Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
5/2011 Sb. znění účinné od 1. 11. 2016
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 349/2016 Sb.

1.11.2016

vyhláškou č. 264/2015 Sb.

20.10.2015

5

 

VYHLÁŠKA

ze dne 20. prosince 2010

o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu

podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

 

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:

Hlava I

Úvodní ustanovení (§ 1-2)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje:

a)

způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních vod,

b)

způsob hodnocení stavu podzemních vod a

c)

náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,

b)

vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti,

c)

normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

d)

prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,

e)

referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,

f)

významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,

g)

úrovní pozadí koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami,

h)

přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,

i)

výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,

j)

monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami,

k)

monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2,

l)

monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,

m)

sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod,

n)

kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které se mohou šířit v podzemních vodách.

Hlava II

Vymezení hydrogeologických

rajonů a vymezení útvarů

podzemních vod (§ 3-4)

§ 3

Vymezení hydrogeologických rajonů

(1)

Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod.

(2)

Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních vod.

(3)

Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4)

Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.

§ 4

Vymezení útvarů podzemních vod

(1)

Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(2)

Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě.

(3)

Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.

Hlava III

(§ 5-15)

§ 5

Hodnocení stavu podzemních vod

Hodnocení stavu podzemních vod sestává z

a)

hodnocení stavu útvarů podzemních vod,

b)

hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních mraků a

c)

hodnocení jakosti podzemních vod.

§ 6

Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod

(1)

Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu.

(2)

Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod.

(3)

Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3.

(4)

Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.

§ 7

Způsob hodnocení chemického stavu

útvarů podzemních vod

(1)

Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2)

Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají.

(3)

K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10.

(4)

Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.

§ 8

Způsob hodnocení kvantitativního stavu

útvarů podzemních vod

(1)

Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.

(2)

Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.

§ 9

Způsob hodnocení významného a trvalého

vzestupného trendu a hodnocení

kontaminačních mraků

(1)

Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(2)

Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend.

(3)

Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových hodnot.

(4)

Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.

(5)

Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.

(6)

Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod.

(7)

Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných.

(8)

Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.

(9)

Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.

§ 10

Způsob hodnocení jakosti podzemních vod

(1)

Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2)

K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod

(1)

Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(2)

Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů.

§ 12

Zajištění systému kvality

Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:

a)

mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky4 a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,

b)

se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 – 1), které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a

c)

národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.

§ 13

Minimální pracovní kritéria metod analýz

(1)

Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot.

(2)

Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede v příslušném programu monitoringu.

§ 14

Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů

(1)

Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů monitoringu.

(2)

Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).

(3)

Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.

(4)

Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez stanovitelnosti.

(5)

Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.

§ 15

Monitorovací sítě podzemních vod

(1)

Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se dělí na:

a)

monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,

b)

monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.

(2)

Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky.

(3)

Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby:

a)

poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,

b)

obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování,

c)

pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,

d)

pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.

Hlava IV

Náležitosti programů zjišťování

a hodnocení stavu podzemních vod (§ 16-21)

§ 16

Programy pro zjišťování a hodnocení stavu

podzemních vod

(1)

Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:

a)

Rámcový program monitoringu,

b)

Program monitoringu podzemních vod,

c)

Programy průzkumného monitoringu.

(2)

Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá z:

a)

Programu situačního monitoringu podzemních vod,

b)

Programu provozního monitoringu podzemních vod,

c)

Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.

(3)

Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu.

(4)

Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího kalendářního roku.

Program monitoringu podzemních vod

§ 17

Program situačního monitoringu podzemních vod

(1)

Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro

a)

doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod,

b)

hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,

c)

hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních podmínek,

d)

hodnocení jakosti podzemních vod,

e)

vedení vodní bilance,

f)

účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,

g)

plánování v oblasti vod,

h)

mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí,

i)

návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2)

Program situačního monitoringu stanoví zejména:

a)

monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,

b)

seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty․

(3)

Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav podzemních vod.

(4)

Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3.

(5)

Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí.

§ 18

Program provozního monitoringu podzemních vod

(1)

Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro:

a)

hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,

b)

hodnocení jakosti podzemních vod,

c)

vedení vodní bilance,

d)

plánování v oblasti vod,

e)

mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí a

f)

návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2)

Program provozního monitoringu stanoví zejména:

a)

monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,

b)

seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž:

1.

na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou,

2.

na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.

