náležitosti návrhu pozemkových úprav,

pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,

obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6 zákona.

Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci.

V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují zejména

Obvod pozemkových úprav tvoří pozemky

Při určení obvodu pozemkových úprav postupuje pozemkový úřad tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav, s přihlédnutím k požadavkům obce.

Pozemek, jehož součástí je budova s číslem popisným nebo evidenčním a který neslouží zemědělské výrobě, lze v pozemkových úpravách řešit podle § 2 zákona, pokud bezprostředně navazuje na navrhované opatření plánu společných zařízení.

Rozbor současného stavu, jehož obsahem je podrobný průzkum terénu, se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení (§ 9 o dst. 8 zákona) nové polohové uspořádání pozemků nebo změnu pozemků podle jejich druhů. Pozemkový úřad zajistí vypracování studie odtokových poměrů.

Rozbor současného stavu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména

Při rozboru současného stavu se zjišťuje nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a současně se posuzují možnosti změn druhů pozemků․

Při rozboru současného stavu se kromě map katastru nemovitostí využijí zejména Státní mapy 1 : 5 000, popřípadě další podklady.

Výsledky rozboru současného stavu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.

Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) pozemkový úřad svolá úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav. Úvodnímu jednání může předcházet zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona).

Na úvodním jednání se poskytnou účastníkům přítomným na tomto jednání informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách a informace o cílech a postupu při provádění pozemkových úprav.

Z úvodního jednání pořídí pozemkový úřad zápis, jehož přílohou je prezenční listina, jejíž náležitosti se přiměřeně řídí § 18 odst. 2 správního řádu. Prezenční listina je jedním z dokladů o volbě sboru (§ 5 odst. 5 zákona).

Osoby, které jsou pověřeny pozemkovým úřadem vstupovat a vjíždět na pozemky (§ 6 odst. 9 zákona), jsou povinny na vyžádání předložit písemné pověření a průkaz totožnosti vlastníkovi, na jehož pozemek vstupují.

Po zahájení řízení, ale nejpozději 30 dní před konáním úvodního jednání, vyzve pozemkový úřad jiné obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, aby se vyjádřily, zda přistoupí jako účastníci řízení o pozemkových úpravách. Těmto jiným obcím jsou v průběhu řízení doručovány všechny písemnosti týkající se řízení a rozhodnutí bez příloh.

Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona) nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.

Při zjišťování průběhu hranic se postupuje přiměřeně podle § 42 katastrálního zákona. Výsledkem zjišťování hranic obvodů pozemkových úprav jsou vždy lomové body s kódem kvality 3⁵.

Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká navazující část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území.

Podklady pro změnu hranice katastrálního území pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí

Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky  v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se pozemků, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, katastrálním úřadem pozemkovému úřadu předávány. Součástí této dohody je stanovení podmínek k ochraně zájmů podle § 6 odst. 6 zákona katastrálním úřadem.

Výměra území, zahrnujícího pozemky řešené podle § 2 zákona, se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených s kódem 3 charakteristiky kvality souřadnic podrobných bodů.

Výměra území zjištěná řešených podle § 2 zákona evidovaných v  odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Není rozhodující, jaký způsob určení výměry je u parcel v katastru nemovitostí evidován. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou katastrální vyhláškou.

Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou, opraví se součty výměr pozemků řešených podle § 2 zákona v soupise nároků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn. Opravný koeficient se vypočte s přesností na 6 desetinných míst jako podíl výměry obvodu podle odstavce 2 a výměry vypočtené součtem výměr všech pozemků řešených podle § 2 zákona evidovaných v katastru nemovitostí.

Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku, zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území, ve výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.

U pozemků v obvodu pozemkových úprav neřešených podle § 2 zákona se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru popisných a geodetických informací podle katastrální vyhlášky, aby byla známa jejich skutečná výměra druh pozemku a způsob využití v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup podle katastrální vyhlášky.

Při podrobném měření polohopisu se zaměřují prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav, kterými jsou zejména drenážní šachty, studny, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, koryta vodních toků, vodní nádrže, další vodní plochy, meze, nadzemní a podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, osa železničních kolejí, polní a lesní cesty, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, rozhraní druhů pozemků, budovy a drobné stavby. Podle potřeby se provede rovněž podrobné výškopisné zaměření.

V případě potřeby se provádí zjišťování vlastnických hranic pozemků řešených podle § 2 zákona, na nichž se nacházejí porosty, a dále staveb a zahrad zahrnutých mezi pozemky řešené podle § 2 zákona. K tomuto zjišťování zve pozemkový úřad dotčené vlastníky pozemků.

U pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu § 2 zákona, a pozemkový úřad u nich zajišťuje pouze nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, se výsledky těchto činností předávají katastrálnímu úřadu bezprostředně po jejich ukončení.

Ověřování výsledků zeměměřických činností je prováděno v souladu se zákonem o zeměměřictví a vyhláškou provádějící tento zákon⁹).

Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, orgánu územního plánování,státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků a způsobu jejich využití. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků a způsobu jejich využití se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.

K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.

Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jednotlivé soupisy nároků musí být opatřeny vlastnoručním podpisem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a otiskem jejího razítka se státním znakem. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.

Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí. V soupisu nároků se v poznámce uvede „§ 3 odst. 3“ a důvod pro zařazení do této kategorie pozemků.

Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.

U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.

Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.

K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, zajistí pozemkový úřad předání výsledků zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky před podáním těchto námitek.

Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků je stav katastru nemovitostí ke dni uvedenému na soupisu nároků.

Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění. V případě oceňování dřevin rostoucích mimo les se v soupisu nároků uvede existence těchto dřevin označením jejich druhu

Na cenu porostu se opravný koeficient podle § 10 odst. 4 nepoužije.

Porost, který je součástí pozemku řešeného podle § 2 zákona, jehož výměra se návrhem pozemkových úprav nezmění nebo se nezmění o více než 10 % a současně u takového pozemku nedojde při novém uspořádání pozemků ke změně jeho umístění ani ke změně vlastníka, se neoceňuje.

U parcely uvedené v soupisu nároků nebo v soupisu nových pozemků může být uvedeno více bonitovaných půdně ekologických jednotek.

V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední podnět k aktualizaci soupisu nároků lze zohlednit nejpozději 30 dní před vystavením návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům. Změny, k nimž dojde později, budou řešeny formou zajištění návaznosti listin při vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona.

Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.

Dojde-li z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav ke změně opravného koeficientu (§ 8 odst. 1 zákona) na prvních třech desetinných místech, provede se aktualizace soupisů nároků.

Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.

Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území⁷ dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.

Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled stávajících i navržených společných zařízení včetně celkových výměr změn druhů pozemků. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).

Výsledky rozboru současného stavu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se v případě potřeby projedná s těmito orgány na kontrolním dni. Plán společných zařízení pro řešené katastrální území je funkčně provázán s platným územním plánem v sousedním katastrálním území a s územím mimo obvod pozemkových úprav v řešeném katastrálním území.

Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

V případě nedostatku pozemků ve vlastnictví státu a obce, určených pro společná zařízení, se úměrně sníží nároky vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona) a provede se aktualizace nároků tak, že se opraví součty výměr a cen pozemků řešených podle § 2 zákona opravným koeficientem s přesností na 6 desetinných míst.

Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány (§ 9 odst. 10 zákona) již vyjádřily.

Přístupnost je pozemkovými úpravami zajišťována k pozemkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a). Lesní pozemky se pozemkovými úpravami nezpřístupňují.

Hlavní výkres plánu společných zařízení je opatřen podpisem členů sboru, datem, kdy byl sbor s plánem společných zařízení seznámen, otiskem razítka a podpisem zástupce obce s uvedením data schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce. Současně se ověřuje vlastnoručním podpisem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a otiskem jejího razítka se státním znakem, a datem, kdy bylo ověření provedeno. Dokumentace technického řešení plánu společných zařízení se pro všechna navrhovaná opatření ověřuje autorizovanou osobou s požadovanou specializací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Není-li sbor zvolen, jsou vlastníci s plánem společných zařízení seznámeni formou přizvání na kontrolní den (§ 9 odst. 24 zákona), který pozemkový úřad svolá za tímto účelem.

Pozemky jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují, se zpřístupňují jako jeden celek.

Navrhovaná společná zařízení se doplňují podle potřeby výpočty a nezbytným rozsahem technického řešení za účelem určení potřebné výměry půdy pro dané opatření.

Na výměře potřebné pro společná zařízení (§ 9 odst. 17 zákona) se podílejí poměrnou částí všichni vlastníci řešených pozemků, včetně těch, jejichž pozemky se nacházejí v navazující části sousedícího katastrálního území v obvodu pozemkových úprav, a to i v případě, že v této navazující části nejsou žádná společná zařízení navrhována.

Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se nepřihlíží k takovým požadavkům, které jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení a stanoveným způsobem využití území.

