nebo název, případně jméno a příjmení, sídlo, místo podnikání, případně trvalý pobyt, druh činnosti, případně předmět živnosti zahraniční osoby, její daňové identifikační číslo, označení příslušného správce daně v cizím státě, který potvrzení vystavuje, a sídlo tohoto správce daně. Potvrzení nesmí být v době podání žádosti o vrácení daně starší než 1 rok ode dne jeho vystavení.

(7) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Není-li nárok na vrácení daně uplatněn nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, nárok na vrácení daně zaniká.

(9) Daň se nevrací, pokud je částka daně nižší než 10 000 Kč.

(10) Zahraniční osobě, která má nárok na vrácení daně, Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí nejpozději do dvou kalendářních měsíců ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v české měně na účet zástupce nebo zahraniční osoby vedený u tuzemské banky.

(11) Finanční úřad pro Prahu 1 doklady předložené podle odstavce 5 písm. a) označí otiskem razítka a tyto doklady vrátí žadateli.

§ 45e

Vracení daně zahraničním fyzickým osobám

při vývozu zboží

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která

(2) Pro účely tohoto ustanovení se obvyklým místem pobytu rozumí místo, kde se osoba obvykle zdržuje po dobu nejméně 185 dnů v jednom kalendářním roce, je v tomto místě součástí domácnosti nebo v tomto místě vykonává své povolání nebo má byt.

(3) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

(4) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:

(5) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:

(6) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, jestliže

(7) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit pohraničnímu celnímu úřadu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Kromě údajů předtištěných Ministerstvem financí a vyplněných zahraniční fyzickou osobou a potvrzení pohraničního celního úřadu nesmí tiskopis obsahovat úpravy provedené jinou osobou. Vývoz zboží a splnění podmínek podle odstavce 3 pohraniční celní úřad po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou potvrdí s uvedením data o vývozu, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Pohraniční celní úřad doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.

(8) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, případně jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, aby pro zajištění vrácení daně jednala jejím jménem a v její prospěch.

(9) Pokud má plátce více prodejen, daň vrací vždy prodejna, která zboží prodala zahraniční fyzické osobě. Plátce je povinen daň vrátit

(10) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 12 odst. 4.

(11) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo zmocněná jiná osoba nepředloží doklady uvedené v odstavci 10 prodávajícímu do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

§ 45f

Vracení daně osobám se zdravotním postižením

(1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu. Při nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu nevzniká nárok na vrácení daně z přirážky leasingové společnosti.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu.

(3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve

(5) Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 14 odst. 15.

(6) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce.

(7) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího trvalého pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti.

(8) Žádost o vrácení daně musí obsahovat

(9) Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést

§ 45g

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu,^48g) případně Organizaci Severoatlantické smlouvy, jestliže mezinárodní smlouva, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně.

(2) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí

(3) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(4) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu, případně Organizace Severoatlantické smlouvy mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které jsou vystaveny plátcem.

(6) Na doklad podle odstavce 5 je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

(7) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti nebo po dni, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Ministerstvo obrany vrátí daň osobám podle odstavce 1. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(8) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je subjekt, kterému byla daň vrácena, povinen daň ve stejné výši neprodleně vrátit.

__________

V § 46 odstavec 2 zní:

„(2) Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu¹³) do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související), skupiny 74.84 (ostatní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené), třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) a zprostředkovatelské služby osobám, které nemají sídlo nebo trvalý pobyt v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.“.

V § 46 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Plátce je povinen uvést vývoz služeb do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly služby poskytnuty. Jestliže plátce nemá doklad o zaplacení ani písemnou smlouvu podle odstavce 5, je povinen doložit správci daně nárok nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k poskytnutí služeb. Pokud tak neučiní, může nárok prokázat podle zvláštního právního předpisu.^16d)“.

V § 47 odst. 1 písmena d) a e) znějí:

V § 47 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují.