(3)

Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn Program situačního monitoringu.

§ 19

Program monitoringu

kvantitativního stavu podzemních vod

(1)

Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:

a)

hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,

b)

hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod,

c)

vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,

d)

vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,

e)

plánování v oblasti vod,

f)

návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.

(2)

Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví zejména:

a)

monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,

b)

četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací místo.

§ 20

Programy průzkumného monitoringu

(1)

Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:

a)

důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,

b)

vymezení monitorovacích míst,

c)

seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo.

(2)

Programy průzkumného monitoringu se uplatní:

a)

tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,

b)

v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,

c)

za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo

d)

za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod.

(3)

Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.

(4)

Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle § 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona.

§ 21

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.

 

#

Ministr životního prostředí:

Mgr. Drobil v. r.

 

Ministr zemědělství:

Ing. Fuksa v. r.

Příloha č. 1

Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot

 

Část A: Normy jakosti podzemních vod

 

Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod

 

Znečišťující látka

Norma jakosti

Dusičnany

50mg/l

Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů*

0,1 μg/1

0,5 μg/l (pesticidy celkem) **

 

Vysvětlivky:

* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.

**“Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.

 

Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod

(1)

Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.

(2)

Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.

(3)

Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí se postupuje tak, že:

a)

určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících zjišťování a hodnocení stavu vod11. Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění,

b)

nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné, se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední se,

c)

nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na zákla-dě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.

(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:

a)

rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,

b)

narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod,

c)

veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,

d)

hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci,

e)

původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,

f)

kvalita údajů a rozsah dostupných dat, na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.

(5)

Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.

(6)

Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi4.

(7)

Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.

(8)

Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není - li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.

 

Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů

Látky, ionty, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti

Uměle vyráběné syntetické látky

Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky

Arsen

Trichlorethylen

Vodivost

Kadmium

Tetrachlorethylen

 

Olovo

 

 

Rtuť

 

 

Amonné ionty

 

 

Chloridy

 

 

Sírany

 

 

Fosforečnany

 

 

Dusitany

 

 

Příloha č. 2

Významný a trvaly vzestupný trend a počátek zvratu trendu

Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu

Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:

a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a umístění monitorovacích míst:

i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od přírodního kolísání,

ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit,

iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,

b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a § 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů,

c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí statistické metody například regresní analýza,

d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.

 

Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného trendu

(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující látky na úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud:

a) není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, neboje alespoň co nejvíce zmírnit, nebo

b) neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.

(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod5.

(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem 6,7 se počáteční bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany vod5.

(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit.

Příloha č. 3

Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod

 

Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod

(1)

Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:

a)

výsledky programů monitoringu podzemních vod:

1.

nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod,

2.

vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,

b)

hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod.

(2)

Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy.

(3)

Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že

a)

koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,

b)

jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,

c)

jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8 a

d)

funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.

(4)

Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.

 

Část B: Náležitosti šetření

(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy zohlední:

a)

informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod,

b)

výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky,

c)

veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými hodnotami.

(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.

(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:

a)

dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,

b)

množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transporto vány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,

c)

pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transporto váných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů,

d)

rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,

e)

ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.

 

Poznámky pod čarou:

Příloha č. 4

Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod

(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:

a)

úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že využitelné množství zdroje9 podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,

b)

úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou činností, které by způsobily:

i.

nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,

ii.

jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,

iii.

jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.

c)

změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.

(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.

Příloha č. 5

Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod

 

Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod

(1)

Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen „příslušný program monitoringu“), a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2.

(2)

Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu.

(3)

Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.

(4)

Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.

(5)

Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.

(6)

Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod.

(7)

Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy.

(8)

Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti.

(9)

Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.

 

Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A

 

 

Název látky

 

 

CAS*

 

 

Jednotka

 

Norma jakosti

 

Prahová hodnota

acetochlor

34256-82-1

µg/l

0,1

 

acetochlor ESA

187022-11-3

µg/l

0,1

 

acetochlor OA

194992-44-4

µg/l

0,1

 

alachlor

15972-60-8

µg/l

0,1

 

alachlor ESA

142363-53-9

µg/l

0,1

 

alachlor OA

171262-17-2

µg/l

0,1

 

amonné ionty

 

mg/l

 

0,21 - 0,51

anthracen

120-12-7

µg/l

 

0,1

arsen a jeho sloučeniny

7440-38-2

µg/l

 

