1. | Způsob ekologického vyhodnocení se provádí vždy metodou globálního hodnocení. V případě požadavku zadavatele je možné provést také ekologické vyhodnocení metodou lokálního hodnocení. |
2. | Globální hodnocení je prováděno na bázi celospolečenského pohledu. Při změně dodávek energie, která je vyráběna v jiném místě jsou do výpočtu zahrnuty emisní faktory vycházející, buď z konkrétních, nebo průměrných údajů o produkovaných znečišťujících látkách. |
3. | Lokální hodnocení je prováděno výhradně na bázi změn produkce znečišťujících látek ze zdrojů situovaných v lokalitě obce, ve které je umístěn předmět vyhodnocení. |
a) | globální hodnocení Znečišťující látka | Výchozí stav | Varianta I | Rozdíl | Varianta II | Rozdíl | t/rok | t/rok | t/rok | t/rok | t/rok | Tuhé znečišťující látky | | | | | | SO2 | | | | | | NOx | | | | | | CO | | | | | | CO2 | | | | | |
|
b) | lokální hodnocení Znečišťující látka | Výchozí stav | Varianta I | Rozdíl | Varianta II | Rozdíl | t/rok | t/rok | t/rok | t/rok | t/rok | Tuhé znečišťující látky | | | | | | SO2 | | | | | | NOx | | | | | | CO | | | | | | CO2 | | | | | |
Výpočet rozdílu emisí znečišťujících látek (emisní faktory) |
1. Výpočet emisí CO2
Emisní faktory uhlíku uvádí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého, připadajícího na jednotku energie ve spalovaném palivu. Emisní faktory uhlíku jsou definovány buď jako všeobecné nebo místně specifické.
1.1. Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého
Hnědé uhlí | 0,36 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
Černé uhlí | 0,33 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
TTO | 0,27 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
LTO | 0,26 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
Zemní plyn | 0,20 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
Biomasa | 0 t CO2/MWh výhřevnosti paliva |
Elektřina | 1,17 t CO2/MWh elektřiny |
1.2. Místně specifické emisní faktory oxidu uhličitého
Vzorec pro výpočet emisí CO2 ze spalování fosilních paliv:
(hmotnost paliva) x (výhřevnost paliva) x (emisní faktor uhlíku) x (1 - nedopal)
kde:
emisní faktor uhlíku (t CO2/MWh výhřevnosti paliva) je stanovený na základě složení místního paliva, které je používáno pro zabezpečení energetických potřeb konkrétního projektu;
standardně doporučené hodnoty pro nedopal jsou:
1.2.1. | 0,02 (tj. 2 %) pro tuhá paliva, |
1.2.2. | 0,01 pro kapalná paliva a 0,005 pro plynná paliva. |
1.2.3. | 0,02 je vhodné pro práškové spalování uhlí, při spalování v roštových topeništích a zejména v domácích kamnech mohou být hodnoty nedopalu vyšší (např. 5 %). |
2. Výpočet emisí ostatních znečišťujících látek
Tyto hodnoty se stanovují:
2.1. | Jako údaj naměřených hodnot (tam, kde je měření znečisťujících látek instalováno), nebo |
2.2. | Jako hodnota emisních faktorů dle jiného právního předpisu, nebo |
2.3. | Jako hodnota stanovená energetickým specialistou, pokud je seznámen s konkrétními hodnotami zařízení, které je předpokládáno pro realizaci navrhovaného řešení. |