1. | V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 76 zní: „(2) | Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti pojistného76). |
_________ 76) | Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“. |
|
2. | V § 5b odst. 1 větě první se za slova „podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů,“ vkládají slova „které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů,“. |
3. | V § 5b odst. 2 písm. a) až c) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 5“. |
4. | V § 5b odst. 3 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Maximální měsíční základ stanovený podle věty třetí platí od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, do měsíce v následujícím kalendářním roce, v němž byl nebo měl být podán tento přehled; pokud je podle tohoto přehledu podaného v následujícím kalendářním roce maximální měsíční základ vyšší než dosavadní maximální měsíční základ, platí maximální měsíční základ podle tohoto přehledu již od měsíce, v němž byl podán tento přehled.“. |
5. | V § 5b odst. 3 se za větu čtvrtou vkládá věta „Pokud byl přehled podle § 15 odst. 1 podán opožděně, stanoví se měsíční základ za měsíc, který následuje po měsíci, v němž měl být tento přehled podán, do měsíce, v němž byl tento přehled podán, ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“. |
6. | V § 5b odst. 3 větě sedmé se slova „který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl“ nahrazují slovy „v němž byl nebo měl být“. |
7. | V § 5b odst. 3 se za větu sedmou vkládá věta „Při doplacení pojistného na nemocenské pojištění podle § 14c odst. 5 se pojistné na nemocenské pojištění stanoví z měsíčního základu určeného ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“. |
8. | V § 5b odst. 3 větě poslední se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují a za slovo „podala“ se vkládají slova „nebo měla podat“. |
9. | V § 5c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tento vyměřovací základ však nemůže být v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění, a v následujících 3 kalendářních měsících vyšší než polovina průměrné mzdy platné v těchto kalendářních měsících.“. |
10. | V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se text „§ 5 odst. 1 a 2“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 1 a 2“. |
11. | V § 9 odst. 1 se text „1. do 20.“ nahrazuje slovy „prvního do dvacátého“. |
12. | V § 13a odst. 1 písm. a) se slova „kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok“ nahrazují slovy „prosinec kalendářního roku“. |
13. | V § 13a odst. 1 písm. b) se slova „za kalendářní měsíc, ve kterém“ nahrazují slovy „za kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém“ a slova „v uvedené výši“ a „který předchází kalendářnímu měsíci,“ se zrušují. |
14. | V § 13a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , a za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který jí nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění“. |
15. | V § 13a odst. 6 se text „odst. 9 a 10“ nahrazuje textem „odst. 10 a 11“. |
16. | V § 13a odst. 8 se slova „po celý měsíc“ nahrazují slovy „aspoň po část měsíce, v níž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána,“ a slova „ , popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost“ se zrušují. |
17. | V § 14 odstavec 2 zní: „(2) | U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst․ 1 za tento rok připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.“. |
|
18. | V § 14 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10. |
19. | V § 14 odst. 3 se slovo „nejméně“ zrušuje. |
20. | V § 14 odst. 4 se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují. |
21. | V § 14 odst. 5 ve větě třetí se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují. |
22. | V § 14 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) | Za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2 až 5 platí do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. Pokud je podle tohoto přehledu měsíční vyměřovací základ nižší než dosavadní měsíční vyměřovací základ, platí tento nižší měsíční vyměřovací základ podle tohoto přehledu již za kalendářní měsíc, v němž byl podán tento přehled. |
(7) | Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnout, že osoba samostatně výdělečně činná není povinna platit zálohy na pojistné v období uvedeném v odstavci 4, pokud v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by této osobě samostatně výdělečně činné v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění.“. |
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 8 až 12. |
23. | V § 14 odst. 9 se slovo „minimální“ zrušuje a slova „odstavců 2, 4 až 6“ se nahrazují slovy „odstavců 2 až 5“. |
24. | V § 14a odstavec 1 zní: „(1) | Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala přihlášku k této účasti, do konce následujícího kalendářního měsíce. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zahájí samostatnou výdělečnou činnost v prosinci nebo se v prosinci přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, není povinna platit zálohu na pojistné za tento měsíc.“. |
|
25. | V § 14a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Úhrn záloh na pojistné zaplacených podle věty první však nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh na pojistné vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených podle § 14 odst. 2 až 5, které připadají na období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí.“. |
26. | V § 14a odst. 2 se věta třetí zrušuje. |
27. | V § 14a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v případě, že osoba samostatně výdělečně činná požádala nejpozději do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený podle věty druhé“. |
28. | V § 14c odst. 1 větě první se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 8“ a věta druhá se zrušuje. |
29. | V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatné ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce.“. |
30. | V § 14c odst. 3 větě první se slova „odstavci 1 větě první“ nahrazují slovy „odstavci 2 větách první a druhé“ a slovo „druhé“ se nahrazuje slovem „poslední“. |
31. | V § 14c se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) | Bylo-li pojistné na nemocenské pojištění zaplaceno podle odstavce 2 věty poslední z vyššího měsíčního základu, než jaký byl maximální vyměřovací základ v jednotlivém kalendářním měsíci, výše pojistného na nemocenské pojištění se za tyto kalendářní měsíce dodatečně sníží tak, aby odpovídala maximálnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle § 5b odst. 3 věty třetí; částka tohoto snížení se považuje za přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, za který se přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, a za následující kalendářní měsíc jednou nebo více platbami, rozdělí se toto pojistné na nemocenské pojištění na tyto měsíce rovným dílem s tím, že část platby připadající na kalendářní měsíc, za který se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, činí nejméně částku odpovídající minimálnímu měsíčnímu základu za tento kalendářní měsíc. |
(5) | Pokud osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2, ale doplatí pojistné na nemocenské pojištění do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí, považuje se tento doplatek za pojistné na nemocenské pojištění zaplacené za předchozí kalendářní měsíc. Na úhradu tohoto doplatku se použije přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění, a není-li tohoto přeplatku, platba pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve stanovené výši nebo ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2.“. |
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. |
32. | V § 14c odst. 6 větě první se za text „odstavci 2“ vkládají slova „nebo odstavci 4“ a za slova „být zaplaceno,“ se vkládají slova „anebo bylo zaplaceno za kalendářní měsíce, za které se neplatí,“. |
33. | V § 14c odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „; přeplatkem na pojistném na nemocenské pojištění je dále část pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena z vyšší částky, než je maximální měsíční základ stanovený podle § 5b odst. 3 věty třetí, nebo která byla zaplacena ve vyšší částce, než která měla být zaplacena do budoucna podle odstavce 2 věty poslední“ a věta druhá se zrušuje. |
34. | V § 15a odst. 7 se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud povinnost platit zálohy na pojistné trvá“. |
35. | V § 16a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se zahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, v němž se zahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, do konce následujícího kalendářního měsíce.“. |
36. | V § 16a odst. 1 větě páté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „poslední“ a slovo „třetí“ se nahrazuje slovem „čtvrté“. |
37. | V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, doba uvedená ve větě první neplatí; přeplatek na pojistném za dobu delší, než je uvedena ve větě první, se vrací zaměstnavateli, jestliže doložil, že za ni doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného státu.“. |
38. | V § 17 odst. 2 větě druhé se za slovo „uplynula“ vkládají slova „ , pokud o zaplacení tohoto úroku plátce pojistného nebo jeho právní nástupce požádal“. |
39. | V § 17 odstavec 4 zní: „(4) | Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění, je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, nejpozději do konce února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž tento přeplatek vznikl. Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění se vrací po snížení o částku dvojnásobku pojistného na nemocenské pojištění vypočteného z dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pokud účast osoby samostatně výdělečně činné trvá. Pro vrácení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění se nepoužije odstavec 1 věta první a odstavec 2 věty první, třetí a čtvrtá.“. |
|
40. | V § 17 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) | Přeplatek na pojistném nižší než 100 Kč vrátí okresní správa sociálního zabezpečení jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. |
(6) | V případě vrácení přeplatku na pojistném v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady za doručení příjemce přeplatku, pokud příjemce přeplatku o tento způsob vrácení přeplatku požádal.“. |
|
41. | V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a po dobu provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem“. |
42. | V § 19 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) | v případě provádění exekuce soudním exekutorem též den, kdy dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora vedeného u peněžního ústavu.“. |
|
43. | V § 20 odst. 1 větě třetí se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 9“. |
44. | zrušeno |
45. | V § 20 odst. 5 písmena f) a g) znějí: „f) | za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenční zákona, |
g) | za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18,“. |
Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje. |
46. | V § 20 odst. 5 se písmeno i) zrušuje. |
47. | V § 20a odst. 1 větě poslední se slova „písm. e) až g)“ nahrazují slovy „písm. f) a h)“. |
48. | V § 20a odst. 2 se text „odst. 10“ nahrazuje textem „odst. 11“. |
49. | V § 20a odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) | změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách,“. |
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). |
50. | V § 22a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) | Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila v některém kalendářním měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než je měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 odst. 2 až 5, použije se část platby zálohy vypočtená jako rozdíl mezi tímto vyšším měsíčním vyměřovacím základem a měsíčním vyměřovacím základem stanoveným podle § 14 odst. 2 až 5 nejprve na úhradu splatných závazků uvedených v odstavci 2 a poté na úhradu záloh na pojistné do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku.“. |
|
51. | V § 25 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) | Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze při plnění úkolů stanovených tímto zákonem použít zvláštní postupy stanovené vládou. Tyto zvláštní postupy mohou použít |
a) | příslušníci zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičského záchranného sboru České republiky, | b) | zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, | c) | orgány sociálního zabezpečení.“. |
|