10

atrazin

1912-24-9

µg/l

 

0,1

bentazon

25057-89-0

µg/l

0,1

 

benzen

71-43-2

µg/l

 

1

benzo(b)fluoranthen

205-99-2

µg/l

 

0,03

benzo(k)fluoranthen

207-08-9

µg/l

 

0,03

benzo(g,h,i)perylen

191-24-2

µg/l

 

0,002

benzo( a)pyren

50-32-8

µg/l

 

0,01

clopyralid

1702-17-6

µg/l

0,1

 

p,p-DDT1

50-29-3

µg/l

0,1

0,01

desethylatrazin

6190-65-4

µg/l

0,1

 

dicamba

1918-00-9

µg/l

0,1

 

2,4 - dichlorfenoxyoctová kyselina

94-75-7

µg/l

0,1

 

(2,4-D)

 

 

 

 

dimetachlor

50563-36-5

µg/l

0,1

 

dusičnany

 

mg/l

50

15,05-19,922

dusitany

 

mg/l

 

0,5

fluoranten

206-44-0

µg/l

 

0,1

fosforečnany

 

mg/l

 

0,5

hexazinon

51235-04-2

µg/l

0,1

 

hliník a jeho sloučeniny

7429-90-5

µg/l

 

200

indeno(1,2,3-cd)pyren

193-39-5

µg/l

 

0,002

chloridazon

1698-60-8

µg/l

0,1

 

chloridy

 

mg/l

 

200

chlorotoluron

15545-48-9

µg/l

0,1

 

chlorpyrifos 3

2921-88-2

µg/l

0,1

0,03

isoproturon

34123-59-6

µg/l

0,1

 

kadmium a jeho sloučeniny

7440-43-9

µg/l

 

0,25

kyanidy celkové

5-12-5

µg/l

 

500

kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.54

 

mmol/l

 

0,2

metolachlor

51218-45-2

µg/l

0,1

 

metolachlor ESA

171118-09-5

µg/l

0,1

 

metolachlor OA

152019-73-3

µg/l

0,1

 

naftalen

91-20-3

µg/l

 

0,1

nikl ajeho sloučeniny

7440-02-0

µg/l

 

20

olovo a jeho sloučeniny

7439-92-1

µg/l

 

5

pesticidy (suma)

 

µg/l

0,5

 

prometryn

7287-19-6

µg/l

0,1

 

rtuť a její sloučeniny

7439-97-6

µg/l

 

0,2

simazin

122-34-9

µg/l

0,1

 

sírany

 

mg/l

 

400

terbuthylazin

5915-41-3

µg/l

0,1

 

terbuthylazin desethyl

30125-63-4

µg/l

0,1

 

terbuthylazine hydroxy

66753-07-9

µg/l

0,1

 

terbutryn

866-50-0

µg/l

0,1

 

tetrachlorethen (PER) 1,1,2-trichlorethen

127-18-4

µg/l

 

10 (suma)

79-01-6

trifluralin5

1582-09-8

µg/l

0,1

0,03

trichlormethan

67-66-3

µg/l

 

2,5

 

1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/1.

1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l

3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

4 Prahová hodnota je minimum

5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny

 

Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B

 

 

Název látky

 

 

CAS*

 

 

Jednotka

 

Referenční hodnota

Přirozeně se vyskytující látky

antimon

7440-36-0

µg/l

5

baryum

7440-39-3

µg/l

50

berylium

7440-41-7

µg/l

2

bor

7440-42-8

µg/l

 

fluoridy

16984-48-8

mg/l

1,5

chrom

7440-47-3

µg/l

50

kobalt

7440-48-4

µg/l

3

lithium

7439-93-2

µg/l

MS**

mangan

7439-96-5

mg/l

0,05

molybden

7439-98-7

µg/l

5

selen

7782-49-2

µg/l

10

sodík

7440-23-5

mg/l

200

vanad

7440-62-2

µg/l

18

zinek

7440-66-6

µg/l

150

Syntetické látky

atrazine-desethyl desisopropyl (diaminoatrazin)

3397-62-4

µg/l

0,1

atrazine-desisopropyl

1007-28-9

µg/l

0,1

atrazine-hydroxy

2163-68-0

µg/l

0,1

azoxystrobin

131860-33-8

µg/l

0,1

benzo( a)antracen

56-55-3

µg/l

0,1

bromacil

314-40-9

µg/l

0,1

bromoxynil

1689-84-5

µg/l

0,1

carbendazim

10605-21-7

µg/l

0,1

carbofuran

1563-66-2

µg/l

0,1

cyanazme

21725-46-2

µg/l

0,1

o,p'-DDD

53-19-0

µg/l

0,1

p,p'-DDD

72-54-8

µg/l

0,1

o,p'-DDE

3424-82-6

µg/l

0,1

p,p'-DDE

72-55-9

µg/l

0,1

o,p'-DDT

789-02-6

µg/l

0,1

desmetryn

1014-69-3

µg/l

0,1

di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP

117-81-7

µg/l

1,3

dibenzo( a,h)antracen

53-70-3

µg/l

0,016

dichlobenil

1194-65-6

µg/l

0,1

1,2-dichlorbenzen

95-50-1

µg/l

0,1

1,3-dichlorbenzen

541-73-1

µg/l

0,1

1,4-dichlorbenzen

106-46-7

µg/l

0,1

1,2-dichlorethan

107-06-2

µg/l

3

1,1-dichlorethen

75-35-4

µg/l

0,1

1,2-cis-dichlorethen

156-59-2

µg/l

0,1

1,2-trans-dichlorethen

156-60-5

µg/l

MS**

dichlormethan

75-09-2

µg/l

0,1

dichlorprop-P

15165-67-0

µg/l

0,1

dimethomorph

110488-70-5

µg/l

0,1

diuron

330-54-1

µg/l

0,1

EDTA

60-00-4

µg/l

5

ethofumesate

26225-79-6

µg/l

0,1

ethylbenzen

100-41-4

µg/l

0,2

fenantren

85-01-8

µg/l

0,005

fenhexamid

126833-17-8

µg/l

0,1

fluazifop-p-butyl

79241-46-6

µg/l

0,1

fluoren

86-73-7

µg/l

0,1

alfa-hexachlorcyklohexan

319-84-6

µg/l

0,1

beta-hexachlorcyklohexan

319-85-7

µg/l

0,1

gama-hexachlorcyklohexan

58-89-9

µg/l

0,1

chlorbenzen

108-90-7

µg/l

0,1

chlorethen

75-01-4

µg/l

0,5

chlorsulfuron

64902-72-3

µg/l

0,1

chrysen

218-01-9

µg/l

0,005

iprodione

36734-19-7

µg/l

0,1

kresoxim-methyl

143390-89-0

µg/l

0,1

lenacil

2164-08-1

µg/l

0,1

linuron

330-55-2

µg/l

0,1

MCPA

94-74-6

µg/l

0,1

MCPB

94-81-5

µg/l

0,1

mecoprop-P

16484-77-8

µg/l

0,1

metalaxyl

57837-19-1

µg/l

0,1

metazachlor

67129-08-2

µg/l

0,1

methoxyfenozide

161050-58-4

µg/l

0,1

metoxuron

19937-59-8

µg/l

0,1

metribuzin

21087-64-9

µg/l

0,1

metribuzin-desamino

35045-02-4

µg/l

0,1

metribuzin-desamino diketo

52236-30-3

µg/l

0,1

metribuzin-diketo

56507-37-0

µg/l

0,1

monolinuron

1746-81-2

µg/l

0,1

napropamide

15299-99-7

µg/l

0,1

nicosulfuron

111991-09-4

µg/l

0,1

NTA

139-13-9

µg/l

5

PCB28

7012-37-5

µg/l

0,007

PCB52

35693-99-3

µg/l

0,007

PCB101

37680-73-2

µg/l

0,007

PCB118

31508-00-6

µg/l

0,007

PCB138

35065-28-2

µg/l

0,007

PCB153

35065-27-1

µg/l

0,007

PCB180

35065-29-3

µg/l

0,007

PDTA

1939-36-2

µg/l

MS**

pentachlorbenzen

608-93-5

µg/l

0,1

picloram

1918-02-1

µg/l

0,1

propachlor

1918-16-7

µg/l

0,1

propiconazole

60207-90-1

µg/l

0,1

pyren

129-00-0

µg/l

0,1

styren

100-42-5

µg/l

MS**

sulfosulfuron

141776-32-1

µg/l

0,1

tebuconazole

107534-96-3

µg/l

0,1

tetrachlormethan

56-23-5

µg/l

0,1

thiophanate-methyl

23564-05-8

µg/l

0,1

toluen

108-88-3

µg/l

0,2

triadimefon

43121-43-3

µg/l

0,1

triadimenol

55219-65-3

µg/l

0,1

triasulfuron

82097-50-5

µg/l

0,1

tribenuron-methyl

101200-48-0

µg/l

0,1

1,1,2-trichlorethan

79-00-5

µg/l

MS**

(2,4,5-trichlorfenoxy)octová kyselina (2,4,5-T)

