| 9. | Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 61/2011 Sb. Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek 1. Účel a princip vegetační zkoušky (1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš nákladné. (2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda během procesu množení osiva nedochází ke změnám znaků odrůd. (3) Pravost odrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním vzorkem dané odrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku odpovídají úřednímu popisu dané odrůdy. (4) Úroveň čistoty odrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdy. Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro čistotu odrůdy. 2. Typy vegetačních zkoušek 2.1 Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (1) Ústav certifikuje osivo podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro odrůdovou certifikaci osiv pohybujících se na mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a čistotu osiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek. a) | vstupní vegetační zkouška: |
1. | zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím, vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost, | 2. | hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostu, | 3. | hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu, | 4. | v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu, |
b) | výstupní vegetační zkouška: |
1. | zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování, tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu, | 2. | porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osiva s rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení osiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě, | 3. | výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace, | 4. | výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůd, protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdy v množitelském porostu osiva. |
2.2 Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osiva uvedeného do oběhu Provádí se v následujících případech: a) | šlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu, | b) | rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál takových odrůd, které se v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání, | c) | při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, | d) | při kontrole standardního osiva a sazenic zeleniny, | e) | při kontrole vybraných partií osiva a sadby dovážených ze třetích zemí, | f) | při kontrole pověřených osob, | g) | při kontrole úředně nezapsaných odrůd, | h) | reklamace dodávky osiva, | i) | u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy | j) | při následné kontrole hybridnosti, | k) | při kontrole osiva uchovávaných odrůd, | i) | při kontrole osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, | m) | při kontrole automatického vzorkovadla. |
2.3 Kontrola procenta hybridnosti Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd. Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1. Tabulka č. 1 Druh | Postupy a způsoby hodnocení | řepka ozimá | Porost se zakládá ve dvou opakováních na odlišných lokalitách; hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí se každá rostlina samostatně. Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně, a to pouze na jedné lokalitě. | žito | Kontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet k obsahu 5 - 8 % obnovitele v technické směsi. V případě, že se nejedná o odrůdu pěstovanou v technické směsi, přihlíží se při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky k metodice šlechtitele. | pšenice | Při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky se přihlíží k metodice šlechtitele. | rajče | Osivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi prvního pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu. | paprika | Osivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku; hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu. | okurky | Rostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení a plody. | kedluben, zelí | Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů. | ostatní | Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin. |
2.4 Následná kontrola sadby brambor Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení v kategorii SE1 (případně SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách, pokud je požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající výsledek testu metodou ELISA vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií. 2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivu cukrovky a krmné řepy je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45 m2, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2 000 rostlin. 3. Technologický postup (1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi a) | úřednímu popisu odrůdy, | b) | rostlinám standardního vzorku, | c) | hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů. |