V § 47 odst. 8 se na konci věty druhé tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „přičemž taková osoba může uskutečnit mezinárodní přepravu rovněž pomocí dalších osob.“.

V § 47 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Mezinárodní přeprava je uskutečněna jejím ukončením. Plátce uvádí uskutečnění mezinárodní přepravy do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla ukončena, v případě, že plátce uskutečňuje tuto přepravu pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.“.

V § 47 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Služby související s mezinárodní přepravou uvádí plátce do daňového přiznání vždy za zdaňovací období, ve kterém byly poskytnuty, v případě, že plátce uskutečňuje tyto služby pomocí dalších osob, za zdaňovací období, ve kterém zjistil výši přeúčtované částky.“.

§ 48 zní:

„§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je počet přepravovaných osob při vstupu do tuzemska, přičemž se do něj nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 50 Kč za přepravovanou osobu bez ohledu na počet ujetých kilometrů v tuzemsku.

(5) Daň je splatná při překročení státní hranice České republiky do tuzemska.“.

V příloze č. 1 se zrušují tyto položky:

V příloze č. 1 se text „ex 64 – Zdravotní obuv („dia obuv“)“ nahrazuje textem „ex 64 – Obuv výhradně používaná diabetiky“ a číslo „9401 20“ se nahrazuje číslem „9401“.

Příloha č. 2 včetně poznámky pod čarou č. 55) zní:

„Příloha č. 2

Seznam služeb podléhajících základní sazbě

Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:

Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72 mimo:

__________

Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy.

Při zrušení registrace počínaje dnem 1. října 2003 plátce, který při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku v období do 31. prosince 2000 použil koeficient podle § 20 zákona o dani z přidané hodnoty, upraví částku daně stanovenou podle § 5 odst. 5 koeficientem stanoveným podle § 20 znění zákona o dani z přidané hodnoty platného od 1. října 2003.

Při vypořádání nároku na odpočet daně po skončení roku 2003 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003 provede vypořádání podle znění § 20 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, a za období od 1. října 2003 do 31. prosince 2003 podle § 20 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona. Součet údajů za rok 2003 pak plátce uvede do daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2003.

Pro určení finanční instituce podle § 28 odst. 5 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, se použijí údaje o výnosech, popřípadě příjmech za finanční činnosti a o celkových výnosech, popřípadě příjmech pouze za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003. Plátce, který se stane za toto období finanční institucí, uvede do vypořádání nároku na odpočet daně za rok 2003 údaje o finančních činnostech, které jsou osvobozeny od daně podle § 28 odst. 2 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, pouze za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003.

Výše obratu stanovená v § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona, se použije za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nejdříve počínaje dnem 1. října 2003.

Výše obratu stanovená v § 5 odst. 10 a v § 39 odst. 3 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona, se použije za období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nejdříve počínaje dnem 1. října 2003.

U smluv o finančním pronájmu osobních automobilů, uzavřených do 30. září 2003, se až do jejich ukončení postupuje podle dosavadních předpisů.

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty se používá opatření Českého statistického úřadu ze dne 17. září 1998 k aktualizaci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (částka 80/1998 Sb.) a Standardní klasifikace produkce platná k 31. prosinci 2002.

Plátci jsou povinni do 25. dubna 2004 zaplatit zálohu na vlastní daňovou povinnost za zdaňovací období měsíce dubna 2004 a 2. čtvrtletí 2004, a to ve výši 50 % skutečné vlastní daňové povinnosti, která vznikla plátcům s měsíčním zdaňovacím obdobím za zdaňovací období březen 2004 a plátcům se čtvrtletním zdaňovacím obdobím za zdaňovací období v 1. čtvrtletí 2004.

Nárok na vrácení daně podle § 45d tohoto zákona vzniká a může být uplatněn u zboží nakoupeného a služeb poskytnutých v tuzemsku v období od 1. ledna roku 2003.

V § 8 odst. 1 písmeno b) zní:

V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: