Vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy se použijí v souladu s ČSN 730331-1 a s upřesněním podle této přílohy.
A. Klimatická data
Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy s měsíčním intervalem výpočtu se jednotně použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331-1, Příloha C.
B. Rozdělení budovy do zón
Rozdělení budovy do zón se provede v souladu s ČSN 730331-1, Příloha D.
V případě sloučení prostorů s rozdílným způsobem typického užívání či rozdílnými parametry systémů vytápění, chlazení, vlhčení, odvlhčování, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy do společné zóny podle normy ČSN EN ISO 52000-1, se vstupní hodnoty pro danou zónu stanoví váženým průměrem podle veličiny příslušné danému parametru (např. vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem vzduchu).
Obytné zóny a jiné než obytné zóny nelze vzájemně sloučit.
C. Obálka budovy
Výpočet součinitele prostupu tepla se provede v souladu s platnými normami a následujícími pravidly:
1. | Ve výpočtu součinitele prostupu tepla se u tepelněizolačních materiálů použije návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λu [W/(m.K)], která se: a) | odvozuje výpočtem podle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti; nebo | b) | doloží protokolem z měření daného výrobku; nebo | c) | uvažuje zjednodušeně přirážkou nejméně ve výši 7 % u nasákavých materiálů (např. minerální vlna), 3 % u méně nasákavých materiálů (např. EPS, PUR, PIR) a 0 % u nenasákavých materiálů (např. XPS, pěnové sklo) k deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla λD [W/(m.K)]. |
|
2. | Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné nebo kovové konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti λekv dle platných norem. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků, apod.), se zohlední ve formě přirážky na vliv tepelných mostů ΔUtbk,j [W/(m2.K)]. |
3. | Součinitel prostupu tepla průsvitných výplní otvorů se stanovuje: a) | pro každou výplň otvoru zvlášť podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077 na základě konkrétní geometrické charakteristiky, součinitele prostupu tepla rámu, součinitele prostupu tepla zasklení a lineárního činitele prostupu v uložení zasklení do rámu; nebo | b) | pro všechny výplně otvoru se shodným zasklením a rámem jednotně hodnotou platnou v případě: - oken a balkónových dveří pro rozměr 1 230 x 1 480 mm, - šikmých výplní otvorů se sklonem do 45° pro rozměr 1 140 x 1 400 mm, - dveřních výplní otvorů pro rozměr 1 100 x 2 200 mm, - velkorozměrových posuvných výplní otvorů pro rozměr 2400 x 2500 mm, | c) | pro výplně otvorů ve stávajících budovách podle ČSN 73 0540-3 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo jako požadovaná normová hodnota platná v době osazení oken, nebo jako součinitel prostupu tepla výplně zjištěný na základě místního šetření a dostupných podkladů (např. technických listů výrobků); nebo | d) | pro výplně otvorů v nových budovách jako maximální přípustná hodnota pro jednotlivé výplně otvorů definované projektovou dokumentací pro standardizovaný rozměr dle písmena b). |
|
4. | Lineární tepelné vazby a významné bodové tepelné vazby se zahrnují: a) | pomocí průměrného vlivu tepelných vazeb ΔUem [W/(m2.K)] mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy, nejníže však hodnotou ΔUem = 0,02 W/(m2.K), odpovídá-li tomu kvalita řešení tepelných vazeb, přičemž se použije hodnocení dle ČSN 73 0540-2; nebo | b) | zadáním pomocí lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; do výpočtu musejí být zahrnuty všechny lineární a bodové tepelné vazby, které budova obsahuje, s výjimkou vazeb, jejichž celkový souhrnný vliv na měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy činí v součtu méně než 2 %. |
|
5. | Souhrnný korekční činitel stínění pevnými překážkami Fsh zahrnující stínění konstrukcemi vlastní budovy (např. ostění, nadpraží, nadokenní markýzy, boční žebra a stěny) a stínění okolními budovami a ostatními vnějšími pevnými překážkami se stanovuje: a) | zjednodušeně pro všechny výplně nejvýše hodnotou Fsh = 0,75 pro každý výpočetní krok; | b) | podrobným výpočtem pro jednotlivé výplně otvoru podle ČSN EN ISO 52016-1. |
|
D. Dílčí dodané energie
Vstupní hodnoty výpočtu dílčích dodaných energií vycházejí ze zvoleného profilu typického užívání budovy, definovaného minimálně časovým profilem užívání a průměrnou obsazeností. Při stanovení profilu typického užívání budovy se postupuje v souladu s ČSN 730331-1, Příloha B. Profil typického užívání budovy se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy.