Návrh nových parcel a jejich označování musí odpovídat požadavkům katastrální vyhlášky. Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.

Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se bere v úvahu aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí. Výsledky pozemkových úprav podle katastrální vyhlášky, které slouží pro zpracování obnoveného katastrálního operátu, se předávají katastrálnímu úřadu.

Pozemkový úřad všechny připomínky účastníků řízení uplatněné k vystavenému návrhu pozemkových úprav posoudí, popřípadě je s dotčenými účastníky projedná a s vypořádáním připomínek tyto účastníky písemně seznámí.

Pozemek řešený v obvodu pozemkových úprav, který je dotčen exekucí nebo insolvenčním řízením, je nově navržen tak, aby nebyla překročena kritéria přiměřenosti v neprospěch vlastníka, a poznámka¹⁰) je přenesena na nově navrhovaný pozemek.

Hospodaření s pozemky řešenými v obvodu pozemkových úprav může být návrhem pozemkových úprav navrženo organizační složce státu, státní organizaci nebo státnímu podniku, které ho potřebují k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti.

Kompletní soupis nových pozemků je tvořen

Vzor soupisu nových pozemků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví může pozemkový úřad provést na základě písemné dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřené všemi podílovými spoluvlastníky. Podpisy na této dohodě musí být úředně ověřeny nebo musí být podpis učiněn před oprávněnou úřední osobou⁸). Právní účinky dohody nastávají dnem, kdy je dohoda podepsána všemi spoluvlastníky. Dohoda je podkladem pro rozhodnutí podle § 11 odst. 4 zákona a nepodléhá vkladu do katastru nemovitostí. Dohoda o reálném rozdělení pozemku se neuzavírá v případech, kdy je jedním z podílových spoluvlastníků stát.

Účastníci dohody podle odstavce 1 musí být v dohodě identifikováni jménem, příjmením, datem narození a místem jejich trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince (dále jen „místo trvalého pobytu“); nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, uvede bydliště mimo území České republiky zapsané v průkazu totožnosti, který je veřejnou listinou. Dále se v dohodě uvede spoluvlastnický podíl, číslo listu vlastnictví a katastrální území. V dohodě se uvedou pozemky, které jsou předmětem reálného dělení, včetně jejich výměry, a výsledek tohoto dělení vyjádřený odpovídajícím podílem výměry nebo čísly parcelními konkrétních pozemků, které jednotlivý vlastník po rozdělení získá. Druhy pozemků se neuvádějí. Reálně mohou být děleny pouze pozemky řešené podle § 2 zákona.

Je-li podle schváleného návrhu zřízeno věcné břemeno k pozemku, uvede se v soupisu nových pozemků způsob, případně výše náhrady.

U věcných břemen, která pouze přecházejí a nedochází u takto zatíženého pozemku návrhem ke změně vlastníka, se souhlas dotčených účastníků řízení o pozemkových úpravách nevyžaduje.

Umístění a rozsah nově zřízeného věcného břemene se vyznačí v mapě návrhu nového uspořádání pozemků mapovou značkou podle katastrální vyhlášky⁵).

Věcná břemena podle § 9 odst. 18 věty čtvrté zákona nejsou pozemkovými úpravami dotčena ve svém rozsahu.

Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných a původních pozemků se provádí vždy za všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

Cena pozemku a porostu v soupisu nároků i v soupisu nových pozemků se v součtu uvede se zaokrouhlením směrem nahoru na celé desetikoruny. Rozdíl ceny určený k úhradě (§ 10 odst. 2 zákona) se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů.

Za jeden pozemek, s nímž vlastník vstupuje do pozemkových úprav (§ 10 odst. 2 zákona), lze považovat i více parcel jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují. Upuštění od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se týká každého vlastníka nebo spoluvlastníka samostatně. V případě, že spoluvlastníci souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující kritérium 4 %, uvede se odpovídající část ceny vztažená ke každému spoluvlastnickému podílu samostatně.

Vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od bodu dohodnutého na úvodním jednání. Tento bod je stejný pro řešené katastrální území i pro navazující části sousedících katastrálních území řešených v obvodu pozemkových úprav.

Vystavený návrh musí již obsahovat parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem. Pokud budou parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem použita až při vystavení návrhu, bude součástí vystaveného návrhu rovněž srovnávací sestavení pracovních a přidělených parcelních čísel s uvedením čísla příslušného listu vlastnictví, na kterém jsou dosavadní pozemky v katastru nemovitostí evidovány.

Ve vystavené mapě návrhu nového uspořádání pozemků jsou parcely označeny pouze parcelními čísly přidělenými katastrálním úřadem.

Návrh, který se ukládá u pozemkového úřadu, musí obsahovat všechny doklady v originále. Za originál se považuje listinná podoba i dokumenty archivované elektronickou spisovou službou, s výjimkou doručenek pozvánky na zjišťování hranic pozemků, které jsou součástí dokumentace předávané katastrálnímu úřadu.

Námitkám a připomínkám uplatněným k vystavenému návrhu může pozemkový úřad vyhovět, pokud se změnou návrhu souhlasí všichni účastníci, kterých se změna týká.

Souhlasem vlastníků podle § 11 odst. 4 zákona se rozumí souhlasyzískané postupem podle § 9 odst. 20 a 21 zákona, s tím, že se souhlasy udělené podle § 9 odst. 21 zákona nevedou odděleně.

Písemná a grafická část návrhu, která se společně s rozhodnutím o schválení návrhu včetně seznamu účastníků řízení zasílá účastníkům řízení, se pevně spojí s rozhodnutím do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka příslušného pozemkového úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině.

Grafická část musí být vyhotovena v takové kvalitě, aby byla pro účastníky řízení čitelná a srozumitelná.

V rozhodnutí vydaném podle § 11 odst. 8 zákona se u pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav zohlední změny v katastru nemovitostí, ke kterým u nich došlo během přerušení řízení podle § 11 odst. 9 zákona.

Při vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona postupuje pozemkový úřad podle § 23 odst. 2 obdobně. Grafická část návrhu není přílohou tohoto rozhodnutí.

V příloze rozhodnutí vydaného podle § 11 odst. 8 zákona se uvede poznámka podle § 12 odst. 6 věty první zákona, která se v katastru nemovitostí vyznačí k navrhovaným opatřením [§ 9 odst. 8 písm. a), c), d) zákona].

Po schválení návrhu projedná pozemkový úřad postup realizace společných zařízení se sborem. Se stanovenými prioritami realizace (§ 12 odst. 1 zákona) pozemkový úřad seznámí po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona zastupitelstvo obce. Dokladem o seznámení je usnesení zastupitelstva obce.

Součástí realizace plánu společných zařízení je také výsadba porostu a financování péče o něj do doby předání obci nebo jinému účastníkovi řízení (§ 9 odst. 12 zákona). Vysazený porost, realizovaný podle schváleného plánu společných zařízení, předá pozemkový úřad obci nebo jinému účastníkovi nejpozději do 3 let od výsadby.

V územích, kde jsou zahájeny komplexní pozemkové úpravy, jejichž součástí je upřesnění nebo rekonstrukce pozemků , se postupuje tak, že pozemkový úřad rozhodne o určení hranic přídělů (§ 13 zákona). Lomové body hranic pozemků, které jsou výsledkem řízení o určení hranic pozemků, mají vždy kód kvality 3⁵) a v řízení o komplexních pozemkových úpravách jsou podkladem pro soupis nároků.

V řízení o upřesnění a rekonstrukci přídělů se zahájí řízení a koná úvodní jednání, vyhotoví se vstupní soupis nároků, který se doručí všem známým účastníkům řízení a současně vyloží na dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí, zaměří se skutečný stav terénu, na jehož základě a na základě dohledaných podkladů se vyhotoví nový výstupní soupis nároků, který se doručí do vlastních rukou všem známým účastníkům řízení a současně vystaví na dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, a uskuteční se závěrečné jednání. Na základě výstupního soupisu nároků se vydá rozhodnutí o určení hranic pozemků.

Při vyhotovování soupisu nároků se u pozemků s původem grafický příděl § 3 odst. 3 zákona nepoužije.

Jsou-li upřesnění a rekonstrukce přídělů ukončeny zápisem rozhodnutí o určení hranic pozemků do katastru nemovitostí, projedná pozemkový úřad náležitosti podkladů s katastrálním úřadem. Současně se dohodne, zda se výsledky měření využijí pro obnovu katastrálního operátu nebo se vyhotoví geometrický plán. V tomto případě se oceňování pozemků ani jejich scelování neprovádí a plán společných zařízení se nevyhotovuje.

U pozemkových úprav, jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělů (§ 13 zákona), se kromě náležitostí uvedených v katastrální vyhlášce¹¹) zpracuje společně s rozhodnutím o určení hranic pozemků porovnání mezi původními a novými pozemky, a to včetně právních vztahů k nim evidovaných v katastru nemovitostí.