(2) U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Union for the Protection of New Varieties of Plants) pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdy registrovány. 3.1 Zkušební vzorky Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v následujícím vegetačním období. Tabulka č. 2 Druh | Termín | POLNÍ PLODINY | Obiloviny | | - jarní | 15. 3. | - kukuřice | 15. 4. | - ozimý ječmen | 15. 9. | - ostatní ozimé obiloviny | 30. 9. | Luskoviny | | - ozimé (vč. vikev panonská a vikev huňatá) | 15. 9. | - jarní | 15. 3. | Olejniny jarní | 15. 3. | Olejniny ozimé | 20. 8. | - řepka na zkoušku hybridnosti | 15. 8. | Jeteloviny | 30. 3. | -jetel nachový | 20. 8. | Trávy | | - jílek mnohokvětý jednoletý | 31. 3. | - jílek mnohokvětý italský | 31. 8. | - víceleté trávy | 15. 4. | svazenka | 15. 3. | tuřín | 31. 1. | cukrovka, cukrovka- hodnocení plevelných řep | 15. 3. | krmná řepa | 15. 3. | brambory - sadba | 15. 3. | ZELENINY | cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel, pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní a podzimní, zelí pekingské, vodnice | 31. 1. | fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev | 28. 2. | okurka polní | 31. 3. | cibule ozimá | 30. 7. | česnek ozimý | 30. 9. | brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí, kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát k rychlení a jarní, špenát | 31. 12. |
3.2 Standardní vzorek (1) Standardní vzorek je vzorek osiva odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku. (2) Jako standardní vzorek se používá a) | vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy, | b) | vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy, | c) | u odrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země. |
(3) Jako standardní vzorek je možné použít a) | úředně odebraný vzorek osiva rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu, | b) | certifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických odrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůd, | c) | inbrední linie a rodičovské komponenty v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiál, které jsou používány k výrobě hybridních odrůd. |
Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osiva byla porovnána uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy. (4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si Ústav vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho vegetačního období. 3.3 Parcely pro vegetační zkoušky (1) Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků. (2) Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porosty. (3) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky. (4) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh. (5) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu. (6) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií: a) | zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdy, | b) | vzorky příbuzných partií, stejné odrůdy a podobné odrůdy jsou vysévány vedle sebe, | c) | je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření. |
(7) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3 Tabulka č. 3 Druh | Kategorie | Výměra m2 *) | obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny, jeteloviny, jiné krmné plodiny, trávy (kromě lipnice luční a jílků) | SE, E C | 30 10 | lipnice luční | SE, E C | 20 10 | jílky | SE, E C | 50 10 | cukrovka, krmná řepa - klasická vegetační zkouška - plevelné řepy | E, C C | 20 45 | brambory - sadba | SE, E, A, B | 100 hlíz | brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, kadeřávek, kapusta, kedluben, květák, kukuřice cukrová (populace), okurka polní, pažitka, saláty, zelí hlávkové, čínské a pekingské | SE, E, C, S | 60 rostlin | cibule, mrkev, pastinák, petržel (kořenová a naťová), pór, ředkvička, řepa salátová, špenát | SE, E, C, S | 200 rostlin | čekanka, česnek, hrách | SE, E, C, S | 100 rostlin | černý kořen | SE, E, C, S | 300 rostlin | fazol obecný (keříčkový) | SE, E, C, S | 150 rostlin | kukuřice cukrová (hybridní) | E, C | 40 rostlin | paprika a rajče (na poli) | SE, E, C, S | 40 rostlin | meloun cukrový, meloun vodní, okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlírně), ředkev, tykev | SE, E, C, S | 20 rostlin | rajče (hybridnost) | C | 200 rostlin | vodnice | SE, E, C, S | 80 rostlin | sazenice zeleniny (podle druhů) | SE, E, C, S | od 20 do 100 rostlin |
*) pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení․ 4. Postup hodnocení vegetačních zkoušek Průběžné hodnocení odrůdové čistoty je možné provádět po celé období růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdy. Odrůdové znaky dělí na primární a sekundární. Při hodnocení je potřeba zaměřit se především na rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty se porovnají s tabulkami. Pokud je počet odchylných rostlin roven nebo překračuje hodnoty v tabulce, hodnocení se opakuje. 4.1 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty zemědělských druhů s výjimkou kukuřice ve vegetačních zkouškách Hodnocení odrůdové čistoty se provádí u jednotlivých druhů podle tabulky č. 4. Tab. č. 4 Způsob hodnocení odrůdové čistoty u jednotlivých druhů. Druh | SE, E | C1 | C2 | LUSKOVINY A JETELOVINY | Hrách, peluška, bob | 99.7% | 99.0% | 98.0% | Sója | 99.5% | 99.0% | 99.0% | Všechny ostatní druhy luskovin a jetelovin, kromě hrachu, pelušky, bobu a sóii | 1 na 30 m2 | 1 na 10 m2 | | Hybridní odrůdy: hrách, peluška, bob | 99.7% | 99.0% | 98.0% | KRMNÉ PLODINY A OLEJNINY | Řepka a řepice - kromě striktně krmných typů | 99.9% | 99.7% | 99.7% | Řepka a řepice - striktně krmné typy | 99.7% | 99.0% | 98.0% | Krmná kapusta, tuřín, hořčice bílá, slunečnice | 99.7% | 99.0% | 98.0% | Len | 99.7% | 98.0% | 97.5% | Mák | 99.0% | 98.0% | 98.0% | Ostatní druhy (stejný druh a jiná odrůda) | 1 na 30 m2 | 1 na 10 m2 | | Ostatní druhy (jiný druh) | 1 na 30 m2 | 1 na 10 m2 | | Rodiče k hybridům | | | | Řepice - odrůdová čistota | 99.9% | | | Řepice - sterilita | 98.0% | | | Řepka - sterilita - ozimá forma | 99.0% | | | Řepka - sterilita - jarní forma | 98.0% | | | Linie s pylem a samoopylené linie | 99.9% | | | Osivo linií hybridních odrůd (certifikované) | | | | Linie - odrůdová čistota | 99.0% | | | Linie - sterilita | 98.0% | | | Řepice - linie s pylem | 99.5% | | | Řepka - linie s pylem | 99.7% | | | Linie samoopylené | 99.5% | | | Vegetační zkouška hybridů | | 90.0% | | OBILNINY | Pšenice, ječmen, oves | 99.9% | 99.7% | 99.0% | Převážně samoopylené odrůdy tritikale | 99.7% | 99.0% | 98.0% | Opylení kříženci odrůd žita a tritikale | 1 na 30 m | 1 na 10 m2 | | Hybridní odrůdy: | | | | Pšenice, ječmen, oves - rodiče | 99.9% | | | Pšenice, ječmen, oves - hybridy | | 99.7% | | Vegetační zkouška hybridů | | 90.0% | | TRÁVY | Lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd) | 1 na 20 m2 | 4 na 10 m2 | | Lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy) | 1 na 20 m2 | 6 na 10 m2 | | Všechny druhy lipnic, kromě Lipnice luční | 1 na 30 m2 | 1 na 10 m2 | | Všechny druhy, kromě jílků | 1 na 30 m | 1 na 10 m2 | | Pouze jílky | 1 na 50 m2 | 1 na 10 m2 | |
4.2 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty u kukuřice Hodnocení odrůdové čistoty u kukuřice se provádí podle tabulek č. 8 - 10. Hodnocení se liší v závislosti na typu odrůdy. Tab. č. 8 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97% Velikost vzorku - počet rostlin | Uznané | Neuznané | 100 | 3 | 4 | 67 - 99 | 2 | 3 | 33 - 66 | 1 | 2 | méně než 33 | 0 | 1 |
Tab. č. 9 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 95% Velikost vzorku - počet rostlin | Uznané | Neuznané | 100 | 5 | 6 | 80 - 99 | 4 | 5 | 60 - 79 | 3 | 4 | 40 - 59 | 2 | 3 | 20 - 39 | 1 | 2 | méně než 20 | 0 | 1 |
Tab. č. 10 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty 99,0%, 99,5%, 99,9% | | Velikost vzorku - počet rostlin | Základní osivo | Základní osivo | Certifikované osivo | linie | volně opylovaná odrůda | volně opylovaná odrůda | | 99,9% | 99,5% | 99.0% | | uznané | neuznané | uznané | neuznané | uznané | neuznané | Méně než 1000 | 0 | 1 | - | - | 200 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2 | 3 | 100 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | 75 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 1 | 50 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0 | 1 |
4.3 Hodnocení kontroly procenta hybridnosti Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl. 4.4 Hodnocení následné kontroly sadby brambor Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to komisionelní přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků na množitelské porosty. 4.5 Hodnocení následné kontroly standardního osiva zeleniny Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3. U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu odrůdových znaků. 4.6 Hodnocení kontroly sazenic zelenin Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5. 4.7 Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy (1) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy: a) | vegetativní ranost, | b) | výskyt antokyanu na stonku, | c) | počet květů, | d) | počet cévních svazků na kořeni, | e) | pevnost kořene. |
5. Vedení záznamů o vegetačních zkouškách (1) O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 2. (2) U zemědělských druhů, které vyhoví požadavkům na hodnocení odrůdové pravosti a čistoty, jsou dodavatelé informováni o výsledcích vegetačních zkoušek výpisem z elektronické databáze Ústavu. V ostatních případech vydá Ústav protokol.“. |