93-76-5

µg/l

0,1

triticonazole

131983-72-7

µg/l

0,1

o-xylen

95-47-6

µg/l

0,2

m+p-xylen

 

µg/l

MS**

Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele

absorbance (254 nm,1 cm)

 

číslo

MS**

barva

 

mg Pt/l

-

celková objemová aktivita alfa

 

Bq/l

0,3

huminové látky

1415-93-6

mg/l

MS**

CHSK-Mn

 

mg/l

3

konduktivita v terénu

 

mS/m

MS**

teplota vody

 

0C

29

uhlík rozpuštěný organický

7440-44-0

mg/l

5

Ukazatele vyjádřené jako suma

fenoly těkající s vodní parou

 

mg/l

0,5

chloralkany C10-13

85535-84-8

µg/l

0,4

nonylfenoly

25154-52-3

µg/l

20

oktylfenoly

1806-26-4

µg/l

MS**

PAU

 

µg/l

0,15

PCB

 

µg/l

0,01

suma dichlorbenzenů S-DCB

 

µg/l

0,25

tenzidy aniontové

 

mg/l

0,3

uhlovodíky C10-C40

 

mg/l

0,1

*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny

**MS - mez stanovitelnosti

 

Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C

Název ukazatele

CAS

 

draslík

7440-09-7

mg/l

hořčík

7439-95-4

mg/l

křemičitany

15593-90-5

mg/l

měď

7440-50-8

µg/l

stroncium

7440-24-6

µg/l

vápník

7440-70-2

mg/l

železo

7439-89-6

mg/l

 

Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod

(1)

Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.

(2)

Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.

(3)

Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.

(4)

Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.

(5)

Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období se přitom považuje 10 let.

(6)

K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární regrese.