D.1 Obytné zóny
Pro obytné zóny se musí použít jednotný profil typického užívání budovy dle ČSN 730331-1 část B.3 s upřesněním podle následujících pravidel:
1. | Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění je možné zohlednit vnitřní teplotu v režimu útlumu pouze tehdy, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. |
2. | V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně, bude podíl na ročním pokrytí potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody připadající na příslušný zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.l normy ČSN 730331-1. |
3. | Počet osob podle ČSN 730331-1, část B.3 se zaokrouhluje na celá čísla a na jednu bytovou jednotku se jedná o maximálně 5 osob. |
D.2 Jiné než obytné zóny
Pro jiné, než obytné zóny je možné provést úpravu hodnot profilu typického užívání budovy uvedených v ČSN 730331-1, Příloha B.
V případech, kdy stávající budova není provozována, se použije profil typického užívání budovy podle ČSN 730331-1, Příloha B.
Dále musí být dodržena následující pravidla:
1. | V případě úpravy profilu typického užívání budovy uvedeného v ČSN 730331-1, Příloha B se vstupní hodnota definující stav vnitřního prostředí jako je množství větracího venkovního vzduchu, návrhová vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení nebo osvětlenost vnitřních prostor stanoví v souladu s požadavky právních předpisů na kvalitu vnitřního prostředí budov. |
2. | Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění se nezohledňuje přerušení dodávky tepla vedoucí ke snížení vnitřní teploty pod hodnotu návrhové vnitřní teploty pro režim vytápění. Mimo provozní dobu užívání zóny lze uvažovat vnitřní teplotu v režimu útlumu, je-li otopná soustava vybavena systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. |
3. | Pro výpočet měrného tepelného toku větráním se uvažuje průměrné množství větracího venkovního vzduchu, které musí zohledňovat typický profil užívání jednotlivých větraných prostorů, jejich funkční využití, předpokládanou denní a roční obsazenost a koncentraci znečišťujících látek a škodlivin. Pro systém nuceného větrání musí být navíc zohledněn způsob ovládání a nastavení systému měření a regulace. Způsob stanovení průměrného množství větracího venkovního vzduchu se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy. |
4. | Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, uvažují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy shodně s parametry referenční budovy a v souladu s parametry typického užívání. |
5. | Do vnitřních tepelných zisků se nezapočítávají tepelné zisky, které jsou odváděné z hodnocené budovy pomocí technologie, která není součástí technického systému budovy. Vnitřní tepelné zisky z technologie instalované v hodnocené budově se stanovují: a) | na základě profilu typického užívání budovy podle ČSN 730331-1, Příloha B, | b) | podrobně na základě zvoleného profilu typického užívání budovy, technických parametrů instalované technologie a časového harmonogramu jejího provozu. Výpočet vnitřních zisků z technologie se uvede v průkazu energetické náročnosti budovy, | c) | jako projektový předpoklad, který je součástí projektové dokumentace návrhu technických systémů budovy se zohledněným časovým podílem využití, odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení, d) v případech, kdy není možné postupovat podle písmen a), b) nebo c), co nejblíže skutečnosti, nejvýše však hodnotou průměrné měrné produkce tepla ve výši 5 W/m2 celkové vnitřní podlahové plochy hodnocené zóny s časovým podílem využití odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení. |
|
E. Výpočet energetické náročnosti budov umístěných v areálech s místní soustavou zásobování teplem a chladem
V případě, že je energie do budovy dodávána prostřednictvím místní soustavy, která není součástí distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, započítají se do celkové dodané energie ztráty při výrobě a distribuci energie v místní soustavě mimo hodnocenou budovu. Hranice místní soustavy tvoří místa připojení na distribuční soustavu nebo soustavu zásobování tepelnou energií.
Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů, které budou řádně podloženy.
Pokud je součástí zdroje mimo hodnocenou budovu i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává energii do více budov, zahrne se do výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy výroba elektřiny ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v podílu maximálně odpovídajícím výrobě tepelné energie pro tuto budovu, nebo podílem spotřeby elektřiny hodnocené budovy na celkové spotřebě elektřiny všech budov zásobovaných elektřinou ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Vyrobená elektrická energie ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se zahrne maximálně do výše celkové dodané elektrické energie v hodnocené budově. Vyrobené teplo ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se zahrne maximálně do výše celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově. Zvolený způsob zahrnutí vyrobené elektřiny ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se použije pro všechny zásobované budovy jednotně.
Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnosti budovy.