Příloha č. 6

Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod

Číslo útvaru podzemních vod

Název útvaru podzemních vod

Pozice útvaru podzemních vod

Příslušný

hydrogeologický

rajon

Název příslušného hydrogeologického rajonu

11100

Kvartér Orlice

svrchní

1110

Kvartér Orlice

11210

Kvartér Labe po Hradec Králové

svrchní

1121

Kvartér Labe po Hradec Králové

11220

Kvartér Labe po Pardubice

svrchní

1122

Kvartér Labe po Pardubice

11300

Kvartér Loučné a Chrudimky

svrchní

1130

Kvartér Loučné a Chrudimky

11400

Kvartér Labe po Týnec

svrchní

1140

Kvartér Labe po Týnec

11510

Kvartér Labe po Kolín

svrchní

1151

Kvartér Labe po Kolín

11520

Kvartér Labe po Nymburk

svrchní

1152

Kvartér Labe po Nymburk

11600

Kvartér Urbanické brány

svrchní

1160

Kvartér Urbanické brány

11710

Kvartér Labe po Jizeru

svrchní

1171

Kvartér Labe po Jizeru

11720

Kvartér Labe po Vltavu

svrchní

1172

Kvartér Labe po Vltavu

11800

Kvartér Labe po Lovosice

svrchní

1180

Kvartér Labe po Lovosice

11900

Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve

svrchní

1190

Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve

12110

Kvartér Lužnice

svrchní

1211

Kvartér Lužnice

12120

Kvartér Nežárky

svrchní

1212

Kvartér Nežárky

12300

Kvartér Otavy a Blanice

svrchní

1230

Kvartér Otavy a Blanice

13100

Kvartér Úhlavy

svrchní

1310

Kvartér Úhlavy

13200

Kvartér Radbuzy

svrchní

1320

Kvartér Radbuzy

13300

Kvartér Mže

svrchní

1330

Kvartér Mže

14100

Kvartér Liberecké kotliny

svrchní

1410

Kvartér Liberecké kotliny

14200

Kvartér a miocén Zitavské pánve

svrchní

1420

Kvartér a miocén Zitavské pánve

14300

Kvartér Frýdlantského výběžku

svrchní

1430

Kvartér Frýdlantského výběžku

15100

Kvartér Odry

svrchní

1510

Kvartér Odry

15200

Kvartér Opavy

svrchní

1520

Kvartér Opavy

15500

Kvartér Opavské pahorkatiny

svrchní

1550

Kvartér Opavské pahorkatiny

16100

Kvartér Horní Moravy

svrchní

1610

Kvartér Horní Moravy

16210

Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - severní část

svrchní

1621

Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - severní část

16220

Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - jižní část

svrchní

1622

Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - jižní část

16230

Pliopleistocén Blaty

svrchní

1623

Pliopleistocén Blaty

16240

Kvartér Valové, Romže a Hané

svrchní

1624

Kvartér Valové, Romže a Hané

16310

Kvartér Horní Bečvy

svrchní

1631

Kvartér Horní Bečvy

16320

Kvartér Dolní Bečvy

svrchní

1632

Kvartér Dolní Bečvy

16410

Kvartér Dyje

svrchní

1641

Kvartér Dyje

16420

Kvartér Jevišovky

svrchní

1642

Kvartér Jevišovky

16430

Kvartér Svratky

svrchní

1643

Kvartér Svratky

16440

Kvartér Jihlavy

svrchní

1644

Kvartér Jihlavy

16510

Kvartér Dolnomoravského úvalu

svrchní

1651

Kvartér Dolnomoravského úvalu

16520

Kvartér soutoké oblasti Moravy a Dyje

svrchní

1652

Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje

21100

Chebská pánev

základní

2110

Chebská pánev (Chebská pánev)

21200

Sokolovská pánev

základní

2120

Sokolovská pánev

21310

Mostecká pánev - severní část

základní

2131

Mostecká pánev - severní část

21320

Mostecká pánev - jižní část

základní

2132

Mostecká pánev - jižní část

21400

Třeboňská pánev - jižní část

základní

2140

Třeboňská pánev - jižní část

21510

Třeboňská pánev - severní část

základní

2151

Třeboňská pánev - severní část

21520

Třeboňská pánev - střední část

základní

2152

Třeboňská pánev - střední část

21600

Budějovická pánev

základní

2160

Budějovická pánev

22110

Bečevská brána

základní

2211

Bečevská brána

22120

Oderská brána

základní

2212

Oderská brána

22201

Hornomoravský úval - severní část

základní

2220

Hornomoravský úval

22202

Hornomoravský úval - jižní část

základní

 

 

22203

Hornomoravský úval - střední část

základní

 

 

22300

Vyškovská brána

základní

2230

Vyškovská brána

22410

Dyjsko-svratecký úval

základní

2241

Dyjsko-svratecký úval

22420

Kuřimská kotlina

základní

2242

Kuřimská kotlina

22501

Dolnomoravský úval - severní část

základní

2250

Dolnomoravský úval

22502

Dolnomoravský úval - střední část

základní

 

 

22503

Dolnomoravský úval - jižní část

základní

 

 

22610

Ostravská pánev-ostravská část

základní

2261

Ostravská pánev - ostravská část

22620

Ostravská pánev- karvinská část

základní

2262

Ostravská pánev - karvinská část

31100

Pavlovské vrchy a okolí

základní

3110

Pavlovské vrchy a okolí

32110

Flyš v povodí Olše

základní

3211

Flyš v povodí Olše

32121

Flyš v povodí Ostravice

základní

3212

Flyš v povodí Ostravice

32122

Flyš v povodí Ostravice - Říčky po ústí do toku Lučina

základní

 

 

32130

Flyš v mezipovodí Odry

základní

3213

Flyš v mezipovodí Odry

32210

Flyš v povodí Bečvy

základní

3221

Flyš v povodí Bečvy

32221

Flyš v povodí Moravy - severní část

základní

3222

Flyš v povodí Moravy

32222

Flyš v povodí Moravy - jižní část

základní

 

 

32230

Flyš v povodí Váhu - severní část

základní

3223

Flyš v povodí Váhu - severní část

32240

Flyš v povodí Váhu - jižní část

základní

3224

Flyš v povodí Váhu - jižní část

32301

Středomoravské Karpaty - severní část

základní

3230

Středomoravské Karpaty

32302

Středomoravské Karpaty - jižní část

základní

 

 

41100

Polická pánev

základní

4110

Polická pánev

42100

Hronovsko-poříčská křída

základní

4210

Hronovsko-poříčská křída

42210

Podorlická křída v povodí Upy a Metuje

základní

4221

Podorlická křída v povodí Upy a Metuje

42220

Podorlická křída v povodí Orlice

základní

4222

Podorlická křída v povodí Orlice

42310

Ústecká synklinála v povodí Orlice

základní

4231

Ústecká synklinála v povodí Orlice

42320

Ústecká synklinála v povodí Svitavy

základní

4232

Ústecká synklinála v povodí Svitavy

42400

Královédvorská synklinála

základní

4240

Královédvorská synklinála

42500

Hořicko-miletínská křída

základní

4250

Hořicko-miletínská křída

42610

Kyšperská synklinála v povodí Orlice

základní

4261

Kyšperská synklinála v povodí Orlice

42620

Kyšperská synklinála - jižní část

základní

4262

Kyšperská synklinála - jižní část

42700

Vysokomýtská synklinála

základní

4270

Vysokomýtská synklinála

42800

Velkoopatovická křída

základní

4280

Velkoopatovická křída

42910

Králický prolom - severní část

základní

4291

Králický prolom - severní část

42920

Králický prolom - jižní část

základní

4292

Králický prolom - jižní část

43100

Chrudimská křída

základní

4310

Chrudimská křída

43200

Dlouhá mez - jižní část

základní

4320

Dlouhá mez - jižní část

43300

Dlouhá mez - severní část

základní

4330

Dlouhá mez - severní část

43400

Čáslavská křída

základní

4340

Čáslavská křída

43500

Velimská křída

základní

4350

Velimská křída

43600

Labská křída

základní

4360

Labská křída

44100

Jizerská křída pravobřežní

základní

4410

Jizerská křída pravobřežní

44200

Jizerský coniak

svrchní

4420

Jizerský coniak

44300

Jizerská křída levobřežní

základní

4430

Jizerská křída levobřežní

45100

Křída severně od Prahy

základní

4510

Křída severně od Prahy

45210

Křída Košáteckého potoka

základní

4521

Křída Košáteckého potoka

45220

Křída Liběchovky a Pšovky

základní

4522

Křída Liběchovky a Pšovky

45230

Křída Obrtky a Uštěckého potoka

základní

4523

Křída Obrtky a Uštěckého potoka

45300

Roudnická křída

základní

4530

Roudnická křída

45400

Ohárecká křída

základní

4540

Ohárecká křída

45500

Holedeč

základní

4550

Holedeč

46110

Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část

základní

4611

Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část

46120

Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část

základní

4612

Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část

46200

Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh

základní

4620

Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh

46300

Děčínský Sněžník

základní

4630

Děčínský Sněžník

46400

Křída Horní Ploučnice

základní

4640

Křída Horní Ploučnice

46500

Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice

základní

4650

Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice

46600

Křída Dolní Kamenice a Křinice

základní

4660

Křída Dolní Kamenice a Křinice

47100

Bazální křídový kolektor na Jizeře

hlubinný

4710

Bazální křídový kolektor na Jizeře

47200

Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe

hlubinný

4720

Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe

47300

Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále

hlubinný

4730

Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále

51100

Plzeňská pánev

základní

5110

Plzeňská pánev

51200

Manětínská pánev

základní

5120

Manětínská pánev

51310

Rakovnická pánev

základní

5131

Rakovnická pánev

51320

Zihelská pánev

základní

5132

Zihelská pánev

51400

Kladenská pánev

základní

5140

Kladenská pánev

51510

Podkrkonošský permokarbon

základní

5151

Podkrkonošský permokarbon

51520

Náchodský perm

základní

5152

Náchodský perm

51610

Dolnoslezská pánev - západní část

základní

5161

Dolnoslezská pánev - západní část

51620

Dolnoslezská pánev - východní část

základní

5162

Dolnoslezská pánev - východní část

52110

Poorlický perm - severní část

základní

5211

Poorlický perm - severní část

52120

Poorlický perm - jižní část

základní

5212

Poorlický perm - jižní část

52210

Boskovická brázda - severní část

základní

5221

Boskovická brázda - severní část

52220

Boskovická brázda - jižní část

základní

5222

Boskovická brázda - jižní část

61110

Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor

základní

6111

Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor

61120

Krystalinikum Slavkovského lesa

základní

6112

Krystalinikum Slavkovského lesa

61200

Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň

základní

6120

Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň

61310

Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu

základní

6131

Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu

61320

Krystalinikum východní části Krušných hor

základní

6132

Krystalinikum východní části Krušných hor

61330

Teplický ryolit

základní

6133

Teplický ryolit

62110

Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka

základní

6211

Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka

62121

Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov

základní

6212

Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov

62122

Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - horní část povodí Černého potoka

základní

 

 

62130

Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka

základní

6213

Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka

62210

Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem

základní

6221

Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem

62221

Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - západní část

základní

6222

Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy

62222

Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - východní část

základní

 

 

62223

Krystalinikum a proterozoikum dolního toku Úhlavy

základní

 

 

62300

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky

základní

6230

Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky

62400

Svrchní silur a devon Barrandienu

základní

6240

Svrchní silur a devon Barrandienu

62500

Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy

základní

6250

Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy

63101

Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy

základní

6310

Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Uhlavy

63102

Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy -Vltava po soutok s tokem Malše

základní

 

 

63201

Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - jižní část

základní

6320

Krystalinikum v povodí Střední Vltavy

63202

Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Horní povodí Skalice

základní

 

 

63203

Krystalinikum v povodí Střední Vltavy -Mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy

základní

 

 

63204

Krystalinikum v povodí střední Vltavy - severní část

 

 

 

64110

Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny

základní

6411

Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny

64120

Krystalinikum Lužických hor

základní

6412

Krystalinikum Lužických hor

64130

Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy

základní

6413

Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy

64140

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery

základní

6414

Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery

64200

Krystalinikum Orlických hor

základní

6420

Krystalinikum Orlických hor

64311

Krystalinikum severní části Východní Sudet -jihovýchodní část

základní

6431

Krystalinikum severní části Východní Sudet

64312

Krystalinikum severní části Východní Sudet -severozápadní část

základní

 

 

64321

Krystalinikum jižní části Východních Sudet

základní

6432

Krystalinikum jižní části Východních Sudet

64322

Krystalinikum jižní části Východních Sudet -Morava po soutok s tokem Moravská Sázava

základní

 

 

64323

Krystalinikum jižní části Východních Sudet -Oslava po ústí do toku Morava

základní

 

 

65100

Krystalinikum v povodí Lužnice

základní

6510

Krystalinikum v povodí Lužnice

65200

Krystalinikum v povodí Sázavy

základní

6520

Krystalinikum v povodí Sázavy

65310

Kutnohorské krystalinikum

základní

6531

Kutnohorské krystalinikum

65321

Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část

základní

6532

Krystalinikum Železných hor

65322

Krystalinikum Železných hor - severozápadní část

základní

 

 

65401

Krystalinikum v povodí Dyje - západní část

základní

6540

Krystalinikum v povodí Dyje

65402

Krystalinikum v povodí Dyje - východní část

základní

 

 

65500

Krystalinikum v povodí Jihlavy

základní

6550

Krystalinikum v povodí Jihlavy

65601

Krystalinikum v povodí Svratky - střední část

základní

6560

Krystalinikum v povodí Svratky

65602

Krystalinikum v povodí Svratky - Svitava po soutok s tokem Punkva

základní

 

 

65603

Krystalinikum v povodí Svratky - západní část

základní

 

 

65700

Krystalinikum brněnské jednotky

základní

6570

Krystalinikum brněnské jednotky

66111

Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

základní

6611

Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

66112

Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry - povodí Opavy po ústí do toku Odra

základní

 

 

66120

Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy

základní

6612

Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy

66200

Kulm Drahanské vrchoviny

základní

6620

Kulm Drahanské vrchoviny

66300

Moravský kras

základní

6630

Moravský kras

66400

Mladečský kras

základní

6640

Mladečský kras



Poznámky pod čarou:

Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.

Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle měrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.

Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb.m.s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb.m.s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.

Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23a odst. 2 vodního zákona.

§ 32, 33 vodního zákona.

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.

§ 23a odst. 2 vodního zákona.

Například § 30 až § 35 vodního zákona.

§ 22 vodního zákona.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.

Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle měrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.

2

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.

3

Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb.m.s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.

4

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5

§ 23a odst. 2 vodního zákona.

6

§ 32, 33 vodního zákona.

7

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.

8

Například § 30 až § 35 vodního zákona.

9

§ 22 vodního zákona.

10

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

11

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.

Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.

Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.